Skip to main content

Full text of "Mudrosloví národu slovanského ve příslovích. Připojena jest sbírka prostonárodních českých pořekadel"

See other formats


Google 


This  is  a  digital  copy  of  a  book  that  was  prcscrvod  for  gcncrations  on  library  shclvcs  bcforc  it  was  carcfully  scannod  by  Google  as  part  of  a  projcct 

to  make  the  worlďs  books  discoverablc  onlinc. 

It  has  survived  long  enough  for  the  copyright  to  cxpirc  and  thc  book  to  cntcr  thc  public  domain.  A  public  domain  book  is  one  that  was  nevěr  subjcct 

to  copyright  oř  whose  legal  copyright  term  has  expircd.  Whcthcr  a  book  is  in  thc  public  domain  may  vary  country  to  country.  Public  domain  books 

are  our  gateways  to  the  past,  representing  a  wealth  of  history,  cultuie  and  knowledge  thaťs  often  difficult  to  discovcr. 

Marks,  notations  and  other  maiginalia  present  in  the  originál  volume  will  appear  in  this  flle  -  a  reminder  of  this  book's  long  journcy  from  thc 

publishcr  to  a  library  and  finally  to  you. 

Usage  guidelines 

Google  is  proud  to  partner  with  libraries  to  digitize  public  domain  materials  and  make  them  widely  accessible.  Public  domain  books  belong  to  the 
public  and  we  are  merely  their  custodians.  Nevertheless,  this  work  is  expensive,  so  in  order  to  keep  providing  this  resource,  we  háve  taken  stcps  to 
prevent  abuse  by  commercial  parties,  including  placing  lechnical  restrictions  on  automated  querying. 
We  also  ask  that  you: 

+  Make  non-commercial  use  ofthefiles  We  designed  Google  Book  Search  for  use  by  individuals,  and  we  request  that  you  use  these  files  for 
personál,  non-commercial  purposes. 

+  Refrainfivm  automated  querying  Do  not  send  automated  queries  of  any  sort  to  Google's  systém:  If  you  are  conducting  research  on  machine 
translation,  optical  character  recognition  oř  other  areas  where  access  to  a  laige  amount  of  text  is  helpful,  please  contact  us.  We  encourage  the 
use  of  public  domain  materials  for  these  purposes  and  may  be  able  to  help. 

+  Maintain  attributionTht  GoogXt  "watermark"  you  see  on  each  flle  is essential  for  informingpeopleabout  this  projcct  and  helping  them  lind 
additional  materials  through  Google  Book  Search.  Please  do  not  remove  it. 

+  Keep  it  legal  Whatever  your  use,  remember  that  you  are  lesponsible  for  ensuring  that  what  you  are  doing  is  legal.  Do  not  assume  that  just 
because  we  believe  a  book  is  in  the  public  domain  for  users  in  the  United  States,  that  the  work  is  also  in  the  public  domain  for  users  in  other 
countries.  Whether  a  book  is  still  in  copyright  varies  from  country  to  country,  and  we  can'l  offer  guidance  on  whether  any  speciflc  use  of 
any  speciflc  book  is  allowed.  Please  do  not  assume  that  a  book's  appearance  in  Google  Book  Search  means  it  can  be  ušed  in  any  manner 
anywhere  in  the  world.  Copyright  infringement  liabili^  can  be  quite  severe. 

About  Google  Book  Search 

Google's  mission  is  to  organize  the  worlďs  information  and  to  make  it  universally  accessible  and  useful.   Google  Book  Search  helps  rcaders 
discovcr  the  worlďs  books  while  helping  authors  and  publishers  reach  new  audiences.  You  can  search  through  thc  full  icxi  of  this  book  on  the  web 

at|http: //books.  google  .com/l 


STANFORD  UNIVERSITY 
i.lBRARIES 

MAY  2f  1987NOVOČESKÁ 


BIBLIOTHÉKA 


vtdívarA 


NÁKLADEM  ČESKÉHO  MUSEUM. 


ČÍSLO  XIV. 


PR.  LAD.  ČBL\KOVSKÉHO 

MUDROSLOVÍ  NÁRODU  SLOVANSKÉHO 

V  PŘÍSLOVÍCH. 


V  PRAZE,  1852. 


mudrosloví 

nArodu  slovanského 


VK 

v       f 


paisiovicB. 


PftlPOJEllA  JEST  SBÍRKA  PROSTONÁRODNÍCH  ČESKÝCH 

POŘEKADEL. 


VSFOftÁDU  k  VYDAL 

ra.  li.  ČKliAMOWSMir. 


v  PRAZE  1852. 

v  KOMMISSÍ  U  FRANTIŠKA  &IVNÁČE. 


I   . 


Tuk  9i»    král.  4vorni  kaihtitkirHy  Sjaův  BobUMilt  HM#t  v  frai* 


Přísloví  o  příslovích. 


Be3i  npHTMH  BiKa  He  HSxcHBemb.    Jt* 

Bez  přísloví  věk  neproživeš.  (Má  ale  slovo  „pritča^ 
i  jiný  smysl,  a  dle  toho  by  se  vykládalo:  Bez  příhody  [bez 
ústrku]  vék  neproživeš.) 

CrapaH  nocjOBHiia  bo  bíki  ne  c^omhtch.   R, 
Staré  přísloví  věčně  se  nezlomí  (nezruší). 

EcTii  npímia  Kopoqe  Hoca  nrHMba.   Jt. 
Jest  přísloví  kratší,  než  zobáček  ptačí. 

Přísloví  —  napoví.  Č. 

CxasRa  cKjia^Ka,  dícha  6u.ib,  a  nocjiOBHua  ne  6e34i^iiaa.  A. 
Pohádka  smyšlenka,  píseň  událost,  a  přísloví  ne  ledacos. 


Hena  npHnoBÍ4KH  6e3i  npaB4U.  Hal, 
Není  přísloví  bez  pravdy. 


Daremné  slovo   není   přísloví.    Též   takto :   Jedno  slovo 
není  přísloví.    6. 

r^ynaa  piqb  ne  noc^OBíma.    A. 
Hloupá  řeč  není  přísloví.    Jinak: 

O4HO  nojie  ne  okojIhiib,  a  ObHHaro  piqb  ne  nociOBma.  /?• 
Jedno  pole  není  okolí ,  a  opilého  řeč  není  přísloví. 

Přísloví  jde  z  rozumu,  a  rozum  za  příslovím.    Č. 

Po  glowie  przyslowie.    P. 
Jaková  hlava,  takové  přísloví. 


USima  dobru   věc  (t.  přísloví,  aneb  vůbec  užitečné  na- 
il£enO  najlacinějie  kupíš.   C.  (Rkp.  1437.) 

Moudré  slovo  neleží  v  truhlici ,  ale  chodí  po  ulicí.   Č. 

Přísloví  neklátí  se  po  křoví.   Č. 

IIoc^OBHaa  HO  mhmo  ho^bhtch.   R. 
Přísloví  ne  mimo  se  prosloví.  (Nebývá  bez  užitku,  vždy 
něco  uvázne.) 


^Moudrý  porozumí  příslovím  a  slovflm  moudrých.*' 

Fři9l.  r,  6. 

„Neslušné  v  ústech  bláznflv  přísloví.^ 

PřUlTONl,  7. 


I. 

Bůh.    MáboženstirL   —   Přislovi   biblicki.    — 
Ďábel.  —  Ctnos€.   Hřicb.    Pokáni. 

Čiňme  od  boha  počátek,  a  bude  dobrý  pořádek.  Č.  — 
P.  Od  boga  poczynajmy. 

Kdo  s  bohem  podínává,  ten  vSeho  dokonává.  P.  Kto 
od  boga  poczyna ,  wszystkiego  dokonywa.  —  Kto  s  bogiem 
poczyna,  s  tym  bdg  koňczy» 

Bez  boha  co  dobře  činiti  nelze.    Č. 

Nejlépe  o  bohu  mluví,  kdo  nemluví,  ale  podiveníiň 
dokládá.  P.  Najlepiéj  o  bogu  mówi,  kto  nicmówí,  lecz 
podziwieniem  dokfada^ 

Bůh  starý  divotvorce.  A  Bon  craput  ^y40TB0pei|i. 
5.  Eon»  6  crapuíl  My40TB0paa'B. 

Pán  bůh  starý  hospodář.  Č.  —  P.  Pan  bóg  starý  gospodarx. 

Živte  starý  náš  bůh !  —  Ještéf  je  pán  bůh  živ.  —  JeSté 
ten  bůh,  který  býval,  d*) 

Veliký  jest  bůh  ruský  I  R  Be.inirb  pyccKift  6on  1  (Tak 
jako  v  sv.  písmech :  Bůh  israelský.  Bůh  Abrahamův  atd.) 

Bůh  bohem,  a  lidé  Iidmi»  VLr.  EorB  Ďoron,  a  jii04e 
^iio4i>xn. 

Bůh  rozum  lidský  převyšuje.  P.  Bóg  rozum  ludzki 
przechodzi.     Pročež : 

Vše  s  bohem  a  rozumem*    CA.    Vse  s  bogom  i  razlogom. 

Ne  vše  na  rozum ,  ale  více  na  boha  dáti.  Č. 

Bohu  říci  učiniti  jest.    (7. 

U  boha  nic  není  nemožného.  (/•  —  P.  Bogu  nic  niejest 
trudnego.   Wsžystko  podobno  u  boga. 

Jediný  bůh    bez  hříchu.    A.    04HH'b   60^   óesi  rpixa. 

Bůh  bohat  milostí.  A.  Eorari  6ori  hr^octíh).  (Pří- 
sloví toto,  dí  A.  S.  Šiškov,  při  vší  prostotě  a  krátkosti  zavírá 


*)  An^l.  God  Í8  where  he  was.  —  Ťiim.  ®clt  ifi  iicmer  ber  oUt. 

1* 


▼  sobě  silnou  myšlénku ;  nebof  všeliké  bohatství ,  a  byt  po^et 
písku  a  kapek  v  moH  převyšovalo ,  jest  nedostatkem  ,  Hno 
ničím  u  přirovnání  s  bohatostí  a  hojností  milostí  boží.  Není 
nic  bohatého  pod  sluncem :  bohat  bfih  milostí !) 

U  boha  milosti  mnoho.    R,  V  6ora  mbjiocth  mhofo. 

BOh  milostiv,  a  já  při  jeho  milosti  neschudnu.  R.  Mh- 
^ocTiBi  6orb«  a  a  no  ero  umáoctm  Hey6on>. 

Bůh  starý  davatel.   8.  Eon»  e  craputt  4aBa^a^^. 

Dobrý  otec  k  dětem ,  dobrý  i  bůh  k  lidem.  Anebo : 
Ani  otec  k  dětem,  jako  bůh  k  lidem.  A.  4o6pi  oreu^  40 
"AiTeft,  Aoóf-b  H  6ori  40  jii04eft.  Hh  oreixh  40  4tTeft,  kuki 
6on»  40  4i04eft. 

Bůh  dal  iivot,  bůh  dá  i  zdraví.  A.  Eon»  4a4i  jrhboti, 
6orb  4acrb  h  34opoBi>e. 

Bůh  dal  zuby«  bůh  dá  i  chleba.  Č.  —  P.  Kto  dal  z^by, 
da  i  do  g^by.    (Kdo  dal  zuby,    dá  i  do  huby  —  na  zuby.)*) 

Bůh  dá  den»  bůh  dá  i  pokrm.  A.  Bon  4acn>  4eHb, 
6orb  4acn>  h  uumy. 

Dal  pán  bůh  kravičku,  dá  také  travičku.  **)  —  Jinak: 
Jen  když  bůh  zachová  krávu,  najdeme  pro  ni  i  trávu.    Č, 

Vám  bůh  dal,  a  nám  slíbil  A.  Bani  6orx  4a^i,  a 
naň  nocy4H4i. 

Komu  bůh  slíbil,  nikdy  ho  nemine.  P.  Komu  bóg 
obiecaf,  nigdy  go  niechybi. 

Bůh  dá,  i  v  okénko  podá.  A.  Eorb  4acrL,  h  bi  OKomKO 
no4acrb. 

Když  se  bohu  líbí,  dá  i  za  kamny.  P.  Kiedy  pan  bóg 
zechce,  i  na  piecu  da. 

Komu  bůh  přeje «  tomu  ve  snách  padne;  komu  bůh  ne- 
přeje, tomu  s  Itíce  spadne.  DLui.  Komuž  bog  žici,  tomu 
piižo  spící,  komuž  bog  něžici,   tomu  padá  s^žici.***)    (Zle 


*)  Lil,  Diewas  dawe  dantís,  diewas  át§  ir  dánói. 
••)  A'^iM.    eah  Q^ott  ť  ^afel,  gibt  er  aná^  ť  Qha\tl    Zdraréjli   smysl 
má  naie  pH^lovf. 
iWm.  Qjiriu  tě  (Kctt  gtbt.  Um  gibt  txé  ím  Ck^Ufc.    Fr.  A  quelques-uns 
le  bien  vient  9n  dnrmant. 


••• . 


¥šak  lenochovi  na  to  se  zpoléhajfcímu ,  jemuž  ne  toto,  ale 
jiná  přísloví  jsou  povedena.) 

Více  má  bůh,  nežli  rozdal.  P.  Wiecéj  bóg  ma,  niž 
rozdal.  ♦) 

Pán  bůh  vždycky  rozdává,  i  když  nemá  komu  (L  hod- 
nému).   Č. 

Co  bůh  dá  kdy,  to  pHjde  vždy,  a^f  i  nespéšně  kráčí.  Č. 

Koho  pán  bůh  stvoH,  toho  neumoří.  P.  Kogo  pan  bóg 
stworzy,  tego  nieumorzy. 

Bůh  nedává  všecko  dobré  jednomu  člověku.  S.  Eopb 
ue  AB  e^jBom-b  MOBOKy  caa  4o6pa.  P.  Nie  jednemu  pan  bóg 
ws/.ystko  da{,  ale  wszystkím  wszystko. 

Nejednako  bůh  rozdáwá,  jednomu  hus,  druhému  páva.  Č. 

Bůh  jedny  dvéře  zavře ,  a  sto  jiných  otvírá.  S.  Bon» 
aaTBopH  e4fla  spára ,  a  OTBOpH  CTOTHny. 

Bůh  starý  hospodář,  ví  kdy  komu  čeho  třeba.  P.  Starý 
gospodarz  pan  bóg,  wié  kiedy  komu  czego  potrzeba. 

S  boží  milostí  dobude  si  Kozák  štěstí.  Mr.  Eon»  ae 
óesi  HH^ocTH,  KoaaRi  ae  6e3i  cqacTbfl. 

Komu  pán  bůh  co  dá,  tgmv  sv.  Petr  nevezme.  Co  bůh 
dá,  to  čert  nevezme.  Č.  —  Ch.  Kaj  bog  da,  to  i  světci  né- 
otmu. 

Co  bůh  dá,  s  tím  do  kabele.  Č.  —  P.  Co  bóg  da,  to 
w  kobiafk^. 

Dal  ti  bůh  štědře,  užívej  měrné.  Č.  —  P.  Dal  ci  bóg 
dary,  užywajže  miary. 

Lidé   se   zlostí,   ale  bůh  s  milostí.  R.   Ak>am  <n>  ^hxo- 

CTbK),    a    6orb   C^   MHJlOCTblO. 

Kde  nahý  bére?  Bůh  mu  dává.  R.  Ta^  roA-h  ůeperb? 
EorB  emy  AjBierb. 

Všudy  bůh.   P.  Wsz^dy  pan  bóg. 

Všickni   my     pod  '  bohem   chodíme.     R.    Bet    mu   n04i» 

ĎOrOlťb   X04HMI. 

Bůh    vysoko,    ale    vidí    daleko.    R.    Bon   buíToko,   4a 

nUAMTh  4ÍU0R0. 


*)  ?iém,   (i^ott  l^at  uieifi,  bcun  er  je  vcrgab. 


Bflh  vysoko  sedí  a  Široko  hledí.  CA.  Bog  visoko  sedí, 
i  široko  gledi. 

Bflh  má  veliké  oko.  —  Celý  svél  oko  boží.    Č. 

Vidí  onen,  jenž  mraky  shání  a  rozptyluje.  S.  Bh4M 
onaft,  Koft  Be4pfi  h  oÓ^aqH. 

Před  bohem  nikudy  nelze.  Č,  —  Před  boží  vůlí  ani  kudy 
ani  kam.  S,  Hcnpe4'B  óora  He  Hoxse  HHKy4i».  —  Hcnpe4i> 
Óoxcie  BO^e  hh  Ky4i»  hh  KaHO. 

Bůh  vidí,  kdo  koho  šidí.  A.  EorB  BH4H'rb,  kto  Roro 
o6ii4nTi. 

Pán  bflh  nespává.    //.  Bog  nespává. 

VÍC  pán  bůh,  čí  to  kozel  a  čí  beran.  Č.  —  P.  Wie  bóg 
czyj  baran,  czyj  kozíe?.  (Dle  staré  bajky,  když  pán  nesl  ko- 
zelce k  oběti ,  a  uzřel  sedláka  svého,  an  nese  berana,  i  vzav 
toho  berana  dal  sedláku  kozla.  Sedlák  nesmél  pánu  nic  říci, 
a  však  potom  řekl  při  oběti  tato  slova,  a  tím  se  potěšil,  že 
páua  boha  žádný  neoklamá.  A  protož  i  nyní,  byl-Iíby  kdo 
utištěn  a  nevinen  jsa  za  vinného  odsouzen,  mflže  se  podobně 
tak  prozřetedlností  a  všeho  vědomostí  božskou  potěšiti.  Čertí,) 

Tvé  jsou  řečí,  ale  jdou  bohu  v  uši.  A.  Tboh  ptqH, 
4a  6ory  bi  ymn. 

Ač  nikdo  nevidí,  nečiň,  co  proti  bohu  a  rozumu.  P. 
Choč  nikt  niewidzi,  níeczyň,  czym  sic  bóg  abo  rozum  br/.ydzi. 

Boj  se  boha ,  styď  se  lidí,  nehřeš  více,  pán  bůh  vidí.  C 
Co  před  svčlem    zde   ukryto,    bude  někdy  všem   očito. 

Kr.    Kar   svét   ima    zdaj    pokrito ,    bode   eiikrat   vsim    očito. 

CA.  Kaj  ima  svét  sada  skrito,  Uude  jednoč  všem  očito. 

Tajné  sám  bflh  soudí.  S.  O  TaAuuxi  cbmo  6ori»  C3'4h. 

Všecky  věci  na  čas  (všeho  do  času),  pán  bůh  na  věky.  (5. 
Bůh    pravdu   vidí,   ale   nehned   poví.    A.    Bon   opasky 

BH4HTI,     4a    He    CKOpO     CKaX^eTl.  —    Bon   BU4IITb>    4a   HaMl   HO 
CKa^KCTX. 

Bflh  své  slrojí.    R,  Borfc  cboc  cípoHTi. 
Opravdu  má  také  pán  bůh  své.  C".  —   Ví   pán  bůh ,   co 
činí,   P.  Wié  pan  bóg,  co  czyni. 


Bflh  dobře  ví,  proč  které  koze  roby  sráií.  (Proč  koho 
krotí.)   Kr,   Bog  že  vé,   kteri  kozi  rog  odtrupí  (odbije). 

Bflh  také  vzpomene  na  své  (baď  milostí,  buď  trestem).  Č. 

Bflh  nikomu  dlužen  neostává.  S.  Borb  HSKomb  AyiKiawh 
ae  ocrae. 

Pozdě  meli  boží  kola.  Č. 

Všeckot  se  to  domů  vrátí  (co  dobrého,  co  zlého  do 
svéta  vysýláš).   Č. 

Když  zima  přijde,  zvědíf  čápi,  co  jsou  v  létě  klektali. 
(J.  Au.) 

Bflh  má  nohy  vlněné,  leč  ruce  železné.  P.  Pan  bég 
naa  nogi  bawelniane,  ale  rqce  dowiane.  S.  Y  Óora  cy 
Bjatne  Hore,  a  rB03^eHe  pyxe.  *)  Bflh  dlouho  shovívá,  ale 
tím  přísněji  pak  fresce. 

Bflh  nevyplácí  každou  sobotu.  8.  Bon  le  njafca  caaae 
cyěOTB. 

Bflh  není  náhlív,  ale  pamětliv.   Č.^*^ 

Bflh  dlouho  shovívá,  ale  pak  do  živého  ranívá.  IL  Bon 
AOJffO  mAerhj  Aa  6oja>EO  6ben«  P,  Me  rychlý  pan  bég,  ale 
luczny. 

Trefí  bflh ,  kde  bolí.   P.   Trafi  (ugodzi)  bóg,  gdzíe  holi. 

Bflh  netrúbí,  proč  člověka  hubí.  R.  Borb  le  Tpyóan, 
3a  ^0  qejiOBÍKa  ryÓHrb.  S.  Bon*  ne  xpyÓH,  samro  Moseia 
ryÓM. 

Lněnému  seménku  a  pleveli  stejně  se  děje  v  záboji  (o- 
lejně).  JETLmž.  Lané  semjo  a  neplek  (pjanka)  mataj  so  jenak 
wolenci.  (Druhdy  dobrých  i  zlých  zároveň  ruka  Páně  se  dotýká.) 

Co  bflh    poslal,   v$e   ti  bud  měkounko.    A.   Hro   6orfc 

nOCJBJtb,  TO   H  HJIKOHKKO. 

Co  od  boha,  sladší  jest  nad  med.  S.  IUto  e  041  6ora, 
cjal>e  e  041  ne^a. 

Koho  bflh  miluje,  tuhot  tresce  a  bičuje.  Č. 
Koho  bflh  miluje,  křížem  ho  navštěvuje.  Č. 


*)  Ah$L  God  cometh  míth  leaden  feet,  bot  striketh  wtth  iron  hnndi. 
**)  Navoř.   \)  Běos^  a^/«r,   dU.d  ůhv  ItiOfiOVši, 


Koho  bůh  miluje ,  toho  kár^.  S.  Korá  6on»  UHAye, 
OHora  H  Rapa.  CSr.  PřisL  3,  12.) 

Proto  pán  bůh  dobrých  tresce,  aby  se  zlí  káli.  Č.  — 
V  podobě  žertu  se  říká:  Proto  p^n  biih  šelem  tresce,  aby  se 
taškáři  káli. 

Rozumná  hlavo,  rozjímej  díla  boží.  R.  YuEBti  ro^osa, 
paaÓHpaA  óohclh  4ijia. 

Chval  boha  jak  moha.  Č. 

Skřivánek  nízko  živé,  ale  vysoko  boha  chválí.  Č.  ((562.) 

Chval  boha  měděným  tělom,  železným  srdcem,  a  konop- 
nou duší.  (Krásné  připodobnění  od  zvonu  vzaté,  jakoby  řekl: 
Chval  boha  stálo  a  setrvale,  zvučným  a  vysokým  hlasem, 
tichou  a  pokornou  duší.)  C. 

Kuřátko  pije,  a  k  nebi  pohlíží.  //.  Kokos  pije,  a  na 
nebo  gleda.  —  Kokos  vodu  pije,  a  na  boga  gledi.  (Jakoby  za 
každé  loknutř  bohu  děkovalo,  a  v  tom  smyslu  jest  přísloví  to 
i  na  východě  známo.  Méně  případně  vykládá  Vuk:  proto  že 
má  se  na  pozoru  před  jestřábem.) 

Modliti  se  bohu  pro  vždy  hodí  se.  jR.  Bory  HOJiirn>cfl 
Bnepe4'B  npHro4HTCfl. 

Kdo  se  modlif  nelenuje,  milosti  se  boží  nezbavuje. 
/L  MojMTbca  KTO  ne  jiiaiiTCfl,  toti  on  6ora  mijocth  ae  4h- 

niSTCH. 

Kdo  prosí,  ten  nosí.  Blk.  Koft  npocH,  toA  hoch. 

U  boha  modlitba  a  u  cara  služba  na  zmar  nepřichází. 
JL  3a  6orovB  Ho^HiBa  a  aa  rocy4apeHi  cjiyvóa  ae  npona4eTi. 

Záhy  probudiv  se,  k  bohu  ubírej  se.  IL  lIopaHte  npo-: 
GHnaicfl,  4a  aa  6ora  XHaraftca. 

Bohu  se  modli,  a  čerta  nedráždí.  Mr.  Bory  HOJHCb,  a 
4B4Ka  He  4pa3HH.   Aneb:  Cora  óiftca,  a  qopra  ae  ratEH. 

Kdo  modlitbu  říká  leže,  bůh  ho  slyší  dřímaje.  C. 

Modli  se,  a  zlých  skutkův  varuj  se.  Jt.  Mo4HCb,  a 
34UXI  4t4i  Ďcperncb. 

NeštťStí  u('í  hledati  boha.  Č.  —  Ch.  Pogibel  vůči  boga 
moliti.  P.  Do  boga ,  gdy  trwuga.  Hal.  Ko.in  rpeaora ,  lo 
40  6ora. 


Dit6  nepláče,  mát  nerozumí.  P.  Dzieci^  niep^acze, 
malka  niewié,  czego  potrzebuje.  A.  Amth  ne  iLi»qerb,  a  Harb 
He  pasyiiierb.  Mr.  4HTHHa  ne  n^aqe,  MaTH  ne  ^ye.  S.  Aoísrb 
A^Te  He  san^aMe,  MarH  ra  ce  ne  ciha.  Bih.  AoKAe  ne  n^aqH 
Aerero,  MaltRa  My  bh  my  4aBa  4a  óosae. 

Jaká   zpovéď,   taková  i  modlitba.     S.  KaKsa  HcnoBicHy 

OBaKBa    H   HO^HTBa. 

Slza  nábožného  ne  k  zemi  kane,  ale  do  věčnosti  vane. 
Kr.  Solza  pobožniniu  ne  padá  na  tla,  v'véčnost  pihtí. 

Boha  vzývej,  sám  ruky  přikládej.  Č.  —  fi.  Bory  mo4hci», 
a  caa^  ne  njiomHCb. 

Modli  se  k  bohu,  a  vesluj  ku  břehu.  R.  Bory  mojhcl, 
a  Kh  óepery  rpeÓHCb. 

Chvále  boha  nezahyneš,  a  rouhaje  se  neobživneš.  R. 
Xaajifl  Óora  He  norHÓBemB,  a  xyjui  ne  BOCRpecHcmb. 

Nevyprosíš-lí ,  nevytaješ.  —  Na  boha  nelze   s  palicí.  Č. 

Kostel  nedělají  prkna  (zdi),  ale  prsa.  R,  IlepROBb  ae 
Wh  ópeBBBxi,  a  Bi  peópaxi. 

Kde  křesťan  kosiel  staví,  tam  čert  se  židem  hospodu 
pristavují.  Hal  4e  xpncTbHHRHi  uepKOBb  craBRTb,  raiiťB  ^opr'h 
31  TKBAom  RopuiHy  saK^BABiOT^.  Anobo :  Kde  pán  bAh  kostel 
staví,  tam  ďábel  kapličku  pristavuje.  P.  Gdzíe  pan  bóg  ko- 
iciol  buduje,  tam  diabe?  kaplic§  stawi. 

Poslední  ^0  chrámu  bývá ,  kdo  pod  zvonicí  přebývá. 
P.  Ostatní  do  ko^^ciofa  bywa ,  kto  pod  dzwunicq  mieszkiwa. 
Ck.  Koi  je  najbliže  cirkve,  k  meši  zadnji  dojde.  —  Blizu  drkve, 
dálko  od  boga. 

Na  ranou  pobožný,  na  velkou  honosný,  na  nešpor  opilý. 
P.  Na  jntrzniq  nábožný,  na  mszq  pyszny,  na  nieszpor  pijany. 

Tak  vážná  mše  zpívaná,  jako  čítaná.  P.  Tak  wažna 
msza  ipiewana,  jako  i  czytana. 

V  den  svatý  práce  mají  spáti.  R,  4eHb  cbhtb  h  4ÍJia 
cnarb.   (V.  úřad.) 

Svčf  svátek  a  posf  se  v  pátek,  nebude  tvůj  statek  krátck.  Č. 
Kdož  však  se  neřádi  postí ,  říkávají :  Jez  doma ,  co  máš 
(praví  SY.'  Tomáš),  u  lidí»  co  ti  dají. 


10 

Není  hHcbu  v  jídle ,  ale  ve  zlém  díle.  S.  Hie  rpixa 
y  tjiy,  sefeb  y  3Ay  4*-iy. 

Toho  spása  pomíjí,  kdo  se  v  svátek  opíjí.  H  To  ae 
cnaceHbe,  kto  uhnwb  bi  BOCKpecenbe.  Luza  ale  praví:  Kdo  se 
svátku  raduje ,  ten  do  rána  řaduje.  R.  Kto  npas^HHKy  pa4x, 
Torb  AO  CBiry  uhRWb. 

Bůh  ledaco  nepřijímá.  S.  Eorb  ne  npHMa  Koemra. 

Ne  z  každé  ruky  příjemná  bobu  obě(.  P.  Nie  z  každéj 
reki  przyjemna  bogu  oliara. 

Jak  ty  bohu,  tak  bůh  tobě.  P.  Jak  Kuba  bogu,  tak 
bég  Kubie.  R,  KaKOBi  40  6ora,  raKOBO  h  on  6ora.  Jfr. 
RuuŘ  XTO  40  6ora«  raicuft  h  6ori  40  ero. 

Jak  my  tátovi,  tak  i  nám  táta.  P.  Jak  my  tacie,  tak 
nam  tata. 

Almužna  nechudí.  *)    R.  4Aioiaafl  pyKa   ae  0CKy4'ken». 

Pravda  nezneuctí,  almužna  neochudí,  mše  neopozdí. 
P.  Prawda  nicohydzi,  jalmužna  niezubožy,  rosza  nieopožni. 

Co  chudému  dáš,  na  lžíci  ti  naroste.  HLui.  Šiot  khu- 
demu  da$,  na  Ižicy  ói  narosče.  CA.  Kaj  se  siromáku  da,  ni 
nigdar  zgubijeno. 

Jde    nouze   (t.   chud^) ,  otvírej   vrata.   Mr.   iUe   6'k4a, 

Ba4WHflft   BOpOTa. 

Za  zdravého  života  dobře  činiti,  po  smrti  času  nebude.  Č^ 

Trhový  den,  hled  každý  svého  I  P.  Targowy  dzieií, 
pilnty  každý  swego. 

Lepfií  jedna  svíčka  před  sebou,  než  dvě  za  sebou. 
P.  Lepsza  swieczka  jedna  przed  sobq,  niž  dwie  za  sobq. 
CMůie  též  o  opatrností  se  rozumčti.) 

Svíce  lidem  sloužíc  sama  se  tráví.  P*  áwieca  ludziom 
uslugujqc  sama  sie  trawi. 

Vinnému  bíih  odpouští,  a  car  spravedlivému  milost  dává. 
R.   BKUOBararo    6orb  npocTHrb,  a  npaaaro    iiapb   uomuAyerb. 

Proti  bohu  nic  nemohu.  Č, 


*)   ép.  El  dur  limnsna  nunca  metigita  la  bolna,    Fr,   Donner  ponr  Díeu 
ii*appaiivrít  Thomnie. 


II 

MolPe  nevypiješy  boha  nepřeválífi  (nepřevrátíš ,  nepfebo- 
juješ,  nepřemůžeS).  Č.  -^  P.  Trudno  s  bogiem  walczyč. 

Nadanno  se  člověk  chrání,  pakli  ho  bůh  neochrání. 
S.  SsAyAy  ce  qoseKx  ^ysa,  aKO  ra  6on>  ne  ysqysa. 

Jak  báh  ráčí,  tak  af  kráčí.    C. 

Dobře  pán  bůh  ví,  co  dělá.  Č. 

Tec  voda,  kam  pán  káže.  C^^ěj  se  vůle  boží.  Také  v  ji- 
ném smyslu:  Au  tec  voda,  kam  pán  káže,  třeba  na  makovici  I 
(t.  j.  budiž  pravda,  když  tak  pán  praví,  třebaf  byla  pouhá  lež.) 
Žertem  také  jeden  tak  pravil,  udělav  strouhu.  (^. 

Vůle  boží  a  soud  králův.  R.  'Boaíí  čoHCba,  a  cy4'i»  aapeai. 

Vše  se  děje  po  vůli  boží.  P.  Wszystko  sie  dzíeje  wed<ag 
woli  božéj. 

Af  déčf  prší,  neb  sníh  věje,  nech  se  boží  vůle  děje. 
//.  ir  dažd  páde,  il  sněg  perši,  nek  se  božja  volja  verši. 

Co  z  nebe  prší,  to  žádnému  neškodí.  Č. 

Nech  sám  bůh  přihlíží  za  svou  čeledí.  P.  Niech  pan  bóg 
radzi  o  swéj  czeladzi. 

Vše  ve  světě  se  vede  ne  naším  rozumem,  ale  božím 
soudem.  R.  Bce  bi  Mipt  TBopHTCfl  ne  aamHiii  ymowb^  a  6o»i»iufi 

CJ40H1». 

Ne  po  našem  chtění,  ale  po  božím  dopuštění.  JR*  He  no 
aamevy  xotíhlio,  no  6oicbio  H3BO.AeHbio.  —  Ne  jak  ty  volíš, 
ale  jak  bůh  velí.  R,  He  raKi  hchbh,  KaKi  xoneTCfl,  a  KfkKb  6on, 
Be.iHrB. 

Stihne  soud  boží  chytrého  i  nad  pláka  rychlejšího.  R.  (Igor.y 
Hh  xnrpy,  hh  ropa34y,   hh  nTiimo  ropa34y  cy^a  6oȒa  ne  xh- 

HVTH. 

Hoře!  pomyslíš-lí;  buď  vůle  boží!  rozmyslíš-lí.  R,  Ho- 
43'iiaemi>,  ropě;  a  paa^yMaemB,  6y4i»  bojih  6omn. 

Puštěn  koráb  na  vocTu,  dán  v  ruce  boží«  iL  Hymeai  ko- 
paójib  Ha  B04y,  4aH%  6ory  na  pyKH. 

Pakli  ne  bůh,  kdož  by  pomohl  ?  R.  Ame  6u  ne  6onb, 
KTO  6u  BavB  noMorb? 

Komu  bůh  pomáhá,  ten  vše  přemáhá.  P.  Komu  bóg  po- 
Biaga,  ten  wssystko  przemaga. 


12 

Koho  chrání  bůh  svým  átítem,  nezahyne;  v  boji  litém.  Č. 
—  P.  Kogo  bóg  ma  w  swéj  obronie ,  tun  w  zléj  nawie  nie- 
otonie.  Anebo:  W  najdotkliwszéj  przygodzíe,  pan  bóg  stoji 
w  odwodzie. 

Bůh  přistane,  i  pastýře  přistaví.  R.  BorB  npHCTaHerb  m 
nacTupa  npHCTasHrB. 

Kde  člověk  nemáhá,  tam  bůh  pomáhá.  Č.  —  CA.  Gde 
člověk  neroore,  onde  bog  pomore. 

.Bůh  jen  tudy  povstává,  když  lidská  pomoc  ustivé*  Č. 

Bůh  v  bezcestí  cestu  najíti  umí.  —  Bůh  opatři.  6. 

Bůh  neopustí,  kdo  se  naň  spustí.  Č.  —  P.  Bóg  nieopušci, 
kto  sif  naň  spuáci.  «    . 

Pán  bůh  dopouští,  ale  neopouští.  Č, 

Kdo  na  boha  zpoléhá,  nebývá  založen.  R,  Ha  6ora  no- 
jioxcHmbCfl,  ae  oójiovHmbca. 

Kde  nouze  nejvyáSí,  tam  bůh  nejbližSí.  *) 

Chudému  bůh  není  chudý.  Aneb:  Nad  chudým  nfechudý 
pán  bůh.    P.  Ubogiemu  bóg  nie  ubogi. 

Opušténého  od  lidí  bůh  má  na  péči.  P.  Opuszczeni  od 
ludzí  sq  w  opiece  u  boga. 

V  bídě  nezoufej,  v  boha  doufej.  A.  Bi  6t4t  ne  yHueai, 
Ha  6ora  ynosaft. 

Bůh  območí,  bůh  též  osuší.  A.  Bon*  oóMomrb,  Óon  ■ 
Bucjmim. 

Polekej  bůže,  jenom  nezahubl  S,  YnjiamH  čove,  a.«H 
se  yvopH. 

Když  mi  pán  bůh  dobrořečí,  nedbám  na  zlořečenství 
lidská.   Č. 

Boha  maje  dím  směle :  nestojím  o  přátele.  P.  Boga  majqc 
rzekn^  ámírle:  niedbam  nic  o  przyjaciele. 

Dokud  bůh  a  dobří  přátelé,  ničeho  netřeba  se  báti.  //.  Dok 
je  boga  i  dobrieh  prijateljah,  donde  se  ništa  nevalja  bojati. 

Nepřítel  rád  by  hlavu  síal,  ale  bůh  ani  vlasu  nedá. 
R.  Bpari  xoqerx  toaobj  caarb,  a  6orB  ■  aojioca  ne  4acrb. 
//.  Vrag  bi  i  giavu  skinuo,  ali  bog  ni  vlasa  nedá. 


13 

Každý  o  sebe,  pán  bfih  o  všecky  (starej  se>  Č.  — 
R.  4pjrb  o  4pyri,  a  čori  a6o  Bctxi. 

V  boha  doufej,  a  sam  foukej.  Č,  —  A.  Ha  6ora  jia4Íficii, 
a  caMi  HO  njomaft.  Jtfr.  Eo3Ke  noMOsn  !  ,, A  tu,  He6o»(e,  ne  4e»!H.^ 

Baba  přede,  bůh  jí  nitku  vede.  A.  Ea6a  npflAOTi,  a  6on> 
et  HiTKfl  AaerB. 

Bůh  vybírá,  a  človék  sbírá.  Blh.  FocnoAHe  e  iraĎiipa^o, 
aMM  Hané  cJíiĎHpa^o. 

Člofik  míní,  pán  bůh  mění.  —  Člověk  jikládá,  bůh  roz- 
kládá.—  Člověk  tak,  bůh  jinak.  —  Člověk  myslí,  pán  bůh 
obmyslí.  —  Naše  jest  myšlení,  ale  vždy  boží  způsobení.  Č.  — 
K.  MejOBtKi  npe4nojiaraeTx ,  a  čori  pacno^araeri.  &  .^OBeK'^ 
HaM-kpaaa,  a  6orb  ynpaBja.  //.  čovek  odredi-,  a  bog  naredi. 
Čovek  obraéa,  a  bog  oberne.  P.  Czlowiek  tak,  bóg  jinak. 
Czfowiek  rozťzqdza,  bóg  stanowL  Eol,  Hojobíki  xaKi,  a  6anb 
MiaK*^.  *) 

Chlap  stHlí,  a  bůh  koule  nosí.  Č.  -^  Hal*  ^o^obíki 
■ipm,  a  ÓHTB  KyAM  hochtl.  P,  Chlop  nosí  proch,  a  pan 
bóg  kulkí. 

Kde  bázfň,  tu  i  bůh.  A.  Bi  Kon  ecTb  crpaxi,  bx  tomi 
H  óorb.  Mr.  ůfi  crpaxi,  tbmi  h  Óarb. 

Kdo  boha  zradil,  komuž* len  dochová  víry?  P,  Kto  boga 
zdradzil,  a  kogož  niezdradzi  ? 

Kdo  nevěren  bohu,  nevěren  také  lidem.  Č. 

Kdo  se  boha  nebojí,  ten  se  lidí  nestydí.  C  —  R,  Kro 
6ora  ae  óOHTca,  totb  ■  4i04eft  ne  cthaktca.  (Sr.  Luk.  18,  2* 
Byl  soudce,  kterýž  se  boha  nebál  a  lidí  nestyděl.) 

Co  není  z  boha,  nemá  dlouhého  trvání.  P.  Co  nie  z  boga, 
dfugo  trwaé  nieraože. 

Jestli  Hospodin  neochrání  hradu,  darmo  činíme  stráž  a 
ohradu.  K  Ame  ae  rocno4i»  coxpaaHTi  rpa4a,  acye  crpasTL  m 
orpa4a.  —  Ame  ae  rocno4i»  co3nK4erB  40hx,  Bcye  Tp74%. 
CV.  Žalm  126,  1.) 


V  -^Crf^  Bomo  propouH,  Den*  disponit  Angl,  Man  propocec,   God  di«- 
poMf.  fíěm.  !D(t  IKeafd^  tenft,  ®ott  Irnft  atd. 


14 

S  boh«ni  a  s  poctivostí.  Č. 
Bez  boha  co  dobře  činiti  nelze.    Č. 
Bez  boha  ani  přes  práh  noha.   A.  Jifr.  Beax  6ora  hr  ao 
nopora. 

Bez  boha  není  stoha.  P.  Bez  boga  niemasz  broga. 
Kdo  s  bohem,  také  bůh  s  ním.   Mr.  Xto  Bt  óoron,  to 

6on    8X   HHITB. 

Pán  bůh  s  námi  a  zlé  pryč.   Č. 

Za  bohem-Ji  půjdeš,  dobrou  cestu  najdeš.  R.  3«  ĎoroMi 
noff4eoiB,  4o6p'B  nyrh  Hafi4euiB. 

Pán  bůh  napřed,  a  já  za  ním  —  a  ty  čerte  vzadu  tlač.  Č. 

Kdo  chce  za  bohem  jíti,  musí,  což  božího  jest,  činiti. 
JR.  3a  6oroMi  noilTH,  6o?Ki>e  h  TBoprTb. . 

Kdo  bohu  slouží,  dobrého  má  hospodáře.  S.  Ko  6ory 
c^yvH,  4o6pora  HHa  rocno4apa.  *) 

Měj  lásku  k  bohu,  obdržíš  milost  mnohu.  R,  UmtA  .iioóOBb 
Vh  6or7,  3a  to  no.iyqHmb  ■H.focTb  MHory.  —  Kro  AWÓmrh  6ora, 
TOTi  4o6paro  no^yiHrb  MHoro.  *•% 

Milost  boží ,  dobré  zdraví :  co  lepšího  ?  nikdo  neví. 
P.  £aska  božn,  dobré  zdrowie :    cóž  lepszego  ?  nikt  niepowié. 

Na  koho  bůh,  na  toho  i  lidé  (budf  laskaví,  buď  n^lo* 
stiyi).   P.  Na  kogo  bóg,  na  tego  i  ludzie.    A.  Kro  6ory  na- 

406eHX,  TOTl  H  4H)4flMl  ufífnewh. 

Koho  bůh  miluje ,  toho  i  král  naděluje.  R.  Koro  6ori 
MHjiyen>,  Toro  n  rocy4api»  wa.iyen». 

Kdo  do  nebe  plije,  na  jeho  vlastni  tvář  slina  bije.  C**) 

Vůl  hází  rohem  prst  do  nebe,  ana  na  hřbet  mu  padá. 
Blk.  BojiOTx  XBxp^fl  cBCb  pororB  ch  nipcTb  aa  hoďoto,  a  ne 
anae  qc  My  na4a  aa  vbfóoTb.  Hal.  Bh^i  rpe6e,  ■  cntn  ua  ceóe 
uepcTb  mene. 

Pán  bůh  psího  hlasu  neslyší.  —  Psí  hlas  do  nebe  ne- 
jde. Č.  —  P,  Psi  glos  niejidzie  do  niebios.   Ck.  Pesje  lajanje 

*)  Angl  Ue  who  serveš  God,  has  a  f^ood  master. 
**)  Ápan,    Quien   al   cielo  cscupe,   en  la  cara  le  cae.    AngJ,   Who  spfti 
against  hearen,  it  falb  in  his  face.  Aovof.  O'nov  fft§S  t^¥  av^airor, 
ipr«c  rd  ftovtQarov. 


IS 

nečuje  se  y  nebo.  *^  (Nesprayedliyé  prosby  a  žádosti  bůh  ne- 
yyslyšL  CSroy.'  Pomluya.) 

Bůh  neslySf,  když  pes  na  hyézdy  laje.  S.  IIIto  naci  mi 
3B%34e  Jiae,  to  óopl  ee  cjjma. 

Yyslyšel-Iiby  bůh  pokaždé  pastuchu,  yšecko  by  stádo 
přes  léto  zdechlo.  JHr.  Kojih  6%  6ori  cjyxaei  qepe4HHRa,  to 
3a  jiíto  6%  jcfl  BU40x^a  qepe4a.  Hal.  TReóu  naai  6nrb  nacryxa 
cjijxaBi,  TO  6u  Becb  Toeapx  Bii34iixaB'B. 

Kočičí  modlitby  nebe  neprorážejí.  Č. 

Tésná  jsou  dyiřka  k  nebi.  Č.  —  P.  Ciasna  fortka  do  nieba. 

Ráda  by  duše  do  nebe,  by  jen  hříchy  daly.  P.  Rada  by 
dasza  do  nieba,  by  jako  przed  grzechami  (ale  grzechy  niepu- 
szczaja).  R.  Pa4'B  6u  bt,  paft,  4a  rpixH  ho  nycxaiorB.  Mr,  Pa4a 
6^  Ayma  y  paft,  Ta  rpixu  ae  nycRaiorb. 

Široká  brána  do  pekla.  P.  Szerokie  wrota  do  piekfa. — 
Peklo  yždy  otevřeno ;  pouštějí  i  o  půlnocí.  P.  Pieklo  zawsze 
otwarte ;  puszczq  i  o  pólnocy.  Aneb :  Wolno  do  piekfa ,  by 
chciaf  o  pófnocy,  otworem  stoj^  te  przekl^t^  mocy. 

Věčná  věc  horoucí  peklo.  Č, 
Pověra  jest  hůl,  kdo  jí  věří,  tenté  vůl.   Č, 
Nemá-li  býti  po  bohu,  nechat  také  není  pó  čertu  G«  skrze 
čáry  a  poboňky).    & 

Kdo  věří  v  čáry,  toho  vezme  ďábel  starý.  P.  Kto  wierzy 
w  czary,  tego  wežmie  diabel  starý. 

Sen  je  sen,  a  pán  bůh  řídí  noc  i  den.  Ó. . —  P.  Sen 
mara ,  bóg  wiara.  (Sen  přelud ,  bůh  víra.)  Kdo  snům  věří, 
stín  lapá.  Č. 

Co  koho  potkati  má,  toho  neujde.  Č.  (Přísloví  toto  a 
následujících  kolikos  vztahují  se  na  víru  v  osud  a  jisté  před- 
uložení,  což  oyšem,  béře-Ii  se  ve  smyslu  hrubého  fatalismu 
na  ujmu  svobodné  vůle,  nijak  schvalovati  se  nemůže.) 


/Vefl».  Vo«  á*  aso  monta  nen  an  siéL  VI,  Raglio  ď  asino  non  airrhró 
nai  ín  cielo.  Lit.  Ssun's  balaas  ne  eít  in  dangnn.  Nim.  ^anbe< 
eltt  Sta^nqtbit  fómint  nic^t  in  bcn  ^imnel. 


Co  komu  souzeno,  lo  koiK^^m  neobjede  (nevyhne  se). 
Ur.  C^  HccHoro  h  KOHeMi  ne  o6it4Cuu>.  jR.  Cy^eaaro  h  Ha  kohio 
He  o6%t4enii».  (Zvláště  o  sňatku  manželském  se  praví.)- 

Osudu  svému  nikdo  nemůž  jutecí.  S,  Oat*  cy^euba  ce  ue 
MOHce  yrefcH. 

Co  bude,  to  bude,  a  zlébo  víc  než  kopa  nebude.  Jfr. 
yjKe  mo  6y4e,  to  6y4e,  a  ÓEAbmi  Konu  juxa  He6y4e. 

Koho  bůh  chrání,  toho  zbraň  neraní.  //.  Koga  bog  čuva, 
onoga  puáka  nebije. 

Bůh  duStí  nevyňme,  sama  duše  nevyjde.  R  Eorb  Aymn 
ne  smerb,  cam  4ynia  ne  BUAeTb. 

Věc  bohem  souzená  nemíjí.  Č, 

Duše  nejdražší  zboží.    JR.  4yiuA  scero  4opo9Ke. 

Suiidno  člověka  zahubiti!  ale  jak  bude  duši?  R.  AerKO 
■sryÓHmb  ero !  4a  4yuii  6y4eT'b  KaKOBO  ? 

Kluťš-li  bližního,  duši  svou  v  základ  dáváš.  R.  Ame  3a 
4pyra  pyraemb,  4pyry  Aymy  cbow  aojaraeuib. 

Lépe  zpívati,  nežli  klivati.  C. 

Kdo  za  pluhem  kleje,  zlé  semeno  seje.   Č, 

Zbožný  se  cti  mladosti  zbude.    Č. 

?o  neroodi  po  potttt,  darmo  dobrým  slouti,  (t.  naprave- 
ným, lepším  než  prvé.  Pro  hříchy  a  nepravosti,  kteréž  se 
zvláště  mezi  mladým  lidem -na  poutech  páší,  čas  by  byl,  aby 
rozum  a  svédoml  nad  aištností  lidskou  svítězílí.  Na  pouti  za- 
jisté, jak  náš  lid  říká,  mnohý  mládenec  kupuje  si  panenku 
tříloketní,  a  mnohá  panna  živý  obrázek;  jiní  zas  odnášejí 
z  domu  cibuli,   a  s  česnekem  se  navracejO-  ^. 

Kdo  do  tebe  kamenem ,  ty  do  něho  chlebem.  Č.  — 
P.  Kto  na  ciebie  kamieniem,  ty  na  niego  chlebem.  S.  Ko  rede 
Kaneaorb ,  tu  itra  xjrkóoni.  Hai.  Xto  40  reče  RaneHeirb, 
TU  40  ěro  KOJiaqenx.  —  Nemá  byli  následováno  opak  tomu 
přísloví:  Kdož  pelynek  sype,  syp  ty  mu  hořec.    Č. 

Ovce,  neposlouchající  pastýře,  kořisf  vlku.  jR.  Osua, 
Hec^ymaiouiaH  nacTupa,  KopucTb  B04Ky. 

Kolik  děr,  tolik  věr,  kolik  mlynářův,   tolik  měr.    Č,  — 

R.   CK04bK0     Ce4l,     CT04bK0    Bipx;     CXOJIb    Mt  JlbHIKOBl ,     CT04b 


ptsmon  vhp%«  —  Bo  bchkovb  noABopBt  CBoe  nostpbe.  (Kolik 
dtorŮT,  tolik  poyér.) 

Zajíc  také  nic  nevěří ,  a  jest  předce  živ.  (PosměSně 
volnověrcům.)  Č. 

Živ  ^uď  jak  bnď,  jenom  boha  nehněvej.  R,  Kairb  n  nnin, 
TOAXO  6ora  ae  rilBH. 

Nám  dobře  a  nikomu  zle,  tof  dle  zákona  iivot.  R.  HavB 

406pO   v  HHKOHy  3^0,  TO   3aK0HH0e  MTbe. 

Poctivý-lis,  bud  mi  bratře  živl  a(  si  víra  tvá  jakákoliv* 
S.  Epan  e  no ,  Koe  alpe  6uo,  xaAa  6paTCKB  maH  h  nocryna. 


Adamova  léta  od  začátku  světa.  R.  Aaibímobu  alia  ci  aa- 
qajia  cstia. 

Eva  jablko  snědla,  a  muži  ohryzek  dala.    Č. 

Evě  není  dobře  býti  samotné.  Č. 

Limb  stvořen,  a  Adam  tam  vhozen.  R,  Aa^b  coTsopeai, 
■  kABWh  BOAfyxewh. 

Kainovská  vlídnost  —  Nechci  já  býti  jemu  Kainem.  Č. 

Saul  mezi  proroky  (když  koho  mezi  těmi  vidíme ,  kamž 
nepřináležO.  Č, 

Napadl  ho  duch  Saule  proroka  (t.  zlobivost  neb  vžteklost 
ho  podjala).  Č, 

S  Davidem  hřešíme,  ale  nekajeme  se  s  Davidem.  Jt.  Xa-* 
BMcm  corptmaevB,  4a  ae  4abiaciuí  znencu. 

Moudrý  jak  Šalomoun.  —  Žertem  o  nerozumných :  Moudrý 
jako  Šalomounovy  holenky  (neb  plundry).  Č. 

Jidášovo  políbení.  Č. 

Od  Herodesa  k  Pilátovi  posýlati;  Č.  *) 

Jak  se  Petr  ke  dvoru  dostal,  lotr  se  z  něho  udělal.  Č. 

Nevěřící  Tomáš.  Č.  —  S.  Heslpioift  Tova. 

Ubohý,  bídný  Lazar.  Č.  —  P.  Ležeé  jak  Lazarz. 

Bůh  s  námi,  kdo  proti  nám.  Č.  —  R,  Kor4a  6ori  no  aaci, 
ansTO  aa  aaci. 

,Pán  bůh  dal,  pán  bůh  vzal*   P.   Pan  bóg  dal,  pan  btfg 


*)  Fr.  RenYoyer  de  tkSpht  á  Piltte,    Fiem,  Mandě  da  Brode  a  Půtl. 

2 


wzi9<.  jB.  Eorh  4a4i,  óori»  ii  B^siďh.  S.  Eori  4^0,  6orii  h  jrseo. 
Blh.  Bovb  ro  48411,  h  6orx  ro  se.  (Job  1,  21.)  ZvláStě  při 
zlráté  dítéte  neb  milého  příbuzného  mezi  lidem  se  užíyá. 

Od  boha  důstojnost.  —  Komu  česf,  tomu  éesf,  (Řím.  13,  7. 
a  dhrukdy  le.  doloŽO  pastnchovi  trouba  •—  pastýři  hůl.  Č. 

Srdce  královo  v  ruce  boží.  Č.  —  R.  D[apeB0  cep4Qe 
n  pyKl  óoxftet.   Př.  21,  1. 

Jak  tě  najde,  tak  té  souditi  bude.  Ezech.  24,  14. 

Perel  před  svině  nemetej.  —  Před  svině  nemáS  perel 
metati,  rovněf  po  nich  co  po  blátu  budou  šlapati.  Č.  —  S.  BHcep^ 
ne  Ba4fl  npe4'B  cbhhí  opocunaTH.  Mat.  7,  6. 

Kdo  tlude,  tomu  se  otevře.  Č.  — -  Ch.  Koi  kuči,  njemu 
se  odpre.   R.  To^hto  h  OTBepaercH.   Mat.  7,  8. 

Štědrého  (ochotného)  dárce  pán  bůh  miluje.  2  Kor.  9,  7. 
Tou  mocí  rozhřešuje ,    jakou   sám   od  druhého   přijal. 
P*  Tak^  mocq  rozgrzesza,  jak^  sam  o<l  druglego  ma. 

Mnoho  povolaných  y  málo  vyvolených.  (Mnozí  se  holí, 
řídcí  8 věto*  č,  —  R.  Maoro  SBaHHUXi,  4a  iia^o  uaěpaHfluxx. 
Mat.  22,  14. 

Cp  nechcei  aobé  Mmémo,  nečiň  druhému.  Č.  —  R.  Mero 
n  4pyroii%  HO  juoómnb,  Toro  ■  cavi  ho  4t^aft.  Hat.  7,  12. 

Kdo  jiJc  činí,  iak  odplttu  bére.  Př.  12,  14  a  j. 

Těžko  z  hodAr  m  kódy  jíti.  Ú.  •—  P.  Trudno  z  god  na 
gody.  (Tmdno  b  jedn^  macierzyznq  na  dvroje  gody.) 

Co  císařovo  císaři,  co  božího  bohu,  a  čert  af  utře  hubu. 
Č.  Sr.  Mat.  22,  21. 

Nic  není  skrytého,  aby  nebylo  zjevného.  Č.  Mat.  10,  26  a  j. 

Co  bůh  spojil,  člověk  nerozlučuj.  Č.  Mat  19,  6. 

Kde  bolest,  tu  rucoi  kde  poklad,  tu  srdce.  Č.  Luk.  12, 34. 

Viudy  koukol  mezi  pSenicí.  —  Není  role  bez  koukole.  Č. 
—  P.  Na  jednej  ziemi  kqkol  i  pszenica  roácie.  (Včude  zlí 
meizi  dobrými,  zlé  s  dubrým  se  střídá,  nikdo  bez  hříchu  nen^*^ 
5.  HcMB  XHTa  6e3%  KyKOJia.  (Sr.  Mat.  13.) 

Strom  po  ovocí  poznán  býv4  č.  Luk.  6, 44. 


If 

Kdo  fte  poTyioje,  bude  pon(2efi,  a  kdo  se  ponižaje,  bode 
povýien.  Č.  Luk.  18,  14.  -r-  Pýcha  předchází  pád.  Či  Př.  16, 18. 
-  Kde  pýcha,  tu  i  pohanění.  C.  Př.  11,  2.—  Pydnýin  ae  pán 
blb  protiví,  pokorným  dává  milost  svou.  Č.  Jak.  4,  6. 

Lépe  jest  slySetí:  pMteli,  poa«dni  výše,  nežli:  příteli, 
dej  tomuto  místo.  Ů.  Luk.  14,  9* 

Mrvu  z  cizího  oka  vyvrhujed,  á  vevém  břevna  nevidíá. 
Jinak :  Vidí$  v  cizěm  ocě  drástu ,  a  v  svém  břevna  nevidíi. 
(Fbáka.)  —  5.  Bb4h  ry^y  ji^aRy,  a  caora  6pBHa  ae  Ba4H. 
Lok.  6,  41.       . 

Lékaři,  ozdrav  se  sám  I  Č.  Luk.  4,  23.  —  A.  Bpaqx, 
nnijn  caxaro  ce6a. 

Nepotřebují  zdraví  lékaře.  (/.  Luk.  6,  31. 

Kdo  jinému  jámu  kopá,  sám  do  ní  padá.  —  KopáH  druici 
krob,  sám  se  v  něj  vložíd.  Flaška.  —  P.  Kto  pod  kiro  dolek 
kopa,  sam  vreá  wpadnie.  A.  He  pot  4pyrovy  (noji%  4pyroin») 
aiy,  cavB  Dona4eaib.  Ck.  Koi  pod  drugen  jamu  kopa ,  sam 
vn  nju  opade.  JSTr.  Kdor  komur  jame  koplje,  sam  v'njo  páde. 
Beci.  27,  29.  (Všem  téměř  národům  tnámé  přísloví.) 

Kdo  v  mále  se  pronevěřil,  pronevěří  se  i  ve  mnoze. 
P.  Kto  ci§  w  maléj  rzecz;  skrzynrdzi,  akrsywdzi  i  wwielkiéj. 
Uk.  16,  10. 

Otcova  kletba  vysuiuje,  a  matčina  z  kořen  vyvracuje.  Č. 
—  &  OmoBCiaa  i^arsa  cyumri,  a  MarepHHa  JcopeHin.  Sr. 
EccL  3,  11. 

Tvrdof  jest  proti  ostnu  se  zpěčovati.  Č.  —  JB.  Tpy^HO 
iporm  pona  npan.  Sk.  A.  9,  5.  (Sr.  Pind.  Uvň  xirtgof 
hanlCw.  Terent  Contra  stimulům  oalcítrare.) 

Nikdo  nemůže  dvěma  pánům  sloošitL  Č.  —  Ck.  Ki  bi  rad 
dvem  gospoaom  složiti,  nijednomu  nemre  vgoditi.  Luk.  16,  13. 

Žádný  prorok  není  vzácen  ve  vlasti  své.  Č.  —  il.  Ha 
poiPDit  HnsTO  npopoKOiTB  ae  ÓusaerB.  Luk.  4,  24  a  j. 

Jak  kdo  měří,  tak  se  mu  odměřuje.  Č. —  DLui,  S  ka- 
keja  fliéni  ty  nirii,  s  takeju  bužo  tebe  zasej  měrjene.  Mar.  4, 24. 

Kdo  meč  bére,  ten  od  meče  schází.  —  Kdož  se  s  mečeak  ' 
rád  obchodí,   ten  od  meče  často  sohodí.  —  Čím  kdo  zacUiC 

2* 


Um  také  schází.  Č.  —  Ib*.  Arumi  iieqeirb  BOéBaBi^  raxh  i 
norači.  Mat.  26,  52; 

Kam  pán  chce ,  Um  sluha  jde.  —  řán  velí ,  sluha  musí 
Č.  Luk.  7,  8. 

Království  dSlené  brzo  se  rozpadne.  Č.  —  A  Ame  nap- 
CTBO  pasAt^HTCH,  BCKopt  pasopiTCfl.  Mat.  12, 25. 

Ne  to  hřích,  co  jde  do  úst,  ale  co  z  úst  vychází,  t 
Mat  15,  11.  Mar.  7,  15. 

Čím  srdce  jest  přeplněno,  tím  ústa  přetékají.  C.  Luk.  C 
45  a  j. 

Když  slepý  slepého  vodí,  oba  v  jámu  upadnou.  Slep; 
slepého  vůdce,  oba  do  jámy.  Č.  —  S.  Aro  cjtnanx  c^lnm 
B04tf,  oóaABa  he  y  va^y  nacra.  —  CA.  Kad  slepec  slepca  vodi 
v  jamu  obodva  opadů.  —  R.  CiinuM  cjiinovy  ae  BOKarai 
Mat  15, 15  a  j. 

Blázna  by  v  stoupě  zopíchal ,  jiný  nebude.  Př.  27,  22. 

Slíbíš-li  za  přítele,  utrápí  tě  nepřítel.  Č.—  R.  3a  ^pyn 
nopy^unuBCH,  otb  He4pyra  novyqnmBca.  Př.  6,  1. 

Kdo  nepracuje,  af  nejí.  Č.  —  H  Kol  neée  délati,  na 
nejé.  2  Thes.  3,  10. 

Hoden  jest  dělník  mzdy  své.  Luk.  10,  7. 

Ptáci  nesejí,  aniž  oři,  a  předce  syti  žijí.  A.  IItuiu  n< 
ctiorby  ae  opiorB,  a  cutu  xumyn.  Mat  6,  26. 

Ne  všelikému  slovu  věř.  Č.  —  R.  He  BcaKOiy  cjyx: 
Blpb.  Eccl.  19,  16. 

Vint)  obveseluje  srdce  lidská.  Č.  —  8.  Biho  jrBece^flBi 
cp4iia  qOBcqecKa.  2. 103, 15. 

Komáry  cediti ,  a  velbloudy  požírali.  Č.  Mat  23,  94 
(Foéet  biblických  přísloví  mohlf  by  oviem  jeStě  více  roahojněi 
hpi;  my  viak  na  tomto  skrovném  uvedení  toliko  některýci 
mezi  lidem  nejběžnějších  přestáváme.) 


Čert  jako  ďábel,  oba  jsta  ěerna  (oba  |sou  černí)-  Ó 
tflká  se  též  o  dvou  osobách,  jež  sobě  ve  špatnostech  nic  ne- 
ddtjL  —  R.  OAMB-h  qopn  aa  waoA^ 


ti 

Ténní  čert  ďábla,  oboo  iMim  netřeba.    R.  Bo3i>iui  voprb 
4UO0jia,  a  o6a  ue  Ha4o6ini. 

Ďábel  opice  boží.   Č. 

Čert  vždy  musí  svou  králku  provésti.  Č. 

čert  do  vody,  a  bubliny  z  vody.  R.  Bet  6tcN  si  B04y> 
a  ojaupbfl  BBepxi.   (V.  Právo.) 

Není  tak  hrozný  čert,  jak  ho  maluji.  Č.  —  P;  Nie  tak 
díabel  (lew)  straszny,  jak  go  maluJQ.  Mr.  He  raKUft  qopri 
(4i4i>K0)  CTpamHiift,  HKi  MB^ioiOTb.  (Bývá  však  toto  přísloví 
nejvíce  odpovědí  na  nevčasné  hrozby,  anebo  pH  ostříhání  přeď 
néjakým  nebezpečným  podnikáním.) 

Mnoho  má  čert  síly,  ale  málo  zvůle;  R,  Cejioui  qoprb  — 
(noro  y  qopra  cbjoi),  4a  boje  euy  Hirb. 

Chlubil  se  čert,  že  všechen  svét  opanuje,  a  bflh  mu  ani 
nad  sviní  vAle  nedal.  R.  Xbb^hjich  qopn  Bcem  Bce^eRHon 
o6ja4aTi»,  a  6orB  OHy  h  Ha4'B  CBHHBeio  bojIH  ho  4ajix. 

Čert  nikdy  nespí.  Č.  —  Čert  nespí,  a  lidi  svodí.  CA.  Vrag 
ne  spi.  R.  BoporB  (qoprb)  ne  4peiMeTi.  Mn  Mopri  ue  cuHTb, 
Tli  jnD4H  CB04HTb.   (Buď  opatru,  všude  na  tě  pokušení  čeká.) 

fiíkaje  amen  čerta  nezapudíš.  R.  AHHHeHi  61ca  fo 
0T6y4emb. 

Čert  se  kadidla  nebojí.  Jlfr.  Moprb  Jia4aHy  ne  óohtch; 
'  Ďábel  se   sám  o  boží  muky  rozbije.    P.   Samo   si^  zle 
(diabef)  o  božq  m^k^  rozbije. 

Ďábel  i  horami  klátí,  a  lidmi  jak  věníkem  (chvojO  třese. 
/L  4i»flB0A  H  ropasi  Řaqaen,  a  4i04Bini  qro  bIhiikohi  ifncerb. 

Volno  čertu  ve  svých  bahnech  orati.  R.  BojibHO  qopry 
Wh  CBoen  60J10TÍ  opan. 

čeri  po  samotách  nejvíc  uloví;  (Člověk  o  samotě,  na 
poušti,  v  klášteře  žijící  více  pokušení  mívá,  než  kdo  mezi 
lidmi  živ  jest.)  Také  takto  se  praví :  Zloděj  v  tlačenici,  a  čert 
po  samotách  nejvíc  uloví.  Č. 

Kde  jsi  chodil,  satane?  „Svět  jsem  svodil,  mflj  pane.^ 
P.  Kfdyá  bywal,  szatanie?  „Zwodzilem  áwiat,  mój  panie.^ 

čert  se  sítí  piští,  a  z  houští  střelu  pouští.  (Staročeského 
přísloví  tohoto  ze  16.  století  jaký  vlastně  smysl  jest,  s  jistotov 


n 

udati  neumfir.  Snad  slovem  sM  naráií  se  na  sjftosí^  a*houilíni 
hojnosl  bohatství  se  míní  ?  —  Též  toto  ruské  nejasno :  Hofrh 
qopra  nametl  si  porosHHHOHi  pa^y.  (čert  čerta  našel  v  robo- 
žovýcb  kotcích.) 

Čert  má  mnoho  cukru,  a  proto  i  břich  činí  aladkým.    Č. 

Čím  kdo  pěknější,  tím  čertu  milejší.   Č. 

Kde  ďábel  více  nemůže,  aspoň  zasmradí.   Č. 


Ctnosf  v  prostřední  míře  stojí.   C.  *) 

Ctnost  nezáleží  v  slovech,  alebrž  v  počestném  jednáni. 
R.  4o6po4'kTe.ib  cocToari  ae  si  c^oaaxi,  a  bi  qecTHUxi 
AkABXT*.  —  P.  z  uczynku,  níe  z  slow  dobrego  poznajq. 

Ctnost  se  s  člověkem  nerodí,  náhodou  se  nenabodí,  kdo 
ji  hledá,  v  ni  uhodí.  P.  Cnota  sie  s  czlekiem  niorodzi ,  tra- 
funkiem  si;  nienagodzi,  kto  jéj  szuka,  w  ni§  ugodzi. 

Ctnosf  neléhá  na  peci.   P.  Cnota  nie  na  piecu  lega. 

Co  přichází  bez  těžkosti,  už  to  nemůž  býti  ctností. 
CKde  není  protivníka,  tu  není  boje,  aniž  vítězství.  Časem  člo- 
věka nepravosti  samy  ostavují,  a  ne  on  nepravosti;  i  nepřestává 
proto  činiti  zlé,  že  zlobu  nenávidí,  ale  že  k  i^inění  už  síly 
nestačují.)    Č. 

Ctnosf  těžkostí  se  neleká,  a  v  protivenstvích  neheká. 
P.  Cnota  trudnoáci  si§  niel^ka ,   i  w  przeciwnoáciach  niest^ka. 

Ke  ctnosti  třeba  i  od  dítěte  dej  se  vésti.  Č. 

Ctnosf  sílu  přemáhá.  R.  4o6po4tTeA  npeo^o^rksaeri  cM.iy. 

Nejkrásněji  hostí  rozum  se  ctností.  P.  Gdzie  rozum 
5  cnotq,  dobry  sklad. 

Rozum  bez  ctnosti  jako  meč  v  rukou  Síleného.  P.  Rozum 
bez  cnoty  miecz  w  r^ku  szalonegu. 

Ctnosf  uměni  fřovySiye.  P.  Cnota  naukf  przechodzi. 

Příklad  lépe  nežli  ústa  ctnosti  vyučuje.  8.  4o6po4tTe.a 
npMHipoMi  60J1I  aero  ycrxa  ce  yqn. 

Ctnosf  nejdražší  zboží.  R»  4o6po4tTe4i>  scero  4opo2Be. 


H*'^  Lm/    lil  medio  virlas. 


\       '  a* 


Ctnost  nejIepSi  urozenost  "ry.  Cnota  najwspanialsse  sžla- 
ckelstwo.  ň.  4o6po4tTejib  aaft^yqniee  nuaxeTCTBO. 

Hodnost  a  úřad  porpuéení  nalé,  a  ctnosf  celé.  P.  Godnoád 
i  unqd  zalecenie  male,  a  cnota  ca<e. 

Ctnosf  a  pěknost  jest  milá  společnost.   C. 

Ctnost  a  krása  velmi  spola  svědčí,  ale  řídko  bývají.  (/.- 

Ctnost  se  poctoa  rozmáhá,  a  trest  zlobo  přemáhá, 
ff.  noqreHÍen  ÚAunan  Ao6fOAkrejih  Boapacraen,  a  ajioóa 
mcaaaHieni  HcqeaaeTi. 

Čím  Yíce  ctnost  chválena  bývá,  tím  včtfií  zrflst  a  posita 
přijímá.   Č.  . 

Za  Štěstím  sláva,  za  ctností  chvála.  Ó. 

Ctnost  sama  se  chválí.   C. 

Ctnost  jako  havíř,  zlata  dobývá,  a  za  seboa  lampička 
mívá.  (Ač  sama  blyštěti  nežádá,  však  předce  ji  oslava  ne- 
níne.)   Č. 

Ctnost  se  závisti  chodí.   Č.*') 

Každá  ctnost  má  svého  hánce.   Č. 

Kdo  ctnost  nenávidí,  a  však  přede  ji  vidí  (a  už  to  mn 
pokuta).  P.  Kto  cnotQ  nienawidzi,  przeciež  one  widzi. 

Nedbá  nic  srdce  ctnostné  na  lidské  řeči  zlostné.  P.  NiedbA 
aic  serce  cnotliwe  na  mowy  ludzkie  zfoáliwe. 

Ctnost  a  štěstí  zřídka  v  jedné  hospodě  tráví.  Č. 

Skryté  štěstí  za  ctnostnými  chodí.  P.  Skryte  szcz^icie 
za  cnotliitymi  chodzi. 

Milejší  ctnost  s  chudobou,  nežli  hřích  s  ozdobou.  Č, 

Lepši  ctnosf  ve  bláté,  nežli  hřích  ve  zlatě.  P.  Lepsza 
cnota  we  bfocie,  niž  niecnota  we  zlocíe. 

Ctnost  nestonává.  Nemoc  ctnosti  nevadí.  P.  Cnota  nie- 
dioruje.  Choroba  cnocie  níewadzi. 

Poctivost  trvá  na  věčnost.  —  S  poctivostí  nejdál  se 
dojde.  Č.  —  Kr.  Kar  je  pošteno,  nardalje  terpí. 

Kdo  poctivost  jednou  ztratí^  tomu  se  víc  nenavrátí.  Č. 

Čifi  dobře,  a  bude  dobře.  Jlfr.  4o6pe  poěa,  406pe  v 
ójjte.  —  čiň  dobře,  a  dobrého  naděj  se.    R.  4t4aft  4o6po, 

*y  La$.  Nnnquam  virtalem  deserit  invídia. 


a  Mjm  4o6pa.  —  čiň  jen  dobfe,  lepSího  se  dočkáš.  S.  Ko 
4o6po  qHHH,  6o4t  40<ieKa,  a  ko  zao  uu,  ropě  4oqeKa.  (Sromej 
iét  pozdějS{  články:  Dobrý  a  ilý.   Svědomí.) 

Dobře  čiň,  co  můžeš,  od  toho  se  nikdy  neroznemftžeš. 
A  4o6po  TBopH  CR04bR0  Hoatenib ,  on  Toro  HHKor4a.He  aa- 
H§Ho»emb« 

V  dobrém  skutku  nebraň,  aám  k  tomu  si  přiraň.  B.  4o6po 
4l4aTb  ne  vimai,  a^l  ■  cairB  ki>  Tony  nocnlmaíl. 

Učiniv  dobré  nelituj ;  učiniv  zlé  vidy  se  strachuj.  S.  yqaHa 
Mf^pOj  ae  xaň  ce;  yuu  a^o,  Ha4ai  ce.  ň.  C4'kJiaBnui  4o6po 
Re  KaílCH.  P.  Coé  uczynil  dobrego,  niežafuj  nigdy  tego. 

S  dobrými  skutky  dobře  se  žije.  Č.  —  R.  C^  4o6porB 
muTh  xopomo. 

Kdo  dobré  čini,  tomu  zlé  neškodí.  A  Kro  4o6poe  Tsopirrb, 
Toro  ajio  HO  Bpe4nTi. 

Dobře-Ii  činíš,  sebe  obveselíš.  R.  4o6poe  coTBopnou*, 
ce6fl  yaecejiamb. 

Ctnostného  vlastí  jest  celý  svět  P.  Wszystek  éwiat 
ojczyzna  cnotliwego. 

Jiné  jest  od  zlého  upustiti,  a  jiné  za  dobré  se  vzíti 
P.  Jinsza  przestač  žle  czynič;  jinsza  poczqé  czynič  dobrze. 

Po  dobrém  skutku  vrz  konce  v  vodu.  (Ani  zpomínej, 
ani  se  chlub.)  Mr.  SpoĎonu  4o6poe  4t40,  raX  khhiui  y  ao^jr. 
&  Hmue  4o6po,  na  y  B04y  6aan. 

Cislota  vede  k  bohu  človéka.  R.  HiCTora  qejOBiaa  n 
6ocy  npaB04iT'&. 

Dobré  srdce  nehezké  tváři  krásy  přidává.  A  Xy40ft  povi 
4o6poe  cep4ue  icpacu  npH4aer&» 

Pčkná  duše,  pékné  tělo.   Č. 


llHch  ďáblu  smích.    Č. 
Čert  za  vlásek  lapne,  a  pazourem  drží.   Č. 
Hříchové   po .  lidech  jako   dým   po   hlavni  se  vlekou  a 
táhnou;  Č. 

Dlouhý  život,  mnoho  hríchův.  Č. 

Malé  břichy  hryzeme,  velké  oblo  polykáme.    P.  Male 


wíny  grysiemy,  wielkie  calkíem  polykamy.  (Srov.  Komáry  ce- 
dine  a  velbloody  polykáme.) 

Straiíidla  v  poli  stojí,  a  mkbci  proso  zobaji  (Ani  peklem 
od  hHchŮY  odhroziti  nelze.)  P.  Straszydla  stojq,  wroble  proso 
wypijaM. 

Kde  hříSníkův  mnoho,  těžko  karaf  koho.  P.  Gdzie  grae- 
s»|Gych  wiele,  tnidno  karaé  smiele. 

HHch  miluje  tmu.  P.  Grzech  skrytošci  szuka.  Grzcch 
ciemnoáč  lubi. 

Co  jest  s  šeptem,  to  jest  s  čertem.  Č. 

Jednou  v  roce  i  to  v  oce.  (Ač  kdo  málokdy  co  nenále- 
iitébo  páše,  i  to  povésti  jeho  škodí.)  Č. 

Největší  hříchové  jsoo  ti,  o  nichž  dobří  ani  věřiti  ne- 
chtí.  Č.  —  P.  Grzechy  wielkie  do  wierzenia  trudné. 

Někdo  kyselky  jedl,  a  někoho  laskominy  napadly.  Mr. 
Xto  iucjuhui  notex,  a  Koro  ocKOva  eanajia.  Podobno  ono 
T  písmě :  Otcové  jablka  hryzli ,  a  synům  laskominy,  (y  čem 
olec.  provinil,  dítky  druhdy  za  to  odbývati  musejí:) 

Všickni  jsme  z  krve  a  z  masa.  CA.  Vsi  smo  z  kérvi  i 
■esa.  R.  Bot  Mhhu  H31  r^uit.  (Každý  Mina  —  hlina.  Hra 
fe  slově  my  a  Jfťiia.) 

Každý  svou  kozu  dře.  CA.  Vsaki  svu  kozu  dere.  (Každý 
Biá  nějaké  vady  a  hříchy.)  R.  Y  acaKaro  CBott  KoněKi. 

Oko  nic  neproviní,  když  se  mysl  nepHčiní.  P.  Oko  nic 
aieprzewini,  gdy  si^  myál  nieprzyczyni. 

K  cizím  hříchům  ostrovídové  oči  máme ,  ale  na  své  jako 
krtkové  pohUdáme.  Č. 

Dvakrát  hřeší,  kdo  se  hříchem  honosí.  P.  Dwakroč 
grzeszy,  kto  si^  grzechu  niewstydzí.  S.  Ko  ce  rptxoirb  «a.iH, 
joanyn  rptnu.  *) 

Milé  zlého  počátky,  leč  konec  žalostný.  Č:  ^ 

Jak  se  zhyzdíš  jednou  vadou,  nesmyješ  se  žádnou  vodou.  Č. 

Nic  není  nad  břich  sladšího,  a  nic  není  nad  něj  hořčej- 
šího. S.  Hamra  c^a^e  04'B  rplxa,  a  HiuoTa  ropMÍe  OAb  atrá. 


*)  Geminal  peccttum,  quein  delicU  non  pudet.    Syrus, 


DMch  sladký,  a  ďovék  padký.  R.  Tptxi  cjia^oicih  a  qeuio- 
bíitb  na40Ki. 

Kolik  choti,  tolik  hffcIiŮT.  Mr.  Cri^iw  ciiaKy,  cnubii 
■  rplxa. 

HHch  zamýšlený  Smakuje,  a  spáchaný  katuje.  P.  Oraech 
samyilany  smakuje,  a  popefniony  katuje. 

Co  teiu  libo,  duSi  žel.  Ó.  —  P.  Co  cialo  lubi,  to  dass? 
gabi. 

HHšné  slasti  vedou  k  propasti.  /?.  rptxi  JioÓesni  40- 
ae^yrb  40  6e34HU. 

HNch  dobrovolný,  pokuty  hodný.  P.  Grzech  dobrowolny, 
karania  godny.  —  Hřích  mimoTolný,  prominutí  hodný.  P.  Gnech 
nad  firol^  odpuszczenia  godny. 

Za  hKchem  pokuta  v  patách  běží.   Č. 

HHIná  radost  plodí  žalost.    Č, 

Starý  hřích  činf  novou  hanbu.  Č. 

Nebije  ani  tak  řemen,  jako  starý  hřích.  B.  He  aepsa 
ÓberB,  crapoU  rptxi. 

Hříchy  mladosti  kára  bůh  na  staré  kosti.  P.  Grzechy 
mlodoácí  karze  pan  bóg  na  staré  koéci. 

Více  muk  na  duSi  než  na  tělo.  Č.  —  P.  Bole  duszne 
wi^ksze,  niž  cielesne. 

Hřích  více  trápí  duSí  než  nemoc  télo.  P.  Grzech  barziéj 
trapi  duszf  niž  choroba  cialo. 

Bláto  líbí  se  svini.  (O  téch,  kdož  do  hříchu  jako  tmné 
do  bláta  lezou.)  Č. 

Každý  hřích  svou  výmluvu  má.    Č. 

Petr  na  Pavla,  a  Pavel  na  Havla.  (Každý  cpe  rád  vinu 
na  jiného.)  Č. 

Nekoupím  tak  draho  toho,  čehož  bych  litoval  mnoho.   & 

Lépe  ti  jest  ziratif  hlavu,  nežli  ohřeiiti  (hříchem  zprzniti) 
daii.  8.  Bo4i  TI  e  laryóira  rjiaBy,  aero  cdoio  orptonTi  4ymy. 

Ráj  na  letním  východe,  a  my  sedíme  při  hříšné  vodě. 
A  Paft  aa  jriiTHeM*&  boctokí,  a  nu  cmamui  na  emiiOHX  noTOirb. 


n 

I  sratf  jsoa  hřeiili,  jen  ie  se  odhřeSili.  S.  li  CBen  cy 
rpiHOLoi,  na  cy  ce  onerb  cseTKUi. 

Lépe  se  jednou  zardllí  (stádem),  nežli  stokrát  blednouti 
(strachem).  S.  Eo^t  ce  eAjBon  nyri  aaupsjítHHTH ,  Hero  cto 
má  &ii4tni. 

Lépe  se  krátce  styděti,  než  dlouho  želeti^   Č. 

Dosti  se  napravil,  kdo  upřímné  lituje.  P.  Doié  si§  po- 
prawi?,  kto  szczerze  žaluje. 

Kdo  se  hříchu  srého  kaje,  za  pokutu  se  mu  klade. 
P.  Kto  8Íq  grzechu  swego  kaje,   za  karanie  mu  to  si^  stáje. 

Odvykati  hříchu  nejlepší  pokánL   Č.  ' 

ffiíchu  poznání ,  z  něho  povstání ;  hříchu  vyznání ,  jeho 
zahlazení.  P.  Grzechu  poznanie,  z  niego  powstanie;  g^rzochu 
wyjawienie ,  jego  zagladzenie.  *) 

Hotové  zdraví,  kdo  nemoc  poví.  P.  Gotowe  zdrowie,  kto 
fkorubf  powie.  —  Choroba  poznaná  zleczysta. 

Tajenou  ránu  těžko  léčiti,  fí.  3aKpuTyio  pany  jtqHTb 
ipy4«o. 

Pozdě  po  smrti  pokání  činiti.  Č.  —  Ch.  Késno  se  je  po 
mérti  za  grehe  kajaii.  Po  smérti  késno  se  je  žaluvati.  (Pozdě 
bycha  honiti.) 


*)  An^L  Confesflion  of  a  fauU  makes  half  amends  for  il. 


n. 

Dobré  —  xlé.  TétKé  napraveni  zl^tao.  Spolek 

—  stejii^  rádo  k  stejn^nia.  Pokrytství  —  les€ 

—  podvod.  Dobročinnost  —  dar.  ITděčnont  — 
nevděk.  Ijakomstvi— Uch va— sobectví.  Mar- 
notratnost* Wespra vedli vé  Jméni  nestálé. 

Dobré  s  dobrým,  a  dé  samo.  P.  Dobře  s  dobrým,  a  cle 
aamó.  (Smysl  jest  ten,  ie  dobré  dobrému  nikdy  neodporuje 
a  se  nepříčí,  ale  zlé  hned  samo  sobě.) 

Dobrý  neučiní  než  dobře.  Dobrý  člověk  každému  se 
užiti  dá.   Č, 

Dobrý-li  Sáva,  dobrá  i  jeho  sláva.  R.  4o6poiy  Caii 
4o6pafl  B  c^asa.  Jfr.  flKUft  Caea,  raná  ěuy  h  Cjiasa. 

Dobrý  člověk  se  neleká,  když  áibenici  vidí.  P.  Dobry 
csfowíek  nietrwožy  si^,  kiedy  szubienic§  widzi.  —  Nemilo  zlo- 
ději patřiti  na  Šibenici.  P.  Nie  mi{o  zlodzíejowi  na  szubieniof 
patrzyč. 

Dobrého  neboj  se  a  zlého  varuj  se.  A  4o6paro  ho  6oic« 
a  xy4aro  ae  iBopu. 

Kdo  dobré  Činí,  lepSího  se  dočeká.  //.  Tko  dobro  čini, 
bolje  dočeká.    Viz  též  str.  24. 

Z  dobrých  skutkfiv  netřeba  se  káti.  8.  Ko  4o6po  qm, 
aehe  ce  kmtjl 

Čím  se  čínf  dobré  vice,   k  tomu  vždy  přibývá  chtíče.  Č. 

Dlouho  býti  dobrému  pracné  jest   Č. 

Dobrý  čím  povýSenéjší,  tím  lidu  milejSí.  B.  Koropul 
4o6px  aaaTHOft,  rorb  sctirb  jiio4hhi  npÍHTHOft. 

Dobrota  srdce  jímá,  násilím  se  nic  neujímá.  & 

Těžko  jest  dobro  vídati,  ale  snadno  poznati.  8.  Texxo 
e  4o6po  biaíti,  a  jiacio  ra  e  noanaTH. 

Dobré  nad  zlým  vítězí.  B.  4o6po  xy40  nepenoxcerB. 

Pléva  zrna  nepotlačí.  Č. 


Zlé  zlým  se  zbývá  a  dobré  dobrým  přibýyá.  fí.  Auxoe 
jĚXMWh  H36uBai>TX  8  4o6poe  4o6pHMX  HajKúaiorb. 

Zvykej  dobrému,  lak  zlé  na  mysl  nepKjde.  B,  yvicb 
iOĎpoMj,  raiTb  X74oe  ea  yvb  ho  nolUeTi. 

Každý  dobrý  může  lepší  býti.   Č. 

Dobrému    všude   dobře.    P.    Dobrému    wsz§dy    dobrze. 

R.    4o6pOHJ  8634^   406pO. 

Y  poli  pšenice  co  rok  se  rodí,  a  dobrý  člověk  vždycky 
(všude^  se  hodí.  B.  B^  uoaí  nmeHHiia  ro40HX  po4KTCfl,  a 
4o6poi  qejiOBtKX  Bcer4a  npHro4nTCfl. 

Dobré  se  daleko  slyší,  a  zlé  ještě  dále.  P.  Dobré  daleko 
sfychač,  a  zle  jeszcze  daléj.  S.  3jio  ce  4ajit  nye  aero  4o6po. 
4o6ap'b  r4aci  4ajieK0  lue,  a  aao  ionrb  4ajrb.  Ck.  Dobromu  je 
daleko  glas,  zločestomu  još  dalje.  —  Dobré  skutky  hlučné 
chodí,  a  zlé   zvoní.    Hal  4o6pu  4Í4a  mymo  xo4flT^,  a  34U 

MZBOBJOrb   flRl   43B0HU. 

Spíše  se  zlá  novina  potvrdí  nežli  dobrá.  P.  Rychléj  siq 
dobra  nowina  nižlí  zla  odmíeni. 

Dobré  se  rádo  zamlčí,  a  zlé  rozhlásí.  B.  4o6poe  cho4- 
vnai,  a  xy4oe  ho^ehtch. 

Od  dobrého  se  rádo  ulže,  a  k  zlému  přilže. 

Dobré  se  pomní  dlouho,  a  zlé  ještě  déle.  Č.  —  P.  Dlugo 
ri;  dobré  pamifta,  a  zle  dlužéj.  Hal.  4o6pe  40Bro  ca  naiUTae, 
i  JOĚxe  me  40Bme. 

Dobré  se  snadno  zapomíná,  a  zlé  dlouho  zpomíná. 
R.  4o6poe  CRopo  saóuBaeTCfl,  a  xy4oe  404ro  noMHHTCH.  iS. 
Ařceo  ce  4o6po  sačopaBH,  a^a  340  ny^BO.  4o6po  ce  6p30 
3a6opaBH. 

Kdo  mě  loni  bil,  ten  i  dnes  mi  není  mil.  S.  Koh  ho  e 
iaae  6io,  bh  4aBaci  mh  hí9  hío. 

« 

Dobru  dobrá  i  paměf.  B.  4o6poHy  4o6pafl  h  naiiflTi). 

Přátelské  služby  si  připomínej,  na  křivdy  zapomínej. 
R.  4pyv6y  noMBR,  a  34o6y  3a6uBaĚ.  P.  Kto  laskaw,  niezapo- 
minaj,  kto  nie  laskaw,  niespominaj. 

Dobré  se  samo  děkuje.  P.  Dobré  si^  samo  dzí$km'e. 


Dobré  gamo  se  chválí.  Č.  —  Hal  4o6pe  cmo  ca  xBajnrii, 
a  3;ioe  noxBajiu  nero^RO.  S.  4o6po  ce  caio  •aii. 

Na  dobrou  koupi  netřeba  kupcův  pobízeli.  (^.  *) 

Dobrý  kůň  i  v  konici  (na  maštali)  kupce  najde.  Č.  — 
S.  4o6api  ce  ROHb  i  y  mra^^  aa^e. 

Dobré  víno  i  bez  víchy  (věnce)  vypijí.  Č.  —  P.  Na  dobře 
wíno  wiechy   nie  potrzeba.    Bal,  Va^  4o6pe  dhbo,  ho  Tpe6a 

ft   BtXH.**) 

K  dobré  studánce  ušlapaná  cestička.  Hal  Ao  4o6poH 
RpHHHm  cresKKa  y4onTaHa. 

Zlato  zlatníka  najde.  Č.  —  8,  3ABry  he  ce  xyioHAanH  Hakl. 

Pozná  se  zlato  i  na  hnojiSti.  H,  Snarb  sojioto  h  aa  rpasi. 
S.  Saa  ce  ajiaro  i  y  ^yOpery. 

Dobrý  malíř  nápisu  neklade,  Spatný  musí.  P.  Halarz  dobry 
nápisu  niekfadzie,  zfy  musi. 

Dobro  mílo  odkudkoliv.  —  Mil  statek  jakýkoliv.  —  PHjd 
dobro  odkudkoliv.  (?.♦♦♦) 

Dobré  i  ve  snách  hezko.    A.  4o6po  i  bo  chí  xopomo. 

Při  dobrém  se  nikdy  nesteskne.  Hal  4o6pe  hikojié  ae 
jTKyqiTCfl.   R.  Mfloro  4o6pa  ho  Ha40Ry^ffrb. 

Má-li  medvěd  med ,  ví  kam  s  ním.  Ch.  Ako  medvěd  ima 
meda,  ima  ga  i  kam  děti.  (Dobrému  se  vždy  najde  místo.) 

Dobrého  po  málu.  Č.  —  Cukr  se  nejídá  plnou  hrstí. 
P.  Nic  garáciq  cqkier  jedzq. 

Dobré  dobrým  se  nikdy  nezkazí.  —  Dobrého  nepttčixtň.  č. 

Kdo  chce  užívati  sladkého,  musí  prvé  okusiti  kyselého 
(hořkého).  Č.f) 

Kdo  se  dobrým  posmívá,  boha  na  se  vyzývá.  P.  Kto 
z  dobrých  szydzi,  tym  siq  bóg  brzydzi. 


*)  Angt.  Good  wai;e  makes  quick  mtrkel.  Něm.  (Bntt  Saare  9rtf4ufl  |l|^ 

fcibfl. 
**)    Lat.   Vino  vendibili  suspensa  bedera   non  opus.   Sfrui.  Šp,  El  vino, 
que  es  bneno,  no  ha  nienester  pre^ onf  ro.   Fr,  Aa  bon  Tin  ne  fant 
point  de  boucbon.  Angl,  Good  wine  needs  no  boab. 
^•♦)  Šp,  Venga  el  bicn  y  venga  por  do  quisier. 
f)  Angl.  No  man  beUer  knowf  wbat  good  if,  than  lie  that  hath  endo- 
red  otÍI. 


SI 

Dobrý  člOTék  brzo  se  slituje.  &  4o6epi  qoBexi  CKopo  ce 
pasxan. 

I  dobrý  časem  pláče  a  zlý  skáče.  B.  H  4o6poft  speHeHenii 
oja^erb  a  xy40Ě  CKa^erL. 

Dobrý  i  po  saché  kůrce  tyje,  a  zlý  ani  masa  nezažije. 
JL  4oópo«7  cyxapB  aa  nojih^y,   a  ajioiiy  ■  hhckoo'  ho  BnpoR%. 

Lépe  jest  n  dobrého  sloužiti,  nežli  u  zlého  se  roditi. 
8.  Bojtsath  y  4o6pa  4BopHTR,  aero  y  ajia  ce  p04KTi. 

Z  dobroty  pokoj,  a  ze  zlého  zisku  muka.  fí,  4o6poTa 
BOKOi,  a  ny^nejOtCJBO  zmh  no^aa. 


Bé  samo  se  uč(.  8.  3jio  ce  cavo  ynÉ,  *} 

Na  zlé  netřeba  tnistra.  P.  Na  zle  mistrza  nie  trzeba. 
R.  Ha  rpixB  vacrepa  atn. 

Zlé  znáti  není  zlé ;  ale  zlé  poznati  a  tak  činiti  zlé  jest.  Č. 

Na  dobré  těžko  o  klusáka,  a  na  zlé  rychlounek  hned  tu 
jest  P.  Do.dobrego  trudno  o  klusaka,  a  do  ztego  jedno- 
chodniczek  jak  tn  byt. 

Zlé  zlému  ruku  podárá.  Č.  —  Zlé  ze  zlého  se  snuje. 
8.  Cae  ce  64ho  340  mi  4pyrora  caye. 

Kdo  chce  hada  umořiti,  po  hlavě  ho  musí  bíti.  CA.  Ki 
ée  kaču  umořiti,  po  glaví  ju  mora  bili.  (V  počátku  zlé  dusiti.) 

Ta  mySka  ui  lapena  (ztracena),  s  kterou  kočka  pohrává.  Č. 

Z  mnoha  zlého  vol  menSí;  Ch,  Zmed  viSe  zlih  menSe 
žebrali  je« 

Dost  pelyňku  hrstka  ke  zkažení  nápoje  bečky.  P.  Dosyč 
farid  piolunu  na  zepsowanie  beczki  napoja.  (Malé  zlé  druhdy 
velké  dobré  kazf.) 

Není  nic  tak  zlého ,  aby  se  neobrátilo  někdy  v  něco 
dobrého.  Č: 

Křivého  dříví  (křivek)  v  lese  nejvíce;  Hal.  Kpasoro 
jiepena  b%  jAck  naftÓBjame. 

Od  kozla  ani  srsti ,  ani  mléka.  A.  On  Rosjía  hr  mepcra, 
aa  H040Ka. 


Angl,  That  wbicb  it  evU  if  foon  Icarnt. 


Od  včely  poohásf  med,  od  hada  jed.  Č. 

Zdi  čím  jdeš,  io  najdei.  Za  zlým-li  pAjdeS,  ilé  také 
najdeS.  R.  .3a  qtiii  noi^emi,  to  h  Haft4emb.  3a  xyjmn 
noft4emi>,  xy4oe  h  HaĚ4emb. 

Kdo  sobě  zlý,  komu  dobrý ?  Č.—  P.  Kto koma lepszym, 
gdy  sobie  zly?  fí.  ílHOuy  ee  momerh  6uTh  ĎJiari,  rro  ceM 
304%.  Ch.  Kojí  je  sebi  zločest,  komu  bude  dober  7  *)  -^  ZvláSlé 
na  lakomce  míM;  jinak  též  břichopáskům  bývá  t  ústech. 

Dej  zlému  pokoj ,  dáf  dva.  P.  Daj  zlému  pokoj,  dač  dwa. 

Nepřívolávej  vlka  z  lesa.  P.  Niewywoluj  wilka  z  lasu. 

Nepiš  čerta  na  stěně,  sám  se  on  namaluje.  Č.**^  Zlého 
nechej  na  pokoji;  časem  a  místem  nepHhodným  šaSkovati  ne* 
bezpečno.  P.  Niemaluj  diabla  na  ácienie,   byč  sie  nieprzyáiiil. 

Nezkoušej  toho,  co  má  ocas  černý  (co  zlý  konec  bére).  Č. 

Nehraj  kočko  uhlem ;  tlapku  si  spálíš.  A.  He  irpalt  KomKa 
yr4e]ii ;  jiany  o6o9Rxemi>. 

Bodláku  nemačkej ,  sio  úkole.  R.  Eo44aKa  ae  thchi, 
yK04eTi. 

NechC  hada  jak  držíš,  vždy  zlé  sobě  utržíš.  R.  CK04bK0 
airkio  HH  4ep»aTb,  a  6t4U  orb  Hen  »4aTb. 

Vlk  i  nemocný  stačí  na  ovci.  R.  Bo4n  h  604bH0Ě 
Ch  OBiielt  ynpaBHTCfl. 

Zlého  se  straň  a  jak  hada  chraň.  R.  ^yRasaro  64iD4icfl 
■  KaKi  3Hta  óeperacff. 

Pijavka  nechytá  se  vředu.  R.  IliflBRa  Bpe4a  ae  HMaerea. 
CNepouštěti  ac  v  rozepři  se  zlými  a  s  luzou.) 

Do  řídkého  bláta  neházej  kamenem.  Blh.  Bi  pt40Ri  nn 
ae  XBip4iitt  KaMUKi. 

Kdo  se  s  chámem  nesnadí,  divákům  jen  smích  tropí. 
Kdo  se  s  chlapem  hádá,  lidem  v  posměch  se  dává.  Č.  -«- 
R.  Ci  CMep40Mi  ópaHHTbca,  4i04eft  vaciilmvrb. 

Dobrý  pes  lepší  než  zlý  člověk;  EaL  4o6pbiÍ  mch 
lymaiŘ  aai  34Ufl  M040BtKi. 

*)  Lat.  Qui  fibi  malus  (nequam),  cui  bonni?    Fr.  A  nul  ne  peul  etre 

•mi,  qui  de  foi  méme  eit  ennemí. 
««)  Ném.  Pale  ben  %tu\t\  niOfi  auf  ^ii  ffiiib« 


as 

Neboj  86  čerta,  ale  xlého  člověka.  JA*.  He  6iifca  qopra, 
a  Axoro  q040BÍRa. 

-  Čerta  křižem ,  svině  kyjem  se  zbavíS ,  ale  ničím  zlého 
člověka,  fí.  Orb  qopra  ipecroHi,  orb  csnibi  necTOVb,  a  on 
iizaro  qejiOBiRa  EvAn  ne  orot^emb. 

Voda  a  xloba  nemá  st<ní.  &  Bo^e  ■  3jio6e  WĚMUA^  aefce 
DocraiiL 

Zlý  a  nepravý  se  vodili,  a  oba  se  v  jámu  svalili.  B.  Sioft 
c%  ijnmun  BOjouBCh^  4a  o6a  n  imy  mujamch. 

Kdo  xlé  strojí,  nech  se  zlého  bojí.  IL  Ki  zlo  goji,  zla 
se  nek  bojL  —  Zlé  dílo  zle  se  platí.  P.  Zla  robota  ile  8Í9 
pfaei. 

Co  zlé,  láme  se  ve  dvé«  ň.  Xy^oe  Boer4a  áornnea  B4Boe. 

Samo  se  zlé  stluče.  Sama  zloba  kaidého  na  káry  vezme. 
P.  Samo  8Í9  zle  sllucze.  Sama  níecnota  kaidego  skarze. 

Červivá  jablka  s  stroma  letL  Č. 

Zléma  Člověka  akrátí  bAh  veko.  ň.  3iOMy  <iejiOBÍR>'  se 
■pi6aBiň  6orb  rtRy. 

Zlé  zlým  se  zahání.  P.  Zlým  zleiro  zbyč.  /?.  .^axoe  ju- 
»»  .6  J»».  8.  34.  ce  ,  JTfcepJ  IL  Č.t.0  <..I.  íxbij.. 
(KUn  se  klínem  vyhání.) 

Zlého  člověka  tresce  bůh  skrze  horSího.  P.  Zlego  czlo- 
wieka  karze  btfg  przez  gorszego. 

Kai  se  lidmi,  a(  se  nebadon  tebou  kázati.  —  Zbofný  se 
fidmi  káie,  a  hubený  sám  sebou.  Č. 

Vlk  koši  platí.  8.  Kypmrb  zoxovb  njialia. 

Koukol  se  musí  s  kořenem  vypleti.  8.  KyKOjib  najia  K3% 
Boptea  mnvynaTi. 

Zlá  jiskra  i  pole  (důro)  spálí ,  i  sama  znikne.  Ur.  3jia 
Bczpa  H  no  je  cna^Tb,  h  oina  Cjnane. 

Zlý  člověk  kdyi  sám  hyne,  rád  by  celý  svět  zahubil. 
P.'  Zly  czlowiek  rad  by  wszystkich  zgubil,  gdy  sam  ginic. 
Anebo :  Kiedy  zlodzieja  wieszajq,  rad  by  žeby  s  nim  wszysl- 
kirh  powíeszano. 

Psota  nejdéle  trvá.    Č. 

3 


á4 

Zlé  býlí  nejpIennřjSL  Č.  —  P.  lie  síele  najlepi^  8Í9 
knewL 

Zlý  peníz  nepohyne.  Hal.  Sjut  ntHASB  ho  nořme. 

Mráz  kopřivu  nespálí.  Č.  —  Ch.  Kopřiva  tíd  pozebe. 
Xír.  Kropiva  nigdar  ne  pozebe.*)  —  Hrom  do  kopřiv  nebije. 
S.  Hefce  rpoirb  y  Konpne.  Ch.  Neče  střela  v  kopřivu.  Neče 
v  kopřivu  tresnuti.  —  Zlé  býlí  nebrzo  v  zem  lehne.  R.  Amnae 
aejibe  ho  CKopo  noĚ4erb  vi  sen^io.  —  A  zase :  By  nebyl  mráz 
na  kopřivy,  byl  by  len  neplech  véčné  živý.  P.  By  nie  mróz 
na  zle  pokrzywy,  byl  by  ten  chwast  wiecznie  žywy.  fí.  Aějuí 
RpoOHBa,  á  Hoposi  norj6jiHeTi. 

Koho  má  čert  vzíti,  netřeba  ho  klíti.  Č. 

Ck)  má  viseli ,  neutone.  Co  má  viseti ,  neutopí  se ,  a  by 
voda  přes  iibenici  béžela.  Č.  —  P.  Co  ma  wisieč,  nieutonie. 
n.  Roij  6iiTb  nortmeHy,  ho  6iim  jrTonjieHy.  8.  Ko  ce  e  sa 
aemajia  po^io,  aefce  yTOajn.  Ch.  Kaj  na  vešala  sudí,  neée 
se  vtopiti.  ♦♦) 

Koho  pán  bůh  pro  ptáky  chová,  na  tom  si  ryby  nepo- 
chutnají.  P.  Kogo  pan  bóg  ptakom  obiecaf,  w  tém  ryby  nie* 
zagustuj^. 

Porodila  máma  —  Skoda,  ie  hned  nevzala  jáma.  A.  Po^lua 
■ava,  4a  MBAb  «nro  ho  npi6pajia  aiia.  Mr.  BpojmJOí  laMa,  ra  le 
npmua  i  ma. 

Dobrá  to  byla  hlava  —  sláva  bohu,  ie  ji  zemé  vzala. 
R.  4o6pa  6ujia  roioaa,   411  ciasa  6ory,   qro  aei^lH  optĎpaja. 

Štika  umřela,  ale  zuby  ostaly  (jsou  jeSté  živy).  P.  Szczuka 
zdechla,  ale  z^by  zostafy.  R.  U^ia  ymepiia,  a  ayóu  ocnumci 
Oia  ayĎu  xhbu).  Překrásný  obraz !  ačté  zlý  člověk  —  tyran 
dávno  umřel,  neumřeli  jsou  s  ním  tolikéž  skutkové  a  ustano- 
vení jeho. 


*)  áf.  Hierba  malá  no  k  eapece  U  helada.  Fr.  A  maaraife  herba  la 
gelée  ne  nnit  pat.  Mauvaiae  herbe  croU  tonjonra.  Nim.  Unfraol 
verbirbt  nid^t 

^)  Lat.  Quem  fáta  pendere  Tolnnt,  non  nergltar  andia.  Angi  He  that 
\»  born  to  be  hanged,  thall  nevěr  be  drowned.  Dém.  9)en  trafarr 
ei,  frni  IhiQtě  ffaí.   AVm.  fBnf  ^ángdi  foli,  cr|Auf»  itid^t. 


Zlosti  kdo  strojí)  světla  se  bojí.   & 

Tsjný  cMdce,  tajný  škAdce.    Č. 

Zlého  nejvíce  ctnost  ko!e  v  oči.  P.  Zfych  najjwrdzíéj 
CDOta  kole  w  oczy. 

Zlý  neví,  ^m  se  dobrý  obchodí.   Č. 

Od  myslí  nepravých  nečekej  rad  zdravých.  R.  Bi  uueÁHX% 
■eqMom  ne  smi  cobítobi  34paBux'». 

Chval  psoto  jak  chceS,  nebude  nic  než  psota  a  nic 
dobrého.    Č. 

Dobrým  Škodí,  kdo  zlým  hoví.  Č.  —  P.  Kto  sfym  poblaža, 
dobrých  uraža.  B.  Ao6fhm  ion  Bpe4BrL,  kto  sjuiitb  noiymaer^ 
And>o :  Kto  sjurb  nonycsaerb,  lovh  can  840  TBopm.  P.  Sobie 
szkodzi,  k(o  zlego  swobodzi. 

Kdo  zlosynAn  promíjí,  dobrých  ubíjím  B.  S^OA^a  (Bopa) 
BonjOBaTi,  40óparo  noryónrb. 

Téžko  berana  s  vlkem  smířiti.  Č. 

lij  s  neilachetným  se  ini,  a  jeden  druhým  ae  dokládá. 
A.  Sjhí  ci  ^yxaBHMi  anaioTCH,  4a  4pyn  na  4pyra  cciumoTcau 

Loir  město  spálí,  král  ztíží  je  vystaví.  P.  Miasta  zlo- 
czyAca  spali,  król  gp  ledwo' zbuduje. 

Kdyby  po  psí  vůlí  bylo,  žádné  by  klisny  na  světě  ne- 
bylo. Anebo:  Kdyby  bylo  po  vůli  psí,  nezůstalo  by  kobyly, 
ve  yA   Č.  —  S.  4a  6  na  nacn  B0410,  HH4t  koba  ae  6u  óiuo. 

Ufinili  cikána  krJUem,  a  on  nejprve  svého  otce  oběsil. 
S.  Samuo  onraBíHy  napciBO,  na  oótcio  caora  OTiia. 

Kdo  o  nebe  nestojí,  pekla  se  nebojí.   Č. 


Pes  jaký  do  chrámu,  taký  z  chrámu.  Č*  —  P;  Jaki  pies 
do  koáciola,  taki  z  koáciofa. 

Jehla  se  stříbrem  a  zlatem  iKachází,  a  přede  vždy  holá 
ostává.  S.  Utah  xpoai  34aT0  a  cpeópo  np04a3H,  naici  cae 
orrae  ro4a. 

Z  vlka  nebude  oráč.  Z  vlka  nebude  beran ,  ani  ze  psa 
ohař.  Nebude  ze  psa  slanina ,  z  vlka  beranina.  Č.  —  Hal.  He 
6y4e  BVh  nca  co40fliHa. 

Smaž  hada  jak  chceS ,  nebude  z  ného  úhoř.  Č. 

3* 


Ze  zlé  kůže  nemdie  býti  dobrý  kožich.  Č. 

Vlkovi  mlov:  nebe  I  on  suby  TyceH  na  tebe.  Č. 

Rei  tUeb  piteř,  a  on  volí  kozí  mater.  P.  Htfw  wilka 
pacíerz ,  a  on  woli  koziq  macierz. 

Učí  ylky  páleřflm,  a  oni  Tždy  k  ovci.  Č.  —  P.  Mów  wílkq 
paden,  a  on:  owca. 

Křti  vlka ,  a  vlk  kndy  do  lesa.  II.  Kdrsti  mka ,  a  rok 
u  goru.  —  Křti  čerta,  a  týž  čert  hledí  a  vodu.  R,  Tu  qopra 
KpecTM,  a  qoprb  bx  boaj  rjifl4nTi. 

Když  díibei  byl  nemocen,  sliboval  dobrým  býti,  a  když 
pozdraven,  dábel  horSí  než  prvé.    Č. 

Voda  úkropn  není  židSf.  (Srnec  o  nenapravitelných  lotiíidi 
to  přijímá.)  Č. 

Kdo  se  po  sobě  nepoznivá,  pozná  se  po  spolkv.  C.  — 
CA.  Koi  se  po  sehi  nepozná,  pozná  so  po  pajdaio. *} 

Kdo  s  zlými  obcuje,  za  takového  držán  bývá.  Č. 
Z  jedné  číSe  píli,  jedno  též  mluvili.   R.  H31  04H0ft  qapu 
amo  mjm,  o>mo  roBopa^. 

To  nebyla  ovce ,   co  s  vlkem  se  procházela.  ^  A.   Ta  ae 

OBím  ,   KOTOpafl  Cl  BOJIKOMl  DOflUa. 

S  kým  jsi ,  takový  jsi.  —  S  kým  oboujeS  dopoledne,  ta- 
kový jsi  odpoledne.  S.  Z%  anai  ca ,  oaairiĚ  ca.  C%  ani  trn 
40  aoABe,  oaaKift  ca  no  no^ae. 

S  kým  kdo  postává,  takým  se  stává.  P.  6  jakim  bto  na- 
kládá, takim  si§  stawa. 

Okolo  močidla  chode  neujdež  nádchy.  C. 

Od  zlých  spolkův  hlava  holívá.  Kr.  Po  budí  lovárSiji 
rada  glava  boli. 

Obcování  snadno  vdéje  zlé  i  dobré  obyčeje.  P.  Obco« 
wanie  snadno  daje  zle  i  dobra  obyczaje.  —  Jak  zlým  tak 
dobrým  obcowanie  (okazyja)  czyni. 

S  dobrými  obcuj  a  zlých  se  varuj.   Č, 

Co  ▼  ohni  stojí ,  by  želáme  bylo,  rozpálí  se.  Č. 

Za  včelkou  na  med  (v  kvítí),  a  za  ovadem  na  vřed  (hnAj). 


*)  iM,  Noicitnr  ei  fodo,  qai  noo  cognoicítnr  ex  fe.  Fteai.  Dbne  esa 
cki  ť  vaf,  lavrii  dlte  1S  ch^  ť  •««, 


ai 

R.  3a  nwjBOi  n  KOAon  a  pa  agnKOix  vik  maork.  Anebo : 
Oiojio  mejKH  uůAOVh^  OROJio  mymsk  wbboz%.  •*-•  Parook  hledá 
jeda  a  Ttelka  medu.  P.  Paj^k  jadu  ssuka,  ale  psEozoIa  mioA% 
(těl  o  těch  užíváno ,  kleří  rádi  v  řeči  lapají  a  na  (rokléeky 
jiných  číhají.)  —  Jediné  viak  o  úmyslech  v  olnosU  a  dobrém 
vtvnených  můi  platiti  přísloví  následnjící: 

Slunce  prochází  i  kalné  mraky,  a  předce  se  nepokálf. 
S.  Cyue  ipojiaaH  ■  ipoai  lajaaa  atcTa,  aja  ca  le  OKaju. 

Lépe  jest  v  samoté  bjú ,  nežli  spolek  s  zlými  míti.  Č. 

Jaký  kdo  sám  jest,  s  takým  rád  obcit}e.    Č. 

TakoTý  chlap,  jaký  torařifi.   Č. 

RoYttý  rovného  (druh  druha)  hledá.  —  Rovný  se  k  rovné- 
mu hrne.  (Svůj  k  svému  rád  se  hrne.)  -^  Naiel  dmh  druha. 
Stůj  fTéke  naSeL  Č.  --  P.  Réwny  s  rtfwnym  pnystoje. 
S.  Hanua  c^na  np&uucj.  II.  Jednak  jednakomu  drago  ae  druží. 

Doba  k  dobdy  rovní  ksobd.  6. 

SvAj  svého  vždy  zaiOane.   Č.       ' 

Rybák  rybáka  daleko  na  jezeru  vidí.  R.  PuÓan  pii6aiÉ 
jueKO  iTB  njeot  BR4Brb.   Mr.   Csitt  CBoaxa  éa^m  a34ajieKa. 

S  jakým  stáváS,  takým  ostáváS.  HaU  3%  aKUrB  npRCraemfc, 
ranin  can%  ocraémb. 

Podobný  podobnému  se  raduje.  Č.  —  P.  Równy  z  réwne-* 
go  sif  weseli.  R.  no4o6BUtt  no/ioÓHaro  ^méim.  CA.  Spodoben 
spodobnomu  se  raduje.  Anebo :  Jednaki  jednakému  rad. 
Blk.  Bcaiift  o6ma  OHoaa,  KoeTO  ny  npiuaqa.  ALiuS.  Kóždy  je 
tam  najradfio,  džež  ma  runja  svojeho.*) 

Svflj  svého  poznal,  i  na  pivo  pozval.  Pod  černým  lesem 
potkal  se  čert  s  běsem.  Bélor.  Csoft  caoftro  no3HaBX,  HHaniBO 
lOTBaBV  —  no4i  vopauMi  ^ftceirb  cnOTRasi  ca  qoprb  cx  Stceai. 

S  rovným  nech  se  každý  mfiří;  jinak  se  mu  zpronevěří  Č. 
—  Ck.  S  podobnoga  si  naj  vsaki  izbere;  drugač  se  berzo 
aevere. 


■fli  f andet.  Fiem.  Ogni  nmil  am  sO  sinúl.    Nim.   ®ldd^  uitb  sleid^ 


8  beranem  ovce  do  pára.   B.   Kapány  napa  OBoa.  *) 

Drb  se  kflA  8  koaéai ,  ¥fll  s  yolem ,  a  svině  s  svini. 
Mr.  Henicfl  (qyxaftcii)  lonb  ci  Konéirb,  bmai  c%  sojion,  a 
CBiaa  ci  CBíHéio.  R.  Tpica  xoib  ci  Konen. 

MoSna  lotra  naila  á  svine  pylel.   Č. 

Hadr  onuci  vždy  najde.  Hadr  onuci,  kmet  bábu  pojal»  (/. 

Může  se  hoditi  ten  sýr  k  tomu  chlebu.   Č. 

Jaký  hrnec,  taková  poklička.  Hodná  poklička  toho  hrn«*čka. 
Hrnec  příhodnou  pokličku  našel.  Dobře  se  ta  poklička  trefí 
k  tomu  hrnci,  a  sýr  k  chlebu  atd.  Č.  **) 

Našla  trkule  mykulí.  (Za  trkáni  drbání.)  Č. 

Klín  tesaři  tovařiif.  R,  KAmn  njoTHHRy  TOBapuni. 

Hatláček  chce  míti  motláčka.  Č. 

Trefil  joaák  na  jonáka.  —  Trefil   piitec  na  bubeníka.    Č. 

Trefil  kupec  na  kramáře,  a  kramář  na  lháře.  Č. 

Najde  kovář  uhlíře  (a  uhlíř  kováře).  Č. 

Kflže  kůži  povolí  (vyhoví).  R.  Koxa  kosí  caapoBHTi. 
(Kůže  ke  kůži  přilehá.) 

Vrána  vedle  vrány  sedá,  jeden  druhéuui  roven  hledá.  Č.***í 

Podobného  peří  ptáci  k  sobd  se  táhnou.  Č. 

Každý  pták  drží  se  hejna  svého.  //.  Svaka  ptica  svomu 
jatu  ide. 

Labuf  letí  po  snéhu  a  hus  po  deiti.  R,  AebeAk  .lerm 
K%  CHtry  a  rycb  ki  aomjíjd. 

Breptoun  breptounu  nejlépe  rozumí.  8.  MyraBi  HyraBora 
■aft604i  paaynie. 

Pes  psu  brat.  —  Pes  psa  nckouSe.  —  Pes  psu  blechy 
vybírá.  C.  —  8.  Haci  ncy  6parb. 

Kostka  kostce  nepřekáží  (kostky  nehyndrujc).  Ó. 


*    Sp.  Čada  oveja  con  ta  pareja. 

**  ImI,  DiiniDm  pateHa  operculan.  Šf.  No  ay  oMa  tan  fea ,  ^«e  mm 
baile  trn  ceberlera.  Cud.  Wm  wak  ni  kua.  Nim.  Aic  Ux  9a^t(  (Sa^f)* 
filtr  Sfdil. 

^ími.  GrmhHfmntoafMal.lféik«MJM|i|l|tflmMNr««^ 


Ylk  vlka  neraje.  Č.  —  P.  Jož  to  žle,  kiedy  wilk  wilka 
irse.   Juž  to  gfod,  kiedy  wilk  wilka  kqsa.*) 

Vrána  vráně  oka  nevykline.  (Zloděj  zloději,  šibal  Sibala 
nealkodf.  Črt  črtu  oka  nevykline.  Tkadl.)  Č.  —  HLiA.  Rdna 
dnihej  wo£i  njewadrapa.  Rdna  rónu  njedypnje.  DIaA.  Kar- 
irona  karwoně  woci  něbudrapjo.  P.  Kmk  krukowi  oka  níe- 
wykluje.  R.  Bopoirb  sopony  rjiaaa  ae  BURjiioHerb  (a  xon  a 
iiOLi»Her&,  4a  HO  BuramarB).  Hal,  Bopoaa  Boport  ou  ae 
BHKOo^e.  CA.  Vrána  vrani  neée  oči  skopati.  Kr.  Kdaj  vraná 
Yrano  piple?  Aneb:  Kdaj  vraná  vrani  oči  izkluje?  8.  Bpaaa 
qMUu  o^iio  ae  aa^ui.  Blh,  TapsaHi  aa  rapaarB  ourt  ae  Ba4i.**) 

Koba  koby  nea(fernf.  (Lotr  na  lotra  nebude  žalovati.)  Č. 

NeuSpinf  se  saze  ublím.  B.  YvOÁh  caacea)  ae  noxen 
Miapanca. 

Kdo  chce  s  vlky  býti,  mus(  s  nimi  (vleky)  výti.  —  Nelze 
jest,  než  s  lidmi  lidsky  býti,  a  s  vlky  vleky  výti.  Č.  (Za  zléhof 
toho  zlí  mají,  kdo  mezi  nimi  rovné  zlým  býti  nechce.)  — 
EImí.  Štójž  8  wjelkami  hraje,  ton  njech  s  wjelkami  ruje. 
i?.  Cb  BO^avB  acHBemii,  raxi  a  aoft  no  boji^bk).  Hearb  BOJiRana 
nib,  no  BO^qbM)  a  bÍitb.  Kr.  Kdor  se  s'volkom  pajdaii,  tudi 
s'njim  tulili  mora.***) 

Když  přijdeš  mezi  vrány,  musíS  krákat  jako  ony.  P.  Kiedy 
przyjdziesz  mi§dzy  wrony,  krakaj  jak  i  ony.  Mr.  K04H  B6paBca 

■BVb  BOpOBU,   TO  ft   XpaKaft  aiTb   OBU. 

Oslové  vespolek  se   drbi.    (Hlupec  vždy  najde  hlupce, 

*)  6f>   Qnaiido  un  lobo  come  ■  otro,  no  ay  qné  comer  en  el  loto. 

VL  D  lupo  non  mngia  della  carne  di  lupo.  Fiem.  Luv  mangia  nen  cara 

ďloT.  Fr.  La  famine  estbien  grande,  qnand  les  loups  s^entre  manfent. 

Án^  It  *i  a  hard  winter,  when  one  wolf  eala  an  other.  Nětn,  (S<  mu| 

eia  fhufcc  Sfitnter  fcis,  nena  tin  ffialf  bcn  aabern  fcift. 
**)  AV.  KoQcuMf  xofcwov  itéet$  ůhv  fiyá/f$^  LiL  Waraa  waradi  akkies  ne 

kerta.   Ddn.  IDea  eene  Stxaqt  ^ngger  iffe  £)j[ft   ab  ^a  ben  anbett. 

Sěm.  9ů  ífaát  íňnt  itrA^t  bec  onbera  tia  Viig«b.aaf.  Čud,  Ei  kaara 

piita  kaama  ailma. 
***)  VI.  Chi  prattica  con  lupi,  impara  á  knilar.  Fr.  H   fant  hnrler  ayeo 

1m  lonpf.    Attgl.  Who  keep«  company  wHh  wolvet,  will  leara  lo 

kowl.  iV^m.  Ser  aater  ben  Sllfen  i%  muf  mit^entea.  Ůuf.  Kttf  ni|M49 

knlkaa  on,  peab  nendega  nlhuna. 


kierý  ho  pochYáU.)  Č.  —  IL  4jpaR'B  ATpaxa  m  uaiin.  Ajt^'^ 
MYfBsy  norasaerB. 

Osel  osla  nejpéknéjií.  Č.  Osel  •slu  péknčjší  arabského 
koně.  A.  OceA^b  ocjy  RaveTca  jyqme  apa6cRaro  roba. 

Holič  lazebníka,  čert  ďábla  drbe.  Č.*) 

Kdo  často  do  mlýna  chodí|  zmoučí  se.   Č. 

Vedle  sachého  dřeva  i  zelené  (mokré)  shoH.  Č.  —  P. 
Mokré  drzewo  przy  suchém  zgore.  8.  IIoRpaft  cyxa  4pBeTa  h 
ciipoBO  laropa.  //.  Uz  suho  dárvo  i  sirovo  gorí. 

Zdůvémí-li  paní  služku,  shledá  brzo  v  ní  i  druiku. 
R.  He  cviTaica  ci  pa6oio,  ho  csepcraerB  reós  cx  co6or>. 

Kdo  léhá  mezi  otruby,  přichází  svini  pod  zuby.  Kdo  se 
mezi  plévy  míchá,  svine  ho  snědí.  Č.  —  *  P.  Kto  4Í9  s  plewanú 
smiessa,  tego  áwinie  zjedzq.  8.  Ko  ce  ci  rpRaaia  noxtou, 
Ba^fl  Aa  ra  cbihI  aailAy*  Ch.  Koi  se  med  poseje  méSa,  svinje 
ga  pojedu.  Kr.  Kdor  se  med  otrobe  mé8a,  ga  svinje  snedó.  **) 

Kdo  s  smolou  zachází,  od  ní  zkálen  bývá.  Kdo  se 
s  smolou  obirá,  zmaže  se  od  ní;  kdo  s> ohněm,  spálí  se.  Č. — 
F.  Kdo  si9  dotyka  smo(y,  zmaže  sie  od  níéj.  Kr.  Kdor  zfi 
smolo  prime,  se  osmoli.  ***) 

y  bláto  sahati ,  ruce  si  mazali.  B,  rpaabio  MrpaTb ,  pyu 
saMapan. 

Kdo  se  psy  lihá,  s  blechami  vstává.  Č.  —  Ch.  Koi  s  cucki 
leže,  s  buhami  rad  stáje,  f) 

Jedna  ovce  prašivá  celé  stádo  nakazí.  Č.  —  P.  Jedna 
owca  parszywa  wszystko  slado  zarazí.  R.  Oahb  napmHaa  OBiia  Bce 
cra^o  nepenopTvrb.  8.  Sina  uiyrasa  oraa  iit^o  ctbao  omyra.tÝ) 


*)  LěL  Tonsor  tonioren  radit.   Fr,  Un  barbier  rail  Tautre. 
**)  Lat.  Se  ntíaceiif  f^aillis  poreis  rodetar  iniqoif.    Něm.  IBer  fi^  unUt 
bit  Srd^er  ncnat,  \tXL  frcfrn  bit  f^nr.  Araboyé  řfkigf :  Kdo  ae  tlanou 
éinf,  snédf  ko  krávy. 

***)  hi9.  Korá  pikkia  BOhrer,  aafimurtitin . 
t)  Šf.  Qaien  con  perros  le  echa,  con  pBigas  se  levanta.  flém.  Wkt  fl^ 

nit  ^nabea  aitbttfcst,  ft^t  mit  Sídlen  anf. 
tt)  Fr.  Ubo  brobia  roifaease  fiate  toit  le  tronpeaa.    Him.  (^in  rdubig 

CAaf  (NA  bit  gaair  fc^tbe  an. 


41 

Tícký,  ale  lichý.  (O  náboiiiém  pékrfibú).  Č. 

Chodí  jak  orečka,  a  trká  jak  beran.  P.  Cbodii  jak 
owieezka,  a  Iryka  jak  jMiran. 

Qtčí  rouno  a  viď  srdce.  S.  Oave^pyHiie  a  sy^iie  Gp4iie. 

Bradička  apoštolská ,  a  fousky  ďábelské.  R.  Bopa^jnui 
aaocTOAciaa,  a  yoom  4unoACKOtt. 

Brada  Jak  n  proroka,  a  ctnost  jako  u  drába.  P.  Broida 
jak  u  proroka,  a  cnota  jak  u  draba. 

Anddiský  hlásek,  a  čertova  písnička,  fí.  I  Mr.  AarejbCKli 
roiocor^  a  qoproBa  ^yma. 

Popředu  '^blahoslavený  muž,^  a  poaadu  ^^proč  se  vztekali 
pohané.''  B.  CnepoAi  BAémBHh  UMKb,  a  caa^i  B^CK/i^nk 
■ATdUlACA.  (Začátek  1.  a  2.  žalmu.) 

SvatottSek  leze  do  nebe,  a  čert  ho  drží  za  noho.  H.  IlaH- 
ipan  jilaerB  aa  1060,  a  qoprB  Acpsan  3a  aory. 

Pod  pláštíkem  ctnosti  mnoho  se  kryje  nepravosti.  P.  Wiele 
jich  pbizczem  cnoty  pokrywa  niecnot^. 

Bohu  slouží  lak,  aby  čerta  nerozhněval.  P.  S<užy  bogu, 
a  csarta  niegniewa.  fí.  Bory  mojutcz,  a  Mopra  ae  raisaerB. 

Modlí  se  před  kaplí,  a  čert  mu  sedí  v  kápí.  Č.  —  P.  Modli 
sif  pod  fSígart^  a  ma  diabla  za  skór^. 

Ne  vSickni  jsou  svatí ,  co  si  otírají  o  kostel  piaty.  Ú. 

Praví,  že  se  postí,  au  pieiná  co  jísti.  BU.  Toiaie,  «ie 
■taa  laivo  4a  l4e. 

Zdráv  buď ,  rabbi  I  a  za  plotem  drábi.  P.  Ave,  rabbí ,  a 
za  pfolem  drabi. 

Stáhni  larvu,  uzHá  áalbu.   d 

Podvod  a  klam  zradí  sé  sám.  (X  —  Klamy  jak  Sídla 
v  mčchu  nedlouho  se  utají.  P.  Klamstwo  jak  szydlo  w  worze 
aie  dlufo  sif  zatají. 

Nevéra  (Šalba)  se  svému  pánu  do  Aader  vrací.  C. 

Úliraost  nejostřeji  uiltaie.   P.  Licliota  Igrziéj  uk^si. 
PMblebftictví  má  cviáitní  povabnou  obvC ;  i  tomu  ta  krmé 
chntná,  kdo  ae  jí  odříká.  P.  Pochlebst¥ro  na  w  sobie  osobliwy 
przysmak;    chociaž  go  kto   rzkomo   odrzuca,   przeci^ž   ono 
saakiiýe. 


42 

Kdo  poslouchá  pochlebníka,  moudrosti  se  len  odHká. 
P.  Klo  sfdcha  pochleben,  m^dry  byč  niechce. 

Kdo  rád  pochlebníka  poslouchá,  prodá  své  zboží  bei 
pendi.  P.  Kto  pochfebstwa  fad  slucha,  pnseda  swoje  bei 
pienifdzy. 

FaleSný  přítel  jako  kočka,  zpředu  líže,  pozadu  Škrábe, 
ií.  AoTKBOŘ  4pyn»  no4o6eHi  Romirk,  cnepeAH  JunzerB  a  caa^i 
uapanaerb.  Kr.  Vari  se  tislih  maček,  které  spřede  liiejo,  ii 
zade  praskaje.*) 

Pod  sladk^ým  medem  tráví  lidé  lidi  jedem.  C.  —  /?.  Sjho 
■eiO  BO  ycrarb  Hocarb,  a  fl4'B  BCZROHy  upmocim. 

Pochlebník  sestřenec  lhářův.  P.  Pochlebca  Igarzn  sicH 
strzeniec  (ciotecznie  rodzony). 

Pochlebník  pod  slovy,  a  had  pod  kvítím  (se  tají).  A. 
AhCTeni*  no4*b  cjiosaMH,  a  anti  uoai  UBiranH. 

(Líchotnfk  si  myslí:)  Co  mám  na  ústech  —  to  mné;  co 
mám  v  srdci  —  to  tobé.  8.  Uho  ycrna  —  neHu;  mro  CfMea% 

—  TOÓH. 

PHliáná  sladkost  horií  než  hořkost.  JI.  H36iiTOvia«  cjn- 
40cn  nynie  ropbROcn. 

Proto  lichotí,  že  tvých  peněz  ebtf.  /?.  Bet  reSa  Haian, 
TBOwn  4eierb  xonm. 

Kde  maso,  tam  psi.  Kr.  Kjer  meso,-tam  psi. 

Krkavci  tam  létají,  kde  padlinu  čenichají.  P.  Krdd  si) 
tam  zlatajii,  gdzie  ácierw  jaki  poczuwajii. 

Když  té  v  oči  chválí,  boj  se  nachýliti  mysli.  P.  Kto 
w  oczy  chwali,  strzež  si^  nachylió  myáli. 

Slavíček  u  oběda,  a  vrabec  krom  lobéda.  R.  3a  óM40M^ 
cojOBeft,  a  nocjrb  o6l4a  Bopo6eft. 

Zlý  člověk  v  oči  lstí  a  za  zády  hubí.  R.  Sjoi  qejOBin 
w%  ovi  AcrwTb  a  aa  oqi  ryórnn. 

EoTšl  jazyk  faleiníka,  nežli  kopí  bojovníka.  Č. 

Cizí  obdd  sladký,  ale  nesytý  (netrvalý).  R.  HjmoĚ  oM4^ 
cjajOBi,  4a  HO  apo^eai. 


•  ^ 


IVAn.  4át^  Viáf  9ef  iencn  ita|ea,  bU  9orn  Mtn  unb  ^iatta  Ira|fi. 


4f 

Kam  vitr^  lam  pttjf.  (PřúdoY(  toto  dávttéj  o  pochlaimicích 
•  fatkáKch  podlé  TéCrn  ftléstf  se  apravajfcfch  ažínrio  se;  nynf 
obyčejné  o  stfellén|ch  a  bes  roiváieaf  jednajfcich  osobácb 
se  slýchÉTtf.)  Č. 

Jak  dudy  nadmeš,  tuk  hrají.  P.  Jak  dudy  nadmiesz,  tak 
graj^.  CBéře  se  y  nejednom  smyslu,  jako  o  těch,  kteří  dle  míry 
líska  kiádosli  panské  tvářiti  se  um(^jí;  pak  o  slabých  hla- 
Yich  j  s  nicbl  vSe  tak,  jak  wecpáno,  se  ozývá ;  konečné  také 
o  slnibách  a  pracech  podlé  platu  konaných.) 

Kdo  na  dvou  stolicích  sedí,  snadno  meií  nima  na  zem 
padne.  Pták  na  dvé  větve  se  usaziyící  na  zem  padne.  CA.  Koj 
■a  dveh  stolcíh  sedl,  lehko  med  nje  opade.  P.  Pták  na  dwu 
drzewach  chc^c  sieič  na  ziemi^  upadá.  (O  člověku  obojetném).  ^ 

Kdo  se  dvoa  břehův  drží,  oba  se  s  ním  snadno  utrhnou.  Č;^ 
Když  ptáčka  lapají,  pěkné  mu  pískají.  Č. 

Stará  liška  těžko  se  uitvati  dá.*)  Ližku  dvakrát  ne- 
olidii.  Ú.  —  P.  Starego  lisa  trudno  ufapič.  CA.  Lesica  se 
■eda  dva  puti  prevaríti. 

Na  liSku  se  musí  liškou  Štváti.  Č. 

Kdo  chce  cikána  chytiti ,  musí  cikána  k  díře  přístaviti. 
CL  Koi  cigána  boče  vloviti,  mora  cigána  před  luknju  déti. 

v 

Proti  každému  forteli  fortl^l  se  najde.    C 
Starého  vrabce  plevami   neoiidíš.   IL   Craparo  aopoóba 
aa  Hiuni  ae  npoBe4emb  (le  oÓwiHemb). 

Svedeš  jen  jednou  kozu  na  led.  EaL  Paai  aoay  HajeAi» 
iaraará  Mono. 

Oklamal-lis  ty  nuie  včera,  já  tebe  dnes  odvečera.  Č. 

Na  vlka  hlas,  a  lišky  maso  jedí.  Č.  —  8.  Ha  Rypsae 
sioa,  a  jokcmofi  něco  1^. 

Nespí  každý,  kdo  přivřené  oči  má.  CA.  Nespi  vsaki,  koi 
oéí  zapeřte  derži.  ^ 

Když  liška  dříme ,  hled  se  kohoute !   Č. 


*)  }iém.  «Itc  gá^fi  fnb  ŽM  ju  foJ^ea. 


44 

Spi  sova,  ale  slípku  yidí.  Mr.  Coirb  cosa,  ra  i  xjrpu 
6awn.  (Činí  se  nevida,  zatím  má  la  uJima.) 

Svrbný  drbného  vždy  najde.  —  Prašivý  s  drbavým  dobře 
se  srovnají.  (Kdo  rád  pochlebnfkům ,  najde  je.)  Č. 


Kostel  krásí  oltář  a  člověka  milosrdenství.   Č. 
Kdo  rád  z  svého  udělí,  toho  pán  bůh  nadélí.   Č. 
S  bohem  mluví,  kdo  činí  nešťastnému  dobrodiní.  R.  Ue- 
CMacTHOHy  (y6oroMy)  ujiocTb  TsopaTb ,  ci  rocno4on  6oron 

rOBOpHTb. 

Vrz  chléb  za  záda,  před  sebou  najdeš.  A.  Epocb  xjA6% 
aaaaAH)  a  ocTaHercfl  Hanepe4H.  Též  takto:  Kan  xAMi^cojík 
*  Ha3a4'B ,  6yAerB  Bnepe4H.  Kaiib  aa^aqi  aa  Ahcrb :  noi4eaib, 
aalUemb. 

Na  úrok  pánu  bohu  dává,  kdo  se  nad  chudfin  smilovává.  Č. 

Ví  sv.  Martin ,  zač  dává  pláH.   Ó. 

iStédrý  groS  na  střechu  uvrže,  dva  mu  spadnou.  Č. 

Chléb  nejtužeji  váže.  Č.  —  P.  Chléb  najmocnléj  wiiile. 

Dobrodiním  člověka  nejspíše  získáš.  P.  Dobrodziejstwy 
czfeka  najrychléj  ujmiesz. 

Každá  ruka  pěkná,  která  dává.  P.  Každá  r^ka  pi^kna, 
która-  co  daje. 

Dar  bývá  chutnější,  dává-li  ho  vznešenější.  P.  Datek 
smaczniejszy,  jím  go  kto  daje  zacniej^zy. 

Boháč  dává  pro  povést,  chudý  pro  čest  (aby  octil). 
//.  Od  bogatca  na  glas,  od  síromaha  na  čas  (část). 

Drahá  almužna  v  čas  nouze.  JI.  4opora  njiocnnia  bo 
apeiu  cRy>A>CTH. 

Obé  dobré  hus  i  prase.  Č, 

Ne  ten  dá,  kdo  má^  ale  kdo  chce.  Č. 

Kdo  mnoho  má,  můž  mnoho  i  dáti.  CA.  Koi  vnogo  ima, 
vnogo  i  more  dáti. 

Z  mnoha  ruk  větši  pomoc.  Č.  —  P.  Z  wielu  njk  wi^ksza 
pomoc. 

Snáze  z  několika  měšcňv  než  z  jednoho.  Č. 


4S 

S  obce  po  nitce,  •  nnhrj  má  koSilIni.  A.  Oí  iripy  no 
mrt,  roioiy  py6aiiiKa. 

Až  ni  pomflžeS,  potom  še  poradíme.  Č. 

Radu  dovede  "každý  dáti,  ale  ne  pomoc.  P.  Porad;  každý 
da,  ale  pomoc  irzadki. 

Yydajnéjšf  jest  slovo  na  I  nežli  nadil  pán  bůh  I  Ch.  Boije 
je  reii  no,  ne|^  bog  ti  naj  pomare. 

Nadél  pán  bůh  kapsy  nenaplní.  Mr.  CnacHÓnrB.Bi  ximemo 
ae  MMMjrh.  R.  Cnacv6a  bi  xapMaHi  ae  kazajtl. 

Nemňže8-li  mi  dáti  podpory,  nečiň  mi  závory.  S.  Ako  mm 
le  Mosemfc  oomoIui,  hcmoé  n  04>araTH. 

'     Af  si  hobnje,  jen  když  damje.  P.  Ten  niech  laje,  który 
daje. 

Toho  tfeba  chlácholiti,  kdo  se  bráně  chápe;  ale  kdo 
■éiee,  toho  netřeba.  P.  Tego  trzeba  hamowač,  co  síe  do 
broní  porywa;  a  co  do  mieszka,  tego  níe  trzeba. 

Yfce  dáfi,  vétlí  milost  mál.  HImí.  Wjacy  daS,  trjacy 
kaady  maá. 

Ochotného  dárce  milnje  bůh.  R.  ^ofipoxoTaa  Atreju 
jwtaii  6ore. 

Rychlá  štědrota  nejlepší.  Č. 

Kdo  pospíší,  dvakrát  dává.  Č,  —  P.  Dwa  rázy  daje,  kto 
yr^o  daje.  Aneb :  Dwakroč  daje ,  kto  rychlo ,  a  trzyfcroč, 
klo  ocbotníe  daje.  8.  Ko  OAvaxi  4Me,  ^boctpjtro  4a4e.*) 

Snadno  býti  štědrým,  když  jest  z  čeho.  Č.  —  P.  Szczod- 
rym  lacno  byó,  gdy  jesť  z  czego. 

Snadná  věc  býti  štědrým  z  cizího.  P.  £atwie  byč  z  cudzego 
nczodrym.  —  Jde-li  z  cizího,  tehdy  itii,  itif/  a  z  vlastního 
se,  ne/  P.  Kiedy  scudzego,  tedy  nu,  nu!  a  kíedy  z  swego, 
tedy  nie,  nie! 

Kdo  na  cizím  skoupý,  z  svého  nikdy  neudělí.  P.  Klo  na 
cidléai  fk^py,  swego  nigdy  nieudzíeli. 


*)  ImL  Bít  dat,  qnt  čito  dat.  (Sen,)  Betieficiam  egenti  bis  dat,  quí  dat 
ecleríter.  fSffrJ  Šp,  Qnien  presto  da,  dos  rtEtB  da.  Fr.  Quí  donne 
tle,  doDse  denz  fois.  AngL  He  gi?es  twice,  that  gives  in  a  tríce. 
Nitm.  mn  Mh  %iU,  gibt  Upptlt 


.A 


40 

Z  cizího  dávati  hanba ,  a  z  vlastního  <koda.  JL  Hj«aro 
cnuHO,  a  CBoero  mlu. 

Málo  dáti  hanba,  mnoho  8koda.  Č.  —  P.  Málo  dné  wstyd, 
a  sifa  lal.  5.  Bejuoft  rocnoAH  najo  Aani  cpanora  «,  a 
HHoro  acao. 

NesluSí  kostel  odírati  a  zvonici  pobíjeti.  P.  Nie  alaasaa 
koiciof  odzierač  a  dzwonicf  pob^ač.  JL  Hkoiu  Kpncarft^  • 
iiepnui  rpaóirB.  O  téch ,  kteří  z  velkých  lichev  a  loopeif 
malé  almužny  udélojí,  anebo  kteří  $i^atii6jifm  jsou  kn  pro- 
spěchu na  lymu  hodnějších. 

Čift  dobře ,  a  věz  komu.  C.  —  P.  Dobrae  czyn,  a  wiedt 
komu.  S.  3Hafty  koho  4o6po  maimk.  Menáf  váhy  •  jen  s  ob- 
mezením  platné  jest  přísloví .-  Čiň  dobře,  netáie  se  komn.  (?•*) 

Dáveji  kde  pomoc  tvá  léčí,  a  nedej  se  zavésti  MSI.  JL 
Aapn,  ^o6%  c\  npifiUAD  tiuo;  n  CMorpn,  «to6i  late  cjow 
ae  o6ojncTiJiO. 

Dobrota  bez  rozama  posla.  JL  4o6poTa  6e3%  pnajna 
nycra. 

Dávej  srozumem  a  beř  s  paaněti.  C. 

Sám  ten  dar  vzal,   kdo  hodnéma  dal.  R.  Aip%  opasMA 

TOTV  KTO  AOCTOiHOny  4ZX&.  ^ 

CiA  dobře  všem,  a  sobě  nebod  ikoden.  JL  Bcíh%  4e6po, 
a  ce6i  aa  nojuj*. 

Přílišná  átédrota,  hotová  iebrota.  —  Pro  dobrotu  m 
psotu.  A 

Kdo  bez  míry  dává,  brzo  se  dobere.  P.  Bei  aúary  daji|e 
prudko  ostatniego  znajdziesz. 

Uíiík  se  jen  ovd,   a  vlci   hotoví^  JL   Ciijatcn 
oaaoR>»  a  bojm  totobh.***) 


Bu  kM  y  BO  tmm  •  qnes. 

**i  U  BeBra<'iaa  áaado  accepíl.  ^i  áifB«  á«áit.   Aacba:   Ptake 
SrisM  q«i  dat«  «i  parte  arapit  ,$ym.* 

*  *i  />  K«iiri  \o«f  krir.  le  lovp  %«i«*  aiaBiEefa.  Am§L  He  ikil  ■■fcw 
kiaisielf  a  skrrp .  tlie  wolf  will  eal  kÍM.  Aaa.  ^ca  fca  ^iét  fig  Kl 
ri  JUa:.  tra  ilft  U:rfi>.   Aáí   ti^n  aé  iuai  Séatc  aia^i  hm  ftcfca 


41 

Kaidénu  dobrý,  tobě  úf.  HaL  KaMOMjr  4o6pHi  ce6t 
ami.  —  Skoda  pHia  dobrým  býU.   Č. 

Kdo  neni  málem  spokojen,  více  Qeni  hoden.  Kdo  malé- 
ma  daru  nepovdéčeh,  vétSího  nezasluhuje.  Č, 

Dali  nahému  kodili,  a  on  praví,  ie  llusta.  R.  A^JOl  aarony 
P76amiy ,  a  ohi  roBopm :  TOjicra.  Aneb  :  4aK>rb  rjyoonjr 
xojcn ,  a  on  rOBopan :  T04crb. 

Heiká  pefínka ,  Skoda  jen  že  rukávův  nemá.  F.  áwietna 
pienjnka,  by  r^kawa  miala.  (^a  ty,  již  na  každém  dam 
rádi  nfico  vystavujL) 

Darovanému  koni  na  auby  se  nedívej.  —  Darované  krávé 
aa  rohy  nelUed.  Č,  —  P.  Darowanemu  koniowi  niepatrz^ 
wxfby.  R.  4apoBaHOHy  kohio  vh  3y6H  ae  cnorpari.  Jfr.  4a-' 
peaoqr  Komo  y'3y6u  ae  4aBjaTca.  Hal.  Hi  qyven  Bu6epaTHy 
a  AapoBaaony  aoaeBH  3y6Ki  nodapara.  Kr.  Darvanimu  konju 
ae  glej  na  zobe.  Ch.  Prikazanomn  konju  ni  třeba  lube  ogledati. 
&  4apoBHone  xohd  ayóu  ce  ae  rjie4ai).  Též:  IIoR^OBlHOft  ce 
roóiua  y  ayée  ae  rje4a.  IIoBjíOHy  ce  y  o^h  ae  rje4a.  Blk. 
Ha  no4apeBO  narape  a^Birt  ca  ae  rjie4arb.*) 

Dej  mi  raděj  cos  do  úst  živých,  do  mrtvých  mi  netřeba. 
S.  4at  HH  mro  y  acasa  ycra,  a  y  aprea  aa  ne  Tpe6a.  (Včaa 
Bouze  proltaž  se  mi  dobročinným;  ne  pak  když  nepotřebují, 
anebo  po  smrti.) 

Poshov,  dědku,  neumírej;  kyselice  dočekej.  Mr.  IIoctíí, 
xk^y,  ae  aaapaa;  KHceiaaa  40»a4aft.  —  Než  baba  uvaří  kaši, 
vypustí  dědek  duši.  IIobu  6a6yca  ane^e  RHuma,  a  y  4'bAyci 
le  6y40  Ayma. 

Pozdě  tvarůžky  dávají,  když  lidé  zubův  nemají*  Č.  -^ 
Poidč  dáno  chleba  zhusta,  kdy  už  huba  zubňv  pusta.  F.  Nie 
wesas  dajii  chleba  husto ,  kiedy  zebów  w  gQbie  pusto.   Dano 


*}  řfowůř.  *I  aáoyav  *nov  x<*^Kovat  ord  Sorrta  fiTJv  ro  pXíntjQ,  L,  Bqui 
dentes  ínspicere  donati.  ^;SÍ.  Hier,)  Sp*  A  caYillo  dftdo  no  le  miren 
el  diente.  Fr.  A  cheval  donné  il  ne  faut  pas  regarder  en  la  bouche. 
Ángl.  You  must  not  look  a  gift  borsc  ia  the  moalh.  Kém.  (Sinem 
Arf4|rnflřn  ®aul  fir^t  man  ni^t  ind  WAul.  Čud.  Kes  aiini  hobbose 
tahho  walab  ?  I  tc  východních  jazycích  béiné  pHsIoví. 


I 


chleba,  gdy  z^lxtw  pozbyK  Anebo:  Dopiero  koniowi  owsa, 
kiedy  chce  jiáó  do  psa.  Ano,  neboítiku  koni  ovsa  (opálali). 
Dávati  ořech  tomu,  kdo  zubAv  nemá.  Č.  —  A.  Bosi  opixoe-L, 
a  syfiúBi  HtTx. 

Dary  oslepuji  oči.  Č.  —  P,  Podarki  oczy  zaálepiaja 
(j^zyk  wi^íq).  R.  H348  uaaa  ociinjners.  4aptJ  R  aeiecTH- 
Baro  yHKjocTHBtiTX.  iS  4apu  o<ih  38C.itn;iflBaio.  (Více  podobnfclr 
VÍZ:  Sondce.)  ' 

Kdo  mi  dává,  uO(  mf  dávali.  Ů.  —  R.  Kto  ^aeii,  jaBan, 
yVKťb.  *) 

Darem  d»r  se  vynucuje     P.  DaliiJem  dalek  sie  wysili. 

Kdo  riinlý  dar  chválf,  k  vétSíoiu  pobízí,  ť.  Klo  mafy  datek 
rhwali.  do  wiekszego  zachcca. 

Draho  nekupuj,  a  darmo  neber.  B.  4oporo  He  itynitf,  a 
japoHX  ne  6epH. 

Kdo  se  plá,  nerad  dá.  —  Hdo  chro  komn  něco  dáti, 
nemá  se  ho:  chce-li?  pláli.  —  Nemocných  se  plávají,  zdra- 
vým dávají.  Č.  —  P.  Klo  pytá,  nie  rad  daje.  Cliorego  pytaja, 
zdrowemu  dajq.  CA.  Koi  pita,  nerad  da.  B.  Ko  nura.  pajt 
He  jae.  —  34paBR  ce  ^10411  ae  nuraio.  Eo.ínnnii  ce  nuran,  a 
.i^paauiiB  ce  jiae.  ■•) 

DáT&(  a  prosif  jest  mnoho.  Prof^ež :  Ber  rád,  když  dá- 
vají, d  ^  Z  přibývání  hlava  nebolí,  P.  Od  przybylku  gfowa 
nÍ4>boli.    BHoT.  0ti  npaóu^ia  ro^oaa  ae  Go4inn>. 

Pán  bfih  iIh)  ruce,  abys  tiral.  P.  Bri^  daf  řece,  Žehy  brať. 

Blázen  dává,  moudrý  béPe.  Blázen  kdo  dává,  vetší  kdo 
nebere.  Blázen  kdo  dává,  kdo  nebéie,  tlva.  Č.  —  P.  H^dry 
bíerie ,  a  řfupi  ďaje.  *"•) 

Násilím  se  nfikomu  niíco  vzíti  můí,  dáti  nemfli.  ů,  —  PFea 
moc  se  niflie  hráli ,  ale  ne  dáli.  P.  Gvraftem  wziijí  moírat, 
ale  dač  niemožeaz.  (Když  ntikdo  dar  anebo  dobrou  radu  pK- 
j(ti  nechce.) 

BUzen  dá  vlc  než  má.   V. 


■)  L.  Bencflciatn  siiipe  dire  doeire  cti 
•^  .<p,  Muchn  piede  fl  Ineo,  mni  loco  p 


A 


49 

Mrtfých  %  chráma  (s  hrobu)  neDaTraciýL  Č.  . 

Darofali  jest  pansky,  nazpět  bráti  cikánsky.  Jfr.  4«pye 
■an,  naa^i  6epe  mirairk 

Badfij  sto  naděliti,  nei  jednoho  poprositi.  CL  Bolje  je 
sto  nadělili,  nego  jednoga  poprositi. 

DaroTánek »  otrhánek.  Č.  Kdo  z  darův  se  Sátí,  bez  kalhot 
dbodL  Mr.  no4apyHbKO  óeai  mraHiBi  xo4aTi>. 

Zle  té  kaii,  co  na  cizí  mléko  čeká.  S,  Toxro  Kaun  ryl^e 
■jíko  qenuDfci.  Běda  hrnci,  čeká-li  na  jíchu  ze  vsi.  8,  Te^sso 
JOBi^  ■»  ceja  3auHe  ^eKaioha. 

Něco  za  něco,  nic  za  nic.  Č.  *) 

Dar  za  dar,  slova  za  slova.  Věc  za  věc,  řeč  za  řeč.  Č.  *^ 
—  P.  Wet  za  wet,  darmo  nic. 

Umřel  dávno ,  co  dával  .  darmo.  —  Darmo  umřel ,  kup 
nastaL  —  Darmodej  umřel,  kupsobě  nastal.  —  Darmodal  umřel 
a  KoQpQ  nastal.  —  Umřel  Darmodej,  nastal  VydřigroS.  Č.  — 
?.  Darmowski  — ;  Kupniowski. 

Umřela  ta  slepička,  co  nesla  zlatá  vajíčka.  R.  YmepASi  ra 
Kjpma,  KOTopaa  Hec4a  zoaútur  fuma. 

Darmo  se  ani  boží  lirob  nehlídá.  S.  Ea4aBa  ce  hi  6o«ii 

rpOÓl   HO   HyB9L 

Dnes  za  peníze ,  a  zejtra  darmo.  (Nápis  na  hospodách.)  Č. 
Zadarmo  smrt.  ***)  —  Ale  mnohem  pravdivěji :  Ani  smrt 
udarmo.   Č. 


Lidé  pro  nás  stromy  sázeli,  sázejme  my  též.  Č.  — 
P.  Lodžie  dla  nas  budowali,  a  my  dla  ludzi. 

Kdo  neděkuje  za  málo,  nepoděkuje  ani  za  mnoho.  S.  Ko 
le  aaa  sa  Majion,  ho  sna  hh  aa  mhofomi  aa^ajiHTH. 

Komus  povinnější,  tomu  bud  úslužnější.  P.  Komuá  po- 
winniejszy,'  temu  pierwéj  dogadzaj. 

Bůh  žehnej  tomu,  kdo  krmí  a  pojí,  a  dvojnásob  tomu, 
kdo  dobrodiní  pomní.  R.  Cnacaóo  roiy,  kto  nomrh  4a  Kopnari, 

^)  Fr,  Rien  pour  ríen.   Piem,  Gnun  da  nen  pfr  nen. 
**)  L.  Ret  TÍf,  ret  porta;  pro  verbis  verba  reporta. 
***)  hem.  San  dona  1*  é  mOri.   Něm.  Qmfonfl  ifí  ber  %9\>, 

4 


a  B^oe  TOHy,  rro  xrk6%-coA  noMnm.  --*  llflo  lomil  dobře 
činiti',  kdo  pametlíY.  A.  Xopomo  my  4o0po  jriunin,  rto 
noMHin. 

Zlé  zlým  jmenuj ,  a  za  dobré  dobrým  se  odméňoj. 
A.  ^Hxoe  jiHxiurb  HaauBaDTL,   a  4o6poe  4o6piarB  noMnaDn. 

I  pes  pomnf ,  Iido  ho  krmf.  Anebo :  I  pes  pamatnje,  kdo 
mu  dobrotuje.  A.  H  co6axa  noMum,  kto  ee  Kopiam. 

By  ty  svému  psu  nohu  ufal,   on  za  tebou  poběhne.   Č. 

Za  dobrodiní  neočekáyej  podékovánf.   Č. 

Za  moje  žito  ještě  mě  bito !  P.  O  moje  žyto  jeszcze  mie 
bito.  Aneb:  Za  moje  žyto  za  žywe  mi  zabito.  Jfr.  3a  Hoe 
síto  ra  HeHezn  m  6hto  Cno6HTO). 

Nepamatuje  kráva  zimy,  když  se  léta  dočká.  P.  Niepa- 
mtfta  krowa  zimy,  idedy  sif  lata  doczeka. 

Po  Vojně  kopím  v  tmí.   S.  Ilocjrfc  6oa  Ronjier&  y  rpa&e. 

Svíčky  netřeba  než  do  dne.   Č, 

Strop  a  podlaha  pekla  —  sama  nevdéénost ,  a  po  siéoácb 
ostatní  hříchy.   Č. 

Nic  není  mrzutějšího  nad  nevděčného  Člověka.  A.  Hkn 
aa  CBlTt  xjnae  He6jiaro4apHaro  qejiOBlRa.  *) 

Jedl  s  tebou ,  pil  s  tebou :  proto  ti  hraje  o  hrdlo.  A.  He 
Bcnofl,  HO  BCRopMa,  HO  BH4aTB  Bopors.  Anebo:  S^oi  qeiOBin 
y  Koro  IcTB  4a  HLorB,  erb  roTome  n  rojiOBy  pBon.  S.  3ao 
qOBOKi  ci  TOÓoirb  l4e  M  nie,  a  imy  ti  Kona. 

Zlý  člověk  na  kom  se  milosti  domlouvá,  toho  i  pomlouvá. 
A.  Sjoft  qe^OBlKX  y  Koro  ujiocth  opocHn,  roro  ■  noHOcarb. 

Vychovaný  krkavec  i  pánu  oči  vyklove.  P.  Kruk  chowany 
i  panu  oczy  wydfubie. 

Chceš-lí  nepřítele  míti,  učiň  někomu  dobře.   C. 

Čiň  čertu  dobře,  peklem  se  ti  odmění  (odsloužO'  <^. 

Nehřej  hada  za  ňadry.  Ó.  —  Jfr.  He  rplt  ra4mii 
n  naayci,  60  BKýcHTb.   Anebo :  ro4yft ,  ro4y ft  ra4ny ,  tb  bb 

CBOB)'  míD. 

Nedělej  dobrého,  neočekávej  zlého.  C. 


*)  íi.  Dheríi  maledicta  cunrU ,  ingnium  vuiii  honiinem  diieris.  Sfjfru$ 


-       51 

Vy]^éstaj  sirotfai,  tytrlmé  ti  očL  Hal.  Chomobh  eiport, 
jKOiue  TH  o«.  —  Schovanec  má  dvojí  ústa,  jedněmi  ji,  dra- 
hami laje.  BaL  V  cuporu  jifia  pora,  e4HinrB  ten,  xpyrnoíi 
6peme.  —  Žít  schovance,  bodeS  míti  hánoe.  S.  Xpam  cvpoTj 
aa  CĚúw  epaMOTy.  (Tvrdá  to  a  ovšem  ne  veskrs  pravdivá  pří- 
sloví. Milostivé  srdce  však  pro  některé  nevděčníky  nedá  se 
¥  dobročinnosti  mýliti ,  pamětlivo  jsouc  toho ,  co  v  následují- 
dch  slovech  obsaženo :) 

Za  nevděčníky  bůh  se  prokazuje  vděčným.  jR.  3a  HO^Jia- 
rě^iíKfmsan  6ot%  6jnro4spHrB. 

Neplij  v  studánku,  nevíš,  kdy  sni  zase  píti  budeš. 
JL  He  njaoĚ  vh  kcíioacsb,  iipRr04RTca  B04t  nHTi»  (cjiy^nrrcff 
BOipnm  Mcmrrb).  Mr.  He  vumíí  y  B04y,  3ro4im>cfl  namiTHCfl. 
fl  v  Tahnudě  se  nalézá.) 

Nevděčnému  nic  není  vděk.  Ironicky  znívá  takto:  Ne- 
▼dětoému  čiň  co  čiň,  nic  mu  vděk  není,  by  mu  pak  i  pecky 
na  hlavě  tlenU  (pěstí  za  krk  dal,  —  by  mu  i  na  krk  ílapil,  — 
klíny  na  hlavě  tesal  atd.).  ^• 

By  jednoho  až  doftíma  nesl,  a  tam  ho  neposadil  po  vAli, 
▼lecko  poděkování  sobě  zkazil  člověk.    Č, 

Lakomství  hluboké  moře.  P.  jbakomstwo  gfebokie  morze. 

Dal  bůh  mnoho,  a  chce  se  vždy  více.  R.  A^Jn  óori. 
noro,  a  xo^ercH  fio^me. 

Čím  kdo  vjce  má,  tím  více  žádá.  Ch.  Z  kem  gdo  vec 
ima,  z  lem  veé  zeli.  S,  UIto  ro  sumě  mia,  to  ce  Bume  CTesice.^) 

Čím  více  statku  máme,  tím  více  ho  žádáme.  Č. 
Kdo  nic  nemá,  přeje  si  něco,   kdo  něco  má,   přeje  si 
všecko.  Č. 

Číni  kdo  více  pije,  tím  více  žízní.  S.  UIto  ko  BBíme  nie, 
ra  mme  ate^in. 

Ač  žebrák  syt,  ale  mošna  není.  (Ač  chodec  syt,  ale 
aošna  nesyta.  Červ.)   Č  **) 


*)  Lit.  Jft  dangiaut  turri,  j&  daagíau«  norrí. 
•^  Am^l.  A  bcggars  parse  is  aiways  empty. 


Lakomství  a  ohně  přikládaje  neuhasM.  P.  Chciwoid  a 
ogfnia  przykfadaj^c  níezgasisz. 

Děravého  pytle  nenapinfd,  a  lakomci  se  nedodáfi.  Č.  — 
Jfr.  4.p.-or<^  rtn»a  He  H.noB™.        . 

Bezedné  kádi  se  nedolijei.  K  Be840HH0ft  nnjm  boaoÍ 
ae  HanojiHHmb. 

Lakomci  nikdy  dost  není,  by  měl  v8eho  světa  jmění.   č. 

Ústa   plna  I  a   oči  hladový.    K   3o6%  dojohx,   a  rjnaa 

r0404HH. 

Oči  jáma  a  ruce  hrábě.  Mr.  Ou  aiia  a  pyRU  rpa&u. 
(O  tom  i  písmo :  Peklo  a  zahynutí  nebývají  nikdy  naplněna : 
nápodobně  i  očí  lidské  nenasyceny.  Ph  27,  20.) 

Nenasytí  se  u8í  slyiením ,  jazyk  mluvením ,  ruce  k  sobě 
hrabáním  a  srdce  žádáním.  P.  Uszy  sfuchajqc,  j^zyk  mówi^c, 
r^ce  do  siebie  gamqc,  serce  požqdajqc,  nigdy  sif  nienaayci|. 

Podá8-li  mu  prstu,  ujme  tě  za  celou  ruku.  (Zní  střídavě 
i  takto:  DáS  se  za  prst  ujíti,  ujmef  Za  celou  ruku.  Ukáiel*li 
mu  prst,  sáhne  po  ruce.  Dej  lakomci  prst,  uchytí  tě  la  roku. 
Dáfi-li  prst,  vezme  hrsf.)  Č. —  Hal  YKascH  My  na^eiib,  a  owh 
pyay  npocHTb.  Ch.  Pokaze  mu  člověk  persta,  a  on  veé  boče 
celu  ruku.*) 

Jestli  mu  drozda  dáS,  za  bažanta  tě  požádá.  Č. 

Pus(  psa  pod  stůl,  poleze  i  na  stůl.  Hal  IlycTH  nca  noM 
ctojii,  owh  jikae  aa  CTOjrb. 

Překroj  pecen,  a  dej  obě  půle.    Č. 

Sytý  vlk  se  upokojí,  lakomec  nikdy.  A.  Curoi  aoirb 
cHapale  HeHacuraaro  qe^iOBlKa. 

Chudému  se  nedostává  vSeličehó,   lakomci  vSeho.  d.  ^ 

Lhář  a  skupec  snadno  se  pohodnou.  S.  A«ismx%  h  cxynan 
jacHO  ce  noro4e. 

Dva  koly  do  pytle  špatně  lezou.  P.  Dwa  koly  w  jeden 
wór  žle   sadzač.    (Lakomec    s  lakomcem   nemůž    se    dobře 


'*)  Šp,  AI  \illano  dadlc  el  dědo,  lomara  la  mano.    Angl,   Giva  a  cIowb 
your  finger,  and  he  '11  také  your  whole  hand. 
^*)  U  Inopiae  deanot  pauca,  aTtriliae  onmia.  £lfniff. 


skodnontL  Jeden  prý  kancléř  polský  říkával :  S  každým  se 
smluvím,  jenom  ne  s  lakomcem;  nebof  on  chce  a  já  též.) 

Mní  se  na  lakomce;  rád  by  sám.  P.  Hierzi  go  ?akomy; 
woUr  by  sam. 

Kdo  zamiluje  zisk,  JidáSovu  píseň  zpívá.  Č. 

Kdo  miluje  zlato,  nenávidí  sebe.  R.  3o40to  juoówthj  ce6fl 
ryÓKTk 

Peníze  kopii,  čerta  si  koupil  R.  4eHbrH  roiihji,  Aa  qopra 
xjrmLTk 

U  skoupého  tolary  pláčí,  a  u  štědrého  i  haléře  skáčí. 
B.  y  cxynaro  fj6ja>  OAaqeri,  a  y  qHsaro  a  uo^ymKa  czaqerB. 

Žij,  peněz  nezel ,  s  přátely  se  vesel.  R.  HKmbm  ae  csynicfl, 

4*  CTh  ApyZbBMM    BeCOACfl. 

Skoupý  haní  cizí  hostiny,  a  předce  na  ně  chodí.  R.  CRynoi 
lyjmrh  nipi  qyxoft,  a  h4ti  c^  aero  ae  xoqen. 

Neohryzuj  kosti,  nech  něco  i  pro  hosti.  JL  He  rjion 
locreiy  óeperi  am  rpcreft.  (Žert  dosti  ostře  lakomcův  do- 
jímající.) 

A(  mé  jak  chce  lid  si  píSe ,  jen  když  zlato  v  truhle  dyie. 
P.  Niech  mif  jak  chc^  ludzie  piszq,  gdy  pieni^žki  w  skrzyni 
áysz^.   (Skoupý  zvykl  i  hanbě.) 

Co  mí  do  koho,  jen  když  mně  dobře  a  hřbet  mfij  celý. 
P.  Co  mi  do  kogo,  gdy  mnie  blogo,  gdy  mój  grzbiet  ca?y! 
S.  ApyTOií%  óhULO  Kaao  6ujio,  aera  e  4o6po. 

Skoupý  život  ošuměle  chodí.  K  TRuThe  CRynoe  ujiane 
■ociTB  xy4oe. 

Skoupý  boháč  jako  jeho  skříni;  ač  v  ní  zlato,  předce 
?  koutě  stává.  P.  Skqpy  bogacz  jako  jego  skrzynia ;  choó 
w  Qíéj  zloto,  przecif  w  kqcie  lezy. 

Skupac  —  hlupec.  Jinde  zas :  Skoupý  není  hloupý.  Oboje 
aiůi  býti  pravda ;  přijde  na  to,  jak  se  vezme.  Č,  —  Hal.  CRyniáil 
le  TjynuĚ. 

Nelituj  podkovníčku,  aby  podkovy  neztratil.  Mr.  He  aca^lft 
yzaajH,  60  nH4R0By  sryÓHmb.  (Skoupý  aby  hned  jednoho 
groše  naložiti  nemusel,  raději  nápotom  škoduje  deset.)  —  Kdo 
lituje  podkovníčku,  zmrhá  podkovu;  kdo  litiýe  podkovy,  zmrhá 


&4 

kooé;    a  kdo  lituje  koné,  zmrhá  sám  sebo.    Bih.  Kotro 
rB0340'rb,  saryĎBa  noAKOB^Til^;   koííto  xcajii  uojCKOB^rikj  m- 
ryósa  kohbotti;  a  KOft  va^n  KOflbori,  aaryósa  ceóecM. 

Víc  škoda  střevíce  než  nohy,  říká  skrblík  n  ubohý. 
P.  Szkodniéj  trzewika  niž  nogi,  mdwi  skqpy  i  nbogi. 

Lakomý  YÍce  traU,  než  ulakotí.  Č. 

Po  cizím  chvátil  9  a  své  z  huby  ztratil.  C.  —  S.  TpMtelu 
sehe  H3ry6io  h  oho  hsx  apehe. 

Kdo  chce  příliš  mnoho,  nemívá  nic.  Č. 

Kdo  příliš  mnoho  nahrabe,  málo  mu  v  ruce  ostane.  Č.  *) 

Kdo  mnoho  objímá,  málo  v  ústa  líbá.  P.  Kto  wiele  obej- 
muje^  mafo  šciska.  (Rozumí  se  též  o  tSch,  kdož  jedním 
časem  po  mnohých  naukách  mysl  rozptylují,  mnohá  řemesla 
provozují  atd.) 

Neostří  si  fousky  na  cizí  kousky.  A.  He  aa^yBii  yeu 
na  Myade  RycícH. 

Na  cízf  koláč  očí  nevy valuj ,  a  fttsvůj  pečuj.  R,  H*  nymoš 
Koposaíí  poTfc  ue  pasaksaft,  a  caoft  sarleatt.  JKr.  Ha  qysill 
Koposaft  OMOíí  ae*  pasasjuitt  (ne  nopueaft) ,  a  csift  46ail.  (Bére 
se  také  zvláité  ve  smyslu :  cizí  Ženy  nebuď  žádostiv.) 

Z  cizího  nezbohatneš.  R.  HyjSMWb  ue  HaxHBembca.  Hyuuii 
óoran  ae  6y4em&. 

Lichvař  duši  hubí.   li  Kamatnik  dušu  gubi. 

Lichva  a  lesf  dělá  ďáblu  čest  B.  Amxb9í  h  jiecTb,  AhBňOsy 

leCTB. 

Nedá  sedláni  božího  požehnání.  Č. 
Lichva  jest  rychlonohá  a  dlužníka  šlohé.    P.  Lichwa  jest 
pr^dkonoga  i  dfužnikowi  sroga. 

Kdo  stojí  o  cizí,  přichází  o  své.  —  Velmi  rádo  vlastní 
pří  cizím  hyne.  —  Kdo  chce  cizímu,  musí  svého  nasaditi  Ó,  **) 

Komu  cizie  žádno,  toho  své  mrzí.  A  zase:  Kdo  obová 
fvého,  nebude  žáden  cizího.   Č. 

'*)  Fr.  Qai  trop  embrasfc,  mal  étreint.  Piem,  IBc()umrl  fa$f,  bálf  fd^l9fT. 
**t  t.  Prif  atiir  'pro]^,  qni  perř^rína  qaMríl. 


Kdo  u  cizí  vlnou  dochásíi  Bím  oatřižen  domA  pKcháif. 

S.  KO   8«   TJ^OVb  ByHOH^b  SOi^,   CAMl   OCTpOKeHl  Bykji  40^. 

Jeden  nespravedlivý  grofi  sto  jiných  %  kapsy  V3^hne. 
Anebo :  Nespravedlivý  groš  (krejcar)  sto  spravedlivých  z  kfipsy 
fyhánt  Č.  —  S.  64aH%  HenpaBe4HUft  HOBani  cto  npesoAiio 
crevenm  aa  có6on  o^ay^e.  Ck.  Krivičen  penea  sto  drogeh 
ís  iepa  spravi.  &*.  En  krivičen  vinař  deset  pravíčnih  j^é,  *) 

Co  jednou  čertu  a  lakomci  v  hrdlo  přijde,  toho  iádný 
nevykoupí.  Č.  —  Co  skoupému  do  rukou  padlo ,  to  víe  pro- 
padlo. R,  Hio  cKjmo^f  vh  fytm  iionajo»  to  nce  nponaio. 

Nevf lottdíj  u  vlka  Uže.  Č. 

Téiko  z  kamene  olej  vytlačiti.  (Lakomce  k  dobrému 
skuifco  pitnéti;  nebof  jak  starý  verí  dí:  Neaaloži  ani  nlatýrn^ 
by  ho  prosil  bohem  svatým.)   Č. 

Máme  knnenu  aliy  do  kUn^  sypati*  G. 

Kdo  je  boji  nouie,  nerad  pro  bAh  dává.  Č, 

Kdo  nerad  dává ,  sindno  výmluvu  najde.  CA.  Koi  nerad 
dt  t  lehko  spričavanje  najde. 

Žernovy  samy  ncjjedí,  a  lidem  mouku  dávají.  &  iíepHOBa 
can  HO  ^AHTh  j  a  jaoAWk  uyuy  4aBaDTi«  (Posméiné ,  hdyž 
hkomec  nčco  daruje.) 

Tu  hUUí,  nebohý,  co  se  mi  nehodL  Mr.  Ha  io6é,  ne- 
tese,  mo  ubI  leroxe.  P.  Na  lobie,  nieboie,  oo  mnie 
aiemoie. 

Darmo  ten  aboií  má,  kdo  ho  neuiWá.  S.  3a  jijaj  wa, 
ion  ne  jnasa. 

Zlý  pes  ani  sám  sní,  ani  druhému  dá.  (/.  —  P.  By  pies 
aa  menie^  sam  go  niejjé»  a  krowie  fo  nieda.  A.  Coóaxa  hb 
eftrt  lesm,  cana  ae  ten,  i  xpymn  (CKOvmii)  ae  ^aeri. 
Blk.  Kyneio  hhto  Í4e  KOKa4orB,  hhto  4pyrny  4aBa.  **) 

Lakomec  vSem  bývá  zlý,  sobě  nejhorSi.  P.  iakomy 
wszystkim  zly,  sobin  nqgorszy.  ***) 


**)  Fr,  Comme  ob  ckien  qpi  garde  du  foiiL 
***)  Ir.  In  Balfam  avarofl  bonu*  e«(,  in  se  peisinui.  Syruš, 


M 

Ovce  Tinu  rostf  a  sktWk  se  posti  —  pro  jiného.  A.  Osiia 
pyio  pacnm  a  CRynoi  ABBhvm  Konnrb  —  le  /ua  ce6a. 

Slnipci  jalto  včely,  med  slále  sbirají,  až  i  sani  vmfrajL 
Jt.  £Rynue  vro  u^eAU,  Bcer4a  ne^i  co6npaR>n,  a  noejrh  ■ 
can  yHipaioTi. 

Lalcomec  žádmSmu  dobře  nečiní,  leč  když  umře.  f/.  Skap 
samo  kad  nmre,  čini  dobro.*) 

Skoupý  (boháč)  a  svinka  po  smrti  zvěřinka.  Ů.  —  Sk.  La- 
komec je  rovný  sviní ,  len  po  smrti  osoh  (užitek)  činL  P.  Bo* 
gacz  a  áwinia  po  émierei  swiersyna.  l«akomy,  sk^py  i  éwima 
jest  to  po  ámíerci  iwierzyna.  Hai.  Eoraqi  a  cenm  no  CHepn 
eioma. 

Víecko  tu  xůstane  po  smrti,  mňi  pane.  P.  Wssystko  iu 
zostanie  po  ámierci,  mój  panie. 

SoMinil  nikomu  nemil.  R.  Caiojnaói  scaKOuy  n^joo&h. 

Samoláska  nemá  žádného  přítele.  P.  Hiloáč  wlasna  niema 
žadnego  prxyjaciela.  —  Sobiedobrski  —  Malodobrski.     >»«. 

Vlastní  věci  posuzujeme  předsudkem ,  ne  roiumeB* 
P.  Wlasne  rzeczy  aiTektem,  nie  rozumem  8i§  s^dw].  . 

Vné  okáči,  doma  krti  slepí  jsme.  Č, 

Se  svým  na  světlo,  s  cizím  do  kouta,  třeba  rovné  dobré. 
P.  S  swojim  na  czolo,  s  cudzym  do  kqta,  choé  dobré. 

Cizí  zlé  na  slunce,  své  do  stínu  stavíme  rádL  P.  Codse 
zte  na  sloúcu,  swoje  w  cieníu  stawíamy  radzi. 

Naše  bída  ne  jako  lidská.  R.  Hama  6Í4a  ae  Raxi  jnoACKaa. 
(Každý  myslí ,  že  nikoho  tak  nebolí ,  jako  jej ,  že  nikoho  tak 
neitéstí  se  nedotýká,  jako  jeho  samého.) 

Láska  od  sebe  za^á.  CA.   Ljubav  se  počimlje  od  sebe. 

Každý  sobě  nejblitfí.  Č.**)  8le.  Svatý  Petor  laje,  kdo 
sebe  nčprjaje. 

Každý  vlastenec  o  svAj  humenec,  a  vlasti  fiípek.  8.  Cnami 
óparaui  ceón  3a  yxciraKi,  a  Kpairai  mniaink. 


*)  L,  Avarus,  nisi  cum  moritur.  nil  rocte  focit  Stfr, 
**)  Ir.  Proximos  sum  egomel  mihi.  Ter.  —  Fr,  Charité  bien  ordonaé 
conuneDfo  par  aoimtae. 


n 

Ktfdý  chce  srfm  bůiMi  býiL  Č. 

Každý  rád ,  kdyi  gám  s  bláta  vyleze.  Č. 

PÍa«Mh  aáai  sobě  nejprve  brada  ogtavfl.  8.  Bor&  e  ce6H 
iaiiipí€  ópa^y  ocrasio. 

Každý  svou  brada  hladf.  Cil.  Vsaki  avoja  bradu  ^adi. 

Odsekni  tu  ruku  po  loket,  která  sobě  dobra'  nepřeje. 
A.  Oipyón  (OTcim)  ry  pyKjr  no  jioxotb,  ROTopaa  ce6i  4o6pa 
■e  xejaerk  »      .     .  . 

Každý  hrabe  uhlí  ke  svým  vejcím.  Blh.  BcHROft  TerjBi 
lATjieaon  lan  hocoboto  iMiie.       ' 

Každý  rád  na  svůj  ndýn  nahání  vody.  —  Každý  táhne 
voda  na  své  kolo.  Ú.  —  P.  Každý  (mfynarz)  na  swe  kolo 
wodf  ci^gnie.  8.  Csarb  i#  cboio  B04eianij  boajt  Haspaha. 

O  té  době  každý  sobě.  Napřed  sobě,  potom  tobě,  možná-li 
sic  F.  ^  téj  dobie  každý  sobie.  Pierwéj  sobie,  potem  tobie 
(drogiena),  aože-lí  byič. 

Nežtěká  pes  pro  ves  j  ale  pro  sebe.  &  He  lao  naci  ceja 
pa^H,  nero  ceóe  pa4i. 

Každému  ruce  k  sobě  stojí.  Anebo:  K  sobě  ruce  sklonně, 
k  sobě  ruce  krěié.  Fl.  Č.  —  Eal.  Kox^a  pyxa  k%  co6i  Kpisa. 
Pyia  K0X4a  n  co6i  ropné. 

Každé  hrálKi  ksobě  hrabou. —  Každý  pod  sebe  hrabe.  ^. 

Všude  Irábě,  nikde  vidle.  8.  Cse  cy  rpa6jibe,  eena  sijia. 
(Každý  k  sobě,  nikdo  od  sebe  to^  co  dobrého.) 

Každý  sobě  žbánem  a  jinému  střípkem  rád  nabírá. 
fllaii.  Kéždy  sebi  z  karbanem,  druhim  z  džjerawcem  naójera. 

Mějme  spolu ,  co  vyděláš ;  viak  žkoduj  sám ,  co  pro- 
děláš,  a 

Co  jest  tvoje,  to  bud  i  moje  i  tvoje ;  a  oo  jest  inoje ,  to 
zlstad  moje.  S.  IUto  e  tbo6,  oho  e  ■  noe  ■  rsoe;  a  nrro  e 
wMj  OHO  e  cano  aoe. 

Tše  rád  udělám:  jen  nechtěj,  bych  něco  dal,  půjčil  aneb 
ihbiL  Anebo  jak  v  rýmech  to  zní :  Učiním  všecko  pro  kaž- 
dAo,  krom  toho  trého :  Neslíbím ,  nepůjčím  a  nedám  za  něho 
STého.   Č. 


Až  se  najím,  půjčím  U  liíoi.  Č.  —  F.  Nie  w  estf  lyika 
po  obiedzie. 

Koho  aám  třeba ,  víme  hned ,  jak  mu  říkají.  A.  Bh  KOii 
Hyaua,  yitrh  Toro  au  SHaeiii,  KaKi  sosyn. 

Kdo  nán  poiřeben,  toho  z  paměti  známe.  A.  Kto  kohj 
Ba40éeH'B',  TOn  rosy  h  naHarerb. 

Aha !  bych  yéděl  ^  že  má  kmotra  pivečko  y  vxal  bych  i 
déti  s  sebou.  Mr.  Ere !  hri  óu  aHaai,  nio  b%  RyHU  MiMy  to6i 
■  4tTei  sa6paB'&. 

Téžké  s  tím  obcování,  kdo  jen  své  dršce  nahání.  S.  Kot 
caa  y  cno«  rpjo  ofce  4a  crpna,  ae  4pyaui  ce  oiflbnie. 

Hledej  sobe  zisku  bez  jiných  natiskl.  A.  Hmn  ceM  npi* 
61U1,  jipyrOMy  ae  xa^ai  raóeia. 

Ne  vžecko  sobě  jea ,  nech  místečka  i  jiným.  R.  He  ece 
MM  ceóii  aao  atcro  a  amm  4pyrax'b. 

Chvále  cizí  večeře  otvírej  také  sám  dvéře.  A.  Vya»i 
oůijch  aozaajiaa,  4a  a  can  aopora  otbo|nií. 


Namotratnoat  jako  rozéschlá  nádoba:  jedním  koncem 
liješ  a  desíti  teče.  P.  Rozrzutnoáé  jak  zesčhle  naczynie  nie- 
napelnisz:  jednq  stronq  lejesz  a  dziesi^ciq  pfynie. 

Meče  nedávej  zuřivému,  svobody  mladému,  statku  hlou- 
pému a  peněz  úlratnému.  P.  Miecza  niedaj  szalonema,  swo- 
body  mlodemu,  dostatku  gfupiemu  a  pieni^dzy  utratnemu. 

Snáze  jest  nemíti  nemévžímu,  než  pozbyvšímu.  P.  Lžéj 
niemieó  niemiawssy,  niž  postradavirsay. 

Marnotratník  jest  žebrák  budoucny  a  skupec  —  věčný. 
P.  Mamotrawca  žebrák  przyszly,  a  skupiec  wieczny. 

Chudoba  marnotratnosti  nejbližší  dédička.  ^  A.  ibóuray 
yóosecTBO  tjaaaúĚ  HacjiAaaKi. 

Hýřil  za  mladu,  a  pod  starost  umírá  z  hladu.  A.  UlerojmA 
Ck  aoj04y,  a  noAi  crapocTb  yaapaen»  ci  roiOAy-  P*  Z  mlodu 
w  tafcie ,  a  na  staroič  w  pfachcie. 

Začal   na   alaté,    skončil   na   bláté.    P.   Zacz^  zlotám, 
^  akonczyl  bfotem. 


m 

K4o  nMec  trail,  neoht  htketem  platí.  C.  —  P.  Kto  mieszek 
traci,  niech  skorq  pfací. 

Ifrliač  Bapoaledy  n  hanlřoa  do  NousoTt  a  Chudebic  táhnouti 
■rasi.   C. 

Takový  nm  Civol  jako  měsíci,  nékdy  piný,  nékdy  na 
feteoh.  8.  Oimni  nj  6  acnon  xao  aecem,  qaeon  nyn  a 
ucon  HpasaiTB. 

Kdyi  mém,  jen  ham;  nemim,  Irabé  nedám.  HLui.  Dyž 
nam ,  dn  ham ;  dyi  nfanam,  da  tradam. 

Jednon  pic  a  podruhé  nic.  —  Pojednou  hui,  podruhé 
kal.  C  —  jP.  Dziá  pic,  jutro  nic.  8.  4aMCi  ramra,  cyrpa 
imBTa.  —  4Maci  zoni !  xoni  I  a  cyrpa  ao  !  ao !  *) 

Dnes  tlusto,  a  zejlra  pusto.  Č.  —  P.  Raz  gody,  drugi 
ras  gfody.  Hal.  Kojoi  icn,  to  maiecn!  a  airb  csyno, 
repan  j^yno. 

Dnes  i  tit  r  jíle,  a  zítra  není  Cfm  hnby  potHli.  JR.  Cero^ai 
a  cpána  wi  nasjíki  a  sasŤpa  m  rtn  ■  ry(h  noMasarb. 

Roboty  do  soboty,  a  penéz  do  nedéle.    C, 

v 

Točná  neděle  ráda  po  mastném  pondělku  se  ohliží.  C.  — 
Umí.  Dobra  njedžela  chce  mječ  dobru  poAdželu. 

v 

Kde  se  mnoho  plaie  děje,  mnoho  se  plaše  rozvěje.   C. 

Kdo  mnoho  dělí,  brzo  bude  prositi.  S.  Ko  moro  4'k'ia, 
ciopo  lie  npocHTH. 

Dobrá  vflle  moěnu  kiUe.  Č.  —  Kr.  Dobré  vole  mošně 
kéle. 

Veselá  myslička,  prázdná  kapsička.  HLui.  Wjeselša  my- 
sEčka,  prózniSa  méSniCka. 

U  mrhaěe  vždy  děravá  kapsa.  R.  Y  nora  Bcer4a  KapnaHU 
ipopBaiiL 

Kdo  bojuje  a  staví,  ženu,  děti  strojí,  soudí  se  a  hoduje: 
■ech  se  nouze  bojí.  P.  Kto  wojuje,  buduje,  žon^,  dzieci 
sfrojí ,  ^rawuje ,  banUetuje :  niech  si^  biedy  boji. 

Kde  samá  hostina,  tam  nedaleko  hlady.  Hal,  T^e  ace 
rocmm,  ran  rOji04>  ho  4a4eR0. 


*)  LoI.  Weenreif  pahrleeku ,  ohirreif  ne  neeka. 


Lahůdky  zjednají,  ie  i  chleba  nedají  Ur.  Bapemu  ao^ 
Be^yn,  mo  i  xjii6a  ee  ^la^yn. 

Kdo  fi  v  kniif oh  vybirá ,  často  nemá  potom  aýra.  Cil.  Koí 
ie  íz  jela  zgizdava,  veéput  i  kraha  strada. 

Mnohý  chlebem  pohrdal,  a  snchon  kůrkoa  za  ydék  vzal.  C.  — 
P.  Kto  gardzi,  jada  chleb  twardy.  —  Kdo  si  přílU  yybírtu  na- 
konec hladem  nmfrá.   P.  Kto  przebiera,  ten  przymienu  * 

Kdo  Martinka  zhusta  světí,  statek  dýmem  mu  yyletL   Č. 

Co  sním,  propiji,  toho  užiji.  (Heslo  nerozumných  mrhá- 
čův  a  prostopášníkův.)   C. 

Pij  hrdlo,  jez  hrdlo,  zaplatíi   hrdlo  (třeba  na  Sibeníd). 

Jak  nabyl,  tak  pozbyl.  —  Jak  do61o,  tajk  proilo.  —  Jak 
pMílo ,  tak  i  odešlo.  C.  —  P.  Jak  si$  zeszlo ,  tak  si;  roza- 
szlo.  JL  Karb  npnuo,  lazi  n  nonuo.  Ur.  flii  DpiTem,  ran 
H  yreqe.  flzi  opiimOBi,  ram  níttmoBi.  £r.  Kakor  priilo,  tako 
prejšlo.  CA.  Kak  došlo,  tak  přešlo.  Kak  dobíjeno,  tak  igub^eno* 
S.  Kazo  40UMO,  ozazo  h  npouuo.  Blh.  Kazro  AOlUe,  razí  a 
0Ti4e.  —  Otb  r4ÍT0  4onuo,  lan  z  OTinuo. 

Lehce  nabyl,  lehce  pozbyl.  —  Co  se  lehce  nabude,  snadno 
se  to  odbude.  —  Statek  brzo  shromáždéný  rychle  odchází  a 
míjí.  C  —  P.  liiBcne  nabycie,  lacne  odbycie.  EaL  4erzo 
opituLio,  4erR0  niim^o.  S.  IUto  ♦pumKO  6y4Be,  ♦pnnzo  n  npo^. 

v 

Ve  snách  přišlo,  ve  snách  i  odešlo.  C.  —  S.  Y  czy  40BU0, 
y  czy  H  OTimjio. 

Jak  nažil,  tak  zažil.  Jak  kopii,  tak  propil.  A.  Karz  za- 
xzTO,  razí  ■  npozEZTO.  Kazx  zomui,  razí  z  nponui. 

Co    na   cle  vydělal,   to   na   mýtě   prodělal.    P.   Na  cle 
przyszlo,  na  przewozie  odeszlo.  Ch.  Kaj  je  na  harmici  dobíl,\y 
to  je  na  malti  zg^bil. 

Zle  dobyto,  zle  odbyto.  —  Statek  zle  nabytý  hůře  bývá 
odbytý.  Č.  ~  P.  Co  si^  ile  nab^dzie,  to  si^  ile  odbfdzie.*) 


*)  Fr,  Le  bien  mal  acqois  «*en  va  comme  il  e«t  veni.  Anffl,  BtA 

evU  fpent.  Ném.  ttare^t  (But  tíjfnt  ni^t  gut    Ote  getooanni,  fo  |€t« 
wzzez  t  j*  p* 


•1 

Statek  nespraTedlÍTý  seiirá  i  spravedlÍTý.  BLuí.  Njeprawe 
kaMo  pnwe  soba  zežere. 

Mnohý  prodáTá  draze,  a  chodí  naše.  R.  Hhoí  npOAaerB 
ei  ÓapiDaeMi,  ^a  xourb  aarinevb. 

Zboží  ale  dobyté  (ale  dobytý  atatek)  nedédf.  Č. 

Neapravedliyý  statek  k  duhu  nejde  (neta2í,  nemá  stálosti), 
K  Heapane4Haa  lopucn  ai  npoai  ae  ii4en.  KpaAeeoe  bi  npoirE 
Bopy  le  nol4en.  JKr.  a  Ch.  Krivíčno  blago  nejma  teka. 

Bohatí  ne  vždycky  védf,  kdo  po  nich  dědí.   Č. 

Sknpec  najde  marnotratného.   C. 

Otec  stýskal ,  a  syn  výskal.  —  Co  nesluiné  spoří  Stýskal, 
ta  atratí  s  hanbou  Yýskal.  —  Co  nachoval  Stýskal ,  to  pro- 
airbal  Výskal.  Č.  *) 

Zle  statku  nabytého  nedočká  třetí  koleno.  Cokoliv  bývá 
ale  nashromáždčno,  toho  neužije  třetí  koleno.  C.  —  Hal.  Am- 
ZBl  mteroix  le  4ii4e  rperixi  pyirB.  CA.  Krivičnomu  blagu 
tre^  odvetek  naj  se  neveselí.  S.  HenpaaeAHO  reiiaBO  aarpefce 
BQjino  ae  cjasu.'^) 

Ciaí  jméní  sebe  větší  —  netrvalé ;  lepili  spravedlivé,  třeba 
anlé.  li.  HjrjRoe  ae  apouo  n  óo^moe,  a  caoe  a  najioe,  4a 
apaaoe. 

Nespravedlivé  jméní  prach.  A.  HenpaaeAHoe  co6paHÍe  npaxi. 

Tydélaný  (spravedlivý)  peníz  stalost  mívá,  a  vylichvený 
(aeapravedlivý)  jak  oheň  tráví.  A.  Tpj40Baa  (apascAHafl)  40- 
aeaan  40  aiay  xaserB,  a  HeiipaBe4Baii  npmóhuih  oroeb. 

Co  9d  čerta  přiSlo,  zas  k čertu  odeSlo.  Č.***) 

Spravedlivé  se  neztratí.  C. 

Statek  spravedlivě  nabytý  ani  na  moři  neutone.  P.  Spra- 
wiedliwe  nabycie  i  na  morzu  nietonie. 


*)  LiL  K9  tewélíf  sudejo  diiaaadaiii*f ,  sudčUi  prarado  klykaudain*8.  Šp,  A 
fmůre  faardador,  híjo  gaitador.   #V.  A  pere  ainaaeeur  filf  gaipílleur. 

**)  í.  De  male  quaefitis  non  gaudet  tertíuf  haeres.  Fr,  Vn  troisiéme  hé- 
rití«r  ne  jouíl  paa  dee  biem  mal  acquia. 

^  fK  Da  diable  Tínt,  au  diable  reU>urne. 


•f 


IIIv 

Pravda  —  sprairedllirost  —  lei.  JaaEyk—  mlée- 
ÚTOst  —  ttaehaTOSt.  Žerty.  Zdvořilost  —  veta 
za  veta  —  naráženi.  Kleveta  —  pomluva  — 
pohaněni  —  stejni  me  hani  a  dojimaji.  Sliby. 

Pravda  jesl  dftě  boží.   Č. 

Na  pravdu  sIoy  nemnoho.  R.  Ha  upas^qr  cjiobi  ne  noro. 

Pravdč  netřeba  mnohých   dokladflv.  S.   Ilpas^ia  ne  rpeóa 
HHOrorb  paajoniy  (jinde :  meBp4aHfl.) 

Pravda  se  sama  hájí.  Č.  —  Ch.  Istína  neišče  zagrovora. 

Pravda  líčiti  netřeba.  P.  Prawdy  zdobié  nietrzeba. 

Pravda  rozmyslu  nepotřebuje.  P.  Prawda  rozmysfa  nie- 
potrzebuje. 

Dávnost  pravdě  za  svědka.  P.  Dawnoáé  iwiadek  (znak) 
prawdy. 

Pravda  přátely  má,  a£  nevždy  na  ulici.  C. 

Těžkof  se  pravdě  protiviti.  P.  Prawdzie  trudno  si^  prze*- 
ciwié.  —  Proti  pravdě  rozumu  nestává.  P.  Przeciw  prawdzie 
rozumu  niemasz  (a  bóg  wszystko  widzi.) 

Peníze  mohou  mnoho,  a  pravda  kraluje.  A.  Aenhvn  moro 
Horyrb,  a  npazAa  napcTByen. 

Pravda  příkrá,  ale  zdravá.  P.  Prawda  przykra,  ale  zdrowa 

S  pravdou  před  bohem  a  před  lidmi.  —  S  pravdou(  nám 
před  boha  jíti.  —  Pravdu  mluv  před  bohem  a  před  králem.  Č. 

Co  jest  pravda,  není  hřích.  Bilor.  Díro  npaB4a,  to  ne 
rptxv  —  Co  pravda,  to  pravda.   Č, 

Upřímo  nejbliž  (s  pravdou,  poctivě,  beze  lsti).  -*  Okolo 
dále,  upřímo  blí£e.   Č.  *) 

Kde  cesta  rovná,  nezajížděj.  Č.  —  JI.  r4i  biaíhi  nyn 
opnofe,  ran  ae  i34i  no  rphbohv. 


*)  Nim.  anale  iH  Der  n&^ftf  Ocg. 


▼ie  pMňm,  jediná  pravda  nezliyne.  8.  Bce  nmercii,  04Ha 
a|iaB4a  ocraHeTCH. 

Pnnrdo  léžko  ntajití.  P.  Prawd§  tnidiio  catajié. 

Ohně  nelze  upáliti,  vody  utopiti,  vétni  udusiti  a  pravdd 
triÉyuoiili.  (C.  od  r.  1467,  a  tu  už  přidáno  ,Jak  ataM  Hkali.«) 

Pravda  ve  vodě  neutone ,  a  v  ohni  neshoří.  Mr.  IIpaaAa 
le  BTOiOTb  Wh  boaÍ)  h  ho  aropm  b%  onrb. 

Yyjdef  pravda  na  vrch,  Jak  olej  nad  vodu.  P.  Wyjdzie 
pravrda  na  wierach,  jak  oliwa  na  wod^.  Hal.  Buiue  npaB^a 
■a  aepxiy  an  oma  na  boa]^. 

Pravda  na  světlo  vycházf,  faleš  do  tmy  zachází.  P.  Prawda 
na  iwiatfo  wychodzí,  falsz  precz  w  ciemnoici  uchodzi. 

Pravda  vždycky  vftězí,  pomáhá  pánu  i  knězi.   C 

HeponAže-ii  pravda ,  nepravda  tím  méně.  8.  Aro  npaB^a 
le  lOBOxe,  BpHB4a  nefce  noMofcn. 

Kdo  pravdu  zastává,  vítězem  ostává.  CA.  Koi  se  islini 
povdaje,  on  obladavao  ostaje. 

Pravdu  kaž,  spravedKvě  važ.  //.  Islinu  traži,  pravicu  váži. 

Chléb  -  sůl  jez ,  a  pravdu  řež.  R,  \aM%  -  co^b  ixcb ,  a 
flpaB4y  pixb.   Mr»  Xjitói,  cimb  t^icB,  a  npas^y  p'k;KB. 

Křivé  (t  uctivě,  nehrdě)  stůjme,  zrovna  mluvme.  Blh.  Rpaso 
jia  CTonrB,  npaso  4a  roBOpnr&. 

Pfí  kom  pravda,  odpoly  má  vyhráno.  P.  Kto  przy  prawdzíe, 
ten  napoly  ma  wygranq. 

Mluv  co  mluv,  a  bez  pravdy  nelze.  R.  4to  hh  rosopn,  a 
ipaBAa  Ha4o6aa. 

Dobré  to  dělo,  mluviti  pravdu  smělo.  A.  4o6poe  aíjio, 
Wftmjfj  roBopiTB  citjio. 

y  pravdě  bůh  pomáhá ,  a  v  nepravdě  nohy  podráží.  /?. 
IK  opnB4Í  6on  novoraerB,  a  bi  nenpaBAt  OHx-^jke  sananaerB. 

Anděl  v  pravdě  pomáhá,  a  čert  ke  lži  pohádá.  R.  Aarejii 
n  upan^t  noHoraeTi,  a  6tc%  c%  jmen  noAcrpeHaeri. 

T  pravdě  neproúětujeS  (se  nepřepočteS).  fi.  B%  npaB^i 
cierB  He  Tepaercfl. 

Tobehodu-Ii  o  pravdu  dbái,  více  vyděláš.  JL  Tóprylt 
ipaBjíov,  6o4Bme  6apuma  6y4erB. 


M 

Co  práTO,  to  zdrávo.  8.  Kaxo  npaBO,  runo  84|muío.  Ch.  Ktk 
právo,  tak  kdravo; 

Pokud  ředi,  potad  dovéka.  (Pokud  kdo  pravdomluven, 
potud  víry  hoden.)  Č. 

Spravedlivá  roka  celý  svět  projde,  a  oSemetná  hanby 
dojde.  DLui.  Wérna  ruka  páižo  páes  íu  semju,  a  žložejika 
roka  páižo  do  sroinoty.*) 

S  pravdou  liti,  nikomu  nelstftí.  A.  IIpaBAOio  xnrbi  HiKOiiy 
le  HaaiTb*  —  Kro  sa  npaB4y  ctoitb  ,  totb  HiKony  ae  nnrk 

Proti  slunci  neotvírej  huby.   (Patrné  pravdé  nebuď  od- 

v 

poren.)   C. 

PřiliSná  hádka  pravdé  8kodf.  Č.  —  Zbytečné  hádky  (spory) 
pravdu  hubí.  P.  Wzbytniem  swarze  prawda  ginie. 

Pravda  jest  rosa  nebeská:  komu  jí  dáváfi,  hleď,  aby  byla 
i  nádoba  hezká.  Kr.  Resníca  je  nebeSka  rosa,  de  jo  ohrániá, 
ji  Obío  posédo  perpravlaj. 

Ten  pravdu  (spravedlnost)  hubí,  kdo  se  násilím  na  odpor 
nestaví.   CA.  Koi  se  šili  nesuprotstavi,  pravdu  zgubíva. 

PH  kom  není  dobroty,  při  tom  ani  spravedlnosti.  R.  Brb  Bon 
4o6pa  Htn,  Bi  Ton  n  npaB4U  najio. 

Příteli  k  vůli  pravdy  neodstupuj.  P.  Prawdy  dla  przyjaciela 
nieodstf  puj.   Anebo :  Prawdf  nad  przyjaciela  przekladiy. 

Nejšlechetněji!  pravda,  pravdu  si  říci.  P.  Sobie  prawd; 
rzec,  najwspaníalsza  prawda. 

Pravdu  sobe  huďme,  spolu  dobří  buďme.  C. 

Nejspíše  opilý  pravdu  poví.  —  NejspíSe  blázen  a  détí 
pravdu  mluví.  (Chceš-li  tajnou  véc  aneb  pravdu  vyivédéti, 
blázen,  dítě,  opilý  o  tom  umějí  pověděti.)  Č.  —  P.  Pijany  t 
dzieci^  rychléj  prawdy  powie.  Hal.  Uhaxm  a  4tTn  n  uexorM 
npaB4y  cxasyrb.  S.  4iiia,  óy^a^e  h  niaHi  opasky  roBopa. 
Ch.  Detca  i  bedaki  istinu  govoriju.  Kr.  Otroci  ino  norci  resníco 
govoríjo.  ♦♦)    (Viz  téi  Opilství.) 


*)  Nim.  (Brníte  ^anb  gett  bur^'#.  gangc  Sanb. 

ChUdnn  ud  foolf  teU  tnidi.   Bnnkardf  ipeak  Initii.  tlém.  Jtiaber 
anb  9tamn  xúm  bic  ffift^T|cit. 


6S 

StaH  iiejspíi  mou4rost,  détí  nejfipíS  povédí  guravdu.  (7. 

PraTda  nehladi  (nelíchotO-  P-  Prawda  j|f|egfaszc2e. 

Téžko  pravdu  mluviti  a  noiiraziti.  P.  Prawd^  mówíč  a 
■ieobrazič  trudno. 

Pravdu  mluvíš,  mrzm^st  si  způsobíš,  ft.  IIpaB^y  roBopm, 
ceM  40ca4iiTi». 

Nesnadná  véc  mluviti  pánům  pnivdu.  f.  Panom  trudno 
prawde  mówió. 

Velikým  pravdu  mluviti  tak  nesnadno  jako  lež.  A.  Bejii- 
aan  npaB4y  roBopHTb  ae  4erqe  áxm. 

Pravdo  mluviti  9  pHzéfi  ztratiti.  R.  FoBopiTb  npaaiy,  no- 
wfarh  jsfjMÚy. 

Pravda  oči  kole.  Č.  -—  P.  Prawda  ociy  kole.  Jt:  IipaB4a 
rjtM  KOieTi.  Jfr.  npaB4a  om  kojo.  CA.  Kr.  Pravica  oči  kotje. 

Pro  pravdu  se  lidé  rádi  hněvají.  Č. 

PoTolnoat  přátely  rodí,  a  pravda  oenáviaf  plodí.  Č.  — 
Cl.  b titta  raja  nazlob.  *) 

Povez  pravdu,  probiji!  (probije^)  Uavq.  Č. 

Kdož  pravdu  mluví  jiui^mjiiy  býváf  l^luva  zbita  jemu.  Ů. 

Kdo  pravdu  zvoní,  bití  si  qhonf.  P.  Kto  o  prawdzie  dzivoni, 
taki  nt  guz  goni. 

Kdo  nevděčnou  pánflm  pravdu  bude,  houslemi  o  hlavu 
iaíli  bude.  Č.  —  S.  Ko  HcraHy  ry4e,  ry4a40m»  ra  no  npcrna 
(i».  CA.  Koj  istínu  guda,  grudalom  ga  po  perstih  biju.  — 
JL  Haim  nai  aa  ayói,  a  4eiiem%  xaKi  ryri. 

OiUivá  tválř  zrcadla  nemiluje.  P.  Szpetna  twarz  žwierciadla 
líalibí.  S.  VymBWh  ^OBon  ne  H4e  pa40  na  orjie4ajio. 

Rci  pravdu,  a  viz,  kudy  utečeš.  S.  lipaso  peim,  na 
rjejQril,  re  yreipi. 

Nevfdy  se  pravda  hodí.  6. 

Žertem  pravdu  prohoditi  neškodí.  P,  Žarlem  sí^  prawdy 
faMhríé  niewadzi. 

Maoho  ae  v  avětě  nevlnkuje ,  leč  málo  pravdy  ohlašuje. 
ilo«rjieiaBnKt;-4a  pt4R0  npcmmni. 


*)  Ltf.  Obfequiani  amicot,  yerílof  oáhim  parit. 


66 

Byla  kdys  pravda ,  ale  užte  rzí  pošla !  Mr.  Ey^a  rojuc^ 
npaB4a,  ra  3ap»aBÍ^a. 

Ne  vše  krása,  co  se  líčí;  ne  vše  pravda,  co  se  pěkně 
mluví.    (?. 

Lepší  lež  ke  spáse ,  nežli  pravda  k  záhubě.  R.  Aynme 
.«03Kb  KO  cnaceHbH),  He»e.iH  npaB4a  ki  FHÓejiH. 

Pravdu  každý  chválí,    ale  nekaždý  ji  brání.  i?.   IIpasAy 

BCHROft   XBaAHTliy    4&    He   BCHKl    00   XpaHHTl. 


Lei  má  plitké  dno.  Ó.  —  S.  Jaxw  6  o^iitro  4H0. 

Ve  lži  stálosti  není.    li.  Bo  mke  nocroMCTBa  hítb. 

Lež  (liiář)  má  krátké  nohy,  daleko  neujde.  Č.  —  S.Y 
cy  KpaTKe  noře.    Mr.  XpoMOro  nca  .^erxo  4oroaiTH.    ChromAo 
psa  a  lháí*e  snadno  dohoniti.*) 

Lež,  ačkoli  snídá,  zřídka  obědvá,  nikdy  téměř  nevečeřf. 
Ch.  Laž,  ako  froštuklja,  redko  obédva ,  nigdar  skoro  neveCeija. 

Kdo  včera  lhal,  tomu  i  zítra  se  nevěří,  i?.  Kro  eqepacb 
co.ira.4i,  Tony  h  saerpa  ne  noBipHTi. 

Lhář  jen  sám  sobě  škodí,  ať  ráno  nebo  pozdě.  S.  Awtiam 
yoBCKi  HÁH  pano,  uae  4onRaHi,  yBtKi  e  ceón  niR04JUiBX. 

Lží  se  nevylžeš.  Mr.  Epexeeio  ho  BiuÓpemeoibCfl. 

Kdo  se  blátem  umývá,  zamaže  se.  (Tak  také  kdo  se  lil 
očíšfuje.)  —  Nenavážíš  z  bláta  čisté  vody.   C. 

Ze  lži  lidé  neumírají,  jen  že  potom  více  víry  nemajL 
Mr.  3-1  ĎpexflH  .iío4h  ho  Mpyrb,  i^  ■  4pyre  an  rtpu 
■eftMyTb. 

Lží  ač  svět  projdeš,  ale  nazpět  se  nevrátíš.  Mr.  Epexieo 
ysecb  cBtTh  nepelMemb,  ra  Ha3a4'b  ne  BepHembCfl. 

Netřeba  lháti,  kde  pěšky  dojdeš,  anebo  na  koni  dojedei. 
P.  Nietrzeba  tam  fgač,  gdzie  czlowiek  pieszo  dojdzie,  albo 
na  koniu  dojedzie. 

Lhář  má  s  paměti  lháti.  Č.  —  P.  K<amcy  dobréj  pamifffí 


*)  Šp.  La  mcniira  no  Uene  pie«.«   l,oL  Mellém  ihfas  kalgai,  driha  war    ^ 
pĚOĚbkL   čud.  Wallel  od  Ifthhikesfed  jallad. 


67 

í  dowcipn  predkiego  potrzeba.   //.  Lažljivec  ne  siné  bití  po- 
ubijWec.  ♦) 

Lháti,  zváti;  jenom  na  konečky  pamatovati,  fí.  Amemh^ 
nn  jov,  TOwibKO  aa^oai  ae  3a6uBaft. 

Kdo  rád? lže,  toho  za  přítele  míti  nelze,  fí.  Kro  oxorb 
jran,  roro  ae  al^íí  sa  4pyra  upnaarb. 

Mladému  lháti  hanebno,  a  starému  nepotřebno.  fí,  HojIO- 
40iy  jn*aTb  apeAHO,  a  crapoHy  HenoTpe6HO. 

Každý  lhář  lže  na  svou  hlavu.  Č,  —  Mr.  Bcaki  6peme 
la  CBon  rojOBj. 

Lháře  pán  bůh  káře,  jestli  ne  mrazem,  tedy  provazem, 
f.  tgme  pan  bóg  karze,  jeáli  nie  mrozem,  tedy  powrozem. 
Sk.  Lhára  pán  bóh  kára,  jestli  něrázem,   ledy  provazem. 

Mladý  lhář,  starý  zlodéj.    Č. 

Kdo  lže,  ten  krade.  Č,  —  P,  Kto  smie  zelgač,  ^mie 
i  okraič.  S.  Ko  pa4'b  ^axce,  pa4'B  h  Kpa4e.  **) 

Zloděj  u  lháře  rád  hospodou  stává.  Č,  —  P.  Zlodziéj  u 
{garza  rad  gospod^  stawa. 

Byli  jednou  tři  bratří:  jeden  lhal,  druhý  kradl,  a  třetí 
ňsel.  Č.  —  P.  Zlodziéj  a  klamca,  dwa  bracía. 

Nepravda  se  světem  se  počala,  se  světem  i  skoná,  fí,  He- 
■pasia  CBtrom  aa^a^aob,  cbItoiii  h  KOHMnTCH. 

Lží  svět  živé.  Mr.  Epexnen  obíti  amse. 

Lidé  lež,  a  my  též:  fí.  Au>An  Aoacb,  a  mu  roarb.  S.  CBaiúft 
WBerb  Jiaxb,  na  h  mu  ne  6o4bH. 

Lidé  lež  pravili'^  a  my  nepravdu,  fí.  Aíoa^  cojirajiH  ,  4a 
I  Bi  HenpaB4y  exasa^i. 

Lež  osáhla  tvého  otce  syny,  a  nás  s  nimi.  Mr.  Epexa^a 
Tioro  óaTbKa  cuhh,  ra  n  mu  ai  hhmh. 

Yiickni  lidé  nepravdou  živi,  a  my  též  po  ní  nrpukli. 
A  Bci  JU>4M  HeiipaB40io  }KiiByT*b,  a  mm  ne  rpecayTb  craib. 


*)  LěU.  Mendacem  oportet  esse  memorem.  Sp.  Tu  que  mientes  que 
disifte  para  mientes.  Piem.  Un  bon  busiárd  hísOgna,  cV Tabla  bona 
oMn^^na. 

**)  Ifén.   Oet  lůgt,  Ur  fiefU,  Čud.  Kes  uraiietab,  se  warrasUb. 

5* 


68 

Chudý  člověk  9  hotovi  lež.   S.  Yéon  uywh,  roTOBa 
(často,  ale  ne  vždycky.)   Viz  Chudý. 

Z  daleka  přMlýio  ^n^dno  lháti.  Č. 

Na  smyšlenky  slova  lacino  se  koupi,  fí.  Ha  bumjwkm 
C40BP  KymiTca. 

Lhání  inékké  dflo,  jazyk  se  vrtí,  a  svědkův  není.  R.  Arůih 
miTRO,  HWKi  Bopo^aeTca,  a  CBHAiTejei  Htn». 

Není  kostí  v  jazyku  >  může  přelhati  i  vladyku.  Hal.  HoMa 
Kocrit  Bi  flduui,  uomh  ópexam  h  BjiaAUui. 

Pravdy  se  nenajíš,  lží  se  neudávíš.  P.  Prawdy  si;  nie- 
n^jész,  IŽ9  6Í9  nieqdawisz.  (Fatří  toto  přísloví  právě  mesi 
liivá.) 

Lžeš-lí,  tedy  tak  lži,  aby  sám  myslil,  že  pravda  jest. 
S.  Kan  mro  ^axcemb,  ohrro  jaxci,  4a  1  caiii  MuaramB,  4a  a 
■CTvaa. 

Hodí  se  k  poli  rež,  a  k  řeči  lež.  (Říká  se  žertem,  kdyi 
někdo  lŽ9  a  zhruba  teše.)    A.   Kpaceo  nojie  poxbio,   a  pi<n 

40XblO. 

Každá  smyileuka   kefkt  ve  šperku   (s  přfmastkem).    A. 
BcflRaH  npi6acKa  (iipiÓayrKa,  CBa^aa)  yopoma  ci  npNRpacaoi. 
I  pěkně  lháti  jest  hřích.  Č. 


Jasyk  tělu  kotev.  ň.  flaim  Hxy  mopb. 

Malý  jazýček ,  ale  viím  tikm  vládne.  R,  Majii  nuK%y 
4a  Bctiii  riAOWh  Bjia4ien»  ( —  Be4«Kain>  qejiOBiBOVfc  maraerk). 

Jei  chleba  hojněji,  ale  mluv  střídiRěji.  Mr.  Ho6mÁbm% 
xjitóa  iixb,  a  ooMeHbmi  roBopn. 

Jaiykem  nemlaf;  chceš-li,  ojmi  st  copftr.  Č.—  R.  Moáhb^ 
nopa  —  pon  ro^ni. 

Mluv  málo ,  a  to  dobře.  Č.*}  —  R^  Pt4K0|  4a  aino. 

Mluv  kaidýi  co  by  jej  ctilo.  Č. 

Co  nesluší  činiti ,  nesluší  též  mluviti.  P.  Co  sie  czynió 
hiefodii,  to  tež  i  mówié  szkodzi.  Anebo:  Co  žle  czynič,  to 
ile  i  ndirič. 


*)  Kěrmieki,  EowM  nebu,  ka  rowsa  dt.  (MIut  málo,  ale  inluv  Uoliře.) 


69 

Jaký  rozum  (člověk),  taková  řeč.  Č.  ^  II  Kakov  člověk, 
takve  rěči.   i?.  On  cjiobi  nosHaeTca,  kto  xaKOBi.*) 

PoznáS  po  vřavě  (řečO,  co  ve  hlavě.  P.  Poznač  wnet 
X  movry,  jakitfj  kto  glowy. 

Člověka  po  řeěi,  bylinu  po  vůni  (poznáš).   Č. 

Po  chodu  a  po  řeči  poznáS  člověka.  Č. 

Hrnec  po  zviku  se  pozná.   Č. 

Po  peH  ptáka,  a  po  řeči  člověka.  Č.  —  S.  Iltliia  no 
lepn,  •  qoBOKi  ce  no  6eci4i  nosHae.**) 

Každý  pták  tak  zpívá,  jakž  mo  nos  vyrof  U.  Č.  —  P.  Kaidy 
pták  wedlog  nosa  swefo  ápiewa.  *^*) 

Co  kdo  má  v  komoře,  vydává  do  kuckyné.   d 

Co  na  mysl  padne,  to  i  na  úata.  S.  Uho  aa  yn  40^, 
TO  H  na  ycra.  (Jak  kdo  mysli,  tak  i  mluví.) 

Jaké  srdce,  takový  i  jaiyk.  Ú^  (Jaké  srdce,  taková  i  ústa, 
i  jazyk ,  i  život.  Rwač.) 

Co  na  srdci ,  lo  na  jazyku.  Č.  —  P.  Co  na  sercu,  to  na 
jfzyku.  Co  w  sercu,  to  w  lácioeh.  fí.  Hto  aa  jnrt ,  to  n  aa 
aiiBt;  S.  TBto  m  Cfjmy^  to  n  n  caiiKy.  Htt.  KaaaOTO  ny 
e  aa  cip4ueT0,  raaoBa  ny  e  1  aa  joiura.  (V  roiličném  smyslu 
le  užívá ,  anebo :  nač  kdo  rád  myslívá ,  o  tom  také  rád  mlu- 
fffá ;  anebo  o  člověku  upřímném,  jehož  řeči  se  vždy  se  smý- 
šfením  srovnávají;  anebo  o  tom,  kdož  ničeho  smlčeti  nemůže.) 

Co  v  srdci  vře ,  v  ústech  kypL  —  Čím  srdce  jest  na- 
dchnuto, tím  ústa  jsou  naplněna  (přetékajQ.  č.  —  P.  Czofo 
MTce  pelne ,  tym  i  ústa  pfynq.  Ch.  Od  česa  serdce  je  puno, 
mata  preobfljuju;  Kr.  Od  čígar  je  polno  serce ,  rado  iz  ust 
vBŮoíj  gré.  tj 

*)  Idtí.  Sermo  iauigo  aaW  est;  TÍr  qoalis,  ttlls  ei  et%  omMo.  iSjyHis. 
**)  Idtí.  Ez  plmnis  crif «  az  yerbis  noscitur  homo. 
***)  Něm.  Sebenoann  fi»^,  mit  i^st  Ux  e^naM  getoa^^fea  i|l.  ČtuL  Knido 
Uod,  Benda  knL    (Jaký  pták,  Uký  ipév.) 
f)  LmL  Bz  abondaitia  cordis  os  loqailnr.   (On  attenai  eepAVt  jera 
rjarojvn.)  Fr.  De  1*  abondance  da  coenr  k  boaeha  patle.  AmgL 
What  the   hearl  thinks,  the   inouth  speakf.   Ddn.  ^%ib  fintit  er 
fMt  af,  lóBet  aXnatcn  o^tt  m€t.  Něm.  ffief en  ba<  4^  900  if^  gc^t 
Ut  Stoab  ůbn.  Ůud.  Uíb  sttdda  tAia  on,  asal  aa  kobrolab. 


70 

Co  rádi  činíme,  to  rádi  mluvíme.  F.  Co  radzi  dynimy, 
to  i  mówimy.  —  Co  koho  těší,  o  tom  i  rád  mluví.  R.  Hro 
Koro  BecejuiTi,  toti  npo  to  n  roBopHTi. 

U  blázna  bláznovské  i  řečí.  R.  Y  AypaKu  A^pauKaa  h 
ptqb.  *) 

Z  pusté  stodoly  aneb  vrabec  aneb  sova  (vyletí).  P.  Z  pustéj 
stodoly  abo  wrobl,  abo  sov^a  wyleci.  —  Z  pustéj  stodoly  rady 
lec^  sowy ;  prosty  rozum  níeurodzi  modrej  mowy. 

Tťžko  moudrému  mezi  blázny  mluviti.  S,  TexcKO  6  iiy4poiiy 
ne^y  óy^a^iHMa  6ect4HTH. 

r 

Bláznívá  řeč  nemá  moudré  odpovédi.  C.  —  P.  Bfazeňska 
rzecz  niema  odpowiedzi.  GInpíe  sfyszqc  pytaníe,  nieodpowia- 
daj  na  nie.  Anebo  jak  Španiel  praví :  K  slovům  hloup^^m  u8i 
hluché. 

Blázna  mlčením  nejlépe  odbudeš.  Č.  —  Též  arabské: 
Mlčení  hlupcňm  nejlepší  odpověď. 

Nelze  tlachače  jinak  léčiti,  leč  mlčením.  P.  Niemasz 
plotkom  lekarstwa,  tylko  inilczeňie. 

Hlupci  ani  mluviti  ani  mlčeti  neumějí.  CA.  Bedaki  niti 
znaju  govorili,  nití  mučali. 

ftídka  rozprávka  bez  jakého  blázna.  P.  Biesiada  rzadka 
bez  jakiego  blázna. 

K  čemuž  p(»klíčka ,  když  hrnek  prázdný.  Mr.  Ha  mo  ft 
noKpuuiKa,  KO.ÍH  ropmoKi  nycruit.  —  Nač  by  měl  hloupý  pozor 
míti  na  jazyk;  neb  dle  smyslu  jeho: 

Protof  bůh  jazyk  dal,  aby  se  mluvilo.  A.  Ha  to  b14i» 
6ori  asufTb  AU.vh,  qioóu  rosopiiTb. 

Breptavý  nejvíc  chce  mluviti,  kulhavý  scboditi,  slepý 
viddtí,  bezruký  dělali  a  blázen  mudrovati.  Č, 

Bud  dobrým  posluchačem,  budeš  dobrým  povědačem. 
P.  Kto  chce  byc  dobrým  powiadaczem,  trzeba  žeby  byl  pierwéj 
dobrým  slachaczem.  Hal.  EyAh  4o6puiii  Bucjtyxaqoii,  óyxemb 

406pUNl  n0Bt4a40NX. 


*)   R.  áHm^d  fím^áf  Ifyit.  Stalin  staltai  loqaítur. 


*      ?1 

Kdo  chce  pěkné  mluviti,  musí  pěkně  mysliti.  S.  Koft  xofce 
BITO  jTkno  4a  H36ecÍ4H,  Ba^fl  Haiínpe  Jiino  4a  cmbicjih. 

Lépe  jest  polknouti  se  nohou ,  nežli  jazykem.   R.  ^yqme 

OOTKHJTTbCfl   HOrOK),    EeTtiCAE   flSUKOHl   (OJOBOHl).   S.  Eo^t   6   HO- 

KiianyTH  hofomi,  oero  eauKOHi.  *^ 

Někdy  i  kůň  dobrý  na  čtyřech  nohách  se  potkne  (pod- 
kiesne).  Anebo :  Však  má  kůň  čtyři  nohy,  a  předce  klesá.  — 
Jinak  žertovně :  Však  má  kůň  čtyři  klesy,  a  předce  noha.  C. 
—  P.  Koú  ma  cztery  nogi,  a  potknie  sie.  Anebo:  Koii  na 
czterech  nogach,  a  usterka  siq.  R.  KoHb  o  qeTupexi  uoraxi,  h 
roTh  cnoTUKaoTCfl.  Anebo:  04hhi»  hsuki  HepeMÍ.ieTCfl,  4pyro(t 
oepeóojTaercfl :  KORb  o  qeTupexi  Horaxi,  4a  cnoTUKaeTCH.  Mr. 
KnL  Ha  qoTUpěxi  HOraxi ,  Ta  ř  TOit  cnoTUHaercfl.  **)  Nejen 
o  podřeknutí  se,  leč  vůbec  o  každém  pochybení  lidském  platí. 

I  huška  někdy  na  ledu  poklouzne.  S.  H  rycKa  Ka4Ka4'i> 
la  4647  noK4H3He. 

SIOTO  řekni,  jen  se  nepodřekni.  fí.  FoBopH,  4a  oe  npo- 
roMpnaÉCfl. 

U  nás  se ,  panáčku ,  bere  za  kliku ,  ne  za  slovo.  (Tím  se 
lapáčkové  odbývají,    kteří  se  rádi   každého    cizího  podřeknutí 

chytají.)   C. 

Podřeknutí  není  nařknutí.  Č.  —   R.  Omfl6Ka  bi  ciOBt  ne 

CDopi. 

Nekaždé  lyko  váže.  Č.  —  R.  He  bchro  411KO  bi  crpoKy- 
(Nekaždé  ostré  slovo  urážka.) 

Zle  jest,  když  jazyk  před  rozumem  ubíhá.    Č. 

Zle,  když  jazyk  r^etí,  a  hlava  neposlouchá,  fí.  Pope 
Toay,  y  Roro  aauKi  4eneqen»,  a  ro^OBa  ne  BÍ4aeTi, 

Od  mnoha  mluvení  hlava  holívá.  B.  Mhofo  roBopHTb, 
rojoea  3a6o4]irb. 


*)  Lat.  Satius  eft  equo  labí ,  quam  lingua.  Fr,  II  vaul  iníeux  glisser  du 
píed  qae  de  la  langue.  Angl.  Better  thatthe  foot  slips,  than  the  tónino. 

'*)  Fr.  li  ny  a  cheval  si  bien  ferré,  qui  ne  glii^se.  11  ne.il  si  bon  chevnl, 
qni  ne  bronche.  Angl.  The  běsí  horše  slumblos.  Aťi?i.  ^tclpcrt  tcA 
cín  $ferb,  taů  oier  Sfinc  ^at.  Dán.  dn  ^rfi  fnubler,  cg  1)qv  bog 
jirc  lOcen. 


72 

Jazyk  hlavě  nepřeje  (nepHtel).  &  —  R.  flauKX  qMOBiqr 
HenpiflTe^b.   Jinak  o  očích:  Fjiasa  qejiostRy  Henpiflre^ii. 

Každá  straka  od  svého  jazyka  hyne.  A.  BcflKaa  copoxa 
orb  CBoero  asuKa  rHHeTÍ. 

Trpí  sýček  za  svůj  jazýček.  A.  4ocT«eTCfl  cuqxy  on 
CBoero  a3U4Ka.   Anebo :  Ha  coftKy  asu^eKX. 

Datel   v  zobci  záhubu  nachází.    S.   4'kTao  y  KJioHy  nal^e 

3JI0.  *) 

Jazyk  vrah,  mluvi-li  před  rozumem.  R.  flauKX  sparb 
npesMG  yva  r.xaro.xen». 

Za  zlá  slova  slílne  í  hlava.  R.  3a  xy^ua  cxoBa  cjienm» 
H  rOjiOBa.  (A  tatarské  přísloví  praví :  Neopatrně  mluviti ,  bei 
nemoci  umříti.) 

Jazyk  bez  kostí,  ale  kosti  (skály)  láme.   (^. **) 

Meče  za  ostří  bráti  nelze  (proti  tém,  kdož  neopatrné  řeč 

začínaJO-   ^- 

Seče  řeč  jako  meč.   S.  Ctqe  piqb  xao  aaqi. 

Více  jazyk  nežli  meč  potíná.  5.  63Uir&  ropi  nove  nociki, 
■ero  aaqx. 

Více  bolí  ód  jazyka  nežli  od  meče.  P.  Barziéj  bolí  od 
jfzyka  niž  od  miecza.  ***) 

Slovo  není  8íp,  ale  hor$í  nežli  šíp.  R,  Cjiobo  oe  CTpt4a, 
4a  nyme  crpiju.  A  zas:  Slovo  není  oStěp  (t.  nehned  pro 
každé  slovo  se  hněvati).   Č. 

Rána  se  zahojí,  ale  slovo  ne.  Č.  —  P.  Raná  si^  zgoji, 
slowo  niezgojí.    Hal.    Paaa  aaroHTca ,   ajie  Sjíe  c^obo  hikojih. 

Z  jedné  huby  smrt  i  život,  studtto  i  teplo.  P.  Z  jednej 
g^by  ámierč  i  žywot,  zimno  i  ciep(o. 


*)  Fr.  Le  piverd   le  perd  par    son  bec.     Šp.    El  pito    píerde   se  por 
80  pico. 

^  VI  La  lingoa  non  ha  omo,  ma  fa  rompere  il  doito.  Fitm,  La  leiifa 
rha  nf an  6f ,  ma  fa  ronpe  j'  ós.  An^L  The  tongue  breaketh  bone, 
thoogh  itself  haye  none.  Čud.  Lihhaiie  keel  leikab  Intte  kaela. 
(MafBý  jaiyk  řeie  kosténý  krk.)  Srov.  Přísl.  25,  15.  Láme  koftí 
jasyk  mékký. 

***)  An^l  Sometlmef  worda  hurt  more  than  fword^. 


Zlf  jasyk  mnoho  iMho  nafaropí.  Ó. 

Zlý  jazyk  YÍecko  pokálí.  Č.  —  S.  3ao  «3iim  mro  nemtme 
■apynornil 

Yoda  Tiecko  opere,  krom  £enié  tviH  a  slého  jaiyka. 
8.  Bo4a  CBamro  onepe  40  npRa  o6pa3a  1  40  noraHa  eauxa. 

Od  slóT  k  péstí.  Č.  —  Od  slov  k  meSAm.  P.  Od  siów 
do  míecxów. 

Slova  2a  alova,  až  boli  hlava.  P.  Od  8?owa  do  slowa, 
•i  boli  gfowa,  (—  až  2a  lby  poszli). 

Čiň  jazykem,  co  ehceS,  jenom  rukoum  vůle  nedávej. 
Ěr.  flaiaovi  no  xwemb  po6i,  a  pyícam  boih  ne  4aBai.  — 
Roki  rozum  nemá.  P.  Rfka  rozumu  niema.  —  Rozpřáhni  se, 
iie  neuhoď.   Mr.  3iiaz]»,  va  ne  B4apb. 

Kdo  jazyk  nedusf,  často  pokoj  mši.    Ó. 

Kdo  se  nestyd!  za  hubu,  dostane  do  ni  anebo  přes  hubu. 
--  Pro  hubu  na  hubu.  Č. 

Kdo  Mlivi ,  00  vi ,  svých  vad  se  doví.  P.  Kto  mówi,  co 
wié»  iwydí  siq  wad  doidé. 

Kdo  mluví,  co  se  mu  chce,  musí  slySeti,  co  se  mu 
aechce.  Anebo :  Kdo  mluví,  co  chce,  uslyií ,  co  by  nerad.  Č. 
—  P.  Klo  mi  mówi,  co  chce,  uslyszy,  czegomechce  (czego 
by  nierad).  B.  Kro  rozopirx,  qro  xo^ieri,  yc4uaun»  qero 
I  ne  xoqen>.  S.  Ko  6ect4n)  mro  xohe,  nopa  Cjiymara,  mra 
Mne.  j 

Otázka  není  hřích.  A  Gnpoci  ae  rptxi. 

Snáze  jest  se  ptáti,  nežli  odpovídati.  P.  £acniéj  pytač 
aiž  odpowiadač. 

Jeden  blázen  více  '  můž  otázek  nadělati ,  než  mu  deset 
laondrých  stačí  odpovídati.  Č. 

Kdo  se  na  málo  ptá ,  z  mála  se  mu  odpovídá.  CA.  Ko 
■alo  pita,  néma  vnogo  odgovora. 

Lépe  se  ptáti,  nežli  chybovati.  CA.  Bolje  je  popítati,  kak 
MelL  P.  Kto  pytá,  niebl^dzi. 


*)  A.  Oé  Xiyortt^  d  ů-iXova*9,  dnovúmatv  d  f$ti  ů-ilovatv.  (Plot)  —  Cam 
dixerís  qoae  rif,  qiiae  non  vif  aiiáief.  (S.  Hieron.)  —  Angl,  He  thal 
ffpeakf  lerishly,  ihail  hear  as  knavliMy. 


14      •   • 

Kdo  Jazyk  má ,  do  Říma  se  doptá.  Č.  —  Kr.  Kdor  j< 
ima  I  v'  Rím  zna.  *) 

Cesta  leží  na  konci  jazyka.  P.  Na  koňcu  jazyka  droga. 

Jazyk  dovede  do  Kyjeva,  a  druhdy  i  do  kyje.  Jlfr.  flsmrb 
40B04im  AO  Kuesa,  a  qacoai  h  40  kuh. 

Kdo  se  mnoho  ptá,  dále  si  zajde.  Ch.  Koi  vnogo  pita, 
daljo  zajde. 

Ze  slov  se  olo  neplatí.  R.  Co  caobi  nom^Huu  ae  6epyrL. 

ftoč  se  mluví  a  pivo  se  pije.  Anebo :  Řeči  se  nduví ,  a 
oUdb  se  jí.  (Dá(  se  ledacos  mluviti.)   Č. 

Výio  Ibu  u8í  nerostou.  B.  Bume  j6a  ymsL  ue  pocryn. 
(Nevfiř  hned  víemu,  co  slyiíi;  rozvažuj  rozumem,  tak-IL 
Jinak  též :  Komu  pf ísluáí  poslouchati ,  nestav  se  proti  rozka-* 
zfim  vrchnosti.) 

Cti  torna,  kdo  rozumí,  a  mné  prostě  pověz.  Mr.  %iTaft 
TOi^v,  XTO  aaae,  a  leat  npocTO  nan.  (ftíká  se,  když  někdo 
AskoCnS  a  mnoh;[nii  okolky  feč  vede ;  anebo  jestliže  auiohými 
výmluvami  se  kdo  čistí,  praví  se:  Ba4i  romy,  xio  locy  le 
Mc.   Ur) 

Na  jatyka  moiola  nebývá.  Ck.  Na  jeifka  ai  iilja. 

Ptáka  oUamivtji  lobeai,  a  člověka  staven.  JL  Ihmaj 
oCwmnaKiri  aopmvs  ^tejoaAm  cjomw 

NAný  nic  netjedil   i\ 

N>méma  vlastni  strýc  nerozumí.   C. 

Kdo  má  httba,  te*  má  v  nice  Qen  bď«>.  JDLsL  Štót 
mm  kttbi.  lAi  «M  mry.  (Liiá  hiba,  holé  neštésli.) 

Dokvd  m^aice  Mbonckie,  slyitfí  se  MmUe.  &  Aon 
iQnMBa  w  «viaiř«  \rni  ce  ve  vose. 

K«co«r  lelova,  dilap  ttemlvra.  oba  jsia  Uadovm.  Č.  — 
t.  Kol  KÍef«w«T«  cMop  níe«ow«y«  cteslo  ^odny.  Aaebo: 
Kmli  Mtthmiý^  k»co«r  Mlomý^  fnrjiř  fhdlírý^  kré^  spra- 
v^^ttrý^  «íMy  aic  MfK^HéL  f .  Maidi  viemowmy,  kot  mfowvy, 
fack  mtfyttmy .  jract  SfinnmAíwT.   niply  luc  aieirskdraj). 


IN  IK^H^  hmmÁ  mm  «^ 


15 

Pes,  který  neumí  stékati,  pHvoIává  na  ovce  vlky.  Blh.  Koero 
nJ^e  ne  snae  4a  ^ae,  to  na  OBiiHTe  40HapBa  bijIKH. 

Mhiv  pane  Martine,  a(  tvá  véc  nehyne.  Mr.  ToBopn  K^hmc, 
Hexaft  TBOH  ae  runě. 

Hlava  dražSí  s  jazykem,  než  bez  jazyka.  S.  Pjasa  e 
ckjOjM  cb  eauKoax,  nero  óedi^  eauRa. 

list  smélejSí  než  jazyk.  P.  List  émielszy  niž  JQzyk.  — 
List  vSude  má  přístup.  P.  List  wsz^dy  ma  przystfp. 

Kdo  pKliS  mnoho  mluví,  málo  škodí.   Č. 

Kdo  mnoho  hrozí,  toho  se  neboj.  S.  Ko  NHoro  nperH, 
oiora  ce  ae  6oft.  —  Hrozí  tuze,  málo  může.    Č. 

Nedarmo  čert  svou  mater  bil,  že  se  neuměla  vymluviti. 
Anebo :  Proč  čert  bábu  bil  ?  —  Že  se  neuměla  vymluviti.  Ů. 
—  E.  HoprB  yÓBAi  pojmyio  6a6Ky  cbok)  3a  to,  <ito  y  nea 
ae  crajio  OTTOBopan. 

Špatný  vozka ,  který  neumí  obrátiti.    Č. 

Jazyk  bez  kostí ,  a  tudy  kam  chce  obrací.  R.  flsuRi  6e3x 
KOCTOil,  RaKi  xoqerB,  rairb  BopoqaeTca. 

Koho  mrzí  líbati ,  říká :  bolejí  mě  ústa.  S.  Korá  ce  Mpan 
jjoóara,  rosopn:  6o4e4y  ve  ycTa. 

8ám  se  udává,  kdo  se  bez  potřeby  vymlouvá.  P.  Bez 
potrseby  wymowka  gotowe  oskarženie. 

Mnoho  může  pečet  v  listu ,  více  slovo  v  čas  a  k  místu  * 
R.  Cjobo  bo  BpeNa  a  ri  CTara  crubwke  nHCbiia  11  neqaTH. 

Na  dobrém  vypravovači  mnoho  záleží.  P.  Na  dobrém 
powiadaczu  sifa  naležy. 

Méj  pohotově  hůlna  blátivou  cestu,  a  slovo  k  odpovědi 
ii  OpanacH  nocoxx  na  rpasb,  a  ciobo  na  otbíti. 

Přemluvač  podoben  nutiteli.  P.  Namawiacz  równy  przy- 
mnsicielowi. 

Lahodná  mluva,  jistá  přemluva.  P.  £agodna  mowa,  pewna 
■anowa. 

Lahodnými  slovy  vypudíš  lopot  z  hlavy.  P.  t^agednym 
s(owy  wybijesz  Uopot  z  g(owy. 

Kdo  dvorný /ten  i  hovorný.  P.  Kto  dworny,  ten  i  wie- 
tomowny. 


76 

NeSkodi  pěknou  písničku  po  druhé  zazpíTati.  (Neikodi 
něco  pěkného  a  co  se  rádo  slySí,  opakovati.)   Č. 

Když  se  jí ,  mlčí  se ;  když  se  pije ,  mluví  se.  S.  KaAi 
ce  t4e,  hyTH  ce ;  Ka4'i»  ce^  nie  6ect4H  ce.   (VSemu  čas.) 

Kvapný  v  řeči ,  kvapný  ve  všem.  R,  Kro  CjiOBom  nocni- 
mevh,  TOTh  Bcer4a  nocnimoHi. 

S  panským  jazykem  svého  neměř ;  máš-li  deUí ,  příkroji 
ti  ho;  máš-Ii  kratší,  ven  vytáhnou.  Mr.  Ci  naicnai  se 
pHBHail  cBoro  flsuRa ;  rojih  40Briift,  to  npuopo«iaioT%)  kojí 
KOpOTKUi,  raKx  BUTarnyn.    (V.  Stav  panský.) 


Bože  dej  v  dobrý  čas  mluviti,  a  ve  zlý  mléeii*  P.  Daj 
bože  w  dobry  czas  mówič ,  a  we  i&Ty  mQczeč.  R.  Bi  4o6poi 
qaci  nojENSXhy  a  vh  xy40i  npoMOjraan. 

Uměti  v  čas  mlčeti  není  leda  umění.   Č. 

Netoliko  moudrost  moudře  mluviti;  leč  věděti,  kdy  ne- 
mluviti a  smlčeti.  P.  IKe  sama  m^droáé  m^drze  méwič;  ale 
wiedzieč  kíedy  niemówió,  lecz  zamilczeč. 

Dobře  jazyk  za  zuby  míti.  —  Mívej,  radímf,  jazyk  za 
zuby.  Č.  —  Třeba  ústú  přivírati  I  napsal  M.  Jan  Hus.  — 
P.  Míej  jfzyk  za  z^boma.  R.  4ep»ni  abuki  sa  ayóan.  Ck.  Derží 
jezik  za  zubmi.   Vtekni  za  zube  jezik.   S.  fisuKi  aa  ayóe! 

Jez  koláč  se  hřiby,  drž  jazyk  za  zuby.  Mr.  %TKk  nipMrB 
(fiopmi)  SI  rpH6aMH,  4ep»ni  nauirb  sa  3y6ani. 

Kruh  na  hubu!   S.  BpHBmy  aa  ry6my! 

Kdo  se  nechceš  mrzeti,  uč  se  jazyk  drželi.    C. 

6eč  na  váze  měř,  málo  komu  věř.  Č. 

Kůži  na  boty,  jazyk  na  podšvy.  HaL  Crapa  aa  <«o6oTai, 
nzuKh  Ha  nH4omBU. 

Nech  vše  jíti  svým  chodem ;  neunáhlí  se  slovem.  R.  Bo 
Bcnoi    Benui  apeia  oxH4ai ,  a  c^oboitb  ho  ycKopai. 

Mlč  můj  jazýčku,  budeš  jísti  kasičku.  Ur.  JIohob^h  aainKy, 
Kamni  doích  (6y4emb  ten  Kanny). 

Slepice  kdáčíc  zrna  v  ústech  nezdrží.   Č. 

Vola  za  rohy,  člověka  za  jazyk  lapají.  Č.  —  EtU.  Bo4a 
imyTb  MOTytOMx,  a  qojiOBÍKa  cjtOBam.  S.Bó  ce  Boxce  au  poroie, 


a  iioMKi  H  fsun.  CA.  Za  roge  vezeju  ae  voli,  za  jezíke 
I^mU.  Blk.  hoÁOTh  ci  BipaoBa  orb  poniTi,  a  qejiOBiirL  on 
jrcraTa. 

Jaiyk  Bechivej  doma,  a  venku -uii.   Č. 

Hubu  zapni^  očí  napni.  Č. 

Ústa  ivrírej,  a  oči  otvírej.  S.  ycra  sarzopR,  a  ovi  o^TBopi. 
—  Bejvfc  hemb  qyri  noro  fcemb  pehi. 

Macho  alyáeti  —  Téc  bezpečná ;  mnoho  mluviti  —  věc 
WMočnáL  P.  Wielo  sluchaé  rzecz  bezpieesua;  wiele  mówič 
rzecz  wszeteczna. 

Rychlý  bnď  k  slyienf,  ale  zpozdilý  k  mluvení.  C.  — 
S.  Xnapi  6yM  mra  ^ynJ  a  raxi  roBopin. 

Vida  neviz,  alyie  neslyš.  Č.  —  E.  Bmíjtb  ae  Bi4ajrL, 
cjumajTb  ae  cjaatjn.  —  SaatKa,  zeaBafeitt.  8.  DIto  BMuiib 
W9  bmAo,  mro  qyemb  ho  qyo. 

Vidiče  vedou,  a  nevídié  na  peci  leií.  A.  3flaiqr  le^yri, 
a  HesHUtKa  aa  neqíct  CH4m.  (Kdo  viude  chce  býti  svédkem, 
wáwá  mnoho  potahování  a  opletáni  zbytečného.) 

Mlčením  nebrzy  zkazíš.  Č.  —  P.  Milczqc  nie  wiele  zgrze* 

Od  mlčení  hlava  (j^^yi^)  nebolívá.  ň.  C%  uo^qaiia  aainci 
le  éějrnn.  B.  O41  uj^aHa  r^ana  ae  6ojih. 

IHčanka  nikoho  nepokouée.  Jfr.  MoivaaoqKa  aiKOro  ae 
KymiTb. 

S  mlčenou  nejdál  dojdeš.  —  Sič.  Ktoi  mói  Umlčeti ,  ten 
■eiuhyue* 

Mlčením  obrátí  člověk,  kam  chce.  —  Hneš  mlčenou  kam 
abeei;  Bduveuf  nese  pykání.  Č.  —  ť«  Hilczami  obrócisz  k^dy 
chceaz. 

Mlčením  člověk  mnoho  řečí  odbude.   Č. 

% 

Lepší  mlčenec  než  volanec.  Č. 

Dobré  mlčeni  lepší  než  špatné  mluvení.  R.  4o6poe  moji*- 
ttBbe  jymae  nycraro  6o3TaHbfl.  **) 

*)  I#l.  Tiicea<lo  non  incurritor  pericuiom.  (Syrtu.)  AngL  Silence  leldom 

4opš  harm. 
^  Šp.  M««  vale  callar  que  mul  hablar. 


78 

Mlaviti  stHbro,  mlčeli  zlato.  S.  Eect4a  6  cpeépo,  a  my^ 
HBHhe  ajniTO.  —  Vyřknuté  slovo  stříbrné,  nevyřknnté  slalé. 
fí.  CKassHHoe  cjiobo  cepeĎpaHoe,  HecKaasHHOc  ao^oroe.  *) 

Nechoď  se  vším  na-  trh.  —  Ne  se  vším  na  harc.  Č.  (Též 

o  chlonbě.) 

Kdo  nezná  mlčeti,  nezná  i  mluviti.  Č.  —  Kdo  moudře 
mlčíva,  mondře  mluvívá.  8.  Ko  ny^po  mju,  jiíoo  ronopM. 

Lépe  jest  více  věděti,  a  méně  mluviti.  S.  Eojfc  e  nume 
aaan,  a  nait  roBopirn.  —  Více  věz,  a  málo  mluv.  R.  3iai 
6oAme,  a  rosopa  HeHbme. 

Mluv  méně  s  jinými,  a  více  s  sebou.  R.  ToBopa  n  iffy" 
rann  noHeHbme,  a  ch  co6oio  no6o.ii»me. 

Mlčení  i  hloupého  vydává  za  moudrého.  Č.  —  P.  Mílczenie 
gfupiego  uda  za  mqdrego. 

Kdyby  uměl  blázen  mlčeti,  při  mudrcích  by  mohl  seděti.  Č. 
—  8.  ByA^uiti  Ka4'i>  hyTH,  hhc^o  ra  4a  e  uyAapi. 

Dobrý  jest  někdy  staikvík.    Č. 

Kdo  mlčí,  dva  učí.  Ch.  Koi  rouči,  dva  vučL  JL  Mojnai% 
MfiJTh  ĎOJiTyHOBi  Hayqarb. 

Mlčel,  a  vymlčel  (z  mlčení  se  mu  obrodilo,  přišel  užitek). 
A.  Mo^qajfb,  4a  BUMOjiqajrB« 

Mlčení  mladému  ozdoba.  P.  Milczenie  nrfodego  ozdoba. 

Mlčení  více  přilehá  k  chytrosti,  nežli  k  dobrosrdeABOsti. 
P.  Mílczenie  bližsze  chytrosci  niž  dobroci. 

Otec,  matka  vyučili  mluvem',  a  svět  mlčení.  C. 

Ze  všech  věcí  nejtěžší  zamlčeli  tajemství.  A.  Bctxi  ae^ai 
Tpy4Hte  TaMay  ymojntííh. 

Svrbí  jazyk  toho ,  kdo  ví  co  tajného,  ť.  Swierzbi  jfzyk 
tego,  kto  wie  co  tajemnego  (dwornego). 

Jazyk  bez  paměti  tajemství  nezdrží.  P.  Jfzyk  bez  pamifci 
ajemnic§  niestrzyma.  Anebo :  Jezyk  nieostrožny  prawdf  skryty 
wyjawi. 


*)  6f.  El  poeo  hablar  ef  oro,  y  el  nraeho  m  lodo.  (Mále  ttlorfU  tlaio, 
■aoho  ailaviti  bláto.)  JVom^.  "A^yv^  rm  tUliif$a,  /fVM  f 
(Téi  v  Alkoráaa.) 


79 

Co  chceš  míti '  tajného ,  měj  u  sebe  samého.  Č.  —  O  čem 
chceš y  aby  žádný  nevěděl,  žádnému  neprav.  P.  Co  chcesz 
mieč  tajemnego,  miej  u  siebie  samego.  R.  O  newi  xo^ems, 
^706^  4pyrie  ao^qajui,  iipeac4e  cavB  ynojnm.*') 

Smlčel  Petr,  smlčel  i  Pavel:  a  to,  že  jsem  jim  slova 
nepověděl.  Č. 

Svěř  se  tetě,  roznese  tě  po  všem  světě.  Č. 

Rtové*  a  zoby,  závory  dvojí.  ň.  Ty6hí  4a  3y6u,  4Ba  aanopa. 

Neudržel-lis  za  svými  tvářemi,  za  cizími  pocdé  udržovati. 
R.   Kor4a  aa  cbohmh   mcKaMH    ne  y4ep»a4i ,   sa   nyTtaaoí   ho 

Neudržel-lis  mezi  zuby,  mezi  pysky  nezadržíš.  R.  Bi  ay- 
6ar&  ze  y4ep»a4i,  a  bi  ry6axb  ne  y4epzcnnb. 

Pozdě  po  lidech  slova  chytati.  —  Pozdě  po  lidech  na 
zavírku  dávati.  Č.  —  JL  3a  C06010  C40Ba  ne  y4e[NKaBX,  aa 
JD04&HH  HO  y4ep»iiBaioTx. 

Které  slovo  z  úst  vyletí ,  nižádnou  měrou  zase  nevletí.  Č. 
—  CA.  Reč  izrečenn  ni  moči  nazad  vemuti.  **) 

Co  praveno,  to  řečeno ;  a  co  zapsáno  pérem ,  toho  ne- 
vyvrátíš toporem.  R.  CxasaHRaro  ho  BopomiB;  qro  HanHcano 
nepovB,  He  BupyóHmb  ronopoui. 

Co  někdy  z  úst  vrabcem  vyletí,  zase  toho  nevtáhneš 
čtyřmi  koňmi.  Ó.  —  P.  S(ówko  wyleci  wroblem,  a  wróci  si^ 
wofem.  (Slůvko  vyletí  jak  vrabec,  a  vrací  se  jako  vůl.) 
R.  C40BO  ne  BopoSei;  BU^erirB,  ne  nottimemb.  (Slovo  není 
vrabec;  vyletělo-li,  nechytíš  více.) 

PropovíS-li  slovo  plaše ,  tisíci  koňmi  nevtáhneš  ho  zase.  Č. 

Slovo  vypustiv  a  vodu  rozliv,  nikdy  neschytíš.  R,  Buny-* 
CTiBi  cjiOBO  a  npc^HBi  B04y,  ue  noftMaemb. 

Kámen  z  ruky  a  slovo  z  úst  (nevrátí  se).  S.  Kaii  m% 
pjTKe,  a  ptqb  h3i  yciá.  **♦) 

Vystřeliv  kouli  nechytíš,  R.  Bticrpt^a  ny4H  ae  noftiaemb. 


^  Lmí*  Qnoá  MM  tacitoin  vU,  id  nulli  diierú. 
**)  éf^  Palabn  ediada  mal  paade  §ei  retornada. 
***)  ip,  Falabn  y  piedra  aadlft,  no  liane  bveila. 


Ck)  proilo  derél  XQbftv,  projde  také  derél  rrehŮT.  S.  nho 
■po|e  ipeio  46901%  9y6íj  oje  npeio  jiesen  6p4Í 

Co  Ti  čtyřmectima  xobAT,  to  se  dorí  i  čtyfpecibm  dnn 
hŮT.  S.  niTO  31047  49Mecen  ■  ^WTHpi  syM,  aiake  ii  jpa- 
4ecen  n  qerupa  4pyrá. 

Co  m  Tédí,  i  IK  sta  se  dovedi.  Ch.  Kaj  tri  xoajQ,  sto 
ih  lehko  sezná. 

Zrádce  tajenstn  kaií  důvént  R.  Kto  onpmaen  ?aiiy, 
Ton  BOiyájflen  akpaecr^ 


Ve  mnohomlavnéiii  prardy  nemnoho.  R.  B%  híoto- 
cjiOBÍi  Henoro  opaiju. 

Kdo  mnoho  mlvrí,  lia  anebo  se  chlnbf.  Č.  —  Kr.  Kd^r 
veliko  gOTorí,  veiiko  Té,  ali  veliko  laže.  Ck  Koi  ¥pog9  go- 
▼ori,  mora  mogo  uati  ali  TnogfO  lagati.*) 

Mnoho  mluTÍi ,  neprodám  plátna.  Č. 

Mnoho  řeči,  málo  skutkv-  —  Mnoho  řeči,  ipálo  vící.  — 
Mnoho  řeči,  účinkn  nic.  Č.  —  IL  Vele  rjMH,  a  ni|la  tTora. 
Ci.  6de  je  mogo  rečih,  nudo  hasna*  fi.  Pa  cioaaxi  noro, 
a  la  MkMĚX%  mero.  —  T^  uMro  ronopf,  nuo  np«6opjr. 

Mnoho  vřavy,  málo  správy.  Č. 

Hory  sloT,  a  dOo  (akntek)  a  prachem  lítá.  Č. 

Mnoho  hlutai,  málo  svukik  -«-  Mnoho  vřeid^n,  méio 
tisku.   Č. 

Mnoho  vřeskn  a  málo  vlny.  ^  Mnoho  výčoa k^y ,  giále 
vlny.  Č.  —  Ch.  Ynogo  kiMfi,  málo  vmíe.**) 

Velké  hrómobiti,  midý  iéit  Č.  —  Ck.  Vnogp  gormjja- 
vice,  málo  deidja.  fí.  Msoro  rpony  no  nycroHy. 

Mnoho  hluku,  malá  hostina.   BLui.  Wulka  hara  a  maty 

kWM. 

Nehled  na  řeč,  ale  na  včc.  Č. 

Dobrá  ovce  mnoho  oebeči,  ale  mnoho  vlny  dává.  S.  4o6pa 
oana  moro  ae  fijei,  au  moro  B}ie  4ae. 


* 


*)  ČmA  Km  HJo  lobbifeb,  psijo  waUetab.  (Me  WĚMko  áve,  WĚMko  Um.) 
^    **)  Lěí.  lalnmi  ebMOTlp ,  panni  linaa.  TL  Gna  fiiima  e  pcea  hrna. 
4mfl.  Gmsi  ery  snd  Rule  w«ol.  Mk  914  •tfl||ttl  nab  tmif  Stli. 


81 

Kteri  kráYi  nejvíce  fičí,  nejméně  uiléka  dává.  Aiebo : 
Která  kráva  mnoho  řve,  ta  málo  mléka  dává.  Č.  —  P.  Krowa, 
która  sila  ryciy,  mafo  mléka  dawa.  S.  ^ino  ójiei,  aji'  840  aoh. 

Malý  ptáček  miyá  kHklavý  zobáček.  CA.  Gde  je  velik 
křič,  navadno  je  mal  ptič. 

Která  slípka,  mnoho  kdáče,  ta  málo  vajec  nese.  Č.  — 
8.  Kofl  ROKonib  xuoro  KaKohe,  Hajio  ha  ioci. 

Plný  soudek  nezvučí.  —  Hřmí  prázdná  bečka,  plná  ticho 
stojí.  —  Prázdný  sud  se  nejvíc  ozývá.  C.  —  ifr.  IIopoKHflfl 
6oqKa  ro^ocHtiíme  3Bhuhti».  S,  IIpasHo  6ype  sefcia  zeeu. 

Čím  kolo  u  káry  horší,  tím  více  vrzá.  C. —  Sic.  Najhorši 
koleso  najwiáce  wrzgá. 

Na  pouštích  největší  echo.  P.  W  puslkach  najwi^ze  echo. 

Hafavébo  psa  dále  slyšeti.  JHr.  EpezjiMsy  co6aRy  4aAme  qjTH. 

Hrnec  se  poznává  z  klepání,  blázen  z  tlachání.  Č. 

Kdo  nejsa  kohout  kokrhá,  pokoj  mrhá.   Č. 

Zbytečné  řečí  škodí,  a  mrzutost  plodí.  Č.  —  R.  AMumee 
roBopHTB^  ce6H  noBpe/iHTB.  —  .^maee  c^obo  40ca4y  npxHOCHTi 

(AO  CTKUa   40B04HTI). 

Kdo  rád  štěbece ,  všecko  vybrepce.  P.  Kto  rad  szczebiece, 
wszystko  wymiece. 

Tlaehavého  slovo :  Nepovídej  žádnému ;  a  sám  povídá 
bidému.  P.  J^zycznego  sfoviro:  Niepowíadaj  žádnému,  a  sam 
powiada  každému. 

Pověz  svini,  svině  kanci,  a  kanec  roznese  po^vší  obci. 
A.  Csaň  CBHHbt,  CBHHBa  6opoBy,  a  6opoBi  paaHeceri  no  BCOMy 
ropový.  —  Pověz  brannému,  a  branný  každému.  Č. 

Třeti  jazyk  rychlejší  než  pták.   Č. 

6eč  se  váží  (méřQ,  a  nepočítá.  S.  Pímh  Tpe6a  Mipara, 
i  10  6poiTi. 

Tlachati  není  cepem  máchati.  Ifr.  Epexam  ee  ntnoHX 
uxaTH.  —  Rukou  tu  třeba,  ne  huby.  P.  R^ki  tu  trzeba,  nie 
gfby.  —  Frašky  takovým  kvadrátem  nepohnou.   C. 

Není  jazyk  nejhorší  zbnrA.    P.  J$zyk  brori   niepoilednia. 

Jazyk  nešpatný  voják.  «-  Mnohý  jazykem  se  vysekal,  a 
mnohý  piMekaL  Č. 


Mekaidý  kdo  jazykem  seče,  hodí  se  do  bitry.  Č-  — 
8le.  Někaždý  kdo  kríči,  do  bitky  je  jsúcf. 

Co  se  doma  uvaří,  má  se  doma  snísti.  (Domácí  neniM 
věci  nemají  se  po  sousedstvu  roztrnSovali.)   Č. 

Smetí  z  domu  na  ulici  nevynášej.  E,  He  buhoci  aai  lata 
copy.    (Rovné  o  jednání  úřadním  platí.) 

Vyzvědače  ubíhej,  a  tlachače  odbývej.  B.  FlonuTaTeji 
óiraily  a  roBopsa  OTOipi. 

By  lidé  řeč  kupovali,  ne  tak  mnoho  by  mluvili,  řeči  by 
sobě  valili.  Č. 


Žert  druhdy  za  pravdu  stojí.  P.  Žart  podczas  za  prawdf 
stoji.  R.  B%  myrKBxi  npaB4a  qacro  6uBaerB. 

NevíSy  co  stojí  mezi  anděly  a  čerty?  —  Žerty;  Č. 

Pro  žert  se  nehněvej,  ani  na  sobě  zná^ti  dej.  R.  3a  myny 
ne  cepAHCH,  a  bi  o6HAy  ho  B4aBailcH. 

Kdo  se  každým  slovem  uráží,  nech  mezi  lidi  nevychází. 
5.  Ko  CBanrro  3a  340  npiuia,  OHail  iiel^y  ^1040  Hem  ae  ue. 

Umíš-li  špičky  (žerty)  rozdávati,  uměj  též  přyímatí. 
II.   lUyTirrb  Ha4'B  4pyroxx,  jiío6iiti>  myrKy  h  Ha4%  cofiOD. 

Od  žertu  hlava  nebolí.   5.  04^  uia^e  r^asa  ae  6ojUi. 

Časem  z  žertu  přichází  se  do  pravdy.  Č,  —  P.  Od  žartów 
do  prawdy. 

Žerty  trop,  a  lidí  nezlob.  Č,  —  R.  lIIyTKa  ae  nory4Ka. 

Šašek  med  líže,  a  voštiny  mu  v  hrdle  váznou.  (Příjemná 
věc  šaškovati,  ale  nevýnosná.)  Č.  —  R,  IIIyTfl  jiio4n  ■e4'B  ubiorb. 

Sumářova  (šaškova)  žena  vždy  veselá.  R.  CROaopoxoBa 
aceaa  Bcer4a  aecc^a. 

Šumař  si  housličky  k  hlasu  spraví,  ale  života  svého  ne- 
upraví. Rí  CaoNOpoxi  ro4oci  aa  ry4Rt  oacrpoim  yvierb,  a 
srna  CBoero  ae  ycTauoBHTx. 

Šaškáře  všickni  poslouchají,  však  za  přítele  neradi  ko 
majL  P.  Szyderce  wszyscy  s<uchaji|,  leci  go  za  przyjacíela 
niemaji|; 

Žertuješ-li,  ohhžej  se.   R.  Hlym,  4a  orjifl4HBaica. 


SU  na  chleby  a  ne  chléb  na  sůl  se  dává.  (Vtipem  a 
▼  žertech  attldmé  si  podtoalí  třeba,)  Č. 

Za  tobur  po^v  (masa),  za  trojník  pepře.  Blh.  3a  xijisa^ 
■Ui4Xi»  aa  nap^  muiepi. 

časem  sablázniti  néSkodí.  Č, 

Blázniti  i    moudrým    se    trefí    (t;  trocho    mimo   rozum 

Necbf  neposlouchá,  kdo  se  •uráží,  a  žertovat  jiným  ne- 
překáží. R.  He  J1060,  HO  cjymaft,  a  myrm  ne  nlmai. 

Dobře  jest  popískati,  a  pížfalku  za  pás  dáti.  A  Dobro 
je  posvirit,  i  za  pas  zadjestí. 

Co  mnoho,  to  mnoho.  —  Co  příliž,  to  mnoho.  —  Vie 
vhod  dobro,  co  příliS  nezdravé.  £*)  Napomíná  k  mflte  a 
střídmosti  jak  vůbec,  tak  žvláSté  v  ndovení  a  v  žertech; 

Co  příliž,  není  hezké.   ť.  Co  nazbyt,  to  nie  krásno. 

Co  příliS,  ani  s  chlebem  neehntná.  IL  Kaj  je  preveč,  ni 
ikmkom  dobro. 

Co  přílii,  ani  svinč  nechtějí.  P.  Csego  nad  to,  i  áwinie 
Viqedz^  Mr.  ^oro  6oraTd,  to  ■  cmohm  ae  xo^yrb. 

Přfliž  ani  vůz  nesnese  (ani  koně  neutáhnou).  CA.  Preveé 
•emogu  nit  kola  voziti. 

Když  hra  nejlepií  (nejmilejfií),  přestaň.  —  Když  se  ti  hry 
lejvíce  chce,  tehdy  přestaů.  Č.  (V.  hra.) 

Přestaň  žertovati,  když  se  tvář  pýříi  /?.  lUyTH  40  rlai 
lopv  noza  zpacza  bi  juoio  ne  scTynarb. 

Červenému  .se  nerúhaj,  a  červen  nebudei.  Č.  (Flažka.) 

Hraj  a  neurážej ;  klámej  a  nehaněje.  Č. 

Nežertuj  koďia  mopsem,  ť.  Niežartuj  ko(ka  s  psem. 
Mr.  He  sapryi  Rnxa  8Q  neon. 

Nežertuj,  s  kým  Jsi  nerostt.  Č.  (S  kýms  nerosti ,  s  tiem 
aeklamaj.  Flaška.  S  kým$  nerosti ,  také  s  ním  nehřej,  červ.) 
—  R.  TiHi  ae  myra,  vh  newh  hítb  njrri. 


*)  LaL  Oase  ninkun  vertitiir  in  vitiam.  —  Qvod  multniii,  fUtlUun. 
Mn.  Sa  Vi^  i#  snsefuab.  Kam.  Re  a  ydn  dra  ny  dal  traveih. 
AmgL  Too  mnch  of  on  thing  ís  gaod  for  nothing. 

6« 


84 

Nežertuj  Um,  co  smrdí,  oo  škodí,  a  co  boU.  P.  Níetrseba 
tym  žartowač,  co  ámierdzi,  co  azkodsi,  i  co  bolL 

Cest  9  zákon  a*  oko  nelrpí  žerta.  8.  ^acn,  aaion  ■  oko 
ae  rpne  majie.  Anebo:  C%  oqiiia  a  ca  aaioaovft  ae  aajfl  ee 
ma4aTH.  *) 


Krátká  řeč  a  pěkné  slovo  vymůže  u  pánův  mnoho;  Ó. 
'  ftei   uctÍTá   bez  proapéchn   nebývá.    P.    Rzadko   rseci 
uczciwa  bez  požytka  bywa. 

Dobrá  slova  koláče  jídají.  —  Dobrá  fei  jídá  jáhly 
v  mléce.  Č. 

Laskavé  slovo  lepif  než  měkký  koláč,  li  ^acKoaee  Cjiobo 
lymMB  Haricaro  npora. 

Nezabolí  jazyk  od  dobrého  slova.   Č. 

Dobré  slovo  hubu  nespálí.   Č.  **) 

Dobré  slovo  nachází  měkkou  odpověd.    C. 

Laskavé  slovo  najde  laskavé  ucho.  —  Dobrá  řeč  dobré 
ndslo  nalezne.  Č.  —  Mr.  Ilpoa^óa  rtciie  me.  ***) 

Dobrá  slova  se  nekupují.  Č.  —  P.  Sfowo  áfsbre  male 
kosztoje,  S.  4o6pa  pt^b  'ae  Romrye  aoaana.  Pt«  ney  aa 
Boaaiia.  f) 

Laskavé  slovo  není  těžké,  ale  vydajné.  K.  ^aoKOso  Cjiobo 
ae  Tpy4H0,  4a  cnopo. 

Laakavé  alovo  jesl  kyje  siliějží.  JL  ^acaoao  cjoao  nyme 
4y6BBU. 

Pěkné  slovo  železná  vrata  otvírá.  8.  ^ina  piu  raoaAeaa 
apara  oraapa. 

Pokorné  slovo  hnév  ukrocuje.  B.  .Aacaoaoe  cjovo  yvpo- 
maen  ratai.  Kr.  Rabla  beseda  zltfbnost  ntoMži.ff) 


*)  Lai,  Noa  patiUir  ludom  brna,  Sáet,  ocaliu. 
**)  Anffl.  Fair  wordf  hun  nol  the  month. 
*^  F\r.  Bonne  parole  bon  lieu  tíent.   Ném.  Q^ui  SBcrt  finttt  gut  Ort. 

t)   Sp.  Cortesía  de  boča  macho  vale  y  poco  cosU. 
tf)  éud.  Hea  aasM  a^db  woara  vrĚt.    (Dobré  alovo  iráTf  nepfélabkov 
ano.)  Se.  Př.  13,  1.  Odpovéď  Mékká  akroc^je  hnév:  ř«č  tvrááTibn- 
i^je  prchliToaL 


LtflkaTé  sIoTO  a  laskavý  pohted  i  áifóké  zrtte  k  ruce 
pKyábf.  B.  4acKOBO  cjobo  h  juickobojI  unn  h  CBRptoaro  asipa 
n  pjKaMib  DpHiaHHrB. 

I  pca  nťhned  akoosne,  vlfdně-Ii  proanlavd.  B.  H  co6aqKy 
jacioao  npmojiBHiiiiiy  tski  ae  caope  yKycmrh. 

Zdvořilost  i  kočku  těší.  B,  4o6poi  npaelTi  h  bobří 
opiareai. 

VJídnou  ŤeH  více  získáš  nežli  sečí.  P.  Zhofdujesz  kaž- 
dego  SW0J4  rychléj  wymowq  niž  zbrojq. 

Uctivé  obcování,  rovné  odvetování.  B.  3a  qecTHoe  o6xo»- 
ieibe  Bcer4a  DO^yqaniii  noqreHbe. 

Vlídností  každému  se  zavdéi^íš.  P.  Ludzkoáciq  kaidy  sie 
przymili. 

Ne  vše  praskem  a  bičem,  mnoho  zmůžeš  i  hvizdem, 
ff.  He  Bce  ÚVíon  4a  xxucron,  anoe  MOHcemb  h  cbhctomi. 

Kde  dva  mluví,  tam  třetí  nepřistupuj.  B.  T^t  4Boe  fobo- 
ftrhj  ryrh  rpereil  ne  npHCTaBaír. 

Kde  dva  rozmlouvají,  tam  třetí  kosC  v  hrdlu  bývá.  S.  4"^ 
j(B06  roBope,  Ty  e  rpehiít  koctl  y  rp^iy. 

Kde  té  nezvou ,  nehrň  se.  Č.  —  K  službám  se  nevkupuj. 
J?.  Koja  He  cnpaniBBanrB ,  ne  cyilcfl.  Ha  C4yac6y  ae  aaicy- 
naicfl. 

K  službě  se  nevtírej,  a  požádán  neodepři.  B.  Ha  c^iyxóy 
le  HaÓHBaicfl ,  a  oti  CAy^6u  ne  orpeRaftca.   Nebo : 

Co  bezděk,  to  nevděk.  Č. 

Kdo  se  příliš  nabízí,  věc  jistá,  aneb  tě  sklamal,  aneb  se 
chystá.  P.  Gdy  sie  kto  nazbyt  ofiaruje,  abo  juž  zdradzif,*  abo 
rif  gotiije. 

Nebuď  příliš  sladký,  at  si  kdo  na  tobě  neposladká. 
Er.  Ne  bodi  presladak^  de  se  kdo  s  teboj  ne  posladka. 

Budeš-li  med,  slíží  tě ;  budeš-li  jed ,  rozplvají  tě.  8.  Ha 
6y4i  uejn>9  4a  TO  pasjíHxcy,  hh  e4'i»,  4a  re  paan^ioio. 

Nebývej  ani  sladký  ani  hořký;  sícef  smlsají  tě  sladkého, 
a  proklejí  hořkého.  Mr.  He  6y4B  hh  coji04KUft  9  hh  rnpbKuft ; 
ijAtMih  coAOAJsM,  npor.«UHyTi>,  a  rHpbKUft,  apoR^aHyrs. 

Nedávej  každému  hned  ruky,  (nedávej  se  v  obyčej).  Č. 


M 

Hrubý  čloTék  neřídí  se  rosumem,  aie  cbUdi  (Táinemi) 
STJmL  B.  rpyóiaHi  ne  no  yiy,  no  npnoTm  enom  oo« 
crynaerB. 

Laciný  přítel,  jejž  dobrým  *  slovem  a  kloboukem  koupiti 
mfiieš.  P.  Tanio  dostač  przyjaciela,  kogo  slowem  dobrým  a 
csapk^  sobie  kupisz. 

čapkou,  chlebem  a  solí  lidé  lidi  znevólí.  P.  Cxapkii, 
chlebem  i  sol^  ludzie  ludzi  niewolq.  Též  takto :  Czapk^, 
papk^,  szkapkq,  solq,  wolq  i  rolq  ludzie  ludzi  niewolq. 

9 

Zdvořilostí  nezhřeSíš.   P.   Ludzkoáciq   žáden  niezgrzeszj. 

Jedna  zdvořilost  druhou  stihá.  Č. 

čest  za  čestj  služba  za  službu,  fí.  Hecu  qecrbio,  a  aíjo 

Jaká  služba,  taká  výslužka.  —  Kde  služba,  ta  i  výslužka.  Č. 

Hana  za  hanu.  Č.  —  P.  Bru  na  bru,  fu  na  fu. 

SluSí  hodné  za  podobné.  Č.  —  Milé  za  příjemné.  S.  Mjuo 
aa  4paro.  —  P.  Wet  za  wet.  Czapka  za  biret  Džwi^k  za 
wech,  atd. 

Ruka  ruku  mývá.  Kéyž  ruka  ruku  myje,  obé  bývají  bflé 
(obě  býváte  bíle,  čisté).  —  Jedna  ruka  druhou  myje,  a  obé 
spolu  tvář.  Č.  —  B.  PyKa  pyKy  mooti,  a  o6t  čt^u.  Mr.  Py«a 
pyvy  Mue,  HOra  uory  nnAolpae.  P.  Rfka  rfk§  umywa,  noga 
nogq  wspiera.  (Ruka  ruku  utírá,  noha  nohu  podpírá.)  — 
S.  PyKa  pyxy  yiuiea,  a  oópasx  o6a4Be.  Ck.  Ruka  ruku  umiva, 
obodve  obraz.  Kr.  Roka  roko  vmije.  *)  (Zvlášté  také  o  hovění 
•  proiAíJeni  sobě  úředníkův  v  podvodech  se  užívá.) 

Jaká  otázka ,  taková  odpověď.  Č.  —  B^  KaKoei  Dpotri, 
raion  h  OTiln.  Ck.  Kak  se  pita,  tak  se  odgovárja. 

Na  rohatou  otázku  kulovatá  odpověď.  Č.  —  B.  Ha  člmeBOi 
toopoci  AM  KpyroBOft  oraln. 


*)  ÍL  Xcif  /c*^  9Íxtt$,  L,  Manus  munin  lavat  áp.  -La  nna  mano  a  la 
•lni  lara,  y  las  dos  a  la  cara.  Am.  Una  man  láva  rantra,  e  de« 
lávo  la  cera.  Fr.  Une  main  lave  Taotre.  Dán,  )Den  ccne  ^aaal 
tocf  bcn  onbcn.  /Vém.  (9tne  ^anb  toáf^t  bte  onbrc.  óná.  Kissi  pefieb 
taifl,  iiif  sawad  aiollraiad  ptthtakji. 


•I 

Jaké  poidraveni,  lakové  odMení.  Č.  —  R.  Ha  4o6poft 
ipaaln  4o6poi  a  otbIti.  S,  KaaaBX  n084paB'&,  ouaKUl  a  oa* 
Mpaai.*) 

Jaký  .panbůhdej,^'  taký  ^bohdejzdráv.^"  C.  —  HLui.  Kajkjež 
je  pomhaj  bóh,  tajkje  je  wjerš  pomozí.  Jfr.  flaul  noaai  Óan*, 
TaaHi  ■  tyw9Ř  a^opoei.  **) 

Jaké  cestování,  také  děkování.  P.  Jakie  cz^stowanie,^ 
takie  dzi^kowanie.  Jakie  raczenie,  takie  placenie.  Eláíi,  Kaji 
wfm  powitany,  tak  so  džakuju. 

Jak  se  kt>nia  zavdává,  U«k  tnu  připíjí.  S.  .Kaxo  aoae  au- 
mmkj  oaaKO  ke  tm  h  oaiutii. 

Jaká  půjčka,  taková  oplátka.  Jak  mi  půjčiiS,  tak  oplatím.  C 
—  CA.  Kak  se  posadí,  tak  se  vraóa. 

Jaké  dřevo,  taký  cvik.  —  Do  hrubého  dřeva  hrubý  cvik 
dálí  třeba.  Č. 

Na  tvrdý  špalek  tvrdý  klín.  C.  —  A.  Ha  Kptnvoft  cywh 
wMAOtevh  ocrpoft  ronopi.  ***) 

KUn  klinein  vyraziti  sluší.  —  Cvik  cviku  uhýbá.  Č.  — 
i?.Jfr.  KjuuTb  KJiMHOHi  BUÓHBai.  Kr.  Zagvézda  zagvózdo  po« 
gánja.  (Též  v  tom  smyslu,  že  ča^o  zlé  zlým  se  odstraňovati 
■wí.)  —  R.  Eeax  icjmaa  UjUixa  ae  paaao^euib. 

Špiéatý  klín  na  zavilý  suk.  C.  —  R.  Tu  sopoBaTX,  a  a 
ysjíOBaTi. 

Tvrdé  zavilému  (houževnémii)  bratr.   R.  TaepAO  KpknKy^# 
éparb.  (Též  o  lakomci  můž  se  rozuměti.) 

Na  křivou  díru  křivý  hřebík.   C. 

Jak  se  do  lesa  volá ,  tak  se  z  lesa  ozývá.  Ji.  Kaaoao 
a%  Acy  KjUKHeTCfl,  raaoso  a  oraoBOTca.  f) 


*)  Nám.  9tti  <9nif,  gutc  Itnttrort.    9Bie  tie  grage,  fo  bie  Hnttoort.   SEBíc 

Ui  •taf ,  fo  ber  (Broengraf . 
**)  AmfL  Soch  a  welcome,  fach  a  farewell. 
***)  LěL  Qnaerendus  cnneus  est  malus  inmco  málo.  (Syrus.)  Kém.  Itttf 

eiaen  sroben  Jtlo^  ge^ótt  etn  grober  iteil. 
t)  l^ifai.  Seai  aiaa  raabct  i  $fot)eR,  fa  faaet  man  6t)at.  Čii<f.  Nenda  kni 
■iana  meUale,  siis  mels  moiie. 


Chnittiého  kárajf,  kulhavý  ae  dottip.  —  Ipae  vtip  ••,  la 
nos  chyf  ae.  Č.  —  JL  BoxpOHelft  paayiitft :  aoro  aopars,  a 
reól  Wh  r^aaa  rosopuri. 

Vám  zpívají,  a  na  nás  nota  padá.  C.  —  A.  Bavs  lonri, 
a  aaHi  laBtrm  abioti. 

V  lese  dHvf  sekají ,  a  do  vsi  tHsky  lítají.  Mr.  Bi  Ji*cft 
^ipiea  py6ax)Tb,  a  40  cejia  rpiCKU  na4aiOTb.  P.  W  cndzéni 
doma  dnra  rqbia,  a  do  -nas  mor}  lecq. 

V  lese  vlci  vyjí,  a  za  kamny  stradno.  Mr,  Y  jitct  bomoi 
BunTb,  a  na  nem  crpamno. 

Povedeno  úštípem,  cliop  se  toho  dovtipem.  —  Co  řeteno 
kratochvílíc,  podrž  to  v  mysli  pilně.  B.  CaasaHO  aa  rjyn,  a 
TU  6epH  ce61  aa  ywb.  ToBoparB  aa  oóyifi,  a  tu  Óepi  aa  yvk 
Kywh  roBoparB  aa  o6jn,  a  ayia  6epB  aa  ym-h.     <  * 

Kočku  bijí,  a  nevěstu  míní.  fí,  Komay  óbiorB,  a  aovfconi 
aaslTRH  (aaieKR)  4aioTi.  Jlfr.  KnniRy  ÓbwrB,   a  Hevhctiii  aa- 

MtTKy   4aK)Tl. 

Matka  dceru  kára,  řeč  na  nevěsta  padá.  //.  Majka  kčercu 
kára ,  a  névjesti  prigfovara.  Ch.  Majka  kčerku  kára ,  anehi 
prigfovára.  S.  Maiaa  hepay  xapa ,  caama  nparoaapa.  ^^  — 
K  dcef í  slovo  letí :  dovtip  se  zetí.  Blk.  Te6e  AynviWh  csaxo, 
yclmafi  ca  aarto.     . 

Proto  vička  bijí,  aby  se  starý  vtípil.   Č. 

Boj  se  lvíku ,  kdy  psa  bijí.  P.  Boj  sif  lewko ,  gdy  psa 
bijq.  Gdy  pleska  bijq,  lewek  niech  šiq  boji.  **)  Hal.  Am  toto 
Ma.ioro  ayTba  óbioTi,  aói^ca  crapvft  unTbO  Raaai.  i?.  Ebiorb 
Oony  aa  Epenuy  aaay. 

Hodili  ti  kůstka:  anebo  ji  hlodej,   anebo  schovej.   Mk 

■ 

4aR0  T06t  KacToqay:   xo«i^   rviuaca,    xom  aa  4a'ii»oi'b  čepexa. 

Kleveta  jak  uhel:  neapálí-li,  aspoň  ušpiní.  R.  KiOBOTa 
KaKX  yrojb  :  ae  očoanaeTX,  raai  sanapaerB. 

V  hlavě  mlat,  v  jazyku  cep :  kšlko  schvátim ,  loho  amlátím. 
Hal  Bi  ro.ioat  rnn,  bi  asuirk  nin :  r4e  cxb«ry,  to  avojoqy. 

*)  řiaroř,  *Búk  trn  léyw,  Tttv&š^á,  yé9  9a  r^unova*  1}  vvmw^i, 
**j  Lat.  Coram  leone  canii  rastigatvr. 


Kdo  mieh  jiným  tAIí^  Spatně  sebe  chválí.  Č.  —  A  Kro 
lepeiocm  Btcn,  rony  se  At^aen  Mecri.  —  Nedobré  ten 
irdce  má,  kdo  jiným  se  posmÍTá.  P.  Kto  ar^ga,  mniéj  cnoty  ma. 

Nikdo  si  neváli  klevetnika,  a  rád  každý  míjí  úkladníka. 
R.  HaymHHKa  hhkto  ae  noqiraerB,  a  jyKasaro  Bcairb  ópamri. 

Datel  dřevo  razí,  sám  nos  sobe  kaši.  F.  Dzi^ciol  drzewo 
klaje,  a  nos  sobie  psuje. 

Co  datel  klaje,  na  prsy  mu  padá.  Ch.  Kaj  dételj  kljuje, 
na  persa  ma  padá. 

Lépe  iíU  a  párati,  než  po  domech  kl^py  zbírali  HLui. 
Ljepje  je  šic  a  proč,  dyžli  po  dwomch  kleskač. 

Kdo  c!:ce  novin  (kiepův,  klevel),  jdi  do  lázné  neb  do 
krčmy  a  k  ieatinedélce.   Č. 

Často  lidé  hvnou  klevetníkův  vinou.  Č.  —  R.  Vi  wh  la- 
ipacjwrk  qro  bi  4tjit  jiio4H  norirtanrB,  ko.ih  wh  ain  rplxi 
qrxoi  apin^HtaKin. 

Neptej  se  na  Idevety,  máš  doma  novin  dost.  (Nespravuj 
diich  lidi,  ale  raduji  sebe  a  svých.)  Č. 

Po  lidských  žlabech  kalná  voda  teče.  A  protož :  Není 
áobte  po  lidských  trubách  vodu  píti.   Č. 

Kdo  o  kom  před  tebou,  jistě  o  tobé  u  jiných.  P.  Kto 
i  kin  pried  tob^,  pewnie  o  tobie  przed  drugim. 

Jak  mluvíá  o  cizích,  oslyšíš  také  o  svých.  A.  ToBopa 
i|N>  qyvKn,  jCjiHmioib  h  npo  cbohxi. 

Kdo  každého  drbe^  toho  všickni.   C- 

Málo  téch  hlav,  na  riě>.  by  tfe  utrhačova  kukla  nehodila.  Ú. 

Kdo  na  slunci  chodí,  stín  ho  následuje.    (7. 

Šij  vdovo  široké  rukávy,  budeš  míti  več  pomluvu  klásti, 
h.  nieft  B40Ba  mnpoKie  pyKaaa,  tyfifivh  bo  qro  KJiacrb  aeču^UH 
ejoHL  (Překrásné  pHsIovf  f  ježto  zvlášlé  mladé  vdovy  utrhačAm 
lejvice  na  rané  bývají.) 

Úšklabná  semena,  v  polí  hrách  a  řepa,  v  lidech  vdova  a 
pma  (každému  jaoa  na  rané).  /?•  OtnxňWi  ctHena,  bi  nojrb 
ropoxi  jia  ptna,  a  bx  lipt  a^OBa  4a  4tBKa. 

Meče  na  mrtvém  nezkoušej.  (Mrtvého  neb  nepřítomného 
lepomlouvej)    Č. 


Pomlouvali  nepřítomného,  tož  jest,  oo  biti  mrtvébo.  P. 
Obmawíač  niepnytomnego ,  równo  jak  bič  amarfego.  — 
Umrlého  snadno  bíti  (t.  jazykem).   Č. 

Zle  o  těch  mluviti,  kdož  neslySí,  hloupost.  J*.  Mówič 
o  tych,  co  nieslyszq,  glupia  rsecz. 

Kdo  o  kom  la  zády  mluví,  jistě  se  ho  bojí.  R.  Kro  npo 
Koro  sa  rjaaa  rOBopiTx,  totb  tofo  ďohtch. 

Lidská  mluva,  mořská  vlna.   R.   MipcKaa  lO^iBa,  lopcKai 

BOjIHa. 

čiA  ty,  co  máš,  a  lidí  nech  mluviti,  co  chtí,  pokoj 
bude.  Č. 

Neschytáš  vSeho,  co  po  vodé  plove.  A.  He  ace  to  ae- 
peHHTii,  «iTO  i|o  plst  n^UBerb.  JVr.  He  ace  nepetaemb,  vo  lo 

BOAt  fl^UBO. 

Ke  vSech  lidí  kýchání  nelze  říkati  pozdrav  pán  bih. 
R.  Ha  BCHKoe  qaxaiibe  ne  Ha84paBCTByeinbCfl.  (Nermuf  se  z  d- 
lích  pomluv.) 

Huba  není  chlév;  nelze  zavříti.  /?•  Myxoi  porB  aeutn; 
ae  saTBOpuub. 

Aby  všem  ústa  zavázal  a  zašil ,  musil  by  mnoho  plátna 
miU.  (Mnoho  by  bylo  plátna  mieti,  by  chtél  každému  ústa 
zastřieti.)  Č.  —  /L  Ha  <iy»oft  poToai  ae  HaKnenu  ujuitoiv 
Anebo :  Ha  Myvoi  porx  nyroBiuu  ne  Hauibemi».  SL  Huo  ae 
Hoxe  uaTKaTH    Maxpaae,  4a  ul^on  calry  ycra  noeeace.  *) 

S  husí  voda,  a  se  mne  junáka  lživá  slova.  A.  Ob  ryca 
BOii,  a  cb  HOBA  nojOAaa  aeóbuufl  cjiobb. 

Zlata  se  rez  nechytá.  S.  3a  a^aro  p|ya  ae  opiaaa. 

Orel  much  nelapá.**)  Č.  (Veliký  muž  velikomyslnč  pohrdá 
pomluvači  —  tímto  lidským  hmízem.) 

Šték  malého  štčnce  velké  zvíře  neuráží.  P.  Ogromny 
zwierz  na  oszczek  drobnego  szczeniutka  niepojžny. 

Lidských  řečí  nevaž  sobe ,  pakli  clnosC  a  rozum  v  tobé. 
P.  M éw  Indskich  nic  niewaž  sobie,  gdy  rozum,  cnota  prsy  toMo. 


*)  nim,  ttan  ainfte  vidttt  8cci  ^bcn,  oCícii  ftuttn  brn  Hanb  |tt  IrHta. 
**)  Vém.  tblft  fangta  fcinr  {(irstn. 


M 

Voda  Šumí,  a  mlýny  melí.  8.  Bo4a  pne,  a  hjoihu  Me^io. 

Chceš-li  moudrým  mazem  slouti ,  dej  řečem  mimo  se 
plouti.  Č, 

Moudré  ucho  nedbá  na  hloupé  řeCi.    Č. 

Jakým  kdo  jest ,  to  v  jeho  moci ,  a  Jak  o  něm  se  myslí 
a  ahiff,  to  ▼  cizí.  P.  Jaki  kto  jest,  to  w  jegó  mocy;  jak 
o  hiem  rozmniej;,  w  cudzéj. 

Kdo  čím  není,  žádný  ho  tím  neudélá.  Ó. 

Zlá  huba  na  Uji  neurisne.  R.  Epaub  na  eopory  ne  aiCHérb. 

Krk  hlavu  nesní.  (Nejvíce  v  tomto  smyslu:  netřeba  «e 
Týtopka  báti;  proto  té  nesní,  třeba  se  i  obořil  atd.)  Č. 

Ty  umí8  nectnfe  nduviti,  a  já  umím  toho  neposlouchatí. 
A.  Tu  ymiewh  3^0  rosopiTb,  a  n  yrtK)  roro  ae  cjjrman. 

Kdo  se  sám  neshyzdí,  nikdo  ho  nemůže  zhyzditi.  8.  40Rib 
ee  qoaen  etan  ue  ocpaHorn,  anco  ra  ne  mome  ocpaMOTHTH. 

Cizí  haněti  a  sré  nečiniti  jest  dvojnásob  hřešiti.  P.  Cudze 
ganič  a  swoje  nieczynič  jest  grzeszyč  dwojako. 

Tím  řeka  není  horlí ,  že  z  •  ní  psi  pijL  Č.  -^  R.  TImi 
■ope  ae  uoraao^  mo  ncu  aa^oxTajiH.  Anebo:  Co6aKa  h  exMOpt 
jox<ieTib,  4a  ae  scexrB  ero  sunbeTX. 

Psí  šték  (dech)  moře   nekormoutí.    //.    Pasji    hak  more 

le  muti. 

Pea  Stéká,  ale  mésíc  neraní.  Č. 

Pes  Stéká ,  a  vítr  odnáší.  R.  CoóaKa  .laeri ,  a  etrepi 
locarb.  Mr.  Ilecx  6peiueTi>,  a  BtTep'E  hocitb.  Btrepi  ete, 
co6aKa  Ópeme.   //.   Što  pas  laje,    vjetar  nosí.  -—  Na  vítr  psi 

Uékají.    Č. 

Pes  neumí  než  hafati.  CA.  Cucek  nezná  nego  lajati. 

Volno  psu  i  na  boha  láti.  Jlfr.  Br.«i»ho  coóant  h  aa  6ora 
ápexan.  —  Pes  i  na  svatého  zaštéká.  ilfr.  CoóaKa  h.  hb  cbh- 
roro  6pnM.  /I.  Coóaaa  h  aa  KASAhíKy  .laeTx.  Bu4i»ho  coóaat 
a  aa  BABjoay  Anrnh. 

Pes  stéká,  a  pán  (král)  jede.  P.  Pies  szczeka,  a  dworza- 
Bia  jedzie.  R*  CoóaKa  ^aeri,  uapb  tAeri.  ilfr.  CoóaqKa  ópeme, 

a  nwh  140. 

Hloupý  hloupého  haní.  -*  Tuhý  pevného  káře.  Č. 


čtverek  se  s  klukem  kočkuje.   C. 

Holič  lazebníka  drbe,  čert  dábla  šklube.   Č. 

Pes  psa  jí,  oba  nešlechetní.  Č. 

Šilhavý  slepého  kára.  —  Slepý  Šilhavého  dojímá.  Č,  — 
Afr.  Crtnui  xpoiiOMy  4oraHfle. 

Sova  síkoře  hlavatých  nadává.  Kr.  Sova  senici  glavána 
pravi.  S.  Pyrajia  ce  coea  ctHHiui:  máju,  Kymno  r4aBaTaI  Ch. 
Sova  senici  zpoganja. 

Hrnec  kotel  kára,  černá  jsta  oba.  Hrnec  kotlá  tresce, 
oba  jsta  pravá.  Hrnec  hrnci  káže,  oba  černí  jako  sáze. 
Kuthan  rendlík  trestá,  jsou  oba  černý.  Č.  —  HLulL  Kotol  so 
kachleňkej  smjeje,  zo  je  čorny,  a  wob^j  stáj  jenakej.  P.  Kocief 
gamkowi  przygania,  a  oba  smolq.  R.  FopmKy  cb  kot40K%  le 
HacnopiTbCfl.  TopmoKi  KOTjiy  saBi^yerb,  a  o6a  aaicoDrfcjiH. 
5.  Pyrao  ce  Korao  40Hay  (40Haa'b  TeH49KepH),  a  o6a4Ba  npia. 
CA.  Pečnják  rekel  je  loncu :  Jeh  f  kak  čerň  jeai !  Blk.  Opi- 
cwkňMt  ca  qHpenoTx  aa  ^^)HeTO,  ne  Htiia40  yxo.  *) 

Lopata  se  pohrabáči  posmívá.  A..ionaTa  KOieprt  CMlerca.**) 

Hadr  onuci  haní,  obadva  strhaní.  Anebo:  Hadr  onatí 
tresce,  žádný  se  polepšiC  nechce.   Č. 

Šípek  hlohyni  tresce.   Č. 
Led  vodu  trestá,  a  sám  se  v  ní  pleská.   Č. 
Když  treii  na  kosa  kos,  jeden  z  nich  umyká  nos.  P.  Kiedy 
traíi  kos  na  kosa,  jeden  z  nich  umyka  nosa. 

Smála  se  fíčka  bahnu,  a  sama  z  ného  vytéká.  Mr.  HacMia- 
jaca  plMKa  6040Ty,  a  caiiaiKi  zi>  6o40Ta  BurlKae. 

Smála  se  vrše  bahnu,  a  už  sama  v  něm  se  plonžf.  Mr. 
HacHtji4acb  sepma  6040Ty :  ro4I  or4HHeTCfl,  axrb  caMt  b%  6o- 
4ot1. 

Nesméjte  se  popovi,  jste  sami  takoví.  Vr.  He  OKkttrecb 
nonoBi,   60  H  caMi  raKOsu. 


*    Angl.   The  pot  rnllt  the  pan  binck.   Čud.  Pftdda  naerab  kalia,  tihhed 

tnatlRd  molleruad. 
**)  Fr.  La  peUe  le  BMNfoe  da  fourgon. 


Na  posměváčky  také  dochásívá.  Také  na  posměváčky  mor 
(pohroma)  pHcháifvá.  Č,  —  JL  Kro  crtercH,  to  tomj  ho  nHeTCfl. 
Od  koho  posmídek  pochází,  na  tom  se  skonává.   Č. 


Sliby  —  chyby.   Č. 

Čeho  nemáS,  neslibnj.  Č. 

Kdo  mnoho  slibuje,  málo  plní  (dává).  Č. — P.  Kto  uviele 
obiecnjei  mafo  daje  (zjiéci).  R.  Mhofo  cyxarh^  4a  najio  4aerB.*) 

Kdo  mnohomlaven,  zřídka  slibu  věren.  P.  Wiélomowny 
ntadko  sfowny. 

Dlouhý  jazyk ,  krátké  ruce.   Č,  **) 

Kdo  zlaté  hory  pfíslibuje,  ani  olověných  nedá.  P.  Kto 
riéte  gtfry  obiecuje,  i  ofowianych  nieda.  Ch.  Ki  obeóe  zlaté 
p^re,  málo  koga  on  pomore.  —  Slibuje  hory  doly,  a  nepodal 
ky  jednomu  vody.   Č, 

Slíbiti  a  dáti  jest  dvojí.  Č.  —  Slíbiti  a  dáti  jest  pfíIiS 
noho.   ALuS.  Slubíč  a  dač  to  je  wjele. 

nipovédíti  jest  pansky,  ale  splniti  šedlsky.  Č.  —  //.  Obe- 
éaH  je  gospodski,  spuniti  čověSki. 

Panská  zakázka  nebývá  jista.   Č, 

Panští  slibové  a  ženSti  slibové  za  nemnoho  stojí.    Č. 

Pravil  pán,  kožich  dám ;  zatím  slovo  jeho  teplé.  Mr.  Kasairb 
im,  Koxyxi  4a]n>;  rafi  cjiobo  ěro  renjie.  (A  tut  často  bývá, 
ie  po  bradě  teěe,  a  do  huby  nic  nepřichází.) 

Blázni  slibem  veseli ,  moudří  se  kají.  Anebo :  Sliby  se 
Házni  kojí,  ale  moudří  se  jimi  kají.   Č. 

Sliby  se  slibují,  blázni  se  radují.  Č,  —  Mr.  061mniKa 
nna ,  a  4ypH0Hy  pa4iCTb.   S,  06efcaHi>e  e  AyAomy  pa40CTB. 

Na  hubu  mnohého  dost  (řeči  dost),  ale  skutek  útek.  Č. 

Neapoléhej  na  cizí  troSty.  Č. 

Na  líbezná  slova  se  nespouštěj,  a  pro  hrubá  nehněvej. 
JL  Ha  jiaCicoBUH  CjiOBa  ae  Heqicb,  a  aa  rpyčua  ae  cep4ici>. 

Kdo  sliby  živ,  zbobatne-Ii,  bude  div.  Č. 

*)  Fr.  Grand  promcUenr,  petit  donneur.  * 

)  8p.  La  lengaa  luen^^a  es  srnal  de  mano  corta.    Fr.   Longue  lanfue, 
covla  main. 


Slibu  sa  nenadej,  sám  se  k  dfla  néj.  jR.  Ha  hjtůí  cjom 
ae  cnojiiBaica,  a  óojbme  c$wy  spaajruaica.  Ck.  Koi  ae  m 
ladska  zdéla  xanaSa,  veéput  se  nastřádá. 

Strnádka  když  vábí,  semínka  dlibaji,  a  když  jim  sedl, 
méj  kolencem  za  vděk.  A.  OecflHoqBy  naHari,  cenaHaa  cjjum, 
a  Kor4a  npHHaHan,  a  Topa^aa  bi  qecTb. 

Od  slova  do  skalka ,  co  od  hlavy  do  kůtku.  Č.  —  5.  Ojri 
peqeaa  40  CTBOpeaa,  aa*  041  jucra  40  Kopeaa. 

Slihjf  jako  v  lese  hKby.   Sic.  Sluby  ako  na  pňu  huby. 

Slavik  se  bajkami  nekrmí.  K  CojiOBba  óacHana  ae  aopnan. 

Vůní  vlk  netyje.   P.  Wfchem  wilk  nietyje. 

Holé  sliby  kapsu  nenaphií.  5.  npa84Be  plu  43Ken'b  ae  njrae.*) 

Řečí  nenaplníš  povělH.  fí.  Bo34yxi  cjiOBaHH  ae  aaBOjBUBk 
(Též  snad  o  pozdní  žalosti  rozuměti  se  může.) 

Na  sliby  můž  každý  bohat  býti.  Ch.  Obečanjem  more 
vsaki  bogat  biti.   P.  W  slowa  lada  kto  bogaly. 

Cvikem,  ne  jazykem.  Č.  —  Kr.  Od  sladkih  besedí  se 
niče  ne  zredí.  (Sladkými  slovy  nic  se  nedokáže.) 

Pro  slíbené  jed  na  rychlém  koni.  P.  Po  obietnic;  tneba 
na  pr^dkiém  koniu  jechač. 

Když  slíbí  prase ,  vezmi  hned  pytel  na  se.  Č.  —  S.  Kaso 
syMi  npace,  tu  04na»  Bpefcy.  **) 

Těch  slov  (slibův)  se  drž,  co  se  do  měSce  kladou. 
P.  Dzierž  si;  tych  sfow,  co  je  w  mieszek  kfadq. 

Kdo  tone,  sekeru  slibuje,  a  když  vytáhneS,  i  topůrka 
líto.  A.  Kaai  ToayrB,  raai  Tonopi  cy^an,  a  Kaai  aiiraagmi 
TUMTb  H  Tonopama  xa4b.  Mr.  flai  roae,  to  coKupu  o61iia,  a 
BuranuDi,  a  ronopama  xajao. 

Slíbené  se  čeká.  fí.  nocy4eBoe  «4eTca.  —  Ha  nocyjt, 
qro  aa  ciyjA. 

Jednou  rukou  slibovati,  druhou  sázeti.   Č. 

Dítěti  dej,  a  neslibuj,  a  tak  také  Turku.  S.  A^rery  n04ai, 
a  ae  očpena  HaKa4'B,  aao  aa  Typqaay. 

*)   Angl,  Many  wordf  will  not  fill  a  bmhel. 

**)  Šp.  Qnando  te  dieren  la  cochinilla,  acvde  con  la  ioguiHa.   Čtid.  Kai 
poraas  pakkntakse,  sns  pea  kot  lahti. 


IV. 

PolLOMi  —  pýeha.  CBdonba  —  ehvála  —  éemt  — 
iobvé  Jméno  —  powtmt.  Závisf ,  Trpělivost  — 
■vomoai  —  povolnost.  Hnév  —  msta  —  vkmt- 
Bost  —  avéhlavost.  Udatnost  —  smělost  — 
stMicli  —  bojaenost.   Btnil  —  smllstiro. 

Pokora  yiuáe  projda  P.  Pokora  wssfdy  Qjdzie  (pod- 
hiie). 

Poníženost  pékňá  ctnost.   Č. 

Pokorné  (tiché)  srdce  nejvétíí  poklid.  //.  Mimo  sérce 
jest  Mjreée  blago. 

čin  pokoméjáí ,  tfm  jsi  IfbeznějSI.  A.  TRmbe  cmprte, 
TMn  seteb  ójAemh  vute. 

Pokora  milostí,  pýcha  dochází  ialostí.  Pokora  dochési 
poctiYOstí,  pýcha  pádo.  Č, 

Pokora  stěnu  proráží.  Bal.  IIoKopa  crtny  npoéiiBae. 

Pokora  mocnéjžího  přemáhá.  P,  Pokora  mocniejszego 
pokona. 

Nestává  meče  na  pokorného.  P.  Nlemasz  miecza  na  po- 
horoego.   (Viz  též  Právo.) 

Pokora  mlčkem  se  omlouvá.  Č.  —  P.  Pokora  wí^céj 
w  mOcsaDiu  zniewoli,  niž  wiele  méwi^cego  slowa. 

Čfm  plnéjSí  klas,  tím  hloube  se  kloní.  Č.  —  Hal,  KojIOCi 
■omit  raecH  40  aeiuH,  a  nycnii  40  ropu  cmpqHTb. 

Pokora  náhrdlek  (8perk)  panenský,  fí.  Cvipene  A^nnhe 
•sepej&e. 

Pokora  činí  pokoj,  pokoj  činí  bohatství,  bohatství  činí 
pýchu,  pýcha  činí  válku,  válka  činí  chudobu,  chudoba  zase 
pokoro.   Č. 

tím  6  volněji,  stav  se  tím  doleji.  P.  Jim  cí  wolniéj,  tym 
ne  staw  dolniéj. 

Tfeba  se  pídí  měřiti.   P.  Trzeba  sif  pifdzia  mierayč. 


Kdo  chce  býti  povýSeným,  musí  býtj|pon{£enýin.  Č. 

Káo  nehrdá,  tím  se  nezhrdá.  F.  Kto  niejest  hardy,  nie* 
czuje  wzgardy. 

Kdo  pokorou  se  páše,  ten  počestností  se  taií.  R.  Kto 
CHHpeu^eMi  cečH  yKpamaeTii,  lovh  MecTHOOTÍio  yicpliuBeni 

Kdo  poslední  do  pytle  vchází,  první  %  pytle  TjcUll^ 
HLui.  Štóž  je  pnsleni  do  mjecha,  je  prjeni  z  mjecfaa,  CEf^bý^ 
na  škodu,  když  pokorného  cena  i  později  se  uznává«) 

Netlač  se  ku  předu,  dokud  místa  u  dveří.  A.  He  <^ci 
Bnepe4T»,  Kor4a  ecTb  MtcTO  y  4Bepeft. 

Husíd  hladili  a  nedraatití,  chceMí  čeho  dojíti.  <X 

Co  v  tichu  vzešlo ,  zdárnéji  prospívá :  hlučný  poCálek 
tichý  konec  Inívá.    C, 

Nemůžeš-li  přeskočiti ,  překroč.  Lépe  takto  :  Kdyi  nemů- 
žeš přeskočiti,  podlez.  Č,  —  P.  Podlez,  gdzie  pneskociyé 
niemožesz.  Hal,  4e  ae  Hoxeuib  nepecKO«iHTi ,  iwb  mujtsk 
Bélor.  r43t  ue  ncpecKO<iHuib,  raMi  no4Jrii3i».  —  Kde  ifla  a  moc 
nestačQje,  pokora  pomáliá*  Sigmund,  král  český  a  spolo  císař 
nčmccký  říkával,  že  smyslu  tohoto  přísloví  dobře  vyrosumél, 
když  po  šestnáctilelých  válkách  konečně  r.  1432  čediy  sobe 
byl  naklonil,  n  to  nikoliv  mocí,  alebrž  vlídnou  povolnostf. 

Pokornému  (útulnému)  telátku  ssáti  dvojí  matku.  P.  Po- 
korné ciei^  dwíe  matki  ssio.  R,  ^aCKoau  rejiiiTKH  cocyriABi 
MaTKH  (a  ynpHMoe  hh  04H0ft).  Jlfr.  IIOKipae  Te^atio  4Bt  laini 
cce,  a  3jee  hh  04H0h. 

Pokorná  hlava  dvě  viny  zahlazuje,  vzdorná  aai  jedni. 
Ck.  Pokorná  glava  dva  duge  obalja ,  nepokorna  nijednoga. 

Lepší  prosba  nežli  hrozba.   C. 

Mám-Ii  se  kořiti  křápu,  tedy  raději  škorni.  Afr.  flii  Haenib 
K^aHflTHCH  4anTio,  TO  AymsiQ  noHjiOHHCH  qočory.  (Radii  páao 
než  pánku.) 

Nízký  plot  lecjakás  koza  přeskočí.  P.  Nizki  plot  lada 
koza  przeskoczy.  *)  (Přílišná  pokora  a  povolnost  škodí.  V.?id 
mocného:  Na  strom  nachýlený  atd.) 


*)  U.  Íém%  iwor)  wístoii  osskos  kopin^\ 


•7 

Pýcha  paUen  dýchá.    Č. 

Z  hrdosti  čerta  radosti.  B.  Bo  BCHKoft  rop40CTH  ^lepry 
pi40cn. 

Hrdý  se  pySnéma  rovná.   Č. 

Podobizna  pýchy  jest  páv ;  o  něm  se  praví :  Páv  má  krásu 
andélskon,  chod  zlodéjský,  hlas  ďábelský.  Anebo  i  takto: 
Hf  mi  féti  jako  andél,  krok  jako  zlodéj,  hlas  jako  (^ert.  Č, 
—  P.  Stroj  anielski,  chod  zfodziejski,  glos  diabelski,  a  mieso 
bninie  ■  pawa.  *) 

Hled,  páve,  na  své  nohy!   Č.  —  P.  Pawiu,  sptfjrzy  na 

r 

f^^  nogiy  gdy  roztoczysz  ogon  drogi. 

Kdo  se  na  svůj  rozum  spouští,  bývá  hrdý,  a  ne  moudrý. 
P.  Kto  sif  na  swtf j  rozum  spuszcza ,  pyszny  raczéj ,  a  nic 
iqdry. 

Hloupost  a  pýcha  na  jednom  dřevč  rostou.  Č,  —  fí,  Fop^y 
6in-b,  rjsymm  cjiurb. 

Není  dudka  bez  chocholky,  a  hlupce  bez  pýchy.  Č.  — 
P.  Každý  dudek  ma  swój  czubek. 

Na  hlavé  šperky,  a  hlavč  třeba  i^emerky.  Ch.  Na  glavi 
kmč,  vu  glavi  nic\ 

Kde  povýšenost  (důstojnost),  tam  pýcha.    Č. 

Dokud  byl  kratší  vhodnosti,  byl  o  loket  delší  v  moudrosti. 
R.  EujFh  noMem»me  qiniOMX,  4a  ooyMHlft  apiniiHOiii. 

Pýchy  nedobrý  konec  bývá.  P.  Pychy  niedobry  konicc  bywa. 

Neveď  si  pyšno,  by  na  zlé  nevyšlo.    Č. 

Pýcha  před  pádem,  utíkej  před  hadem!'  Č. 

Kdei  pHjde  pýcha,  tudíž  za  ní  přikluše  hanba.  Ó.  •— 
S.  Oxo4ocTi>  npe4X04H,  a  ctu4'b  h  cpaMx  cjl4ya. 

Na  pyšného  čeká  důlek,  a  na  kvapného  kůlek.  P.  Na 
hardego  ddek,  a  na  rqczego  kofek. 

Kde  člověk  mnoho  (t.  o  sobě  myslí),    tam  lidé  málo.    Č. 
Za  pýchou  palice  chodí.   Č. 
Sráží  bůh  pyšným  rohy.    Č. 


*)  LtL  Angelvf  eii  plama,  pede  latro,  voce  gebciaa. 


os 

I 

Pyšnému  chlapa  za  uchem  hvězda  tychizí,  a  xa  patott 
zapadá.  //.  Oholu  sebru  na  uhu  zvjezda  iztječe,  a  na  pcti  zahodi. 

Chudý  'a  pyšný,  nepHtel  boží.  P.  Ubogi  a  pyszny,  boif 
nieprzyjaciel. 

Sluší  chudému  pýcha  y  jako  krávě  sedlo.  IL  HnieHjr 
ropAOCTb,  Kazí  Kopozt  CtAJO. 

Zeman!  kouska  chleba  nemám.  Č.  —  Kr.  Vaia  guada 
kruha  strada. 

Veliký  pán,  a  jisti  nemá  co.  Hal.  BaiiRiii  nan,  a  ieň 
ae  Ma  mo. 

Švarný  panáček  I  a  prázdný  sáček.  Ur,  IlaHi  xoponii^ 
Ta  ae  Ma  rpomia. 

Na  bHchu  hedvábí  šustí,  a  bHcho  piští.  R.  Ha  ópiazi-vTO 
mé^Kx,  a  El  6pioxft-TO  me^iKi. 

Pyšně  si  vede,  a  v  paty  ho  zebe.  P.  Buczno^  a  w  pifty 
zimno.   Buczno,  a  w  mieszku  pusto. 

Hle  jaký  páni  z  Čeho  košile,  z  toho  i  župan.  Mr.  Ock 
HKUft  naui !  ax  qoro  copoqKa ,  ax  Toro  a  mymwh. 

Panská  huba,  žebrácká  kapsa.   C 

Pýcha  na  ulici,  a  hadry  v  truhlici.  —  Chlouba  na  ulid, 
a  h —  v  truhlici.   C 

Na  mysli  veliko,  a  na  humně  ani  toliko  —  (Hk).  R,  Ajmj 
AjraaeTX  se^iaKy,  a  vh  rjMat  y  aero  nu  TOjaxy. 

Pyšný  žebrák  nic  nevyprosí.   Č. 

Slavný  dAm,  a  koCky  hladový.  Ch.  Hiža  na  glasu,  a 
mačke  gladne. 

Venku  jako  růže,  a  doma  holá  nouze.  //.  Na  putu  mžica, 
a  na  domu  tužica. 

Pán  I  na  nohou  safián,  a  v  kapse  souchotiny.  Jfr.  Ha  ao- 
raxi  canbflax  punarb  (vrzá),  a  vh  Kemeaa  Tpacoa  aunarb. 

Š  echtíc  z  převarené  syrovátky ;  šavlička  na  provázku, 
a  povHsIem  se  opásal.  Hal,  VIauxiwií  n  nepesapeaca  cup- 
narau;  ma6e.«bKa  aa  ^UHKy,  nepeBec40Mx  naAaepesaatíi. 

Jindy  okolo  bot  chodíval,  a  nyní  neví  jak  v  nich  si  vy- 
kračovati. Hal.  Ilepme  ko^o  qoóarfc  xo4aB'b,  a  renepaa  ae 
aaao,  tan  ai  aaxi  cryoan. 


Strefuje  se  svinS  š  koném ,  jenom  srsf  trochu  jiná.   Mr. 

OpULia    CBHHbfl    40     KOHH,    TH^bRO    mepCTb    HO  04Ha.    Hal    He 
pDSHftCfl   CBMHfl   AO   KOHfl ,    60    lUepCTb   HB  78X8. 

Zaletěla  vrána  na  dům  velkého  pána.  jR.  Sa^erbJía  Bopoaa 
y  mcon  xoponi. 

Kdyby  sádlo  křídla  mčlo,  do  nebe  by  vyletélo.  Mr.  ÍCojih 
th  ca40  KpiUfl  Hajio,  no  oh4'&  aečecHMi  6u  jitra^o. 

Ttdycky  vyfintěný  málo  k  čemu  dobrý.  HJjuií.  Wječnje 
pyiny,  nihdy  duHny. 

Sedí  čert  v  bahně  a  pláče,  že  nestačí  lidem  mody  dělati. 
ir.  Ci4iTb  ^oprB  y  óojiork ,  njia^e ,  mo  h04U  Ánjvan  le 
ncraqe. 

Nyní  z  mnohých  oken  pěkná  vyhlídka  —  na  bídu.  Č. 

Dobře  roztahovati  se  v  cizím.  Hai  4o6pe  mapiTHca  y 
ijseMi. 

Nečrfi  se  pátku  nedělí.  jP.  Nieczyň  sie  pi^tku  niedziel^. 
(Také  když  někdo  z  přirození  pošmourný  veselou  tvářnost  si 
dává.) 

Čemu  lháti:  řekni  jen ,  že  není  z  čeho  dáti.  A.  Ha«rro 
jnm,  Kor4a  ae  qero  4aTi>. 

Nejlepší  způsob  na  pyšného :  nedbáti  nic  o  něho.  P.  Jest 
fortel  na  pysznego,  nic  niedbač  na  niego. 

Co  se  větrem  nastavuje,  větrem  hyne.  P.  Co  sie  wiatrem 
oadstania,  wiatrem  ginie.   (Mála  jehlička  zničí  veliký  měchýř.) 

Nadul  se  jak  bublina  vodní,  rozplznul  se  a  byl  ničím. 
R,   B34y4Cfl  ^TO  ny3upi»  B04flH0fi;   a  jionHyix  h  cts^x  Haqero. 

Foukej  ty  si  nebo  nefoukej :  býk  předce  ze  žáby  nebude. 
A.  XoTb  4yi€fl,  xoTb  ae  4yicfl:  y»i  ho  óutb  óukomi  4flrymKt. 
(Eoj&me  Bv  4eHexRt  utau  aexe^H  bx  n04yuiKt.) 

Kdo  vysoko  létá,  nízko  sedá.  Hal,  Xto  bucoko  4ÍiTae| 
ran  BI3K0  ct4ae.  Kr.  Kdor  visoko  léta,  se  nizko  usede. 
Ci.  Koi  visoko  leti,  nizko  se  sede. 

Krákala  vrána,  když  zhůru  letěla,  a  když  dolů,  i  křídla 
ffěsila.  HaL  Hm  Jiert^a  aopona  40  ropu^  to  icpsKaja .  a  airb 
la  4a.11,  TO  H  Kpu4a  onycTMja. 

7* 


Eočky  poUadíd-U,  hned  octs  nhrfliá.  Č.  —  T.  Gfasscs 
tf  kolowi  skóre,  a  on  ogon  wxgdre.  *) 

Nekreslí  jizba  stěny,  ale  |koIé£e.  fi.  He  spacia  nafia 
jTjaH^  a  apacaa  laporan.  Jlr.  He  Kpacaaa  xaia  BjrrjuuHi,  a 
óorarra  aaponou.  (Lep$í  dobrá  potraya,  než  nádherné  avrchkj.) 

Lépe  dobře  jísti  v  komoře,  neilí  hlad  CHti  pH  dvoře. 
S,  Eoji  6  j  floary  ♦yaaTi,  aero  y  nojaqj  xyaaTa. 

ŠCasten  jsa  se  nevypínej,  ale  na  boha  vapomínej.  t^  Bo 
apen  CHacru  ae  soaHOcacb,  a  6ojibnie  6ory  nojicb,  IL  NeoMý 
se  oholiti,  kad  si  srican. 

Zpanoší-Ii  chuděra,  hned  z  něho  fanéra.  C.  —  P.  Pyssay 
aadzka,  Uedy  zpanoszeje. 

Kdyi  se  žebrák  na  koně  dostane ,  ani  čert  ho  nedohoní 
Č.  —  Sic.  Neníc  horšá,  ako  ked  sa  chudobný  na  kéi  do- 
slané. ♦♦) 

Jťšlě  nedosedl  na  koně,  a  nž  kopr  nohama.  Blk.  Ove  la 
KOVMm  ca  ae  aa^i&ii,  apaaiiíTJ^  zaaazaxb. 

Nečiň  bože  z  Jánka  pánka.  Hal.  He  4aa  6o«e  3i  Haaaa 
(n  ayvaBa)  naaa. 

Od  pluhu  pána  —  zlá  to  rána!  CA.  Gospon  od  pluga 
ostrá  je  kuga.*^) 

Z  blála  v  hrabata  —  bože  uchovej !  JVr.  Kojb  n  rpaai, 
ra  aua^e  ei  nuaa,  to  4o6poro  ae  6y4e.  —  Z  bláta  kníže  — 
zas  bláto.   B.  Hai  rpaaa  nasb  —  roxe  qiaab. 

Těžké  kladivo  z  mrzáka  pán ,  z  kostelníka  pleban  (farář). 
F.  Cif  žki  z  kaleki  pan ,  z  klechy  pleban. 

Na  otci  vodu  vozfvali ,  a  synu  s  chomoutem  na  očí  nechoď. 
JL  Ha  omi  ao^y  Bavnajn,  a  rb  cuay  a  e\  xon^-rom  ae  xo4a. 

Býval  volem,  a  nyní  nechce  ostati  ani  koněm.  Itt.  To  éyai 
aojon,  a  reaepi  ae  xoqeun  aocranca  aoaevE. 


^  U.  Kalé  flostcM  kapra  křla.  Má.  %H  aurrc  aaa  flo^Hf  JTaHnír 
tf%  bčirre  bnn  bárrt  dhiBřco.  JVcsk  3c  aif|r  aiia  tte  itt|f  (hrti^^ 
\t%t  ió(^ct  tiijt  fie  ten  84^1^"^ 

**)  Am^.  Set  a  beffar  on  horaeback,  and  he  will  ríde  a  fallop. 

***)  Um.  iUia  9trfftT  al  fea«  i^^ffet  f^crt,  als  HKia  ria  Qaan  Ha 
3Bafcc  anr^. 


flÓl 

* 

Kdyi  §e  kéné  ujeaVtM,  Wce  drápe  nežli  rozený  jestřáb.  Č. 
—  P.  Kiedy  zjastrz^bieje  sowa,  chce  wyžszéj  laiaó  sokola. 
Eat.  Kmi  com  3*MCTpj6ie,  ro  Biuue  ooKOJia  jrfcTae. 

Kdyi  se  vrána  zjestíPabí,  hleďte  se  ptáci.   C. 

fwsi  kohouti  na  práh,  niáS  ho  hned  na  polici,  //.  Pustí 
petla  na  prag,  a  eto  ti  ga  več  i  na  polici. 

Nedal  pán  bůh  STÍni  rohy,  nby  netrkala.  *-  Dobře  že 
tnúě  roMhr  nemá.  C.  -^  Mr.  Kojn  6i  cbhkh  porn,  to  &h  ycixi 
aoBOJCia.  Bilor.  Bi^sai  6orT>,  hto  ae  4aBi  CBHim  por%. 

Trkavé  krávě  nedal  bůh  rohu.  A.  Bo/uiBOft  Kopoai  6onb 
pan  ae  jmxh. 

By  měl  dlouhý  ocas,  sám  by  si  boky  orášel.  Ifr.  flm  6u 
taj  AOBTiaB  xaiCTBy  to  casi  6ii  co6t  6oku  nora^^iiaaBi. 

Kdyby  kosa  delfif  ocas  měla^  všem  by  oěi  zvyrážela. 
HImL  Dy  by  koza  dlježšu  wopuš  mjela;  wona  by  wSeiti 
woél  wybMa.  —  Z  toho  viděti,  že  dosti  hojné 

Na  pyšné  kvítky  máme  pHpovídky.  R,  Ha  tboh)  cneth 
■ocjoana  ecTi. 

v  

Kdo  se  chlubí ,  ěest  svou  (sám  se)  hubí.  C.  —  R.  IIoxBajia 
wymy  laryfia.  —  Chlouba  —  zhouba.  Č. 

v 

Chudá  fara,  sám  kněz  (sami  mniší)  zvoní.  C.  —  P.  Chudá 
Cwa,  sam  pleban  dzwoni. 

Těžko  boháče  a  chlubíce  rozeznati.  Mr.  BorsToro  ci 
xaacTjoniiflrb  ae  pocnosaaemb. 

Hlasný  zvonek,  zlá  chvála.  P.  Gloány  dzwonek,  zla 
sbwa. 

Vlastní  chvála  z  hrdla  smrdí.  C\  -—  P.  Chwala  z  wlasayoh 
ast  smierdsiy  zcudzych  pachnie.  *) 

Kdo  se  sám  chválí ,  ten  si  sám  kadí ;  a  kde  se  kádi,  tam 
jistě  smrdL  HáL  Xto  ca  caai  xes^aib,  toíI  ch  caiix  Ka4HTi»; 
a  Ae  ca  sa^uiTb,  raui  saneene  CMep^aib. 

Spatná  to  děvka,  co  se  sama  chválí.  Mr.  Horaua  ra 
itaaa,  sio  caia  ce6e  xBa^Hib. 


*)  lat  Laas  propria  fordet  fiim,  Qigctt  M  flinft. 


Kdo  ie  chválí,  sám  le  hyzdí.  8.  Ko  ce  ♦aji,  caii 
ce  KBapi. 

Kdo  se  chválí,  není  chvály  hoden  (malá  mu  cena).  C  — 
Ch.  Ki  se  sam  hvaii ,  malá  mn  je  cena. 

Vlastní  chvála  neplatí.  Hal.  B^acaa  xaaAÓa  le  njam. 
Anebo :  Uoxsa^a  31  B^aciOH  ry6u  ae  noojaqye. 

Kdo  sám  se  honosí,  v  hlavě  mnoho  nenosí.  Č. 

Vlastní  chvála  v  oři  práší;  jiných  chvála  čest  pKnáií. 
HLui.  Samokhwalba  (samsna  khwala)  woči  kftfa ;  drakidi 
khwala  česé  éi  dawa. 

Kdo  se  sám  chválí,  nikdo  ho  nepochválí.  P.  Kto  819  aam 
chwali,  tego  nikt  niepochwali. 

Sám  se  chválí,  má  zlé  sousedy.  Č.  -~  P.  Zle  ma  s^siady, 
kto  si^  sam  chwali.  Hal.  Xto  ca  carb  zsajm,  rot  ajion 
cyci4'i  Mae.  *) 

Ani  sám  so  chval,  ani  sám  se  haň.  R.  (j9m%  ce6a  n 
XBtum,  nm  xyiu. 

Lépe  jest  od  jiného  chválenu  býti.  S.  Boxfc  6 ,  Aa  re 
4pyríil  ♦a^H. 

Líbeznéji  se  chvála  z  cizích  úst  slýchá,  nežli  z  vlaatních 
dmýchá.  P.  Chwaly  virlasnéj  cudniéj  z  codzych  ust  sfochaé, 
niž  J9  swq  g^bq  dmuchač. 

Chvála  nejpHjemnéjší  písnička.  Č.  —  P.  Píosnka  naj- 
przyjemniejsza  každému,  gdy  go  chwalq. 

Marná  chvála  i  peciválkem  pohne.  P.  Próžna  chwafa  i 
piecucha  ruszy. 

Co  lidé  rádi  slyší,  tomu  snadno  věří.  P.  Co  ludzie  radtí 
slyszq,  temu  facno  wierzq. 

Lidská  chvála  tě  nenadýmej.  P.  Chwafq  hiq  ludzkq  nieunoi. 

Sobě  nahání,  když  tě  zlý  chválí.  P.  Sobie  gali,  gdy  cie 
zYy  chwali. 

Po  vojně  hrdin  mnoho  bývá.  A.  IToCiit  para  xpa6puz*b 
noro. 


*.  Ah^I.  Ha  bas  ill  ntighboun,  who  is  forced  to  prafie  Uaitelt 


Netéiko  při  plnýdi  iíiíoh  býti  hrdinou.  8.  Aacm  e  noipaft 
umá  louROVB  6uTi. 

Rád  jako  odénec  jexdí ,  «i  zmužilost  jeho  sa  plotem  leží. 
JL  Bi  xpaópoMi  yóopt  t34MT'i»,   a  xpaópocn  ero  3a  RycTOH*^ 

Chval  mé,  liubo,  sic  tě  roztrhnu.  Hal  XjMUin  Heae,  póre ; 
a  n,  TO  T«  pos/epy. 

Yětšf  dým  nežli  pečenka.    Č.  • 

Chvástej  se,  chvástej!  ajhle  shnilá  jablka,  hle  kobylince 
Qid  vodou  plynou.   Č. 

Chlouby  za  sio  zlatých,  a  bohatství  za  zlámanou  grešli. 
JL  %aHCTBa  Ha  cto  pyó^eBi,  a  jrhbotobi  na  rpH  no^iyuiKi. 

Špatná  sláva,  bez  kaftanu  Sáva.  R.  Xjam  oiaBa,  Kor4a 
6e3%  Ka^Tana  Caaa. 

Chlouby  8  pytel,  a  lží  s  dva.  Č. 

Kdo  se  mnoho  chlubí,  zřídka  co  umí.  Č. 

Nač  tím  se  chlubiti ,  co  nikomu  nemůž  se  hoditi.  R.  Haqro 
rkn  XBajBTbCfl,  qro  bi  AiOAn  ho  r04HTCfl. 

Nechlub  se  pradědy^  sám  jsa  škaredý.  P.  Przecz  chwalisz 
dziady,  gdyá  sam  szkarady  ? 

Koupil  by  ves,  a  peníze  jsou  kdes.  Č.  —  P.  Kupil  by 
wiei,  a  pieniqdze  gdzies.  iifr.  KynHBX  6u  céJio,  ra  rpomeft  rojio* 

Vse  domů  přijde,  co  vlci  nesnědl  (ftíká  se  těm,  již  ve- 
likými nadějemi  se  kojí  a  chlubí.)  Č. 

Dej  bože  naSemu  teleti  vlka  za.  chvost  udržeti.  Jfr.  4aft 
ftoxe  HameMj  Te^arn  BOSKa  niftiiaTH. 

Jsi-li  dobrý,  méně  na  tobě  čert  má.  (Tobě  to  užitečno^ 
nepotřebuješ  tím  se  vychloubati.)  Č. 

Když  ti  dobře,  mlč.  P.  Miloz,  kicdy  dobrze.  (Máš-li  co, 
požívej  mlče,  aby  závist  na  se  nevyvolal.) 

Nechlub  se,  pane  Rohu!  pomodli  se  pánu  bohu.  K  He 
ziajDicb,  npe«4e  iory  noHOjucb. 

Ne  se  vším  na  harc,  něco  v  zálohách.  (Nevykládej  hned 

v 

viebo,  co  máš  neb  co  umíš.)   C. 

Kdo  haní,  rád  by  měl;  kdo  chválí,  rád  by  odbyl.  — 
Kdo  ohváli,  chce  odbytí;  kdo  haní,  chce  míti.  Q  —  P,  Gani 


tea  co  kupaje,  chwalí  ten  co  hanHaje.  Gáiii^c  hipté,  Ghwal%c 
przedač.  Hal.  lUo  np04aBmi  aaxsajiye,  to  Kyaeiib  raaiTii. 

Na  vychválené  jahody  s  \fpšem  ne .  nechodí.  Č.  —  8.  Oa- 
jtae  Jiro^e,  ipaaHe  Korapiue. 

Na  chválené  hrozny  beř  malý  košík.  Blk.  Ha  npexsiJieif^ 
Tfot/ae  aiiaft  iia^iKi  Koimnai. 

Ve  vychváleném  zelí  mnoho  hlávek  ohnilých.  R  Bi  na- 
^OHOft  Kanycrb  mhofo  vEnAUxi  RovameBi. 

Cesf  rodí  rozum.   R.  Mecvb  ywb  paxc4aerB. 

Chvála  k  dobrému  podnět.  P.  Chwala  pobudka  do  dobref^. 

Příjemná  pochvala  od  slavného.  P.  Chwala  przyjemna  od 
chwalnego. 

Radéj  chval  jednoho  dobrého,  než  mnoho  nanieovalých. 
K.  Aynme  oahofo  4o6paro  noxaa^H,  Heace.!!  vHorm  ajilfxs. 

Čeho  nelze  chválili,  nghaň.  P.  Czego  chwaliá  niemoftesc, 
niegan. 

Nechval  v  oči ,  nehaA  za  zády.  Jt.  He  XBajn  b%  ou  ,  ne 
fipBHH  3a  r^asa. 

Tak  chval ,  abys  nepřechválii.  (Aby  nebylo  pHéiny  někdy 
odvolávati.)    Č. 

Koho  ctí,  toho  také  chválí.  Jt.  Koro  nouraDTi ,  roro  ■ 
sejuqaiorB. 

Není  plemena  do  slavného  jména.  (Níe  nepomáhá  rod 
k  slávě ,  jedno  zásluha.)  //.  Nije  plemena  do  slavná  imena. 

Počestné  roucho  hanby  nekryje.  //.  časná  haljina  šramote 
ne  pokriva. 

Cesta  slávy  na  ledu  stojí.  Kr.  Steza  časti  je  ledena  gaz, 
ka  hítro  zvodeni. 

Čest  (dobré  jméno)  nad  bohatství.  R.  Mecn  .tymae  60- 
rarcTBa.  *)  ^ 

Dobré  jméio  nejlepií  dědictví.'  C.  **) 

Ztráta  ctí,  veliké  neštěstí;  a  se  ctí  chudoba,  lehčí  nef 
hanoba.  R,  Hecri  yrpara  Óo^bmaa  6^48,  a  lecTHoe  yóOKOCTBO 
4erHe  CTU4a. 


^  Ai^  A  ^od  name  ii  beUer  than  richef. 
^  lof.  Hoaasla  fáma  (hMestas  nuaor)  eti  akenun  patrimomom.  %ni«. 


Lép«  ji9fl  mMec  oraái,  bož  osobu.  Č. 

Česf  živolu  86  rovná.   IL  Poileiija  je  ravno  m  žnroloii. 

Lépe  jest  se  cU  umříti,  uM  s  hanbou  SítL  S.  Eowit  e 
Donrreio  jrupiii,  Hero  qMUfOTHO  aoDjilrH.  tL  Aymt  yveperii 
ci  4o6piurb  iMeHOVB,  HejReju  ó^arojieHGTBoaai:^  c%  xy^iin. 

Za  óesf  a  sláva  hotov  bud  dálí  i  hlavu.  R.  3a  4o6poe  lua 
I  «iecn  nparoTOBbCH  ■  rojiosy  aecTb.  3a  ^eoTb  rojoaa  ruoTi. 

Dokud  síla,  hledime  dUa,  by  panátka  po  nás  byla.  IL  Dok 
smo,  nek  smo;  kad  umremo,  da  se  spominieuio. 

Lepáá  dobrý  o  nás  hlas,  nežli  slatý  pás.  8.  Eoai  e  4o6ap% 
rjici,  uero  a^araai  naci.  CA.  Boijši  je  dober  glas,  ueg 
dáti  pás. 

Dobré  zachování  za  bohatství  stojí.   C. 

Teo  neiil,  po  kooi  pěkná  povést  neostala,  ť.  Ten  niežyf, 
|K>  kim  pifkna  pami^ó  niesostala. 

Česf  a  dobrá  pověst  mnoho  na  světe  může.  S.  4oépo. 
ne  H  r4aci  Huoro  OBora  caera  mae. 

Opatruj  (žetř)  oděv  za  nova,  a  čest  z  mládL  tL  Sepeni 
usTbe  ci  Hosy,  a  moctí*  ci^  nejedy* 

Ostříhej  £est  z  mládí ,  a  zdraví  pod  slarosb  B.  Eepera 
^ecTb  n  M0404a,  a  34opoBfce  no4'i  ciapocTb. 

Chceš  míti  dobrou  pověst  ?  o  první  pečuj.  F.  CSicesz  miec 
dobni  slaw^?  o  pierwszq  si;  slaraj. 

Dej  bože  tomu  čest,  kdo  ji  umí  snést.  A.  4ai  Aon  lony 
<mcTb,  KTO  yuherb  ee  ciiecTi».  Anebo :  Ilpnoaxa  MecTb ,  m  ho 
viierB  ee  ciecn. 

Komu  ěesf,  tomu  čest,  pastuchovi  hůl.  Komu  čest^  tomu 
It^  má  býti  dána,  do  chomouta  nehodí  se  jenom  sláma.  Ů. — 
?.  W  kaítan  bawelna,  w  cbomqto  sfoma.  CTéž  o  hospodár- 
losli  se  užívá.) 

Co  komu,  to  tomu  (pastýři  trouba).  C. 

.Co  jest  popovo,  to  bud  hotovo.  S.  lUro  e  nonoBO ,  4a  e 

rOTOBO. 

Psu  psí  ^^%l.  Mr.  Cofiaut  coĎav^a  necth. 
Když  ovce  pošly,  i  kozy  ke  cti  přišly.  R,  OBem  ho  CTa40, 
I  n  Kon  qecTB  iiana4a. 


Před  cUhodn^fm  imfiiej ,  a  lirtfábe  si  flerifinej;  Jt  Vecr- 
MBn  nonrnnšj  a  rop/un  npesapai. 

Ne  torna  0esf,  komu  ji  dáváme;  ale  tomu,  kdo  Ji  dává. 
—  Kdo  čest  rozdává,  téhož  se  dostává.   Č. 

Cti  ctného  z  práva.    Č. 

Jedna  čest  druhou  stíhá.  C.  —  Kr.  Ch.  část  je  časti  vredna. 
-*  R.  no4ÍJiOMi  ■  c^asa.*) 

Kdo  drahého  ctí,  sám  z  toho  chválu  mfvá.    Č, 

Jeden  drží  krávu  za  rohy,  a  drahý  ji  dojí.  P.  Jeden 
krow;  za  rogi  trzyma,  a  dragt  jq  doji.  (Jeden  česf,  drahý 
úiítek  béfe.) 

Cti  Petra  pro  Pavla.  & 

K  vůli  hospodáfí  musí  se  drahdy  i  psu  letreost  proka- 
zovati. CA.  Yeéput  mora  se  prestimati  cucek  zarad  gospodara. 

Cli  (chvályj  se  nenajíš.  C.  —  It.  ^to  nama  w  ^ecTb,  kojh 
aeiero  ten*. 

Co  plátno  koření,  když  není  vařeni.  C. 

Prázdnou  chválou  (marnou  slávou)  kapsy  nenaplnil. 
S.  IIpasHa  xsa^a  seče  ae  Hanyn   (aei^e  y  Top6y). 

Chvála  a  nic,  vše  jedno.  8.  Xaajia  h  ranrra,  to  a  6apa6ap%. 

Chvála  košile  nespraví.   Hal.  XsaAÓa  copoqmi  ae  4acn. 

Horké  naše  titule,  jsou-li  prázdny  škatule.  (^.  -^  JL  ^ro 
■  8%  raryjt,  Ror4a  hítx  anero  n  nmaiyjrfc.  Mr.  ^opri  no 
Tiryjrt,  R04B  BOMa  b%  JBMryjA. 

Co  mi  pláten  velký  hrad,  když  v  nčm  velký  hlad.  HIaA. 
Što  mi  pomha  wulki  hród,  dyž  je  nutskach  loty  hlód. 

Bolí  hanba.    Č 

Kdo  sám  cti  nemá,  jinému  jí  nedá.  C. 

Kde  jednou  smetilté,  lidé  ještě  víc  naházejí.  Č. 

Za  víc  stojí  příhana  moudrého,  než  pochvala  hloupého. 
Eal.  4oraBa  My^poro  óiAme  crom,  axx  nozaaja  ^ypaoro. 

Čím  se  koza  pyšní ,  za  to  se  ovce  stydí  (že  ocas  zdvihla). 
8.  HiMX  ce  ROsa  ^a^aja,  tmwh  ce  osua  cpaaajia.  (Co  ten  za 
čest  pokládá,  jiný  by  se  za  to  hanbil.) 


*)  íUm.  diae  O^rc  \f  Itx  anbera  toert^. 


Pvwitt  po  oSích  hitkfék  \m.   á      . 

v 

Ploa  jsou  nebesa  slávy  boží,  a  zentfi  Mí  lidských.  C  -« 
JL  Cjjxowh  aemifl  no^HHTca. 

Povést  letí  jako  ýUk.  .8.  T^aei  jien  ^aaa  nrioiii.  *«^  Slova 
letl,  a  povést  roste.  S.  Feu  jere,  a  r^aci  pacre. 

Oheň  se  rozmihá,  povést  se  rotnášL   (ř. 

Není  toho  fochu,  aby  nebylo  praváy  Iroohu.  č. 

Trest  se  neklátí  bez  vetru. '  (Musit  néoo  býti ;  povést  ta 
není  bez  příčiny.)  Č. 

Lidé  vždy  novin  pHčiňujt  P.  Zawsze  ludzie  nowin  przy* 
czyniaj^. 

ftídko  sobe  co  lidé  z  prstu  vyssou.   C. 

Jedna  povést  druhou  plodL   Č. 

Ču8  vojny  a  moru  ncjvíee  novin.  P.  Czasu  wojny  i  czasu 
powíetrza  najwi^céj  nowin. 

Z  jednoho  néata ,  a  nestejné  po véati.  R.  Hs^  o^aoro 
ropoia,  jm  ae  oíbí  bíctk. 

Ponést  nebe  naplnila ,  t  přihlédneS-li ,  ano  pouchle. 
S.   Fiaci  AO  aeéa,  a  imAh  ioópo  norjia4Hmb,  a  oio  ngikaKi. 

O  dalekých  vécech  vysoká  se  smýSK.  -  P.  O  dalekich 
(nieznajomych)  rzeczach  wspanialsze  mníemanie. 

Zvučný  bubny  za  horami,  a  k  nám  přicházejí  jako  úborky. 
P.  B^ben  w  lesle  coá  wíelkiego,  choč  jak  cebrzyk  wielkoié 
jego.  A.  Sbohkh  tijénu  sa  ropava,  a  ri  aaiTB  hfn6yAyn  ksitb 
jTKOrnim.  Mr,  C^iaBini  éyénu  sa  ropaím,  a  npiff4R  é^ia^inie, 
coéaqbH  mzypa.  Též  P.  Straszny  b;ben  za  górq.  G?oiny 
b^ben  za  górq,  a  kiedy  do  nás  przyjdzie,  alič  jak  pudefko. 

Co  dálnější,  to  valnější:  tak  sprostáctvo  soudí.  P.  Co 
z  daleka ,  to  dobré ,  tak  mníemanie  níesie.  Odlegloáciq  opinia 
roácie. 

Vdej  mé,  matko,  daleko,  at  se  chlubím  vysokým  rodem. 
&  ^É  HO ,  aaftao ,   na  4ajeK0 ,   Hesa  t«  ce  fOAOWh  ♦ajiinii. 

Události  jsou  tráva,  a  smyšlenky  voda.  R.  EHJb  rpaaa, 
leÓUA  B04a* 

Jak  iEiveš ,  tak  slyneš,  A.  Kaxi  m9^l»^  ran  ■  cwBQBb. 


Kdo  86  chce  t  povM  dálí,  fotfebttji 
•  lotlui  TydhŽdM.  Č. 


ZévM  dáfno  phed  námi  ie  trodli.   A  Samen  npesAe 
Haci  po4ijimfc. 

Pani  závist  jeSté  trra.  Č. 

Všemu  koieo  kromé  láviali.  Č. 

Není  itdfftt  beszávialL  Aal.  Hevaeiaona  éeai  aaajipocni. 

Plodi  sávidky  cizí  požitky.    R.   Eepyn  dWMjmn  aa  nymim 


Krom  nebe  Tšude  závist.  P.  Niecnotliwa  zazdroáé^  chyki 
w  níebie  jéj  niemasi. 

Závist  nedá  do  nebe.  P.  Praed  laadroici^  w  niebie  iriebyč. 

Viiide  aáviat  kroiM  nouie.  ť.  W  kaidéj  neoay  saadroáé, 
chyba  w  n^dzy  nic. 

Hloipost  závidi  bohalém«9  a  posmívá  se  chudému, 
it.  r^ynocTb  3aBH4yerB  fiorarovy,  a  cnteTOa  óftABoay. 

Zlý  pMde  od  závisti^  a  dobrý  od  radoalí.  A  JíytBWĚ 
(sjBdi)  niatierb  on  awacra^  a  4o6piii  on  pa^ocTa. 

2ebrák  lebráfai  závidí.  &  C^tnaai  citaiiy  aaBB4a. 
Sic.  Hrnčár  hrnčárovi  sávidL  Ck.  LoaMr  kmčára  nenavidL*) 

Záviděl  lysý  holému,  it.  no3aBa40Baji'b  n^tnuiBOt  jiucohj. 

Žádného  není  skřivánka,  aby  na  jeho  hlavé  nebyla  cho- 
cholka.  Č.  (SmrSický  laklo  vykládá :  žádný  prokurátor  není 
tak  příznivý)  aby  při  tom  nebyl  i  závistivý.  Akd  a  rowcyřt^ 
\.  Q.  8.) 

Závist  se  po  živých  ráda  vozí.  Č, 

Závist  nejhorSí  nemoc.  P.   Zazdroié  najwi^ksza  choroba. 

Kdo  závislivy  sám  sobe  křiv.  P.  Kto  zazdroiciw,  saro 
sobie  krzyw. 

Závistí  ničeho  nepřijednáž.  A.  SaBUCiiio  Haqero  ae  cjrt- 
jiaefflb. 

Závist  ujímá,  ale  moci  nemá.  R.  SaracTb  éepera,  4a 
tfovi  atr^ 


^  bn.  Flfdai  afÉfo  laviáM.  ~  Ficalns  žfalam 


ZiTÍslf  jeiie  nikdo  nexbobatt.  8.  SaBicrii  ionre  mnora 
US  oéoniTua.*) 

ZáTÍstnlk  schne  od  toho,  ¥idf-li  zdar  a  koho.  it.  Saracr- 
mot  coxHen  ■  o  Tom,  xor^a  bíliti  ciiacTie  vh  kosi. 

ZiYíaf  se  ciií  nehodou  chladíc,  by(  ylastni  se  ikodou. 
P.  Nienawiič  zlým  cadzym  sí^  chlodzi,  choé  jéj  to  samé) 
równo  szkodzL 

Železo  rez  seifrá,  a  závistník  od  závistí  omfrá.  R.  JKeiiso 
pn  ciliiaen,  a  aaBvcTjumoft  on  aasicTH  noriteoTV 

y  zlobé  a  závisti  není  stálosti,  ani  radosti.  A.  Bi  jnucocrn 
H  asBacn  rtn  hi  nposy,  m  pa^ocra. 

Kdo  sobč  cizí  štéstf  cnkngei  zbytečné  své  si  zholčuje. 
P.  Kto  sobie  cudze  szczeicie  cukruje,  len  swoje  bardzo 
gorzUe  ucziýe. 

I)  souseda  viecko  lepií.  P.  Sfl[siedzkie  wszystko  lepsze. 
Cudze  rzeczy  lepsze  si^  zdadzq. 

V  cizím  dvoře  pčknéjší  jehňata.  Č* 
Sousedova  kráva  více  mléka  dává.  C.**J 

Hojnější  vidy  obilí  oa  sousední  rolL  Č.  —  P,  Lepsze 
zImÍo  na  cudzém. 

V  cizích  rukou  vždy  větší  krajíc.  A.  Bi  qyxnxi  pyKaxx 
JumoTk  BOJin.   S.  Y  ly^ot  pyuz  yBÍK>  e  kombai  selui. 

(Níemetník  lichotí,  a  závistník  rád  by  po  nohy  snědL 
JL  On  jiyzaBiax  jecn ,  a  aasn^mBott  xonen  c^  non  citcTb. 

Vlk  loupí  z  pHrození,  a  (člověk  z  závistí.  R,  Bo4ki  JumuuRi 
10  npnpoAftf  a  Mejioetsi  no  aasicrn. 

Závistník  tupiě  a  ze  ctí  lupič,  fi,   Kto  3aBH4Jami,  toti 

H  OÓMJUBl. 

Sobě  a  ne  zlatu  hanbu  činí,  kdo  je  k  olovu  rovná.   C. 

Závist  nepředčí  nad  pýchou,  než  za  ní  v  patách  kluSc.  C. 

Lépe  jest,  by  mně  jiní  závidoii,  než  já  komu.  P.  Lepic^j 
ie  ari  kto  zajrzy,  niž  ja  komu. 

Lepží  jest  závist  na  sebe  vésti,  než  ulitování.  Č.  — 
£.  Jly^uie  lum  vh  sasicTi,   viirb  bi  zcbjioctb.  S.  Božími 

*)  Au§L  Bnry  nevěr  enrichet  any  one. 

^  Šf,  L^  cabrs  de  nd  vetina  IhM  leehe  da  ^e  no  U  min. 


tff* 

(fiojA  €)  4k  MÉ  sáBMe,  šero  j»  ne  tcejie.  Temo  ohomi,  xora 
aca^e.  CA.  Boije  je  tebi,  kad  su  li  Ijudi  jalní,  nego  kada  te 
mllajn.  ♦> 

Přej ,  a  bade  ti  přáno.  "Č. 

TrpélivMt  íeiesná  vrata  probfjf.  JTr.  Poterplenje  železné 
traia  přebije. 

Trpělivost  nejIepSi  lékaistvL  P.  Cíerpiiwoíó  najlepaze 
lekaratwo. 

Kde  roenm  nestatii,  (us  pomfl£e.  P.  Gdkie  rozama  nie,' 
czaa  pomože. 

Trp  míle,  dát  pán  bAh  vfoe.   Č. 

Kdo  setrvá,  i  zlé  pfetrfí.  Č.  -^  R.  Bcmoe  ajio  repai- 
aieii  OAOxiíh  Hoatao. 

Strpení  přináší  spasení.  C,  —  R  4^a  cnacein>fl  Hjxao 
repniaie.  8.  Tpajiiine,  cnaceHSe.  BM.  Tipneai,  cnaceai. 

Zlé  se  zle  trpí ;  ale  když  přetrpíS,  i  to  dobré.  Č.  —  Pře- 
stálé zlé  se  líbí.   R.  Jhxo  repntTb,    a  OTrepnirca,  cjiotfiTca. 

CTepnHTCfl,   CJUOÓUTCR. 

Trpělivémn  všecko  na  dobré  vyjde.-  Ch.  Koi  more  pri- 
terpeti,  vse  mn  dobro  boče  izili. 

Trp,  KozáCe,  budei  Atamanem.  Anebo :  Trp  Kozáče  lioře, 
budeš  pfti  med.  B.  Tepnv,  Kosan,  AraiiaBX  ójAemh.  Mr.  Tepu 
Koaarb  ropě,  fiy^emb  naiv  Mejs. 

Pomine  trýzefi,  nastane  přízeA.  (Trpělivostí  nejjistěji  od- 
vrátíš nelibost  a  získáiř  přfzeft  předslaven^ch.)    Č. 

Neokusiv  hořkého  nejsi  koden  sladkého.  A.  He  npnaib 
ropbKaro,  ae  npiHim  ■  cjia4Karo.  **) 

Až  své  prostojíme,  i  z  nás  lidé  budou.  fí.  OrrepniMca,' 
a  lu  4K)4H  tjAewh.   Podobné:  Kdo  nic  nezkusil,  nic  neví.  Č. 


*)  ii.  *AXX*  ofitaf  M^tiooov  xův  olxt$(ftiMř  fi^órocr.  Lat,  InvidiofOfli  eita 
praesUt  quam  miseralHIem.  PraesUre  invidiam  dico  míi erí*  ordiae, 
Syrui,  Piem,  V  é  mei  fnvidia ,  ch'  pieU.  Fr,  11  raut  mient  faire 
tntie  que  pilié.  An§k  BeUer  be  envied  thaa  pitíed.  ÍVAn.  Sc ffff 
iReiber  a\i  CBenitUiter.   Lit.  Déwe  d&k  pawydf  nekaíp  nAjkanda. 

^)   Lai.  Dalcia  non  nemít,  qoi  bob  gogUTÍt  ainara«  Fr,  II  d'  e»t  digne 
du  dpttz  ,  qoi  B*a  godté  Taner. 


III 

HiMidrý  i  iMchTfId  pfetrpiti  umí.  IL  Kro  yseň,  ron 
yiien  b  ÓesBpeHeHie  repnin. 

Ten  trpéliv  býti  nemftie,  kdo  fidasU  šTýdi  Bcpřémůže. 
A.  Ton  repnijUBi  6uTb  ne  MOsverB,  rto  BOjn  tBoet  ne  le* 
penoxen. 

čisho  neixe  spraTiti,  hletf  t  sobě  liše  ztráviii.  P.  *Czego 
niemoless  poprawič,  lepiáj  cieho  w  iobie  slrawié. 

Čeho  nelze  njíU,  musíS  se  mužné  pocyifi.  P.  Csego  ujió 
BÍeHofoBx»  wytfwaj.*) 

Co  bolí,   odbývej  dobrou  volí.  Č.  . 

Trp  hlavo,  na  to  jsi  s.koslí  ukuta  1  ff.  Tepna  rojOBa, 
n  Rocrn  caoBaHa ! 

Dlouho  Irpéti  nebylo  by  nejhorif ,'  jén  když  se  čeho  na- 
díti. H  AoAro  6%  lepotTii  bo  6^489  ^amb  óiLio.  te  ^ero  sMan* 

Kdo  eeká,  vyčeká.   IL  Tko  čeká,  do^ks. 

A  co ,  véčné  bíti  nebudou :  někdy  sami  ustanou.  Mr,  A 
sacevky  ae  ace  Óareajm;  Kojmok  a  népecTaajrrb. 

Týráni  příliš  trpélíToat  měnívá  se  r  popudlivost  P.  Pne^ 
aagabana  cierpiiwoáó  obraca  siq  w  pop^dliwoič. 

Trpě  mnoho  i  kámen  praskne.  Jt.  Tepna  ■  aanen  rpec- 
len  (jionaen). 

PHIiš  mnoho  ani  vAz  nesnese.  C.  —  CA.  Preveó  nomogu 
nit  kola  voziti.  (Též  o  štěstí;  práci,  žertu,  vůbec  o  každém 
vykročení  s  aif  ry.) 

Lépe  bezpráví  trpěti  nežli  činiti.  &  Eoil  e  Heopaao 
TyajiTH,  aero  Benpaao  quiara. 

Kde  svornost,  tu  i  boží  hojnost  (tu  boží  požeknánO*^. 
—  &  4^  e  C40ra,  ry  e  a  6o»ift  6jiaroc;iOB%. 

Kde  sTornost,  tam  bůh  přebývá,  ť.  Gdzie  zgoda,  tam 
pan  btfg  ndeszlta.  **) 

Kdo  svornost  má  na  iřeteli,  vyhoví  to  všem  příteli. 
P.  Kto  ma  %godq  na  pieczy,  igodzi  siq  s  przyjncielem  w  kaž- 
áéj  necay. 

*)  L  Peraf,  noa  culpei,  quod  mutari  non  potest   Syrus» 

**)  Am§l.  Where  there  if  peace ,    God  i»  there.    Ném.   9Bo  dini^Uit  i% 

H  wptfuft  0otr, 


Ift 

Při  8¥omé  TůU  jdé  yie  éo  Ury.  //.  Debre^W^,  sve 
na  boije. 

JMbHmiyihrfcb  sikdo  nepřelomi  (neroEvede).  F.  Zg^odnych 
nikl  niefneloBi. 

Trojnáiobnf  provaz  nesnadně  se  přetrhne.  Č. 

Otep  nepřekmiay  a  po  pratu  všecka  zlámeél.  R.  BtaBRi 
ne  nepe^OMimb ,  a  no  Diivt  aeca  asjíoaaeBb. 

Svornost  luli,  sváry  nuL   IL  Sfoga  Jači,  nesklad  ilači. 

Pro  svár  a  neshodu  tratí  lidé  svobodu.  P.  Prseniémod^ 
Iracq  ladzie  éwiebod§. 

Tam  ifastné  bojuji,  kde  se  všickni  svoiojf:  P.  ^Wiele 
prsewodz^,  gdzie  si^  wszyscy  zgodzq. 

Svorně  a  8poIeěn&  přeňAiem  i  Jerla  koneAiě.  A«  Co6o- 
pom  ■  qopia  notepevk 

LepSi  svorná  hrstka  ouilá,  nei  nesvorný  zástup.  &  Bojs 
a  ejOQKHa  auoBonmiBa,  aero  Hecjitana  HHoauBa. 

Tichých  ovee  naoko  se  v  jednom  oklivku  sméftná. 
Ck  Mimdh  ovee  vnogq^  v  atain  stane.  *^  ~  Blmš.  Dáež  je 
dobra  mysl,  tam  je  wiudžom  ráma  dosč. 

Kdy  jeden  na  vflz  nakládá  a  dva  a  vozu',  nebrzo  ho  na- 
kladu. (FlaikaO 

P^volBMt  plátely  ěini.  ^ 

Setr  Havla  pro  Pavla.   Č.    ' 

Kámen  v  ohni  se  puká,  a  vosk  roztápí.  A  KaNeai  nepejTi 
aeapou«  rpecaerl,  a  bockx  pacToniToa. 

Čelem  zdi  nevyrálej.  Čelem  zdi  nepovaiíš.  Č.  (čeain 
čelo  protiv  skále  vzpřieci.  Bmk.  král.) 

Moudrý  v  hádce  ustoupí.  Č. 

Kdo  jest  fturokýeh  plecí,  auioho  unese.   C. 

Nespraví  ten  nic  do  roka,   kdo  nezavře  na  éaa  oka.   Č. 

Třeba  druhdy  skrz  prsty  UedčtL  Ck  Třeba  je  nekaj  i  čez 
perste  pregiedati.  B.Uboř  m.  cep/mrbj  4a  cnbosi  naAuii  rjNi4nT%. 

Snadno  tomu  pískati,  kdo  rád  tancuje.  Č.  —  Snadno  toaii 
hráti,  kdo  rád  skáče.    Ch.   Koi  rad  pleše,  lehko  mu  se  ígra. 


*)  Něm.  •cMbigff  6^fc  ae^ftt  i^iel  ia  einen  CtaQ. 


lis 

Hlaď  sobol  po  srsti  i  proti  srsti,  vždy  se  hladí.  C.  (Pravý 
dvořan  neb  človék  usedlé  mysli,  jejž  nesnadno  co  popudí,  a 
který  jistou  povolností  ve  vše  uhoditi  umí.) 

Jedno  minouti,  druhé,  svinouti,  k  třetímu  pomlčeti  — 
cesta  ku  pokoji.  Č, 

Haév  a  jazyk  na  usdě  méj.    Č, 

Kdo  hněv  svůj  podmaňuje,  statečnost  dokazuje.  R.  Kro 
nte¥  CBOft  OAO^taaeTX,  rorb  KptnoKi  óusaeri. 

Lépe  véřili  koni  klopýtavému,  nežli  slovu  prchlivému. 
A.  ^yiíme  atpiTb  kohk)  aaopoMemasy,  HextOiAH  C40By  BCOiLibqMBy. 

Hněvati  se  nezvykej  bez  pKčiny,  ani  posměch  trop  sobe 
z  chudiny.  R,  ralBarbCA  desi  bhhu  hc  juca,  a  pyrar^ca 
MjpDon  cnMHCfl. 

Hněv  špatný  rádce.   P.  Gniew  zly  poradnik. 

Hněv  žalost  za  sebou  vodí.  P.  Gniew  žal  za  sobi;  pro- 
wadzi.  ^ 

Prchlivost  člověka  oslepuje.  S.  IKecTOqiraa  sac^njuiBa 
qoaeRa. 

Hněv  přátelstvo  ruší.    Č. 

Daleko  od  hněvu,  daleko  od  hromu.   Č. 

V  hněvu  vyvře,  co  v  srdci  vře.  Č,  —  P.  Gniew  wynurzy, 
co  Á%  w  sercu  burzy.  1. 

Hněv  ochladí  se  vskofS;  nenávist  neztopi  ani  moře. 
P.  Gniew  rychlo  oploníe,  nienawisč  ani  utonie. 

llbiěvati  se  jest  lidsky,  ale  zlost  v  srdci  chovati  ďábekky. 
R.  lUsancfl  qejiOBiqecKoe,  a  340  nanaroBaTb  4i>HB0>ii»CK0e  fiíím. 

Časem  hněvati  se  neškodí.  P.  Gniewač  sie  podczas 
niewadzi. 

Hněvej  se,  jenom  nehřeš.    A.  ratBaftcfl,  4a  ho  corptmai. 

Náhlost  dobrých  lidí  příznak.  P.  Lutoáč  dobrých  ludzi 
pnymiot 

Srdce  po  hněvu  poznáš.  Č. 

Na  nerozumného  se  hněvati ,  nerozum.  P.  Gniewač  si^ 
■a  aierozumnego^  nierozum.  Anebo :  Mácič  si^  nad  nieczulym, 
glupstwo. 


U4 

Nemoha  po  konick  (kopati)  9  tedy  po  Yoji.  ť.  Nlenógf 
po  konin,  wi§c  po  holoblach.  Hal.  He  voxcc  no  RORffirb,  to  ro 
rOjio6jiixi.  fí.  He  cHora  ci  Roóujiy,  4a  no  OTÁOtAiarh. 

NeKmohla  krávn,  tedy  dížkou*o  zem.  A.  He  CHora  ci  ro- 
poey,  4a  40ftHHRi  oseib. 

Darmo  se  na  ty  hněvati ,  kdo  na  náS  hnč¥  nechtf  éMti.  Č. 
—  R.  Ha<iTO  Ha  roro  cep4RTiiCfl9  rto  ho  Cortch. 

Hněv  hez  vlády  málo  vadí.  Č.  —  P.  Gniew  bezsilny 
mejeat  silný. 

Hněvá  se  bába  na  trh,  a  trh  o  tom  neví.  P.  Gniewa  sie 
baba  na  targ^  a  targ  o  tém  níewié.  Mr.  Cep4Hjiacfl  6aóa  aa 
Topn,  a  Toprb  npo  re  ne  3Ha. 

Jsou  dvoj(  lidé:  jedni  kteří  se  rádi  hněvají,  a  dmf  kteH 
na  to  nic  nedbají.  Č. 

Rovného  pána  hněv  hotové  neštěstí.  P.  Równego  pana 
^iew  gotowe  nieszcz^écie. 

Kdo  se  hněvá ,  necbf  se  válí ;  však  ho  pán  bůh  nepo- 
chválí.  Č. 

Malý  hrnek  brzo  překypí.  Č.  -^  CA.  Mali  lonec  berzo 
skipi.  Kr,  Majhne  piskcrcc  hítro  skipe.  S.  Majierb  JtóRqnliB 
<»|nnnR0  npeRanR.*) 

Není  dobře  oheň  oliněm  had^.  —  Nepřidávej  oleje  k  ohni. 
«-  OheA  ohn(^m  neuhasíš ,  ani  olejem.  Č.  —  P.  NiepodCegaj 
zapalonego.  fí,  B%  oroRb  Mao40  ^htb.  S.  Barpa  ce  yjnem 
CaeiTRROiii ,  CJiaHOMi)  ne  raca.  **) 

ZoHvérou  nože  nedávej,  fí.  Ei^meROvy  Re  4aRaft  RO«a 
vh  pyRH.***) 

Prudký  pes  přichází  vlku  pod  zub.  Č.  —  fí.  Gep4STaa 
cofiana  B04Ry  RopucTB.  Hal.  Cep4RTafl  co6aKa  bobkobr  Ropucn*. 

Spícího  psa  nemáš  buditi,  Ch.  Speée  cucke  ne  třeba 
buditi. 


*)  Angl,  A  litrie  pot  is  foon  hot.   Něm,  Stirint  Xbjpft  lanfeii  loXb  nUt. 
^   A,  'Slaiiif  ir9^  afienrrttc.  Lat,  Ofeo  iiicendíain  restftigiiere . 
**^  Lai,  Erípere  telaniy  non  dare  íraCo  deret.  Syms- 


MS 

čloTdka  na  mnoho  nese.  Č. 

Dobrá  věc  nebrati  na  mštěnou.    Č. 

Neilí  se  nalfš,  a(  pomyslti^I  P.  Niž  sie  roasz  mácié, 
tneba  pomyilíé. 

K  flecbelné  mysli  nemá  přístupu  pomstH.  Č.  ^  P.  Pomsta 
podlego  sérea  raecz. 

Kvapná  pomsta,  botová  ikoda.   5.  Epsa  oeaera,  roToaa 


Kdo  se  neodvetí,  ten  se  neposvétí.  (Bez  pomjténf  není 
oapravedhidnL)  IL  Ko  se  ne  osveti,  taj  se  ne  posveti. 
Kr.  Kdor  se  ne  osveti,  on  se  ne  posvětí.  &  Ako  ce  ae  ocaera, 
ae  aoeaeni  oe.  (Přfslovf  zde  uvedené  a  pokud  védomo  u 
jiinfch  toliko  Slovanův  se  vyskýt»jící  nejedenkráte  už  těžkými 
ktetbaní  bylo  stíháno  a  k  zatemňování  toho  Kdu ,  o  něhož 
běžné  jest,  sloužilo.  Co  však  příčinu  k  němu  zavdalo,  krvavá 
pomsta  totiž,  za  dávnich  věkův  jak  veškerému  Slovanstva,  lak 
i  jiným  národům  dobře  byla  známa,  a  posaváde  ze  světa  vy^ 
Uasewi  není.  I  ačkoliv  nyní  při  světle  učení  Kristova  a  v  ze- 
aick  dobrými  zákony  opatřených  smysl  oné  prflpovídky  sám 
seboo  nisí,  předce  jisto  jest,  že  v  nadmíněných  časech,  kde 
nelze  bylo  proti  křivdě ,  násilím  a  vraždám  dovolati  se  spra- 
fedUaosti,  odkazem  osobní  pomsty  a  puštěním  ostrachn  mno- 
héain  ilámu  i  přítrž  se  učiníliF,   i  zasloužená  pokuta  zlosyna 

lastihlaO 

Ronmný  ani  tomu  neškodí,  komu  se  za  zlé  mstf.  fí. 
PÉsymoi  a  roro  ae  apejUtn*,  kom}*  340  otmcthti.        •) . 

Nedaje  znáti,  že  se  trápíš,  lim  nejlépe  křivdu  splatíš. 
ť.  Híepokazaj,  že  co  czujesž ;  dobrze  krzywdy  powelujesz. 

Nedobře  si  počíná,  kdo  zlé  připomíná.    R.  ToMy  raxejio, 
■  no  Bomum*  s^o. 

OdpIáSe  někdy  i  vlk  ovčí  slzy  (rovně  í  medvěd  kraví, 
haOa  nyžf  atd.).  R.  OrojaioTefl  bo^kjt  oaeqba  (mo^bí^io  ko- 
fOBU,  loniirk  juimsa)  cjie3U.  (Poruč  pomstu  bohu.) 

Ukrutný  mrav  neostane  práv.  Kdos  ukrutného  mravu, 
boj  se  o  svou  hlavv.    R.  JKecroKOtl  apani  ae  6yAerh  npaBi. 


Vláda  přísná  všem  nenávistná.  R.  Crporan  Bjiacn  Bchn 
HeHaBHCTHa. 

Strašný  mnohým  strachuj  se  mnohých.  P.  Straszny  vnelom 
strachaj   sie    wielu.    fí.  Tony  qero  Čoarboi,   Koro  set  crpa- 

mBTCII.  *^ 

Nech  se  dobře  zbrojí,  koho  se  lid  bojí.  P.'  Niech  sie 
dobrze  zbroji,  kogo  si$  gmin  boji. 

Kolik  se  jich  tebe  bojí,  tolik  jich  o  život  stojí.  P.  Ile  mq 
jich  cíebif  boji,  tylec  jich  o  žywot  stoji. 

I  obruč  udeří,  když  naň  šlápneš.  P.  I  obrfcz  nderzy, 
kíedy  kto  na  ní^  nast^pi. 

Svéhlavost  jest  vada  slabého  rozumu.  H.  yopgMCTBO 
ecTb  nopoRi  C4a6aro  yna. 

Slabý  rozum  na  své  hlavě  jezdí  (vše  na  své  hlavé  sa* 
vazuje).  Č. 

Tvrdošíjný  nikomu  nemilý,  fí.  Kto  bo  Rpaai  ryn,  Ton 
BiKOMj  HO  4pyrTi. 

Čert  svoje,  a  sedlák  svoje.  Č.  (Sedláka  když  myslíš, 
žes  nejlépe  přesvědčil,  vždy  on  ješté  nějakým  ale  vytáčí. 
„Vy  máte  dobře,  ale  já  nechci.^)  —  Mr,  flnni  CBoe,  a  ^Ofn 
CBoe. 

Klý  kůň  když  se  zatne,  nepotálme,  radše  na  stranu 
skočí.  Č.  —  P.  Zly  szkapa ,  kledy  si^  uprze ,  i  s  gtfry  nie- 
pociqgnie. 

Kdo  každého  poslouchá,  zle  činí,  a  kdo  nikoho,  ješté 
hůře.  S.  Ko  CBBKora  cjiynia,  3jio  quím ,  a  ko  HHRora  ho  cjiyma 
iomb  ropt. 

Dvě  tvrdé  hlavy  nebrzo  spblu  strefí.  Č.  —  Ch.  Dve  tvérde 
glave  nikiy  dobra  neobave. 

Dva  tvrdá  kameni  zřídka  dobré  mouky  namelí.  Č.  — 
S.  4Ba  ^lOTua  KaHCua  uRKa^a  4o6po  ópauiuo  lutrn  bo  Mory. 

Dva  křesací  kameny  jiskry  dělají.  Kr.  Dva  ognjika  (kře* 
^ivna  kamna)  iskre  délala. 


*)  L  Multíf  tenibíiif  cavelo  maliof.  Aut. 


117 

Svéhlará  ovce  vlku  kofísf.  R.  yopaiiaH  OBiia  Bojocy 
lopucn. 

Na  tvrdošíjného  dubotec.  Hrob  napraví  křivošíjného 
(hrbalého),  a  kyj  tvrdošíjného.  R.  Ha  ynpaMaro  4y6iHa.  rop6a- 
Taro  HcnpaBm  Mon^a,  a  ynpaHaro  Ayóna. 

Na  tvrdý  suk  tvrdého  třeba  kUnu  a  palice.   Č.  *) 

Udatný  se  dlouho  nerozmýšlí.  R.  y^a^oft  40jiro  ne 
^yvaen. 

Ctím  hrdina  i  v  Tatařínu.  R.  4io64io  M0404iia  h  vh  Ta- 
lapnfk. 

Toaa  sláva  a  čeA,  kdo  statné  mysli  jest.  A.  Kro  no- 
CToneBi,  TOTB  BcerAa  novreffB  h  CjiaseirB. 

Smělého  pán  bůh  nezkrátí,  a  opilým  čert  seih  tam  klátí. 
A.  CMtJiDr&  6orB  B^ia^ierB,  a  DbímiiirB  qoprb  xaqaerB. 

Kdo  v  úmyslu  stálý,  čert  ho  neošálí.  A.  Kio  bo  apani 
iBépA'B,  Toro  HO  oóiiaHerb  qépn. 

Nesmčlé  srdce  cti  nedochází.  Č.  (15.  stol.)  —  P.  Nie* 
imiale  serce  czci  niedowodzi. 

Nesmčlé  srdce   horší  než  zloděj.   A.    On^omaocTb  xyM 

iOpOBCTBa. 

Kdo  si  srdce  dodává,  s  štěstím  se  potkává.  Č.  —  P.  Cfdzie 
serce,  tam  i  szcz^écie. 

Bez  odvahy  není  oblahy.  Kr.  Kdor  ne  vaga,  je  brez 
Uaga.  Ch.  Koj  nevaga,  je  prez  blaga. 

Kdo  srdce  si  nedá,  vysoko  nevysedá.  P.  Kto  niewažy, 
BÍeiifdzie  virysoko. 

Odvaha  platí.  Kr.  Serčnost  vela. 

Odvážlivost  med  pije,  anebo  pouta  tře.  Mr.  O^Bara  moai 
»ef  a6o  RaH4aAi  rpe.  • 

Den  můj  i  věk  můj.  R.  4oHb  MOft  h  BtRi  MOlt. 

Kdo 'chce  vyhráti  housera,  musí  vážiti  kačera.  P.  Kto 
chce  wygrač  gqsiora,  trzeba  wažyč  kaczora. 

Tytrhmd  jsi  do  pole,  už  se  nerozmýšlej.  P.  Wpolewy- 
stqpíwszy,  .trudno  si^  rozmyálač. 


*)  L.  Málo  sodo  malof  cmeiif  tpuerendas. 


118 

I 

Skoč  oko  nebo  zub!    Č. 

Z  pohrůžek  hlonpému  strach.  /?.  Yrposu  r^ynuMi  crpcn. 

Smrt  udatnému  nestrašná.  R.  XpaÓpoiiy  CMepn  ne  crpanua. 

Kdo  se  smrti  nebojí ,  ten  každému  dostojí.  P.  Kto  si; 
smíerci  nícboji,  ten  každému  (ten  póla)  dostoji. 

Kdo  se  smrti  bojí,  o  slávu  nestojí.  P.  Kto  sie  imierci 
boji,  o  slaw;  niestojL 

Dvou  smrtí  nebude,  a  jedné  minouti  nelze.  Anebo:  Dva- 
krát nikdo  nezhyne,  a  jedné  smrti  nemine.  R.  /íj^yxh  oiiepTei 
HO  6y4erb,  a  oahoíI  ho  MHHoeaTb. 

Hlavu  mám  na  dluh ,  a  smrti  «e  nevykoupím.  Č.  - 
A.  CiiepTb  KoneftKa,  ro^oaa  HaxHToe  aí^o,  i  sce  óeaAkjia. 
(Za  haléř  vážím  smrt,  hlava  jméní,  a  vSe  ostatní  mrf.) 

Kdo  o  strachu  neví,  ten  víté/.L  R.  Kto  ne  rpycm,  ron 
ciopo  noótjum. 

Spočteme ,  až  zbijeme,  ť.  Policzymy ,  jak  pob^emy. 
(Oblíbené  dávnim  Polákům  přísloví,  když  se  do  boje  knávali 
proti  silnějšímu  na  počet  nepříteli.  Nyní  ještě  ve  hfe  se 
ttiivá,  hroai-li  kdo  lepší  kartou.   Také  hrdinství!) 

Za  hrdinskou  správu  vždy  získáš  slávu.  R.  3a  xpaópyn 
cnpaay  Bcer4a  no4yMHuu»  cjiaay. 

S  Vaňkem  zmužilý  se  neradí;  rad^j  pro  čest  hrdla  nasadL 
P;  Uciekaé  mlžnému  nieprzystojí,  by  mu  zginqč,  póla  (placu) 
dostoji. 

Neškodí  ještě  jednou  brodu  zkusili.  Č.  —  R.  IlonuTKa  ue  myiKa. 

ňád  a  muži  městům  nejlepší  hradby.  P.  Ustawami  i  n^ 
žami  miasla  stojq,  nie  můrami.  Aneb:  Míasta  ludžni  stoj^, 
Bie  můrami  ani  domami. 

V  protivnosli  chop  se  zmužilosti.  P.  W  przecíwnoáci  áo^ 
bywaj  mežnosci. 

Mám-li  spadnouti,  tedy  s  dobrého  koně.  P.  Kiedy  spaéč, 
to  s  dobrego  konia. 

Opovážlivý  skok  nevždycky  se  daří.  R,  Ornaaiuiii  CKOHon 
ae  Bcer4a  y4aqjiHBi. 

Smělce  všude  bijí.  P  Šmialka  wsz^dzie  bijq.  —  Neboje 
psi  kous^jL  P.  Nieboja  psí 


119 

Smékova  máti  nejdříve  zapláče.  S.  lOHaKOsa  iiaAKa  Hainpie 
aaiLume.  II.  Junačka  mátí  párva  zaplače.  —  Bázlivec  matky 
nerozpláče.  P.  Bojažiíwy  matki  iderozrzewni.  *) 

I  baba  za  zdí  amělejfií.  Č.  —  Za  zdi  i  baba  bije.  — 
P.  I  baba  ámielsza  za  múrem.  I  baba  za  múrem  bije. 

Kohout  na  svých  smetích  smělejší  (hrdina).  I  kokot  na 
svém  smetišti  udaten.  Fl.  —  Kohout  na  svém  smetiili  nejradéji 
kokrhá.  Č.  —  P.  Šmielszy  kur  na  swojich  ámieciach,  níž  na 
eudiych  wrotach.  A.  H  ntiyx^  ua  CBoeirB  nene.ami  xpa6piTCfl. 
&  Caasa  e  aaovca  ua  cBon  raiaAy  'axa.  Blh.  BcakoU  nlroA 
la  Bynn^eTO  ci  nie.**) 

Kaidý  psík  na  svém  dvoře  směleji  štěká.  Blh.  BcaKoe 
1^46  aa  ABopoTii  CM  4ae. 

fiMraeb  má  veliké  očí  C.  —  P.  V  stracha  wielkie  oczy. 
&  V  cvpaxa  rjiaaa  Be^aiui  (Óoibmie). 

Strach  větší  než  poplach.  Hal.  Crpaxi  6iLii>miA  BMAb  ne<- 
peoojioxy.  fí.  Crpaxi  6ojuniii  on»  nepenodoxy. 

Horší  strach  než  sama  bída.  Č.  —  P.  Strach  podczas 
gorszy  niž  sama  rzecz. 

Stnich  se  smrti  rovná.    Č, 

Straqh  veliká  věc,  a  smrt  holé  nezdraví.  Č. 

Bázlivý  nemnoho  spraví.   Č, 

Bojacnost  pravá  nemoudrost.  R,  TpycocTb  HCTHHaaH  rjiynocTb. 

Kdo  nemá  chuti,  kuráže,  nestojí  za  dva  ráže.  Ó. 

Snadno  strašit,  kdo  se  bojí.   Hal.  4o6pe  loro  CTpanuiTH, 

Ěme  ca  óoirrb. 

» 

I  bádivý  utíkajícího  honí.    C. 

K  zlému  p&vab  dává,  kdo  se  nepotřebně  obává.  P.  Uczy 
ile  csynié,  kto  si^  niepotrzebnie  obawia. 

Čím  více  se  ělověk  včel  choulí,  tím  více  se  za  ním 
sypou.  (Tvůj  strach  protivníka  smělejšího  ěiní.)  Č. 

Btít  na  éerta  kříž,  a  na  strašidla  hůl.  A  Ha  qopra  Rpecn, 
a  la  40HOBaro  Ay^ana. 

*)  L.  Timídi  flurter  non  flet. 

**)  L.  bi  fterealiao  plarimom  gaUtu  potofl.  Syrus.   AngL  Every  cock  íb 
fttmá  OB  bit  owD  dmglilll.  Mém,  IDf r  ^1^  ifi  f Al^tt  avf  ff inetn  W^e, 


120 

Kdo  se  bojí  chřestu  (prasku),  nechoď  do  lesa.  Č.  — 
F.  Bojqc  si§  wilka  (przed  trzaskiem)  do  lasa  niejiáé.  A.  Bojxa 
(rpecRy)  Čoancfl,  raxi  h  bi  ^tci  ho  x04HTI». 

Koho  očí  bolí,  nechoď  do  mlýna.  Č.  —  P.  Dia  grxutotu 
do  m(yna  niejiáé,  dla  szumu  do  lasa. 

Kdo  strachy  umře,  nezasluhuje  na  hřbitově  místa  (prdé 
mu  odzvoní).  C.  —  Hal.  Xto  bu4'b  crpaxy  yuepi,  roiy  ósai- 
Hami  3B0HHn.  *) 

Kdo  na  moři  býval,  ten  i  strach  vídal.  R.  Kro  aa  Mopi 
ŮMBBjn,  TOTh  H  crparb  BH4a4i.  P.  Kto  zna  morze,  wié  eo 
gorze.  Kto  na  morzu  niebywal,  ten  dziwów  niewidal. 

Kdo  utekl,  vyhrál.  Č,  —  Mr.  Xto  BTHfTb,  TOft  ■  opasi. 

Neslouží  útěk  ke  cti,  ale  ke  zdraví.  R.  BirB  He^ecTeHi, 
4a  a4opoBi.  HaL  YTRKaBKa  Mcc^iaBHa,  a>ie  noacvromHa.  P.  Ucíecz- 
ka  jest  zawsze  haniebna,  ale  czasem  zbawienna.  S.  Etaa 
cy  cpaHHH,  a4H  ey  npoóuraqni. 

Zajíc  lapky  líie.  P.  Zajqc  lapki  lize. 

Lepší  se  báti,  než  litovati.  —  Lepdí  jest  varuj  se,  nežli 
neboj  se.  Č. 

Utíkajícímu  jedna  cesta,  a  honícímu  sto.  R.  Etrjioiiy 
04Ha  4opora,  a  noroaniHRy  cto.  S.  Etrynam  cé  4p3RH  64Hon 
nyra,  a  nohepa  cto.  (Snáze  utíkati,  než  honiti.  Užívá  se  ale 
též  o  stíhajícím  zloděje.)  «*) 

Blahoslaveni  bázlivci;  neboť  oni  jsou  ukázali  paty.  Č. 

Při  kom  jest  stud ,  při  tom  i  svědomí.  R.  Bi  Kon  ecTi» 
CTU4'i»,  Bi  TOHT»  H  costcTb.  S.  r4*  6  oópasi,  Ty  6  II  4yma.***) 

Kde  boží  bázeň,  tu  i  stud.  fí.  Bi  Torb  ■  6on»,  n  ion 
ecTb  CTU4ib.  S.  Taí  6  crpaxi,  0H4'k  e  h  ctiiI4'B. 

Boha  se  boj,  a  lidí  styď.  Č.  —  P.  Kto  sie  ludei  nié« 
wstydzi ,  ten  sif  i  boga  nieboji.  R.  Kto  6ora  Ďorrea,  m  4i>4ei 
cnuHTCfl.  8.  Ko  ce  4104H  ae  CTU4a,  au  6ora  ce  ae  6om. 

'  Ctnost  v  červeni  chodí.  P.  Cnota  w  czerwieni  chodii.  — 
(Pýř  barva  ctnosti.) 

*)  AngL  He  who  dief  of  threats,  mnsI  be  niBg  to  charch  by  firts. 
*/  ^.  Béatnciiam  wienf  kéla«,  o  jefikancMam  daog  kelA. 
**^  L  Ubicuiqaa  pudor  esl,  teapar  ibi  saacla  eft  fidof.  Sffrut. 


U  nlidéko  p^enf  dobré  zdmimí;  S.  Pyien^o  4o6«pi 
6  3ian  y  Mji«40Me. 

Bak,  dobrý  znak  I  P.  Raczek,  nie  zly  lo  zniczek.  (Eni- 
buil,  salra  res  est.) 

Kdo  86  zlodem  pýří,  snadno  nezabýH.  Č. 

Tvář  tfife  se  stydí.  &  0(^3i  04*^  oópasa  ce  oni4H. 

Oko  stodu  rozsudí.  P.  Oko  wsiydu  rozsqdnik. 

Kde  není  oka,  není  studa.  P.  Gdzie  oka  ntemass,  lam  i 
wstyda.  *) 

Zač  se  stydíme,  rádi  tajíme;  P.  Cze|fO  aí;  wstydumy, 
to  radzi  kryjemy. 

Oatýchavost  nepřítel  živnosti  i  zmatilosti.  S.  7  OTU^y 
raie  H  rolCTBO  i  nsamrao. 

Hladové  bHcdio  nestyda,  a  syté  ješté  víc.  Č.  —  A  Kor^n 
cim,  ran  aaai  cnui. 

Stád  jen  jednon  ztratífi.  P.  Wstyd  doáé  raz  utraeié.  Kto 
raz  wstyd  utraci,  juž  si§  s  nim  niezbraci. 

Stád  prodán,  život  zmrhán,  fí.  Kor4a  whry  CTH4a,  jrveperb 
le  6i4a. 

Nestondné  oči  nestoudného  srdce  jsdu  svědkové.  S.  Be9« 
cnuae  ohm  6e3CTU4Hora  cp4iia  cy  aaaaa. 

V  nouzi  stud  na  stranu.  8.  V  hobojuh  ctii4'&  aajifl  na 
CTpaay  MemyTH.**) 

Ostydlosl  jest  také  živnost.   Č. 

Bezčelný  vétdí  díly  bére  než  stydlivý.  HLué.  Nečesč  wjac 
wužije  hač  česč. 

Kdo  se  nestydí,  nedojde  hanby.   Č. 

Hoď  stud  na  sud.   Ck.  Šram  za  tram. 

Stud  není  dým,  očí  nevyStípe.  fí.  Cni4'&  ae  4inrB,  rjiasi 

le  BUtCTB. 

Slodem  se  dvohinin  nekrmí.   P.  Wstyd  dworzanina  nie- 
iL   Sic.  Kdo  sa  hanbí,  neklade  na  gamby. 
Nestydové  svět  požívají.  H.  Bezočni  svjet  uživaju. 


**)  JU  ?ka  aganti  initília  M  pador. 


IM 


V. 

Práee^  pilnost  —  zahálka,  lenost.   Obietfstvi 
a  opilstvi.  Hra.   Zloděj.   Clzi  a  zakázané  me 

lihi. 

Bez  práce  není  ovoce.  R.  Beai  Tpy4a  nin  nji04a. 

Přičinlivému  dvojí  život.  (Ano(  se  nemůž  ani  říci,  ie 
žije,  kdo  zahalčivý  život  vede.)  Č. 

Kdo  pracuje,  toho  b&h  nezkracuje.  S.  Ko  pa4M,  6on  ne 
KpaTH. 

Kflň  k  tahu,  pták  k  letu,  a  člověk  ku  práci.  Č. 

Nic  nemůže  člověku  bez  práce  přijíti.  Č. 

Není  jídla  bez  díla.  8.  Hena  tjia  6e3i  4t4a. 

Žáden  bez  práce  nejí  koláče.  Bez  práce  ani  koláče.  Č. 
—  P.  Bez  prače  nieb^dq  kofacze.  R.  He  Tepou,  ne  Mmon  ae 
Óyjierb  KOjiaqi. 

Očima  piva  nevypiješ.  R.  F^asaMH  nnsa  ae  Bunbemb. 

PHčínlivost  víno  pije.   8.  Caara  bhho  nie. 

Nechopiv  se  sekery  chaloupky  nezraubíá.  Mr.  He  naasoutck 
sa  coKupy  xaru  ae  apoĎanu. 

Kdo  chodí,  nachází.  S.  Ko  x04H,  Haxo4a. 

Vychodily  si  nožky,   vydělaly  si  ručky.   Mr.  4oxo4i4ici 

BIVKU,  40po6H4HCfl  pyqKU. 

Kdo  dělá,  vydělá.   P.  Kto  robi,  ten  si^  dorobi. 

Kdo  dbá,  ten  má.  Mr.  Xto  46ae,  TOft  Mae.  IKo  xto  46ae, 
TO  i  y  ce6e  Mae. 

Za  dřepky  otřebky ;  chceS-li  hrachu,  dělej,  brachu.  Č. — 
Sir.  Čič  nedá  nič ;  délavic  je  hlebavic.  Anebo :  Čič  v*  nič, 
dálovc  kruhovc. 

Čeho  nepohledái,  s  tím  se  neshledáS.  R.  4ero  ae  noaaieni^ 
Toro  slpao  ae  cmem^ 


tts 

Pod  zalehlý  kámen  ani  Ýoda  nejde.  Ji  IIo4%  semvn  laMeHb 
■  B04a  aet^erB.  Mr.  UnA^  Jiexaqíft  KtMnib  ■  B04t  aejibe: 

Vlk  leže  neiyje.  Č.  —  P.  Lež^c  wilk  nietýje.  (Protož 
málo  Yyiahálii  i  ly,  ano  člověk  ku  práci  jest  slrofm,  právě 
jako  pták  klétinf.) 

Vlka  nohy  krmí.  B.  Boříka  aorn  aopnan.  Mr.  Boaxa  hofu 

Jesle  k  skotu  nechodí.  Č.  —  Ck.  Nejdu  jásle  k  volu,  neg 
vol  k  jaslam.  *) 

Chléb  za  břichem  nechodí.  A.  X^tÓi  sa  Ópioxon  HezoA^Ti. 
Kr.  S  trebúhom  za  krúhom.   (S  břichem  za  chlebem.) 

Kdo  večeře  nehledá,  toho  večeře  nenajde.  P.  Kto  nie- 
szuka  wíeczerzy,  tego  wieczerza  nieszuka. 

Neběháš-li,  nemáš;  nehledáS-li,  nenajdeš.  P.  Niebíegasz, 
niemasz;  nieszukasz,  niezňajdziesz. 

HoA  sobě,  kflto!  Č.  —  Lov  sobě,  kocourku!  P.  £ow 
sobie,  kotku  ! 

Ráda  kočka  ryby  jf,  než  do  vody  nechce.  Rád  kocour 
ryby  jídá,  ale  nerad  pro  ně  do  vody  břede.  Č.  —  P.  Jadí  by 
kot  ryby,  ale  niechce  ogona  maczač.  **) 

Kdo  chce  ryby  jísti,  musí  se  zmokřiti.  P.  Kto  chce  ryby 
jeié,  musi  sie  zmoczyč. 

Každý  ptáček  svým  se  nosem  živí.  Č.  —  Každé  ptáče 
svým  zobáčkem  syto.  P.  Každý  ptaszek  swojim  si§  noskiem 
žywi.   A.  BcHKafl  nnma  cbohm7>  hocoitb  cura.   Blh.   Ct*  ycrara 

ca   OTHMKa   40BH.       • 

Sokol  na  jednom  místě  nesedí,  ale  kde  ptáka  zhlídne, 
tam  letí.  A.  Cokoai  ua  04hoii'b  rkcTt  ae  ch4hti,  a  r4t  nTiňy 
aijon,  ryja  i  jieTHn». 

Kdo  neseje,  ten  nevěje.  Kdo  chce  žíti,  musí  síti.  Č.  — 
Mr.  He  uectaBrnn  aé'  noxnemb.  S.  A^  ce  ne  cie,  aoRa  ne  HHqe. 
BUL  Taíto  ro  ne  ctemb,  ran  ne  tínme.  Kr.  Kdor  rédko  séja, 
bo  rédko  žnjel. 

*)  ímL  Kon  ptief  epe  boTem ,  fed  boi  pniefepe  reqairit 
**)  Mm.  FeHi  edil  piieem,  fed  non  Tult  Umgere  Homen.  iVéin.  iDUita|c 
4|e  la9|I  %\\éit,  íic  toiíl  fic  aBer  ni^t  fangen. 


IM 

KoaH  86  neleBf,  tomi  se  seieiiL  Č. 

Kdo  chce  chleba,  |iracaj  co  Ifeba.  Č, 

Bez  price  se  (Oovék  nenaJL  Č. 

Z  pilnosti  se  f»í^%\k  rodí,  lenost  hoIoQ  bfdn  plodi  Ó. 

Nerad  ořechy  louská,  rád  vSak  výlupky  cktronstái  <). 

Kdo  chce  jidro  jisti,  musí  ořech  rostousknouli  Cnosf 
prvé  skořepinu  rozIouStiti ,  musi  ořech  rozhryzti).  Č.  -^  Ktk  Če 
le  jedro  luika,  faiphijo  zgrizi.  *) 

Častá  krflpéj  i  kámen  prorazí.  C.  —  R.  Kanjm  co  apcMO- 
Hen  Kalen*  iipo6beT%.  Anebo:  ITo  Ranjit  B04it  %  miueift  npp- 
TaqHBaeT%.  **) 

červík  malý  velký  dub  ztráví,  ne  proto  že  tuze  kouie, 
ale  že  často  točí.  P.  Robak  maty  wielkiego  d^ba  strawi,  nie 
Že  barzo  kqsa,  ale  že  cz^sto  loczy. 

Slepička  po  zméčku  klove,  a  lim  sytá  živé.  A.  Kypo^isa 
no  sepramRy  Rwen*,  h  tími  cura  acHserB.- 

Drž  se  břehu,  a  ryby  budou.  Jfr.  Aopsncb  Óepera,  a 
pu6a  6y4e. 

Pečení  ptáci  nelftiyí  do  huby.  —  Žádnému  pečený-  holub 
(vrabec ,  pták)  do  úst  nevlctí.  Č.  —  Pečené  holoubky  nedá  pán 
hůh  do  houbky.  P.  Nieprzylecq  do  lenia  pieczone  gof^ki,  by 
siedziaf  i  nadsícdzial  zgotowawszy  zqbki.  R.  IleqeRHo  ro4y6n 
HeqMueTflrb  ao  ryÓRU. 

Pán  bůh  dává  požehnání,  ale  do  chléva  sám  nevháoL 
BVk.  rocno4i>  4aBa,  h^  bi  Romap^  ho  sRapaa. 

Ustavičná  práce  vieoko  přemfiže.  Č.  -^  P.  Praea  osla- 
wiczna  wszystko  przemožo. 

Jednou  ranou  dub  nepadne.  —  Dub  neporazil  jedftte 
dechem.  Č.  —  ?.  Nie  raz  siekier|^  gdy  dqb  cbcesi  s^alié. 
R.  He  cpy6aTi»  4y6«)  ae  0T4JrR^  ry6ii.  S.  Ha  eAii%  ^yn>  M 
xpacn  ae  no4ctqe. 


*)  ilfiý<.  He  tkát  will  eat  the  kenel,  miut  cnck  the  nut. 

•*)  JÍ.  'PflN^  áNf«A«jr«i^«r<i  irdcJla^M  ttlři^miř,     AMÍd*É  Mfflt  saZMi   ex- 
cavat  OvmL 


Žádný  strom  nepadne  jednoa  ranou  (po  první  třif  oe)i  Ó.  — 
fl.  Dob  od  jedné  nepadá.  Ch.  Ne  more  Uiiat  na  jett  mah  past 
(O  aetrfalosti  ▼  prád^  nSení,  prosbách.  Též  o  sebrání  Vtt  síly, 
když  a  atocnejSín  fe^  činiti.) 

Kdo  chce  s  něco  býti  (něco  míti),  ten  se  musí  pfKinili*  Ů. 
—  P.  Sto  chce  Go  mieé,  rnusi  úcierpíed. 

Vétií  ddbré  s  větii  prad  pfícháií.  ť.  Wi^ksže  dohfo 
s  wi^liszq  przychodzi  pracq. 

Úsilím  a  prací  i  nebe  koupíc.  JP.  Za  pltic^  i  niebo  knpisz.*) 
Nejde  napřed  nebe,  ale  aáslnha.   P.  Nie  wprzód  niebo, 
ale  wprztfd  jídzic  zasloga. 

Telké  řeky  ticho  plynou,  malé  0  Somem  béží.  P.  VTíelkie 
rzcU  cicho  pfynq,  ma?e  stnraiienia  sÉrztmieni  si^  po  kamienin 
wiok^,  cho<  nie  wíele  wody.  (Co  nadélá  kovář  Muku,  než 
za  groS  díla  spraví,  ano  zlatník  za  dukát  práóe  dovede,  a£ 
bo  ani  alySeti  nebylo.  Tak  i  nejhorSí  pfsálkové  mffaji  největší 
Blechy  a  bubny.) 

Cas  času  nepracuje.  A.  Bpena  speneim  ikte  pa60Taér&. 
(Odkládajícím  a  říkajícím  „Ještě  dost  čásu.«) 

Boboty  —  klopoty.   P 

Táhněte  žíly,  dokud  jste  živy.  ilfr.  TarHvre  xchau,  noRii 
iiBH.    (Opilci  zas  říkají :  Pijte  žíly,  dokud  jste  živy.) 

Kdo  na  nic  nozaměří,  na  nic  neudeřf.  P.  Kto  ni  nacz 
ttiezflDSerza,  w  nic  nienderza. 

Ruky  když  nepřičíníš,  samo  se  nedělá.   Č, 

Na  lovce  i  zvěř  běží.  B.  Ha  jiosna  n  sstpb  óimrri. 
(Lovec,  rytíř  najde,  když  chce  co  činiti,  a  tak  každý  ve  svém 
povoláni)  * 

Lenoch  cti  nedochází,  a  rys  málo  nalapá,  když  dále  přes 
^  kroky  nechce.    Č, 

Na  měkkých  polštářích  se  jména  nedobývá.   Č. 
Kdo  chce  ke  cli,  nemůže  lehkém.   II   Tko  hoóe.časno, 
ae  može  lasno. 

*)   Itff.  Dii  laboríbas  onnit  veaikiiit. 


12S 

Napřed  se  mlátí,  potom  plati.  Č.  —  R.  Kor4a  pos^  ror^a 
■  Mtpa.    (Dříve  poalnž,  potom  ti  zaplatím.) 

Jaké  dílo,  takový  plat  Č.  —  P.  Jaká  praca,  taká  placa. 
A  tak  i  naopak :  Jaká  pfaca,  taká  praca.  HaL  Haa  mara,  ran 
po6oTa.  ♦) 

Jaká  služba,  taková  záplata.  —  Jaká  záslaba,  taková  vý- 
sloha.  Č.  —  CA.  Kakva  služba,  takva  placa.  Kr.  Kakoršna 
.^lužba,  tako  plačilo. 

Dobrá  práce,  dobrá  mzda.  Č. 

Jaká  tykva,  taková  modlitba  (pravil  pop  sedláku).  BUL 
KaKBOTO  niHaara,  raKsa  MO.iHTBaTa. 

Pihiost  sluhy  dobrého  činí  pána  štědrého.  P.  Pilnosc 
sfugi  dobrego  czyni  pana  datnego. 

Jaký  mlat,  taký  plat.  C.  —  Jaký  klep,  taký  chléb.  S.  Díro 
K>ni,  TO  mym^        •• 

Jaká  příze,  takové  plátno.  (Spolu  hra  ve  slovech  pláino 
a  plaL  Jinak  též  v  tom  smyslu  se  užívá ,  jako  ono :  Jak  ai 
usteleš,  tak  lehneš.  U  př.  říká  se  lehkým  dčvčatAm:  Hrubá 
příze,  hrubé  plátno :  holko,  dej  m  pozor !)   Č. 

Ani  slepice  darmo  nehrabe.  —  Ani  koře  rádo  darmo  kuli 
a  hrabe.  —  Kuře  nadarmo  nerado  hrabe,  aby  nijakého  zméčka 
nenašlo.    C. 

Bolí  hrdlo  zpivaf  darmo.    C 

Kdo  lépe  krmen,  lépe  táhne.  —  Kdo  syt,  ten  táhae.  — 
Nesytý  nepoCáhne.  —  Lačný  osel  ani  k&A  nepotáhne.  (Téi 
O  úplatku  se  říká.)  C. 

Kráva  z  krmu  (pudle  tlamy)  dojí.  Ar.  Kráva  per  góbci 
molze.  Ck.  Kráva  prí  gubcu  doji. 

Prázdný  pytel  nestojí.  A  —  ^.  Ilpaaaa  špeha  ycnpaBO 
ae  Moxe  4a  ctoi.  ♦♦) 

Čím  více  se  přikládá,  tím  více  hoří.  —  Bez  podnéta  drva 
nehoří.  C.  —  HLmin  Čim  wjacy  so  pšíkladuje,  čím  bole  ao  pali. 


•)  Kmu  SU  bic  ftilcil;  fe  ber  ^c^a.  áii.  Kai  16  ni  pdk. 
•-)  &A  b  Mhy  kal  p«MÍ  MiHhT  (ládtt  pcázázý  pyial  sujIT) 


Mr.  Ben  muxora  i  4poBa  ae  ropfliib.  Blk^  Kokoto  oothimuu 
orutton,  TO^KOCB  noseqe  ropi.  (Též  o  povsbuiOTání  a  chTále 
pH  učeni,  o  lásce  a  j.) 

Jak  psa  krmfS,  tak  loví.  A.  KaROaa  ncy  RopiuHy  TasoBa 
ero  ■  JOBifl. 

Kdo  kahance  potřebuješ,  nalévej  oleje.   (. 

Za  Spatný  plat  nesporá  práce.  P.  Niespora  praca,  gdy 
Ucha  placa. 

Jak  se  bude,  tak  se  pleSe.  Ch.  Kak  se  igra,  tak  se  pléie. 
lir.  Kakor  se  gode,  tako  se  pléie.  (Jaká  mzda,  taková  práce. 
Anebo  též :  Jaké  vychování,  takové  zvěděni.) 

2bánky  (mfsy)  suché,  dévky  hluché.   Č, 

Co  sluha  sní,  není  íkoda.  P.  Co  sfuga  zje,  to  nie  szkoda. 

Hoden  služebník  pokrmu  svého.  ^  Hoden  délnik  zá- 
pbty  své.    Č.  í 

Kdo  rukama  med  míchá,  prsty  olíže.  8.  Ko  pjrxaua  uex^ 
lima,  npcre  o.iHHce.  Blh.  Me4i»0BU  Ka4iie  koíto  uho,  ne  uoace 
1%  ci  HO  o6^x(e  nipcTUTi. 

Kdo  pečeni  peče,  slušno,  by  jí  okusil.  P.  Kto  pieczeni^ 
piecze,  s?uszna  Hby  jéj  skosttowal. 

Kflft,  kterýž  ovsa  dobývá,  nejméně  ho  jí.  Č.  —  Kůň, 
který  nejvíce  táhne,  nevždy  také  nejvíce  ovsa  dostává. 
EIřA.  Koft,  kiž  najwja^y  čehnje,  doslanje  zwjetáoh'  najmenje 
wowsa. 

Ne  sám  ten  pivo  pije,  kdo  je  vaří.   C. 

I  ten-li  med  pije,  jenžto  na  brtí  leze?  Ten-Ii  víno  pije, 
jenžto  je  kopá?  Č, 

Mnohý  shazuje  hnízdo,  a  jiní  mladé  sbírají.  Č. 

Jiný  obrací  rožeň,  a  jiní  pečeni  jedí.  (ftemeslnící  o  kup- 
cích, na  néž  dělají,  Hktlvaji :  Oni  drží  pečeni,  a  my  rožeft.)  Č- 
Viz  též  ftenieslo. 

Yelká  robota,  malé  tvarůžky.  —  Velká  práce,  malá 
■zda.  ALiii.  Wulka  robota,  male  twarožki.  Wulka  proca, 
mah  zda. 

Kdo  nepracují,  těm  maso,  kdo  pracuji,  těm  hnáty.  Č. 
V.  Služba. 


130     . 

Jeden  se  řeřavý  uhel  od  druhého  hřeje.  Uhel  živý,  při- 
Metly  k  jiným,  i  mrtvé  obživtije.  (Pilní  i  sebe  vespolek  I 
lenivého  pohánějí.)  Č, 

Práce  bezděčná  nebývá  vděčná.  •—  Bezděčné  dílo  nebýrá 
valné  (vzácné,  zdárné).  & 

K  čemu  kdo  chu(  má,  v  tom  těžkosti  nepozná.  S.  Ibui 
MOBOKi  qeiiy  bojoo  aiia4e,  Hvurra  My  nie  rexoco. 

S  chutí  do  toho,  je  půl  hotovo.  Č, 

Bez  ochoty  zlé  roboty.  P.  Bez  ochoty  z<e  (niesporo) 
roboty.  Eal.  Ta^  noMa  oxoni,  ran  aoMa  po6oTU. 

Oči  se  dívají  (oči  lekajO^  a  ruce  dělají.  /?.  F^iasa  rjiiuím 
(CTpaman»),  a  pyn  ^kjiaioTi. 

Než  špatně  orati,  raději  vypřahati.  Jfr.  fliri  noraao  oparH, 
TO  jyvne  BunparaTH. 

Práce  kvapná  málo  platná.  —  Náhlá  robota,  zlá  dobrota. 
Č.  —  Raděj  málo  a  dobře,  nežli  mnoho  a  špatně.  Ck.  Bolje 
málo  pak  dobro,  kak  zlo  pak  vnogo. 

Kdo  zběžně  hrabe, , mnoho  pohrabkŮv  mívá.   Ů. 

Bůh  prácí  miluje.    R.  Eon>  Tpy4U  jik)6htx. 

Ach,  bože  I  bože  I  ^k  co,  neboze  ?^  Chce  mi  se  chleba. 
„Pracovať třeba. ^  P.Bože,  bože!  „Co  niebože ?*^  Chce sif  chleba. 
yRobió  trzeba.^  —  „Dejž,  milý  bože  I**  Pracuj,  neboze;  a  snad 
dám.  Jfr.  „4aft  mbhí,  óovel^  Po6h,  aeěoxce;  to  ft  a9m\  aoxe. 

Boha  vzývej  a  ruky  přikládej.  Č.  —  P.  Boga  wzyvraj, 
r^ku  przyk<adaj. 

Kdo  se  potí  na  poli,  a  medií  se  v  komoře,  ten  hladem 
neumře.  A.  Kto  norien  na  hhbí,  4a  ho^tca  6ory  bi  K^tTM, 
Torb  OTi  ro^04y  ue  yiurpaeTi. 

Vílej  slunce  s  modlitbou  v  ústech  a  s  prací  v  mkou. 
R.  BcrptqaTfc  co^nuie  ci  ho^htboio  wh  ycraxi  h  ch  paóoroD 
Wh  pyRBxi. 

Modli  se  k  bohu,  a  vesluj  k  břehu.  8,  Bory  ce  mojv, 
a/li  Kh  ópiry  rpeóii. 

Pomoz ,  pomoz  ,  svatý  Nikolo !  (volal  topící  se ,  a  svatý 
mu:)  Jenom  i  ty  hýbej  rukama  I  S,  IIomosh,  caeTUlt  HiiROjiat 
^  HaxHH  n  TU  pyKaiia ,  HaxuH ! 


131 

Bfih  praví :  Pomáhej  s!  sám  ,  pomohu  tobě  i  já.  S.  Bon 
roBOpi:  noM03H  CH  carfcy  novofc'  fcy  th  h  a. 

Časté  počínání,  časté  odpočívání.  Č, 

Dobrý  počátek  polovice  díla.  —  Kdo  dobře  počne,  ja- 
koby v  prostředku  byl.  Č.  *) 

Vzav  za  řemen,  neprav  že  nepeven.  R,  BsaemH  aa  rysrb, 
le  roBopM  qro  ae  4K>3irB.  tfr.  Bsabi  sa  rynrhy  ne  Kávu  lao  He4y»i. 
—  Kojí  Re/íymij  to  ft  ne  Óepicb  aa  rymi.  Bělor.  YzitBmM  ca 
3t  17V&,  ae  MTĚM  WTo  He^ya:^. 

Odkladky  jsou  odpadky.  Kr.  Odkladki  so  odpadkl  —  Co 
čínití  máS,  tím  neodkládej;    nebo 

Co  se  dlí,  to  se  mdlí.    Č. 

Co  máš  dnes  snísti,  schovej  na  zejtří,  a  co  máš  zejtra 
dělati,  dělej  dnes.  P.  Co  masz  dz^ii  zjeič,  schowaj  na  jutro, 
a  co  masz  jutro  zrobié,  zrtfb  dzii. 

Rovně  kováno,  brzo  zbroufieno.  (Co  déláS,  dělej  dů- 
kladné.) Č. 

Co  k  hflře ,  v5e  hflře.  Jinak  zas  :  Každý  počátek  tvrdý.  Č. 

Unavenému  koni  i  ocas  téžek.  —  A  opět:  I  unavený  kflft 
jde  před  ocasem.  Č. 

Lučiště  tuze  napiaté  puká.  (?. 

Struna  příliS  natažená  praskne.  CA.  Struna  preveó  napeta 
pakne.    (Též  o  žertu,  trpělivosti    ald.)**) 

Ani  kůfl  nad  sílu  neskočí.    P.  I  koA  nad  sil^  nieskoczy. 

Chtivého  koně  nemáS  příliš  hnáti.    Č. 

Ohnivému  koni  uzdy,  a  ne  ostruh  třeba.  P.  Koniowi 
bystrému  munsztuka,  nie  ostrog  Irzeba.  R.  Ha  peraByio  ^oma^b 
le  myn,  a  Bo»4a*  //.  Berzu  konju  ostrogah  ne  tribuje. 
Ol.  Berzomu  konju  néje  tréba  ostruge.***) 

Kdo  sám  běží,  toho  snadno  hnáti.  Ch.  Koi  sam  běži, 
lehko  ga  je  tirati. 

*)   A.   ^TÍ  ^/uav   narto^.    Dimidium  facii ,  qui  bene  coepit,  habet 

Fr.  Heareax  commencement  est  la  moitíé  de  ťoeu^Te. 
**)  Lmi.  Intensafl  arcus  nimium  facíle  rumpitur.  (SyrusJ 
**^)  Lai.  Bquo  currenti  dod  opus  calcaribus.  (Symt.) 

9* 


132 

Na  kolo  mlýnské  netřeba  moře  pouštéti.   C 

Škoda  velikých  prací,  kde  malé  stačí.  ť.  Szkoda  wieUdéj 
pracy,  kedy  mafa  zmože. 

Spěšně  k  jídlu ,  spěšně  k  dílu.  —  Jaký  kdo  k  jídlu ,  la- 
kový k  dílu.  Č.  —  S.  KaKasi  e  ko  la  ijiy ,  oiaidi  e  ■  m 
At^y.  *) 

Jez  do. sytá  a  dělej  do  potu.  A.  *&»&  40  cuia,  a  4lgiai 
40  nory.  —  PaóoraTB  40  nory,  h  íctb  40  cura. 

Nůž,  kterým  se  pořád  krájí ,  nerzaví.  S.  Hos^,  roi  ce 
yuOTpeójiHBa,  ue  sapl^aBa. 

Rez  se  železa   pilník   stírá.    (Stejnozvukost  slov  fiinik  a 

pilnýO    ^' 

Práce    člověka   živí,    zahálka   maří.   R.   Tpy4a   qe40BtKa 

KopiiHTX,  a  ^tHb  aopTiTX. 

Važ  si  času,  chop  se  práce,  zahálky  se  střež  co  vádce.  Č. 

Ni;budeš-li  se  lenovati ,  budeš  i  sám  chléb  prodávati. 
H.  Kor4U  HO  CTanemb  .liHiiTbca  pačorarb,  CTanemb  h  caiii  xiftói 
npo4aBaTb. 

Práce  čci  na  dělá  bílé  penízky.  R,  Paóora  qepaaH,  4a  4e- 
HeacKa  6t.iaH. 

Kdo  .se  svou  prací  živí,  o  krádeži  nic  neví.  Č. 

Lépe  irhati  konopc  rukama,  než  krkem.  (Lépe  pracovati, 
než  krádeží  na  šibenici  se  dostati.)   Č, 

Mitátě  práce,  ač  i  těžká,  jen  když  není  daremná.  P.  Míla 
prac  I,  hibo  Irudna,  póki  nie  daremná. 

T^žko  zároveň  i^rkati  a  foukati.  CA.  Sérkati  a  puhati  za- 
jedno je  těžko. 

Dv(>  dýně  pod  jednou  paží  nedají  se  nésti.  Blh.  Abí 
4UHH  no4i>  e4H/lf^  MbímHHa/Tk  He  MorafíTi  4a  ca  hocI^tx.  (Dvojí 
práce  nedá  se  jednou  dobou  konati.) 

Švec,  dokud  jedné  boly  neušije,  druhé  nezačíná.  Č.  — 
A  však  i  následující  jest  pravdivé : 

Čiň  to,  čiň  jiné,  tak  ti  čas  mine.    Č. 

^)  Angl.  ijuivk  nt  nicat.   qiiirk  Rt  work. 


133 

Kdo  je  zaměstnán,  snadno  mu  den  uběhne.  S.  Ko  e 
y  uocAj^  OHOMy  jiacno  4aHX  opo^e. 

Ráno  vsUiv  pracuj ;  sic  jinak  zas  bys  ležel.  P.  Raňo 
wstawszy  co  robič;  bo  jínaczéj  takže  byé  ležaf. 

Den  zaěfná  laštovička,  večer  kon^í  zpěv  slavíčka,  fí.  Aa~ 
GTOva  Aeab  HauHaen»,  a  co^oseft  seqepii  xoRiiaerb.  (Překrásné 
pHpodobaěnil   Napřed  pracuj,  potom  požívej  veselí.) 

Čas  práci,  a  zábavám  svá  doba.  fí.  A'^J^y  npeiis,  a  no- 
tíxI  «iaci.    Sic,  Dneska  rob,  zajtra  bop. 

Po  práci  mflo  odpočinouti.   Č. 

Hlad  a  práce  výborné  kořeni.  P.  Przysmak  wyborny 
gfod  i  robota. 

Práce  není  bez  platu,  rozkoi  p!odí  útratu.  P.  Praca 
každá  nui  zapfatf,  rozkosz  sromot^,  útraty. 

Svá  ruka  vládyka.  fí.  i  Mr.  Cboh  pyxa  Bjia4UKa. 

Práce  nebývá  křivá,  jenom  zrovna  přihlížej,  fí*  4'kjio 
npaaov  toako  paacuaTpaBai  apano. 

Na  sebe  dělati  není  hanba.  fí.  Ha  ceóa  paÓOTarb  ne 
cnuHO. 

Vlastní  břímě  (nflSe)  netíží,   fí.  Cboh  aoma  ne  TSHerb. 

Bílé  ruce  milují  cizí  práci.  5.  Ei^e  pyxe  ry^h  nocao 
MMiym. 

Kde  je  ruk  dosti ,  jde  dílo  v  rychlostí.  Kr.  Kjé  je  dosti 
rok,  tam  gré  délo  v' skok.  A  zase  naproti  lomu: 

Kde  je  najviác  opichačov,  najméněj  je  pšena.  Sfc.  (Kde 
mnoho  dělníkův  při  jedné  práci ,  nejméně  se  udělá  a  užitku 
bývá,  jeito  jeden  druhému  na  překážce.) 

Cizím  volem  chleba  se  nedoořeS.  HaL  Hymun-h  bo.<oni 
le  Aopo6Hm&cff  x^óa. 

Mflo  dělati,  když  je  čím.  (Pravil  prý  kdosi,  jenž  kozu 
lebozezem  dřel.)  Č. 

Kdo  se  v  panské  práci  (službě)  přetrhne,  nezasluhuje, 
by  mu  zvonili.  S.  Ko  ce  y  rocnoACKOMi  noc^iy  npeKHHe, 
oiOMy  Henajui  sbohith. 

Bych  měl  šat  a  co  bych  jedl,  tak^  já  bych  ležeti  dovedl. 


134 

(Potřeby  nči  sebou  hýbati.)  Jfr.  Hvh  6u  hhrí  xjitói  ra  o^exa, 
TO  ft  fl  6u  íbx  jie»a. 

Pop  na  zahálce  i  kůzlata  kHívá.  5.  EeanocjieHX  noiTB  ■ 
apifcii  KpCTI. 

^Mlátil  hrách,  mlátU,  a  cepem  si  po  hlavé  klátil.  I?.  He 
CTO^bRO  uyjBMKb  Topoxy  HaMOJOTHJTb ,  CKOAKO  ntnovb  ceóa 
in»  rojiosy  aaKOjiOTHJii.    (O  lenivém  a  nejapném  ddlníku.) 

Zahálka  počátek  vSeho  zlého.  Ch.  HangaTánje  Tse 
zloče  pofietak. 

Zahálka  matka  hHchův.   B.  npa34H0CTb*iiaTi»  nopoKOBi. 

Mnoho  lenochův,  mnoho  hříšníkův.  Č.  » 

Zahálka  jest  čertův  pulštář.    Č.  «) 
.   Ďábel   neoře  ani   kopá,   a  proto  vždy  o  zlém  přemýilí. 
8.  4hbo  hh  ope  hk  xoaa,  aa  to  cse  o  zAy  uacjm  m  paiui. 

Zahalečům  vždycky  svátek.  -—  Kdo  nerad  délá|  loma 
vždy  svátek  jest.  Č.  —  Kdo  nerad  robí,  tomu  vždycky  hody. 
81c.  —  Kdo  nemiluje  robotu,  vždycky  svéti  sobota.  Č.  — 
P.  Leniwemu  zawsze  áwi^to.  B.  Ahnmony  Bcer4a  npasjíiunrb.^^) 

Močhubové   a   lenochové    mají   svátky   mnohé.    B.    Amm 

«iamRHROBX  H  ĎpaiCHHROBl  XCEBOrb  MRoro  npa34RiK0B'&. 

Pondělek  jest  nedělin  bratr.  (Zahaleči  říkají,  jimi  se 
v  pondělí  nechce  do  práce  od  korbele  neb  procházek.)    6, 

Stojatá  voda  ráda  se  zsmradí  (hnije  a  smrdí).   Č. 

Lenivec  bývá  ospalec  B.  Kto  jiírhbx,  totb  i  couodv 

Zapoměnlivost  znamení  lenosti.  P.  Zapamiftanie  córkt 
niedbalstwBi    S.  SaóopaBHOCib  e  auaici  ^íhocté. 

Kdo  dělati  nechce,  toho  i  mouka  kole  v  ruce.  P.  Tego 
co  robič  niechce,  mqka  w  r^ce  kole. 

Přehnala  se  královna  prací,  až  ji  prst  zabolel.  BUL  Yju^ 
Bi4a  cfl  napRaara  sa  po6oT^,  ra  n  aaóojii^i  nxpcn». 

Lenoch-li  se  vzchopí,  hned  celý  svět  ztopL  S.  Ka^^  ca 
jiíri  HaRaRi,  casi  cbíti  nonaia.    (Lenoši  jsou  i  chlubiči.) 


• 


*)  Ángl  An  idle  brain  is  the  devirs   shop.    Kim.  Stúfftggoag  t|t  M 

Xeofclé  {Ro^cbanf. 
**)  LtU.  Ifiuivif  semper  feriae. 


1S5 

Lenoch  i  pod  stoq  střechou  zmokne.  P.  Leniwy  i  w  domu 
swém  zmokníe.  (Ale  kdo  doma  zmokne,  toho,  prý,  ani  bůh 
nelituje.)  *) 

Lenoch  nemoh  —  nedbal  si  zjednal.   Č. 

Lenoch  se  strhal,  že  nechtěl  dvakrát  jíti.  Č. 

Lenivý  dvakrát  délá  (chodí) ,  a  skoupý  dvakrát  platí.  Č. 
—  P.  iiakomy  (skqpy)  dwa  rázy  pfaci,  leniwy  dwa  rázy 
chodzi.  Hal.  ^íhhbuě  abí^h  xo4hti  ,    cKynuft  4BÍqa  ajiariTi. 

Kdo  pozdě  chodí,  sám  sobě  škodí.  Č,  —  P.  Kto  póžno 
chodzi ,  sam  sobie  szkodzi.  Mr,  Xto  oisaho  xoAjnb ,  cbwi 
coót  msiOAfnh.  Kr.  Kdor  prepozno  príde,.  pa  stoji.  Anebo: 
Kdor  na  zaduje  príde,  dobf  kosti. 

Ranní  setí  často  zmýlí,  a  pozdní  vždycky.  (1  —  P.  Siewba 
raná  podczas  omyli,  póžna  zawsze. **) 

Kdo  poslouchá  ptačího  pisku,  mívá  hovínko  k  zisku.  (^. — 
P.  Kto  pilnuje  ptaszego  pisku  (kto  chowa  ptaki  z  pisku),  ten 
miewa  lajna  w  zysku.  ♦**) 

Kdo  chodí  po  ptačím  hlásku,  nachází  pírka  z  ocásku.  Č. 
-  P.  Kto  w  ptaszy  ogon  wierzy,  ten  piórka  z  ogona  znajdzie. 

Rybička  —  chybička,  ptáček  —  mrháček.    Č. 

Lelkováním  se  nenasytíš.  R.  TjuíA^vbQWh  cutx  ho  6y4eniB. 

Hledě  na  les  nevyrosteš,  a  zevluje  na  lidi  nezbohatneš. 
A.  Tmajsí  na  jtcx  ae  eupocremb,  a  CHorpa  aa  .iio^eft  óoraTii 
le  6j4emb.  S.  r4e4aiohH  aa  myny  ae  aapacre,  a  rjie4aiohH  aa 
iD4e  ae  oóoraiH  co. 

Pes  spí  kdy  chce,  ale  nefí  kdy  chce.  Blh.  Kyqero  Roraro 
ve  CUM,  jUh  4a  t4e  ae  MO«e  aoraro  me. 

Letícího  chleba    není.    Mr.    ^excaqoro    X4t0a  neMae    (ae 

Nedobře  se  jí  leže.    R.  HenparoiKe  tcTb  jiexca. 
Panské  spaní,  žebrací  snídaní.   Č. 


*)  Ř.  To9  éUo&tv  fif$xófééiřO¥  ovdi  &$6c  oiutfi^tt,  Apostolinf. 

•*)  Nim.  gfrfií^e  ^aat  ttú^t  felten ;   itfáu  trúgt  ófter.  ^ 

***)  Lúi,  Per  pil cei  et  ayes  multi  periere  scholares.  JVém.   fifá^  fangeii 
vah  Sogrl  fttlítn  ^txlixbt  manc^eit  gutui  (SefeUen. 


Zahálka  netučí.  P.  Prožnowanie  nieutuczy. 

Mladí  leZáci,  staH  žebráci.    Č.*') 

Zahálky  jsa  služebníkem,  neběduj,  žes  hadrníkem.   Č. 

Ruka  bez  roboty  přijde  di»  žebroty.  Sic, 

Líná  ruka  (huba)  holé  ueStěsIf.   Č. 

NedomluTíš-li  se,  nedolenii  se.    C. 

BudeS-li  se  leniti,  budeS  cizí  kouty  potírati.  R.  Kor4a 
craHemb  jitaiiTbCff,  6y4euii»  ci  cyMOft  B04oqmiCH. 

Povalen  a  opilec  po  prázdné  chodí  komoře.  S.  TjHapa 
xao  niairb  no  npaaHOMx  xanry. 

Lenochu  se  bůh  nedodá.   Č. 

Vídává  lenivec  chomouty  ve  snách,  ale  na  kčmft  se  ne- 
dostane do  sinrti.  fí,  BH4t4i  4ÍHHB0ff  My9RHir&  xoMyrB  30  chí, 
ne  Bi4STi»  eny  4oma4Ka  (ko6u4kh)  40  CMepTH. 

Světa  nepřebudu,  díla  neprodělám.  (Tak  lenochové  říkají, 
ale  dobře  se  hodí  přísloví  tó  i  pro  ony,  kdož  nemírni  jsou 
v  práci  a  ve  vyhledávání  časných  věcí.)  6. 

Kdo  z  rána  políhá,  na  večer  pobíhá.   Č. 

Kdo  v  létě  nerobí,  ten  v  zimě  nedrobí.  Sh.  —  P.  Kio 
lecie  prožnuje,  zimie  n^dz;  czuje. 

Přijde  čas  I  že  se  zeptá  zima,  cos  dělal  v  létě.  (Kdo  se 
v  létě  neopatříme ,  v  zimě  bídu  a  psotu  trpěti  bude.)  Č. 

Kde  jsi  zpívala  v  létě ,  zpívej  i  v  zimě  (řekli  mravenci 
ke  kobylce).  S.  4t  ch  ntBao  4ítoci»,  ntBai  ■  siMycb. 

Kdo  ve  žních  hledí  chladu,  natrpí  se  v  zimě  hladu. 
P.  Kto  we  žniwa  patrzy  chfodu,  nacierpi  si§  zimie  gfodu. 

Kdo  nebyl  při  díle,  nebud  také  při  jídle.  Ch.  Kojeg^t  ni 
pri  dělu,  naj  gá  ne  bude  nit  pri  jelu.  (Kdp  nepracuje,  a(  nejí.) 

Vstaniž  lenochu,  bůh  štěstí  rozdává  I  S.  ycraHR  itnril, 
óorb  cpehy  4tjiH. 

Lenochu  nejlépe  domlouvati  dubovými  slovy.  P.  D^bovrymi 
slowy  fajač  leniwemu  trzeba.  NeboC  říkají:  Jaká  bolest,  ta- 
ková mast. 

9t 

*)  Nim.  Sttiign  6|)i(ler,  attct  SettUr. 


til 

Nepálený  dubový  popel  nejlepší  pro  lenost  prostfedek.  C. 

Kým  nepohneš  brkem,  tobo  strč  podávikem.  Č. 

Pobísej  lancucba  ode  hřbeta  do  ucha.    Č. 

Kde  jedí,  tam  jez,  a  kde  dělají,  jdi  pryč,  nepřekážej. 
P.  Gdzie  jedz%  tam  jedz,  a  gdzie  robi^,  tam  jidž  precz,  nie- 
zawadzaj. 

Jísti  a  píti  jest  pAl  života,  za  kamny  se  váleti  celý. 
ffliii.  Jesč  a  pič  je  pd?  žiwjenja ,  w  heli  ležeč  cyle.  (Leno- 
chové Hkají.) 

Dva  obědy  se  nervou  (říká  žrout).  Z  přijedkn  hlava 
neboK.    Č. 

s 

Víte!  pfljdeme  na  mlat.  —  „Nemohu,  mám  závrat^  — 
Vité,  piijdem  do  hospody.  —  „Honem,  děti,  kde  mám  boty.^ 
fí.  Taní  no>m  mojiothtb.  —  CnnHa  6o4htx.  —  Tarb!  no^ 
ma  ran.  —  4aft  Ka^Taraonca  yxBarHTb.  (Anebo :  Thtt*  ! 
crynai  mojoko  uedan.  —  A  r4t  moh  6o4bmafl  jiosiaca.)  Po- 
dobný ieri  nalézá  se  též  v  maloruském  as  v  tento  smysl : 
Jik  ti  říkají?  PasibKch.  A  dělati  chceš?  Nerad  bych.  Jíš 
lelnid  rád?  Nemám  hlad.  A  což  měchury?  Těch  třeba  půl 
fůry.  fliTL  Teée  aoByrB  ?  Mnxafi^o.  A  poóhth  xowemb  ?  Hexaft 
10.  A  Óopniy  ?  He  xoiiy.  A  nnpora  ?  Xom>  óu  h  4Ba.  P.  Grze- 
forz!  —  ^Czegož  ?*  —  Pójdž  robié.  —  „O  niemog§č  chodzič.^ 
—  Ptfjdiže  ješé.  —  „Toó  musz;  poležó.* 

Malá  čest,  velký-li  kdo  jedlík  jest.  R.  Hhofo  ícti»,  ho 
MJiza  qecn. 

Sedkké  jest  mnoho  jisti,  a  panské  mnoho  piti.  P.  Chfop- 
ska  rsecz  sila  jeáé,  a  síla  pič  szlachecka. 

Břicho  děravý  pytel.   P«  Brzuch  wor  dziurawy. 

Sklenka  píli,  zdráva  býti;  druhou  píti,  veselu  býti;  třetí 
pití,  rozum  se  osvítí;  mnohé  však  pití  všecko  zřítí.  R.  ^apy 
■n,  a4ptBy  6un;  noBTOpHn,  yM'B  Boasecejim ;  jrrpoBTb,  yoi 
jcrponi ;  oHOro  nm,  necrpottHy  6iiTb.  (Heslo  toto  nalézá  se 
vyryté  na  starodávní  éíši  jedné.)    Víz  též  níže:  Zdraví. 

Bobře  jest  píti,  ale  nepiti  lépe.  R.  Darb  4o6po,  a  ae  nan 
■  Mrme  TOTO* 


IS8 

Počal  Antouiek  zprvu  v  malý  douiek.  B.  Saqajii  Mipoma 

lIHTb   no   HeMHOXKy. 

První  sklenice,  prvni  hůl.  JKr.  Ilepea  «iapRa  h  nepsa  najna. 

Opilec  sobě  rozum  odními,  a  bůh  mu  ho  znovu  divá. 
Hal.  IlbflHHtt  coói  posjMx  BM^epae,  a  6nrh  h3hobx  4ae. 

Opilý  vSemu  avoiuje.  Hal.  UhHSUŘ  aa  ace  aHaaajuie. 

Opilý  a  8  rozumem ,  toC  dvojí  síla  v  něm ;  opilý  a  hloupý, 
jen  8  ním  do  stoupy.  /?.  Uhmrh  4a  ymeni^  Asa  yro^n  b%  eenk; 
a  ífhnwh  ABi  TAyny  rairB  6ojn»me  6bK)rb. 

NesIuSí  s  ožralci  píti,  s  bezbožnými  spolku  míti.   Č. 

V  opilého  řečí  více.  Č.  —  Víno  dává  slova.  K  Y  nva- 
aaro  piqei  óojoime.   S.  Brho  aajiasH  piqH. 

Kdo  naložil  do  bHcha,  rád  se  jazykem  potýká.  P.  Kto 
brzuch  naláduje,  j^zykiem  rad  szermuje.  Anebo:  6dy  aobia 
ludzie  podpijq,  wten  czas  poznač  fantazyjf. 

Člověka  pH  víně  poznáS.  Č.  — -  S.  ^onerb  ce  y  any 
(nann)  noaaae. 

Víno  jest  zrcadlo  mysli.  8.  Bhho  e  ^yme  or4eAajio. 

Víno  nemá  závory.  S.  Baao  Hena  lunqaHHiie. 

Plné  břicho  jazyka  neudrží.  P.  Brzuch  pelny  jazyka 
nieutrzyma. 

Co  v  srdci  střízlivého,  to  na  jazyku  opilého.  C!o  střízlivý 
na  srdci  má,  to  se  opilému  na  jazyku  vypukne.  Co  střízlivý 
v  sobě  kryje ,  to  opilý  z  sebe  ven  vylije.  C.  —  P.  Co  po 
trzežwemu  na  myili ,  to  po  pijanemu  na  jazyku.  Anebo :  Co 
na  sercu  u  trzežwego,  to  na  jazyku  u  pijanego.  /?.  Mto  7 
rpeásaro  na  jut  (bx  rojioat),  to  y  nbflHaro  aa  aauirk.  Ihaiaro 
piqa,  a  rpeásaro  Mucjib.  Mr.  mo  ai  TBepeaoro  aa  yvk,  to 
y  DbflHoro  aa  asuiii.  8,  DIto  rpisaei  uicjh,  to  nian  roBopi. 
CA.  Kaj  člověk  trezen  misii,  rad  ono  pijan  včini. *) 

Aneb  s  námi  pij ,    aneb   po  svých  jdi.    P.   Abo  pij ,  abo 


•)  n.  To  h  tfj  ua^éi^  xov  nffoirroc,  vni^  yltirrr^z  iatl  rov  fiě&vovtmf. 
Lmf.  Qnoá  in  ■Dimo  sobrii,  id  est  ín  iJDaaa  ebríi.  AngL  What  so- 
bernesB  concMls,  drankenness  reveals.  Ťiěm,  XxunUnn  Shtnb  fpti^t 
itt<^tt§rn<gtttnb.  (Žádié  tajnosti  nenf,  kde  kraliye  opilflTÍ.  Fř.31,4.) 


jídi  precz.  (Kde  se  bojí  Tyzvědače  málopijfcflio.)  —  Bud  pij, 
bud  ge  bij.  P.  Pij,  albo  si;  bij.  ♦) 

Ve  mlýné  nebuď,  a  ožralce,  když  spí,  nebud.  Č. 

Dítě  a  opilého  pin  bůh  střeže.  F.  Pijanego  a  dzieci^cía 
paa  hóg  stneže. 

Déti  se  Slití  ofiklivce,  a  pán  bůh  opilce.  R.  Atn  fitrann 
ypojif  a  rocno4b  manaro  qe40BtKa. 

Vyhni  se  opilému,  jakož  i  bláznu.  S.  Viliohi  ce  maiiy, 
wo  M  jyflr. 

Opilému  člověku  se  i  pán  bůh  z  cesty  vyhne.  Č.  **) 

Ochlasta  se  klátí,  a  obžera  boží  dar  vyvrátí.  Č.  *—  R.  IlbflHoe 
rtio  maroBaro,  a  nozjrkAROe  TomHOBaro. 

Pálenka  je  válenka.   HLuHí.  Palenc  je  walenc. 

Opilý  svíčky  nepostaví,  ale  svalí.  Mr.  llBHHUtt  CBiqRU 
■a  HOcraBiTb,  a  3BajiiTi». 

Není  ten  opilý,  kdo  na  tvář,  ale  ten,  kdo  na  hřbet  padá. 
Mr.  He  to  niaHUĚ,  mo  HanepoAi  na4a,  a  to  nbímdl,  mo  Ra- 
sa a  luua. 

Kdo  řadu  zvyká,  řádu  odvyká.    Č. 

Kdo  dopívá,  k  zisku  mu  nebývá.  A.  IIiitb  ju>  AHB,  ho  bi- 
Mffn  40Ópa.  Hroto  uHTb,  4o6py  ho  6im. 

Nejeden  pro  svoje  vrecko  (pytel ,  panděro)  priSol  o 
fiecko.  Sk, 

Přivyknuv  pití  neujdeS  bití.  fí.  Kor^a  ne  ylbfemBCfl  orb 
WMThM,  Re  yi4enii»  or&  6hti>a. 

Kdo  mnoho  pije,  sám  svou  hlavu  bije.  S.  Ko  noMRoro 
iia,  no  r^aBH  ce  6ie. 

Kdo  8  opilci  se  vodí,  bťžo  bez  kabátu  chodí.  R.  Ci  apHx- 
lOD  STO  B04iTCfl,   6e3x  py6amKK  Raxo4HTCfl. 

Kdo  vínko  dusí,  brzo  nouzi  zkusí,  fí,  Kto  bhhuo  Ánůvn, 
wn  cBWh  ce6fl  vyówn. 

Kdo  ztuha  pije,  málo  popije.  CA.  Koi  vnogo  pije,  málo 
fopije. 


*)  jL  IJé&š  ^  anl&i.  Nim,  €anf  oUx  lanf. 

"^  Mfm.  9ítttm  ooflea  nonn  foK  ein  gela^eaer  ffiagea  aitftDcid^eti. 


14t 

No  ten  lotras,  kdo  pije  a  má  zač ;  ale  ten,  kdo  nemá  laó. 
P.  Nie  to  lotr,  co  pije  a  ma  za  co;  ale  to,  co  nienui  sa  co. 

Hráé  nejčastěji  bez  peněz.   Č, 

Kdo  se  honí  za  toušem,  peníze  mu  vypadají.  Č. 

Nejlepší  hráč,  nejlepší  lotr.  Č.  —  P.  Najlepszy  graes, 
oajwí^kszy  fotr.*) 

Komu  milá  hra,  neuzří  dobra.  R.  Hrpa  ae  40B646rfr  40 
4o6pa. 

Hračky  —  plačky.  8.  Hrpaqza  n4aqKa. 

Kdo  zle  hrá,  zisku  nepozná.  Č. 

I  ve -hře  přítele  poznáš.  Č. 

Kdo  nehrá,  neprohrá.  Č.  —  P.  Kto  niegra,  nieatnd. 

Praví  svatý  Barnabáš:  Nehřej,  nehřej,  neprohrál.  Ó»  — 
P.  Niegraj,  nieprzegrasz. 
I       Hráč  a  marnotratný  žráč,  bývá  svého  statku  dráč.  Č. 

První  vyhrání  z  kapsy  vyhání  (a  poslední  prohrání  z  ka- 
bátu). Č.  —  P.  Kto  z  przodku  wygrawa,  na  ostatku  BÍoma  eo 
stawié.  Ch.  Perva  sréča,  prazna  vreča. 

Mezi  hráči  dábel  peníze  bére.  P.  Hif  dzy  graczoii  diabel 
pienifdze  bierze. 

Ten  horší  hráč,  kdo  hráčům  svíčky  dává.  P.  Nie  lo 
kostera  co  gra,  to  kostera  co  kosterom  przyéwieca. 

Když  ti  nejlíp  kostka  padá,  tehdy  honem  obraf  mUml 
Kr.  Kadar  narbolj  igra  teče,  jí  obemí  hitro  pleče.  Ck.  Kadt 
najbolje  igra  teče,  oběmi  joj  hitro  pleče. 

Sedlák  o  voko  kobylu  prohrál.**) 

Praví  arciotec  Cech:  Co  není  tvého,  toho  nech.  —  KdM 
nepoložil,  neber.   Č. 

Zlodřj  není  bratr,  a  nevéstka  není  sestra.  P.  Zfodziéj 
mi  nie  brat,  kurwa  nie  siostra.  B.  Bopx  ae  óparB,  a  ójuul 
■e  cecrpa. 

Lepší  svůj  šat  plátěný ,  než  hedbávný  kradený.  Č,  — 
P.  Lepiéj  swoje  latač,  niž  cudze  chwatač.  Mr.  Ayíme  caoe 
4aTaHe,  a  hhjicb  qyjice  xanaae. 

^  Lai.  Aleator  qaanto  in  arte  est  melior,  tanto  eft  nequior.   %nM. 
**)  IV.  Fante  ďnn  point,  Martin  perdit  ion  áne. 


143 

LepU  ySc  kap£íti ,  než  lonpiti.  R.  AjHme  ToproBarb,  vin 
lopoBan. 

Loupiti  není  koupili;  nakosec  vždy  více  prod^láS,  než 
Tyděiáš.  R.  BopoBan  ho  ToprOBan;  Haiua4i  óojmhoí  aeseju 
iipiSiuB. 

Loupežnici  nespravedlivě  berou,  ale  spravedlivé  se  dělí. 
P.  Zbojcy  niesprawiedliwie  wydzieraj^,  a  sprawiedliwie  si^ 
dfiel^. 

Zlodějství  poslední  řemeslo.  R,  BopoacTBo  nocjiÍ4Hee 
penecuo. 

Vsal-lis  lýčí ,  saplaf  řemenem ;  vzal-lis  řem^n ,  záplat 
kožL  Č.  —  R.  Bsfljii  ^iraco,  a  ot4Aí  penemem*.  Mr.  Hyme  Boabiu 
jimo,  a  poMemKon  ae  OA^y^emb.  —  Také  o  pájéce  platí 
takto  jaouc  proneSeno:  Za  ztracené  cizí  lýčko  řemenem  za- 
pblB.  F.  Za  zg^ione  cudze  fyczko  trzeba  dač  rzemyk. 
toL  3a  vyxe  jih«iro,  4ACb  caii  pewbHeub. 

Vešmi  cizího  žtipec,  a  tvé  budou  bráti  přehršlemi. 
Mr.  ^yxoro  Boaun  XMOHea),  tboo  6y4yTb  óparn  npiropnuMiui. 
P.  Ty  cudsego  szczypty,  a  diabef  twego  garšcíf. 

Vlk  také  čtené  a  znamenané  bére.  Č.  —  I  z  čítaného  vlk 
bere.  Sk.  —  P.  I  liczone  wilk  bierie.  R.  Bojon  h  nax  cqera 
osení  Rpa4eTi.  Ch.  Vuk  i  brojené  grabi  ovce.  //.  I  brojené 
ofce  korjak  jede ,  kamo-li  nebrojene.  *)  —  (Dá  se  také  o  spo- 
fiaí  a  opatrném  hospodářství  užívati.) 

Vlk  nedetřf  hospodářových  péči,  a  krade  ovce  i  z  počtu 
kez  po£lo.  R.  BoMKTb  ae  r4ii4irB  aa  xosaftCRy  3a6oTy,  a  Kpa4erB 
MQi  lai  cqera  6e3'B  cqery. 

Vlk  nenosí  zvonce.  Ch.  Vuk  nenosí  zvonca. 

Co  vlk  schvátí,  nerad  vrátí.  —  Vlk  co  vezme  a  uchvátí, 
lerad  toho  zase  vrátL  (Co  vlk  osiehne,  nebrzo  pustí.)  Č.  — 
P.  Co  vrilk  zalapi ,  próžno  wydzierač.  S.  Ka4'B  Kyp/wy  mro  y 


*)  Itff.  floD  curat  nnmerum  lupui.  Sp.  De  lo  contado  come  el  lobo. 
¥r.  BrebU  comptéei,  le  loup  les  mange.  !V^.  íDcr  Golf  frift  auÚ^ 
vea  geiá^ftfO  ^^afeti.    Čud.  Kal  hunt  wOUab  loetust 


144 

rpRjUHX  yna4He ,  mymio  e  HsqjmaTH.  *)  Podobná  i  toto :  Což 
jednou  čertu  v  hrdlo  přijde,  toho  žádný  nerykoupL  Č.  (Plití 
též  o  lakomcL) 

Kde  ylk  jehné  byl  snědl,  lam  se  často  yáli.  8,  4"^  Rjrpm 
urát  (CTpBHHy)  H3ie ,  0H4t  ce  qecTO  eajiA. 

Zvykne-Ii  vlk  do  stavadel  choditi,  tam  brzo  po  stádu 
veta.  Mr,  noBa4HTi»cfl  bobki  bi  Komapy  xo^hth,  to  ni  04ioi 
OBni   HO  ójTTH.    Anebo    jak  Nestor  pifie  .*   Auie  ca  BiBMm 

BOJOTB   B%   OBni,    TO   BUHOCHTX   BCe    CTa40. 

Vlk  tu  nebéře,  kde  má  mladé  (aby  filak  ztratil).  Cenrenka 
dokládá:  Tak  lotři  někleří,  kdež  bydlejf,  tu  na  kabáty  neči- 
hájí,  leč  jinde  dále.  Což  i  Cikáni  činí.  —  P.  Wilk  na  dsie- 
dzinie  nieszkodzi. 

Kde  maso,  tu  psi;  kde  myši,  tu  zloději.  Č.  —  Kr.  Qer 
mi9i,  lam  taije ;  kjer  mesó,  tam  pse.**) 

Zahradník  sází,  zloděj  ovoce  sráží.   Č. 

Přfležitost  dělá  zloděje.  Č.  —  Ch.  Prilika  činí  tatt.  «•«) 

Nechráněné  mléko  i  psi  ločf.   Ch.  Pusto  mléko  i  psi  ločfl. 

Na  přikryté  mléko  kočky  nechodí.  Blk.  IIoRpuTOTO  mmo 
rovití  ro  ne  ^A^Uhn. 

Klíče  do  rukou,  k  šibenici  řebřík.  P.  Klucze  do  f|k, 
drábky  na  szubienicf . 

Co  se  nevidí,  to  se  nekrade.  Č.  —  Ch.  Kadégá  ni  iiiěUf 
nigá  nit  kaj  vzetí.  Nebof :  Oči  jsou  svůdkyné.  8.  Ov  cjr 
Bapajume,  kteréhož  přísloví  se  také  užívá  o  světu  atd. 

Strážný  nad  strážným,  a  oba  kradou.  P.  Stréi  nad 
strožem,  a  oba  kradnq. 

Domácího  zloděje  těžko  se  uchrániti.  P.  Zfodzieja  do- 
mowego  trudno  si§  ustrzedz.  Z{odziéj  domowy,  nieprzyjadel 
gutowy.    R.  4oBamHiiro  Bopa  ho  yéepexeuiLCfl.    Mr.    XaTHéro 


*)  Lat,   Gnttnre  clania  lupi  raro  solet  esca  relabí.  Čud.   Mis  aoe  amiii. 

se  soe  kottun.  (Co  ve  ylčf  tlamě,  to  ve  vlčím  břichu.  • 
**)  L  Ubi  mnres,  ibi  fnres. 

***)  L.  Occaiio  facit  farem.  Fr.  L'occafion  fait  le  larroo.  Án^  Oppor- 
ťinily  makes  a  thief.  Dén.  ^ilig^cb  gi6r  ITpttr.  Kém,  (9ck^enhei 
mdd^t  ÍDirbe.  (áp.  En  casa  abieita  el  justo  pecca.) 


145 

MOjctfl  He  BAepexeniBCfl.  4oMaiiiHéro  ajo^tfl  rhno  cff  BcrepeqH. 
8.  04%  AONafcerb  xpcyaiiHa  rexKO  e  ca^yBanr. 

O  Tlka  hlas,  a  krade  ovce  Sas.  B.  Ha  BOJiRa  tojr>ro 
ciaaa,  a  tcrL  oseivh  Casa. 

Zlodéji  jsou,   i  kdo  kradou,   i  kdo  jim  pomocni  radou. 

A.  H  TOn  Bopx,  KTO  Bopyerii,  h  kto  Bopan  noraRaerB. 

Nebylo  by  zloděje,  kdyby  nebylo  přijimačáv  (skrýraCův). 
Nebylo  by  zlodějíkův,  by  nebylo  příjemníkův.  Č.  —  S.  He  nome 
iurm  xpcy3flH^  óeai  araRa.  Kr.  Ako  bí  nebilo  skrívavca,  bi 
tadi  nebilo  kradlívca.  Anebo :  Ko  bi  nihče  neskrival,  bi  nihče 
vekradel. 

HorSí  přijimač  nei  zloděj.  Č.  —  P.  Tak  to  zlodziéj,  co 
przyjmnje ,  jak  ten ,  co  kradnie.  Anebo  :  Nie  to  zlodziéj ,  co 
akndnie,  ale  to,  co  schowa.  JHr.  He  roft  3J04tft,  mo  Rpa4e, 
•  TOi  n(o  nepexosye.  Nebof :  Dobře  krásti ,  když  jest  kam 
Uásti.  Jfr.  4o6pe  RpacTH,  rojih  e  40  ^0T0  RjiacTH.  *) 

Zloděj  ne  vždycky  krade ,  ale  ty  se  měj  vždy  na  pozoru. 

B.  Bop*B  ae  Bcer4a  Rpa4erB,  4a  Bcer4a  ero  óeperHCB. 

Nesnadno  před  zlodějem  krásti  (a  před  lhářem  lháti).  Ó. 
—  8.  Te3RR0  e  orb  xpcysnaa  mro  yRpacrn.  —  Těžko  zloděje 
okrásti,  lháře  ob  vésti.  Č.  —  P.  Trud  no  zfodzieja  okraáč. 

Lépe  se  zloděj  lidí  střeže,  než  lidé  jeho.  P.  Lepiéj  sif 
doduéj  sam  strzeže,  niž  si§  go  ludzie  strzegq. 

SUurého  zloděje*  netřeba  krádeži  učiti.  HLuL  Starého  pa- 
dacha  njetraá  wučié  kranyé. 

Kočka  myšího  lovu  neponechá,  a  zloděj  krádeže  neza- 
lechá.  A.  KomRa  Mumeft  ^obhtb  ne  ycTaueTi,  a  Bopx  Boposarb 
iB  lepecTaHeTi. 

Rád   zlodťj  mlátí,   ale    zámky.    A.   Tarb  ho  hojiothtx,  a 

lOJbKO    aaiIRH   R040THTX. 

Na  zloději  čapka  hoří.  Č.  —  P.  Na  zfodzieju  szapka  gore. 
fr.   Ha    3404tK)   mauRa    ropnib.    Bélor.    Ha   3^043ÍH)  maoRa 


*)  8p.  No  ay  ladron  sin  encubridor.  Angl,  No  receiver,  no  thíef.  Něm, 
SBenn  nic^t  máte  bfr  ^tffUx,  fo  tváře  aad^  ni(^t  ttx  Ste^Ier.    ^er 
^|(cr  i^  fo  gttt  aU  ber  ®te^lcr. 

\0 


14« 

ropiob.   (ZvláStě  ožívá  se  o  zlém  svědomí,  když  při  jbiých 
postihujíc  své  šinráry  tím  samo  se  vyzrazuje.) 

S  jehličky  na  greSlíóku ,  s  grešlíčky  na  truhličku ,  a  ini- 
hličky  na  kravičku ,  s  kravičky  na  Sibeničku.  Č*  —  P.  Od 
guzika  do  nožyka,  od  nožyka  do  konika,  a  potem  na  sia- 
bienicf. 

Kdo  koupí,  bode  mfC,  kdo  ukradne,  bude  bit  Č.  — 
CA.  fíoj  krade,  njega  glade. 

Zloděj  krade  ne  k  zisku ,  ale  k  svému  nátisku.  R.  Bop^ 
Bopyerii  ne  am  npHÓiUH,  a  am  rmóeim. 

Ač  chytfe  se  zloděj   provine,   předce  ho  zkáza  nemine. 
R.  XoTfl  cb  yHOH'B  BoposaTb,  a  6Í4U  ae  MUfOBan. 
Dozralého  zloděje  dohoní  kulhavý  biřic.   Č, 
Kdo  nalézá ,  dřív  nei  jiný  ztratí :  umírá ,  dřív  než  poůie 
stonatí.   Č. 

Loví  vlk  na  Uamu,  než  když  ho  chytí,  běda  mnu  P.  Hou 
wilk,  nosi,  ale  poniosQ  i  wilka.  Nosif  wilk,  ale  pr^yniosf  i 
wifka.  Mr.  .Aobhti*  bobkx  ,  jioBHTb  bobki  ,  a  nvh  u  bobm 
aiftMaioTi,  TO  HaóepeTCfl  jiaxa. 

Kadidlo  na  čerty,  a  žalář  na  zloděje.  R.  .^84081  aa  qeprei, 
a  Tiopuui  na  Tarei. 

Za  hříchy  muky,  a  za  krádež  býkovec.  R.  3a  vptxa 
HyKH,  a  aa  bopobctbo  KayjT,  (4a  Bace^ama). 

Kradl  zloděj,  kradl,  až  s  šibeničky  spadl.  R,  Kaai  Bopy 
Bfl  BopoBarb,  a  sHce^HUii  (KHyra)  ae  HHHOBaTb. 

Kdo  filut,  tomu  knut.  R.  Kto  n^yrij  4Ja  Toro  C4k4an 
RHyri. 

Dobrý  člověk  není  filut,    a  zloději  sluší  provaz  a  knat. 
R.  Bopy  BHce.«Haa  4a  KHyrb,  a  4o6poft  Bcer4a  ae  nji3rn. 
Když  zloděj  dozrá,  sám  se  na  Šibenici  dá.   Č. 
Ač  zloděj    dlouho   své  kousky   tropí,   přede   ho   lýčený 
brod  ztopí.   C. 

Zloděj  v  noci  krade ,  a  ve  dne  ho  věsí.  P.  Zlodiléj 
w  nocy  kradnie,  a  we  dnie  go  wiesza. 

Zloději  nesluší  lépe  jako  na  šibenici.  Č.  —  Ch.  Tat  ni 
nigdar  bolši,  kak  na  vešalib. 


Ml 

Lepší  lýéený  život,  než  hedbávná  (lýicoá)  smrt.  P.  Lepszy 
lywot  fyciany,  niž  jedwabna  ámieré. 

Běda,  komu  kvítí  pod  nohama  roste!  Č. 

Radéj  chci  točný  kapati,  než  hladový  plakati.  8,  Bojini 
ncnrb  lanarH,  nero  rjia^aHi  ojiaKaTH.   (Zlodějflv  příslovL) 

Malé  zlodéje  věilejí,  veliké  pouSiéjí.  —  Malých  kminóv 
Těšajú ,  a  velkých  púščajú.  Sic.  —  Malé  zlodéje  věéejí,  a 
^d  velkými  klobouéky  snímejL  C.  —  P.  Wieicy  zlodzíeje 
male  wieszajq  fkarzq).  iL  Ha.«uxx  BopoBi  aimaioTi,  a  6o4k- 
■■XI  npcmaiorB.  CA.  Táti  veliki  slobodno  bode,  a  menfii  se 
obeSaJQ.  *) 

Krkavci  sobe  lítiyí,  holubi  v  léčkách  váznou.  C.^) 

Velikých  ptákův  pod  pomeč  nelapajf.  Č, 

Nevéfieji  toho,  kdo  kradl,  ale  kdo  schovati  neuměl.  Č, — 
Jt.  He  aa  re  Mock&ía  6i>iot'b,  mo  Kpa4e,  a  aa  re,  mo6x  yirbax 
nnui  zoBan.   R.  BopoBajn,  Aa  kobiiu  pacrep&ix. 


Ciii  chléb  vždy  lépe  chutná.  —  Cizí  chléb  chotnějif^ 
sltdšL  Č.  —  Kradený  chléb  chutnější.  P.  Smaczny  chleb 
bradziony. 

v 

Cizí  chléb  dětem  houska.  C.  —  RLui.  Džeči  cuzemu 
kUjebej  rjekaja  cafta. 

Chutnější  ryba  na  cizí  míse.    R,   Xopoma   pu6a ,   4a   aa 

Hořká  naše  brynza.   Č. 

Lépe  se  mi  líbí  tvůj  křaplavý  hrnec,  než  můj  celý. 
U.  Čini  mi  se  bolja  tvoja  čmula  rar^bijena,    negli   moja   cela. 

Do  svého  ďábel  lžíci  medu  vpustil,  a  do  cizího  dvě. 
P.  Do  swego  díabe?  fyžk§  miodu  wfožyf,  a  do  cudzego  dwie. 

Zasnoubenou  pannu  každý  by  rád  měl  za  ženu.  P.  Po- 
ihibion^  pann§  každý  chce  mieč  za  žon^. 

Zakizáoé  sladké.   Č. 


*)  Lat.  Magni  fnres  rainofes  mořte  damtiant  Fr.  On  ne  prend  qae  le^ 
petíta  Toleura.    iVém.  SXúm^iibt  ^dngt  man,  grope  láft  man  laufen. 
**)  Lai.  Dal  veDÍam  conrís,  vexat  cenaura  columbas. 


14S 

Není  chatnéjSfho  masa  nad  kradené.  S.  HeMa  cjmlf&rh 
Meca  OAi  KpaÁeHorB. 

V  krámech  maso  po  groSi ,  lovené  po  desetníku ,  a  kra- 
dené za  dukát.  8.  KacancKO  e  něco  no  qenipH  napě,  áobuhko 
no  rpomx ,  a  xpcycKO  oo  AyKari.  (Vykládá  se  také  tak ,  ie 
lovec  mnoho  času  promrhá,  a  zlodt^j  postižen  jsa  i  čas  a  vé«- 
zení  tratí,  i  pokutu  platili  musí.) 

Ustavičností  véci  zevSednéjí.  P.  Ustawicznoiciq  rzeczy 
powszedniejq. 

Co  v  své  moci  máme ,  o  to  málo  dbáme.  P.  Co  w  swé|| 
mocy  mamy,  o  to  malo  dbamy. 

Čťho  se  nám  přeje,  to  méné  chutná.  Co  se  méné  hodí, 
čluvěku  co  škodí,  k  tomu  chtíč  a  čert  tím  silněji  vodí.  P.  Co 
8iq  godzi,  to  niesmakuje.  Co  wolno,  to  nie  smaczno.  Clifci 
do  tegt)  ustájí,  czcgo  nám  wi;c  dozwalajq.  Barziej  te  rzeczy 
smakujq,  których  barziej  zakazujq.  Co  sif  niegodzi,  co  barziej 
szkodzi,  na  to  ch§č  i  czart  barziej  podwodzi,  atd.  (Viz  též: 
Závist.) 


14* 


if^ti,  neitéfttij  strdjee  svého  itěstí.  Peiikze. 
Bohatý*  chudý*  nuzný.  MTebezpeéný  stav  vel- 
kých, —  pád  mocného.  Bolest  —  hoře*  žalostt 
truchle  mysl*  litostlvost  —  péj^e  —  všude  ob- 
tížnosti.   Hlad.    Pozdni  žel  —  zmoudřeni  po 

ikodě.    tfftéchU  ~  naděje. 

Bůh  štěstím  vládne.  Č.  —  P.  Bóg  szcz^écfem  whdnie. 
Bóg  wszystkiem  rzqdzi.  Pan  bóg  czasy  rozdaje.  A.  CqacTjiH- 
lOHj  TBjaHi  OTX  6ora  mvch. 

Bflh  iítěstí  dělí,  a  kuchař  polévku.  S.  Eor&  cpeliy  4t4H, 
I  annÍA  qop6y.. 

Když  pán  bůh  ráčí,  štěstí  musí.  L 

Ač  li  bůh  dal,  a  však  neupsal.  S.  Ako  e  6orL  4ao,  hh  e 
njDicao. 

K  komu  Štěstí  jede,  dobře  se  mu  vede.  Č. 

Komu  přeje  štěstí,  pomAže  mu  na  kflň  vsésti.  Č. 

Komu  štěstí,  tomu  í  losy.  R.  Kóny  •  cqacTbe,  TOHy  h  40jifl. 

Pro  štěstí  není  zákonu  (pravidla).  A.  Ha  cqacTbe  hítx 
moHa, 

Příhoda  mnoho  můž.  C. 

Komu  štěstí  huJe ,  ten  Ataman  bude.  A.  Kóny  octb 
TuarB,  TOrb  6y4erb  araHani. 

Komu  štěstí  slouží,  o  ničem  ten  netouží.  R.  Kóny  cqacTbe 
(ipeifl)  cjiyjRirB,  totb  hh  o  qeirB  ne  vptxvh. 

Těžko  mu  50  bylo  naroditi,  ale  snadno  mu  žíti.  S.  TevRO 
ly  ce  61140  po4UTii,  a  ^acHO  ly  e  ^chb^íth.   (Šťastný  člověk). 


1»0 

Dobře  se  tomu  bytuje,  komu  babka  čaruje.  A.  Xopomo 
TOMy  aKHTb,  y  k6to  6a6ymKa  BopoxcHTi.  A  však :  Čemu  kouzlili, 
neumíš-Ii  k  dobru  užíti.   R.  Hauro  BopoxcHTb,  Kor4a  ne  yiiteiiu» 

Bl  406pt   XCHTb. 

Těžko   šfaslným   býti,    a  závisf  nevzbudili,     fí.    Tpyjmo 

CqaCT^HBUMl   6blTk,   4a    HHKOMy   He   40Ca4MTb. 

Štěstí  má  vždycky  nenávisti  dosti  >  sama  bída  se  závisti 
zhostí.  Č, 

Koně  za  ovsem  béží,  a  osli  bo  dostávají.  (Štěstí  obyéejaé 
příznivější  bývá  troupům  než  moudrým.)  Č. 

Neptej  se,  kde  koni  byli;  buď  rád,  že  domů.  přišli  Jfr. 
He  nuTail,  40  kohh  6y^,  aóu  4011a  HOMyBaAii. 

Jiná  ruka^  jiné  štěstí.  HLui.  Druha' ruka,  drul\je  zboio. 
DLui.  Druga  ruka,  druga  glika.*) 

Při  dobrém  větru  na  bouří  pamatuj.  R.  E^aro  njUByqi 
noMHH  6ypio. 

První  štěstí  zřídka  bývá  dobré.  Č. 

Ctnosf  a  štěstí  visí  na  tenké  niti  Č. 

Štěstí  noclehy  mění.  Č. 

Nekuždému  dlouho  štěstí  slouží.  Č. 

Kolo  se  dokola  točí.  Lidské  věci  se  v  kole  ločí.  Č. 
(ŠIČ51Í  se  střídá.)  S.  H4e  kojIO  HaoK040.  Kr.  Sréča  je  opotočna. 

—  Štťstí  jest  potočité,  kulovaté. 

Jak  se  koule  otáčí,  tak  světa  losy  skáčí.  Ch.  Kak  pila 
tače,  tak  srěča  svéta  skáče. 

Sté.sií  sedá  na  rozcestí.    Kr.  Na  razpotjah  sréča  sedí. 

Po  ťhuti  nechuť  bývá,  lib  sladec,  lib  hořec.  Č. 

Dragoun  se  nese,  zem  se  třese;  než  se  ohlédneš,  plaik 
dn  hláta.  /?.  4paryHi  ótsKHTi ,  seiua  ipozcHTi;  a  OfjiiiHembCi, 
Bi  rpfl3M  jfexcHrb.  (Nic  není  stálého.) 

Štěstí  a  neštěstí  sousedy  sobě  jsou.  Č. 

Štěstí  s  neštěstím  ob  jeden  dvůr  živé.  R.  CHacue  c%  ne- 
cvacTbeMi  060  AjBOfh  xiByrb. 


*)  Z  Mťin.  9tntcte  $anb|  autercl  Qš\Ad. 


Snáze  itésií  imjfti,  nežli  se  ho  ujíti.    JI.  Aene  c^acTbe 
nlTH,  Hexe.u  y4ep3Kan.*) 

Snadno  jesl  lapiti  ježdíka,  ale  nesnadno   ho   na   rakon 
udržeti.  Č. 

Snadno   najíti   Itéstf,   a   ztratiti  snáze.  fí.  ^erico  Hairn 
cqacne,  a  norepím  ^ene. 

Štěstí  na  čas  neškodí,  a  svou  dobou  brzo  zahubí.  R.  Cqacrbe 
AO  flopu  ae  Bpe4HrB,  a  co  speMeaen  cKopo  cqySnrb. 

Méně  mysli  o  sobe,  když  Slěstí  obťáceno  k  tobě.  P.  Mniéj 
trzymaj  o  sobie,  gdy  szcz^ácie  po  tobie. 

Výhra  a  prohra  na  jedněch  saních  jezdívají.  Výdělek  a 
itráta  na  jednom  žijí  dvoře.  R.  Bapumi  ci  aaiua^ovB 
(uiMrpnmx  c%  npoHrpímevB)  za  OABtxik  caHcrB  liZAUTh.  DpiduA 
n  jůujhWí  aa  o^ohi  mvByrb  4BopA. 

Znáti  své  iStěstí,  veliké  štěstí.  P.  Znaé  swoje  szczficie, 
widkie  azcz^Scie. 

Zřídka  se  scházejí  štěstí  a  rozum.  Kde  jest  štěstí,  nebývá 
rozumu.  Ck.  Redko  se  izídú  dobra  srěéa  i  pamet  6de  je 
trěéa,  neje  paměti. 

dtěstí  bez  rozumu  nic  není.  R.  Cqacrbe  6en  yna  wmo. 
i  opět :  Lepši  s  náprstek  štěstí,  nežli  s  korce  rozumu.  Č.  — 
&  BojbH  6  4paHi  cpehe,  aero  cto  oaá  naneTii. 

V  neštěstí  (v  těžkostech)  se  rozum  poznává.  P.  W  trud- 
lošci  rozum  poznač. 

Dobrého  vfldce  nehoda  ukáže.  P.  Dobrego  hetmana  przy- 
goá%  pokaze. 

Štěstí  rozum  odnímá,  a  neštěstí  přidává.  P.  Szcz^icie 
rozum  odejmuje,  a  nieszcz^šcie  go  dodaje. 

Štěstí  i  rozum  dává,  a  neštěstí  i  poslední  brává.  R. 
CttOTbe  (qecTB)  ywh  pa»4aeTi,  a  ĎeacqacTbe  ■  nocjrfc^Hiil 
(mnen. 

Nouze  i  moudrého  nesmělým  čím'.  JI  El^HOcn  h  ny^paro 
capien. 

v 

Dostatek  zplozuje  smělost,  nouze  mysli  ochabélost  C. 


*)  Am^L  Fortme  if  easely  foimd,  but  hard  to  be  kept. 


Téžko  člověku  v  Štěstí  nezpýchati.  C. 

Dobré  bydlo  roby  má.  Má  cbléb  rohy.  Rohy  y  čas 
Štěstí  přílíS  rostou.  VSecko  čIov(^k  snáze  strpí,  nežli  dobré 
bydlo.  C. 

Z  tučnosti  pes  se  kazí.  R.  Otx  xciipy  co6aKa  61cHTCfl. 
JHr.  3x  acHpy  co6aKa  KasHTCfl.  S.  Bauuce  0H4a  HaftBume  61cie9 

MAh  Q   lUOrO   CTpBHHe. 

Neyytrvá  psí  noha  na  lavici,  musí  zas  pod  lavici.  P.  Nie-^ 
wytrwa  psia  noga  na  fawie,  musi  byč  pod  {a^^.  R,  He  ym^jm 
necbfl  Hora  AemsíTh  na  6joo4t^  TaK'&  sajuifica  no4'i»  ^asKOt. 

Oslu  když   se   dobře  vede,   jde    na  led  tancovat.     Když 

v 

se  teleti  dobře  daří,  jde  na  led  a  nohu  zlomí.  C.  *) 

Kdo  chce  dobré  bydlo  snésti,  musí  silné  nohy  miÚ.Č.**') 
(Nemohou  tak  pevné  nohy  býti,  aby  valné  štěstí  mohly  dlouho 
bez  poklísky  nésti.  Rváč.) 

Snáze  neSlěstí  trpělivě  snášeti,  nežli  ve  Štěstí  se  nepod- 
náSetl  P.  liacniéj  nieszcz^ácie  skromtio  znosió ,  niž  sif 
w  szcz§šciu  niepodnosič. 

Když  budeS  v  nebi,  netrus  na  nás.  Č. 

Kdo  Štěstím  oplývá,  na  mnohé  se  nepamatuje.  Jt.  Kro 
no^^eu^  6uBaerB,  ion  HHorHxi  aaóusaeii.  P,  Kto  w  szcz^icin 
pfywa,  mafo  dba  o  drugie. 

Lidé  v  Štěstí  paměf  tratí.  —  P.  W  szcz§šciu  ludxíe  niq 
zapominajq. 

PříliSné  Štěstí,  pouhé  neStěslí.  Č. 

Štěstí  když  chřestí,  tu(  třeStí,  boj  se  neStéstí.  C 

Koho  Štěstí  hladí,  přerádo  ho  zradí.  P.  Kogo  azcz^ácie 
gfaszcze,  tego  rado  troszcze. 

PříliSné  StěsU  více  tíží  nežU  těSí.  P.  Zbyteczne  szcsficie 
wifcéj  oci^žy,  niž  ucieszy. 

Čím  větSí  štěstí,  tím  méně  mu  věřiž.  S.  IIIto  Beka 
cpeka,  TO  ioi  Maut  Btpyi. 

Blázen,  kdo  Štěstí  věří,  a  před  nuzným  zavírá  dveří. 
R.  CqacTbi)  ae  atpb,  a  on  ěk^Haro  ne  aaiBopaĚ  Aaepb. 

*)  Mm.  Smn  brm  (Sfel  gu  too^l  i%  fo  ge^t  er  aufé  (S;é  tangcii. 
**)  Nim.  (Silte  Za^t  tooDen  fatfe  SBcine  ^aUn. 


ProstiPedid  iiésií  nejlepšL  Č. 

Nech  Štěstí  jíti  svou  vahou.  (Nechtéj  je  natiti  a  zrychlo- 
Tatí  hrou,  sázením  do  loterie  atd.)  Č. 

Yelké  Téci  pomalu  rostou.  Č. 

Jablko,  které  pozdě  zraje,  déle  trvá.  8.  fl6yKa,  ion 
iomum  caapHj  ajto  ctoh. 

Prška  po  kapkách  začíná.  S.  Kama  iuui  xolie  4a  na^HOi 
uinpe  uoqae  KanaTH. 

v 

Kdyi  neteče ,  aspoň  kape.  C.  —  B. .  He  Teqerb.,  EWh 
naerB. 

I  měsíc  svítí ,  když  slunce  není.  R.  H  micani*  cbItitb, 
ior4a  cojuna  HtrB.  (Skrovné  štěstí,  také  štěstí.) 

Osel  ku  hoře  polehku  kráčí;  ale  potknuv  se  a  hory 
borem  pádem  letí.  S.  Ka^i  Harapam  yax  6p40  H4e,  ^araao 
ue;  a4H  khai  ce  OKpeHe  aiax  6p40,  cbo  ce  npeiiehe. 

Štěstí  se  trousí,  neštěstí  sype.  Č, 

Štěstí  o  berle  se  vleče,  a  neštěstí  lítá  na  křídlech.  R. 
CqacTbe  14011  aa  Kocxujibflxi,  a  HecqacTbe  ^eiirB  aa  xpu^axi. 

Neátésti  na  koní  přijíždí,  a  pěšky  odchází.  CA.  Nesrěča 
berzo  dojáše,  pešíce  odhádja.*) 

Štastní  na  koních  skáčí,  a  neštastný  pěšky  se  vláčí.  H. 
CqacT4iB0i  Ha  KOBt  t4en,  a  ÓescqacTHOi  nimi  6pe4erB. 

Šfastný  na  koni,  a  nešťastný  pod  koněm.  A.  Cqacne  aa 
EOfffc,  a  6e3cqacTbe  0041  KoaeirB. 

Samo-li  tě  štěstí  nevyčká,  na  koni  ho  nedohoníš.  5. 
Ako  Te  cpeha  ae  npiqexa,  aa  xary  e  CTiih'  ho  HOJKoniB. 

HorSi-li  člověk,  lepší  štěstí.  Č,  (A  jistě  tak  bývá,  žef 
bezbožní  lidé  štěstí  zde  mají,  a  pobožní  bídu.  Červ.) 

Čím  větší  šelma  (pes),  tím  větší  štěstí.  Č.  —  HLui.  Wjetši 
ielma,  wjetše  zbožo.  DLui,  Lepši  šelma,  lěpša  glika.  ^ 

Při  kom  štěstí,  při  tom  i  lidé.    R.  3a  kími  cqacxbe,  aa 

itrb  M  JII04H. 


*)  Fr.  Les  maladíes  yiennent  k  cheyal,  et  s'  en  retonrnent  á  piéd. 
**)  Hém.  3c  ftrget  etticf,  ie  beffcc  9ltt(f. 


Kam  se  štěstí  kloní,  tam  i  láska  lidská.  S.  Kjjii  ce 
cpefca  KjIOhk,  Ty4'b  m  jinóahh  qoaeqxa. 

v 

Kde  se  dobře  vodí,  tam  se  rádo  chodí.  C. 

Bude-li  v  holubníku  krm ,  holubi  se  sletí.  R.  Byjih  vk 
rojiy6flTirii  KopH^,  ro.iy6i  c^erarcR. 

Dej  jenom  med ,  a  much  dosti  přilne,  i?.  By 4b  JOBOk 
iie4%,  uyx%  HHoro  Ha^&flen. 

Stroj  jen  hody,  a  budou  i  písně.  R.  Kor^a  6y4en»  upi, 
Tor4a  6y4yn»  m  ntcM. 

Na  makovici  korouhvička  po  větru  se  obrací.  C. 

Jak  vítr  duje,  tak  plachty  obracejí.  (Kde  Štěstí,  tam 
dychtí  každý.)  C. 

Kam  vítr,  tam  plášf.  (Toto  však  přísloví,  a  sice  hustěji, 
slyieti  jest  o  člověku  nestálém,  větrném  a  do  paty  střeleném.) 
—  Jako  voda,  kam  jí  dolA,  tam  teče.  Č. 

■ 

Každý  k  vycházejícímu  slunci  raději  hledí.  P.  Každý  na 
sloňce  wzchodzqce  patrzy  ochotniej. 

Kdo  je  v  neštěstí,  vžickni  se  ho  štítí.  Č, 

V  štěstí  mnoho  přátel  bývá  ,  a  v  nehodách  i  svoji  se 
opouštějí.  R.  Bo  64aro  spěna  naoro  4py3eft  6uBaen»,  a  b% 
óesEpeneabl  ■  cboh  ocrasjuiiOTi.  (Viz  též  Přítel.) 

Za  pěkného  počasí  i  bába  lod  uřídí.  R.  B^  rixyia  noro^y 
1  6a6a  upasiri.  &  .Aacao  e  la  4o6poHy  apeMesy  RopHann.*) 
(Komu  štěstí  přeje,  tomu  snadno  dobře  raditi) 

Běžeti  po  rovině  dovede  i  slepá  kobyla.  Č.  —  P.  Toro- 
wanym  goáciioem  leda  kto  Irafi.  (Kde  vše  s  hůry  se  usnadňoja, 
kde  vše  na  pohodově  jest  a  ku  pomocí,  tu  snadno  vynikati;  leč 
kde  odvšad  se  překážky  navaluji,  kde  právě  proti  proudu  jesl 
plouti ,  jak  to  u  př.  při  kříšení  našeho  jazyka  a  litera- 
tury, tu  více  než  obyčejné  setrvalosti  a  práce  jest  potřebí, 
ale  za  to  i  větší  zásluha.) 

Štěstí  jako  zimnice,  koho  chce,  toho  napadá.  Mr.  Cqtcne 
sn  rpaciiH,  Koro  xoqe,  roro  Hana4e. 

Štěstí  předchůdce  neštěstí.  Č. 


*)   Lai,  In  tranqnillo  etse  qnifqne  gub«fiiator  poteit.  Sffrus. 


flftft 

Kde  štéstf,  ta  í  neStéBtf.  Kde  neStéstí,  tu  i  šiMí.  8.  4t 
6  cpeha,  Ty  6  R  .necpeha.  4^^  Hecpefca,  tj  ■  cpefce  ma.  Kr, 
Ni  nesréée  brez  sréée.  (Tak  u  př.  ahořela-K  "komu  stodola? 
HkáTá :  Ješté  štéstí,  že  mi  obydlí  a  chlévy  neshořely.) 

Osud  hlayy  hledá.  A.  ?ovb  fo^obh  Hmen. 

NeStéatí  vždycky  hotovo.  Č. 

Nežtésti  nikdy  nezahálí.  Ú,  —  Kr.  Nesrééa  nikdar  ne 
světí.  —  Neitéatí  se  nikdy  neupachtf.  Kr.  Nesrééa  nej  nikoli 
Tgnana. 

Bída  Člověka  najde,  i  když  slunce  zajde.  Xr.  Bl^a  ^ojio- 
lini  HaiUCy  xoHi  n  cosne  saft^e. 

Jedno  neštěstí  druhé  stíhá.  —  Zřídka  jedno  neštěstí  samo 
přichází.  C.  —  Sic.  Jedna  névola  mnoho  jiných  prinášá.  P. 
Higdy  jedna  bieda  (nedza)  niedokuczy.  A.  Bii4a  04Ba  ne 
nfmxoAMTh.  II.  Svaka  tuga  samodruga.  Rědko  jedna  sama 
lesrééa  dodje.*) 

Nehody   řadem   chodívají.  Č.  —   Ch,  Nevolja  redom  ide. 

Kdo  před  deštěm  běží,  snadno  v  louží  leží.  Ch.  Ki  deždja 
beži,  rad  v  mlaki  leži.  e 

NeHtastné  vánoce,  horší  velkonoc.  Ch,  Nesréčen  božié, 
^fji  vazem. 

Chromý  si  nejspíše  nohu  podvrtne.  HLuL  Khromy  se 
najskorje  podsunje.  (Jene  njezbožo  radě  druhje  za  sobu  óenje.) 

Slavný  plavač  druhdy  v  ledajaké  řece  utone,  a  slavného 
rytíře  t  chatrné  hospfldce  zabijí.  P.  Sfawny  p?ywacz  w  lada 
rzece  aloníe,  a  sfawnego  rycerza  w  lada  karczmie  zabijq. 

Co  mne  dnes,  to  tebe  zejtra.  Č.  —  P.  Co  mnie  dzii, 
tobie  jntro.  Bal.  lilo  mchí  hubí,  to  roót  aasrpa.  S.  4aHacx 
Bjmowh,  a  cyipa  4pyroiii.**) 

Co  potkalo  jednoho,  může  každého.  P.  Co  potkalo  jednego, 
■ože  každego.  *^ 


')  Fr.  Un  malheur  ne  vient  jamaís  seul. 

**)  L,  Hodie  niihl,  cras  Ubi.  Angl.  To   day  me,  to  morrow   thee.   Ném, 

^utt  mix,  morgen  bít. 
")    Cvivif  potest  ae€i4ere,  qood  eaiquani  poteil.  Sffrtu. 


NeStěsU  netřeba  hledati  (volati),  samo  od  sebe  pfíjde.  Č. 
NeítěsU  nechodí  po  horách,   ale  po  lidech.  —  Neitésti 

v 

ne  po  horách',  než  po  lidech  se  tluče.  C.  —  P.  Praygody  po 
ludziach ,  nie  po  drzewach  chodz^.  R.  BIau  ae  no  Acy 
x04flTi,  no  jii04an.  Ur.  HanpacjHHa  ae  no  Aopesy  zojim, 
a  no  jiiD4flxi.  IL  Nevolja  redom  gre.  (Nehody  chodí  napořád.) 
Dokud  jednomu  se  nesetmí,  nemůž  druhému  svítali.  8. 
4oKi  ce  64B0He  ae  cípiue,  ae  HO»e  4P7roHe  CBaayTH.  CAoijW 
BOKOHe  ae  6740  3R^t,  ae  hotko  HCROHe  4a  6740  4o6po.) 

v 

S^dne-lí  jednomu  štěstí,  sto  jiných  za  to  zmýlí.  C. 
Nikomu  není  tak  štastná  hodina,   aby  někomu  neSfaatná 

v 

nebyla.  C. 

Co  škodí,  to  učí.    Škoda  vtipu  dodává.  Č. 

Co  k  škodě  bylo ,  to  přiučilo.  P.  Co  zaszkodzi{o ,  to 
nauczyfo.  —  Co  bardziéj  dokuczy,  to  rychléj  nauczy. 

Škoda  i  hloupému  někdy  oči  otvírá.   S.  inrera  h  JíyAOMj 

0«II   OTBOpa. 

'  Neštěstí,  bídy,  příhody  dobrého  často  původy.  P.  Nie- 
szcz^šcif,  n§dze,  przygody,  cz§sto  k  dobrému  powody.  — 
Szkoda,  przygoda  do  m^drošci  droga. 

Nebezpečenství  učí  nábožnosti.  P.  NiebezpieczeAstwa 
ucz^  nabožeAstwa.  *) 

Kdo  na  moři  nebyl,  dosti  se  bohu  nenamodlil.  R.  Kro 
aa  Hopl  ae  óinajii,  40cuTa  6ory  ae  najiaBajica. 

Štaslný,  kdož  cizí  příhodou  vyslříhá  se  před  svou  škodou. 
Štastný  jest  len,  kdo  cizím  neštěstím  umí  se  káti.  C. 

Cizí  neštěstí  druhdy  vhod.  P.  Cudze  nieszczfšcie  podczas 
gwoli.  —  Za  šťastného  toho  lidé  mají,  koho  cizí  škody  vy- 
stříhají. P.  Za  szczfiliwego  tego  ludzie  maj4|,  którego  cudze 
szkody  przestrzegaj^.  **) 

Nepadá  sníh,  by  zahubil  svět;  nýbrž  by  každé  zvíře 
okázalo  stopu  svou.  S.  He  na4a  catrB ,  4a  nonopi  cnin, 
lero  4a  caaza  aalpKa  caoft  rparB  noKaxe.   (Nesesýlá  bflh  ne- 


^  Lat,  MagifUr  orandi  optímus  necessitas.  Syruit. 
^  IaU.  Recte  saptt,  ptMo  qui  alicno  aapit.  S^nu, 


hody,  aby  lid  zahubil,  ale  aby  se  ukázalo,  jaký  jest  každý 
i  la  zlých  dnflv.) 

V  Štěstí  nedoufej,  y  neštěstí  nezoufej.   Č. 

Jednomu  se  krůpí,  druhému  se  mele.  P.  Jednemu  sif 
ikmpi  a  drugiemu  zmiele.  Ternu  si;  cz^sto  zmiele,  temu 
ikmpi.  Jfr.  KoHj  c6j4eTCfl,  a  To6t  cicpyniTca.  (Jednomu  se 
podaří,  druhému  nic.) 

Jednoho  Sídla  holí,  a  druhého  ani  břitvy  nechtí.  P.  Jednego 
fsydla  gol^,  a  drugiego  i  brzytwy  niechcq. 

Jednomu  slunce  svítí,  a  druhému  ani  měsíc  nezaSeří. 
Mr.  0/mony  cjwne  CBtriTB,  a  4pyT0Hj  ■  micancb  ae  3a6jaicHe. 

Jeden  se  za  list  skryje,  a  druhý  nemflž  ani  za  dub  za- 
itoupiti.  //.  Tkogod  se  i  za  list  skríje,  a  tkoga  ne  može  ni 
dob  da  zakrije. 

Pod  někým  i  korek  (pantoflové  dřevo)  tone ,  a  jiného  i 
olovo  podnáší.  //.  Za  někieh  plut  tone,  a  za  někieh  olovo 
pluta. 

Ne  vždycky  hody,  také  někdy  vody.  Č.  —  Kr.  Ne  vsak 
dan  praznik.*) 

Ne  vždy  kocourku  masopust  (tučný  čtvrtek),  také  pftst 
pHcházÍTá.  R.  He  Bcer^a  Rory  iiaaiflimaa,  xaserL  ■  BOjiHKOt 
Bocn. 

Ne  vždycky  ryba,  také  někdy  žába.  Ne  vždycky  rak  na 
■lýnč,  někdy  také  žába  se  nahodí.  Ne  vždy  rak  na  mlýně, 
lěkdy  také  račice.   Č. 

Jeden  se  postí,  druhý  se  hostí.   Č. 

Někomu  hus,  někomu  prase.  Č. 

Ne  jeden  vítr  vždycky  věje.  Č. 

Zima  i  léto  náležejí  k  roku.   //.  Zima  i  Ijeto  jest  godiSte. 

Malá  škoda,  rovný  žel.  Č.  —  P.  Ha<a'szkoda,  róvirny 
iaL  —  Lepší  škodka,  než  škoda.   C. 

Lépe  zmoknouti,  nežli  utonouti.  P.  Lepíéj  zmoknqč, 
liželi  utonqč. 


*)  A*.  D  ii*eit  pai  ioigoars  féte. 


Má-U  prtěti,  tedy  a(  je  hodný  déSt.  C,  —  Má-Ii  býti 
teplo ,  a(  je  jak  náleží  horko.  —  Mám-lí  syině  pásti ,  radSe 
hned  celé  stádo.  P.  Ma-Ii  J)yč  cieplo,  niechíe  bfdxie  zndj. 
Mam-li  áwínie  paáé,  wolf  cal^  trsodf.  (Raději  yétií  slé  a 
jednou  ranou,  nežli  menSí  a  po  dlouhých  trodkách.  Má-lí 
býti  mrzutost,  domluva  atd.,  a(  to  stojí  za  to.) 

Čí  škoda,  toho  i  hí*ích.  P.  Czyja  szkoda,  tego  i  graech. 
JKr.  Mifl  niK04a,  TOro  rplxi.  (Znamená,  koho  neStěsU  potkalo, 
tomu  se  i  vina  dává.  Mimo  to  i  tento  smysl  v  sobe  má : 
Komu  se  škoda  nějaká  stala ,  mívá  mnohého  nevinného  y  po- 
dezření, a  tudy  i  hřích  na  se  uvaluje.) 

Pokud  kdo  na  živu,  měj  o  štéstí  pochybu.  P.  Póki  kto 
iywy,  niejest  szcz^áliwy. 

By  nebyly  zlé  příhody,  byl  by  svět  jako  hody.  P.  By  nie 
zle  przygody,  byl  by  swiat  jako  gody. 

Co  nás  mrzí,    lo   se  nás  drží,   a  co  jest  mílo   nám,  to 

v 

nechce  k  nám.    C 

Moucha,  která  rychle  letí,  hflře  uštipne.  JTr.  Muha,  ktíra 
perletí ,  Jiujži  pikne;    (Horší  jest  náhlé  neštěstí.) 

Předvídaná  střela  méně  škodí.  S.  npe^BiAtHe  crpl^e 
iiafli  mK04e. 

Nerozbil-li  -ěert  kolébku ,  rozbije  rakev.  S.  Ako  npan 
HÍ6  pa36io  KOJitóKy,  paaÓHhe  rpo6i.  (Nepřišlo-li  neštěstí  sa 
mladých  let,  přijde  za  starých.) 

Silný  vítr  komáry  pudívá,  a  nešťastný  bez  prospěchu  dny 
své  prožívá.  A.  CH.n>HUft  atrepi  KOMspu  nporoRaerB,  a  6ea- 
cqacTHUft  Bcye  bíiki  npoviiBaerb. 

Nešťastný  by  se  břehu  chytil ,  i  len  se  s  ním  utrhne 
(trhá).  Č.^ 

Koho  jednou  neštěstí  umkne,  ten  se  mu  tak  snadno  ne- 
vymkne.  P.  Kogo  sie  raz  níeszcz^scie  jimie,  nie  lacno  nui 
aif  wywinie. 

Koho  se  neštěstí  chopilo,  ten  i  nos  utíraje  palec  n 
vymkne.  P.  Kogo  si^  nieszczescie  jimie,  ten  i  nos  ucierajqc 
palec  wywinie. 


U9 

Když  přijdou  y  hotti  psoty ,  a  třeba  jen  na  tří  dni ,  ne- 
bno  je  čert  z  domu  propustí.  Mr.  flxi  aase^yTCH  sjiuahh, 
lovh  aa  rpa  ahh,  to  iioprB  ixi  amcHBe  ■  40  Btey. 

&Yef  i  ta  doba,  že  stydno  vykročiti  z  dvora.  R.  JKaaerB 
I  ra  oopa,  vro  biuth  ctíI4ro  131  4Bopa. 

Když  na  koho  počnou  straky  řehotat! ,  už(  i  vrány 
kráčí.  Č. 

Kde  hlava  sfata,  tam  pro  vlasy  nepláči.  B.  CHaamH 
rojOBy,  o  BOJiocaxi  ae  JUtmyrh. 

Radost  jest,  když  není  zbytí,  svých  neřestí  druha  míti.  C.*) 

Snáze  bídnému  nesamému.  P.  Lžej  nfdznemu  nie  samému. 
—  Lžej  bol  cierpiemy  spolny  s  drugiemi.  8.  Ka^i  e  ajonara 
ci  HHomni,  014a  ce  jianne  ipn. 

Společné  utrpení,  společné  potéienL  C. 

Osud  není  mračno ,  aby  se  přehnalo.  Ji.  Taian  ae 
rpnarhj  ae  mhmo  ii4erB. 

Svůj  osud  koněm  neobjedeš.  JL  CýveRaro  Koaevb  ae 
ofotAenn.  (Přísloví  toto  a  následujících  nékolik  poněkud  fata- 
lismem  páchnou.) 

Co  má  býti,  tomu  nelze  ujíti.  A.  ^euy  6HTb,  roro  ae  mr- 
lOBan.  —  Takf  při  narození  souzeno  I  B.  Taxi  aa  po^y 
nuncaaol 

Co  je  komu  souzeno,  jistě  bude  splněno.  CA.  Kaj  je  komu 
aidjeno,  biti  hoée  spunjeno. 

Jak  kmu  ryftal  (los) ,  tak  se  i  stane^  neúchranně.  R. 
tmy  BimeTca,  loiy  m  c6y4eTCfl,  ae  iimyeTCff. 

Kdo  se  na  frešli  narodil,  nikdy  grošem  nebude.  Č.  — 
Sk.  Kdo  sa  narodil  k  babce,  iiědochádzá  k  groSu.  **) 

Kdo  se  šfastným  nenarodí,  jedva  kdy  v  svém  věku 
ihstným  bude.  Č. 

Kdo  chce  kam,  pomozme  mu  tam.  Nebot:  Chtícímu  se 
kKvda  neděje.  Č. 


*)  JL  Solamen  miseris  socioi  habuiise  doloríi.  Án^l,  Iťi  good  to    háve 

coBpany  io  trouble. 
*0  DétL  ^M^  foni  er  ftaaen  til  en  Gfiding  blivet  albrig  en  ^aleť. 


160 

Kdo  za  čím  Sel,  to  také  naSel.  R.  Kro  aa  m^wb  nomejn, 
T0T1  TO  ■  Hame^.    CA.  Kdj  je  iska),  to  je  dobil. 

Jak  zapřáhl,  tak  potáhne.  Č.  ^  Sic.  Kdo  jako  robí ,  lak 
sa  mu  Yodí.  DLui,  Tak  ak  jadeň  goni,  ga  teke  žo. 

Jak  kdo  léče,  tak  vybierá.  Č.  (FlaSka.) 

Jak  se  staví,  tak  stojí.  Č, 

Každý  sobč  štěstí  kuje.  Č.  —  A.  Bchri  csoero  cqacna 
Kyaaeii^.  Ck.  Vsaki  svoje  srěče  kováč.*) 

Jak  se  kdo  způsobuje,  tak  si  štěstí  kaje.  Ck.  Kakva  su 
deržanja,  takva  su  srěče  danja. 

Kovář  štěstí  nekaje,  každý  je  sobě  hotuje.  P.  Koval  for- 
tuny niekuje,  sobie  jq,  kto  chce,  zbuduje. 

■ 

Jakou  přízi  napředeš,  takovou  i  tkáti  budeš.  Č.  —  BIL 
KaKBOTO  CH  npejTb,  raxa  ■  rau. 

Každý  sobě  řepku  škrabe.  P.  Každý  sobie  rzepk^ 
skrobie. 

Jak  kdo  sobě  ustele,  tak  lehne.  Jak  kdo  si  postila,  tak 
spí.  Č.  —  P.  Jak  sobie  pošcielesz,  tak  sif  wyspisz.  JI  KaiOBO 
nocTejiemb,  raKOBO  h  ycnemb.  Mr.  Hki  co6t  nocrejiemb,  ran 

■ 

■  Bucuiunbcfl.    Ck.   Kak  si  je   presterl,  tak  bude  spal.     Kr. 
Kakor  si  bodeš  postlal,  tako  boš  ležal.  **) 

Kdo  plévy  seje,  málo  nažne.  Č, 

• 

Co  si  naseješ,  to  žíti  budeš.  Č.  —  Sic  Co  naseješ,  to 
žát  budeš.  P.  Jak  zasiejesz  Qnko  zasíaleé),  tak  bfdiiesi 
žqf.  A.  KaxoBO  noctemb,  TaKoao  ■  noxnemb.  Hro  ^octe■^ 
TO  H  conenu*.  5.  KaxBO  čího  noctemb,  oaaKO  henib  ■  xiro 
Bphn  (tříbiti,  mlátiti).  KaKO  ko  nocle,  OHaxo  hen  noven. 
CeÓH  opemb,  ce6H  ctemb  ,  ce6i  B4aqunb,  ce6i  hemb  ■  xeni. 
Kr.  Kar  seješ,  boš  žel.  Ck.  Kak  si  sejal,  tak  buš  žel.  Anebo: 


^)    Lat  Quísquis  faber  fortunae  suae.    Angf,  Every  man  ii  Uie  foiadtr 
of  his  own  fortuně.    Aem.  jeter  ift  \úuté  ®lúďe0  Sd^mieb. 

**)  Notoř,  "O/tm^  or^iíoM  ua&iwa^,  &i  uoiftfi&j.  Šp,  Qaien  malá  cama 
haae,  en  ella  ao  yaie.  Fr.  Comme  on  fait  aon  lit,  on  a*y  conchc. 
Amgl.  Erery  ona  will  aleep,  ai  he  makat  hii  bed.  JVcai.  Oetlfl  tir 
sal;  fo  litffi  gat. 


161 

Kakva  tetva,  lakva  žetya.  Blh.  KaxBOTO  nociemb,  raaosa  me 
I  Aa  ■anume.  *) 

Jaké  na  ndýn  sypei,  lakové  se  mele.  HLuL  Kajkež  na 
■fén  aypai,  tajke  so  mele.  Štpž  sypaš,  to  meleí.  Ck.  Melin 
■e^e,  kaj  ma  naapei.  (Mfli  také  o  povésti,  o  advořílých 
pjríalobádi  a  j.  býti  roznméno.) 

Cca  aobé  navařil,  to  jisti  budei.  Jea,  coia  aobé  navafíl. 
Č.  —  P.  Pij  pivo,  jakiegoá  aam  nawarzyf.  R.  ^to  npiaacemb, 
TO  ■  cocemb.**) 

Jak  jsi  osolil,  tak  jíš.  Blh.  KamoTO  ci  ro  cojurb,  Tanosa 
ro  ■  imb. 

C!o  jsi  si  nadrobil,  vyjez.  Č.  —  HLui.  Sto  sebi  nadrebíš, 
to  lejĚ  dyrbií  wujisč.  DLui.  Co  jaden  sebe  nadrobi ,  to  dej 
t^  bnjesé.    8.  Kaao  ya^poSinib,  orsko  hemb  i  Rycara.***) 

Sám  aobé  huded ,  sám  vesel  budeš.  Č.  —  P.  Saai  aobif 
fíáey  aam  wesof  b^d§.  (Jinak  také  v  tom  smyslu  pHohási: 
Poifvej  ilésti  svého  v  tichosti  nebude  závist ;  a  pak :  Hendf 
jest  radost  nesdělovaná  s  jinými.) 

■nohýf  buk  sám  ke  své  záhubě  topflrko  poskytuje. 
Ir.  Marsiktéra  bukev  ť  svojimu  kohcu  toporišče  dá. 

Sekera  lesu  neuškodí  béz  lesu.  S.  faKapa  myMa  Hamra 
6e»  myMi  y^Haara  ae  H0»e. 

Pán  pMiii  všady  jest  Č.  —  Ch.  Prez  peněz  nígdo  kněz. 
Peníz  pán,  chmel  hrdina,  oves  komoň.  Č. 
K  penézflm   celý  svět  tváří  obrácen.   Ch.   Za  penézí  ves 
srél  je  obemjen. 

Peníz  i  kámen  dlalbe.  R.  4eBi»ra  a  xaMeub  AOAÓnrh. 
Penězi  se  všecko  spraví.  C. 


*)  Lat.  Tibi  «erU,  iíbí  meteš.  —  Ut  sementom  fecerís,  ita  et  meteš. 
(Cic.)  Angl.  VITIiai  you  sow ,  yoa  must  mow.  ifáifi.  SEBaé  bu  f&cfl, 
niapt  bu  emten. 

**)  Fr.  Qoí  fait  la  ftiute,  la  boit.  Nim,  IDen  9rci  í^afl  bn  bir  frlBcr  gr« 
íeáft,  if  ií^n  aně, 

^*)  Lěí,  Tote  hoc  íntrtsti,  omne  tibi  exedendom  est.  (Terent.)  Ném.  ^afí 
ba  fé  eingrbrocfr,  fc  muft  bu  tů  aud^  autfrffeit. 

11 


; 


t. 


164 

Peníze  se  hrnou  k  bohatdma,  a  elé  dni  k  chodému. 
Ji.  4eHbrji  myrh  ict»  6oraTO]iy,  a  ajiu  4hi  Kh  ydorovy. 

Kde  stříbrné  zvučí,  Um  mudrci  mlčí.  8.  4^  Hapanui  ueme^ 
My^apoH  Myqe. 

Za  bflh-zapla(  nemnoho  koupfi.  P.  Za  bóg  laplaé  nie- 
wiele  kupisz. 

Nebe  za  peníze  nekoupífi.  P.  .Níeba  za  pieaiqdze  nie- 
kupisz. 

Zlatý  klí2  vSecky  zámky  otevře  —  i  pekelný:  ale  ne- 
beský nemůže.  Č.  —  8.  Sjíaraai  Kjuoqahb  CBaxy  ópaiy  OTBopa, 
oxpon  HeĎecay.  Protož :  Boháč  (zeman)  jest  tak  řídký  host 
v  nebi ,  jako  zvčřina  v  kuchyni  chudobného. 


BohAtotvi  hnije ,  a  chudoba  žije.  R.  EoravcTBO  rnerv 
a  HmieTa  xcnBeri. 

Boháč  v  hojnosti,  a  chudý  v  střídmosti.  K  Boraroi 
vh  nnpy,  a  ySorott  bi  Mvpy. 

Slaré  iboží  činí  novou  Šlechtu.   C. 

Čím  více  fiatku  máme,  tím  více  ho  žádáme.  Č. 

Nepřesytí  se  oko  patřením,  a  mysl  bohatstvím.  JL  He  na- 
cuTRTCfl  OKO  aptaíerB,  a  yn  6oraTCTBOM*b. 

Buď  jen  zboží ,  bude  i  štéstL  R.  Bklii  6u  Toeapi,  6y4eT^ 
Ta^aai. 

Za  Štěstím  hodnosti,  za  hojností  dobrá  mysl.  F.  Za 
szczficiem  godnoič,  za  dostatkiem  dobra  myál. 

Statky  Činí  statečnost,  a  nedostatky  nestatečnost.  P.  Do- 
statek czyní  statek,  a  niedostatek  niestatek. 

Bohatství  plodí  závisf,  chudoba  nenávisf.    Č. 

Bohatství  nyní  panuje,  ctnost  mu  ustupuje.  F.  Bogaelwa 
teraz  przodkujq,  cnoty  jim  uslepujq. 

Háš-li  příjmy  početné,  měj  i  srdce  Šlechetné.  P.  Masa 
dochody  niem«(e,  míej  serce  M'spania?e. 

Boháč  želí  korábu,  a  žebrák  moSny.  R.  Boraroiiy  «aj» 
KopnO^fl,  a  yfioroMy  KomejiH. 

V  pranici  bohatý  chrání  úSka ,  a  chudobný  rouSka.  A.  B% 
4paKt  6oraToil  Oepexcerb  4ma,  a  y6oroft  Ra^Taaa. 


Velikému  Telikó  í  třeba.  R,  BaamoMjr  6ojbiiioe  ■  Ha4o6H0. 

Velikému  korábu  yeliké  i  plování.  H.  Bo^moHy  Kopa64io 
fojuooe  H  nianane.  (Bohatý,  vinedený  může  sobe  více  do- 
TaloTati.) 

Čín  Yétáí  hlaya,  tfm  yělíí  klobouk.  —  Veliká  hlava,  ve- 
ííki  klobouk.   Č. 

Veliký  pták  velikého  hnísda  potřebuje.  —  Malých  ptákův 
■alá  hnixda.  Č,  —  P,  Mafych  ptaków  male  gniazda.  H.  Ha^ua 
ima  CBUBaDTb  msuDáň  rHt84a.  8.  IIIto  e  aefca  irrHiia,  Befce 
íot  raia^o  rpefia.  Kr.  Veliká  ptica  veliciga  gnjézda  potřebuje.*) 

U  veliké  vodě  veliké  ryby  bývají.  V  malé  vodě  malé 
ryby.  Č.  —  8.  7  Bejouwn  ptnaua  aaiHKe  ce  pu6e  xBaraio. . 

Veliký  strom  má  veliké  kořání.  Ck.  Veliko  drévo  ima 
feliko  korenje. 

Blaze  rybám  u  vodě.  Č. 

Kde  plno,  snáze  ulévati.   P.  Gdzie  pelno,  snadniéj  ulaé. 

Čeho  dost,  snadno  tím  plýtvati.   Ó. 

Blaze  tomu ,  kdo  má  v  domu.   Č, 

Kdo  má  sádlo,  tomu  snadno.  Č. 

Snadno  v  šatech  blázniti.   Č. 

Mámo,  pecte  koláče,  táta  jede  ze  mlýna.   Č.  • 

Kdo  má  koně,  snadno  k  n^mu  sedlo  najde.  Č. 

Na  starém  ohništi  snadno  jest  oheň  rozdélati.  (Snadno 
hospodařili  na  zděděném  zboží.)  Hal.  Ha  crapnai  oniHCRy 
ierao  Biren  poaiuacTi. 

Každý  blázen.  kaSi  uvaří,  když  je  krupice  a  máslo. 
Ur.  H  >Qrpei&  xama  iiaBape,  a6u  nmoHO  ra  c&«o.  &  4a  ana 
cupa  a  aacjia,  a  aoa  6u  aara  aaa^a  rB6aTa  ra6aHBay. 

Snadno  sedě  ve  třtí  píSfalky  dělati,  a  sobě  pískati.  C  — 
&  ^CBO  6  y  páry  j  xapaóy  CBapara.  **) 

Snadno  s  plným  břichem  o  postu  kázati.  S.  .AacBO  e 
e%  nywMWh  vpSyxoai  nocn  XHa^iara. 


*)  áp.  A  chíco  paxaríllo  chico  nidíllo.    Ném.  (Bio^tx  QSogel,  grc^eé  tRc^. 

Anebo :  itlciae  Qogel,  flrinc  9tepietn. 
**)  iVéiik  9Ber  ini  dlc^re  fi(t,  ^at  gut  1>feifen  fd^neitcn. 


IM 

Snadno  za  křovím    stříleti.   5.  «4acH0  e  isa  rpm  (rpa^a) 

CTpÍ4flTH. 

Velkému  pána  vždy  kostka  dobře  sedá.  P.  Wielkiem 
panu  zawsze  kostka  dobrze  padá. 

Bohatému  čert  déti  hejčí,  a  obndý  ani  chůvy  nenajde. 
Mr,  Eorarony  qoprb  4'kTH  KO^uine,  a  yóoruft  h  mhuku  ae  naijia 

Čert  vždycky  na  vetší  hromadu  klade.   Č» 

Kde  holubův  mnoho,  tam  jich  ještd  více  přileUije.  5.  Jljk 
SHoro  ro^yóOBá  jua,  ravo  iomrb  Bume  404ehy. 

Liščí  kožíšku,  varuj  trošíčku;  kuno,  před  stůl;  sobole^ 
za  stůl;  a  ty  berane,  za  kamna.  P.  Lisie,  pomkni  si^;  kunu, 
przed  stM;  sobolu,  za  stM;  a  fy  baranie,  za  piec. 

Bohatý  v. kuní  čubě  se  protlačí,  ale  chudý  v  cvilinkové 
kytlicí  uvázne.    & 

Bohatství  mnoho  může.  P.  Bogactwa  wiele  mogq. 

Kdo  má  koláč,  najde  i  družbu.  Č. 

Kde  je  maso,  tam  jsou  i  psi.  CA.  6de  je  meso,  tám  su 
psi.   S.  4oKi  e  K0Ma4á,  40CTa  ■  nacá. 

Na  bohaté  bobry  více  lovcův.  R.  Ha  6oraTHxi  6o6paxi 
4yqme  40buobi. 

V  koho  nadéje,  tomu  i  chvála.  R.  Orb  Koro  qairrb,  roro 
H  BOJHqaiorB. 

Zrno  tone,  pléva  pluje:  proto  předce  plévou  sluje.   Č. 

Bohatému  všecko  se  připisuje.  P.  Bogatemu  wszystko 
przypisujemy. 

Nehlťd  na  psa,  ale  čí  pes.  (Přísl.  fatkářův.)  Č. 

Za  bohatým  se  neuhoníš.  R.  3a  óorannrb  ae  yroRiiembca. 

Bohatý  více  má  na  smetišti,  nežli  chudý  v  chýši.  Kr.  Bo- 
gátíc  več  ímá  na  smeiíši,  kot  sirota  v*híši. 

Bohatec  bývá  rád  skupec.   Kr.    Bogátic  je  rád  skópic. 

Bohatství  přibývá ,  ctnosti  ubývá.  P.  Bogactw  przybywa, 
cnoty  ubywa. 

Bohatství,  rod  a  hodnosti  jsou  pékné  pokrývky  zlostí. 
P.  Bogačiwa,  rod  i  godnoáci  sq  pinkne  pokrywki  zloáci. 

Boháč    chudého   trudí,    a   svědomí   měšcem   z  lidí    pudí. 


1«7 

R.  6I4HOÍ  orb  6oraTaro  oorHóaerb,  a  ÓoraroA  cobíctb  hsi 
iDieA  HtniKani  BiiroHHen>. 

Boháč  zřídka  spravedliv,  buď  sám,  buď  předek  jeho. 
f.  Bogaty  nadko  sprawiedliwy,  abo  sam ,  abo  jego  przodek. 

Kdo  se  rychle  zbohatí ,  duéf  to  zaplatí.  P.  Klo  si§  prudko 
sbogaci,  duszf  tego  przyplaci. 

Bohatnouti  není  hřích,  když  se  děje  bez  něčího  ochu- 
lenL   Č. 

Bohatnouti  není  největSí  umění,  ale  s  bázni  boží  bo- 
hatnouti, to  jest  něco.   Č. 

Boj  se  rychlé  ztráty,  kdos  rychle  bohatý.  P.  Bdj  si§ 
pr^kiéj  straty,  kto  prudko  bogaty. 

Dokud  nesní  hada  had,  nemůž  se  naroditi  drak.  8.  3víi| 
uíd  aio  ne  nae ,  ax4aiovi  ne  noxe  nocTaTH.  (Dokud  jeden 
drahého  neb  jiných  neuloupí,  nemůže  zbuhatnoutL) 

Bohatý  nemá  dost,,  dokud  mnoho  chudých  nesežere.  (X 
—  P.  Ten  ternu  pan,  kto  kogo  zjé. 

Velké  ryby  malé  požírají.  S.  BaiHKe  pu6e  vajie  nox^ipy-*) 

Snadno  bohatému  krásti  j  a  starému  lháti.  Hal.  4o6pe 
óorarovy  RpacTH,  a  CTapony  ÓpexaTH. 

Kdo  má  cvoky,  podpírá  si  boky.  Č. 

Chléb  má  rohy,  nouze  nohy.  Č.  —  P.  Ha  chleb  rogi,*a 
■fdza  (níewola)  nogi. 

Kdo  bohat,  ten  i  rohat.  Č.  —  Chlap  bohatý,  jak  býk 
rohatý.  /?.  Kto  Ďorari,  TorL  n  poraní.  MyxciiHi  Óoraioft,  Kaieb 
611KT1  poraroft.   Eoraroft,  ^to  nopri  poraTofi.  **) 

Slepice  pro  zrnko  v  mrvě  se  hrabe,  a  v  obilí. zas  hrabe, 
by  mrvu  naila.  Č. 

Syté  prase  (sytá  svině)  věchtem  hrá  <zmítá).  Č. 

Snadno  si  vybírati,  když  jest*  v  čem.  P.  £acno  przebar* 
szczač,  kiedy  dustawa. 

Kdo  čeho  dosti  má,  rád  tím  plýtvá.  Č.  —  Ch.  Z  kém  gdo 
več  lada,  z  tém  vťé  troši. 


*)   S090ř,    T6    ff^éfáko    tfHtQi    XQWYtl    to    ftlKQO. 

**j  Lil,  Bagorxu0  ragiirsus  irgi  piiikoczus. 


168 

Boháči  netřeba  rozumu.  P.  Bogatemu  níe  trzeba  rosumii. 
(Žertem  se  Hká.) 

Z  ylka  nebrzo  bude  oráč,  a  z  zemana  žák.  Č. 

Jeden  rubl,  jeden  rozum ;  dva  ruble,  dva  rozumy ;  kolik 
rublŮT,  tolik  rozumŮT.  Jlřn  Oxnch  py6in>,  04HH1  yni  mjul 
py6jfl,  ABa  yva  ;  crhjibrh  ifyixtwh^  ciharh  yMnrb.  R.  Ecn 
py6jiB,  ecTb  ■  yMi.    (Kde  peníze,  tu  rozum.) 

Tlusté  hovádko  kezké,  a  bohaté  moudré.  Aneb:  Tlustý 
kus  (dobytka)  yždy  hezký,  a  bohatý  kus  rždy  moudrý.  Č.  — 
S  4e6e40  Jiino,  a  6oraTO  vy4po. 

Pozve-li  se  osel  na  sralbu,  aneb  Tody  tfeba,  aneb  dHW 
nenoSeno.  11.  Kad  zovu  tovara  na  pir,  ili  trebuje  vodě,  fli 
dárva  nejma;  R.  Bojia  aosyrB  ae  naso  nan,  a  zothti  at  nen 
B04y  B03IH. 

Bohatství  tu  vlastnost  má ,  že  z  moudrého  hlupce  ndélá. 
P.  Bogaciwa  t§  wfasnoáé  maj^,  m^drego  gfupfm  dzíafaj^. 

Boháč  jídá  kdy  chce,  a  chudý  kdy  může  (kdy  má).  A. 
Eoraroft  icn,  RarB  saxoqerb,  a  y6oroi,  Raax  CjiyqiTca.  8. 
Eoran  040,  Ra4%  xofce,  a  capovaxx,  vAXh  vose.  Ch.  Stromak 
jé,  kad  ima,  bogatuš,  kad  hoče. 

Sytý  lačnému  (hladovému)  nevčM.  (^.  *)  —  R.  Cimii 
ro404HOvy  ae  stparL.  S.  Curb  r4a4Hy  ae  aipye  (ae  paayHie). 
JL  340poBOHy  Bce  34opoBO.    (Zdravému  vfie  zdrávo.) 

Bohatec  se  diví,  čím  chudý  se  živí:  chudý  ach  a  uch! 
ale  při  něm  bflh.  P.  Bogaty  si;  dziwi,  czym  si;  chadzina 
žywi.  R.  EorsToi  4ZBHTCfl,  qtirL  rojioi  anreHTca;  a  ro^ea&Koi 
oxhj  a  8ft  HHirb  ÓorB.  —  Et4HeHBRii  oxi,  a  aa  6t4>eHuuDrb 
6or&.  —  Haqro  Toay  vhofo  4BBBTbCfl,  orb  qero  rojiot  siBiTca. 

Za  chudinou  pán  bflh.  Č.  —  P.  Za  chudzinq  pan  bdg.  — 
Za  chudým  (sirotkem)  s  pokladničkou  pán  bflh.   Mr.  3a  čapo- 

TOD   6HrB   31  RajIBTOIO. 

Kdo  chodí  s  kabelí,  toho  pán  bflh  nadělí.  Č. 
Bohatému   dobře  činit,  ztráta  (mrhactvQ.    P-   Bogatemi 
dobrze  czynič,  strata. 


*)  Uí.  Sotas  alkaoi  ae  palyti 


169 

Téžko  sytého  časlOTati,  a  bohatému  darovali.  S.  Cura 
licnmi  a  dorara  oÓAapns,  Tei»a  o  craapi*. 

Také  boháč  jen  dvé  dírky  y  nose  má,  jako  chadobný.  Č. 

Vštk  boháC  také  cokr  nezobá,  ani  ehodíneo  kamení  ne* 
kryie.  R.  Eoraroi  ae  caxapi  3o6jieT%,  a  yóoroi  ae  xaveiM 
Moserv  —  Anebo:  A£  bydlíme  t  stáji,  nežrýkáme  předce 
dámo.  8.  Ako  ■  »niHO  y  noary,  Herpiiaevo  hh  hu  c^avy. 

Král  Teliký  pán,  a  lopatoa  cokm  nejídá.  P.  Król  wielki 
|aa,  a  fopalf  cnkm  niejada. 

Nač  hromada  žita,  pakli  se  nejL  IL  Čemu  bi  hárpa  žita, 
kad  86  nebi  jela. 

Kdo  flsá  nasbyt,  mflže  pozbyt.  Č. 

Z  bohatsiTí  nejde  tak  Teliké  potéSenl,  jako  žalost  pocházi 
i  jeho  potracenL  Č. 

Co  platný  perly ,  když  krk  mi  ikrtí.  //.  Žaludu  mi  je 
biser,  kad  mi  gárlo  davi.    &  Sa^y^y  n  e  óacepi,  Ka4'&  n 

tím  Tlee  penča,  tia  více  starosti,  ň.  Eojuae  Aonerb, 
tojome  m  uonon. 

Není  Telkýeh  pHjmŮT  bez  yelkých  vydej&T.  F.  Gdzie 
wielki  dochod,  wielki  rozchod. 

Bohatým  býti  pracno ,  ale  sytým  netéžko.  R.  EoraTony 
ám  ipyjio,  a  curovy  ae  Hy^q^eno. 

Nčkdy  i  na  bujném  polí  jsou  koni  chudí.  Č. 

Tomu  kdo  stiné,  nezpomohou  sladké  v&né.  R.  Aponaru 
on  myn  ae  naÓsBan. 

Zlaté  lůze  nemocnému  nezpomůže.  R.  SojiLHony  xposarb 
■  aoioraa  ae  noaosen. 

PHlíi  mnoho  ztíží  mnoho  pomáhá.  HLui.  Wjele  za  džiw 
kdy  wjele  pomha.    Wjele  páeco  wjele  njepomha. 


VlasC  se  hubí  chudoboa,  nysl  klesá  nehodou,  a  nedo- 
statky ySem  jsou  nesladky.    R.  Ei4H0CTb  ryówn  oreqecTBOy 
spymarb  v0ji04eqecTB0,  a  He40CTaTKH  a  sctvi  Hec4a4KH. 
Chudý  s  bohatým  nehoduj,  moudrý  s  bláznivým  nežertuj.  C). 


no 

Pán  jak  chce,  a  chadína  jak  mflže.  Č.  —  P.  Panowie 
jak^  chcq ,  ubodzy  jako  mogq.  Paa  jako  chce,  a  chndiina 
jako  moie. 

Páni  jak  blázni, .  co  chtt,  lo  činí.  Jfr.  nau  íun  Jjrpu, 
nio  xoTHTbi  re  poó^iTb. 

PěSi  jezdci  netovařiSi.  R.  Ilimift  RonoHy  ae  Toaaparv 
S.  ntmarb  aa  Konnca  y  bíbi  vpan.  —  Bezkonný  péft  i 
T  Garbradč.    R.   EesaoHBOi  h  bi  Uiiptrpa4t  niirik 

ňidko  kdo  darmo  chudý.  (Nejéasléji  z  marnotratoMli^ 
lenosti,  nedbalostí  atd.)  Č. 

Je-li  chléb  jedlý ,  jest  ráj  i  pod  jedlí :  a  nenf-li  ehleba 
sousto,  bývá  všude  úzko.  JL  Kojím  xjiióa  icpat,  ran  m  vlox% 
ejblo  pat :  a  xji6a  aa  sycaa,  ravb  a  eesjít  rocaa. 

Bez  soli,  bez  chleba,  špatná  beseda.  A.  Beai  cojpi,  óeas 
ZJitta,  zyjiaa  6ect4a.  (Kde  neni  co  pHkonsnooti,  vAtnoii  i 
ista  T  řeči,  a  mnohý  nepHcbázL) 

1  ve  Vídni  lidé  bídní.  Č. 

Bobalébo  škody,  chudého  hody.  Č.  •—  P»  Bogatego 
pokuta,  ubogíego  biesi»da.  —  Ubogiego  lažnia,  paAska  pokttta» 

Blahoslavený  chudý,  kterého  abnuina  hledá.  6. 

Tomu  běda ,  kdo  za  dveřmi  hledá.  DImí.  Bjeda,  ehWi 
páed  áurjami  g^eda. 

Nemoc  a  běda  zatajit  se  nedá*  C.  -*-  Chudoba  a  kaiel 
nedají  se  utajiti.  &  Gaponaorroo  a  aameA  ae  ^ajy  ce  caapun. 

Netřeba  tomu  uiMti  se  kulhati,  koho  nohy  boM.  R.  He 
yMMTbCfl  xpoaaTb,  Kor4a  aora  óojiarb. 

Holý  nahého  neokryje.  Č. 

V  jedné  ruce  prázdno  a  v  druhé  nic.  £.  Bi  0410Í  pyrt 
nycTO,  a  wh  4pyroi  HHMero. 

Ze  stočeného  sudu  v  prázdný  se  nepřelévá.  &  li»\ 
nycraro  ei  nopoa^Ree  ne  nepejHaaiorb. 

Není  sedla,  ani  uzdičky,  ba  ani  té  věcičky,  na  niž  se 
nzda  dává.  A.  Hi  ci^eiuia,  u  yayuoiu,  an  toé  aeauiiiH, 
■a  vro  Ba4ÍTi»  ysAaiiy. 

Nebohatý  jako  hrbatý;  co  má,  to  nosí.  /L  HeóoraTUf 
miRi  rop6aTuA;  vto  ecn,  to  b  aocarb. 


ni 

Co  chleba,  to  v  ném,  co  roucha,  to  na  néin.  &  IIIto 
8  pjxa,  Ha  w^uy  6,  mro  e  xpyxa,  y  wkmy  e. 

I  chladno  i  hladno  i  inoSna  prázdna.  A  H  xo404ho  h 
TOAOAMO  m  vomHa  nycra. 

Prosíš  mošny  od  žebráka,  a  hoii  od  ovčáka.  Č.  (V  po- 
dobném smyslu  též  R,  Y  KOjianiHRKa  App^AeŘ  Rynosarb.  Ku- 
povati n  koláčnfka  kvasnice.  —  Saxoft^ia  y  Komiui  jfenéniKn, 
I  y  co6aKM  ójihhobi.  Chtíti  na  kočce  kosmatice,  a  na  psa 
■échary.  —  &  Oítb  /ABOĚKt  cvtuy  synoBarH.  Kupovati  od 
děvčat  hedbáví.) 

Málo  požitku  z  žebrácké  kabele.  Jfr.  y  otapmi  ei  ropói 
le  noxHBflfflbCfl. 

Není  docela  bos;  má  jeSté  podvazky.  Č. 

Chudoba  cti  netratí.  (NěkteH  přidávají :  Polibte  mě  v  — 
bohatí.)  Č,  —  P.  Chudoba  cnoly  níetraci.  *) 

Bohatým  býti  není  povinnost,  ale  ctnostným.  P.  Žáden 
nie  povinien  byč  bogatym,  jeno  cnotlivym. 

Na  chudobných  svět  stojí.  Č. 

Lepší  vlastni  chudoba,  než  cizí  bohatství.  Č. 

Lépe  žíti  v  chudobě,  nežli  v  hanobě.  R.  Aymne  umní 
n  rkcBOrk,  ^qiux  bi>  o6H4'h. 

Lepší  poctivost  s  chudobou,  nežli  bohatství  s  nepoctivostí. 
&  Eojit  8  nomTCHbe  y  CHpoiiauiTBy,  aero.  ÓorarcTBu  óesx 
ouniTeBi>fl. 

Chudoba  lichvy  nezná.  Č. 

PH  mále  malé  starostí.    P.  Hafo  niajqc,  male  troski. 

Chudoba  bezpečna ,  a  proto  veselá.  (Od  r.  1485.)  Č.  — 
Sic  Sirota  nevolná ,  ale  sobě  volná.  P.  Ubogi  swobodny. 
Dbogi  wszfdy  bezpieczny.  Chudobie  ciszéj.  Kto  ma  mniéj, 
ma  bezpieczniéj.  —  K  tomu  staročeské  verše:  Blaze  tomu, 
kdo  nic  nemá,  nestará  se,  kam  co  schová;  směle  lehne,  směle 
Tstane.  žádný  mu  nic  neukradne. 

Kdo  nic  nemá,  nic  neztratí.     P.  Kfo  iiíema.  níestraci. 


*)  Angt.  Poverty  is  no  srn.  Něm,  9rmut^  tfl  řeine  ^áfanU,  noŮf  Unr^tc. 


in 

Deset  zbrojných  a  jednoho  nahého  nic  neTesmoo.  P, 
Dziesi^é  zbrojných  u  jednego  nagiego  nic  niewesm^.  Nahého 
ani  sto  zbojníkův  nemdž  obrati. 

Holému  rozbroj  nestraien.  P.  Niestraszny  nagiemn  roibdj. 
R.  ToAOuy  pasóoi  ae  crpameai.  Mr.  ToÁomy  posóii  ae 
crpameai.*) 

Nebojí  se  mokrý  deště,  ani  zbadkaný  neštovic.  R.  Mospoi 
A0«4a  HO  6oaTCfi,  bh  ne/ipoBaTiit  ocnu.  Jlfr.  He  óowthcm  mok|miI 
B04U,  a  rojiuft  posÓoH).   Blk.   MoRpHi  ca  ne  6oh  orb  avm^ 

Nebojí  se  Němec,  že  mu  gatě  vezmou.  Č. 

Chudých  jest  nauka.  P.  Ubogich  jest  nauka.  Uboalwo 
wiele  dobrego  nauczy.    R.  Tojih  myApeuB.**) 

Chudoba  je  matka  sdravL  S.  CnpovaiiTBO  e  mnm  s^paajia. 

Třeba  chaloupka  dřevěná ,  jen  když  v  ni  srdce  sdrávo. 
R.  XoTfl  H36a  e^osa,  4a  cepAue  34opoBO. 

Ač  má  chlap  kožich  beraní,  předce  v  něm  duše  lidská. 
R*  XoTfl  myóa  oseqBfl,  4a  4yma  qejiOBftqba. 

Ač  můj  kabát  šerkový ;  není  vyloupen ,  ale  z  mých  mo- 
zolův  koupen.  R.  Xotb  h  dpi  Ka»TaHX|  4a  ne  Kpaxk,  aa 
Tpy40Byio  40CTajrB. 

Milá  chadobo,  nenajíš-li  se,  ale  se  vyspíš,  č. 

Chudý  člověk  i  od  hladu  spává.  S.  Cíponan  qOBerb 
H  04*^  rjia4H  cnasa. 

Kdyby  nebylo  chudobných,  ani  by  slunce  nehřálo.  &  M 
BÍ6  cípoTHHbe,  He6u  HH  cjHuc  rpiiuo. 

Ač  vyšel  z  bliita ,  povýšen  za  preláta.  R.  Hax  rpaaa,  4a 
nocaseni  bi  rhh3H.    (Tím  větší  česf.) 

Povýšen  ne  z  rolí,  ni  za  solí,  ale  tím,  co  ho  bolí. 
F.  Powstaf  nie  z  roli ,  ani  z  soli ,  ale  z  tego ,  co  go  boIL 
(Nepřišel  k  důstojenství  pro  své  bohatství,  ani  z  pochlebenství, 
ale  svými  zásluhami,  svou  prací  a  mnohým  úsilím ,  a  jako 
udatný  vojín  i  ranami  těžkými.) 


*)  L.  Cantabit   vacuus    coram   lalrone    víalor.    AngL   The    beggar  wěbj 

šing  bcfore  tho  thief. 
**)  iÍ«  ihfia  oaf Mir  £!la/«r. 


tu 

Ach,  adi  I  a  pomocí  není  čím«  R.  Ax%,  ux%  I  a  nocoÓHTb 
le  rtvk 

Kde  péče,  tu  starost  Č. 

UlKMd  neBoii.  d.  *)  —  Na  kohož  Tšecko  zlá ,  než  na 
chudého?  CA.  Kam  če  vse  zlo,  neg  na  bogca? 

Není  hflf-e,  Jako  když  nouze  a  hoře.  A.  Htn  Toro  xyiKe, 
Kan  npMen  ajsa. 

Když  přijde  zlé  bydlo,  nejde  na  mysl  ani  jidlo.  i?.  'Kor4a 
MfmjijeTh  M^a,  ae  noiAon  aa  ywh  ■  Í4a. 

Badéji  T  nenávisti,  nežli  t  bídé  tnrati.  R.  Aymae  b% 
■enaieni,  lexeJH  bi  6^4^  npeóiieaTb. 

Pkota  nejdál  trTá.  Č.  —  Sk.  Psota  a  bohatstvo  zbojovaf 
(ažko. 

Téžko  bez  peří  (kHdel)  lítati.  Č. 

Panské  chyby  každý  zamlouvá,  chudobného  ctností  nikdo 
nevidL  P.  PaAskíe  b<§dy  každý  zamawia,  ubo|^ego  cnotf 
rsadko  kto  widzi. 

Chudobného  zdání  nemá  uznání.  P.  Ubogiego  zdanie  — 
aiedba  nikt  na  nie. 

Kde  veliké  zvony  zvoní,  tam  se  malé  neslyší.  S.  4^ 
aejiaa  sbors  seoRe,  tj  ce  uaia  ae  qyio. 

Na  bídného  Makara  i  i^išky  padnjí.  A  Ha  óft^Haro  Maaapa 
a  mmini  saiarca.  (Makar  neifastného ,  v  ničem  zdaru  nema- 
jícího človéka  znamená,  tak  jako  Janek  hloupého.) 

Neifastného  i  haluz  táhne.    Jfr.  B6ororo  h  rojiysa  THrae. 

Yychoudlému  prasátku  i  o  žních  zima.  Jfr.  Xy4oe  nopoca 
a  n  nerpoBKU  sflóae.  —  Chudému  vždycky  zima.  HLui. 
Uiudomu  wječBJe  zyma. 

Malý  psík  do  starosti  dténé.  JL  MajieabRa  coóaaa  '40 
crapocn  mcHOKi. 

Z  vrány  nebude  sokol.  R.  Bopoat  coro40mi  ho  óim. 

Chudobného  chudobné  je  žtéstí.  Č. 

Chudému  vždycky  spíše  v  saicu  žába  než  rak.  C. 

Chudoba  zle  se  má  všude.  Č. 


*)  Ut.  Ubadfíňái  nabadfínňi. 


174 

Chudému  yéude  pískoř*  Ů.  —  P.  Chudobie  (ubo(ftemii) 
wszedy  piskorz. 

Chudý  všude  musí  za  dvéře  aneb  pod  lavici  se  vtisknouti. 
Č.  —  Kdo  nemá  oo  dáti,  šiusí  u  dveřf  státi.  ť.  Kto  niema 
co  dač,  musí  u  drzwi  stač. 

Na  chudého  všady  teče.  Č.  —  P.  Na  ubogíego  wszf  dy  ktpie. 

Chudobnému  i  z  hrnce  vyvře  (vykypQ.  č. 

Kde  tenko ,  tam  se  rve  i  a  kde  chatmo ,  lam  se  páře. 
F.  Gdzíe  cieúko,  tam  si§  rwie.  R.  Va^  tohko,  Tjn  h  pseicsi 
a  r4i  xy40,   tyrh  ■  nopoTCs.    EaL  4^  toiko,   ravb  on  psa 

S.   4t   6   TOHRO,   0H4'b   CO  ■   MUS   (OH^t   H   DJUa).    Blk.   BtfMUlTO 

(m  K^ca,  r4tT0  e  Haftruxo.  Provázek  se  trhá,  kde  nejlenSf. 
(Chudému  všude  zle;   kdo  málo  má,  i  to  se  mu  bére.) 

O  chudého  se  každý  otře.  Č, 

Ani  u  strýce,  ani  u  déda  (ni  u  otce,  ni  a  dčda),  kdoi 
nic  nemá,  tomu  běda.  (X 

Chudý   málo  má  přátel.     P.    Ubogí  málo  ma   prEVJaciol. 

v 

Chudobného  ani  svojef  nezná.  C.  -^  P.  Ubogiego  i  swojí 
nieznajq. 

Žebráka  ani  ten,  kdo  ho  zrodil,  nemiluje.  S.  IIpocsKa 
HeHHjye  hh  ouaft,  kok  ra  6  po4Ío«  (Shrov.  v  Písmě  Ph  14,  20 
a  19,  7.) 

Sirotek  t6žšf  než  kámen.    P.  Sierots  ci§žsza  niž  kamieA. 

O  chudobo^  i  vsi  obtížná  jsi;  čím  pak  více  chalopé, 
v  které  jsi  I  S.  CnpoiiamTBO  ■  cejy  cn  tcxko  ;  a  Ráno  4n  Kjiii, 
y  Roioft  cn! 

Když  T  pytlíku  peněz  není,  tehdy  se  i  rozum  méni. 
P.  Kiedy  groszy  w  pytlů  nenié,  w  ten  czas  síf  i  rozum  udímL 

Bída  bídu  pIodL  Bída  bídé  ruku  podává.  Č.  --  R.  EtAt 
Óii4y  po4H'rb.    Mr.  Bi4a  3X  6t40K)  xo4HTb.  *) 

Žádná  psota  sama  není,  jedna  ráda  druhou  honí.  Č^ 

A  kde  rak,  ježto  vody  není!  (Kde  u  př.  má  se  vzíti 
bohatá  česká  literatura  při  skrovném  počtu  čtenářův  a  ne- 
mnohých podpůrcích?) 


^)    Lit.  Wflrff«í  war^r.i  při. •< pír'. 


Netřeba  tomu  nic  horšího  přnti,  koho  mniší  bijí,  a  svíné 
drbají.  &  Korá  luijyl^epH  6iio,  h  CBnt  Apnan,  ho  rpeóa  My 
tofke  HOBOAe. 

Kde  psota,  tam  hHch.  Č.  Chudý  z  nouze  hřeší.  P.  Ubogi 
ZD^y  ^zeszy. 

Chudoba  viru  láme.   Chůd  nevěren.  Č. 

U  chudoby  nehledej  hanby.  Č.  —  Sic.  Chudoba  ako  pes 
baftby  nemá.   CA.  Nevolja  nemá  srama.  *) 

Kdo  živé  v  BUznofli ,  nehledí  poctivosti.  R.  JKHsyqn  b% 
H^BOcrn  ne  merb  qecTflocTH. 

Zlé  postavení  i  dobrého  mění.   P.  Zle  položenie  dobrego 

Chudobný  člověk,  hotový  cikán.  Ch.  Siromak  člověk, 
golov  cigán. 

Chudoba    krade   a  nouze   lže.    R.  EtAHOCTb   Kpa4erb  a 

Nouze  všelijak  se  krčí.  HLui.  Nuza  so  wšeiko  huza. 
Nnia  wáiiko  zhnsa. 

Nouze  není  sestra  ani  bralr.ť^.***) 

Nouze  i  na  macechu  vžene.    C. 

Chudina  z  vody  vah'.  Č.  —  P.  Ubogi  s  woda  warzy.  f) 
A  vody  ani  král  neujme.    A.  Boau  h  iiapb  ho  yftneT-b. 

Kde  ryb  není,  platí  i  rak  za  rybu.  Jfr.  Ha  óespuóbt  h 
pan  puéa. 

V  beslidenství  i  Janek  člověk,  a  s  ním  Ankn,  jsou  lidé. 
A.  B%  He40CTaTKaxi  h  Bona  4B0paHHHi.  Jtfr.  Ha  6e3JU04bt  ft 
Xuna  lOJioatKi,  a  FaBza  me  t  41040. 

Kde  dévc^at  nemají,  i  báby  se  vdávají.  &  3a  nesoAfo 
6a6y  B04e ,  Ka4'B  4tB0ftKe  ne  Hax04e.  Anebo  :  Ka4'i»  4ÍBoftKe 
lefla,  4o6pa  %  n  6a6a, 

Kde  lidí  není,  tu  musí  jeden  stolice  na  lavice  stavěti. 
(V  nedostatku  si  ledajak  člověk  pomáhá.)  Č, 

*}  Angl,  Bashfiilnesf  is  tn  enemy  to  poveriy. 

**)  Lai.  Pauperias  neretríx.—  NeceMÍtas  egentetn  mendacem  facit.  (Syrus.) 
***)  LU.  Strokaf  ne  brolis. 

t)  Mm.  ^xmt  Seutf  fcd^en  mít  Saffer. 


176 

Z  ničeho  nebude  nic.ď  —  P.  Z  níczego  nic  niebfdiie. 

Těžko  brálí,  kde  nic  nenL  P.  Brač  tam  tradno,  gdne 
niemasz  nic.  Ch,  Gde  ga  ni,  ni  ga  nit  vzeti.  &  4"^  mm 
neMa,  0H4Í  ce  Hnnra  ae  vose  hh  yaeri. 

Téžkof  jest  jísti,  když  není  co.  Č. 

Kdo  nic  nemá,  nic  nemůže  dáti.  Ck.  Eoi  nikaj  Beaui, 
nikaj  nemre  dáti. 

Kde  není,  smrt  nebéře.  Kde  nic  nenf,  ta  ani  amf  ae* 
bére.  (/.  —  P.  I  sam  btfg  níebierze,  gdsie  niemaai.  JL  H  6on 
Toro  HO  B03Her&,  Ror4a  qero  hítv  Mr.  T^rb  len^  nan  m  émn 
m  08He.  Ch.  Česa  ni,  ntt  ga  car  ne  trébaja*) 

Ze  železa  mědi  nevykajei.  R.  Hai  xejiisa  mímm  ne  MH 

Na  suchém  dřevu  tčžko  trhati  listí.  JL  Ci  cyxaro  jtkey 
jucna    ae  coáepem. ; 

Holému  snadno  se  hlava  oholí.  C.  —  Mr.  Tojoro  jeno 
rojiTH.  8.  .AacHO  6  fcejiaBa  oÓpiaTH. 

NaSe  kapsa  ubohá  všecko  bére,  co  kdo  dá.  Č.  —  8k.  Clra- 
dobné  vrecko  (pytel),  pobierá  vSecko.  8.  npocawa  Top6a  ae 
vose  ce  HanyHHTH  (CBar4a  e  npaaaa).  **) 

Koně  suchopárného  (hladovilého)  se  nedokrmfi,  a  motay 
žebrácké  nenaplníš.  R.  He  aaKOpvvrb  soba  cyxonaparo,  ve  aa- 
xhjam  iBTfl  óescqacTBaro.  A  opět: 

Skrovná  kapsa  brzo  se  naplní.  5.  Majoift  mewb  ♦pnno  M 
aanyBB.   (Chudému  jako  dítěti  maličkosti  učiníš  radost) 

Nuznému  i  kousek  za  celý  krajíc.  Anebo:  Chudéan 
skýva  za  bochník.   R.  E^AMony  v  KycoRX  aa  nimi  jovon. 

Chudému  i  dva  česká  hromádka  hezká.  R.  Y  óijpnuro  v 
Aaa  rpoma  xyqa  xopoma. 

Vytrhni  komáru  nohu,  a  hned  jsou  i  střeva  vestai. 
IL  Izskubi  komáru  nogu,  crjeva  mu  su  na  dvoru.  (Chudému 
i  malá  škoda  čitedlna.) 


*)  Ném,  9Bo  ni^ttf  \%  ^at  ber  Jtatfe r  fnn  fRtáft  verlotni.  Čmd.  Mis  uind 
tiilgaft  toast  wóttab.    (Co  veime  smít  se  práxdné  arélDÍce.) 

**)  Mendiconmi  loculí  semper  inanes.  Fr.  La  besace  du  ■MBdiasl  ■*  esl 
jamaís  pleine. 


U1 

Lepil  a(  i  děrný  koláč,  nežli  prázdná-moSna.  8.  Eojbh  e 
I  wpn  KfMa^  Hero.  npaaia  ropóa. 

I  kiiftánek  hřeje ,  když  kožicha  není.  /?.  H  Ra^raHi  rpien, 
laria  aqróu  ain. 

KdyS  břitvy  není,  i  sídlo  holí.  B.  Kor^a  óparau  rtr^ 
mn  m  vano  ópterb. 

Nedoslalky  okazujf,  jak  málo  lidé  potřebují.  F.  Niedo^ 
fialek  pokawje ,  jak  vialo  cilek  potraebuje. 

Y  noQti  poznáyáme,  co  zbytečných  potřeb  máme*  Pt 
W  Rfdzy  l%a|o  poznawaaiy,  jak  wiele  sbytnyoli  nseciy 
■íewamy. 

Patrná  to  běda ,  kdyt  ae  rodí  t  žité  lebeda.  R.  Bmpmmí 
6Í4a,  «rro  ao  pmi  pojuuacb  AeéeAti.  Na  lolo  pHslofí  a«  jiným 
odpovídá,  a  sice:  Není  to  běda,  když  t  žité  lebeda;  ale  to 
dvě  brdy,  není-li  žita  ni  lebedy.  R.  Ta  ae  6t4a,  wto  bo  pn 
jeóe^a;  a  Tor4a  a^  6im,  Kor^a  ra  pm,  ai  AeÓeAja. 

Ne  to  jest  nefitéstí,  které  peníze  zasáhlo;  ale  neStčstí  to 
jest,  které  se  nemá  čeho  ujíti.  A  To  se  6i4e)  hto  m  AeBbn 
Bomja;  to  Óii4a,  qro  na  4eHbrM  Hei/en. 

Není  ten  chad,  kdo  nikdy  ničeho  neměl,  ale  ten,  kdo 
■íl  a  pozbyl.  5.  Hie  oaaft  capovaxi,  koh  HHxaAi  aunta  aie 
ano,  aero  oaai,  xoa  0  mao,  na  aaryOio. 

Kdo  nic  nezkusil ,  nic  neví.  Č.  —  Kdo  v  nouzi  nebýval, 
ten  nic  nevídal.  R.  Kto  b%  Hy3K4t  ne  Óubbji,  totti  9  ne  zMaiv 

Bída  nčí  roznoiu.  Č.  •—  Naučí  nouze  práci*  JP.  Niewola 
aanczy  robié. 

Naučí  polřeba,  čeho  k  ní  třeba.,  P.  Nauozy  potrzeba, 
ciego  do  niej  trzeba. 

Člověk  v  nesnázích  d&vtipen.  S.  ^oseai  y  nehojm  40- 

CiTjUrB. 

Chléb  má  rohy,  nouze  (nezvUe)  nohy.   Č. 

Naučí  bída  popiti,  když  se  není  čeho  chopiti.  Anebo: 
Naučí  bída  kouzliti,  když  není  co  na  zub  vložili.  Mr.  HayqHTB 
6t4a  nonHTv,  ko4h  Hena  ca  ^oro  xonuTH.  Hay>uiTi>  6i4a  bo«- 
povBTi,    fliTB  HeMa  mo   Bi  poTi  B403KHTH.   R.   AioAM  ^j^an, 

6t4H  yMBrh. 

12 


Zlí  doové  skáčí,  nooze  učí,  a  cizi  chléb  nedá  spálL 
R.   Sjíue  4HH  cKaqy T% ,  hcbojm  ynwn ,   a  qyxie  xjik6ii  eian 

Drahý  chléb,  když  není  peněz.  JL  4opor%  Xjit6%,  aan 
AOMrb  iii(r&. 

Nejdražší  jest,  co  se  prosbou  kupuje.  Anebo:  Draho  io 
kupuje,  co  se  vyproSuje.   Č. 

V  hladoTého  nejdraiSí  chléb.  P;  U  gfodnego  M^jdrotizy 
chleb. 

Draháté  almužna  t  čas  nedostatku.  R,  4oiKMra  nuccnna 
ao  apcMfl  CKy40CTH. 

Co  se  nám  už  přejídá,  to  chudý  rád  dojídá.   Ó. 

Poffeba  věci  draží.   P.  Potrzeba  rzeczy  droZy. 

Edo  se  topí,  i  břitvy  se  chytá.  Tonoucí  i  slámy  se  chylá. 
Kdo  do  Yody  upadne,  třeba  tmu  se  chytí.  Č.  —  P.  Toni|cy 
í  míecza  (i  cíemia)  si^  chwyta.  R.  Kto  TUHon,  Ton  m  sa 
Óparey  pa^i  yxBaTHTbca.  S.  Knjci  qoseirb  Toae,  ■  aa  apejio 
ce  raoai^e  xBara.  Blk.  Koiro  ca  a^bh  b%  Mopero,  toé  ca 
XBania  a  sa  sueMíT^  aa  novomb. 

Pomoz  co  pomoz ,  jen  když  jest  k  platností.    Č. 

Uřež  ucha,  nastav  břucha.  Sic.  (V  nouzi  si  pomoi,  jak 
můžeg.  —  Uřež  břucha,  nastav  ucha  —  říká  se  zas,  kdyi 
liékdo  nepozoriiv  jsa  táže  se  na  vécí,  o  nichž  pravé  ndu- 
v6no  bylo.) 

Viickni  jsou  k  službám  ochotni ,  jen  v  nouzi  pomoci  není 
jim  chuti.  R.  Bet  40ÓpoxoTu,  a  bi  nyxcAt  noaoqb  aln  oxoiiL 

V  bídé  netřeba  plakali,  leč  po  léku  se  ptáti.  8.  7  wbojbě 
Herpeóa  njaRaTo,  Hero  jAvb  rpanra. 

Ženský  to  obyčej  slzami  bídě  pomáhali.  R.  Xeacioi 
oómaft  c^esam  6t4t  nouorarb. 

Málo  dbá  se,  když  chudý  pláče.  Mr.  Hixto  ae  óaqe,  ms% 
capova  njiaqe. 

Telidá  chuďasovi  boží  hod,  když  košilka  bílá.  Mr.  Torjm 
copork  BCJDiirb  4eHi»,  mn  copoqaa  6ijia. 


119 

dtm  kdo  vyvf  ScnéJSf ,  Um  bývá  sebou-  nebospcčnéjší.  Č. 

Edo  nad  jiné  postaren,  pohromám  véiším  Tystaren. 
JL  Vacio  iipiX04Hr&  6i4a  n  Hanacn,  xony  4aHa  Óo^bmaa  sjíacTb. 

Kdo  po  Tysokých  yécech  touií,  po  neštěstí  touží.  Č. 

Kiío  nežidá  si  rlásti,  uhne  se  mnohé  strasti.  JL  Rto  ho 
sejaen  Bjacrv,  aa  Toro  ae  npix04aT%  h  Hanacra. 

Čím  Ticbod  Tyšší,  tím  pád  nižší  (téžšO-  Č.*^ 

Čím  kdo  Yýš  leae,  tím  tížeji  padá.  Čím  yýše,  tím  horší 
pád.  Č»  —  Jlfr.  Xto^bucoro  jrhrae,  TOft  hh8R0  ct4ae  (naxae)* 

Kdo  příkře  přistavuje,  rádo  se  s  ním  podvracuje  (rád 
zpátkem  padá).  Č. 

Býyi  pod  Toxem,  kdo  býrá  na  vose.  Č. 

Čím  se  kdo  yýše  TyEdTÍhuje,  tím  péčemi  těžšími  se  ob- 
kUčnje.   C. 

%do  Teliké  břemeno  nese,  tudíi  pod  ním  na  xemí  klese.  Č, 

Na  světě  jako  v  lázni;  čím  kdo  výše  sedí,  lim  více  se 
potL  P.  Na  áwlecie  jak  w  lažni;  jim  kto  wyžéj  siedsi,  tym 
bardziéj  siq  poci. 

Yětší  hlava,  větší  hlavoboL  &  Beka  r^iaBa,  Bume  rjiaBo6oAe. 

Kdo  na  zemi  sedí,  pádu  se  nebojí.   Ó. 

Kdo  na  rovni  padne,  vstane  snadně.  P.  Kto  na  rowni 
padníe,  wstanie  snadnie.  —  Dolem  lepiéj.  **) 

8  vrchn  dobře  hleděti,  po  rovině  dobře  jitL  Č. 

Huška  nebojí  se  obuSka.  B.  Myxa  ae  óoirca  otfyza. 
Aneb:  3a  Hjxoft  ae  aaroHaembca  cb  otyxowi. 

Nejvyšší  hory  nejtěžší  hromobití  snášejí.  —  Nejvyšší 
stromové  největší  nepokoj  od  větrův  mají.  Č.  —  Na  vysoké 
hory,  domy  —  rády  často  bijí  hromy.  P.  Na  wysokie  gdry, 
domy,  rady  cz^sto  bijsj  gromy.  //.  Kí  u  visokih  kulah  stoji, 
nebeskih  se  trě^kov  boji.   (Vitezovié.) 

Netřeba  se  třtině  báti,  větrové  kdy  dub  vyvrátí.  P.  Bač 
mq  nietrzeba  trzcinie,  gdy  wíatr  dqb  wywinie. 


*)  LU.  J(  auksitesnif  daikt^s,  jft  sunkésDÍs  půlis.   Angl  The  greater  the 

tree,  the  harder  the  fall. 
**)  ép.  Aquel  Ta  Bnai  sáno,  que  anda  por  lo  lliino.  FV.  Celuí-la  va  pln* 

lain,  quj  v  par  la  plain. 

i2» 


tso 

Velici  stromové  dlouho  rostoo,  a  chyilkos  padnou.  S.  Be- 
jna  ^paera  Ayro  paciy,  aji  aa  qaci  Da4Hy; 

Když  dub  padne,  ledakdoa  třísky  sbírá.  d.  -—  JL  RorA 
Ay6%  B%  ^ečearu  jna^aon,  xto  xoverb  neaui  nojttnpaan.  *) 

Dub  když  padne,  snadno  ho  přeskočili.  8.  Paon  Ka^:^  co 
■aeajifl,  jiacao  ra  e  ■pecRoqin. 

Když  sokol  sahuben  (oprftOy  klove  ho  i  vrána*  Č.  — 
P.  Gdy  sokol  ipieszeje,  bije  go  i  wrona.  Anebo:  Sokol 
kiedy  wíqo  zepsieje,  bledna  wrona  mu  dogfrzeje. 

Zdechlého  lva  snadno  sa  bradu  žkubatí.  P.  Lwu  sdeckfe- 
mu  lacno  brod§  skubač. 

Komu  se  noha  podrrtla,  ledakdo  naň  doskaknje*  P.  Komu 
úq  BOga  powinie,  leda  kto  si^  go  nabije. 

Na  strom  nachýlený  i  kozy  skáčí.  P.  Na  pockyle  dnewo 
i  kosy  skacxq  (lazO*  ^*  Ha  noiufnioe  4epeB0  h  kosu  cnaqyn. 
Mr.  Ha  noxujie  4epeB0  ■  rosu  vaa^yrb.  Ch.  Na  pognjeno 
ilrevo  hodiju  koze.  Kr.  Pod  pógnjeno  drevó  hódíjo  kose  arát 
(Bóře  se  jednou  v  tom  smyslu^  že  lidé  rádi  pohrdiýi  tím,  kdoi 
moci  a  hodnosti  zbav(*n;  za  druhé  pak  znamená,  ie  příliS 
povolného  každý  zle  a  dle  své  vůle  užívati  hledí.) 

Každá  boleflf  k  srdci.  R.  BcflKaa  éojitsHb  n  oep/nQr. 

Srdce  nezabolí,  oko  nezapláče.  &  4or&  op4ae  ne  aaóoji, 
■e  Moxe  010  saujiaRani. 

Kde  bolest,  tu  práce.   Č, 

Co  koho  bolí,  o  tom  i  řeé  volí.  P.  Co  kogo  bolí,  o  tém 
méwié  woli. 

Slza  avéUá^  ale  oA  kaU.  Č.  —  R.  Cjiesa  zn^Ra,  /ta  t^aa. 

Kde  hoře,  tu  i  slzy.  R.  Fj*  ropě,  lyn  ■  Cjieau. 

Hoře  tieztrávíá  vskoře.  R.  Topě  ue  Hsznreemb  CRopo. 

Hoře  lýčím  podpásáno.  R.  Topě  juRon  no^ioacaRO. 

Zle  žíti  v  nouzi,  ale  hAře  v  hoři.  R.  Amxo  zcnn  v%  BjMfíl^ 
a  vh  ropt  a  roro  xyse. 


*)   LmL  Querca  jacente   omnet  eunt   petUam  li^a.   ^   Arbore  áflJerUi 
ligna  quivis  rollígit.    S^jrus 


181 

Jedna  bfda  za  druhou.  —  Jedna  tóžkosl  druboo  iUhá. — 
Bida  se  s  Udou  potkává.  Č. 

Boře  sa  hořesy  bídy  aa  bfdami.  R.  Topě  no  ropio,  6i4H 
00  (i4av&« 

UpO  ae  Mdami,  a  oohmelil  ae  alaamí.  A  ynudica  6t4nn» 
a  ozaijnjica  c^eaan. 

Až  ▼  hrob6  bodei,  pak  hoře  abudeS.  R*  Ta^  riaaa  owih- 
Bjrrby  ryn  xaj&  noKaHyn. 

Plač  ku  bohu,  a  slzy  voda.  R.  a  Mr.  lUaabca  Óory,  a 
ojoaH  B04a 

Ne  tak  (bojím  se)  bohatého  pychu,  jako  chudobného 
YidychiL  A.  He  6oa>cb  óorariixi  rpoai,  6oiacb  yóoraxi  Cjiéai. 
(Tťi  o  svédomí  mdž  býti  rozuměno.) 

2eieao  rez  ažírá,  a  srdce  hoře  arírá.  /L  We^rhao  psa 
rviAaerb,  a  cep4iie  neqa^  noryó^eurb. 

Zřídka  která  ialoat  na  dobré  vyjde.  Ch.  Redko  koja  žala 
na  dobro  izíde. 

Ač  péče  iieumoříy  vždy  zdraví  podbořL  R,  neqajb  ae 
ymipnrB,  a  34opOBbe  noBpe4BTi. 

Červ  šlapaný  se  svíjí.  Č.  —  DLai.  HužeAc  se  ksuži,  gaž 
won  leptány  (tlocony)  hordojo.  P.  I  biedna  mucha  odejmuje  si^. 

I  roháček  piskne,  nčkdo-li  ho  tiskne.  P.  I  robak  piánie, 
gdy  go  przyciánie. 

Den  mrká  noci,  a  člověk  žalostí.  R.  Jijtub  ■epanen* 
loquo,  a  qejiOBÍKi  oeqa^bio. 

Co  den,  to  radost,  ale  sla  neubývá.  R.  4to  4eHb,  to 
pajiocTb,  a  CAcai  ne  yóuBaen. 

Dokud  žil  děd ,  nebývalo  běd ,  a  na  nás  vnuky  shrnuly 
ae  nuky.  R,  TÍHnÁSL  4t4H,  ue  BHAa^n  6ii/(U,  a  ao^hjih  sny  kb, 
BaiepniwOicb  Byiui. 

Běd  a  péčí  čerti  napekli.  R.   Et^u  4a  neqa^a  Mopra  aa- 

* 

aatajn.  Anebo:  He  óblio  neMBjía,  4a  qépTB  flaxaqn^. 

Čím  dále,  vždy  hůře,  jak  ona  bába  řekla.  Č.  —  P.Dawno 
tak  baba  rzekfa,  co  daléj,  to  gorzéj.  —  Baba  lecqc  se  wschodu 
woMa:  Co  daléj,  to  gorzéj. 


18t 

Sokol  s  místa  a  Trána  na  místo.  R.  CoROJík  c%  rtcra  a 
BopoHa  Ha  mIcto.  (Sokol  u  Rusův  jest  podobenstvím  člověka 
idravého,  sličného,  bohatého ;  vrána  zas  neúhledného,  chndého, 
lakomého.  Tak  poStovSIi  pacholci  přijíždějíce  k  míatv,  dávají 
aobé  lémilo  slovy  védéli,  jak  štědrá  jest  cestojíd  osoba. 
Volá-li :  sokol !  tehdy  znamením  to  jest  dobrého  spropilného ; 
pakli  ale :  vorona  I  sedí  obyčejné  skrbUk  to  voze. 

Co  nás  mrzí,  to  se  nás  drží,  a  co  jest  ndlo  oám,  to 
nechce  k  nám.  Č. 

Netolikem  smrtí,  kolikero  utrpení.  R.  He  ctoaro  CHeprety 

CROAKO  GKOpĎei. 

I  bez  pepře  doráží  ksrdcL  A.  H  6e9%  nepn  AoMen  ao 
cep4aa. 

Proto  slepý  i  pláče,  ie  zbla  nevidL  JL  O  rowh  cjkn 
■  aiaqen,  qro  ari  ae  BMir&. 

Bídu  tHti,  kamenné  srdce  míti.  fí.  Biju  Tepnin,  zaaeiioe 
cep4ne  hxíti. 

Jsem-li  vesel ,  všickni  vidí ,  a  jak  se  soužím ,  nikdo  ne- 
vidí. Jt.  Bet  BHjuirb,  KaKi  eecejnck,  a  roro  ae  auuin,  nn 
vpjmycb. 

Lépe  vodu  píti  v  radosti ,  nežli  med  v  žalosti,  i?.  Ajnmň 
•ojiy  UTk  n  paaocTi,  aesejn  neji  u\  Kpjniaat. 

Raději  chléb  s  vodou,  nežli  koláč  s  bídou.  &  Aywme 
woMy  n*n  n  pajocri,  Hexe.u  upon  ch  6Í401D. 

Nač  mezi  lidi  po  zármutek,  ano  doma  pláčí.  JL  3a  wbr% 
n  jDojdi  no  ne«mjb,  corjia  jioia  njaqyn. 

Daleké  průvody,  zbytečné  slzy.  JL  4aABÍe  npoiojai, 
laaiaia  cjesu. 

Louf  eni  s  milými  smrti  se  rovná.  P.  Rozstanie  s  milými 
smiercí  sie  ro»na. 

Co  máme,  nevíme,  až  kdyi  ztratíme.  P.  Nieznamy,  eo 
mamy«  až  poshraJamy.  S.  Iliamk  ne,  ae  saaBb  ne,  nryCnft 
■e,  nosBamk  le. 

Dokud  u  mne  nacházel,  i  v  noci  přicházel;  a  teď  M 
jsem  chudý,  uevi  ani  ve  dne  kudy.  Či 

Oékmt  jsem  te  uadál,   že  mne  slunce  oUcje,   odkal  mi 


183 

mm  nruy  bijí.  S,  04By4'i»  chmi  ce  Ha4ao,  4i  ne  cyíme 
orflUj  OMmyxh  me  jie^h  6ie. 

Kdo  8  koho,  ten  toho.  Ó. 

Kdo  koho  vidí,  ten  toho  šidí.  Č. 

Z  cizí  kůže  dobře  jest  široký  řemen  krájeti.  Č. 

Z  dzfho  (panského)  krev  neteče.  Č.  —  P.  Cudzego  nie 
iaL  JL  Hsi  ^xaro  iriiniKa  UMiaih  4erK0. 

Ozí  OGho  jako  pbf.  (Cizié  richo  jako  plst  drátL  FMka.') 
(fteiatí  snadno,  ježto  nebolí.  Též  kn  právu  se  vstahuje :  Jinak 
naše,  jinak  ciif  pře  chceme,  aby  byla  souzena.)   Č. 

Každému  STé  hoře  (křivda)  hořké  a  příkré,  i?.  BcflKOHy 
CBOfl  o6n4a  ropbxa  ■  ae  chochb. 

Neboli  ho  srdce  pro  ného;  nerodilaf  jich  jedna  matka. 
&  He  6ojH  ra  cp4ue  3a  Hbaiii ;  epi  nxi  hí6  e4Ha  m aftKa  po4HJia. 

Má  bolesf,  tvfij  smích.  —  Vám  je  do  smíchu,  ale  nám 
pohříchu  I  Č.  —  P.  Komu  do  ámiechu,  a  drugiemu  do  zdechu. 
Co  jednemu  ámiech,  to  drugiemu  pfaez  na  tém  áwiecie. 
jt  Te6i  cnimno ,  a  usA  ki  cep4Uj  40qlio.  S.  BAwan  40 
aj6á,  a  4pymi  40  cyaá.  (Jedněm  do  zubeni,  druhým  do 
slzení.) 

Cizí  hoře  lidem  smích.  Č.  —  HLui.  Nječeje  horjo,  nje- 
feji  smjech. 

Šibřinky  z  cizí  klisinky ;  a  což  až  tvá  zdechne  ?  Jfr.  CiiimKiii 
n  ^ywiom  KimKU  (kočky),  a  hki  tboh  340XHe  ? 

Kdo  má  škodu,  o  posměch  86  nestarej.  Č.  —  P.  Czyja 
szkoda,  tego  i  grzech. 

Vaši  hrají,  a  naši  lkají.   S.   Bama  Hrpaio,  a  Haina  piii4aiD. 

Vy  zpíváte,  a  nás  krvavé  polévají.  S.  Bu  otBare,  a  aaia 
ipaaBe  (cyae)  mojonhy. 

Kočce  hříčka,  a  myšce  slzička.  R.  KomKt  m*pymKH,  a 
■mnít  cjieaKH.  (Zábavy  velikých  jak  mnuho  stojí  slz  chu- 
dého lidu  I)  «) 

TvAj  meč,  a  má  hlava!    R.  Taolt  neirb,  a  moh  rojiosa. 


*)  Kem.  !Dci:  Stal^tn  €d^crj  ifl  ber  92áufe  Hot. 


IS4 

Do  pekla  hluboko,  do  nebe  vysoko.  —  Kiil  daleko ,  liHi 
vysoko,  pravdy  a  spravedlnosti  v  světe  málo.  —  Bůh  vjíokot 
král  daleko,  pravda  v  koute  (a  nebeského  soudn  k  poslednímu 
dni  dlouho  čekati.)  d  —  P.  B6g  wysoko,  krdl  (prz^jaciel) 
daleko.  B.  Mr.  a  8.  Ao  6ora  bhcoko,  ao  uapa  4a^eK0.  Eon 
wcouo,  a  uapik  ^aJORO.  (Přísloví  loto  užfvané  u  veliké  noogi 
u  nesnázi  vždy  nějaké  chýlení  se  k  soufalosti  vyráží.  Někteří 
léi  ten  smysl  v  ně  kladou,  že  knždé  provinění,  třebal  posdějí, 
předce  porosteno  bývá.)*) 

A  byt  o  zem  se  biti,  není  se  kam  díti:  do  nebe  vysoko, 
do  vody  hluboko,  fí.  Ckoako  u  seprtnca,  Aa  ne  KyM 
Aítlch  :  Ha  He6o  bucoko,  a  bi  B04y  r4y6oKO. 

Země  tvrdá,   a  nebe   vysoko.  S.  3eKia  TBp4a,   n  leóo 

BUCOKO. 

Do  nebe  křídel  není,  a  do  země  cesta  blízka.  A.  Ha  neéo 
KjfHÁi  HirB,  a  Bi  aeMjDD  uyrh  6ji30k%. 

Zí^rmulkem  pole  neoseješ,  a  slzami  nepřítele  rozesmdjei. 
n.  K^yqnHOiD  nojia  ho  H3it34Hmb,  a  He4pyra  c^esann  yrtmuk 
Anebo :  C^ieaoio  nopa  ue  HanojHHuu» ,  a  KpyqaHoio  nom  le 
n3xt34HniL.  (Zde  nepomůže  žádné  bědování ;  tak  osud  ne- 
uprositelný  velí.) 

Méně  bolí,  co  v  oči  nekule.  Č.  —  P.  Mniéj  to  boli,  co 
w  oczy  niekole.    Pročež  : 

Nejlépe  v  svět  očima,  a  dáti  zeli  pole.  P.  Najlepiéj  w  áwiat 
soczyma,  potrzeba  dac  pole  žalowi. 

Čeho  oko  nevidí,  toho  srdce  nezeli  (toho  srdci  méně 
žel).  Č.  —  P.  Czego  oczy  niewidzq,  tego  sercu  nie  žaL  (Též 
arabsky:  Kde  oko  nevidí,  srdce  se  nekormoutí.) 

Povol  bolesti;  poleží  a  umře.  R.  A^^  60410  b04«>,  nouie- 
XBBi  4tt  yMperi. 

Když  se  silně  mračívá ,   lehko  priívá.    Cil.  Kad  sa  ji 
oblaci,  lehko  i  deždji. 

Pláč  ženský  meč;  mrzký  muži  pláč.   Č. 


*^  Čud,  Jummal  kórf^c,  kuninfai  kavgel. 


185 

Jtk  dlonto  na  očích ,  tak  dlouho  na  knygii.  i-  S  očí, 
I  nyslL  Co  sejde  s  očí,  to  vyjde  se  srdce.  Jak  daleko  s  o& 
aqda,  lak  mdlou  lásku  v  srdci  najdu.  Ú.  —  ť.  Co  e  oczu, 
to  i  z  serca  (z  nryáli).  fí.  48^oro  aai  oqeft ,  ^ajiexo  R3i 
cepjiia.  8.  /[moko  on  oqi»,  ^a^ao  04*^  cpAW.  Anebo: 
AsMrfc  oiiio,  HSBaiTB  nanent.  ^ 

Zdravý  nemocnému  nevAH.  8.  S^pasi  6ojiecHy  ae  aftpye. 

Sytý  lačnému  nerozumí,  d  —  F.  Sytý  glodnego  nie- 
roinmié.  **) 

Kdo  sám  nezkusil,  jinému  nerosumf.  P.  Kto  ciego  sam 
aiedoznaf,  drugiemu  niezrozamie.  Anebo:  Kto  sam  kiedy 
doznal  zfego,  užali  si^  wnet  n^dznego. 

V  kalné  oči  písku  nepHsypuj.  R.'  Bi  nyraue  rjiasa  4a 
aecoKi  cunjiembl 

Mokrá  pflda  vody  nepotřebuje.   Č. 

NepKlívej  louže  k  blátu.  (Nečiň  zlé  jeSté  horSím;  zvIáSté 

pak  aeaarmscnj  vice  ještě  zarmoucených,  sváry  nemnoi  ald.)  Ů^ 

,     '4 
Uvazuj  s  pláčem,  a  rozvazuj   skokem.   R.  ysasuBat  ujol-^ 

^yqi,  a  paaBHsuBall  cicaqytiH. 

Ani  had  svých  střev  nesežírá.  R.  H  sMts  cbohxi  vepesi 
le  ten.  (Horší  jsou  tedy,  kdož  nad  vlastí  a  bližním  zradí.  — 
Můi  ale  snad  také  v  ttim  smyslu  bráno  býti,  že  každého  bůh 
sytí  a  před  hladem  ostříhá.) 

Srdce  svého  nejez;  prsténku  úzkého  nenos.  (Nestarej 
se  nemímě;  zármutku  k  srdci  nepřipouštěj;  všechnu  svou  lásku 
na  předmět  pomíjející  nezavěšuj.)  C 

Kdo  se  stará,  brzo  se  sstará.  Č. 

Péie  šediví.  S.  Epara  ct4H.  A  zas :  Od  péče  vlasy  še^ 
divé ,  bez  starostí  bloud  živé.  //.  Skerban  spravlja  sede  vlase, 
pokojem  se  ludak  pase. 


*)  Lat.  QuntmD  oealii,  aníno  tam  procal  a>it  amor.  (Propart.)  Sf, 
Qnaii  lexofl  del  ojo,  tan  lexos  del  cora^on.  Fr.  Loin  des  yeux,  loin 
da  coenr.  Piem,  LonUn  daj  eui,  lontán  dal  cheur.  Angl.  Out  of 
nghi,  oai  of  mind.    Ném.  Qiua  bctt  ita^cn,  auů  tnu  Cianc. 

**)  LU.  Soios  alkaof  na  paiyat. 


IM 

Ledajaká  péče  —  a  sen  a  očí  uteče.  ffr.  Cnm  mm 
nuiacTi»,  Ta  ciuith  ae  4acT&« 

Sladký    sen    bezstaroatnémiL    /L    EeaneiaAHomr    eon 

GjUI40irb. 

Mui  nepřede,  a  bea  koiile  nechodí;  a  bába  ač  přede, 
předce  dvou  nenosí.  R.  Myann  ae  npaAeri,  a  óeai  py6afla 
■e  xo4Hn;  a  6a6a  ■  opa^erb,  4a  ae  oo  abí  aocm. 

Klopoty  nejlépe  zapíti.  Č.  —  P.  Na  frasunek  dobry  trunek. 

Kdo  ae  péčemi  nestěžuje,  ten  pékné  a  dlouho  iije.  P.  Kl» 
aiq  nierad  fraauje,  pí^knie  i  dlugo  žyje. 

V  každém  stavu  najdefS  davu.  Č. 

Všudy  práce,  v8udy  kříž,  všudy  jest  ndjaká  tíž.  Č. 

Každý  svou  (nějakou)  píseň  hude.  Č. 

Ne  všecko  pížmem  a  kadidlem  voní.  Č. 

I  kněžský  kníže  má  své  kříže.  C.  —  ň.  E  y  co6opBiix% 
noBOBi  HBoro  KJionoBi  (štěnic). 

I  tudy  pálí,  i  tamo  boli  Mr.  H  ly^a  ropave,  ■  emjift 
6ojume. 

Není  rflže  bez  tmu.   //.  Svaka  ruža  ima  draču. 

Není  každý  vesel,  kdo  zpívá.  P.  Nie  každý  weaol,  co 
ipiewa.  CA.  Ni  vsaki  vesel,  koi  pleše. 

Každý  má  svého  mole,  jenž  ho  hryze.  P*  Každý  ma  awago 
mola,  co  go  gryzie.  Každý  ma  awoje  rupie.  HLuí.  Kóždy  ma 
awojeho  kraholca  (krahulce).  Ck.  Vsaki  avéga  kríža  iaiia.*) 

Každý  má  svoje  hory.  HLui.  Kóždy  ma  swoje  hory. 
Každý  ví,  co  má  za  lubem.   Č. 

Každý  nejlépe  ví,  co  nese  (kde  ho  bolí,  arrbí  a 
kouše).  d»«) 

Jeden  neví,  co  druhého  v  škorni  hněte.  —  Neví  žádný, 
kde  ho  střevíc  hněte,  než  ten,  kdo  v  něm  chodí.  Č.  —  ť.  Pi^kny 
trzewik  widzisz,  a  niewiész,  gdzie  mie  ciáníe.  Mr.  Hnxro  ae 
aaae,  *iiA  Ho6wn  myjanh.  S.  4*^  aora  Tamrn,  to  oai  míÓojí 


**)  AmgL  Ifone  knowf  ihe  weighl  of  anodier^fl  bardsn. 


fSt 

OL  Vraki  sna,  gie  ga  dižmt  ŮSR.  Kr.  Vsak  té,  kjer 
ga  Arérel  iúli.  *) 

Komu  prase  zahyne,  tomu  dlouho  v  uáich  křičí.  P.  Komu 
fnúq  ighiie,  temu  wusiy  píszcay. 

Vf  Parchom,  ie  na  pravou  nobn  ohronu  ň.  SHaen  Ilap- 
XMn,  9T0  M  npaByn  xpoirb. 

Kde  koho  bolí,  tam  i  ruka  sáhá.  Kde  koho  arrbf,  lam 
i6  i  <eš6.  P.  GdBÍe  kogo  dolega,  tam  i  r^ka  aífga.  S.  4t 
lora  Óoji,  ohaí  ce  ■  nana.   4t  aora  capóff,  oh^  ce  m  qeuM. 

Kdo  ékee  vejce  míti,  nech  ai  kdákání  Ubití.  CA.  Koi  hoée 
nuél  jajce,  kokpdanje  mora  terpét. 

Moif  ae  dým  pro  teplo  trpétL  Č.  -^  R.  ^R>6m  reuwio  h 
jaan  repnirb.  S.  Aovh  ce  ^ob^ri  momsí  ne  aa/iuiai,  ae  uoxce 
ce  aarpe  larptan.  IL  Ko  ae  dima  ne  nadimi,  on  se  ognja 
■e  nagríja. 

U  oken  světlo,  u  kamen  teplo.  (VSude  něco  dobrého  i 
iMho.  Komenský  však  vykládá:  Drž  se  pHjmův.  Zdai  ten  ide 
smysl,  nenahlížím.) 

Kaidá  švestka  svou  pecku  má,  a  pecka  jádro.  Č. 

Kde  Buráx  nekouše,  tam  kouše  htuyz.  —  Kde  není  chlad, 
tsm  ovad.    R.  Faí  ho  xojo4ho,  ryn  m  oboxho. 

PAl  světa  skáěe,  ji  půl  pláée.  Jfr.  IIojiOBBHa  CBtra  cxaMO, 
a  BOiOBna  njnqe. 

Na  moK  vlnobití,  na  poušti  svěř,  a  po  světě  bída  a  svisel. 
ÍL  B%  sopi  noTon,  bi  nycnisaxi  aslpu,  a  bi  sipt  6t4u 
M  sanacn. 

Plavce  topí  moře,  a  nás  zasypuje  hoře.  R.  Mopcnui 
ToniTi  Hope,  a  cyxonyTHUxi  Kpymsrb  ropě. 

Není  toho  kostelíčku,  aby  čert  při  něm  své  kapličky  neměl.  Č. 


Hlad  je  nepřítel.   HLui.  tiéd  je  njepieéel. 
Přetěžká  věc  prázdné   břicho.    S.    Oai   r^a^aa   rpéyxa 
■esa  ropke  BOBOjiBe. 

**)  Au^  Ifoie  knowf  where  the  ahoe  wrings  so  well,  ••  he  ihat  wears 
it.  Ném.  di  loctf  aKemanb,  wo  tec  %áfui  Uúdi,  Unn  Ux  il^n  aní^at. 
tud,  Igga  oniM  kiof  wa-atab  obbm  jalga. 


188 

Těžká  bnlesr,  kájft  se  chce  jisti;  jeilé  létli,  kdyi  jedí 
a  nedají,  ť.  Ci^žka  boleáč,  gdy  síq  chce  jeié}  jefEcn 
cifžssa,  kiedy  jedx^  a  niedadzq. 

Hlad  není  soused,  aby  od  ného  ujití  mohL  A.  ToMon 
le  coct4x;  on  aero  le  yšAemb. 

Hlad  není  strýc,  a  bfícho  není  úborek.  JL  Fojda  le 
Tenca,  a  ópnzo  ae  ^xyKOiimo. 

Břicho  nerdéiník,  starého  dobrodiní  nepomní.  M.  Bpnio 
M04ti,  craparo  4o6pa  ae  noiraarB. 

Žaludek  není  Ukže  otčí  (ale  ilčO*  H*  Xejjjion  ae 
OBqaaa. 

BKcho  Jsou  nejlepší  hodiny.  8.  Tpóyxi  e  mtAoiit  cazarv 

Hlad  a  iízeň  pHroči  žádného  nezná.  Č. 

Hladovému  Tždy  poledne.  Č.  •—  P.  GKodnemu  sawne 
pofudnie. 

Břicho  neslyší.  —  Hladové  břicho  uU  nemá.  Č.  —  P.  Brsoch 
nieslyszy.  R.  Y  6pDza  atn  hi  ymei  an  yxa.  8.  Tp6yxi  lesa 
ymiiD.  *) 

Břicho  neoprositelná  věc.   Č. 

Břicho  nerozumí  žertům.  8.  Tp6yxi  ae  aan  aa  mjy. 

Žaludek  je  pouhé  hovado.  Č. 

Hlad  se  nedá  slovy  utišiti.  —  Hkdovité  břicho  nedá  se 
slovy  ani  pěknou  řečí  spokojiti.  Č.  —  P.  Glodnego  ioffdkn 
bajkq    niecabawíé,  racyq  nieodbyów**) 

Hladovému  chléb  na  mysIL  &  —  A.  ToAO/momy  xjtM^ 
aa  yirii.  Mr.  rojio^aift  Kynt  xjAói  aa  yxi.  P.  Gfodneani 
chleb  na  myáli.  (Druhdy  se  užívá  též  jako:  Kdo  v  té  ped 
bývá,  jiného  tam  hledá.) 

Dluh  kormoutí,  a  hlad  krade.  Mr.  Aoarb  HyraTb,  a  roJO^i 
Kpa4eTb. 


Fr.  Le  Yentre  n'  a  point  d*  oreillef.  AngL  A  hungry  belly  hu  M 
earf.  IVem.  lDe»  ^^ungrigca  ^Uft  fcittc  9nbigt.  3)n  Qoa^  ^t  Mat 
O^tca. 

••)  iViiii.  9n  9mi4  Upt  M  mil  ttocHa  al4<  a»f)Kif«k 


189 

I  fMrtiiirch  'UhdoTý  chleba  ukradne,  i?.  Tojěoamoě  m  aarpi- 
ipn  xii6t  yKpa4en.  S.  Tia^aHi  m  narpiHpxi  Xjil6a  lie 
yvpacn. 

ffladoTý  aebojí  se  kjje.  P.  Glodnj  jLÍja  íl«  nieboji.  *) 

Hlad  se  šibenice  nebojL    Č. 

Zlá  mrf  hladem  iimHtL  S.  3ja  e  cnpn  on  VÁBjm  yitpini. 

Hlad  Tšechno  ztrávf.  Č. 

Hlad  je  nejiepSf  kuchař.  Č.  ^  P.  Gfód  stanii)  za  kuch- 
Biairsa.   CJL  Gladen  ieludec  dober  sokač.''^) 

Dobrá  psu  moucha,  chlapoyi  řepa.  Č.  —  Mr.  4o6pa  ncy 

MyjOL 

Lačnému  viecko  k  chutL  Č. 

LaAiý  i  ttelo  sní  (nouse  ke  Tšemu  pKpudi)-   Ó. 

Hladovému  i  ovesný  chléb  chutná.  Mr.  Tojiojmowy  a 
Oicainn  Ao6piiM.  Blh.  rjia4eir&  neAOvhwbmcyxh  xjii0%  t4e.***) 

Dokud  má  medvěd  hnílíce,  nebojí  se  hladu.  8.  Aovsn  b 
mjAáy  roMjmexh  icpjmai^,  le  6ok  ce  tjoíml 

Na  bflý  chléb  máslo,  na  Semý  hlad.  Č. 

Mlsný  jen  když  uiiUzne,  hladový  jen  když  se  nají.  Ó, 

Cokoliv  —  jen  když  je  v  živá  ústa.  8.  4n  ^  mroro^i 
y  SMI  ycra. 

He}lepžf  to  novinka,  když  zvonf  hladovému  hodinka. 
(Když  poledne  zvoní,  říkáirají  žertem,  že  zvoní  hladovému 
imíráčkem.)  Č.  —  P.  Dobra  powieáé,  gdy  rnéwii|  jeáč. 
a  4o6paa  rbcrb,  koju  roaoparb  nopa  Ictb. 

Dobré  to  zuby,  které  zelnou  polívku  jedí.  jlfr.  4o6pu 
176H,  mo  wnoMXb  iAan. 

Hladovému  svatu  i  pláňata  chutnají.  8.  T^a^sy  caary  h 
iasjaze  y  cjacib  uy.  4nebo:  Ejm^sy  ^fOBesy  c^aARO  cy  ■ 
4iB.ij»e. 

Dobré  žernovy  všedfo  zmelí.  R.  4o6pHe  acepsosa  bco 
■e4ion.  Mr.  Ha  406piit  zaMeak  mo  ne  cnin,  to  ace  SMe^ie. 


*)  LaL  Asiniif  esaríenf  fastem  negligit.    Stfr,  Un  asne  affamé  ne  fe 

foacie  pai  des  coapg. 
"*)  Něm.  ^ungei  ijl  trr  htfít  Stoč>,  (bic  (e^e  IBftrge). 
**)  Sp.  A  bambre  no  ay  mal  pan.    (Ulada  neif  iádný  cUéb  ipalný.) 


Kdyi  86  kdo  yjpoftt ,  ▼  niten  nenf  kostí.  F.   6dy  sif 
kto  pnepoáci,  ni  w  csém  niemass  koáci. 

Dobrý  (hladoTý)  žaludek  luhou  buchla  snese.  Č^ 

Mti-li  chléb  a  vodo »  nemtí  hlado.  Ur.  Kojn  zjMi  n 
i  BO^fly  TO  Hena  roji04a. 

Dobrý  chléb,  kdy  koUčův  není.   P.  Dobry  chleb,  gdy 
kolacza  niemasx. 

Není  ta  kráva  hladová,   která   má   pod  nohani  ilámiL 
Jfr.  He  ro^OAHa  Ropoaa,  kojí  volk^  loraia  co40Ka. 

Kdo  dobře  zažívá,  netřeba  mu  solL  Č. 

Není-li  vína,  dobrél  i  pivo.  8.  T^h  Hena  Biia,  ovabc 
4o6po  ■  naso. 

Žíznivý  k]^  Q  vodě  si  nevybírá.  S.  Xe^an  mifc  1040 
HO  npoĎipa. 

Sytý  vody  dote£e.  (Ne  tak  zle  o  nápoj,  jako  o  Jídlo.)  6. 

Syta4i  myj,  hořká  jí  mouka.  P.  I  mysz  kiedy  sif  m^ki 
objé,  tedy  si^  jéj  gorzka  widzi.  A.  Mumb  cura,  Hyíca  ropuca.^ 

Břicho  hlavu  krmí.  /L  Spioxo  rojoay  Kopím.  CHiad 
naučí) 

Hlad  důvtipný.  P.  Gfod  dowcipny. 

Když  člověk  vyhladoví,  jak  chleba  dostati,  břicho  im 
povL  R.  Kor4a  nporoi04aemca ,  to  Kar&  xjrkóa  40CTaTb,  40- 
ra4ienftca. 

Hlad  výmluvnosti  učL  JL  roji04i  Hayigrr^  roaopnk 
Aneb :  npctaoii  roj04'&9  opoanaTca  ■  rojoci. 

Hlad  učí  dčlati.  CA.  GUd  vůči  delalL 

Hlad  k  domu  přihání.  P.  Gfod  do  domu  przypfdti. 

Hlad  žene  do  světa.  JL  ro404'&  bi  lipi  roaiTV 

Hlad  vlka  žene  z  lesa.  S.  r4a4i  n  Kypaia  m  mjwt 
■mfcepa.  ♦*) 

Hladové  oko  nespává.  8.  Yxkm^  oko  Hecnasa.  A  opét: 
Li&ka  hladová  dříme.  P.  Lis  glodny  drzymie.  (Hladovéaitt 
klesá  mysl.) 


•)   Ván.  9{aar  9Iuufcn  rt  mAt,  faa  cr  9leelct  bcefT.  íV£m.  Sma  bíc  SXaaS 

fatt  ifl,  fc^mcďt  ba<  Vc^l  iittcr. 
**)   Vt.  La  liíM  chMM  le  loup  áa  boii. 


«  Ifl 

Hladové  slepici  o  prosu  se  snívá.  Mr.  ToAOjmĚ  Kypmt 
■poco  cnrcs. 

Psi  Idadovénm  TSccIíy  dobré  Iconsky  to  snu  na  oči 
lexou.  8.  ¥Mjch  B  naci  rja4aHi,  cbo  My  tomajfhe  y  cay  la  o«i 
laijaaj.  Anebo:  FABABVh  naci  o  K0Ha47  cais. 

Ido  pasti  hlad  do  břicha  pro  groS,  ani  za  dva  ho  ne- 
TyĚene.  Č. 

Hiadorf  se  i  o  moucho  sradf.  P.  Gfodnych  i  mucha 
ptiwadn. 

HUid  je  nestyda.  Hlad  odi  saprodal.  Č.  —  Cil.  Glad  oči 
nemá.  —  Pri  gladn  šram  za  tram. 

A  co  styd ,  jen  kdy  i  jsem  syt  J7.  Xon  ctbi^ho,  4a  cutro. 
(NestydoTé  říkají.) «)   - 

Lépe  jest  se  po  hmbeiskn  najísti,  než  zdvořile  hladem 
mhli.  Č. 


Co  se  stalo,  odeslati  se  nemůže.  Č.  —  P.  Ck>  sif  istalo, 
routač  sif  níemože.**) 

Co  lam,  to  tam,  o  to  hlavy  nelam.  —  Co  preč,  to  lam, 
co  tam,  to  bnď  preč.  —  Co  napřed,  to  napřed,  Č.  —  P.  Co 
ifinffo,  zginflo.    Co  min§lo,  juž  síq  niewród. 

Co  bylo,  a  nenf,  na  to  žid  nepůjčí.  Č,  —  8. 3a  oho,  mro 
a  61UO,  ne  4a  ^nsyTHirB  m  4HHapa. 

Co  bylo  v  loni,  nikdo  nedohoní.   Č. 

Co  bylo,  to  za  větrem  po  vodě  uplynulo.  Mr,  II(o  6yjio, 
TO  aa  Btrpon  no  B04t  non^ujio. 

Co  vypito,  to  vylito,  vSe  jedno.  R.  ^to  bhomto,  to  bh- 
iiTO,  Bce  pasHO. 

Co  s  vozu  spadlo,  jakby  propadlo.  Mr.  lUo  ai  Boaa  Bna40, 
TU  Bxe  npona40. 

Nezpomínej  toho,  co  už  pominulo.  Loňských  sliv  nepři- 
pomínej.   Loňského  sněhu  nevzpomínej.   Č. 

K  věcem  stalým  nejlépe  jest  nemnoho  říkati.   Č. 


*)  A,  Ki^QV  dta/vmif  ofittwov.    (LiiGrum  praeitát  pudori.) 
**)  L  FacUi  inferta  fierí  neqnennt.  (Terent.) 


IM 

Minulé  věci  nepykej^  Bepodobné  levéřy  •  čeho  wM  ne- 
mflžefi,  nežádej.   Č. 

Čeho  nelze  vrititíy  radéj  %  mysli  putitL  JI  Hůvo  m  wxho 
ioaspamb,  to  Ajmae  nosaĎtrn. 

Pust  po  vodě  led  ie  snéhem.   (?. 

Kdo  pláče  pro  dobro  zmiseló,  bez  očí  zůitáWu  Btk,  Koiro 

DJUrai   38   406p0T0,   TOi   0031   OHH   007888. 

Co  ztraceno,  mndrovánim  se  nevrátí.  P,  Niewsknefi 
racya  zgfuby. 

Hrtvým  soliolem  ani  vran  neloviv^jf.  R.  MepTafton  coko- 
ÁOWh  ae  jtOBHTB  m  Bopoai. 

Za  lakem  Ifižko  loviti.  Č. 

Cifho  nelze  předělati,  darmo  na  lo  <ehrati«,  Čé 

Tluc  hhiYtt  o  zed,  co  si  vytlačefi  ?  Č.  —  P.  Tmdno  mam 
gfowq  przebič.  *) 

Nebije  se  nikdo  sám  jinam,  leč  u  hlavu.  JHr.  He  40  ■ 
(SbenacsEp  an  y  rojoay. 

Co  zpomflže  vodu  bíti.  Č. 

Tobé  k  vAli  vtU  se  neotelL  CA.  Zbog  tebe  ne  b«de  legel 
vol  teličev. 

Ráno  by  ptáček  zpíval,  Skoda,  ie  ho  kočka  snAdla. 
A.  Paao  61  nnqKa  aanijia,  maAh,  hto  KomKa  citjia* 

Mívala  vrána  krásné  kočáry,  a  nyní  není  ani  káry, 
JL   EusajiH  y  aopoHU  6ojii»mifl  xopoim,   a  Huat  ■  aoia  bíti. 

Koné  hledati,  kdy  čas  se  potýkati.  P.  W  ten  czas  kunia 
szukač,  kíedy  si§  czas  potykaé. 

Pozdě  klec  zavírati,  když  ptáci  vylétali.   Č. 

Pozdě  závory  dělNtí,  když  koně  vyvedli.  —  Co  plátno 
chléva  zavíratí,  když  krávy  pokradli  (když  krávu  vlk  se- 
žraD.  Č.  ♦♦)  V.  Pořek.  Pozdě. 

Mrtvého  hrob  nevracuje.  Mr.  Mepisoro  di  rpo6a  ae 
Bepraiorb.  (k(ki  se  též  o  snědené  věci,  neb  o  daru,  iádá-li 
jej  kdo  nazpět.) 

*)  Lit.  Bau  masza  galwa  in  akmenio?  (Zdaž  prorail  hlava  kámen?) 
**)  Laf.  Qaíd  jnvai  amitto  claudere  septa  grege.  Fr.  U  n*  esf  pts  tempa 

dc  fermer  V  etable,  quand  !••  chevanz  soal  pria.     AngL  Wkm  llie 

uteed  in  stolen,  to  shut  Ihe  itable-door. 


MrivéBO  koni  potdfr  oves  opálatt.  Č,  ^-  P.  Dopiero  owsa, 
kiedy  chce  do  psa.  (Teprv  OTsa,  kdy  chce  do  psa.) 

Co  platná  tučná  topinka ,  ano  znbŮY  není.  Č.  *) 

Bycha,  bys  se  bžiením  přetrhl,  nevhonii.  —  Pozdě  bycha 
honí,  ano  pan  Útrata  už  ujel  na  koni.  Č. 

Idybf  nebylo  kdyby,  nebylo  by  chyby.  Kdyby  kdyby  ne- 
bylo, vSecko  by  dohře  bylo.  Č.  —  P.  By  nie  afe,  bylo  by 
wszystko  wcale. 

Kdyby  mela  paní  teta  Tousy,  byla  by  panem  strýcem.  Č' 
—  P.  Gdyby  ciotunia  miala  w|sy,  byfa  by  wujaszkiem. 

Kdybysme  měli  tolik  mouky,  kolik  nemáme  másla,  na- 
pekli bysme  celému  světu  buchet  Č. 

Kdybych  měl,  co  nemám,  mohl  bych,  co  nemohu. 
HLuaL  Hdy  bych  mjel,  had  nin^ilm,  dha  bych  móhf/kač  njemóžu. 

Bys  byl  sedl,  kdy  jsi  sedlal,  *byl  bys  dobře  dojel.  Ch.  Da 
á  zasel,  kad  si  sedlal,  bil  bi  dobro  došeL 

Ukus  se  nyní  v  loket,  dosáhneš-lL  R.  Tenep&  Kycai 
jORi,  4a  HO  40CTaHenft. 

Koně  uzdou  udržíS,  ale  co  sám  zle  spravíS,  toho  nena- 
vrátíš. R.  KoHfl  734010  y4epxuiniB,  a  qro  caiii  C4tjiaemi»  xy40, 

le  B03BOpOTHniB. 

Pozdě  želíš,  nevyželíš.  Č.  —  HLui.  Kajai?vki  su  njewrd- 
čawki.  (Quasi :  Litovavky  jsou  nevracavky.) 

Po  účinku  zlá  rada.  Č. ««) 

Pustil-lí  jsi  se  hřívy,  za  ocas  se  neudržíS.  R.  3a  XBOcn  ne 
74epxanca,  KOjn  3a  rpray  ne  y4ep:Rajicfl  (ro4H  rpiroy  yuycTEjn)* 

Po  radě  bývají  páoi  moudřejší.  —  Radní  páni  jsou  mou- 
dřejší, když  jdou  z  radnice,  než  když  jdou  nahoru.  —  Páni, 
když  ze  sněmu  jdou ,  bývají  moudřejší.  Č. 

Moudrý  Polák  po  škodě.  V.  Národopisná  př. 

Dobrý  rozum  po  škodě,  lepší  před  škodou.  P.  Dobry 
rozum  po  szkodzie,  lepszy  przéd  szkodq. 

Bodej  byl  ten  rozum  před  soudem,  který  bývá  po  soudě  I 
S.  4a  e  naMOTb  40  cy4a,  xao  041  cy4a. 

*)  Fr,  Le  pain  lni  viendra,  quand  il  n^  aura  plus  de  denU. 
^  An^.  When  a  tkÍDg  U  doně,  advice  comes  too  latě. 

13 


194 

Bodej  měl  cikán  teii  rozum  před  úfinken,  co  mfrá  sedlák 
po  účinku.  Mr»  fbtrh  6u  y  minua  toí  posyvb  nanepe^,  no 
B%  iiy9icHKa  na  bi  umcmI 

Zadní  rozam  bes  předního,  co  kolo  bez  nápraTy.  11.  Sa^ni 
yn  6031  nepe4Hiiro,  mo  KOJieco  6e3i  och. 

Ranní  ptáček  zobáček  protírá,  a  pozdní  oči  prodírá. 
R.  PaHHflfl  nnnRa  hocori  npommaerb ,  a  nosAHaa  r^aa  npo- 
AHpaerL.  Mr.  PanHA  nnniRa  poTHKi  npo«iniia ,  a  ims^Ha  nponpa. 

Mnohý  mudr  nebývá,  až  yepsí  býrá.  (Mnohý  stonek 
teprv  setne,  když  se  uhodne  oĎ ,  kámen  s  cesty  svrže,  urasiv 
se  oft.  St.)  Č. 

Pes  neví  o  nebezpečenství,  dokud  se  mu  do  u8f  nena- 
lévá.  Ch.  Cucek  ne.  zna^za  pogíbel,  dcA  mu  se  vúha  ne  za- 
lévaju. 

Kdo  se  ošidil,  nedraho  koupil,  ví-li  jak  po  druhé.  Č. 

Zlé  příhody  brání  od  Škody.  P.  Przeszfe  przygody  broni^ 
od  szkody.  —  Przeszfe  przypadki  stojq  za  áwiadki. 

Koho  had  uštknul,  i  ještěrky  (hlísty)  se  bojí.  HaL  Horo 
ra4i»  yKycHBi,  a  fjihctu  6oHTCfl.  //.  Koga  je  zmija  upekla, 
i  gušterice  se  boji.  S.  Korá  cy  3MÍe  Rjiajie,  ■  mrepa  (ryurrepH) 
ce  6oi.  CA.  Koga  kača  vpiči,  i  guščera  se  bojí.  Kr,  Kogar 
káča  piči,  se  zvité  vervi  bojí.  (Koho  had  uštknul,  stočeného 
provazu  se  bojí.) 

Koho  kaše  spálila,  ten  i  na  podmáslí  fouká.  —  Každý 
dme  na  vodu,  když  ho  ůkrop  spařil.  Č.  —  ť.  Kto  si;  na 
mleku  sparzy,  na  zímnq  wodf  dmucha.  Kto  sif  na  gor|cém 
sparzyf,  i  na  zimné  dmucha.  R.  Kto  aa  iojiorí  oxerca,  Tor& 
n  aa  so^y  4yerB.  Aneb :  Paai  oneacH,  bi  4pyroi  ae  juuien. 
Mr.  Xto  ch  paai  oaponovB  cnaparb,  TOft  aa  CTy^eny  BO/iy  Aye. 
&  Ko  ce  e4SH%  nyvb  oxexe,  a  na  xjia^ao  nyme.  Aneb :  Xeveai 
aamy  xjia4B.  Ch.  Koi  se  na  vrúčem  opeče,  na  merzlo  rad  puie.*) 

Opařený  kohout  i  před  deštěm  utíká.  Blk.  Ilonapeai 
nireju*  a  on  4'i>a(4'i»  6ira. 


*)  Kovoř,  1f);ro«o«'  ncUtt  /*i  ro  s^eato,  f^vaátt  nal  ro  xft^or. 


195 

Polekaná  yrina  i  křoyf  se  bojí.  i?.  IlyraHafl  Bopona  h 
ijTcra  601TCII. 

Bitému  psu  jedao  hůl  ukaž.  Č.  -^  P.  Bitetnii  psu  dosyč 
Uj  pokasai.  R.  EirOBy  ncy  xoth  luetb  noKaxH.  Jfr.  EaTuft 
aea  6oMTca  rkn. 


Idyi  popUde,  od  srdce  odlehne.  Č. 

Ač  jai  mi  imařil  plesy,  nemflžeS  mi  odnftí  pláče.  S.  Aro 
CM  mm  j3eo  ntBaHBe ,  ne  noxemb  luaKaHBe.  (I  t  slzách  útěcha.) 

I  bolest  má  stou  radost  Č. 

Nic  není  zlého  bez  dobrého.  R,  ffim  xy4a  6e3i  4o6pa. 

Vystřel  radost,  labijei  žalost.  Ó. 

Dnes  ialost,  cejtrt  radost.  Č. 

Vem  Títr  žalost!  Č.  —  S.  IlycTH  y  rhrapi.  R.  Axi,  4a 
pyiOD  naxi. 

Slza  vysychá.  Č. 

Časem  břímě  ponleyí.   P.  Ulžy  sif  za  czasem  ci^žar. 

Jeden  den  není  sTět.   Č. 

Viak  není  jeStě  víem  dním  več^r.  Ó. 

Co  se  jednou  nezdařilo,  můž  se  po  druhé  zdařiti.  Č. 

Čas  raní,  čas  hojí.  //.  Yrěme  ráni,  al'  i  leči. 

Růže  při  trní  se  rodí,  radost  po  žalosti  chodí.  Ó. 

Čas  růže  přináší.  Č.  *) 

Ožel  radosti ,  ožel  i  žalosti.  Č. 

Ani  radost  věčna,  ani  žalost  bezkonečna.  R.  Ha  pa40CTL 
iftva,  an  ne^aib  6e3R0HeqHa. 

Pláč  za  pláčem,  a  bude  i  tomu  konec.  R.  Ckojilko  hi 
uaian,  a  6irn>  nepecraTb. 

Jen  poshověj,  i  zlý  čas  mine  svým  časem.  Ó.  —  S.  Eptne 
i{riieBovii  Ba4fl  4a  npol)e. 

Zima  zimou  přejde.   S.  3inia  shmoitb  npo^e. 

Sejde  sníh,  sejde  i  stopa.  R.  Cntry  bíti,  r  ca^aj  BtrB. 

Bud  jak  bud»  vždyf  nějak  bude.  Č. 

Nic  to  pro  to,  přijde  léto,  vyschne  bláto.  Č. 


*)  Sim.  ^if  3dt  briftst  Olcffit. 

13 


196 

Pobudu,  zas  nabudu.  Č.  —  A.  IIoxHBy,  HaxcHBy.  fifká  se 
pH  ztenčeném  neb  ztraceném  jmění.  —  Dá-Ii  pán  bůh  sdrtTíy 
bi)don  rukávy  novy.  Č. 

Zas  dobře  bude,  až  zlé  pomine.  P.  B^dzie  dobne,  gdy 
zle  ominie. 

Zlého  se  sprostíd,  a  i  smutku  se  zhostíS.  R.  Amxo  1367- 
Aembj  BCK)  RpyqHHy  3a6y4emb. 

Dá  bůh  hody,  zapomened  na  nehody.  R.  Aaen  6on 
BOA),  3a6y4emb  ■  HeB04io. 

Po  svádě  milejdí  shoda,  po  vojně  chutnějSf  pokoj ,  po 
hořkém  libější  sladkost.  P.  Po  zwadzie  lepsza  zgoda,  po 
wojnie  smaczniejszy  pokoj,  po  gorzkiém  cukrowniejssa  alodyci. 

Vzpomínati  mílo,  co  před  tím  trápilo.  P.  Wspominač  mifo, 
co  przed  tym  trápilo.^ 

Dokudkolív  žíti,  vSi  touhy  nelze  zbyti.  Č.  —  R.  Ckojmo 
RH  Tonhy  a  060  BceiTB  ho  nepcTysRHTB. 

Mrtvý  bez  hrobu,  a  živý  bez  místa  nezůstává.  R.  MepTBiii 
6e3i  HorHJOi,  a  aneuft  6e3i  ntcra  ne  6y4en. 

Dal  bůh  němému  řeči,  a  nahému  ulicL  R.  /Ua  ten 
HtiOHy  ptqH,  a  Barony  y^my. 

Nemá  neděle  sedm  pátkův.  R.  Ha  04H0ft  HeAftji  cen 
naTBHui  ae  SKiBerB. 

Teciž  voda,  kudy  dříve  tekla;  takte  naje  milá  matka 
řekla.  B.  Teč  če  voda ,  kud  je  prije  tekla ;  Stono  nate  milá 
májka  řekla. 

I  dříve  jsou  statní  lidé  v  nesnázích  bývalL  IL  I  prye  so 
junaci  u  nevoije  upalL 

Zajíc  utíká  před  liškou,  a  žába  před  zajícem.  R.  3am 
on  4ICHUU,  a  ^rynnca  on  3afiiia  6t«Hn.  (Není  náš  stár 
nejhorší,  jiní  jsou  ještě  v  horším  položení.) 

Neraduj  se,  najdeš-li;  neplač,  ztratíš-li.  R.  He  pa^ýica 
Hame4i»,  ne  o^aqb  noTepasi.  Mr.  HaftmoBi  ae  pa^jrtcji ,  a  an 
H  3ary6iiiiB,  to  bo  Tyx«.  Anebo:  Haimóai  qepnenb  KJi6yn 
ae  CRaqe,  a  saryónsi  ne  niaqe. 


*)  L  Dulcíff  roalornin  pineterítornm  memoria.    S^rui, 


197 

Nabylo  nám  sonzeno,  protof  nás  minulo.  R.  He  name 
Óujo,  HO  Kb  EBWh  npinuo. 

Nesdaří-li  se  po  pnré ,  podaří  se  po  dnihé.  Ch.  Ak  se 
pervič  ne  sgodi,  morU  se  dragóč  zgodí. 

Odptdne  jeden  krél,  nastane  jiných  pět  Č. 

Straka  se  kře,  a  dvě  ▼  keř.  P.  Sroka  ze  krza  a  dwie 
w  kien.  R.  0498  copoRa  cn  njora ,  a  Aecaih  na  njiorB.  (Není 
mi  na  něm,  u  př.  úředníku.  Čeledínu,  mnoho  záleženo,  ne- 
^iroftl  mi  k  srdci,  najdu  2aň  deset  jiných.  Též  ▼  tomto 
smyslu :  Sotra  jsem  jednu  práci  odbyl,  Yíce  jiných  na  mne  čeká.) 

Nebode-lí  Ančíčka,  bude  jiná  děvčíčka.  Mr.  He  6740  Faju, 
•740  4pyrafl. 

Kdy  žalost  yrchu  dostupuje,  už  se  radost  ohlaSuje. 
Kr.  Kadar  žalost  do  varha  perkipi,  se  vesele  že  glasí. 

v 

Nevíil,  co  večer  s  sebou  přinese.  C. 

Tečer  pláč,  a  zjitra  radost.   R.  Beqepi  luaqi,  a  aayrpo 

PMOCTL. 

Po  nečase  čas  bývá.  —  Po  bouři  bývá  jasno,  a  po  jasnu 
loračno.  Č.  —  R.  Iízt,  Tyqn  40»4B,  a  aa  Tyqeft  ynusaeTCA 
(npaxaeTCH,  naroTOBjífleTCH)  RpacHoe  cojHumKO. 

Po  deSti  slunce  jasněji  svítí.  CA.  Za  deždjom  je  šunce 
jtsněje.  —  Po  zimě  teplo,  po  dešti  slunce.  S.  Haa  smě  toimo, 
na  mne  cynue. 

Budef  i  na  naší  ulici  svátek.  R.  ByAeTb  h  na  Hameft 
jJoaA  npaaiORi.  Mr,  Ey4e  h  na  Hamíit  Byjoiixh  npasMKi. 
Anebo:  Ey4e  ■  na  Hameny  tu»4hio  cbhto.  Bělor.  Ey43em>  h 
n  lameft  eyjMiui  Ropnami.*) 

Zasvítit  kdys  slunce  i  před  našimi  vraty.  P.  B$dzíe  tež 
sloáce  przed  naszymi  wroty.  R.  B30ft4erB  co^sne  ■  oepe4i» 
nmm  BopoTau.  —  B30ft4erB  jihďo  co^inue  h  ri  nani  na 
nopi.  Mr.  Yigievh  n  Ha4'b  mohmh  BopuTbiH  3ift4e  coHue.  — 
H  nvB  ROJHCb  coHiie  3ift4e.  IL  Šinut  če  sunašce  i  před  naša 
▼nta.  Ck.  Svehne  i  meni  kadteda  šunce.   S.   Aohn  he  cynae 


*)  Sp,  k\gan  dít  Mra  U  fiesta  de  nuestra  aldea. 


Nesdechni,  mAj  odOni,  až  li  tráva  naroste.  S.  He  juiiiiiui, 
■arap^e,  4on  Tpaea  aapacre. 

Než  slunce  ^'de ,  rosa  oSi  yypije.  Mr.  IIoki  coaae  aUUe, 
poca  ovi  Bohcth. 

Blázna  i  nadčje  obohatí.  Mr^  AypeHb  n  AyuKiuo  6orarke. 

Kdo  stín  lapá,  prázdnou  hrs(  mívá.  HLui.  Stdž  za  wotsčen 
piima,  ničo  w  horsči  nima.  DLiA.  Chtož  za  scenja  páíma, 
len  njama  nio  garsči. 

Lehké  mysli  na  Yétm  staví,  a  takové  zámky  léž  vítr 
svalí.  P.  Lekkíe  rozumy  na  powíetrzu  buduje ; .  wiatr  lei  la 
obala. 


I 
•  "t 


tel 


vn. 

■yti  —  pozmn  —  vtlp»    HoadFost  —  zpozdl- 

loit  —  háámnojrmtvi.  IJéenl  a  aménl.  ňemeslo. 

Zvyk  —  přiFOzeiti  poiralia* 

Ddava  ySeho  počáteL    H  Tojoia  Bceiy  Haq&io. 

Hlaya  bez  rozuma  pivní  líětéL  A.  Eeai  jtms  rojoea 
imoft  KOTe^ri. ' 

Hlara  řídí.  hlara  táhne.    Btk.  rjasa  nparai  rjUBa  TerjH. 

Mysl  sondf,  TŮle  toU.    C. 

Boimn  kralaje,  roznm  pastachiyo.  Blh.  yimapyna,  yn 
roBCAapyna. 

Rozum  kraluje,  a  zyffe  jen  pamatuje.  8.  Ywh  napye, 
I  naien  Huan  h  cbo  xiBOTiHe.  (Um  a  pamět  i  zvířata  mají.) 

Oko  hledí  daleko ,  a  mysl  jeSté  dále.  A  Oro  bhahtb 
4iieio,  a  MMCjOi  enie  Aa^me. 

Moře  neunese,  co  rozum  zamyslí.  S.  Bume  yvB  aamcjn, 
lero  lopo  noHece. 

Paméf  bydlí  v  tele,  mysl  y  čele  (rozum  v  hlavě),  a  žádost 
vsrdd.  JL  EcTb  naiUTb  bi  tíjí,  nucjib  bo  Ji6y,  a  xoTinie 
n  cep4iit.  (Obecný  lid  ruský  má  ža  to ,  ie  duSe  na  devíti 
U&ich  v  člověku  jest  zavěSena,  jichžto  při  smrti  poznenáhla 
le  spoufttí.) 

Bozumu  nikdy  nazbyt.    Č. 

Jest  rozum  nad  rozum.    Č. 

Vlastní  rozum  král  v  hlavě.  R.  Cboí  yir&  sapb  bi  roiiOBt. 

Každý  žije  o  svém  umě  (jiůl  rozumQ.  /?•  Bcarb  cbohhi 
yion  nsen. 

Nezrodila  nás  jedna  matka.  Č. — P.  Nie  jedna  nas  matka 
podala.    Každý  má  jiné  rozumy,  jiné  náhledy;  a  proěež 


S02 

Co  hlava,  to  rozam.  Č.  —  P.  Co  gfowa,  to  rosím. 
R.  Mto  rojiOBa,  to  pasyiix.    JHr.  VXo  rojoea,  to  poaymi. 

Kolik  hlav,  tolik  i  smyslův.  —  Kolik  dér,  tolik  syslftv, 
kolík  hlav,  tolik  smyslův.  C.  —  R.  Ckojuro  fojobi,  ctoako 
H  yuLOWh  (oxon).  Kr.  Kolikor  glav ,  toliko  míseL  Probi 
téžko  ve  velkých  shromáždéních  nadíti  se  stejného  smýileni 
a  viech  jako  pod  jeden  klobouk  přivésti.  Též  mnohoUavé 
panování  za  nic  nestojí.  Srbové  vypravují  tento  případný 
pHHh :  Němec  jeden  jda  s  vrchn  a  nesa  koS  sehiých  hlirA 
chtél  sobe  tím  nlehSiti,  že  je  vysypal,  aby  se  samy  dolt  ku- 
tálely; ale  práce  jeho  byla  pak  mnohem  vétdí,  když  je  po  roz- 
ličných koncích  shledávati  musel.  Tu  prý  teprv  mu  ono  pří- 
sloví: Kolik  hlav,  tolik  smyslův,  na  mysl  připadlo.*)  T  jiných 
proměnách  zní  uvedené  zde  přísloví  i  takto: 

Kolik  hlav,  tolik  kloboukův  (rozumův).  Č.  —  P.  Každá 
glowa  ma  swoj§  czapk;.  R.  Mto  rojOBa^  to  mausa.  — 
P.  Každý  dudek  ma  swój  czubek.  (Každá  glowka  ma  swtfj 
rozum).  HLuL  Hač  hlojička,  da  wašniěko.  R.  Hro  roiOBa, 
TO  lopoBi  (mrav,  zvyk).  Ckoako  AHpi»,  ctojHiRO  h  cycjaxoKh. 
(Taí  AHpa,  TyrB  h  cyc^HKi).  Mr.  IDio  ropoAi,  to  uopoBi, 
nio  ro^OBa,  to  poayvB.  —  Každá  osoba  na  svůj  způsob. 
S.  KojiHKO  4I04H,  TO^HKO  hy^H.  Ch,  Kuliko  Ijudih,  tuliko  čudih. 
Kr.  Kélko  Ijúdi,  tólko  čúdi.  —  Kolik  pánkův,  tolik  žbánkův. 
P.  Co  džbánek,  to  pánek.  —  Kolik  brad,  tolik  rad.  —  Kolik 
chytrcov,  tolik  mudrcov  a  j.  v. 

Jeden  rozum  dobrý,  ale  dva  jsou  lepší.  H.  Yn  xopomo, 
a  4Ba  jyqme.  (Sr.  Více  očí,  více  vidL) 

Lepší  s  náprstek  rozumu  přirozeného,  nežli  čber  při- 
učeného. Č,  —  S.  Eojia  6  3rHqa  yna,  aero  cio  6a4aHá  nosrá.**) 

Důmysl  lepší  než  rozum.  H.  4oraAKa  Jiyqme  paayHa. 

Vtipu  třeba  časem,  ale  rozumu  vždycky.  P.  Dowcip 
cžasem  potrzebny,  ale  rozum  zawsze.' 


)  L,  Quot  čapka,  lot  sententiae  (sensus).  Fr,  Autant  de  peraonnea,  aotual 
ď  avís.  Flám,  Also  menich  hooít,  so  meni^hen  sin.  Dám.  €^a 
■101101  fovfbtr,  faa  mangc  ®ínb.  Kim.  Ca  9iel  Stůj^fi,  fo  viti  @iane. 

)  ilfiý/.  Ad  omica  of  motker-wh  ia  worth  a  pound  of  cicrgy. 


M)3 

Romn  jesl  roda  gedbkého,  «  vUp  panského.  Č.  —  R.  Yn 
tfecThMĚCgioĚ^  a  aaMHCju  óoapcKÍe. 

Um  bes  rosuma  málo  plalen.  B.  Ywb  Ďeai  paayna  6t4a. 
Dm  sapadi  la  rosum.  &  Yn  zKLOjmrb  sa  paayn.  (Uměti 
léco  a  roxnméti  tomu,  jest  dvojí;  jedno  bez  druhého  nevede 
kcflL  Dm  vidy  té  cesty  se  drží,  na  niž  uveden;  před  roz- 
viem  tisícero  cest  se  rozkládá  k  voleni  po  libosti.  Aby 
mafii  pravou  voliti,  třeba  nejen  nauky,  a  mnohem  více  cvičení, 
mjfmáiif  i  skuienostL  Tudy  i  mládež  naSe  česká  z  německých 
ftol  ledacos  umí,  ale  máločemu  rozumí  —  z  přirozených  pHčin.) 

Nedozrálý  rozůmek  jako  jarní  sněžek.  R.  He403pi40ft 
(lOJOAeHbKOft)  yuoirB,  qro  seceHEift  abaokl. 

Co  brzyzrá,  brzy  dozrá  QA  o  jiném,  tak  zvláStě  o  roz- 
um). Č. 

Kdo  v  tfidcátém  roce  bez  rozumu,  a  v  čtyřidcátém  nebě- 
hat, tomu  nelze  čeho  se  dočekat  R.  Kro  bi  TpH4uaT&  jrbrB 
16  yMfin  a  bi  copoRi  me  6orarB,  TOMy  ho  qero  mA^th,  P.  Kto 
w  dwndziestu  ledech  za  <eb  niepójdzie,  do  ámierci  niepéjdzie. 

Boinm  miluje  prostoru.  R.  Ywh  juoókti  npocropt.  — 
Prostora  umu  a  duši  zvůle.  R,  IIpocTopi  yuy  h  pasry^i 
igrmi.  (Neobmezovati  censurou  mydlení,  netísniti  svědomí  lid- 
skými vynálezky.) 

Mysl  projde  vSudy.    Č. 

Živý  o  živém  i  myslí.  R.  Hímboě  aumoe  h  ^yHaeri.  (Mrtvé 
bmy  rozumu  protivný.) 

Rozum  řeči  okrasa,  ť.  Rozum  okrasa  rzeczy. 

Domácí  chléb,  plátno  a  rozum  ^nejlepiL  Č. 

Kde  vládne  síla,  tam  rozumu  mohyla.  R.  Ta^  ciia,  ran 
jiy  Horaja. 

Síla  bez  rozumu  sama  se  kazí  (mařO-  P-  Sila  bez  rozumu 
uma  si9  kazi. 

Raděj  rozumem  než  sochorem.  Č.  —  P.  Lepiéj  rozumem 
úi  ilamem.  —  Důvodem,  pane  bratře,  ne  rohem.  P.  Racyami, 
ftie  rog^mi.  —  Zkus  dříve  slovy,  než  dopadneš  hlavy. 
P*  Pokui  pierwéj  slowy,  niž  sifgniesz  do  glowy.  S.  Eojt  o 
ci  naieruo,  aero  ca  CHaroni.  (Při  rozepřích.) 


f04 

Komu  pán  bůh  nedal,  kovář  Beakaje.  č.  —  P.  Koma  btfg 
rozamu  niedal,  kowal  ma  go  nieukaje.  8.  Koho  6on  ne 
pasyiia  (qiefce)  Aao,  ohoho  e  Koeaqi  ho  noxe  CKOBan. 

Komu  není  shflry  dáno,  t  apatice  nekoupL  —  Kdo  od 
přirození  hlonpý,  v  apatice  rozumu  nekoupL  6. 

Tolům  kroky  a  jelenům  skoky.  (Jiný  jest  způsob  TÍednidi 
rozumůr,  jiný  zas  bystrých  a  vtipných  hlav.)  Č. 

Rozum  bůh  s  krásou  nespoIčiL  P.  Rozumu  bóg  do  krasy 
(úrody)  nieprzywi^zal.  HáL  Eiirb  40  ypoAU  poay^jr  w 
npHBsaaBx.  —  Skoda  krásy,  kde  rozumu  není.  P.  Sskoda 
khisy,  gdzie  rozumu  pusto. 

Rozumem  štěstí  i  přirozené  vady  opravíS.  P.  Roiomem 
szcz^ácia  i  przyrodzenia  poprawič. 

Cizím  rozumem  nežij.    R.  HywĚXh  ynon  le  wmuu  (Ne- 
nechávej vždy  jiných  za  sebe  mysliti ;  nesedej  na  svůj  rozuk) 
Rozumem  každý  se  spravig,  neslušného  se  van^.  Č. 

Drž  se  rozumu,  a  projdei  celý  svět  Č. 

Lidi  poslouchej,  a  svf^  rozum  měj.  Jfr.  ^4ei  c^xai, 
a  cbíě  poaymb  naft. 

Přijímej  cizí  zdání,  a  drž  se  svého  uznání.  P.  Kaidego 
zdanie  przyjmuj,  a  swego  si$  rozumu  trzymaj. 

Málo  ten  v  světě  spraví,  kdo  vše  na  svou  hlava  flavL  Č. 
—  P.  Co  síq  na  rozum  vydají,  radzi  tácy  upadajq. 

S  rozumem  dobře  kupčiti,  a  bez  rozumo  se  močili. 
K  YuLOWh  ToproeaTB,  a  6e3i  yua  ropoBarB. 

Bez  rozumu  kupčení  z  peněz  se  loupení.  B.  Beai  jma 
TopronaTB,  tojuko  4eHi>ni  Tepán. 

Jak  si  kdo  v  mysli  báje,  tak  mu  též  všecko  hraje.  P.  Jak 
sobie  kto  w  glowie  uknuje,  tak  mu  wszystko  smalraje. 

Nač  člověk  ve  dne  myslívá ,  to  se  mu  i  v  nod  saivá. 
R.  %o  sa  yut  /omaeTca,  to  h  bo  cnt  bkaitch.  Mt.  Dlo  na 
usy  6pe4eTCfl,  to  ■  bo  chí  boactcil  S.  IIIto  ko  aucjni,  o 
OHOVB  H  cana  (oho  h  CHraa). 

O  nemožných  věcech  mysliti,  samoděk  sebe  lálilL  Č.  -* 
JJIni.  Myslje  tejž  ludii  sjebaja. 


sos 

Š 

PoAé  roiuma  i  tvá  moSna  bude.  R.  Ho  CBó^ny  jny 
■ocm  6y4en  cyny. 

Dle  íata  i^Ugi,  dle  rosoma  proYázejL  R.  Ho  luanio 
Bcrpt^iaím,  «  no  yiy  npoBOxaiorB. 

Koko  pán  bůh  potrestati  chce ,  nejprv  mu  rozum  tezme. 
K  Pui  bdf  najprzéd  rozum  odejmie,  kiedy  chce  skarač. 
Andio:  Kogo  h6g  pokarač  chce,  zdroirq  mu  rad^  odbíera. 
S*.  Koro  6orb  xoqe  HaxaaaTHy  to  nepme  poaym  BMime* 
&  KaA  Kora  xofce  6orB  4a  Kasss,  Haftnpe  ny  nanerb  yano.  *) 

loznm  a  lely  roste.  Č.  —  P.  Rozum  s  laty  przybywa. — 
■idroié  przychodzi  i  roécie  s  laty;  acz  nie  každý  jest  m^dry 
brodaty.  —  Codzíeá  czlowiek  m^drszy.  Hal.  Hojobíri  ja,o 
9iBMk  TO  ■y4poxeHB. 

€ai  a  příhoda  rozumu  SkoIa.  R.  Bpeuii  ■  cxjnůŘ  pasyifs 
w^mvrh.  —  ZkuSenost  dává  rozum.  Č.  —  P.  Z  doáwiadczenia 
rozum  fif  množy. 

Na£  mu  brada ,  když  k  ničemu  hlava.  Blh.  Olo  ny  e 
épajpmi,  xora  xy  ho  e  bi  vASBíhTih. 

Brada  nečiní  mudrce.  —  Bradou  dává  se  znáti  kozel,  a 
ae  mudrc.  CA.  Brada  káže  jarca,  ne  páko  mudroznanca. 
čistot  se  stává,  že:  Brada  narostla,  a  rozumu  nepřinesla. 
A.  Eop04a  Biipoc^a,  a  yxa  ne  Biuecjia.  8.  Epa4a  napac^a ,  a 
inera  xe  ^OHie^a. 

Domflm  a  statkům  se  počítají  léta,  a  moudrý  člověk  vždy 
jeit  ralad.  11  Kuéam  se  i  baStinam  iStu  godiSta,  a  mudar 
^ék  sveg  je  mlad. 

Není  starý,  ale  mnoho  pamatuje.  (Rozumný,  zkuSený.)  C. 

Neptej  se  starého,  ptej  se  zkuSeného.  P.  Niepytaj  starego, 
Rtaj  bywalego.  K  He  cnpamxBaft  ciaparo,  cnpamxBaft  6u- 
niaio.  Mr.  He  nuiat  ciaporo,  a  nuiaft  6yBajioro.  Blh.  He 
ttral  crapo,.  axx  CTpa4ajio. 

VU  moudrosti  počátek.  (Nikdo  se  moudrým  ne- 
■mdiL)  d 


*\  Ul  Deofl,  quem  punire  Tolt,  deaeatat 


>íH 


Moudrost  milvje  tvrdé  lože.  P.  M^droáč  rada  ma  twarde 
fože.    (RozkoS  protivná  moudrostí.) 

Kdo  neumí  sebe  skrýti,  ten  nemůže  moudrým  býtL  JL  Kro 
Hc  ynterb  ce6H  CR|»m^  Ton  ne  Moxen  my/cpun  6an.  Na- 
proti tomu  sas 

Moudrost  tajená,  nemoudrost  P.  M^droáé  skryta,  gfapstwo. 

Hlčí-ii  jazyk,  jest  rozum  bez  platnostL  P.  ffiedy  jeiyfc 
milczy,  rozum  ni  zacz  niestojí. 

Z  palce  obra  poznime.  Č. 

Moudrý  nepodléhá  příhodě..  Nad  moudrým  hvéidy  nepa- 
nují. P,  M^dry  szcz^ciu  niepodleg^.  Modrým  gwiazdy 
nierzfljdzq.  « 

Moudrý  jest  i  bohu  svat    R.  ynHma  a  y  6ora  cnarv 

Na  moudrých  lidech  svět  Csvětlo)  stoji,  a  na  bláineiA 
tma.  R.  yMiHuau  crtrB  ctoitii,  a  ^jrpaRan  na. 

Moudrý  horu  lomí,  a  hlupce  hora.  S.  Bimn  ropy  loiii 
a  HeetiDTa  ropa. 

Moudrému  napověz,  hloupému  dolož  (vylož).  —  Chytrém 
napověz,  hloupému  dopověz.  —  Napověz  moudrému,  dovtípí 
se  všemu.  Č.  —  P.  M^drego  nie  wiele  trzeba  uczyč.  M%dréj 
gfowie  dosč  na  s<owie.  Hqdremu  nie  wíele  trzeba  mówiói 
Hqdremu  dosyé  namienič.*) 

Na  chytrého  mrkni,  hloupého  trkni.  Č. 

Moudré  hlavě  dosti  jednoho  oka.  IL  Mudroj  glavi  jedno 
oko  dosta. 

Moudrý  bez  hádání  uhodne.  Moudrý  zá  hadače  stojL 
P.  Madry  bez  wrožka  zgadnie.    Madry  za  wrožka  stojL 

Chytrost  nejsou  žádné  ěáry.  C.  —  S.  Xaipocib  m 
uucaRBa  o6clHa. 

Největší  moudrost  znáti  sebe  samého.  C  —  B.  EoAmn 
■3'4pocTii  canaro  ce6fl  anaTB.  P.  Madrošč  najwieksza  kaidego, 
snač  dobrze  siebi^  samego,  a  niemasz  nic  trudniejszego. 

Moudrým  ten  se  darmo  zove,  kdo  neumí  ndif  sobě. 
P.  Modrým  si^  ten  darmo  zowie,  co  nieumie  ndxič  soUe. 


*}  ÁmfL  A  word  ii  eatagli  lo  Um  wite. 


207 

Ztéžka  jiným  rozum  spraví ,  kdo  se  sám  v  něm  neustaví. 
H.  Kto  C0601)  HO  ynpaBHn,  totl  ■  4pyraro  Ra  paajm  ae 
ncraasn* 

Není  len  moudrý,  kdo  mnoho  ví,  ale  ten,  kdo  ví,  co  třeba. 
P.  Níe  kto  sila  umie,  ale  kto  co  potrzeba,  m^dry. 

Pád,  pHhoda  bláznivého,  jestif  výstraha  moudrého.  Blaze 
tomu,  kdo  se  cizím  neštěstím  kaje.  &  *) 

Moudrý  nezavírá  vSeho  na  jedné  hlavě.  Č. 

Moudrý  neodsoudí,  a  hloupý  nerozsoudf.  R.  YwsfífL  ae 
^jMWThj  a  rjqnioft  ae  paacy^m. 

Živá  hlava ,  klobouku  dobude  (najde  klobouček).  Č.  — 
S.  4on  e  rjiaee,  6iiTfae  xana.  (Též  o  naději  ztracené  jmění 
xu  nabyti.)  *^*) 

Dobrá  hlava  sto  hlav  krmí.  B.  4o6pafl  rojoaa  cro  rojioai 
lopnrrb. 

Na  dobrou  Iilavu  sto  mk.  B.  Bi  4o6p3no  rojoay  cro  pyai. 

Moudřejšímu  díl  dvojí.    //.  Tko  umije,  tomu  dvije. 

Hloupý  hledá  místa,  a  moudrého  i  v  koutě  najdou, 
fi.  r^ynot  ameri  míctb^  a  pasyMaaro  a  vh  yi*jiy  bh^ho.  Na- 
proti lomu  zas:  P.  Níe  miejsce  szuka  gfowy,  ale  glowa 
■iejsca.    (Ne  místo  hlavy,  ale  hlava  místo  hledá.) 

S  hloupým  v  karty,  s  moudrým  v  žerty.  P.  S  gfupím  w  karty, 
I  Bodrým  w  žarty. 

8  moudrými  se  raď ,  a  s  bláznem  se  o  palici   nevad.  Č. 

Moudřejší  ustoupí.  Rozumnější  ustupnějSf.  Č.  —  Ch.  Spa- 
uetoéji  bedastemu  vsigdar  prepušča. 

Louleník  hráti  nezačne,  až  dudy  umlknou.  P.  Lutnista 
grač  niezacznie,  až  gajda  umilknie.  (Moudrý  nemluví,  leč 
Uoapý  aneb  llachavý  přestal.) 

Zle  koni,  kolem  něhož  osli  hýkají.  Ch.  Těžko  konju,  okol 
koga  se  osli  ričeju. 

Čím  hloupější,  tím  drzejší,  a  čím  moudřejší,  tím  nesmělejší. 
P.  Jim  kto  glupszy,  tym  ámielszy,  a  jim  m^drszy,  tym 
kojailiwszy. 

*)  £.  Bz  Titio  alterhu  aapieiif  eneadat  mm.  9fgnt». 
•*)  Mn.  Wkt  einta  it0)^  (ot,  teai  frftt  Mn  ««t. 


ao6 

Kon6  řídíme  uzdou,  a  lidi  moudrou  mluvou.  P.  Koníe 
rzqdiimy  wodzamí,  ludzie  mqdrymi  mowami. 

Ději  bůh  s  moudrým  i  najiti  i  stratitL  R.  Aaft  6on  n 
yuBSiwb  m  HaftTHTb  ■  noreparB. 

Radéj  8  moudrým  plakati ,  neili  a  bliiuem  xpfvatL 
8.  Bojoorb  ci  my/(pwn  njUKan,  aero  ci  jy4im  ninan. 

Co  se  rychle  yiníti,  nedlouho  to  svítí.  P.  Co  8i$  rjchlo 
wzníeci,  nie  d<ugo  to  iwiecL  (Před  lety  rozum  netrvalý,  coi 
i  o  bohatství,  moci,  slávě  a  j.  platí.) 

Brzomoudrý  (též  mnohomoudrý)  nedobře  mudruje.  Č. 

Hudráček  jest  lapáček.  Č. 

Kdo  jest  přes  míru  moudrý  (přeučený),  za  blázna  se  po- 
važuje. CIL  Koí  je  preveč  spameten,  za  bedaka  se  déržL  — 
VfUtí  moudrý,  poloviční  blázen.  HLui.  Štóž  je  jara  mudry, 
tón  je  pól  njemdry. 

Lidé  i  pro  rozum  přicházejí  o  rozum.  R.  Jbojm  ■  on 
yua  cxo4flTi  ch  yva. 

Nekázal  pán  bůh  bláznitL  (Učinil  nás  k  obrazu  svému; 
moudře  sobě  veifme.)  Č. 

V  každém  mudrci  dosti  sprostoty.  R.  Bo  acHKon  myjcpeiA 

40B04I»aO   npOCTOTU. 

Co  mudrc  mudroval*  hloupý  hrad  opanoval  5.  4oxje 
ayjqiuft  «H3'4poBame,  ji3'4Uft3H  rpa4i  upRuame. 

Než  se  mudrc  namudroval,  sprosták  si  peněz  nachoval 
S,  4oirB  ce  iiy4piift  HaMy4poBame9  ajajM  ce  RaxneoBame. 

Uoudrý  o  málo  (o  malou  věc)  se  neoklame.  —  Kdyi 
moudrý  chybí,  notně  chybL  Č.  —  P.  Každý  m^dry  anaczaíe 
ma  upas^  S.  Ka4i  yiewh  nocpae,  apjo  nocpae.  *) 

Bláto  bez  břehův,  a  blázen  bez  ohrady.  C*  • 

S  bláznem  ani  pán  bůh  nic  nepořídí  H.  Bi  4ypaKÍ  ■  6on 
BeB04CHi.    Hal,  AypBeaH  a  6arB  ae  uporasaTca. 

Hli9C0va  hlava  —  ani  kam  co  dáti,  ani  kde  co  vzíti  — 
holé  stěny  bez  hospodáře.  A.  y  r^jnnoBi  roioaa  u  4ian  n 
Bsarb,  rojuia  ctíbu  óeai  xoaaiHa. 


*)   Aoctfř.  X)  f fár^off  ar  fěkna&j   o'  oi«/or  ókw  /ěltixa$m  LěL 

fodn  B«bina  (modréma  Moadréko  aaitéstfs  ai  to  za  aéaa  iNO^ 


1 


Hlavička    jako    makoYÍČka,    a    rosuinii    jakby    naplval. 
P.  Glowka  by  makowka,  a  rozuma  by  naplwal. 

Ciit  blázen  smích,  a  Sfůj  styd.  A.  Mysoi  Aypairb  CMtxi, 
a  CMft  cniAv 

Op3ý  86  proapi^  alo  blázen  nikdy.    B.  UbKn  npocniTca, 
a  ^pan  HaR0r4a.   Mr.  Ilbfuumfl  npQCDMTEca,  a  4ypeHb  hkkojih. 
DéraYého  měcha  nenadmeS  a  hlupce  nepouCíiH.  •  A.  4Hpo- 
aaro  Miza  ae  HaAjrrB  a  Ďesyímaro  ao  Hajnom. 

Danno  blázna  uCili  a  mrtvého  léčili.  R.  AypaRa  yqaTb, 
vro  aepTBaro  jitqHTb. 

Kdo  od  přirození  hloupý,  v  Pařili  rozumu  nekoupL  Č.  — 
P.  Kto  z  przyrodzenia  glupi ,  i  w  Paryžu  rozumu  niokupi. 
BaL  AyfMM  m  vh  Kueei  ze  zynurb  poayny. 

By  vedl  osla  do  Pařiže,  komoA  z  nčho  nebude.  C.  — 
8.  Marapna  oas^ah  a  aa  lepyca^an,  oai  fce  onen  6uth 
aarapam.  *) 

Ani  v  Pařfii  nedčlsji  z  ovsa  rýží.  P.  Ani  w  Paryžu 
alerobiq  z  owsa  ryžu. 

Janek  do  Prahy,  Janek  z  Prahy,  d  —  Ch.  Martin  v  Zagreb, 
Hirtín  iz  Zagreba.  P.  Staníalaw  z  jizby,  Stanislaw  do  jizby. 
Hw  za  moře,  hus  domů.  (?•**) 
lavka  kamkoli  leti,  černá  vidy  býti  chce.  Č.  —  P.  Sroka 
ttwsae  patra  zostaje,  w  ktére  kolwiek  leči  kraje.  (Též  lak, 
b  ilá  povaha  změnou  místa  nehned  se  napraviti  dá.) 

Vyjel  teletem,  volem  se  vrátil.    P.  Pojechal  cielfciem, 
wilem  aif  wrécil. 

Yola  by  přea  vAecken  svět  zvodil,  nebude  než  vůl.  Č. 
Hea  Seanak  kam  chceS,  česnek  i  bude.  Vezl  na  trh  cibnli» 
ttie  přivezl  oSlejch.  č. 

Blázna  cep.    Na  blázna  kyj.  Č. 

Blázen  neboji  se  kříže  ý  ale  kyje*.    A.  Ayp&n  ne  óoktca 
■Kciiy  a  ÓORGfl  necra. 

Blázna  i  v  kostele  tepou.  Ifr.  Aypaa  ■  bi  nepinn  6bioTb. 

*)  Fr.  Qvá  foa  va  á  Róme,  fon  en  revlent.  Nim.  tttn  Qfcl  Meibt  ein  Qfrl. 

••)  Něm.  fflifdt  eine  ttasf  ibns  Wfcr,  fo  Mmmt  trn  «av^  «Vt^n  >|a. 

U 


SIC 

Kdo  86  nechce  ▼lípiti,  musíme  ho  hnfpili.  Č. 

Blázny  sluti  palicí  holili.  (^.  *) 

Skoda  pěstí  na  blázna;  R.  XCaju  xyjiaia,  as  6m%  Aypaia. 

Blásen  sobe  nensrozamí  (nebývá  moudrý),  leč  kxfem 
sbil  bude  (1^^  ho  uperou).  Toliž  až  se  svou  tkodoiL   Č. 

Blázen  tepnr  rozumí,  iídyi  se  stane.   Č. 

Kdož  by  se  divil,  že  blázen  se  urodil.  R.  He  my  A- 
BiTiiCfl,  Kor4a  jiyparb  poAiTCii. 

Netřeba  hloupých  síti,  sami  se  rodí.  P.  Nle  trzebn  gh- 
pich  siaé ,  sami  8Í9  rodz;.  R.  AypaROBi  in  opnn,  n  cii>ri| 
a  cau  po4HTCfl.  (Už  ve  12.  století  pKchási.)  Mr.  Ajrpui  le 
ctnn,  cavb  po/urn>cs.  **) 

Blázna  netřeba  lucernou  hledati.  S.  AyA'^  ce  ca  cithon 
ne  rpaiw.   P.  Mazntfw  wsz^zie  pelno. 

Bláznův  rozmanitost  veliká.  Č.  —  &  Ey4aJUURna  t 
pasjíawa. 

Každý  blázen  ve  svém  krojí.  P.  Každý  blaien  swojim 
strojem. 

Bláznu  sluSí  každá  čepice.  Č.  —  R.  Ho  CeHuct  Baon. 

Snadno  blázniti,  když  rozumu  není.    Č. 

Čest  hloupému  prokaž,  kde  má  sednouti,  ukaž  (aby  snad 
první  místo  neujal).  A.  fiMyrh  4ypaRy  qecn,  van  ne  aaaeti 
TiA  n  ctcTb.  Podobné  jest,  nemýlím-Ii  se,  i  loto  nalomaké; 
Ha  noRyrt  ko^h  ho  nani,  to  Ryra,  a6o  ^ypeiiL  6en  vyn, 
t  j.  Na  čestném  místé  (kout,  kde  oltáHk  se  svatými  obrazy) 
není-li  pop,  tedy  kuté  (kaše  z  rýže  nemastná ,  vyklidani  vel* 
kými  rozinkami,  která  se  po  pohřbu  duchovním  předkládá) 
anebo  troup  ničemný.  Mnohot  si  pošetilí  lidé  na  tom  uklá- 
dají, kde  jim  seděli. 

Posad    blázna    vysoko,    bude    nohama    kláliti    (kopati> 
//.  Staví  luda  na  visoko,  da  nogama  made. 

Hloupá  hloupt^mu  i  radost.   P.  Gfupla  gfupiemu  i  radoii 


*)  L.  Phryx  plagis  emendalur.    An^l  Fooli  mast  be  louged  wilh  cMí. 

IVm.  nacrea  mof  man  mtt  jtoíben  lanfen. 
•*)  Čud.  Ei  hullo  kiiDla  egga  kalwatu ,  kiil  m  fflwiíb  nuMo.    (Blátci 

M  Beaře  aai  sef^e,  gin  oá  Mbc  se  vyikytne.) 


1 


SfI 

Kom  fíla  (blisen)  nil,  nikdy  noadrý  nebyl.  P.  Koma 
wifa  mil,  nigdy  mqdry  niebyl. 

BUm  není  nikomu  mil,  «  blásnv  ledakdo.  8.  Ajn  me 
VĚĚOWk  aio,  a  jjAy  6  ceano. 

Pohádky  babské,  a  blámv  i  ly  ae  Ubl.  JL  Bacra  6a6bi, 
a  4ypan  to  ■  jmAmn. 

Blánra  i  dřeténý  penfi  dobrý.  Č.  (Aekoliv  r.  i849  i  ne- 
Hiini  moaeli  mlatem  dřevené  penise  la  méď  bráti.) 

Slepé  alepiei  vie  smi  plenice,  i?.  Ciinoi  lypnift  bco 
memma.  (Také  o  chudém,  jemuž  kaldý  dar  viáoen.) 

Blásnflm  jak  se  mele,  tak  se  mele,  leda  se  rumplovalo. 
—  Hloopému  leda  hučelo,  jen  když  sláma  do  huby  nelese.  Č. 

Kosel  bláinu  po  rosumé,  ie  ho  nemá,  nelituje.  Č. 

Den  proiel,  lehne  na  postel;  ai  se  rozedni,  zas  TStane 
1  p€JL  Jt.  Aeib  npomen,  ran  ■  cnan  nomoA;  M,ewh  paa- 
oiAy  Bcran  Aa  notjrb.  (Nač  nad  tyto  véci  moudrosti  a 
Tanmu  tteba.) 

Slabý  duch  nic  nerytvoH ,  a  jen  čas  na  sdařbflh  moH. 
R.  Yvh  cjia6oft  ae  xe^sen  Hayn,  a  xoven  sin  npoxirb 
(cn  CKyvBU 

▼AI  kováni  nepotřebuje.  (A  kdo  chce  volem  zůstati,  ne- 
íhka  mu  %  ostrá  nastupovati.)  C. 

Kde  hlupcAv  rodina,  tu  i  jejich  otčina.  R.  T/íi  ^jrpaKon 
esu,  Tjm  CBoa  aouja. 

Blásen  s  bláznem  chodi,  a  oba  nikam  se  nehodi.  B.  4y- 
fn  Ch  jQrpazovB  cxo^a^aca,  a  o6a  emejau  ne  tojvumch. 

Blásen  na  bláznu  jede,  a  bláznem  pohani.  R.  AypzKh  m 
ijfuA  t4on,  a  ^ypozon  noroaserb. 

Blázen  blázna  neporazi,  bdď  ti  mladý  nebo  starý.  Č. 

Dva  blázni  svobodni.  Č. 

Blázen  každého  za  blázna  soudí.  Č. 

Jeden  blázen  deftet  jiných  nadélá.  Č.  —  Ifr.  En  sam  norec 
deset  drugih  napravi. 

Kdyi  ae  jedna  hus  napije,  pyi  jiaé  viecky.  Č. 

Blásen  piská,  blásen  hrá  (skáče),  a  kdo  se  mA  díNi^  itoi 

\4* 


rotunu  neoUL  Blk.  Ajxh  csipa,  syn  upae,  lOtra  riejiffy 

yiii  ntna. 

Ač  co  8  blásnem  kdy  ulovfi  CoI^onUD,  ale  ae  roviésniii 
roBdélfS.   (Mastičk.)  Č.       . 

Kdo  aa  spolčil  a  bláznen «  roxpolčíl  ae  a  tovmytm,  Č.  -* 
JHr.  SeiDiuicfl  ai  Aypaen,  ra  ft  caiii  4ypHen  6yAeiiib. 

Hloapému  ae  ukloft  a  avaléasa  pokloft.  8.  y&MMPi  ce 
xyjk^  Kao  ■  CBOTa.   Aiebo:  IIoRopH  ce  vaxany  no  m  cmij. 

Blásen  bláxaa  očf,  a  oba  neamysU.  K  Ayt^an  ^ypm 
y^om,  a  o6a  ae  cnicjan. 

Mní  se  blázen  na  rozumnéhOi  a  opilec  na  atHslitAo. 
&  Áy/cb  aa  pasynaa,  a  nisHam  aa  TpeaaeaHa  iipan. 

Kdyby  ilo  po  sovím,  nebylo  by  nikdy  dne.  //•  Da  je  do 
sofOi  nebi  bilo  nikada  daná. 

Hlnpec  smíiek  anebo  linlíiek  (marný).  Č.  —  8.  By^MT 
ce  aaoro  črta). 

Hloupost  záYidi  bohatémn  a  směje  se  chu^ámn.  &  Vájr 
QOCTb  aaajun  6oraTOHi  a  cnte  ce  ótAHon. 

BUzen  se  o  milo  nepokusí.  Č. 

B6da  SYčlu,  zachce*li  se  bláznu  býti  hrdinou.  IL  Jaok 
STČta,  kad  se  ludo  pojunači. 

Hlupcům  nikdy  nejde  do  hory,  a  fidy  jen  a  kofee. 
'r.  JiyffieBtL  Beva  ropu,  a  ace  ma%. 

Kaž  hloupému  bíti  čelem  před  bohem,  a  on  hlava  al  IM^ 
bye.  Jfr.  SacTaab  ^jrpaoro  6ory  aojUTHca,  to  bbbi  h  m6% 
npo6be.  ^ 

Zámky  pro  blázny,  pro  moudrého  počet.  R.  3aaon  Mi 
4ypaRa,  a  ne^an  AJifi  ynaaro. 

Není  dobře  vejce  bláznu  svěřiti.  Č. 

PoSli  hloupého,  a  za  nim  druhého.   Mr.  nonua  AypaorOy 
a  3a  BHHx  4pyroro. 

Hloupý  uaesnadi,  ale  neporadí   P.  Gfopí  lámieaia,  nie- 
poradzí. 

Jeden  blizen  druhdy  patero  moudrých  avadí.  A.  OAjtn  ^ 
Aypaa^,  a  yaaion  laTepun  ecopan.  , 


SIS 

Co  jeden  hlupák  skazf,  tisíc  moudrýeh  nenapra?f.  P.  Jerfen 
gtapi  sepsoje,  lysi^c  modrých  nienaprawi.  8.  IIIto  e^an 
jjii  aaapci,  cto  uyAfhai*  ne  nory  pasipciri.  Ck.  Veó  more 
jeden  bedak  tajiti,  neg  sto  zpametneh  dokaiati. 

Jeden  bláien  hodí  kámen  y  vodu,  ale  deset  moudrých 
ko  nevytttne.  R  Oabli  ^ypaici  Kaneiib  vh  ao^y  6pocBrby  a 
yanai  jecan  ne  suraaiaTi.  8.  IIIto  e^aai  Ajxh  6am  lUinem 
j  6ynap%,  mÉen  nanerHiu^  ae  nory  ra  HsaaAani.  P.  Jedna 
blba  kamieA  do  studnie  wwali,  a  dxiesiQÓ  go  chfoptfw  nie- 
dobfdiie.  "*) 

Co  hloupý  zaváže  y  moudrý  nebrzo  rozváie.  R,  F^iynoi 
sttanEerb,  a  ynaiift  ae  CKopo  peasinRenb. 

Co  jeden  hloupý  koupí,  ani  sto  rozumných  neprodá. 
S.  UIto  6438%  jiy^i  Kyna ,    cto  naneraiexi  ne  noice  npCAara. 

Zle  nohám  pod  bláznovskou  hlavou.  8.  Te^RKO  aorana 
lOii  jyxon  rjiaaonx.  Jfr.  3a  ^ypaoio  rojioBOio  ra  uoravi  juixo. 

Zle  každé  dflo  spraveno,  když  osla  za  správce  voleno. 
R  Zlo  je  upvden  svaki  posao,  opravitelj  gdi  je  osao. 

Hloupost   horši   než  zlodejství.    R.    UpocTOia   xyxce  ao- 

pOBCTBa. 

Nouze  s  hloupostí  sousedí.   R,  Et4a  rjynocia  coct4'B. 

Vžude  na  blázna  kape.    P.  WszQdzíc  na  bfazndw  kapie. 

Bláznovská  síla  brzo  slábne.  S.  Ey4ajacTa  caara  ópao 
njaKme. 

Na  váe  kýchání  pozdravu  se  nodoříkáš,  a  od  blázna  pro- 
Sféchtt  se  nedočkáš.  R,  Ha  bchkoc  qaxaube  ho  Ha34paBCTByeuibCH, 
a  la  Aypaxa  4o6pa  ae  Hanaceiubca.   (Sr.  též:  Klevela.) 

Z  motovidla  nebude  šíp.   Č. 

Ze  slámy  nebude  než  sekanina,  a  z  prkna  drtina.  Č. 

Sláma  nehodí  se  než  do  chomouta,  a  kroupy  do  jelita.  Č. 

Ne  každému  dřevu  dostane  se  býti  fládrem.  —  Z  buko- 
fého  dřeva  neuděláS  fládrové  lžíce.  Č. 

Ne  z  každého  dřeva  neb  kamene  sv.  Václav,  Č.  —  8.  Hai 
caaiorb   oaafl   ne  HO»e   ce   cBeTah'B   HsiccaTn.    Ač  tomu   na 


•)    iVovtfr.  "jSwií:  íovQXog^  ifix^tt  trjv  nitQav  u^  to  Jttiyáét,    leoi  inatop 
^^owéfiol  éh  rip  ivfciiovv.    Téi  Arabům  známo. 


tu 

odpor  mi  lai  jiné  přísloví  lakto :  Z  jednoho  dtavn 
lopata.   JI.  1ídf%  OAHoro  xepesa  nxoia  ■  40naTa.  &  fln 
4peaoTa  axOHa  n  4onaTa. 

Oblec  poleno,  dej  ma  i  jméno,  nebnde  ilovék.  JfaLUpi- 
6epn  nifl,  4ai  ny  mfl,  ho  6740  vh  hoto  tojovíkv  A  aai : 
Oblec  sochor,  i  sochor  heiký  bude.  JL  Hapi4n  im,  ■  ■«» 
xopomi  6y4en.  (Sr.  Gothe:  StldV  čine  6to(e,  fic  fif|l  Hic 
eine  St&ule.)  Z  obojího  vSak  se  jeví,  že  íat  a  levnitM  ohm; 
nepKdávají  Člověku  ceny. 

Mnoho  té  země ,  1  níž  hrncové  býti  mohou ,  ale  aiálo  té, 
z  níž  zlato  berou.   Č. 

Ne  z  každého  žáka  bude  kněz.  Č.  —  P,  Nie  z  každego 
žáka  bywa  ksi^dz.  R.  He  sctn  nepauan  jn  iryHeaajn  6ink 

Ze  záprtku  kuřete  míti  nemůžete.   Č, 

By(  sova  pod  nebesa  létala,  sokolem  nikdy  Mbade. 
P.  Sowa  choé  by  pod  niebiosa  látala,  sokolem  ni^y  niebfdiíe. 

By  slavik  jak  krásně  zpíval,  předce  vrabce  nenaafi. 
P.  By  slowik  najmiléj  ápiewal,   przedsi^   wróbla  níewyncs;. 


Krásný   páv   peřím   a  člověk   oěením.    R.   Kpacn 
nepbeni  a  qejOBiirb  yqeabeni. 

Ilmělost  svěllo,  a  neumělost  tma.  R.  y«ieHLe  catr»,  t 
HeyqeHbe  na.  yqene  Kpacora,  a  ueyqeRbe  cyxoTa.  (Učenost 
ozdoba,  neučenost  hanoba.) 

Umění  chleba  nejí,  aniž  pod  ním  nohy  klesají.    Č. 

Umění  (řemeslo)  plece  netíží,  a  s  ním  blaze.  R.  Peaecjt 
3a  n^eqajui  ae  Hocan,  a  ci  uuwb  4o6po. 

Umění  v  štěstí  okrasa  a  v  neštěstí  útočiště.  JL  ywse 
Bi  cqacTbi  Kpacora  a  si  Hecqacni  yótaciote. 

Neznámost  činí  nemilost  —  Neznámost  jest  nevděčaj 
host.   Č. 

Učiíl  mc  vševědem ,  uc^íním  tě  boháčem.  P.  Uczyi  ■!{ 
wieszczym,  a  oczyni^  cí;  bogatym. 

^^     Lépe  něco  znáti ,  než  mnoho  míti  Č.  —  8.  Boift  «  yn^TBi 
■ero  oan.*) 

*)  if.  Mm  vale  saber  qot  aver. 


Vi  16,  pfljdeí  la  hudce.  C 

Neoděná  hlava  na  kněžstvo  se  nesvčtí.  A.  He  yvacb  n 
■ony  ae  cnsan. 

Každé  nménf  hodí  se  svým  časem.  P.  Kaide  nmieč  przyda 
Of  Ml  Medy.  ^ 

Dej  bože  vtocko  oměti,  ale  ne  vieho  skoošeii.  F.  Daj 
bože  wssyslko  nmieč,  a  níe  wsiyslkiego  užywaé.  HaL  4o6po 
■00  yaftn,  a  le  nce  po6mth. 

Dobře  tomu  kováK,  jenž  na  ol)č  ruce  kuje.  HaL  4o6pe 
Tony  lonajeai,  iaae  la  o6t  pyau  aye. 

Cim  Týie  vystoupil ,  tím  iirží  rozhled.  Č.  —  ELiA.  Wuže 
itapaš,  dale  widiiS. 

Umělý  plavec .  neutone.  A.  HcKycHOi  ojiasaTe^b  ae  yTOHer&. 

Lepží  snání  s  pochybou,  než  nexnání  s  oblibou.  &  Bojit 
I  amo  n  naion,  aero  aeaaaHO  ci  xaa^on. 

Co  neomíme,  na  to  nevrazíme.  —  Co  neznáme,  na  to 
aedbime.   Ci.  Za  kaj  se  nezná,  za  tem  se  nehlepi.  *) 

Naplival  do  knih,  když  neznám  slova  z  nich.  A*  HanjieBaTb 
n  TeipaAb,  aor^Ui  CAOWh  le  aHan. 

Svině  když  kalížiě  mají,  na  čistou  vodu  nedbají. 

Apaléka  hnojkovi  smrdL  P.  Aptoka  gnojkowi  ámierdzi. 

Zlé  jest  v  karty  hráti  a  trumfy  neznáti.  R.  XyAO  vh  zapřu 
irpan,  ;ui  zosupei  ze  SHan. 

Pěj  radii  dobře  po  stehlíku,  nežli  ipatně  po  slavíku. 
J?.  Doi  jyvne  xopomo  merjenKon,   ^^wb  Aypzo  cojiOBben. 

Co  neumtt,  nech  toho,  nedávej  se  do  toho.  Č. 

Lepii  neuk,  než  nedouk.  —  Lepší  prosták  povolný,  než 
mulráěek  svévolný.  F.  Lepszy  prostak  powolny,  niž  m^drek 
nrawohiy.  —  Učený  nedoučený  horší  než  sproslák.  HaL  yqeHuft 
le  40yqanii  nipme  azí  upocrazi. 

Kdo  co  neviděl,  neumí  to  dobře  malovati;  kdo  co  ne- 
iknail,  neumí  o  tom  povídati.   Č, 

Tolik  známe,  co  v  paměti  chováme.  S.  OhojUOco  auaMO, 
Hmio  y  nanen  iHaHO. 


*)  L.  Seimitia  non  kabel  oi ořem  niií  ignoraateai. 


Učení  kořen  hořký,  ale  plod  sladký.  JL  ywna  lopeai 
ropen,  4a  uaoat^  cubaoki. 

Cvičení  a  zkušení  dává  umění.  —  Trápení  átwŘ  rona, 
zknSení  omftnf.   C 

Bez  muky  není  nauky.  Dokud  se  nenamučf,  doind  ae 
nenaači.  8.  Eeai  nyxe  uona  Hayxe.  4oki  ce  ne  laaytni,  Aoa^e 
ee  ne  uay^i.  A.  Hoůtm  bi  aayRy,  Toputn  ■  vyitf . 

Učedlník  —  mučedlník.  C.  —  Co  mači,  to  učf .  &  Bho 
■yu,  yv.  —  Kdo  mnoho  zkusil,  mohl  ledacos  pozorovati. 
//.  Tko  je  mnogo  patio,  mog^ao  je  Stogod  i  zapazitL 

Rozum  se  cvičením  brousí.  —  Častčjíf  cvičení,  jistéjší 
prospčch.  —  Mistr  Cvik.    d*) 

Kdo  chce  ohlazcným  býti ,  musí  něco  zkusiti.  P.  Kto  chce 

byč  gfadkim,  trzeba  przycierpicč. 

« 

Kdo  chce  co  včdétí  a  znáti,  musí  se  na  to  pihié  ptáti.  C 

Kdo  chce  mnoho  znáti,  nesmí  mnoho  spáti.  i?.  Kto  xoiien 
■noro  ausTb,  ua4o6HO  na^o  cnarb. 

Ráno  učí  se  sladko.    Č. 

Jitro  jest  bystřejší  (moudřeji^O  večerii.  fí.  Yrpo  ne^iepi 
My^pcHte. 

Syté  břicho  nepovolné  k  učení.  /t.  ťuToe  épioxo  m  y4eib» 
Tyro.  A  proto  také :  Břich  tlustý,  leb  pustý.  P.  Brzoch  tfusty, 
feb  pusly.  •*) 

Kdo  se  z  mládí  čemu  naučí,  k  stfíru  jak  by  to  naSel.  Č. 

Kdo  se  v  mládí  učil   leda ,   bude  volat  v  stářf :  béda !  Č. 

Žádný  učený  s  nebe  nespadl.  —  Nikdo  se  nraarodil 
mudrcem.  ().♦*♦) 

Um  za  mořem ,  a  smrt  za  pasem.  H.  Ywh  aa  nopen ,  a 
mepn  sa  aoporen.  —  8.  Yn-h  aa  nopcMx,  a  CHpTb  aa  aparon. 
—  Rozum  náS  za  horami,  a  smrť  za  zády.  B.  Ym%  aain 
(4yna  Hama)  aa  ropan,  a  cneprb  sa  u.icMan.  Mr.  Aymn  u 
ropaaa,  a  cnepn  aa  n.ieqan.  Tolik  co  latinské:  Ara  longa, 
vita  brevis. 


*)  fiim.  Uibang  maú^i  fccn  SKcí^ec. 

**)    jí.  ilax^Ut  yaatiiQ  liJtrop  ov  Tmící.     Sv.  JerOD. 

«^')  6md.  Ei  Akiki  tihiBi  laryaks. 


Vrt 

9 

TMM  ffU,  Téůié  se  vAti.  R.  Mn  sni|  sin  y«cb. 
A*.  Bte\  sm  ■  sin  Bucb  (a  yipenb  /lypievk). 

Dobrý  knés  vidy  se  učí.  8.  4o6ap'b  non  ao  cuprii 
ce  y«. 

Kde  nikdy  sle ,  nikdy  dobře.  (!^. 

Pfftbička  —  chybička.  Č. 

frtwA  VýUtd  nebezpečen.   Č. 

Tkadlec  od  káiu  sačiná.  Kaldý  nčedlnik  od  kazu  se 
očL  (^  ^  Cft.  Po  Inrara  se  Člověk  ynči.  Ale  i  toto  platí : 
Kalení  jest  ipatné  uniénf. 

I  starý  tkadlec  někdy  pHzi  zmate.  Č.  —  (R.  EuBaeri  ■ 
n  crapyxy  npopyza.) 

I  mistr  tesař  se  utne.   Č. 

I  nejrétáfm  mistrům  umění  chybuje.  Č. 

I  staří  lidé  se  dirfvají  (nevědí  o  mnohém),  t'.  *) 

Snadno  v  pustém  lese  hvízdati.  C. 

Mezi  slepými  jednooký  (Šilhavý)  král  jest.  Č.  --  R.  Y 
cAnusTb  m  Rpnoi  —  Kopo.n.  Bi  napcTei  cjinuxi  zpaBott 
—  napb.**)  —  Kde  lidí  není,  i  peciválkovc  slynou.  R.  Ha 
6e3ii>4i>>  ■  CH4BH  Bi  qecTb. 

V  nerybných  krajích  i  rak  za  rybu  platí.  A.  y  ÓeapuóM 
I  par&  pu6a.  Též  takto:  Ha  óespuĎbH  ■  pazx  pu6a,  aa  6e3- 
nojuH  H  6oHa  ABopauasi. 

Někdy  i  Kuba  dobře  mluví.  Č. 

Někdy  i  slepý  podkovu  nalezne  —  aspoň  když  v  ni  nohou 
2.avadí.  Č.  —  5.  ^íuito  ■  c^inaui  aaDioa  (namaká). 

Když  pán  bAh  dopustí,  i  motyka  spus!í.  Č.  —  P.  Kiedy 
bóg  dopuscí,  samo  olstro  spuscí. 

I  slepá  slepice  někdy  na  zrnko  trefi.  ČL  —  HaL  U  cjiaa 
lypza  Bai4e  juzoji  aepawi.  ***) 


*)  LúL  Ir  wmi  Indii  biihaíjahfl. 
**)  k.  ^r  rořsr  xójtot^    Xmw   Xv%lmw   Aáfi^w   fiaoékévf.     L.   Isler    coCCOf 

Tcgnat  strabvf .    Tel  irab^ky :  Jednooký  okrtf a  v  icbí  slepcův. 
***)  Ďém.  da  Hiab  ^óar  jitři  cglaa  c(  JTeni.    Kěm.  Qiat  Uiabc  ^nc 

fsn  cB^  cis  Jtcm  fialce 


Zadním  kosám  snáie  než  plediií,  miy  miyt  iroadika  před 
leboa  Č.  (Ytíp  taito,  jak  se  sdá,  pfipadá  oalře  i  sa  lakofé 
učené,  již  druhdy  o  prvenství  vynáleskn  néjak^o  ae  kádivajL) 

Dobrý  to  sýr;  Skoda  ho,  že  psí  kotí  ovinut  8.  4o6ap¥ 
cupi,  Horo  mrera,  mro  e  y  nacboi  Koatn  (ntmnuO.  O  dovékn 
dobře  učeném,  ale  ale  zvedenénu 

Čtení  cesta  k  uměni.    P.  Caytanie  do  nauU  droga. 

Žák,  který  se  bez  knih  učí,  ten  se  mnoho  nenanO.  Č.— 
P.  Wod^  czerpa  praelakiem,  kto  bez  ksiqg  chce  byč  iakiem.*) 

Bez  nádobí  zle  se  robí.    8.  Be3i  xajara  aena  aaaaTa* 

Kniha  za  mistra  stoji.  P.  Ksi^ga  sa  mistrza  stoji.  A  sase : 
Lepší  mistr  než  liniha.  P.  Lepszy  mistrz  niž  ksi^ga.  Zviáité 
když  i  následující  přísloví  se  přidá: 

Byl  jeden  mnich,  mél  mnoho  knih,  a  nic  nevédél  z  nich.  Č. 

Ka|dý  pop  ve  své  knize  nejzbéhlejSí.  8.  Caaait  ion 
y  CBoioi  e  nuraa  atnm. 

Uměni  i  kozy  pase:  pět  jich  zahání,  tři  přlhání  (žertovné). 
Blh.  Maacrpia  kosu  nace,  naib  aazapsa,  rpi  jM>aapaa. 

Mistr  mistru  nerad  ukazuje.  Mr.  Maicrepi  Haiciepy  ne 
yKazraaiTk 

Když  učeného  učíi,  zbůhdarma  ho  kazíž  (t.  toho,  kdo 
něčemu  lépe  než  ty  rozuměti  chce).  R.  y«ieHaro  y^m,  juuu 
T04bB0  nopran. 

Neuč  rybu  plavati  a  ptáka  lítati.  C.  —  JL  Re  ym  puéy 
njiaaan.    He  yu  njusaTb  a^ay;  a^aa  aaaen  bc»  aay^r. 

Starého  zajíce  netřeba  učit  do  zelí  chodil.  ALiii.  Slareho 
zajaca  njetijebaž  wučič  do  kafu  kbodiíč. 

Už  vejce  moudřeji!  než  kuře.  —  Kuře  chce  už  moudřejií 
býti  než  slepice.  —  Kuře  učí  slepici.  Č.  —  HIřA.  Jejo  je 
mudriže  kaj  kokoi.  P.  M^drsze  jajca  niž  kokoszy.  /?.  flaaa 
aypniy  yqan.  Ck.  Jajce  hoče  več  znali  neg  kokoi.  Kr.  Jajce 
več  kot  puta  vé.  **) 


*)  L.  Haarít  aquam  críbro,  quí  váli  discero  tino  libro. 
*^  Mu.  igeet  vil  Ure  «dncn.    Ném,    íDa0   di  ttitt  fligct  ftin  q10  bú 
^ennc.    Čmú.  Munaa  on  Uirgem  kui  kaima. 


Holoidwk  (holobrad)  afi  bradáča  C. 

Co  kdo  dobře  umi,  Um  se  rád  bavL  P.  Co  kto  dobne 
BBiie,  Ija  flif  rad  bawi. 

Co  proniknei,  tfin  vyniknei.  P.  W  ciein  kto  pnodkoje, 
tym  si;  i  popiiaje. 

Plavce  na  auchui  jesdce  bez  konč  neposnái.  P.  Žeglana 
na  avcbéni,  jezdca  niepoznasz  bez  konia. 

čím  kdo  ačen^jšf,  Um  bývá  nadutéjif.  P.  Jim  kto  uczenszy, 
tym  bywa  nadftszy.  (Známost  nadýmá.  1.  Kor.  8|  1.) 

Neskákej  dílu  do  řeči.  (ftíká  se,  když  kdo  sám  svou 
práci  chválL)  Č,  —  fiemesbiíka  dflo  ukáže.  S  SaaaTjdK)  nocao 
aoBaaye. 

Ne  tak  draho,  co  z  čistého  zlata,  jako  co  od  výborného 
Bistra.  A.  He  rarb  4oporo,  <ito  xpacaaro  ao^ora:  to  Aoporo, 
VTO  4o6paro  Macrepa.  • 

Po  nádobí  řemeslnika  poznáš.  P.  Po  snaéci  rzemieánika 
poznač. 

Dflo  se  mistra  bojí.  (Kdo  čemu  rozumí,  ton  hned  na 
pravé  uhodí.)  R.  4i40  nacrepa  éoiTca.  Jfr.  ycaze  4ÍJ0 
■aicrepa  éomca. 

Kaidé  véci  (kaidému  dflu)  svůj  způsob.  Č. 

Jinak  se  pluje  po  moří,  a  jinak  po  řekách.  &  4pyroflMÍe 
ce  3L04n  no  nopj,  a  ipyroaqie  no  pixana. 

RooiMlo  zlaté  dno.*)  —  Řemeslo  páu,  tutč  vidy  iivý 
peaiz.  Č. 

ftemeslo  pravé  křídlo.  S.  Sauan  e  Moavsy  4ecH0  api^io. 
—  fiasBesIo  jistá  obživa.    S.  Saaarb  e  y  ueso^a  xpaia. 

ftemeslo  jde  fortelem.  Č.^ 
Yieliké  řemeslo  svou  psotu  nese.  C. 
I  to  jest  řemeslo,  kdo  umí  udolati  veslo.  R.  H  to  peiecjo, 
■TO  yaien  c^i^Tb  sec^o. 

Když  ■eimíi  řemesla,  musíi  dělal  povřísla.  C. 


^  Wn.  ^aahNtl  (ot  chicfi  golbcaeit  Ookea. 
**)  mb.  8srt|cil  tfdM  iaé  ^anbtoetL 


fl6 

Co  dobře  omtt,  toho  se  drž.  P.  Co  kto  dobrae  umíe, 
tego  8ÍQ  liiech  ujmie. 

Když  jsi  se  zrodil  Ituchařem,  neehtéj  býti  Fezbiřem. 
P.  UrodzHei  si^  kucharzeniy  niechciéj  byč  malanem. 

Nemadruj  Švec  přes  Itopyto.  C*) 

Podítej  Tojáka  rány,  a  ty  pastuclio  berany.  R.  Cutsí 
BOHHx  paHU,  a  nacryxi  6apam. 

Kdo  je  Y8udy,  nikdež  není.  —  Kdo  ve  vSech  ulicích 
bydlí,  zle  bydlí.  6. 

Pes  dvojích  vrat  mívá  hlad.  (O  dvojím  řemesle,  dvojí 
službě,  o  držení  s  obojí  stranou.)  Č.  —  Blh,  Ky^ero,  loni 
naai  4bí  sapra,  r^fa^HO  ocrasa. 

Kdo  dva  zajíce  honí,  žádného  nechytí.  —  Kdo  na  dva 
zajíce  £tve,  někdy  popadne  jednoho,  a  mnohokráte  žádného. 
Č.  —  R'  3a  AByHA  sažaaMH  roa^Tb,  hh  OAHoro  ae  notoarb.  **) 

Z  mnoha  řemesel  nejjistSí  Žebrota.  Devateré  řemeslo, 
desátá  Žebrota.  Kdo  nejvíce  řemesel  umí,  nejspíše  vepsf  bývá. 
Č.  —  RLul,  Džewječ  rjeineslow ,  džesaty  sljepc  (žebrák). 
F.  Síedm  rzomiosl  czternaácie  nieszczescia.  ***) 

Dělníku  půlzlatník  a  dozorci  celý.  A.  4'kJiaBiiuiRy  nojiriHa 
a  Hapfl4(iiiKy  pyó^. 

Já  rožcA,  jiný  pečenku.  On  drží  pečeni,  a  my  rožeA.  Č. 
(O  kupcích,  na  než  řemeslníci  dělají  uo  na  zlou  horu.   červ.) 

Jedni  hnízdo  shazovali,  a  druzí  ptáčky  sbírali.  C. 

Řemeslník  jest  otrokem  toho,  komu  pracuje.  P.  Rže- 
niieánik  níewolnik  u  tego,  komu  robi. 

Ras  po  rasu  nerad  dře.  (Když  řemeslník  se  |ririvolává 
k  opravování  anebo  k  dodčlávání  čehos  po  jinéroO  Č. 

Jaký  tovaryš,  takové  srdce.  Č.  (Bére  se  bud  v  jrrostéoi 
smyslu  o  rozdílu  povah  lidských  dle  řemesel,   u  př.  jiné  jest 


*)  L.  Ne  ■■tor  ultra  crepidan. 
**)  A*  'O  évo  7ttSí*a^  átwuénřy  ovSkti^tov  uatcdatipávti*  iš,  Dao0  iaae- 

qutuB  Icporcf  neutrum  capít. 
**•)  KéwL  mttithn  ^anbtocrfc,  fanb((n  Ungluďc.  —  (tc  faia  »icl  ^šuU 

\cttU,  ábtx  9eltrln  ift  bal  htfít.    Čud.  Wiia  anaatit,  kaos  nilja. 

(Pét  řemeiel,  seatý  hlad.) 


Ml 

srdoe  kovali ,  řezníku,  jiné  krejčimu  atd.,  anebo  připadá  na 
latinské:  Noacitur  ex  aocio. 

Kdo  neroaamf  kování,  nech  mi  kleitf  (kladiva)  nehaní. 
Mr.  KojH  HC  KOB&iB,  TO  u  KjeiiuiBi  (loioTKa)  He  noraaii. 

Snáze  cizí  dílo  lapili,  neili  lépo  spraviti.  Ck.  LekSe  je 
ladsko  délo  kuditi,  kak  boUle  napraviti 

n  kaidého  objrictí   (zvyk)  svflj.    fí.  Y  acaicaro  o6tnai 

CBOl.*) 

Každý  hoví  mravu  svémo.  R.  Bcaki  csoeiy  apaay 
pateiaen. 

Nenqdei  trávu  k  poznání  cizího  mravu.  R.  Hftn  ramn 
rpan,  qT06u  SEan  qyacofl  apaBi. 

Každý  mládek  má  svflj  spádek.  C  —  R,  Bcaioft  no^o^em 
a  CBOi  o6pa3eiii.  (Sr.  PřísL  22  j  6.  Mládenec  podlé  cesty 
ivé,  laké  když  zstará,  neodstoupí  od  ní.) 

Zvyk  (zvyklost,  obyé^ej)  jest  druhé  přirození,  (kteréž  se 
téžce  vykoření).  Č.  **)  —  P.  Nalog  jest  druga  nátura.  Nafog 
lamie  przyrodzenie. 

Zvyk  se  rád  mění,  když  duSe  v  těle  neni.  C. 

Obyčej  změní,  kdo  se  nelení.  P.  Nalog  odmieni,  klo 
siq  nieleni. 

Co  hanba  a  hřích,  i  to  yeilo  v  zvyk.  /?.  %o  ctuaho  ■ 
rpinrao,  ■  to  bi  oĎuqaft  Bonuo. 

PH  zlém  návyku  ctnost  nemá  vzniku.  Č.  —  ť.  Ze  zlego 
nafoga  Irudno  ku  bogu. 

Zvyk  neni  kfllna,  abys  hned  přestavil.  A.  06inai  ae 
utTxa,  ae  nepecraBaoiB. 

Zlému  jako  dobrému  člověk  přivyká.  8.  3jiy  co  qOBon 
■pmiae  Baao  ■  4o6py. 

Zvyk  má  železnou  koSíli.  Kr.  Navada  ima  železno  srajco. 

Jedna  muka  nauka  (svykánO,  i  dvč  muky  oduka  (odvy- 
káno. &  ^Aaa  uyKa  najKn,  4BÍe  nyxe  o^j-aa. 


*)  ItfI.  Srnu  cniqiia  mof  Mt 

**)  L  CoBfaeliido  •Itera  natora.   Arabové  pak  praví:  Zvyl^  P'^^  pHroiení. 


Táhae  se  Mka,  kam  byk  narykla.  P.  Ci^gnie  fif  ijfty 
gdsie  siq  nafoiyfa. 

Voda  kidy  jednou  tekla ,  polete  opét  8.  Bojím  ujMM  a 
e4aň  nyn  reaia,  onen  ke  npordui. 

Nenecbá  žebroty ,  komn  ae  kůl  ▼  nkou  okřála.  Kr.  Ne 
neka  beračiti,  komor  se  palica  v*  rokak  ogréje. 

Marykl  pop  na  Tařený  bob ;  snedl  ae  bob ,  odrykl  pop. 
BM.  Rayu  ca  non  aa  sapeai  6o6i;  CBipmn  ca  6ofo|  orym 
ca  nons. 

Starý  YOiataj  rád  poslouchá ,  když  kdo  bičem  praaká. 
F.  Siary  Airman  rad  alocha,  kiedy  kto  Ucxem  trsaaka. 

Zuviřelé  dřevo  tdžko  ae  ipřfmí  (L  tvyk  zastaralý).  Ó. 

Jaký  iryk  míval  býk,  tak  fve  taká  vůl.  HaL  Ha  mo 
óinrb  laBioi,  to  n  aojióm  pinin. 

Čemu  kdo  svykl,  není  obtfžno.  Č.  —  P.  Nalog  ulacnte 
tmdnoici. 

Rohy  jelenu  nejsou  težky.  Č. 

Cikánovy  (kovářovy)  děti  nebojí  se  jisker,  d  —  &  On- 
raacaa  ^ina  oai  aaparaá  ce  ae  Ojrame.*) 

KočUf  o£i  nebojí  se  dýmu.  Č.  —  R.  Komem  rjiaaa 
Auny  ae  tearca. 

Zeptej  se  husi,  idali  ji  sáhne  v  nohy.  K.  Copoca  y  ryca, 
ae  aaóayrb  áu  ero  aora. 

Sokol  se  hvozdu  nediví.    JL  Coaojy  jAc%  ae  vh  mmbo. 

Vlku  aima  v  obyčeji.  —  Brouku  díra  v  obyčeji.  IL  Bojay 
BBua  aa  očinai.    Xjray  aopa  aa  o6inai. 

Zrnek  močidla  nexůstone,  ani  žába.  Žába  vždy  najde 
močidlo.    Žába  nepřejde  od  močidla.  (/. 

Kdo  co  má  od  přirození,  tčžce  se  to  při  nCm  zménL  ft 

S  čím  kdo  vyrosil ,  to  mu  i  přirostlo.  —  A  Kako  tko 
nikne,  tako  i  bikne.  8.  HIto  oe  cn  %mn  pojouo,  Ojta  oiora 
ce  ae  o^yu* 


*)  Lmi.  ScÍMlUlae  bob  fabroniB  temnt  filiot.  Ohm.)    JVIn.    C^arift' 
tinift  fM  Nf  8»alca  a<HM|at. 


Sedh  étMlj  a  starýdi  zTykOv  neodloia.  H.  OsMrío,  a 
éadi  ne  osUnrio. 

Kam  fe  dfefo  kloiií,  tam  i  padá.  Ih  lamor  ae  drero 
ihmi,  tja  páde. 

Cr  koMka  vyhoapala,  to  nolyka  lakopala.  S.  IDto  mh 
jeňa  aajiajMjia,  to  voTiiKa  ztatonum.  JL  Kaion  n  bojb- 
óejork,  TaaoBi  ■  vh  motujmy. 

Brbalého  hřeb-  opravf.  Jír.  ropóaroro  Honua  capaBin. 

Co  fe  lyaé  nrodf,  ]j$é  zhyne.  Lyié  hříbě  ikonemlyifB 
Me.  *P#'  Co  aif  lyse  arodad ,  lyao  igfaiie;  tjge  ĚnMq 
i  konfen  fyiym  bfdxie.  Hal  nio  ca  juco  7po4in,  jneo  • 
mne.  Kr.  Lifaatimii  konju  ae  liaa  ne  sbrile. 

Néponlie  haTrami  mýdlo,  ani  mrlréma  kadidlo.  ť/Nie- 
pomoie  krokowi  mydfoy  ani  nmarlema  kadzidlo.  /?.  %paaro 
io6ejfl  (psa)  ne  sunoemb  ao  6ijia. 

Kavka  by  se  na  anéhn  válela,  nezbélf.  —  Kavka,  kamž- 
koli  leti,  černá  vidy  býti  chce.  —  Kavka,  Ie(  kam  let,  vždy 
jest  karkon.  C 

Kdo  se  narodil  vlkem,  tomu  liSkon  nebýti.  R.  Kro  po- 
4Bica  BOJKom,  Tony  jncniieft  ne  ÓHean. 

Sova  v  sokola  se  nezvrhne.  P.  Sowa  nieodrfldza  siq 
w  sokola. 

Kočka  myší  nenechá,  liška  slepic  a  vlk  ovec.   Č, 

Kočce  o  myších  se  snívá.   Č. 

Straka  svých  skokův  nechati  nemůže.  Č.  *) 

Liška  srst  změní,  ale  obyčejův  nezmění.  Anebo:  Liška 
chlupy,  a  ne  své  přirozené  vášně  změní.  —  Vlk  změní  srst, 
ale  ne  povahu.  Č.  —  R.  Bojiki  bchkoí  toat^  AnuneTh,  a  apasi 
le  nepertuflerB.  S.  KypHxi  axo  ■  A^axy  npoHÍHH,  hy^i  ae 
rtaa.   Anebo  :  KypsKi  4JiaKy  híhh  ,  a  hy^a  mkbíi.  **) 


*)  L,  Píca  ftltas  saot  díssimiilare  non  poteft  Liš,  Wania  (fiarka)  be 
Mokiicsojimo  ne  stow.   IVéni.  5Dic  Seiffcr  (Hftcl)  I&gt  tal  ^fl)>fcn  niá^t 

**)  éf.  Bl  pělo  móda  t\  raposo,  maf  el  natnral  no  de«poja.  VI.  II  lupo 
cangia  il  pělo,  ma  non  il  yísío.  Fiem.  La  volp  pěrd  fl  peil,  ma  nen 
«l  vifi.  Něm.  ^it  %uáíů  )>cc&nbcrt  tni  Oalg  too^l ,  aUt  bcn  altcn 
Ciaa  ai^t.   Čud.  Hont  heídab  kfil  karwa,  agga  mfitte  wifL 


tM 

Vlka  v  plaby  a  on  k  fierta  v  lah.  Mr.  Bosn  m  ujm, 
a  Bwn  n  qopry  n  Jiyn. 

Vé&ié  vlkom  orati  nebadeS,  an  rohflv  nená.  Č. 

VI£f  nátura  do  lesa  se  táhne.  P.  Wilcza  nátura  do  laaa 
cqgníe.  (Nátura  wilka  wíedsie  do  lasa.)  B.  Harypa  nojna 
Kli  jdbcy  roun*  BtU.  Harypa  soBia  Tarae  40  Jtiea.  Btíar. 
Boaqaa  aarypa  y  jíci  luirHenb. 

Knn  vlka  jak  chceS,  on  vidy  k  lesu  hladf.  A  Kan  bojdm 
BK  Kopu,  a  on  Bce  n  4iciy  r^isAHn*  Mr.  BoBRa  an  bh 
roAyÍ»  a  BBBi  Bi  4ici  4BBRTMa.  —  Užívá  se  téS  o.  (eledfaii» 
úf  edniku  atd.  vidy  nespokojeném  a  bydleai  avýnu  Petar  Veliký 
míval  v  ústech  přísloví  toto,  když  ciaoaemci,  jei  do  útadAv 
a  aluieb  byl  povolával,  naplnivio  si  kapsy  ruským  alatcm, 
aase  po  svých  táhlL 


9 


vin. 

—  BcpfrAtelstri.    I^áska  —  nenávisC  —  pHzeA 
velkých.  9wé  každému  milé* 

Viode  dobře,  doma  nejlépe.  Č.  —  P.  Wss^diie  dobrxe, 
I  doma  najlepiéj.  Aneb :  Dobrze  wsjs^dy,  lepiéj  w  domu  niilí 
kedy.  Hal,  BcK>4a  4o6pe,  Aoia  Hift^itimie.  Ck.  Vsigde  je 
dobro,  ali  doma  je  najbolje.  &  CsarAt  e  4o6po,  a^'  koai 
Kyke  iiaftóoji. *)  Jak  o  domácím  bytu,  tak  o  celé  vlasti 
platí.  Pomnčti  sluif  na  Dalemilova  slova :  Táhaf  jest  každému 
mezi  cizími;   smutný  utěší  se  známými* 

Kile*  doma.  Není  nad  domoV.  P.  Mife  doma.  Niemasz 
jako  doma. 

PH  peci  dobré  véd.  č. 

Hezky  na  Donu,  ale  doma  lépe.  R.  4ohi  xoponr&,  a  4011a 
lyinne.   4oirb,  4ohi,  a  ^yqme  40 ni. 

Lepší  doma  krajíc  chleba,  než  v  cizině  kráva  celá.  Č. 

Má  otóina,  nejlepší  hostina.  P.  Jakq  takq  ojczyznf  wolq 
ludzie,  niž  wybomq  goécine. 

Chval  cizinu,  ale  zlislávej  doma.  HLuL  iíhwalče  wonkach, 
bydiče  nutskach. 

Bez  veliké  příčiny  nehledej  jiné  otčiny.  P.  Bez  przyczpy 
nieszukaj  jinszéj  dzíedziny. 

Otcovské  země  odumři ,  ale  neodcházej,  fí.  Ci  po4vrejib- 
cKoi  acMJDi  ynpi,  4a  ne  cxo4h. 


*)  Ángl,  Eait^  West,  at  horoe  if  besL   Hol.  Oott,  west,  ťhnif  beft. 
Nim.  OfUn  SScjlin,  au  ^oe  am  btgcn. 

15 


Kde  se  kdo  zrodí,  tam  se  i  hodí.  C.  —  tt.  Fa^  kto  po- 

4iTCg,  Taní  ■  rO^HTCfl. 

Kde  se  kdo  nesil,  tu  mu  nevzjíti.  Kde  kdo  vznikne,  tu 
také  zvykne.  S.  4i  ce  ko  ho  cíe,  Hexa  ce  ho  hrmo.  44  lo 
Hunie,  Ty  ce  ■  o6uKHe. 

Kde  sosna  vzrostla ,  tam  ona  i  krásna.  R.  F^i  cocia 
Bapocjia,  TaiTB  oaa  h  xpacaa. 

Kde  jest  peníz  bit,  tam  nejvíc  platí.  Č.  —  BLui.  Penjei 
laai  Mgwjaof  pláči »  diet  je  bity.  S.  Cpeópo  /i  ce  Ky«,  ouk 
mr  e  ■  iitHa. 

T  cizím  kraji  i  sokola  m  vránu  majL  II.  Ha  qyxoft  cro- 
pofli  H  coKOjia  aoeyrb  BopoHon. 

Kde  se  kdo  zlíhne,  tam  se  i  tíhne.  Č. 

Svá  vlasf  každému  nejmilejší,  a  mně  má.  t\  —  P.  Ojczynt 
swoja  každému  najmilsza. 

Každý  pták  miluje  své  hnízdo  (své  hnízdo  chváU).  C.  — 
JKtt..  BcflRafl  jiicTBina  (lastovka)  xBajU  cbocto  ci  rHÍ34o.  *) 
(Viz  na  konci  čísla  tohoto.) 

Proti  své  krvi  bojuje ,  kdo  st^  národ  nemiluje.  Č. 

Nechvalitebný  pták,  který  trousí  do  svého  hnízda.  Anebo: 
Každý  pták  své  hnízdo  chválí ;  a  špatný,  který  se  do  nebo 
vyneřádí.  Každý  pták  zlý,  co  do  svého  hnízda  nečistí.  Č.  — 
P.  Zly  (brzydki)  to  pták,  co  swoje  i^iiiazdo  szpecí  (plugawi. 
paskudzi).  fí.  r.iyoa  la  nraua,  Koropoft  riit3A0  caoe  hohiío. 
Haí.  4o6pa  nriaa  eeoro  rHt34a  He  K&ifle.  S.  P^ea  e  iTina. 
KOfl  y  CBoe  rHt34u  ropa.**) 

Bodejž  toho  nikdy  více  neslýcháno,  že  národní  knrí  kopí 
oblíváno.  Jfr.  Tóro  3i  po/iy  hc  qyaajii,  oio  piAioia  apoBW 
cnacu  oO^uajii. 


')  IV.  A  chaqoe  oiteaD  son  nid  paroic  beaa.  (Starofr.  A  chatcvn  oisel 
st9  nU  li  eil  bíaux.* 

*)  Šf.  Aquella  ave  et  malá,  que  en  so  nido  caga.  Am§i  U  ia  an  iU  biri, 
lhal  foals  her  ohh  aest.   Sém,  iiů  mut  tin  hů\n  Sogrl  ftia,  Ut  la 
fria  figcaca  9Mí  t^at    émá.  Se  ob  wae«e  liad,   kct  «bhb  aalg*  ei 
haaaa.  (ápalaý  plák,  kierý  avé  paH  aeaMÍ.) 


Kito  kfiWQ  J^^mUavfil  tangana,  má  ouioiemcQ  h  pána. 
JI.  Tko  neddrií  brata  za  brata ,   on  če  iadjUift  sa  gosf^^um. 

Secht^j  tuti  aénK  pro  ^ebe ;  nexrodilf  jsi  ae  a áa  o4  sebe. 
f ,  Cilfwi^  aif  nie  ^  aiehíf  tylkp  rod^,  ž;4  Ml  M  (ylko 
sobie  8if  niegodzi.  -^  $9m  iAden  Qie  aw<y. 

2iT  buif  YlMti^  pj^át^lftp,  vmtaijí  čes(  iYýaa  popelům. 
f.  2||  mczyímíe;^  pcvyji^cioloii^  (^dads«  oieM  lYfjm  popiatoai. 

MirV  pro  flaal  nila  •  poekvalna.  '«  áfldefré  dla  ofeflyiay 
aúli  i  fkwalebna. 

VM  kftidéciv  ardco  po  jasyku  arem.  Dal.  A  týž  na 
jiném  m^td :  Toaiuf  vf  (yés)  «A  MAski  bhiya,  kde  j«den 
jaiyk,  ta  jeb#  «láni. 

Kdo  se  za  vlastní  řeč  stydl,  hoden  potopy  viech  lidí.  Č, 

Čítat  dávné  jazyky  a  cizím  rozumčli  dobře  jest,  než 
■ateřský  třeba  napřed  nmé(.  Č. 


Kde  byt  tvůj,  tím  i  ty  sloj.  A.  Ta*  nn,  rtn  «  (MKm. 

Jaký  kde  kroj,  tal^  ge.  stroj.  Jak  ti  hn^,  tak  ikákej. 
&  Kmo  (Wpam  CBiqia,  onaw  sa^  arpars.  Aneb;  Y  laKBO 
K040  4P|emf» ,  OHaao  n  arpí^  Blh.  Kaitfo  m  cBVfití^n ,  ijri 
arpaft.  Ha  KavaoTO  xo.po  ca  xaaHemb,  ryů  rpačaa  4a  ni)aenib. 

Ta  pij  vodu,  po  níž  ploveš.  fí.  Uo  noropot  ao4i  ajami 
Tj  K  BOJiy  naTk 

V  nás  iijei)  naSím  bohům  se  modli.  B.  Vjíh  aum,  tími 
óorav^  H  itMivfiCfl. 

i(ai4Ý  aerojKan  aen^nu  krajan.  R.  Bcaaoft  lopaHmii 
aipmunjr  e»HuiHmnk. 

Yšndy  jest  země  Páně.  Ó. 

Každá  krajina  člověku  otčina.  fí.  Bcaaafl  CTpaaa  lejio- 
itay  oreqecTBO. 

Rybám  moře,  ptactva  povětří,  a  človélia  Sirý  svět  za 
Tlas(.  JL  Puóan  nope,  nraiiani  BOSAyxi,  a  qe^ioatKy  OTqiaaa 
■cejemioi  xpyri. 

Viude  chléb  s  dvěma  kurkama  pečený.  VSodylě  chléb 
jisti.  A  —  JKr.  Kodér  soince  teěe,  se  krah  peče.  Ck.  Kwá  šunce 

15* 


PHtel  8larý  lepSf  než  dvt  iio?í.  R.  Craput  Jipjn  Jljrue 
■OBiun  /iBjrxi. 

Slarý  přítel  nejlepší.  Starý  přítel  í  stiré  tM  liejleliiL  Ú. 
—  S.  Craporb  bihh  i  craporb  Dpiarejui  Apn  ce.  —  (8taM 
igye  i  yíro  dobré  su  dyfe  sttari,  na  prijatelj  nad  faio  mjbolji 
je  f lari  Nik.  Dimitri.) 

Drž  se  nové  cesty  a  starého  přítele.  8.  Apnh  ce  aosa 

■ 

nyra,  etapa  npiarejia. 

Přítel  každému,  jisté  žádnénn.  Č.  ^  A.  Bcía  6pan, 
nkoay  le  Apar^.*) 

Neikoušený  sa  přítele,  skonSenf  sa  dra.  R.  lle  ttiatiit^ 
jipyri,  a  rot^an,  jmt. 

Hedbimoa  mkon  přítele  vybírej,  a  drž  želeinott.  f.  Pnyjt- 
ciela  jodwabnq  rfk^  obieraj,  a  želatn^  traymaj. 

Přítele  hledej  bedlivé,  a  našed  chraft  starostlhr^  A  Afjn 
opnieno  avi,  a  namejii  éepeni. 

Nežli  s  kým  v  přátelství  vstoapíS,  potřebí  jesl  s  ním  dříve 
prostici  soli  ztrivitL  Č.  Anebo :  Žádnému  nedůvéř,  leé  s  kýai 
prostici  solí  ztrávíš.  F.  Beczke  soli  zjesé  trzeba  s  cilowiekieB, 
saním  sif  go  pozná  dobrze.  S.  Voseirb  Moneza  ae  noxe  no- 
iHanr,  MOVi  ch  nae  apefcy  ópamaa  ne  isi  (ae  laijie  oiojuko 
cojn,  lOJDKO  y  3y6aa  noxe  04ilui).  **) 

Svét  se  točí  jako  kolo;   méj  přítele,  ale  věziž  koho.  č. 

Přítele  poznáš  tím  pravého,  miluje-Ii  tebe  víc,  než  co 
tvého.  P.  Przyjaciela  ty  ztqd  poznasz  prawego,  jeslí  aúfaje 
ciebi;,  níe  co  twego. 

Nehrad  se  plotem ,  ale  hrad  se  přátely.   Č. 

Málo  dbej  o  poklady,  máš-li  přátel  ohrady.  P.  Niedbaj 
nic  o  skarbów  wiele,  gdy  masz  wicrne  przyjaciele. 


*)  L.  MaliU  awcof,  BiiUi  amicv.    Sf,  Aaífo  áú  todo>  y  áe  iriifHM, 
todo  ei  uo.   Fr.  Abí  de  platím,  aai  de  panošat. 

**)  In  Míf  •bfnMwdzt  aitáin*.  piint^a  ImImu  aáilB.  (Bpm$.) 
Vr,  Po«r  bien  couoltrc  n  lioanM,  O  lizt  avoir  matfá  «a  wmI 
de  mI  avec  Im.  JkK§/k  Btféie  yas  utká  a  fnaaá»  a^  *  bmhal  a 
•ah 


Přitekká  láska  lepií  kamenných  hradeb.  Rí  ídóobb 
6paTCx«i  ^y^me  KaHeaauxi  ctíhi. 

Dokud  biii  a  dobří  přátelé,  ničeho  se  báti  netřeba.  S.  Aoki, 
6  6oni  H  AOÓfWLTt  npiflTejiá,   40H4e  ce  aiiiiTa  le  Bajii  Óoari. 

Dej  mi  pravého  přítele,  a  při  néin  mi  třeba  oči  vykol. 
S.  4ai  m  Uj^ieM^  na  u  ci  iskuwh  ■  ou  HaaaAii. 

V  noiui  a  potřebě  přítele  poznati.    C. 

Bez  nehod  přítele  nepoznáš.  Ji.  4pyra  wh  BipaoCTH  Óeai 
tiim  le  yaaa^na. 

NeStdatí  okaiuje,  kdo  pravdivé  miluje.  P.  Niesacafécie 
|K)kasoje,  kto  prawdziwie  miluje.  —  Przygoda  pewna  prxyja- 
QtA  i  niepnyjaciol  proba.^) 

Oheň  zlato,  nouze  přítele  (zkouši).  Č.  —  S.  IIpiflTeJib  ee 
y  aji^ii  noaiiae,  Kao  a^aro  y  aarpn. 

Přítele  poznáš  ve  vojné  a  v  nouzí.  R.  4pyrii  noasasMTeA 
191  pan  jia  npa  6ÍAt. 

Přítel  zkušený  a  meč  broušený  v  potřebách  kaidý  jest 
penéz  hodný.    Č, 

B«z  dmžfltvf  není  dobrodružství  (hrdinství).  S.  Eea^ft 
xpyvTBa  aeia  x^HaiaTBa. 

Zlý  rok  ohlíží  se  po  úrodě,  a  člověk  po  přátelích  v  ne- 
hodě.  S.  3ao  ro4HmTe  po4a  amre,  a  HeBO^ia  npiaTejUi. 

Zlý  v  neStěstí  nenajde  přítele.  P.  Zly  w  praygodzie 
przyjaciela  nieznajdcie. 

Přítele  v  nouzi  neodstupuj ,  ale  podpoří^.  P.  Przyjadela 
«v  nieszczf  éciu  nieodst^puj ,  ale  ratuj. 

Kdo  přítele  miluje,  ten  svého  nelituje.  £.  4pyra  4io6hi>, 
ce6a  HO  ma4HTb.  —  4pyra  autrjb,  ceóa  ae  auuirb. 

Příteli  přej,  a  ncpřiteie  nehněvej.  R.  4pyry  4py)KH,  a 
ie4pyra  ae  rntsi.  Anebo  :  4pyry  4pyata,  a  4pyrOHy  (aeipjrry) 
le  rpyÓH  (ae  mcth). 


*)  L.  Ipsae  amicoB  reA  opimae  pariunl,  adveraue  eprobant  Synu, 
Tempore  fblici  non  eognoscuntar  amici;  sortě  patel  misera,  quae  sit 
dilectio  vera.  Fr.  L*adyenité  et  les  periln  demontrent  les  vrals 
aBBis.  Áiígl.  A  Inend  ia  nevěr  known  bul  in  lime  of  a«Ml.  Mu.  ffn 
Sen  t  9tcben  er  ®u(^  i»árb. 


Příteli  činiti  dobře  Meď,  a  nej^tela  na  dobron  cesta 
veď.  K  4pyry  At^iai  Aoópo,  a  HeApyra  n  4o6pe-s%  npmaojoL 

Učiniv  pHteli  dobro,  nadej  se  téhoi.  H.  Cjiijnaib  Mfyry 
4o6po,  ■  ce6t  asAi  Ao6pa. 

Příteli  li  pomoci  třeba  o  půlnoci  Č.  —  P.  Pnyjadelowi 
zawsze  dogadsaj,  by  i  w  ptfihocy  Ic  niemu  wyckidiaj. 

Přátelské  služby  se  neúčtují.  C.  —  P.  Pnyjacieiatai  po- 
sluga  nagrody  niepotnebuje. 

Od  věrného  přítele  necouvej ,  a  vidy  v  nebo  dovTej. 
JL  Orb  Btpaaro  4pyra  ne  0Tjy4aica,  a  BcerAa  na  nero  aa- 
Aitci. 

Nedflvéra  přátelství  otrava.  Ch.  Sumljivost  príalelilta 
čemer. 

Musíš  vSem  dobré  přáti,  chcei-li  přítele  sisi^ali.  R.  Bctn 
■a^oÓBO  xe4aiiy  «ito6u  4pyra  cHCKarb. 

Příteli  poroučeli  se  zbyteči^o.  P.  Pnyjaciel  do  pnyja- 
dela  salet  niepotrsebuye. 

Přítele  svého  vady  znej,  však  ho  v  nenávisti  neméj.  (Ne- 
budeš míti  přítele,  budeš-il  vše  na  zlatých  váikách ' odvažo- 
vati ;  dobré-li  jest  povMhy  v  podstatných  věcech ,  i  vedlejších 
i  zde  musíš  mnohé  prominouti  a  jiné  svinouti,  jakoby  ne- 
viděl) d*) 

Přítele  tajně  napomínej,  a  zjevné  chval.  Č. —  P.  Przyja- 
ciela  jawnie  chwal,  tajeiunie  napominaj.  S.  4pyni  Taiaocaat- 
Tyi,  a  asHO  <>ajH.**) 

Kdo  tč  napomíná,  měj  ho  za  přítele.  CA.  Ki  te  opomina, 
za  priatela  ga  déržl 

I  v  přátelství  míra  dobra.  Č. 

Přítelem  bud  po  oltář  Cpokud  svědomí  dopoušiO*  Ú. 

V  přátel  řídko  bývej.  Č. 

Bodejž  nemíti  přítele,  jejž  třeba  pořád  dobřiti,  a  sluhy, 
který  často  odprošuje.  P.  Bogdaj  nieniieč  przyjaciela,  s  ktéryn 
si;  zawsze  jednač,  a  sfugi,  który  czesto  przeprasza. 


^  L.  Anici  vitia  (mores)  noveris ,  non  oderís.   Symt. 
**)  L  Secreio  amicos  admone,  laada  palam.  Sgnti. 


z  tykT6  nebude  nidoba ,  a  s  Titkivé  myslí  přítel  8.  Hi 
7  mm  cyjia,  u  y  lenocrony  Apyra. 

Lepii  oilrý  nepfílel,  nei  mékký  přítel.  P.  Lepiéj  mieč 
astrego  nieprsýJRciela ,  niž  mi^kkíego  prsyjaciela* 

Lepil  nondrý  nepřítel ,  nei  hloupý  přfteL  //.  Bolje  je 
■udar  nepi^litelj,  negli  Ind  prijatelj.*) 

Hení  dobře  s  bláznem  ae  přáteliti.  Č.  —  S.  Ako  e  hotko 
ijjch,  ne  6jjm  My  jafjn. 

Přítel  jeat^  kdo  pravdu  nlnví ,  ne  kdo  pochlebuje.  P.  Pržy<- 
jaciel  jest,  co  prawdf  mówí,  nie  co  pochlebia. 

LepiU  jest  zjevný  nepřítel ,  nežli  úlisný  přítel.  CA.  BoUl 
ja'odpert  nepriatel,  neg  skaiUvi  priatel. 

Přítele  8  tákavou  hlavou  ubíhej ,  a  přímým  čelem  objímej. 
(Nemiluj  potakače,  ale  pravdu  ti  mluvícího.)  R.  He  aio6m 
ipyra  noraKOBiiuua ,  jud6h  BCTpt«uuua. 

Přítele  vždy  uiHetřuj ,  a  s  něho  nikdy  pežertuj.  P.  Prayja- 
ciela  sobie  szanuj ,  a  z  niego  lekce  niežartuj.  ^*} 

Vtipem  (žertem)  mnohý  přítele  pozbyl,  ale  nikdo  ne- 
sabyL  Č. 

V  příseA  a  víru  šaiUka  nepřijífiej.  JL  Bi  Apyx6y  h  atp- 
locTb  myra  ae  npaHHiiat.  —  lUyn  bi  Afym6y  ae  ro4liTca. 
(Víz  též:  Žerty.) 

Blízko  žije  přátelství  od  nepřátelství.  jB.  4pys6a  on  ae- 
ifjmóu  6jiaio  WMBjn. 

Chleba  nelámej !  (t.  v  přátelství  bud  stálý  a  svévokiě  ho 
leni).    Č. 

UletéK  (vynikl)  pták  z  Uece;  nečekej,  by  se  vrátil. 
(O  přátelství  na  zmatek  přivedeném.) 

Hnév  přátelský  krátký,  netrvalý.  P.  PrzyjacielaU  gniew 
krótki,  nieprawdziwy. 

Od  přítele  i  rány  milé.  C. 

Nestrkej  prstu,  kde  se  dvéře  svírají.  Č.  —  Nerod  prstu 
neii  dvéře  a  podvoj  klástL  Dal.  —  P.  Niewtykaj  palca  miedzy 

AmgH.  Better  a  wise  enemy,  than  a  foolish  fiiend. 
**)  I.  ABicnm  laedere  ne  joco  qoideai  Keet  9§rmM. 


éřzwij  ko  8if  vsknyniett.  Mr.  Hen  Aiepi  bumu  ■•  uMi.*) 
(Mezi  přátely  rozhněvané  se  neorichej^  «iii  ]•  jeilé  vím  fod* 
paluj  prpti  sobě;  snadnof  se  opél  mohou  adoWilí^  a  C«  soboa 
stran  jich  hnév  padne  na  tebe.) 

Svoji  se  psi  hryzie^  a  cizf  nepřistupujte.  DalMk  -^  K  Csoi 
co6aRi  rptncyrcs,  qyms  (a  rpena)  oe  BpflCTanai*  *^  PodUbaé 
Jeste  Dottéci  psi  nedávno  se  hryzli,  a  ui  se  líiL  P.  DolMwe 
psy  dopiéro  si^  kasaly,  a  zaraz  síf  lii^  Anebti  DonNiwe 
p^y  bhoó  m^  M'*J9f  ^>U^  ujnawssy  naň  $iq  mciií^. 

Svůj  není  svij;  proto  nelez  do  nadelio  braohu.  Mr.  Cnl 
le  «BÍt,  a  y  aami  ropoK%  ae  JriOK 

Za  iHtěstim  jdou  pNtelé^  F.  Pnyjaciele  ■•  sicBfácáea  Jid|. 

?tr«j  se  pHtele  tvého  ttdstí.  d 

áfastnému  uniré  nepřítel,  a  nelfastnémn  příteL  JL  J 
cqacT4HBaro  yHipaerb  se^yrm,  a  y  tescqaofmro  Apyru 

Kdo  si  noha  vyvine,  i  nejmileji  ho  pomine.  P.  KoiiH  sif 
noga  wywinie,  i  najarilscy  go  poarime* 

V  nouzi  přátel  snadno  padesát  na  lot  ic  vejde.  Ck*  Pría- 
telov  vu  síli  petdeset  lehko  stane  na  lot.  —  Tak  i  v  Pfsaič: 
Bohatství  přidávají  přátel  velmi  mnoho  t  úd  chudého  pak  i  li, 
klére  itiěl,  se  odlučují.   Př.  19,  4. 

Pťátel  u  boháčův  jako  plev  okolo  zrní.  fí*  4piysei  y  te** 
raTitín,  wto  miKmiu  eaojo  aépaa,**) 

Zbožný  (bohatý,  zbo£íin  oplývající)  má  přátely*  hibemnu 
(nuMéMU)  jieh  Hefoa,   (FMfca.) 

Kdož  má  koláč,  ten  i  družbu  nalezne.  Č,  —  /!»  Bcn 
nMpúmovhj  ecTb  i- ApyiKoki^. 

Máš-li  chléb,  zuby  se  najdou.  R  Bua%  6u  xjrtét,  «  ayiH 
cMÉUrreik 

MáS-li  cinkače ,  najdeš  i  posluchače.  Mr.  Ate  óyja  Wh- 
ópaaKaqa,  to  6yAyTh  ■  noc^iyxam. 

Dej  mi  bože  plačidniha^  zpěvodruba  sám  si  najd«.  6.  /(ai 
nem  nJiamiApyra,  a  ntB04pyra  It  ^acao  aahn. 


*)  Fr.  fie  mettei  poíit  le  deigt  enlre  Tenclane  «t  It  Maiteaa. 
^  L  Amici  diviUua  faleaa  soai  «irea  franaai.  f«ivmi.  ^SínI. 


6náM  J6il  •  ipolečnilui )  než  é  f9m9cn/úu  (^  i**^  I'.  Do 
dobrego  mienia  Inkho  •  pomomihn. 

Na  dobfOQ  poWvka  najdM  ne  ti  boslé.  &  Am%  e  ^op6e, 
Aocn  qop6ojOKá. 

Káe  teplá  klchyné,  lepif  pHtdé.  *-  KdM  jest  mastná 
kochyné,  ia  much  sletí  se  velmi  mnoho.  Čé  —  S.  KiAi  ee 
Í4e  ■  ttifl,  oMa  b  ADora  ipiaTejof^ 

Plrixdná  roka  ubijí  přítele.  ^  Prtfadná  kapea  efrattlje 
pMele.  &  l^asHa  pjva  (npaaaa%  aceM)  y6ia  4pyra. 

Přátel  hned  dosti  nabudei,  když  nic  nebere  bojirt  dávati 
badež.  P.  Prsyjaciol  wnet  doáč  Mb^diiesa^  jeéli  aic  mtebraé, 
wiale  dawač  bf  daiesi* 

FfeataneMí  lítí^  přestane  téci.  Č.  (Přestaá  jiia  jen  rábtv 
za  Aádra  sypati ,  aUedáí,  jací  to  bylí  přátelé,  červ.) 

PHtel  —  mtteli  a  groá  vira.  ~  Nyní  přítel,  x  kapsy 
smýteL  Č. 

Přátelé  rádi  pomáhají  —  ale  i  kapsy.  Č.  -^  R.  Bcb  no- 
aoraior^  a  asi  KapHaaa  Tacaaion. 

Jmenuje  se  přítelem,  a  jde  na  mne  fortelem.  Č.  — 
JL  Haamaerb  4pyróiii,  a  oóapaen  apyroipi. 

Rádi  se  mějme,  a  každý  o  svflj  měiec  dbejme.  Č.  — 
K  Anóií  Haafla,  a  Ďepera  xapiiaHa. 

Pokud  měšce ,  potud  přítele.   C. 

Přítel  měšec,  a  rodina  pán  bAh.  Č.  —  P.  Pan  bóg  a 
mieszek  to  przyjaciel  prawy;  a  ladzka  przyjažá  tylko  dla 
xabawy. 

Přátel  mnoho,  ale  upřímných  málo.  /I.*4py3ei  HHOro,  4a 
ttj^iitox.  aajió. 

Líto  přítele,   ale  ne  jako  sebe.   A.  HCau  Apyra,   4a  hc 

PHtel  jest  dobrá  věc ;  ale  běda ,  kdo  jieh  mtiohó  po- 
itebaje.  č. 

Lépfe  m<ti  sto  přátel,  něž  jednoho  nepřítele.  Ů. 

Mysh  Často  na  přítele,  alé  častěji  ha  nepřítele.  C. 

Nepřítele  i  nejšpatnějšího  za  málo  nevaž.  P.  Nieprzy- 
jacielem  by  najpodlejszym  gardzič  nielneba. 


NeméJ  nikdy  ne|tHlele  u  ovd,  t  vidf  la  vlka.  B.  He 
CTiBL  neipyra  OBuon,  t  cran  ero  boikovi. 

Ze  Blar^ho  nepHtele  nebude  nový  pHtel.  8.  7  cnpon 
AynnaHuy  HeMa  BOaon  Dpiare^fl. 

Mířené  pHilelstvi  jak  t  břemii  led.  P.  Pojedoana  pnyjiiá 
jak  mircowy  lód. 

Nepřítel  smířený  a  břeh  podemlený.  Ó.  —  P,  Bnegowi 
poderwanenu  nigdy  nicdufaj. 

ftfdko  dobrá  maso  drakrát  vařené,  a  pHiel  dvakrát 
Buiřený.   Č. 

Žid  křléný,  vlk  skrocenf ,  to  je  nepHtei  smffený.  Č.  — 
P.  Mieci  zkowBny  (me6  swařovanf),  wilk  ohowany,  pnyjaeiel 
jednaný,  iyd  chrsczony  —  nie  pewny.  R.  Bo«i  nopueiol, 
S141  Rpemeioft,  a  Beipyn  npmupeBOl  (flenoxesm). 

Schvácenf  kflĎ,  nalomený  luk,  usmfFený  pHtel  vfdyJBOi 
nejisti.  A.  Ha4CBiBeB0R  KOat ,  Ba4^oKjeBoR  iyrb,  sm  aaKnpeaol 
Apyn  —  Bcerja  neBUesBU. 

Mrtvý  pes  nekouSe.  Č.  —  R.  MepTBBB  co6aKa  ae  aycaen. 
Ck.  Od  cncka  vparjenoga  ni  se  yei  bojati.*) 

SnadnéjSi  sntrf,  když  ziroveA  s  nepřítelem.  P.  S  nie- 
pnyjacielem  umrzeč  nie  žal. 

Lepši  a  pHlele  do  ůsl  vody,  než  n  nepNtele  velké  body. 
fí.  y  4pyra  nim  bOjW  Ayvme  HeDpiflTejbCRaro  ■e4y. 

Přítel  příteli  hrad  staví,  a  nepřítel  nepříteli  rakev  leie, 
fí.  Apyrb  Apyty  repeai  crpoart,  a  HeApyn  Bejqiyry  rpofrk 
vemen. 

Žehnej  vlkfim  na  zuby,  a  léi  za  Suby.  Č.  (Zain. 
r.  1473.) 

Nepříteli  Iřebat  jen  čapka  slítla.  A.  Ci  aeApyra  zoik 
maoBa  aoaoU.  (Folká-li  nepřítele  nějaké  náramná  oeilisti, 
musiK  by  víí  di»broly  pražen  býti,  kdo  by  se  i  tu  je<t£  ra- 
iluvali  moliL  A  viak  naproti  tomu  lakoví  jest  povaha  srdee 
lidského,   ie  i  len   nejdobromysInĎjií   ne  bez  jakdii  libostí 

*)  A.  JVfifor  w  iÁtrm. 


siyii  o  MeBiídi  ikodách  a  úslrčUch  lepHtele  Mféh^  a  oby- 
^iaé  i  vélii  je  spatřuje,  nei  ¥  sáném  skutku  b|YqL) 

V  uig^iteli  střela  jako   kopL     R.    Bi  ie4pyrt  erpija 


Kde  láeka,  tu  i  bUi;  kde  závist,  tu  ilý  duch.  d  •— 
B.  Tjtk  móosfc,  lyrb  m  6or&. 

Láska  prsten,  a  prsten  bez  konee.  A.  Aio6oBh  ROjbQO,  a 
j  MAua  Hin  aoiuia. 

Pro  lásku  není  iádaébo  pravidla  ani  zákona.  Ú.  '^  R.  Ha 
j»6ott  (jouoon)  o6pa8iia  atn.  *) 

První  předchůdcové  v  lásce  očí.   Č. 

Co  ai  kdo  neváží,  po  tom  srdce  nebaif.  Ch,  Komu  ni 
la  k^j,  za  ono  mu  nit  sérce  netuiL 

Co  není  hezké  očím,  nen{  hezké  i  úslům.  S^  IUto  aie 
jkno  rje4aTi,  me  jiino  u  4o6ith« 

Láska  jako  slza  rodí  se  v  očích  a  padá  k  srdcí.  Č. 

Kde  srdce  leží,  tam  i  oko  béžL  R.  Taí  cepMO  ^orarb, 
Tyn  ■  OKO  6tmT%. 

fiídké  vídání,  hotové  neznání.  P.  Niecz^ste  wídanie,  go- 
towe  niesnanie. 

Kde  milost  tu  oči,  kde  bolest  tu  ruka,  a  (dle  Písma) 
kde  poklad  tu  srdce.  Č.  —  ť.  Gdzie  milo  tam  oczy,  gdzie 
boli  tam  r§ce.  Aneb :  Ruka  kde  bolí ,  oko  kde  volí.  P.  Rf ka 
gdzie  boli,  oko  gdzie  gwoli.  A«  Va^  bojOMO  rairb  pyaa,  a  r4li 
nuo  TUVB  rjasa.**) 

Láska  má  tři  jazyky.  Ch.  Ljubav  ima  Vť\  jezike»  (Nemnoho 
znalci.) 

V  čem  kdo  zalíbení  mívá,  hned  mu  na  jazyku  bývá.  Co 
kdo  rád  mívá,  o  tom  se  mu  i  snívá.  Co  kdo  rád  má,  o  tom 
se  nu  i  zdá.  č.  —  P.  Co  kto  miluje ,  o  tém  rad  rokuje. 
Co  kto  miluje ,  to  i  we  snie  czuje. 

*)  M*.  n  ii'y  a  pat  de  régle  pont  la  gráce. 

**)  jL  X>7tov  xk  akytl,  naXaě  Tip  x^^if  h'**  ^>  Ubi  ^foif  dolel,  ibidem 
et  nanuai  habeU  Čud,  Km  haige  ob,  seál  on  kiífsi;  kua  arm  on, 
•eil  on  aUm.  (Kde  svrbí,  Škrabe  ae ;  kde  mito,  kledi  le.) 


i 


Co  Mi  mpdci,  la  la  jaiykii.  C.  -^  P.  Cú  m  0evea,  U 
i  na  j(if ka  Ck  Kaj  m  serdov ,  lo  na  jexikti.  (Také  a 
■pKmaýdiy  neialebnýcb  lidech,   mimo  to  I  o  nenlMeUrýck.) 

Nemůže  se  Sídlo  v  pytli  tajili.  —  Šídlo  se  z  micka  tka- 
zuje.  Č.  (Platí  jak  o  lásce,  tak  též  o  rozamu,  bláznovstTÍ, 
BMrno&ti  a  jiných  dňciia  skionnosteohO  P.  Ili0  zaU^  si; 
szydf o  w  worze  (w  miechu).  Mr.  Ho  iramcfl  mMO  y  iftmi^* 
8.  OpacB  06  ne  Hory  caipiiTH. 

Co  v  srdcí  nosíme,  o  to  se  bojiaM.  Č.  — •  fl  OMgi 
bardzo  pragníemy,  o  to  aif  kardzo  baginy. 

Láska  lásku  rodí  (budO-  <^-  —  ^-  V«oé6  s  MWoéci  aif 
rodzi.  *) 

Láaka  s  obcováni  zrAsl  béra  P.  Mifoéó  z  obeowasía  poáde. 

Jedno  srdce  druhéha  ae  týká.  —  Jedno  srdce  diahéma 
aozumL   Č. 

Duch  ducha  poznává,  a  srdce  ardci  BévSM  d*rá.  B.  47Bí 
4ymy  aHaen,  a  Ufm^  cejmy  bíct&  nojoen. 

Kdo  Búinje,  usiluje.  —  Bez  pilnosti  nenf  pKcbybioaU.  Č. 
—  R.  Eujia  6u  oxora,  Haft4euib  jiočpoxoTa. 

Co  ze  srdce  nejde,  v  srdci  se  neujme.  Č.  —  Ck.  Kaj  ii 
serdca  ne  izhadja,  k  serdcu  ne  dohadja.  Kr.  Kar  íz  serdca 
ne  přijde,  se  serdca  ne  příjme.**) 

Kyselým  ae  nesolí,  sladkým  se  sladí.  R.  Kncjnon  ae 
eoiarb,  cjia4RBr&  co^o^atb. 

Lásky  neyykroztf.    P.   Mifoici  niewygrozisz. 

K  lásce  nepřinutíš  ani  prosbou  ani  hrozbt  u.  Č.  —  P.  Nie- 
wyftekasz  na  mnie  teg^,  abym  cie  míal  za  mltego.  ***) 

Bezděčná  milost  a  vytřená  červenost  (vde  jedno).  C  — 
Ručená  láska  a  spravovaná  krása  za  nic  nestojí.  BlňA.  Twun- 
gowana'  lubosč  a  poredžana  rjanosč  njetyje. 

Strach  zapuzuje  lásku.  A.  Bcmci  crpaxi  laroHaen  jaoCon. 


*)  Fr.  Amour  veut  aniour.    At^L  l^vf  workelh  tev«c  Xitn^  VfrMU 

wh«U«  ktrettca. 
**)  Aém,  HUl  9oat  ^c;^n  fpttimt,  gi^i  táthn  }um  J&tf|en. 
***)  L.  AniOT  titorgiMié  imi  pott,  elaM  pols.  gymi. 


s  gtfichiai  irieostojí;  nemihije^  kiú  le  boji.  P.  Mi- 
loič  ii  bojiinig  niestoji ;  niemiluje,  kto  siq  boji.  *) 

Stnah  ratdao  né  máe  paittt,  de  miloiFtli  neplrlnatfš. 
A  Eoanca  ceÓH  aacTasiiub,  a  juočiTb  ne  npHHy4Hn« 

Láska    nejlepSí    ochrance   ř(ie.    B.    Jboéom    xpanre^b 

Lásce  netřeba  ukazovati  prstem.  Ó.  (lliloslif  jest  prsten 
nenkásatL  fitítný.) 

Není  ačitele  nad  lásku.  P.  Nieaiasz  miitrza  na4  viifoió. 

Koho  miluji,  tobě  také  peslouobají.  A.  Koro  jaoónn, 
Toro  ■  CAymsMTh. 

Věrni  láska  nezbytý  host.  F.  Wiema  miloáé  niezbyty  goié. 

Lásku  Tie  sladU,  všemu  učf,  ke  váemu  ponukne,  vše 
přemáhá.  P.  Mifoáč  wszystko  slodzi,  wssystkiego  nauosy, 
povub  do  wjuyutkiego. 

Sladkého  do  sytá  se  nenajíš,  a  uiilébo  nikdy  nenavolíš. 
B*  CjU4Suro  40  eiira  le  Haiiibcs,  a  c%  munm  40  eisy  ae 
iaxHsenacfl. 

Pro  milého  nic  těžkého  (pro  milou  tou  měrou).  Č.  — 
P.  Mílujqcemu  nic  nie  ci^žko. 

Pro  mého  milého  nelituji  ani  mnohého,  fí.  He  xaji>  44h 
iiiaro  norepflTb  a  naoraro. 

Pro  mého  miloiiška  i  naušničku  s  úška.  fí.  Aah  nu^aro 
4pjrxKa  N  cepeacaa  ch  ymKa. 

Žena  se  za  milým  neunavíš  se.  fí.  Bi  C4íi4'b  sa  uajonii 
le  aaroHsembca. 

Jak  koho  rádi  máme,  po  ztrátě  poznáváme.  P.  Co  naj- 
bardziéj  miltijesz,  straciwszy  bardziéj  poczujesz. 

Máš  mé,  nedbáš  mne;   ztratíš  mé,  poznáš  mé.  Č. 

Raději  s  milým  nevídati  se ,  nežli  kned  zase  loučiti  se. 
A  Jyqme  c%  msuaun  ne  BH4aTbca,  aeacejiB  CKopo  pascraiics. 

Co  do  světa  celého,  kde  nenf  milého.  R.  Henn^^  h  cetrb, 
ior4a  nuaro  ain. 

Láska  nemoc,  a  zdraví  se  nechce.  ()•  -«  I  bolí  i  lahodí. 
P.  I  ^oli  i  holi. 

*)  L  Amor  niieeri  caai  tímore  aoa  potest.  Sjprut. 


Láska  jest  pbii  i  taieda  i  jediL  IL  LjdiiT  je  pmit  Méda 
i  jeda. 

Láska  noH,  láska  roskoi  tvoH.  IL  LjubaT  moří,  Ijubar 
sladost  tvori. 

Láska  jako  rAže  není  bez  trefty.  Č. 

Milý  není  zlosyn,  ale  vysaSí  do  kostí.  R.  Muoi  ne  sio- 
4ti,  a  Hacymm  ao  Rocret. 

Ten  mě  souží,  po  kom  mé  srdce  nejvíc  totií.  A.  Oi% 
Toro  TepnjDo,  ROro  6ojibme  b(Ax%  jooóaio. 

Láska  slepá  zbédaje  i  popa.  R.  An6oBb  cjrtna  MiomeMeT% 
40  ótjiu  ■  nona. 

Toho  pán  bůh  orSem  těžce  káře,  koma  dal  horké  srdce 
a  nehezké  tváře.  P.  Tego  pan  bég  nie  pomalu  treskce,  koma 
dal  szpetn^  twarz  a  milosne  serce. 

Prudký,  milenec,  jistý  Šílenec  (ztřeštěnec).  P.  Kto  adtaje 
newnie,  ten  szaleje  pewnie. 

Láska  náhlá  nebývá  stálá.  Ú.  —  S.  Cacna  lajorama  .rotMi 
pÍ4K0  e  nocToana. 

Kde  není  pravé  lásky,  není  také  viry.  Ch.  Kadě  ni  istinske 
IJubavi,  ni  nit  pravé  věrnosti.*) 

Kde  láska  nelicoměmá,  tu  naděje  vémá.  RT^t  jnóon^ 
He^mieHtpHaa,  ryrB  Ha4eac4a  sipnaa. 

Upřímnost  stará  ctnosf.   Č. 

Kde  upřímná  láska,  tam  andělflv  na  sta;  a  kde  íalba, 
tam  najdeš  ďábla.  R.  Txh  npocTO,  raní  am*e^OB%  co  cto; 
a  r4t  xarpo,  rarb  hh  04Horo. 

Chced-li  míti  stálou  lásku,  drž  ji  na  trojím  provázku.  Č. 

Věrná  láska,  sanice  a  krahulci  lovy  netrvají  dlouho. 
Polské  toto  přísloví  s  rozličnými  proměnami  se  vyakýtá: 
Wierna  milosč,  sanna  droga,  krogulcze  pole,  níetrwale.  MloAi 
rada,  marcova  pogoda,  nicwiešcia  luska  —  jednakowo  sta- 
teczne.  Gust  kobiél,  laská  paAska,  pogody  jesíene  — 
wszyslko  lo  odmienne. 


•)  L  Ubi  tnor,  ibi  fidM.  Fr.  U  ou  U  y  a  d«  1'  anour,  U  y  a  de  la  foL 


%  Ml 

Co  kdo  miluje,  sa  poklad  mu  slojí.  Č,  -«  8.  Uho  kg 
nuye,  oio  ay  e  h  4|Miro. 

Nent  Maho  stříbro  ani  slato,  ale  blaho  jest,  co  komu 
■flo.  8.  Hie  6jiaro  u  cpe6po  hh  s^tOi  sekb  e  Ójiaro,  mro  e 
me  iiparo. 

Ne  to  dobré,  co  dobré;  abrž  co  se  komu  libí.  P;  Nie  to 
dobré,  co  dobré;  ale  lo  co  si^  komu  podoba.*) 

Tam  plachá  mysl  paluje,  kde  sobě  kdo  t  čem  libuje. 
ři  Tam  wíedsie  myál  ptocha,   gdzie   si$  kto  w  czem  kochá. 

Ne  ten  milý,  kdo  krásný;  ale  ten  krásný,  kdo  milý. 
1.  He  00  xopooiy-  umi  ,  a  no  ai^OHy  xopomi.  8%  w^owb 
ňf\  Doenuaro,  a  si  ooctu^ohi  Hlrb  u^ro.  —  Kdo  milý, 
ten  i  hezký.  Č.  —  HaL  Xto  aueni,  rot  Rpaceai. 

Kdo  komf  miloočký,  i  neumyt  běloučký.  R.  Kro  ROHy 
■leaen,  a  aeyai^  Ói^eHeai. 

Kdo  koho  miluje,  vad  jeho  noposoruje.  P.  Kto  kogo  mi- 
hjor,  wad  jógo  nieczuje. 

Co  kdo  kochá,  to  mu  mílo,  a  by(  na  půl  hnilé  bylo. 
?.  Co  kto  lubi ,  to  mu  milo ,  choč  na  poty  zgnifo.  HaL  lito 
loiy  auo,  TO  aijio,  xoqi  6u  a  no^osHaa  3orHH40. 

Zavrtal  se  červ  do  ředkve,  a  Jemu  se  řepa  zdála.  S.  3a- 
lyno  ce  upai  y  poTRay,  a  40  atra  ptna. 

Hezký  můj  milý,  třeba  měl  kabát  bílý  (jako  voják). 
A.  Xopoon  aoft  ai^eabROft  bi  OAHopajiOMRt  CHReabKOft. 

Hezké  děvče  Ančičha,  když  chválí  matka  a  babička. 
R.  Xopoma  40^  AmymRa ,  ko^ir  XBa^arb  ee  aaib  4a  6a6ymRa. 

Milost  z  lidí  blázny  činí.    Č. 

Co  Mbosl  plodí,  to  často  škodí.  Č.  —  Sic.  Čo  kto  lubí, 
lo  ho  hubí.  P.  W  czeni  siq  kochamy,  to  nam  cz^sto  szkodzL 

Co  ochablo,  neochladlo.  Č.  —  8.  Uho  oaa^i,  ne  ovpauy. 

Stará  láska  nehasne  (nezarzaví,  Varv.  1613).  Č.  — 
A  Crapaa  AnÚOBh  ae  CRopo  npectRaeTCR.  **) 


*)  Piewi.  V  é  nen  bel  Id  ch*  Y  ě  bel,  V  é  bel  \6  ch'  ■  pías.  VI  Non  é 
bello  quel'  ch'  é  bello,  ma  é  bello  queK  che  piace. 

")  Mu.  (Bonitneí  ir]Arimeb  Tufler  tíTe.  Nim.  Hlte  Sifbe  rcfirt  iii^t. 
Čud-  Wanna  arni  ei  kastu. 

•  16 


S44 

Kdo  koho  toemilaje,  zřídka  ho  vychvaluje.  C. 
Láska  po  sobě  svornost  vodí,   a  z  neBávisti  vniida  st 
rodí.   A.   Ajo6oíih   corjiacie  B04m,    a  on  HenBien  sptMa 

■3X04HTI. 

Raduji  se  z  daleka  milovati,  nežli  z  blízka  nenávidétL 
8.  Eo^it  ce  13%  4a^eKa  4io6ith,  aero  lai  ÓJiaa  apsaTi. 

Raději  se  bíti  s  hrdinou,  nežli  se  líhati  a  chadiawiL 
S.  Eojit  ce  cb  nuBKOwb  6hth,  aero  ca  p^on  juotmrm. 

Co  ze  srdce  vyvrženo,  toho  srdci  není  žeL  P.  Co  rif  rai 
z  serca  wyrzuci,  to  utracié  niezasmuci. 

Nedbám  na  měsíc  (ani  na  hvězdy),  když  mi  slunce  SfítL 
Komu  slunce  svítí,  co  mu  do  měsíce?  C.  —  P.  Nietnram 
(niedbam)  o  ^iazdy,  kiedy  ksifžyc  éwíeci.  -^  Hej,  když  mi 
jen  měsíc  svítí,  snadno  hvězdy  kolem  pobiji.  Mr.  A6u  sa  Heie 
■icflob  cbítibT),  a  H  3BÍ3Aiii  MAOWh  uoÓbK).  8.  Heia  len 
cynue  cae,  a  3Bt34e  sko  he  cse  noupKari. 

Komu  pán  bůh ,  tomu  všichni  svatí ,  (komu  oiHc ,  lomn 
vfiickni  kati).  C  Už  u  Štítného :  Komuž  buoh,  tomu  i  viickií 
světL  —  CA.  Komu  bog,  t(»mu  světci.    8.  Koae  6on>,  oaon 

H    CBI    CBCTIUI.  *) 

Bohu  služ,  svatých  nehněvej.  P.  Bogu  afuž,  éwiflycb 
niegniewaj. 

Skrze  svaté  k  bohu,  skrz  dobré  lidi  k  pánu.  Jfr.  Vepeai 
cBHTUXi  40  6ora,  qepesi  4o6puxi  4io4ift  40  naaa. 

Na  koho  opat  (laskav),  na  toho  i  bratří.  R.  Ha  loro 
■ryiieH^,  aa  roro  h  6paTbfl. 

Panská  láska  po  práh  (co  nohy  nevytáhnei).  Mr 
IlaHbCKa  ^lacaa  40  nopora. 

Kdo  si  panskou  lásku  chválí,  čímsi  neýihiým  ae  MU 
P.  Kto  laskf  paásk^  szacuje,  coá  w  sobie  niepewnego  czuje. 

Panská  láska  jak  z^jeóí  chvost  krátká.  —  Panská  láaka 
roste  na  zaječím  chvostě.  Č. 

Panská  láska  honí  na  slrakatém  (měňavém)  koní.  P.  tjiska 
paAska  na  pstrém  koniu  ježdzí. 


*)  Aem.  SRm  ^olt  t»oíf[  \iiU,  Um  niíl  ^awU  %UUx  nióiáM. 


Pandki  aiiloii  a  Tíno  t  konvi  dlerěné  přes  noc  zvčtraji.  Č. 

Láska  Telkýdi  pánAv  jesl  lehčí  nei  nech,  a  hnév  jejich 
lilií  nei  olovo.  P.  tiaska  wielkich  pandw  IžejssMi  niž  necb, 
a  gniéw  jich  ci^žszy  nad  olów. 

Panakéma  smíchn  a  jasnému  nebi  nikdy  nevěř;  chvilkou 
se  zméní.  8.  rocno4CKOiie  CHtxy  a  se^py  neáy  ae  aaia  atpo* 
aam;  epi  ce  aa  vici  apontHa. 

Panská  kuchyně  každému  nesvědčí.  BIaA.  Bohatých 
kncbeá  kéideain  njetyje. 

Cisf  ehléb  mívá  rohy,  dokud  nevstonpí  č«'rná  kráva  na 
nohy.  Č. 

Panské  slniby  jsou  kulovaté.    BUtíL  Knjejskje  služby  su 


Milost  panská  bez  štědroty  nech  se  klidí  za  ploty.  Č,  — 
P.  £aska  paAska  bez  datku  nic  niejest. 

Dvorské  štěstí  na  teníčké  pavučiné  visí.  Č. 

Dvořenín  v  lásce  panské  jako  kocour  na  ledč ,  »  ještě 
f  ořechových  střevíčkách.   Č. 

Není  široké  nohy  u  dvora.  Č.  (Jest  tu  nyní  na  milosti,  a 
fezDia  žalost  pfljde  pryč.  Červ.) 

Milá  kytle,  neder  se;  však  milost  panská  nedědí.  Č, 

Jeden  miláček,  a  druhý  mrzúček.  —  Jak  jest  kdo  mi- 
láčkrm,  tak  býti  může  mrzáčkem.  Č. 

Ka>'dému  nveje  ne  libí.  HLuí.  Kóždy  swoje  lubuje. 
Ol  Vsakomu  svoje  po  volje  je  najboije.  Vsaki  se  svojemu 
raduje. 

MAj  krám  jest  nejpěknější.  Č.  —  P.  Každému  swoje  naj- 
l»i(kiiiejsze. 

Cizí  i  lepší  mrzí,  a  své  i  horší  těší.  R.  Myxcoe  h  xopo- 
■oe  oocTtt^o,  a  csoe  a  xy40  An  aa^io.  5.  Ako  e  a  2ao^  hoo  é. 

Každému  jeho  Vlaslní  dílo  nejlepší.   Č, 

Každému  své  i  nemyté  bil  >.  R.  Bcaaony  csoe  uenUToe  6tjio. 

Každému  jesl  jeho  měšec  mil,  a  mně  můj.  Č, 

Každá  liška  svůj  ocas  chválí.  Každá  liška  svou  vlastní 
Uži  chválí,  a  blázen  cepy.  Č,  —  ť.  Každá  liszka  swój  ogon 
chwali.  EcU.  Koa(4a  Jiacana  csift  xboctiki  xaajiaTb. 


Každý  cfkán  chválí  svého  koně.  8.  Gbíkíí  iuh'MM%  CBora 
ROHfl  «ajni.    CA.  Ysaki  cigán  svoju  kobilu  hvali. 

Každý  žebrák  svou  mošnu  chválí.  Kr.  Vsak  bera6  svojo 
mavho  hvali. 

Rychlejší  mfij  oslík  než  cizí  komoíL  8,  Epxe  e  iiiroio 
Harape,  aero  Apyrora  xarB. 

Svá  vlastní  jeskyňka  lepší  než  Sinajská  hora.  R.  Ctot 
Bepreni  ^qme  CaHaftCROft  ropu. 

Ač  mám  jen  malý  hrádek,  ale  jsem  já  v  něm  hradiL 
8.  H  aKO  6  HOft  Majiull  rpa4aa% ,   ajia  can  a  y  nivy  4a84apaiiv 

Kněžna  krásna,  hraběnka  krásna;  ale  není  nesličná  i  Mše 
sestra.  JI.  KnaraHa  xopoma ,  h  6apiiHa  xopoma ;  a  sněn 
Rpacna  i  aama  cecrpa. 


t43 

dha  páečeljo  s  woknami  wón  skakajn.  (Když  Jde  nouze  dveřmi 
do  doniQ,  akádf  přátelé  okny  yen.)*) 

Láskou  86  sluha  nezasytí.  P.  Lask^  syt  sfuga  nieb^dzie. 
biska  paúska  bez  datku  nic  níewažy. 

Kdo  slouží  z  lásky,  má  měSec  plaský.  P.  Kto  služy 
zfasky,  ma  mieszek  plaskí.  Hal  Xto  CÁymwn,  si  ^acKU, 
Toro  rtmoKi  n^acKUft  (Tony  iuijiocep4ÍeMi  njaraTb  —  tomu  se 
milosrdenstvím  platQ- 

Láska  miluje  tmu.   Č. 

Noc,  láska  a  vino  vSecko  pouStéjí  mimo.  Č. 

Láska  vojákova  jak  jarní  led.  fí.  ^6oBb  cOjuaTCKaa 
(zojocraro)  Kaxi  Bemaift  abat^. 

Dobře  panně,  dokud  klama!  Č. 

Holka  bez  hocha ,  ryba  bez  vody.  Č.  —  R  HRwBerh  A^BKa 
u  napaerB.    Jlfr.   TRane  ^tsKa   sa  napy6R0Mi ,   aitb  piii6Ka  aa 

I040I). 

.^  Dcera  zle  se  hodí   matce   k  námluvám.   B.  Aonb  Marepa 
n  CB04HI  ae  ro^nrcfl. 

Hubička  neudělá  Kubíčka.  Č.  —  Hubička  neleze  za  ňadra. 
R.  Iloiitjiyft  Bi  nasyxy  ho  jitseri. 

Cizího  muže  políbíš,  sebe  zahubíS.  R.  Hyanro  Mysa  no- 
iDtHTB ,  ce6H  nory6HTb. 

Studené  ruce ,  upřímné  srdce.  Č.  **) 

Nekouzlený  muž,  jako  nesolený  hrách.  (Tomáš  ze  Štítného 
fraví:    Ne  tak  jako  šeredné   ženy   na  svých   mužích  hledají 
\      nflosti  ďábelskú   mocí ,   ježto  řiekají :   Nekúzlený  muž ,  jako 
lesolený  hrách ;  ale  dobrá  žena  přitáhne  k  sobě  muže  vášně- 
mi dobrými.) 

Kdo  psy  a  kočky  miluje,  od  toho  požehnání  mine.  Č. 

Kde  dva  psi  kosf  jednu  hryzou,  brzo  se  sperou.  Kr.  Če 
dfa  psa  eno  kost  glodala ,  se  skoljeta.  (Jak  o  frejíoh,  tak 
i  o  jiném  o  svůj  zisk  se  ucházení.)  ***) 


r 


*)  Angl.  Whdn  poverty  comes  in    at  the  doori ,   loTe   leapi  out  at  the 

windowB. 
**)  Fr,  Froides  maios,  chaudea  amouri. 
***)  Nim.  B»ei  ^vmU  aa  (ineni  Ítno(^en  oevtragcn  fi^  fcrrnt. 


MS 

Kdo  se  nestřeže,  snadno  labřede.  Ch.  Koi  nepaxi, 
lehko  zaga£i. 

Jsa  na  svobodé  mysli  o  příhodě.  P.  Gdyi  na  swobodae, 
myil  o  pnsygodzie. 

Kdež  mníS  vSecku  svú  péči  sloze,  chovaj  se.  lo  vlka 
z  ovčí  koze.  Anebo :  Kdež  se  mníš  v  čistá  travé  sada,  varaj 
se  lítého  hada.    Flaška. 

Při  čein  kdo  mní,  že  do^ijre  stojí,  toho  nechat  se  nejvíc 
bojí.  8.  04a  mra  ce  qoseirb  Majo  6oi,  041  osora  aer^  ce 
apjo  M^aa. 

Béd  se  každý  chraň,  nežli  ptijdou  naft.  H.  Bepenicft 
orb  ^4*^  noxa  ixi  airb. 

Tak  dělej,  a(  nevelmi  buchne.  (TiSe  a  nepttrně  jfirdvcd 
svoo.)  Č. 

Nevychyluj  se  ku  předu,  nezflstávej  též  pozadu,  středku 
se  drž.    Hal  Bnepe^i  ae  auxaiuiica,  9%  aa4gr  m  aociawica, 

CCpe4HHU   TpBMaftCfl. 

Dvá  rada,  tří  zrada.  Kde  dvá  ta  rada,  kde  Iři  lii  irada. 
(V.  Rada.) 

Zrada  z  kouta  číhá  ráda.    P.  Zdrada  wk^cic  siedii  rada. 

Kdo  z  kouta  měří,  jísiěji  udeří.  Č. 

V  poli  šipka  není  šípek.  B.  B^  nojrk  CTpÍ4Ka  le  6eaAÍJBa* 

Kdo  hrozí,  vystHhá.  C.  —  P.  Kto  groii,  przetitrnfa. 
(Kdo  vystříhá*  jest  milostivý  nepřítel.) 

Chromý  se  vyčkati  musí.  P.  Chromego  czekač  tneba. 
(Nevěř  hned  všemu,  a  jednej  s  rozvahou.) 

Z  nehezkých  rukou  nehádej.  R.  He  lopon,  Kor4a  py» 
ne  xoponn.'    (Za  zvěi^tovatele  nemilých  správ  ae  nevydává].) 

U  samých  hranic  nenf  dobře  chalupu  stavili.  JL  Ejhm 
rpaHBím  HO  40jiacH0  crpoan*  cstTjiBmi. 

Na  jednu  lod  neklaď  své  všecko  zboží. .  &  Ha  f4aj  UA^m 
HeMOft  ose  TOBapari. 

Nepouštěj  se  bez  vesla  na  moře.  Č. 

Neokusiv  brodu,   nepouštěj  se  u  vodn.     /L  Hm 
(ae  cnpociBi)  6po4y,  ho  cyftca  r%  B04y.    Ur.  He 
6po4y,  ae  cyHbca  b%  BOAy. 


*.' 


Mt 

Koojptf  «e  4rže  ••  Uahu.  Č.  (Kip  m  bfehs  se  drie.  FL> 

PodoMleiióms  břehu  oevéh  Č. 

Do  pláte  se  hádej ,  jenom  m  neoaUédej.  R.  GMpb  jio 
cjeaiy  a  ofo  saKjuuib  ne  óeicfl. 

Mh  výhra  tteUed;  dbej  jenom,  abyi  aoprohrál ,  a  Trhrád. 
F.  Ha  wýlraa^  nietfapalraj  aíf,  ale  dbaj  o  pěivn^  niepraegran^, 
a  wygrasi. 

I  naleaoaé  přepočítali  třeba.  P.  I  nalaxaay  tneba  xUciyč. 

Penéi  bos  přepočteni  neboř,  ženy  nihomo  nosréř. .  Č. 

Kde  ti  lima,  drt  lam  pláK.  Č.  —  Jahý  vflr  rtie ,  podlé 
Uiho  ae  odéj.  Ck.  Kak  veter  pode ,  tak  se  ogorni.  —  fiotř, 
adhnd  Títr,  nesmoknofl.  P.  Patra,  xk^d  wiatr  wieje,  ledy  d; 
MaMi  nioiiojo. 

Když  jdeS  k  Wkn  na  hody ,  měj  psa  s  sebou.  IL  Kad 
idea  t  vaka  na  pir,  Todi  psa  uaa  se.  8.  Kan  ■4emb  ayiy 
aa  4flcn,  aoBOAii  oca  ysa  ce. 

Tma  lidi  nejí,  ale  povaluje.    HLui.    čma  ludži  njeje,  ale 


Vyhri  trkaTten  koxloYÍ.  &  —  Bode-li ,  jdi  %  cesty. 
fflmi.  Bodn-li,  da  dži  a  puča. 

NeioA  ae,  psfku,  po  yIčí  stope;  ohledne  se,  sai  td.  R.  He 
erynai  coéaRa  bi  bojríí  cjAxh;  oriaHOToa,  citcrb. 

Tím  lidé  nehrají,  od  čeho  umírají.  R.  Ttn  ne  arpann, 
on  vro  yaqMiDn. 

Hemái  nabrádky  hlav,  aby  atraté  jedou  vxal  na  sebe 
dcthon*  Č. 

Proto  jest  $tíka  v  řece ,  aby  karasi  nedřímali.  Ji.  Am 
rara  iqFRa  b%  ptat,  qroái  aapaca  ae  Apeua^a.  Mr.  Ha  to 
MjMB  vh  Hopt,  mo6i  aapack  ae  ^ptnanv 

Není  dobře  toho  hněvati,  koho  zítra  musíá  odproiovati. 
P.  Niegniewaj  tego  dzísiaj ,  kogo  jutro  maaz  przepraaaač^ 
8.  KflM  8  wojmníy  ae  aajDi  ra  cp4Bth. 

Uúo  máá  aklenénou  dnii,  oeháaej  na  jiného  kamenem. 
Bal.  Xto  CK^BUi  4yxi  nae,  aai  na  qyxoro  KaHeacHi  ho  Rti^ae. 

Ďlnh  má  nohy ,  pole  oči ,  les  uši ;  na  ty  tři  věci  poaor 
■ili  aloU.  Aneb:  Pole  má  oči,  lea  uáí;  chovej  ae  všude,  jak 


tso 

fllnif.  Č.  —  HIaA.  Pólo  na  woči,  a  Igerk  ma  wM.  DUA. 
Poljo  ma  woci,  a  bloto  ma  hafli.  Aneb:  PÍ:  ň  ma  wooi,  a  keř 
ma  hufli.  8.  H  Ajraapi  ynm  nm.  (I  seď  má  uií.)  BUk.  dmjck 
na  ymBy  a  njierB  na  ou.  *) 

Mnoho  Jeat  t  avélé  očL  (Mnoho  aoudci  a  poioromleUnr.)  Č. 

Co  vidi  čtyři  oči,  vidi  i  dvadcet  čtyři  8.  Uho  Mue 
«ienipi  OKdi  BH4ÍTifce  ■  4Ba4eceTb  H«ieTupH. 

Co  se  neučiní ,  nezví  ae.   Kr.  Kar  se  ne  ston,  se  ne  iré. 

Vyjde  dílo  na  bílo.   8.  Aol^e  aíjio  aa  Bi^kjio. 

Nic  se  tak  tence  upřísti  nemůže ,  aby  toho  lidé  při  ihmd 
spatřiti  nemohli.  </.**) 

Ač  krtek  pod  zemí  chodí,  předoe  se  okrytí  aeMflle. 
8.  KpTHiia  HcnoA^  senjie  H40,  nairb  onen  ae  nose  m  oe 
caapue. 

Sysel  dosti  chytré  zvíře,  prozradí  se  předce  v  dfft. 

Z  malého  oblaku  velký  déSf.  P.  Z  maléj  bone  wielkj 
dészcz. 

Z  malé  jiskry  velký  ohefi.  Kdo  chce  v  doma  flkody  sbýti, 
nedej  jiskře  ohnéra  býti.  Dobře  v  čas  jiskro  uhasiti.  Č.  — 
P,  Mafa  jiskierka  wielkie  požogi  wznieca.  R.  Mtuam  nciiia 
ropová  noxaraerL,  a  caua  npex^e  ackxi  noraóaen.  Ch.  Iz 
iskre  male  vnogo  krát  veliki  ogenj  nastaje.  Kr.  1%  majhíne 
iskre  velik  ogenj  p  ostane.  ***) 

Malý  oheň  Velký  les  spálí.  Č.  —  Od  malé  jiskry  les 
flmahem  polehl.  •JL    Onb  najioi  Hcspu  ciipi  6opi  saropaerca. 

Moskva  shořela  od  groSové  svíčky.  /?.  MocRsa  cropija 
on  Kontevioi  CBtqM. 

Když  u  sousedův  hoří,  odstav  svého.  Č.  —  8.  Am  mmh 
mižBCKa  Kjfca  ropi,  naai  aa  cbok>. 

Soosedská  pohroma,  lobé  výstraha.  P.  S^siodska  trwoga, 
Iwoja  przestroga. 

Ovci  střihou,  koze  H(  lupá.  Č.  ^-  Ovečko  střikoo,  a 
drohá  téhož  čekej.  R.  OaeqRy  crpiryrb,  a  Apyraa  roro^so  sjq. 

^  AngL  Fields  bavě  eyes,  and  woods  háve  eara.  Tél  arab. :  Zdi  nijí  vil 
**)  Sp.  De  pequeAa  centella  gran  hognera. 
***)  Nim.  mč^iš  tfl  fo  fcítt  grf^oiBcn,  bas  ni^i  fcmmt  aa  bic 


PfeUídniitá  —  prohraná.  Č. 

Dobře  X  předu  i  z  zadá  o2i  míti.  Č. 

Vozem  ku  předu,  a  očima  do  lado.  R.  Boaon  Bnepe4ik, 
oMnrb  naaxb. 

Oči  aluíi  Y  týle  míli.   Č. 

Vis  la  se,. před  sebou  uzřid.   Č. 

Kdo  do  nebe  hledí  a  po  zemi  chodí,  snadno  ae  uhodL  Č, 

Hleď  pod  nohy;  nenajdefl-li  čeho,  aspoň  si  hlavy  nepo- 
dvéeá.  JL  Fjifl^H  no4i  Hon;  xora  vero  ae  nai^emb,  raKi 
rojoBy  le  pa3o6bemi». 

Vira  za  moře  zaletébu   Č. 

Vira  daná  často  napravuje  viru.  F.  Wiara  dann  wiar^ 
czfsto  naprawuje. 

Nedůvěra  i  věrného  kazí.  P.  Niedowiarstu  o  wiernego 
sapsnje.  A  staří  Cechové  (15.  stol.)  říkali:  Viera  víeře  pomáhá. 

Pokud  ti  věří,  potud  ti  naměří.  P.  Jilec  wierz^,  ty  leč 
■amierzil. 

Dvé  ryby  se  na  jednom  ohni  pekly,  a  jedna  druhé  ne- 
věřfla.  S.  4bí  ce  pu6e  aa  OjiHOft  aaipn  neiue,  naKi  e^aa 
jpyroi  ne  sipoBa^ia. 

Kdo  ví,  co  v  hrnci  vře,  když  jest  pod  pokličkou?  (Kdo 
ví,  co  se  v  čím  srdci  neb  tajných  radách  kuje?)   Č. 

Čert  mu  věř,  jest  to  zvěř :  nepokouše-li,  zleká.  Jlfr.  Hopn 
éqr  nipB,  to  SBtpb:  ae  BKycHTB,  raxi  ajiAKa. 

Nedověřovati  jest  opatrnost.  Není  to  nevěřiti,  ale  k  víře 
dohlidaU.   Č. 

Yěř,  ale  komu  viz  (věz).  HLui.  Wjer',  ale  hladaj  komu. 
NmI.  Wjeť,  alje  páigljeduj,  komu  wjeriš. 

Kdo  lehce  věří,  snadno  pochybí.    Č. 

Kdo  se  dověří,  nejsnáze  jest  toho  oklamati.  Kdo  k  věření 
snadný,  snadný  k  oklamání.   Č, 

Kdo  lehce  uvěří,  hned  se  v  leb  udeří.  P.  Kto  fatwie 
vwferzy,  wnet  síq  w  feb  uderzy. 

Lichá  v  lidech  povaha,  nevěříž  každému.  Č. 

I  slunce  se  někdy  dvojí,  a  tam  se  ukazuje,  kde  ho 
aenL  Č. 


Zproneyéřílému  nevěř.  Č,  *) 

Nekaždéma  věře  zaTírej  pevné  dvéře.  IL  He  ■eaRMjr 
BtpB,  saiupaft  wptme  AiepB. 

Nevěř  nikomu,  nikdo  lě  nezradí.    Hal.   He  wkfk  wmamVf 

EMXrO  Tfl  He   8pa4HTb. 

Nevěř  nikomu,  jenom  boku  a  sobě  troebk  HaL  He  wkfk 
wmowjf  TMMKO  6ofy  ■  ooM  rpomni.  Anebo :  Reaa  vh  nvin 
npaBjíu,  nuBRO  n  6o8t  ■  wb  Moai  rponmi. 

Zároveň  xle  jest  i  viechněm  věřiti,  í  nikomu.  P.  lartfwiio 
ife  i  wszystkim  wierzyč,  i  nikomu. 

Hleď,  aby  nikdo  nezvěděl,  ani  sýc  ani  sova.  Jlr.  Fjdui* 
Vb,  nofo  HiXTO  He  SHaai,  hi  cwih  m  cobi. 

Nesvěřuj  se  nikomu,  kdy  o  požitek  běží.  P.  NÍM-.íflnq 
ai^  nikomu,  gdy  o  požytek  jidzie. 

Yfc  chci  ětyřem  kolám  věřiti,  než  čtyřem  něhám  koňakýn.& 

Nevěř  koňským  nohám ,  šeptané  pověsti  a  kupeekémi 
Usání.  P.  Koňskim  nogom,  szeptanéj  powieácí,  kapiecUm 
zalotom  niewierz. 

Cizímu  p5u,  cizímu  koni  a  cizí  ženě  nikdy  uevěK  P,  C«- 
džemu  psu,  cudzemu  koni(»wi  i  cudzéj  žonie  niedowierzaj. 

S  koněm  nehraj,  ženě  se  nepoddávej,  peníze  sám  schovej, 
chce.<-li  ujíti  škody.  P.  S  koniem  niegraj,  niewiešcie  nieulegaj, 
pieníqdze  sam  chowaj,  clicesz-li  byó  bez  szkody.  Hal.  C%  ko- 
HOMi  Hc  rpaA,  HeB^erk  hc  y^trai,  rpomeft  cavB  xobbI,  boji 
ne  xowemb  mR04U  Han. 

Nepřistupuj  ke  koni  u  stáda,  k  hospodyni,  když  chléb  fásl, 
a  k  pánu,  když  rozhněviin.  P.  Na  konia  u  stáda,  na  mewiulf, 
gdy  chleb  sadza,  na  pana,  gdy  si;  gniewa,  nienacierq. 

Rnčniťi  a  koni  není  co  věřiti.  S.  IlymiiH  h  rohio  ho  aaji 
BtpoBaTH.   (Zbraň  selže,  a  kůň  spustí  mimo  naději.) 

Koně  nebij,  sluhy  netup,  ženy  nepopouzej,  miyi-li  po- 
žitečni  býti.  P.  Konia  niebij,  sfugi  nieižy,  žony  niedražni, 
chcesz-li  mieó  z  nich  statek. 


Cavt*  iilmii  sťBiper,  qui  libí  inpofuit  feaiúL   S^ru$. 


CtyH  Téci  Tkdy  jsou  hojiéjflí,  nekli  myslíme :  naSe  léta, 
ůMše  dívky,  nadi  nepMteié,  »  muíe  chyby.  CA.  Čeivera  sn 
Tsigdar  obilneša,  nego  mialimo:  nadá  léta,  naii  dugi,  uafii 
neprialeli,  i  naie  falinge. 

Ba  penézfok,  opatrností  a  víře  yždycky  spii  pří  počtu 
te  BedoaMvá,  aM|Uí  nadbývá.  Č. 

Bern  oprati  na  vůz,  bez  veala  na  vodu,  bez  oatmh  na 
koné  le  neaaď.  P.  Bez  lejoa  na  wóz,  bez  wioala  na  wod;, 
bes  oairof  ntf  konta  niewatadig.  » 

Cli  kory,  moity,  cbcei^li  míti  celé  kosti.  P.  Czci  góry, 
■osly,  chcesz-lí  mieč  grzbíet  prosty.  Mr.  lUaHyi  ropii,  kocth, 
ijMyrh  nijii  loon. 

Y  borini  vez  pláSf  s  seboo,  v  deiti  sám  pojede.  R.  Enaa^y 
aonean  seiApoHi,  a  wh  leHacne  ■  cama  Iaoti*  —  Kdyk  pěkný 
te^  nes  8  sebou  pléif ,  a  kdyi  deštívo,  či  A  co  ti  libo.  8.  Ka^i 
•  jrimo  apliie,  myv^se  noHOca  ca  coOoirb,  a  aa  ajione  «iibi 
■ra  n  4paro. 

Dobře  jest  si  zajíti  a  zdravé  domů  dojiti.  S.  Eojík  e  ■ 
lakn,  a  s^paBO  40«i  Aohm* 

Lépe  jest  se  s  cesty  vrátiti ,  nežli  ápatoon  c^tou  do 
konce  jitL  8.  EojA  ce  ■  oAh  ayra  noapanri ,  lero  pl^aaím 
^yror^  ao  ipaa  ahi. 

Kdo  nemá  v  htavé ,  musí  míti  v  nohon,  (a  dnikdy  také 
v  Bdici.)  Č.  —  Kr.  Kdor  nejma  ve  glaví,  mora  v'  petah  ímeti. 
Ol  Kim  nemá  v  glavi,  mora  v  petah  imali. 

Z  velkého  mésta  nikdy  na  noc  nevyjíiděj.  P.  Z  wielkiego 
■taste  nigdý  ka  nocy  niewyjeidžaj. 

Před  vyjitím  z  domu  dobře  jest  se  najísti,  a  před  vyjitím 
z  lesa  kivottt  polehčili  P.  Z  domu  niejadszy ,  a  z  lasa  nie- 
wyfejdanrszy  mq  niewyjeidiaj. 

JedeS-lí  kam  na  den,  beř  chleba  na  týden.  R.  ^MfiíOk 
m  MfiKkj  6epi  xitéa  na  mfijkjoo. 

CSiadobná  to  myfl,  co  jen  jednu  díru  má.  Myl  jest  malé 
zviřOt  t  nevěří  jedné  dffe.  Ú.  —  P.  Nie  jednf  dziur^  mysz 
CkróUk)  na  do  jamy.   R.  Xjm  Ta  mumk.  KOTopaa  04By  jasem 


SS4 

aflaerB.  Anebo :  Mumh  ho  bi  04Hy  aopy  xo/ím.  CW.  39o£est 
myš,  koi  samo  jednu  luknjn  ima.  *) 

Ne  na  vše  trhnouti,  co  chce  sednouti.  Č. 

Na  ptáky  lepem,  ne  cepem.  —  Na  ptáky  jdi  a  lepeni  a 
ne  se  střepem.  —  Kdo  chce  ptáky  lapati,  musí  pěkné  pískati, 
a  ne  bičem  práskati.  CA.  Koi  káni  pticu  vloviti^  nesmíe  %  bíčen 
pucati,  nego  povoljno  pískati. 

Někdy  i  čertu  svíci  zažeháme.  C.  —  Hal  H  «iopTOM  Tpe6a 
qacoHi  cetqKy  aanajiHTH.  S.  4o6po  €  ■  AflBOJiy  dbtfcy  aantjm. 

Dobré  jest  i  v  pekle  míti  přítele.  8.  4o6po  «  ■  y  naiuy 
mať  npiaTejM. 

Kde  krátko,  nastav.  (Kde  moc,  síla  tvá  nestačuje,  nastuvoj 
vtipem,  rozumem.)  Č. 

Kde  vlčiny  nestačí,  liSčiny  nasaditi.  —  Kde  kůie  lvová 
platná  býti  nechce,  liščí  břevno  podkládej.  —  Kde  nenůte 
Wová  kůže  projiti,  tu  sluší  kůže  liščí  pHčiniti.  Č.  —  P.  Gdzie 
wilczéj  skóry  niestaje,  lisiéj  nadstav^ič.  Hal.  4o  ne  orae 
BOB^oi  CRHpiii ,  Ha^crafib  ^ica.  S.  Ako  jiascRa  Roxa  nie  ao- 
BOjibHa,  a  OHO  H  jiicHqbio  sa^ii  Ha4mHTH.  **) 

Neprodávej  kůži,  nežlis  medvěda  zabil.  —  'Už  kůži  pro- 
dáván ,  a  vlk  ještě  v  lese  (za  humny).  Č.  —  P.  Niedžwiedi 
v  lesio,  a  ty  skór§  jego  przedajesz.  Jt.  Me4Bt4ii  ^bojboí) 
ne  yóurb,  a  KO»y  aanpojiaii.  jKt.  Ne  prodajaj  koze,  dokler 
medvěd  v'  berlogi  tiči.  ***) 

Ještě  vlka  nezabili,  a  už  mu  na  kůži  pili.  —  Není  zisk 
na  medvť^dí  kůži  píli.  Č.  (Znamená:  Nejistou  naději  ie  kojiti". 
Pro  nejisté  jistého  se  spouštěti,  u  př.  v  naději  dědictví  statek 


*)  Fr.   Soaría  qui  n*  a   qa*   an  trou,  e§\  bientót  príse.  Án^L  A  mouia 

ihat  hns  bnt  one  hole,  ia  soon  cauglit    Dán,  ^et  er  cn  boarllg 

Ví\i\x€,  ber  iffe  ^ar  mere  enb  eet  ^ul.  Nhm.  Qine  fi^U^te  íkňui,  Vic 

nur  cín  ioó,  toeif. 
^  Ángl  To  patch  n  (ox'š  tail  to  a  lion*8  skin.    Nim.  IDett  %ixá^i  fpitUn, 

\otnn  ber  £ó»e  ntét  auěxtxáfU    (Qaod  neqiiii  Marto  utere  arte.)    Přf- 

sloTÍ  od  Lyfandra  uif?ané. 
^**)  Lit.  Meizka  firroj',  o  akura  jau  rieia.  AngL  Seli  not  the  beaťi  ikíB, 

before  you  ha?e  caught  the  bear.    Nem,  ^an   m\xf  ttr  lOtenl^aut 

niájt  tfftv  oerfaufen,  tli  hi$  ber  OAr  geflo^eii  i^ 


tM 

promrkatL  .  Vybrali  peníze ,  než  dflo  odTedeno ,  a  t  d.)  — 
P.  Niepij  na  žywego  niedžwiedzia  skór;.  Na  niedžwiedxit 
ůótq  pije,  a  niedžwiedi  jesscze  w  lesie.  —  Jeszcae  skóra 
na  baranie,  a  jaž  rxežnik  pije  na  ni;. 

Zajíc  (ptáci)  Y  leae,  a  on  rožeň  strouze.  Č.  —  P.  Ptacy 
jeazcze  w  lesie  (y  polu},  a  on  jaž  roženki  struze.  Ch.  Ra- 
ieaií  před  pedeakum  děla.    S.   3eai  y  dq^mm,  a  owh  pasaab 

rpa4i.*) 

Nezabit  medvěda,  neslíbnj  koze.  fí.  He  y6iB%  He4Bt4fl, 
16  cjÁMth  KOSI.  Anebo:  He  cyjm  mKypii,  ae  aarpasHai sstpa. 

Neslibuj  jeřába  v  nebi,  dej  raději  síkoru  y  ruce.  B.  He 
cyjn  xypasja  n  aeM,  a  4aft  CHHiniy  vh  pyat.  Mr.  He  cyjia 
sypaBjfl  y  Heót,  ajbA  cEHamo  y  pynt. 

Lepií  sikora  v  ruce^  než  slavík  v  lese  (jeřáb  pod  nebem). 
K  CKHwa  B-h  pyaaxi  jiyqme  cojiOBbfl  bi  jitct  (jRypaBjM  bi 
Be6t.)  Mr.  Aymae  ciama  n  nena,  mn  acypaBCA  B^ 
Be6t.»») 

v 

Lepdi  vrabec  v  rukou,  nežli  orel  v  povětří.  C. 

LepSí  vrabec  v  hrsti ,  nežli  zajíc  v  <;hrasti  (než  jeřábek 
v  lese  —  nežli  čáp  na  střeše).  Č.  —  HLui.  Wróber  rucy  je 
lepfi ,  had  hofb  na  tsješi.  P;  Lepszy  wróbel  w  r§ku ,  jak 
cletrzew  na  sqka.  Hal  .Ay^mift  bubí  ropo6eiu> ,  hri  saerpa 
rojyóeiib.  ***) 

LepSí  holub  v  ruce,  než  jeřábek  na  střeše.  Ó. 

Lepií  pták  v  ruce,  než  dva  letíce.  Č. 

Lepší  vrána  v  pytli  jedna,  než  na  vrbě  tři.  Č. 

LepSí  bažaut  na  míse,  než  když  lítá  po  dvoře.  Č. 


*}  LU.  Wowéré  ant  isakkóf,   o  jan  jeazm)  droii.    Veverka  na  itromd, 

a  ni  roieí  stroaiei. 
^  Lot.  Labbakfihle  rohkl,  ne  ká  meddenia  kohká.  (Lepií  sfkorayrnce, 

než  tetřev  na  atromé.)  Téi  arabaky :  Tiaic  jeřábův  v  povétH  nealají  la 

jednoho  vrabce  v  rnce. 
^  LU.  Gerréinis  Iwirblis  rankoj\   nekaip   elnls  girroj\   Šp.  Maa  vale 

pmzo  en  la  mano,  que  buitre  balando.  Angl.  One  bírd  in  the  band 

(eafe)  is  worth  two  in  the  bnah.  Nim.  IBeffcr  ein  íBc^ti  in  Ut  $an^ 

alf  ge^n  auf  bem  íDa^e.  ^ 


Jísttí  plák  m  talíH  pečený,  nelH  án  m  pawWtí  fmt^ 
ieaí*  Č. 

Lepií  dnes  vejce ,  nei  iftra  slepice.  A  Bo^  «  4iiw% 
ne,  Herc  corpa  roroiiii».*) 

Lepili  dnes  Iniře,  nei  na  lélo  slepice.  Ck.  ftaJM  denes 
piiée,  nego  li  léta  kokofi. 

Milejdf  dnes  pečený  skKvan ,  nei  sitra  kvra.  8.  Bojan 
Aasaci  neqeHy  mesy  aero  crorpa  ROKomb. 

Lepši  dnes  kos,  nei  i(Ura  has.  Č. 

Nekrájej  hned  kos,  kdyi  U  slibí  has.  P.  Hie  wmI  jeé6» 
Uedy  rsek^  gqi. 

Upší  vejce  ochráněné,  nellí  vil  snědeny  .%  Boyii  je 
branjeno  jajce,  kot  sněden  vol. 

Nejí  se  kaidý  pták,  který  letí.  S.  He  *Afi  ca  CBtn 
DTiiuiy  Koa  jiera. 

Ne  toho  pták,  kdo  ho  šklube,  ale  kdo  ho  ji.  Č. 

Ne  každý,  kdož  mrkev  strouhá,  také  ji  jídá.  Č. 

Nesluší  za  vrabcem  vejci  háseti.  Ó. 

Hleď,  by  dosáhaje  vina  nerozlU  piva.  —  Žádiye  meda 
rozléi  pivo.  (/. 

Nedávej  kůil  za  píšfalu,  ani  vola  za  ptáka.  Č. 

GroS  v  dome  lepši  nei  zlatý  na  cestách.  A.  4oMPIIM 
rpasHa  Jiyqme  sataxaro  py6jui. 

Nespooitéj  se  silnice  pro  nejistoty  péSinkv.  Č.  —  P.  Dia 
ácieiki  goáciúca  nieopussczi^.  Dziertqc  sif  goáciúca  nie- 
zb<9dzisz.    Hal.  A4H  creaRii  ae  niHai  rocTiHom. 

Lepši  jest  chvála  bohu^  než  dá-li  (požehnej)' pán  bůh.  (X  — 
P.  Lepsze  jedno  chwafa  bogu,  nižli  dwoje  da-li  bóg. 

Lepší  jest  drž  ho,  než  chy(  ho.  Kr.  Boljše  je  derii  ga, 
kot  lovi  ga.  —  Podobné  jest  P.  Lepszy  harap  t  níž  ho  lála  f 
CPrvnim  se  psi  spokojuji,  kdyi  zvěř  padla,  druhýfD  se  štvoo). 

Lepši  jest  miti,  neili  chtíti.  Č. 


*)  JVovof.  XójUmf  to  orif»é^t999  avfÍ9  n»^  Tifv  dvfmrjp  nitmr.  K$m. 
Vé  md  nn  ea?  ^ackeai,  ch*  aaa  galina  átmkn.  AngL  Aa  egf  ú 
better  to  day,  íIuid  a  pallet  lo  morrow.  Niw^  titl^  (cnÉt  tin  Qi, 
a\i  mciqtn  i^rrr  brri. 


.    Ai  iii  félmn  ni.  6—  jSI  41^,  mt.  (Ziudky  do  nčky.) 

Vira  naději  nie  nepůjčuje.  —  V^Hin,  co  v  rukou  držím.  fi. 

Pro  nadéjí  mnoha  mála  se  nespouSiéj.  Č.  —  P.  PewnégfO 
dli  niepewnego  oieopisseii^. 

Lepií  brat  pravdy  (jí^^^)*  ^^^  PT^^l  naděje.  Ó.  — 
F.  Lepsia  Irocha  pcirnego,  niž  wiele  niepewnegfO. 

Co  oko  Tídf,  na  tom  se  srdce  neaUamá.  Č. 

Lepší  míra  nežli   víra.    P.   Lepsza  mlara ,  nižM  wiara.  *) 

Lepšf  vědění  než  liidání.  P.  Lepiéj  wíedsieé,  níž  mniemač. 

Více  věr  svým  očím,  nežli  ciiim  řečem.  S.  Bo.it  atpyft 
caoíHi  o<uum,  noro  Tyljtun  ptwa. 

Lepší  jedno'  dnes ,  než  dvoje  zítra.  č.  —  8h.  Lepší  bol, 
něž  něboL 

Lepší  málo  než  nic.  Ó.  —  8.  Eo^i  e  mora  aero  amora.  **) 

Lépe  ai  pKspišití,  nežli  ae  opoedili.  P.  Lepiéj  poprxedzič, 
aii  poáledzié. 

Kdo  si  popílí,  len  se  nezmýlí.  P.  Kto  piH,  niezmyli. 

Pozdě  pHcházející  kosti  jídající.  d«««) 

Kdo  nespěšně  ^hodí,  sám  sobS  9lň)df.  P.  Kto  nie  rychto 
ebbdzi,  sam  sobie  szkodzi.  (V.  Lenost) 

Kdo  záhy  seje,  záhy  žne.  Kr.  Kdor  zgodaj  séje,  zgodaj 
ianje.     Ch.  Koi  zagod  seje,  zagod  ženje. 

Tobo  jsú  ptačenci,  ktož  je  prvé  vybéře.  Flaška. 

Kdo  dříve  pro  nevěstu,  toho  }ď  nevěsta,  S.  Ko  npie 
Jiisoim,  OHora  e  ^tsožKa. 

'  ML 

čí  kůň  řyeMejší,  ten  děvče  unáší.  Ch.  Čijí  je  berzeši 
kofi,  toga  je  i  divojka. 

Lépe  pozdě,  nežli  nikdy.  R.  Ay^me  no34HO ,  hím%  em^ 
ww.  +) 


*)  Lit  Gerani  miera,  nekafp  wiera. 

**)  Am^l  Better  oaghl  Uhiii  nought.   Dén.  9ebte  nogft,   tul  initL  Ném, 
9fffrt  Sá^ti  (fitincii),  tenit  gac  fftiáfH. 

***)  L,  Scro  Yenientibaf  osia. 

t)  In  Pneitat  lero,  quam  Dunqnam. 

11 


fyďMí  flMio  kom  nriindo :  ala  WBáatkmmmi  bes  potto 
lidí  uvedla.  ?.  Zirlolui  rzadko  kofo  — ^tíiíIí^  m  wkwtifíiwoič 
uwiodla  bes  íicaby. 

í>ípe  doéduCL  neiii  se  ukv^pilL  Sm.  Ljc|ýe  je  doUad, 
Jim!  pokhwateé. 

K^af  aeaí  dafcrý  rádce.  C. 

Kvapky  mívajf  kapky.  C. 

Spéck  brzo  awrá.  C. 

Dobré  Jeat  poékej.  —  L^fáí  paékaj  aež  bycL  Č, 

Drieneo  délej.  (ZTaiw  aáhii)   Č. 

Nevidycfcy  sluáí  krapitL   C 

Beipedaéji  krokem,  aei  skokea.  Č. 

Spédiej,  ale  nepooiaf  si  nohy.   C. 

Jeallí  pHIU  kf apď ,  snadač  ježka  lapB.  Č. 

Kdo  apélí,  lidí  (^'erta)  smčii.  Č.  —  Jb*.  Xto  cotnn, 
Am/křH  cirfcniaTb.   A  Xara  e  apavii  (juDOJcrii)  aocao. 

Krapný  améte,  aeryplete.  Č.  —  P.  Gor^qf  pomieaUi  aíe- 

l/krapilébo  i  stůl  trkne.   Č. 

KTftpnémo  roitoa  boule  na  bHše  (na  čele),  lenochevi  at 
hrtftift.   ř.   Rfczema  goa  na  bnncha  roicie,  a  leaiweaia  ai 

Prudký  se  kolikráte  překotí,  ai  ho  i  váhavý  dohoai. 
H,  Kf'A%  ce  UNoro  nyrá  opeacTHe,  na  ra  a  rpoai  crarae. 

Hpéifn«}  dílo  nebývá  dobré  (kalé  —  stálé  —  trvanlivé  — 
ni^railo  ne  daHj.  —  Spčíná  práce  nad  výdélkem  pláče.  — 
K  flohní  vAci  pKnáleií  chvfle.  Č.  *) 

IMIo  kvapné  není  platné.  Náhlá  robota  nikdy  dobra  ne- 
bývá. (^.  —  P.  Kto  dzíafa  skoro,  niebywa  ma  sporo.  Mr.  Kro 

ťNOpO    poÓNTIi,   TOt   C^inUXX   P04HH. 

Hp^Hné  dílo  t  rukou  padá.  P.  Prudká  robota  z  reka  paét. 
To  so  prudťo  staví,  rádo  se  boří.  Č. 
Nunáhlii  ah)  táhni;  nonásilnč,  ale  pilnč.  fí.  He  caopo,  41 
ťttupo  ;   an  aopoau ,  Aa  aAopoao. 

*)  NM.  ttal  «ia|  Inu^i  tBiilc. 


lAeméšá  dfilaje  yíc  ndfilii.  Č. 

Přenysli  dobře,  fea(fiii  rychle,  konej  pilné.  P.  Dfogo  sie 
unifila} ,  a  prudko  wykonaj.  fí.  Bnimo  pa3C74Mn ,  cKopo 
■aitn,  oputimo  npoi3B04HTb.  *) 

Kdo  se  příU  namáhá,  brzo  nemáhá.  PříIiiS  chTátái,  brzo 
utaneS.  P.  Kto  lif^^bardzo  atliý  prudko  nstšé  musi  (sif  wy- 
sili).  HImL  Btfije  l[hwataS,  menje  mdžed.  Viz  též  Práce. 

Pomalu  dále  njdeS.  Č.  —  P.  Powoli  (pomalá)  jid^c  <íaléj 
zajdziesz.  Anebo :  Kto  najpomaléj,  ten  zajdzie  daléj.  JL  Tnne 
ijiem^  AtuA  tfy4emb.  CA.  Koi  poIekSe  ide,  dalje  zajde. 

Bystrý  kflA  brzo  se  anavf.  R.  Eucrpas  jioma4B  CKopo 
ycraierk 

Nenáhli  se  ▼  jfzdé,  krm  kon&    A.  He  cninui  ísaok), 

KOpMI    KOHfl. 

Záhy  sedlej,  a  pozdéji  sedej.  HLui.  Zahje  sedlowač,  a 
pozdže  rajtowač. 

Spramj  tAz,  nek  se  kola  rozbéhnon.   Č. 

Lepif  jedna  rozmyMená ,  tiež  slo  néinéných;  S.  Eo^s  e 
iAia  paanouhia,  iiero  crormiB  ynsimiexi; 

HefosmlaTiT  s  ktaron  nechTátej  mkama;  Mr.  He  norofio- 
piami  ci  rojiOBOK)  ae  éepa  pjKavH. 

Bei  sAíry  ani  trepky  neuplcteá.  £.  Besi  nipu  ■  ^aors 
le  cn4eTemi. 

Desetkrát  méř,  a  jednou  řež.  C.  —  Hal.  4écflnk  paaiBi 
■lpi,  a  paai  pisb  (yna).  Mr.  TpaMS  sHtpaf,  a  paai  Bi4pta». 
A,  4ecimio  opúlpflA,  04Ba»4U  orptob.  8,  4Ba  nyrá  iitpa, 
a  rpehi  ipoA.  —  Napřed  méřiti,  poiom  krojiti.  8.  Bojrk  e 
ortpm,  na  Kpoin. 

Kroj  nový  kabát,  a  k  staréma  přiméřuj,  R.  Kpoft  Ba^raBi, 
a  n  crapoHy  npntpiBaft. 

Dále  polokíi,  blíže  najdeš.  R.  no4ajiBme  no4oa(Hnn>, 
loéjne  BOBbneBft. 

Přyď  radéji  pozdé  na  hody,  než  záhy  k  svárQm.  //.  Bolje 
je  dočí  kašno  na  gosba ,  nego  zaran  na  kaTgu. 


*)  L  Dia  detibenuiduni,  ttatuendam  etV  lemel.  Syrvt. 


Kdo  kvapné  orteluje,  obyčejně  po  účinko  Ui^fe.  <^*) 
Jdi  rychlým  krokem,   dohoníS  bido;  jdi  zvoliui,  dohoní 
bída  tebe.   P.  Jidž  powoli ,  a  bieda  oiq  dogORÍ ;  jidž  fir^dko, 
a  dogoaisz  bied^. 

Za  mísy  jest  lýóí  dříti.  Kdyi  se  lylp  derou  (ilokiid 
miska),  ttt  na  né  i  8  détmi.  Ó.  —  P.  Kiadf  siq  tykrn  drf, 
w  ten  czaa  je  drzý.  Wtedy  trzeba  drEd6  lýka,  Uedy  aif 
diyq.   JEr.  Tor4U  4epH  jiURa  (jij6i»ii),  airb  4epyucH.  Hal. Tor4H 

4pa  JUKO,  R04H  OH   APO. 

Rflže  trhají ,  když  kvetou.  Sk.  Vtedy  róže  trbajú^  kti 
kvitnú. 

Když  hrušky  zrají,  tehdáž  se  česati  (třásti)  mají.  ČL 

Za  času  sluií  jahody  sbírati,  viSaé  trhati,  a  svýn  Časem 
i  hrušky  česati.    Č. 

Za  cesty  dřev  utrhnouti.  (Dokudž  toho  čas,  dalnd  toho 
hled.)   Č. 

Horké  železo  nejlépe  se  kiqe.  Dokud  Seleio  feřavé 
(žhavé),  kuj.  Č.  —  A.  Kyft  xcejitso,  ncaa  ropa<io  (sor^a  nunn). 
Ch.  Dok  je  goruče,  nek  se  železo  tuče.  S.  Bpyhe  ce  noa^ 
i^a.  raos^e  aajui  aoBara,  4on  a  ipyke.  Blh.  Xeiiaoro  ca 
npaéiBa ,  4or4t  e  ron^o.  **) 

Cas  káli  vařiti,  dokud  dříví  hoří.  Jt.  Kor^a  >ipOBa  ropin, 
T0r4a  H  Kamy  sapAT^. 

Mlat,  dokud  se  mláti;  mluv,  dokud  poslouchají.  Ř.  Mo- 
jiOTH,  aoaa  KOJtorarca;  roaopa,  noxa  C4ymaior&. 

Mel,  dokud  vodu  miS.  11  Dok  imaš  voda,  mdí. 

Vodu,  která  uplynula,  mlynáři  nepouštějí  na  mlýn.  é.**^ 

Když  med,  ber  lžíci  hned.  Mr.  Kojm  ■e4'&)  to  ■  jontOD. 


*)  L.  Ad  poenitendam  properal,  čito  qni  jndirát.  Synu, 
^  in  Perruio  dum  ia  igo»  candel ,  cudéndum  ert  liM  (luiidf  debet). 
Sp,  Quando  el  híerro  eaU  encendido ,  entoncM  ka  da  aer  halido. 
IVem.  Bale  'I  fer  mentre  ch'  V  é  caad.  #V.  U  hn%  ballre  ie  fer, 
tandia  qu*  íl  eat  chaud.  Angl  Strike,  while  the  iron  ía  bot.  Mi.  flaa 
maae  fmebbe  Stmět,  mňtně  bet  rr  vatmt.  Něm.  6^oHebe  baf  fffar, 
vctl  ei  ^eif  if. 

*^^)  Šp.  Con  agua  paaaada  no  nnele  moJino.  .1    . 


Dokud  iiiby  mái,  Mjez  se  cblebt.  2a  subAv  se  chleba 
■ajisti.   Č. 

Eáo  sa  iteleii  jídlo  imeiíká,   bohu  ho  nenf  žel  (t.  kdo 

v 

pékné  příležitosti  samodék  promeSkal).  C. 

Co  M  prolilo,  tíifi  ae  nedolévá.  A.  IlpojUrroe  noiao  ae 
ÓUBaer^ 

Dával  p«n4MUt>»poklad,  proC  jai  neiiinél  bráf !  A.  4áBan 
6on  UMAh,  4a  ae  yiit.iH  asarb. 

Chytej,  TouSi,  dokud  na  pomči.  P.  tiapaj,  Tčnnku,  póki 
■a  pomki.  —  Ted  holube  imo !    C. 

Po  jannaAu  xlý  trh.  P.  Po  jarmarku  zly  targ.  Bal:  ITo 
apMpirh  jnuit  TOprb. 

Kupuj,  dokud  trh.   CA.  Kupuj,  dok  senjem  terpi. 

Kdo  jednou  ptáka  z  ruky  pustí,  na  střefie  ho  téžko  lapati. 
(Též  o  zmrhaném  přátelství.)  Č. 

Upustíce  za  rohy  úsilno  jest  za  ocas  chvátati.  Č.  —  S.  Akcí 
le  yxBara  aa  rjiaay,  aa  peni  aaKaA^.   (Víz  Hospodářství.) 

Žeň  bývá  jednou  za  rok   Č. 

Dvakráte  za  rok  léto  nebývá.  R.  46a3R4U  ai  ro/ch  4íto 
16  ÓUBaen.   Mr.  Abvíu  jrkTa  ae  6yBae. 

ZmeSkav  létoý  pozdě  do  lesa  na  maliny,  fí.  Cnycra  xiro 
(flopy),  B%  jitci  no  va^any  ae  x04flTi>. 

Co  dnes  propustíS,  zítra  nedohonil.  P.  Co  dzii  opuácisz, 
julro  niedogonisz.  Hal  IH0  4Heci»  yreqe,  to  sBarpa  ae  3jiOBHmi». 

Kdo  má  k  čemu  příhodný  čas,  nechf  na  jiný  nečeká  zas.  C. 

Kdo  maje  čas  času  čeká,  tratí  čas.  P.  Kto  ma  czaa,  a 
czuu  czeka,  czas  traci. 

Co  ae  upeče,  to  ukroj.  P.  Co  si§  upiecze,  to  ukroj. 
(Použij  toho,  co  se  samo  naskytuje.)  Cof  se  dopeká,  to 
krájej.    Č. 

SčaaeoB  ae  srovnávej.  Č. — Ch.  Morat  se  po  vrémenu  ravnatí. 

Každý  čas  má  svůj  čas.  —  Každá  věc  má  svůj  čas.  6, 
—  Ch.  Vse  ima  vréme  svoje.  Bth.  Bcaaoe  atmo  aa  apeacro  ca. 

Cas  na  nikoho  nečeká.  S.  Bptae  bh  aa  Kaai  ae  ^lexa. 

I  ap6VB  čas,  i  modlitbě  svá  chvíle.  R,  Tíhmo  Bpeaa, 
|<MBIBÍ  qaci. 


?  kostele  se  modlili  a  v  lázni  sdrivo  jeti  ae  mýti ,  nt 
trhu  potřebí  kupovati  a  tobolky  chovati.   Flaika. 

Do  kostela  jíti  a  se  nemodliti,  do  hospody  jíl  i  a  Balan- 
covati, raději  doma  sůstaU.  Č. 

Viecky  věci  čas  měnL  —  časem  vSe  sapadi*  Č.  — 
P.  S  laty  v^szystko  ustaje. 

Jedno  vzchází,  druhé  zacházL  P.  JediiQv^itzohodzi^  dmgie 
zachodzi. 

čas  hrady  slavf,  čas  je  zas  odstaví  (ztrávO-  8*  Bpiae 
rpaAX  rpaAi ,  na  ra  epiiie  ■  paarpaAi.  Anebo  jak  ¥  piani 
stoji:  I  Kotarské  čas  věže  vystavěl,  čas  je  stavěl,  čas  je 
rozdrobuje.  Bpine  rpSAH  bh3i  Korapa  zyjLe,.  apiuie  rpa^m 
apine  pasrpa^ye. 

Co  hodina,  to  novina.    Č. 

Čas  rychle  uchází.  Plynou  léta.  Č.  —  R.  Bcasoe  ape«i 
nepexoAUBo. 

Čas  platí,  čas  tratí.   Č. 

Časem  vSe  pKjde.   Čas  nejlépe  poradí,  d.*) 

Co  rozum  nedává,  čas  přináfií.  Č. 

Druhý  den  vždycky  moudřejší.  C. 

Co  bylo,  viděli  jsme ,  a  co  bude,  uvidíme.  R,  4to  ókuo, 
TO  bhaAjIH,  a  MTO  6yAeTi,  yBiAzn.  Mr.  lUo  Óy^o,  to  óavua, 
a  wo  6yAe,  to  no6aqHMX. 

Živí  se  vSeho  dočekají,  a  mrtví  doIežL  Č. 

Čas  děd,  ale  s  kosou.  (Ač  pozdě,  předce  maH.)  Č. 

Zlracený  čas  nikdy  se  nevrátL  Č»  —  P.  Czas  utraeony 
nigdy  si;  niewróci. 

Jiná  doba,  jiná  mdloba.  Č.  —  Čas  své  bKiné  nosí. 
S.  4pyro  Bpine,  Apyra  6pHra.    BpiHC  aoca  CBoe  6pÍMe» 

Jiné  doby,  jiné  způsoby.  //.  Druga  doba,  druge  éudi. 
Nečeše  hřeben  hlavu,  čas  čeSe.   A.  He  rpe6eifc  rojoay 
qemerb  —  apeaui. 

Vžeho  do  Času,  pán  bfth  na  věky.  (X 


*)  CoosaUor  homiai  ftenpof  milissinus.  5friit.  ČwL  Asf  aiMiab  k—  bom. 
(Čas  dává  dobroa  radu.) 


OdM  fti  i^tHd.  —  Nebade  po  iSerlov6  tAH,  dotad  toho 
bade  až.  potud.  Č. 

SUpajf  k(HBiH  do  čbsu.   R.  Kjcůnn  KOHapu  40  nopu. 

DoM  Tik  H08(  iHi60f  ai  aamého  ponesou.  (V.  Zloděj.) 

Dotud  86  s  védérkem  k  studnici  chodí:  až  mu  se  obrou** 
éA  opukne*  Tak  dlouho  žbán  do  studné  chodí,  aX  se  roz- 
tiuée  O^iMJe).  Dotud  se  ibánkem  na  vodu  chodí,  ai  se 
■cho  utrhne.  Č.  (Pozdé  se  žbánkem  po  vodu ,  ano  se  hMdto 
Mrido.  Fl.)  —  F.  Do  caasu  dsbanek  wodf  nosr.  Do  czasu 
dzban  wodf  nosi,  až  sif  ucho  urwie.  K.  noBa^iTca  KyamiHt 
ao  woMy  xoMMThj  lavb  euy  n  rojOBy  cjioum.  Mr.  IIoÉajiUTbCfl 
ijrzoA  (ropmon)  no  eo^y  xo^uth,  noxu  yxo  éuy  zMUMm 
(Taui  euy  ■  rojiOBy  nojiOHini).  Anebt  IIIyTii  rjeoiqon,  noKil 
JHRO  ra4ipBeTCfl.  Ck.  Vérč  ide  tak  dugo  na  zdenec,  dohlam 
le  potere.  *)  —  Přísloví  tohoto  smysl  vůbec  ten  jest,  že  vie 
do  jistého  jen  času  má  své  trvání ;  zfláStě  pak  vztahuje  se 
▼  nravním  ohledu  na  ty,  kdož  nebezpečenství  milují  a  pHIe- 
iitosti  k  hříchu  se  nevamjf;  tudy  hlavně  se  ho  užívá  o  zlo- 
dijieh,  marnotratnících,  nepočestných  ženkách  atd. 

Dotud  néco  praitf,  až  se  přelomí.  Č. 

Tak  dlouho  mnicha  taháme  za  kápi,  až  se  na  nás  oboří.  Č. 

Čas  se  vyčkati  musí.   Č. 
Dočkej  času,  co  hus  klasu.   Č. 

Nechval  den  na  vzchodu  slunce  (dříve  večera),  červ.**) 
Měsíce  při  nastání  nechval.   Ó. 

Často  pod  večer  pláče,  kdo  se  smál  zrána.   S.  Mecro  y 
leie  nja«ie,  roh  ce  mi  lorpa  cmíao. 


*)  VL  ImU  volle  al  poiso  va  la  socchia ,  ch*  ella  vi  lasda  V  orecchia. 
Fmm.  La  aía  va  tanto  vdlte  al  pos,  anch'  ai  reata.  Fr.  Tam  va  to 
pot  4  r  eau ,  qa^  fl  bríse.  Tant  va  la  cniche  k  V  eau,  qa'  enfin  elle 
it  caff e.  AngL  0tí  goes  ihe  pUcher  to  the  well,  bot  aft  last  comei 
bfakoB  hoBo.  Dán,  Jtnilen  gaaer  faa  I&ngc  til  9\Xbt,  til  ben  lommcr 
bttUě  ^icm.  StarolUmt,  Also  lanek  gaet  die  knúck  to  wator,  dan  fi 
brickL  Nim,  ^tx  itnig  gc^t  fo  langc  gum^l99runnen,  hii  bn  ^nfil 
Máft.  Ihlmaném.  S>e  $tttt  gfit  fo  loagc  to  ttater,  M  |e  Briďt. 

**)  Lil.  N e  girk  pinn  wakaro  dien^. 


,  ^,     Veéer  ukáže ,  jaký  den  byl. , A.  Beqep^  m^uveriH  WKon 

Čas  vše   na  jevo  vynáší.  Č.  .—  Ck.  VreanerVM.MDuriva. 

Pékný,  jenom  jestli  nepoliná.  &  Xopom,  QcnMllhff^  lo- 
jMHaerb.  \'\\ 

Nevyjíždéj  v  pole  před  svaty  \  nebucf  mpodrý  píe^  tetf. 
P.  Niewyjeidžaj  w  pole  prxed  swaty ;  Biekfdi  nfdrf n  pnoé 
Jtfty. 

Nechval  kmotře  hodův,  až  z  nich  pojedei  se  cti  domAv,  (;. 
•^  P.  Nieépiewaj ,  aže  z  god  poj^dziesz. 

Netáhni  9  ještčs  nevybral.    Č. 

Nevýskej,  ještés  nepřelkoěil.  Neříkej  hi\j  (hopaa),  až 
přeakočii.  Hop  1 '  za  příkopem.  C.  —  P.  Niemów  hup  CkM)» 
až  przeskoczyaz.  (Nje  nóč  tryumfu  prxed  bitw(|.)  EaL  He  luum 
roiii|  noKH  ae  nepecKO<iinii».  Ur.  Tofah  caasemb  rya^,  «n 
nepecKoqfluib.  CA.  Ne  řeči  hop,  dok  prek  grabe^  ne  akočii. 

Na  konci  kyják  bývá.  C. 

Před  nevodem  (sakem)  ryb  nelov.  Č.  —  P.,Jhrzeá  oie- 
wodem  ryby  lowisz.  Jlfr.  IIonepeAi  aeaoAa  le  4oafl  pii6ii. 
Aneb :  HanepeA^  aeeoAa  puóoio  ae  xeajHCik.  (Jindy  Ui  y  ten 
smysl  jako  svrchu:  Ještě  vlka  nezabili »  už  na  jeho  kAži  pili, 
t.  j.  utráceti  z  toho ,   co  ještě  nevyděláno.) 

Nešklub  ptáka,  než  ho  lapíš.  Č. 

Neklál  hrušek,  až  dozrají.  —  Zralou  hrušku  snáze  střiptL  Č. 

Když  jablka  uzrají,  sama  sprší.  Č.  —  Kr.  Zrélo  jal>elko 
samo  páde. 

Zralé  zrní  samo  se  z  klasu  sype.  Č.  —  HLui.  Zjraliže 
žito  lóžo  so  roni. 

Čemu  to  píchali,  co  samo  se  provalí.  Č. 

S  jarem  samo  se  ukáže.  R.  Becaa  ece  nomnaer^.  — 
Jsou-li  růže ,  pokvetou.   Mr.  Koau  poxci ,  pocnrkrjTb.  *) 

Jindy  zajíc  v  tom  dSlku  leží,  kde  se  ho  nejméně  nadáš. 
5.  MLíoro  nyrá  aem  y  OHaaoBOHi  AMyúyuy  Aeu,  r4i  He6u 
ina  HH  noHucjiio. 


^  Pi€m.  S^ataráD  rease,  Borínui.    řiém.  Sin VI  9tofea,  autt.  {k.  taerbcn 
(lú^n.   (GOthe.) 


lie<?i#  déma  máÍ5  lal^  Kdt  potřléiijei.  d 

Třeba  se  dnes  nedohonili :  zflra  «e  potkane.   8,  Ako  ra 

■e  mofj  cnduf «  oaa  feeao  ce  ttapevb  oyopaevv. 

'r^^t9%tmkmůk  aa  oUd,  'aliioettekide.  Jbl*  lipiiAe  Kyiiem» 

aa  oMAeub,  a  junai' ae  6j4b« 

'i««  'PKjde  Jkóia  k  toul  P.  Przjjdaie  koza  do  woka.  Jfr;l^iiUe 


.'  vi.  • 


Nescházejí  se  hofy  •  ^oranní,  ale  lidé  s  Udní*  Č.  *— 
&  ropa  c%  ropoi  ae  eoÍ46TOfl^  a  qejioatai  ct  fejoaiKOiix 
(ropnorb  e%  ropawan)  ctOAšMytaL  S.  fip/io  ei  tfpilon  ae 
aeaoa  ee  cMrav,  a  sibé  ce  jimb  caorany  (iiOBen  e%  loee- 
Kovfc  ce  cacraie).  *).  •^••'^ 

Sejde  se  voda  s  vodMf «  tflověik  a  ČlověkeaL  fliof.  Bo4a 
0^  soAOV  aiÉWToa,  e  wjpBftK^  .€%  qaiOBtaoH«. 

Jest  malý,  ale  zralý.  Malý,  ale  sporý.  Starý,  ale  jarý.  Ó. 
^  A  Ifaun  ^yyAajffk  <  Heaejm  jm  ryro  Baóarv  MajteBen 
AM  jmHeaeKi. 

Krátké  jest  plemenaé^  a  malá  sfkorka  nejirio  vyUbá;  Č. 

Malý  slavík ,  ale  hlas  veliký.  R.  Ma^ii  cojiOBeiy  4a  roiocs 

Lastovčin  zobáček  krátký,  ale  sladký.  R.  ^acTO^KUi  peron 
lapoTOKA,  4a  cjaAom. 

Neveliký  cvrček,  ale  silné  zvučf.  R.  HeaejiaKx  esep^iom, 
KM  rpono  no^fB.^     '  '      ' 

Peria  malé  zrako,  a  před  pány  se  Uade.  &  Bicepi  a 
apBO  HajeaOy  ajia  npe4%  rocn04y  ■Bjiasa. 

Malý  dokát,  ale  drahý.   R.   Ma4i  BOjiorrairb,  4&  4oporB. 
*     Tmí  vydává  rAŽičku,  skořfpka  drahou  perličku.  Č. 
Pfaná  hmika  také  ovoce.  Č. 
I  kozí  srs(  k  Stánka  obětováno.  Č. 
AAé  ilechtic  drobný,  jest  předce  dobrého  roda.  P.  Choč 


*)  A,  (Tfof  ogei  ov  /liyrvtat,  Šp.  Topanse  los  hofflbres,  y  oď  los 
montes.  Angt.  Frieods  may  nieeft,  bal  aiowitiini  nerer  gred  Dán, 
9Ut^t  as  S>df  aiébf #  ilfe ,  aica  Ml  9tetim{lcr.  Nim,  Sat tg  ua^  S^al 
IcanaiBp  a^t  pfaainMttr  a^i  Ptaf^m. 


szlachcic  drobný  9  jeti  porody  dobréj.  /L  Xora  BUtsim 
Apoteoi,  Aa  Dopo^ii  J06|K>Í. 

Z  détf  býrajf  lidé.  S.  O^k  ^em  Joojm  6íibí». 

Z  pronUni  veliký  stron  býrá.  8.  O41  apsna  (tam  iiiin  yq^. 

Žádná  kráva  není,  by  telátkem  nebyla.   Č. 

DoroatouC  nAkdy  Sténeům  (itéftálktai)  aaby.  —  Také 
kozlátkům  rohy  dorostaji.  Č.  —  P.  Urosnq  wileakowi  sfby. 
(Co  v  nem  v6zí,  aa  krátký  épia  poanál) 

Mali  lidé  také  ae  unéjí  hoévati.  Č. 

I  kuře  má  ardce  (ila<>  JL  H  y  lypaaH  oepwe  ecn. 

I  moucha  se-Mnfa  itipe.  F.  I  biedaa  mada  aif  odq« 
maje  i  ukqsi.   I  mucha  ma  i6t6  w  sobie. 

Ano  i  Buravenec  nmí  ae  haévati.  Č.  *) 

Neveliký  ptáček,  ale  ostrý  drápek.  R.  Heaejmaai  amaa, 
4a  loroTOn  oorepi. 

Jeitérka  malička ,  ale  má  laby  ostré.  Mr.  flauqwa  na- 
^eHBRa,  Ta  3y6u  rocrpa. 

Malá  jehlička,  a  picbnati  bolí.  A.  Hrojna  aajHunaa,  mř 
60JUÍO  yaojen. 

I  to  aaby,  co  zelnou  polívku  jídají.  A.  H  to  ayéu,  ira 
VBceja  Í4ITI. 

Nikým  zhrzeti  se  nehodí;  i  nejničemnéjSi  uikodí.  F. 
Gardaič  si^  nikim  niegodzi;  i  najpodlejszy  laszkodaL 

Častokráte  psíček  malý  velikého  vepře  svfdL  Č. 

Udatný  Alexander,  a  od  Spatného  chlapa  sbynul.  JL  Axe- 
KcaBApi  xpa6pi,  a  orh  xyAaro  yaepi. 

Oko  do  srdce  okno.  Č.  —  P.  Oko  do  serca  okno. 

Tvář  mysli  zrcadlo ;  vydá  hned ,  co  tam  padlo.  F.  Twan 
(oko)  umysfu  iwierciadfo ;  wyda  wnet,  co  tam  padlo*  CIL  ter- 
calo  jesu  oči ,  koje  kaZi  serdca  moči. 

Hned  se  vydá  tváři,  co  se  v  srdd  vaří.  F.  Twan  lacno 
wynurzy,  co  si^  w  sercu  burzy.  **) 


«)  fy.  Čada  iMwaifa  líasa  mi  ira. 

^  i^  Ea  la  ftaaie  7  as  lot  cjoa  §9  lea  la  lam  del  caraaon.  éa^  h 
dia  lóra-haad  aad  tlia  aya  iha  Mai  af  Ika  aéaé  daas  Na. 


z  MH  mysl  lářL  Č. 

Kaidá  Mř  na  jeve..  R.  Bca  posa  Bapy»k« 
ObMeej  jest  člověka  zrádce.   C. 
Tvářka  aení  lhářka.   Č. 

Ze  iato  se  vidí  obyčeje  lidi.  P.  $zata  výdaje  cileka 
obycsaje. 

Jak  tě  vidi,  tak  lě  aa  to  majt  Jak  tě  vidi,  tak  tě  pfiL  d 

—  P.  Jak  ciq  widi%,  tak  ^if  p^Of.     - 

Podlé  srsti  psu  jmáno;  R.  Ho.  mepcTi^  coóaai  aiu  asho. 
IIo  mepcTH  co6aqKÍ  imraiui  Aaaa. 

Jaký  oděv,   taková  čest    Jaké  oděni ,  takové  nctěai.  č. 

—  Jakie  odzienie,  takie  raczenie. 

Po  zpěvá  (letu,  peřQ  pták  poznán  bývá.  Č.  —  P.  Znač 
ptáka  po  pierau.  H.  3aan  unny  no  nojery.  Mr.  Ptiča  po  perji 
poznai.  Ch.  Pozná  se  ptica  po  perju.  Pticu  je  poznati  iz  po- 
pěvko. S.  Do  TJUícy  nima,  a  lo  manaxi  (po  tlapách)  ca  ÁBwh 
ooaaae.  *) 

Ptáka  poznái  po  peH,  vlka  po  srsti,  a  člověka  po  řeči, 
kroji  a  choda.  Č. 

Sokola  poznal  po  letu,  a  statného  mládence  po  chodu. 
/?.  SaaTB  coROjia  no  no^ery,  a  xoépa  MOJio^ua  no  noz04lKÍ^ 
&  Saa  oe  coko  no  nojiery,  qecraH^  lua^akb  no  xOAau). 

Znáti  páva  po  peH  (vránu  po  letu,  —  straka  po  ocase). 
H.  SaaxE  naay  no  uepbK)  —  Bopoay  (cosy)  no  nojiery  —  co- 
pový no  xBOcry.    Hal.  IlBSBaTa  Bopoay  no  napbio. 

Lva  a  medvěda  po  pazouru  poznáš.   Č. 

Znám  vlka  po  srstí  neb  po  pazoořich.  Vlčka  po  chodu 
poznáS.  Č. 

Liftu  po  ocase,  Iva  a  medvěda  po  pazouřích  poznáš.  Č. 

—  Ch.  Pozná  se  lésica  po  řepu. 

Berana  po  rounu  poznáš.  Č. 

Suď  z  podstaty,  a  ne  z  pohledu.  P.  Wažyč  trzeba  rzeczy, 
aie  z  poaom  s^dzič.  —  Nehleď  na  postava,  ale  na  podstatu. 
P.  Niepatrz  na  postawf ,  ale  na  czfowieka  sprawf. 


*)  Nim  «a  bea  Stbtm  ftnoi  aua  bia  s^%^ 


MM 

Kde  kt^t  šerkoTý,  ne  hned  i  cUtp  Itkorý:  HA  pán 
všecken  rozm  meaméil  K.  Ha  ■jsurk  RMTin  Cnnyityxon 
ctpi,  a  jwk  le  KTO  ciijv 

Často  v  halené  chatrné  najde!  rotMiy  jadrné.  P.  ftAcias 
w  pedl^  nakmanie  najdaie  rif  paMcie  idanie. 

I  pod  oinmélým  klobonkem  mondri  Uara  býrá.  A 

mie  ae  i  t  bfcbié  chatrči  veHký  mni  vrofili.  (tifka  pod 
dnbem.)   S.  Mose  ce  n  y  aénjaana  nejontii  mytn  poipmL 

I  ▼  Bladtch  drahdy  létech  alarý  roznm  býrá.  P.  W  nfo- 
dych  leciech  starý  bywa  rozui. 

AMé  hol,  rie  je  sokoL  5.  Abo  e  n  roxk,  ajn  e  cnojn. 

Chlap  se  jako  otcs  koreeni  nenéři  P.  Korcem  dktopa 
ttiemieR.  IKemien^  chfopa  w  konec  jako  owles. 

Ktt  se  neehvtfif  srstí,  ale  rychlosti.  SL  Koab  ce  nposs 
jMKy  ae  xaaji,  aero  apeva  Ópanaj. 

HdeH  T  tom  sfla,  kobyla^li  snra;  ale  jak  tákne.  Jir.  Ho 
Wh  mrk  CHia,  mo  KOéiua  ciaa;  a  an  aoaa  aeae. 

Sokol  peHm  lítá,  a  ne  nnsem.  A  Soko  pefjem  leB,  a  ne 
mesom. 

lleMetf  na  Ukrn,  ale  na  dřeň.  BM.  He  riiejiai  aopArA, 
aan  epoA^r^ 

Veliký  dnb  a  donpnatý,  malý  a  honžeTnalý.  Mr.  Bejonoii 
Mytf%  Ta  JiyanaciMl,  a  najeauoil  Ta  aaioniaayf. 

Křivé  dfM,  ale  rovné  hoří.  JL  Kpnni  jqH>aa,  mm  npuo 
ropan. 

Buď  si  Toda  kalni,  jen  kdjl  se  mele.   Č. 

Ač  je  £ereý,  není  přede  ďábel.  Ač  jsme  éemi^  Bojsme 
cikánL  S.  Aio  6  n  iipai,  aie  MUMOjn.  Ako  cho  h  iipB%  ncno 
nnraaa. 

Zajíc  dlonhé  oii  má,  a  není  oslem.  Koxel  dlonhou  imidn 
má,  a  není  mudrceai.   Č. 

Ma  eemém  poli  páeniika  se  rodL  —  1  terna  ptda  bOé 
iito  rodL   S.  y  npaoi  aeun  6ij0  ssto  poM. 

I  černá  slepice  bílá  vejce  nese.  Č.  —  P.  I  ciama  kokosi 
jajca  níeaie.  CA  I  éenm  koko!  nese  béla  jajcn. 


Také  černá  kráTa  bflé  oMko  dáTá.  &  --  Ck  I  čemu 
kraya  ima  bélo  nlekow  Kr.  Černá  kravi^  iaia  vsej  bél.Q  mléko 
S.  Amo  e  H  iipia  Kpaea,  6íj10  lutio  Aa^* 

V  ikaredém  ittde  nflž  také  býU  dobré  viio»  É 
Na   pohled   orel,   a   rozum    tetřevf.   R.  Bi40V»   opej%, 
a  yuQWk  TeTepeB%»  -^  Od  pohledá  sokoli  a  po  hlasu  vrána. 

Mech  86  jak  chce  vMadf  sova,  pfedc  neostojf  podlé  sokola. 
P.  Niech  si;  najbardziéj  wysmuknie  sowa,  przed;  aiedojdiio 
iokob. 

Není  víe  vlk,  co  ieroo  barvu  má.  R.  He  bco  to  W)jnf% 
no  ctpo.   Mr.  He  yoe  bobii^  wv>  otpe. 

Ne  každý  oráč,  kdo  sé  Ueto  drti.  Č. 

Ne  kaidý  pleoháč  farář.  P.  Nie  kaidy  fysy  plebao. 

Daleko  hisdani  do  sajíce.  P.  Daleko  kf sy  saj^ca.  Jl^. 
Aueio  Mynomy  40  satw.  (Nedosti  na  Ion,  jsou-li  oba  knsl^ 
ale  jaDit-ii  stejné  rychlí.) 

StarS  na  svini  i  zlatohlav,  pfedce  svfnf  zflstane.   C. 
Osel  i  ve  lví  hflii  po  hlasu  se  pozná.    ff.  Ocjia  h  bo 
ABnot  Korh  no  Kpmcj  jsHanrB. 

PsnoSe  je  panoze,  třeba  neměl  ani  g^roše;  a  osel  je 
osel,  by(  i  zlatý  dek  nosil.   S.  BeroBaui  (begův  služebník) 

6  6eroBaiix,  bko  Hehe  HMara  hi  hobsiix  ;  a  narapaiii  e  iiarapaiix, 

» 

uo  he  naTH  a  a^araHi  noKpoBaux. 

v 

Uzda  pozlacená  nečiní  lepiího  koně.  C. 

Šat  nedélá  muže.  Č.  —  P.  Sukoia  czlowieka  nierobí. 

# 

Kápé  nedélá  mnicha,  ani  ornát  biskupa*  8.  Paca  He  mam 
la^y^a,  hi  laiTiii  ejBAuay.*) 

Není  vSecka  latina  slovo  boží.  Č. 

Není  vSecko  zlato,  co  se  blyští  (třpytí).  Ne  v8e  zlato, 
eo  se  svítí;  ne  vše  sváto,  co  se  vidí.  Č.  —  DLui.  Wono 
Béjo  *So  zloto,  co  se  blyskoce.  P.  Nie  wszystko  z<oto,  co  si; 
iwieci.   fí.  He  Bce  to  soboto,  vto  Ď^ecnri.   Mr.  He  Bce  to 


*)  Kem*  V  sbit  U  uen  9I  nABtco. 


MjioTa,  mo  6jieoTm  (tu  ertm).  CA.  Rl  VM  riatio ,  kaj  se 
•réti.  8.  fli6  CBe  sjíato,  nrro  ce  čin  (ójocra).^ 

Ne  YSe  krása,  co  ae  lf<(.   Č. 

Dohré  slHbro;  ale  adalo  lepíf.  IL  Ao6po  eepefpo,  a  ao- 
jÉerO' jQrvne* 

LepSf  slato  obneiené,  Heili  atřfbro  Tyhlaiené.  8.  Atmae 
M  ajBTO  ■  lonoBomeia  (fiojit  ajunro  i  lonAepaTo),  aero  «pe6po 
«3floaa  losaao. 

LepSf  libra  zlata,  než  centnéř  olova.  P.  Lepaay  fiini  ilata, 
Bíi  centaar  olowia. 

LepSf  stará  mísa  plná)  noilí  nová  kola.  Č. 

Kancovy  kly  nejsoo  slonová  koaf.   Č. 

Tiché  vody  břehy  podmývají.  Tichá  voda  břeky  pódmflá 
^je,  foiriH)^  prudká  před  se  bčžL  Tichá  Toda  bývá  hlii* 
koka.  Č.  ^  P.  Gcba  woda  braegi  podUera  (rwíe,  podrywa). 
R.  Taxa  aoAa  óepera  no^unaerb.  JHr.  Taxa  ao^a  rpo&n  pat. 
Hal.  Taxa  B04a  6eperu  MMjnb,  a  óucrpa  ra^ye.  Xtj^  Tíhe 
vodě.  globoko  derejo  (na  glpboko  koplejo).  Ck.  Tíká  voda 
breg  podjeda.  8.  Taxa  B04a  6pere  nepe.  Aneb:  Tía  aoAa 
6pire  poBB.   Blh.  Orb  TBxara  BO/ia  ab  ca  ÓOBnn.  ^ 

V  tiché  tůni  čerti  rejdí.   A.  Bx  raxon  ovyrt  (6ojotí) 

qepiB  BOABTCfl. 

Pes ,  který  velmi  štěká  j  nerad  kouie.  Pes  báslivý  víc 
Stéká  než  koaše.  Pes  horší,  co  mlčkem  kouše.  Č. —  P.Pies, 
co  bardzo  szczeka,  niebardso  k^sa.  Pies  gorszy,  co  mllcakiem 
kqsa.  Nle  kaidy  kqaa,  co  w^sem  trz^sa.  A.  He  6oÍcfl  roa 
eoóaaa,  BOTopaa  jaerb  (épenen),  a  éoica  rot,  Boropaa 
BsnoATBxa  Bycaerb.  Mr.  He  éitca  lii  coóbku,  mo  épena. 
S.  Oat»  BOAByKJia  nceia  nywĚ  ce.  ♦♦*) 


^)  ip.  No  ef  todo  oro  lo  qoe  relnie.  Fitm.  Tat  to,  ck*  •  lat.  Té  Be« 
tut  Or.  Fr.  Tout  f e  qiii  rekH  n*  est  pas  or.  Ángt.  All  ii  not  gold 
that  gliften .  Nim.  máft  ůUtů  ifl  9oIb ,  toa<  glánjt. 

**)  ilii^.  SUll  waleři  háve  deep  bottomf.  Ddn.  €ti(Ic  Oanbe  í^áU  ^U 

•rnnbe.  Nim,  etidc  iBáffer  finb  tief  (betrfigU^). 
*^*)  ^.  Ladreme  el  perro  y  no  me  muerda.    De  hombre  ijae  no  kabla, 
y  do  cas  qao  no  ladra.    (Střos  se  čknréka,  který  aeailaTr,  a  ^» 


•II 

Morovtaii  friiie  UiAoko  ceni  rjje.  P.  foávn  éwinía 
glfboko  w  riéni  ryje. 

ftHUMsa— ého  86  Tttnij.  ZiMmeiianý  jest,  stFez  §e  ho. 
Pia  bůh  lé  danno  nemamenaL  Č.  ^  P.  Ceehowmych  aif 
slnei.*) 

Kaidi  iebna  svflj  «ejcb  má.  Č. 

Uchorej  bofe  od  lyiého,  navého  a  kfhronoaého.  R. 
Biéara  lan  60x0  on  jiuca,  pma  v  RpiBoeoca. 

Hleď  86  reioana  a  Silhonaa.  8.  Pid^a  h  paapoKa  vjrmi  ce. 

NeMdanio  tya  se  dilhaTým  (chromým »  hrbalým  atd.) 
aarodil.  P.  Ne  darmo  aif  ty  sezowatym  (chromyaiy  garbatym) 
arodaíl. 

Ryiavt  barva  nevěrna.  (Každý  rzavý  jest  nevěren.  St^ 
píseft.  Čas.  Mns.  1827.) 

Ryiavý,  zřidka  dobrý;  pak«-li  dobrý,  hodně  dobrý.  &  Pu^ 
voněn  pÍ4K0  4o6ap^  a  axo  4o6api|  epjo  e  4o6api.**) 

IMetavý  vrch  (vlasy),  vrtkavá  mysl.  Č.  —  P.  K^dzie* 
nawa  wfosy,  wichrowate  myili. 

Kdo  má  srostlé  obočí,  bývá  nrčivý  (uhrančlívý).  Č. 

SpiCatý  nftsek  rád  podrývá.  Č.  (Ktoi  s  končitým  nosem 
chodí,  blekot  jest  a  sváry  plodí.  Stará  pís.  Č.M.  18370 

Kdybys  byl  co  dobrého,  neměl  bys  hřbetu  křivého. 
P.  Byi  ty  by<  co  dobrego,  niemial  byá  grzbieta  krzywego. 

Kulhavý  čert  nejhorSi.  HImí.  Khromy  čert  je  najhorši. 

Kulhaví,  chromí  —  největif  hromy.  & 

Prstem  mluví ,  okem  mhourá ,  nohou  dupá :  varuj  se.  Č» 

Povědél  Pech:  Svého  hleď,  cizího  neeh.  (Pověděla 
ieaa  Pechova :  Ten  nic  nemá ,  kdo  svého  nechová.)   Č. 

Zvon  klepá :  Svým  ne  cizím !  svým  ne  cizím  f  8,  3bobo 
lyua:  ko  aa  qivbl  ko  aa  qivbl 

Neplet  se  do  cizího  lýči  Ur.  He  Hinuiica  nesi  qyjiui  4UKa. 


který  neitéká.)  Fr,  Chien  qui  aboie,  ne  mord  pas.  Nim,  ^unbf,  bie 
9iel  (cllni,  Uiftn  ni4^(.  Čud.  Ei  ae  koer  hammuata  kea  iggal  aíal 
a^nli.  (Arab.  Pes  itékarý  aekouie.) 

*)  £.  Jl  aignalia  ea?eto. 

**)  im  Inios  heno  raro  bonu;  qwndo  bonot,  valde  boMM. 


J 


.  .Umet  u/ýprvi  před  srjmi  Každý,  af  pM  i^W  9<nKpi^ 
svým  domem)  mete.  Č.  —  P.  Pierwéj.  imeífik  piyed  4PW 
9Í6iii%  uaúeič.  6dy  kaidy  prMd  swym  domea  maiaeíay  .wiiyslko 
ttiaaio  4^dagíe  bfdzie.  €%.  Vaaki  naj  funad.  arojiun:  liiiwi 
pometa;   Kr.  Fred  svojo  hišo  pomeiaj.  *) 

Co  se  té  netýče,  nestrkej  rý<ie.  C  :, 

.Kde  tě  neavrbí,  iiedrbej\  abya  příčes&v  newdiiaL  Kde 
nesvrbfy  nedrbej,  a  psem,  kdyi  chce  spáti,  u  ecaa  aetiiheji^  ÓL 
-^  CIL  6de  te  neserbi,  ne  čeii  ae. 

Nehat^  kdya  té  nepálí.  Co  koho  nepálí,  laho  wabaa.  Č. 
•^  P:  Nieodgrnebaj  (nieg^éX  kiedy  cie  niengara;  Kr.  Kar  M 
peče,  ne  píhaj;  kar  ne  gori,  ne  gasi.  Ch.  Ne  puSi,  fde  la 
•e  peče. 

Nejprve  stou  stříšku  přikrýti  slnSf.  Č.  -^  Jt  ^ymym 
wpOBAM^  Rpoefln  9  a  eeefl  6it  se  reRjia.  (Roiámf  ae  též  ^  ne- 
vhodné dobfDčinnoslf .)  A  Ty^y  ayhy  MJeke  i  a  cmd  otapa. 
iQti  chalapu  staví ,  a  svá  na  spadouií.)  IL  Od  bidhÉV  atoji 
níže,  rěč  je  kod  nas  stará,  koi  tudju  knén  difie,  a.avoJQ  otara. 

Cizím,  krovem  nehýbej.   Ó. 

'  Ciif  proso  ohánfft,  a  tvé  vrabci  loboa.  Ó.  -^  P.  Cudza 
pszenic^  oganfa,  a  jefo  wroble  pijq. 

Nebuď  do  každého  hrnce  vařečka.  Č.   . 

Uč  své  déti  doma  kaši  jfsti.    Č. 

Na  cizí  rado  nechod ;  počkej,  až  pozvou.  A.  Ha  coairk 
qyxot  HO  xoAH ;  noxa  noaeeyrb,  noroAi  (noAoac4i).  **) 

Každý  Mat^  o  svoje  péči  měj^  R.  Bchri  EpoHei  npo 
ce6a  paaynli.   Mr.  &caKuft  lepeiiii  npo  ce6i  poayrti. 

,       Spravuj  ae  sám,  nech  lidí  na  pokoji-^  Sprav  avé  doma, 
neskreslujíc  cizího.  Č, 

Co  komu  po  tom ,  f  e  kmotra  seděla  a  kmotrem^  A  Mro 
loay  A^JíAi  iTO  Ryaa  ch  rjiiomi  ca^Ajia. 


^)  fV.  Si  chacmi  balie  devant  ta  porto,  touto  la  vflle  feva  aéica.  Am§l 

Sweep  before  yoar  own  dooř.  Ném.  3(bec  ftgt  aoc  ffiaer  %^tx* 
**)  I.  Ad  cMMJHaM  ae/  aocaatérif,  wHipai  Vooarii,  Oie.  • 


t7S 

čloTék  není  2<p,  aby  SYět  čistil.  F.  Cďowiek  nie  bocian, 
aieby  áwiat  czyicif. 

Nech  kobyla  hlavu  si  láme,  že  má  velkou:  co  nám  do 
toho  ?  Ur.  Hexai  vypiiBca  K06ujia ,  mo  bi  ii  rojiOBa  Bojmca : 
a  Hun  qoro  ? 

SedíBi  tf  peci  a  hřeji  pleci/  i  nemíchám  se  v  cizí  věci. 
A.  Cny  noAJrh  new,  4a  rpii>  n^eqn,  a  ne  npHCTaio  n  qy)R0ft 

Cizfho  jídla  nesol.  Blh.  Bi  ^y^R^?^  wAJijptíh  ae  rypaft  co^. 

Kde  dva  se  perou,  Iřelf  nepřistupuj.  Mr,  Tao  ^aa  fenTBCfl, 
rperil  ae  vkmaftca. 

Jiné  kaSe  (podkasává),  a  sám  se  plíhá.  Č. 

Jinde  toho  hledá,  co  doma  nazbyt^ má.  Č. 

Cizí  vidíš  pod  lesem,  a  své  nevidíš  pod  nosem.  F.  Cudze 
rie  widzi   pod   l^em,    a   swego   ai§    niewidzi   pod   nosem. 
Eal.  Vy«e  bh/uoub  wnxh  jAcowh^  ra  CBoero  ae  bkahiie  imxh; 
locomb 

Nahlédni  do  svých  sám  ftader.  Č.  —  Sk.  Sáhni  za  svú 
ptzuchu.  —  Ukus  se  sám  (t.  pohleď  také  na  sebe). 

Nahlédni  do  své  kuchyně,  a  poznáš,  ěebof  se  nedostává.  Č- 

Kdo  popředu  v  cizí  nahlédá  mošniěku ,  ten  také  a(  svou 
nizad  potřese  trošíčku.  —  Cokoli  na  jiném  hyzdíš,  i  fe  své 
nosně  najdeš,  budeš-Ii  hledati.    Č. 

Kdo  se  chce  kulhavému  smáti,  ninsí  sám  rovně  static  €.  *) 

Vodnotelný  haní  toho,  komu  prst  tloustne,  a  sám  svého 
bfícha  zapomněl.   Č. 

Tři  věci  žádného  nepřinášejí  užitku:  cizí  peníze  počítatf, 
ciiiho  psa  krmiti ,  cisí  ženu  objímati.  P.  Trzy  rzeczy  žadnego 
nieprzynosz^  požytku:  cudze  pieni^dze  líczyé,  cudzego  psa 
karmič,  i  cudzq  žone  lubowač.  —  Cudze  pieniqdze  liczqc 
likt  sie  niezbogaci. 

Cizími   užitky   neztučníš.    R.   0ti  qyxcaxi  noxcHTKOBi  ae 


*)  L*  Qu  claudnoi  fubsanare  vult,  recftas   incedat  oportet.  Fr.  Qaí  veit 
C«erir  vi  boitenx,  il  faat  qu*  il  marche  droU. 


f74 

Dlub .  není  bratr.  Č. «)  -*  Dhih  zlý  drah.  8.  Ayr%  e  sac 

4pyrB. 

DI«h  %  mísy  jídá.   Č. 

Na  dlah  nic  draho  není.  & 

Dlah  nosí  lež  na  zádech.  Č,  —  Kdo  se  dlaiívá,  nerad 
slovo  držívá.   P.  Kto  aie  rad  dfužy,  nierad  slow|  triynUL 

Dlah  bývá  čím  dál  vždy  mladší.    Č. 

Dluh  neplacen,  hřích  neodpuštěn.  S.  Ayf^  nen^ahen. 
rpixi  aenponrreirfc. 

Když  dflm  shoří,  dluh  na  komín  vyletí.  S.  Aro  Rýha 
Hsropa,  Ayrh  hr  043KaKi  Hs^erH. 

Úroky  mají  bystré  kroky.   C. 

Kdi>  dlužobfl,  tam  chudoba.   Sic. 

Maje  než  dlužen  málo  víc,  pojedeš  do  Drbalovic-  Č. 

Kdo  dluh  dluhem  platí,  ten  klín  klínem  vyráží.    Č. 

Cisi  peníze  příměří  nemívají.    C. 

Nedluž  se  u  Zakusila,  oplatíš  zase  u  Musila.    Ó.      * 

Sladce  spí,  kdo  bez  diuhův;  Ck.  Mimo  počíva,  koí  Aúgs 
nima. 

Dlahy  sen  zapuzují,  a  i  pány  burcují.  R.  Aoave  cowh 
paapmaioTi,  h  bc^mosh  on  roro  ne  4ocunaiorb. 

Nepfljde  li  k  duhu ,  dáš-li  jísti  s  sebou  dluhu.  Hlmi.  Tan 
njeje  dušuje,  džež  so  dólh'(daá)  soba  za  blido  sydi. 

Kdo  v  dluhy  zabředl,  nebývá  bez  hostí  (ovšem  ne  tuze 
milých).  Č. 

Kdo  «e  nedluží,  život  prodlouží.  P.  Kto  sie  niedltažy, 
žywot  swój  przedfužy. 

Na  dluženém  koní  nedobře  se  jczdL  Mr.  Ha  noaneiii 
Ko6ujii  Hc  4a;ieKo  no'b4enTB.  (A.  Ha  jiímchoA  Ko6ujni  ue  40Jro 
HaÍ34Hmb.) 

Půjčka  po  oplátce  krásna.  R.  Xopouia  saftMU  ci  OT^aven. 
Anebo:  4o^ri»  njiaTexccMi  Kpaceai. 

Dobrý  dlužník  cizího  měšce  hospodář.  //.  Dužnik  d^bar 
tudjema  tobolou  gospodar. 


*)  i^^  Pamdf  nawR  bnklú. 


Neptice  *é\tlkn  opláCe.  Ó. 

Kdo  dlafty  splácí,  tomu  statek  roste.  Ch.  Koi  duge  splaéa, 
poboISáYi  STOj  imetek.*) 

'  Dhih   odbytý,   hlimi  zmyta.  Ó,  ~  R.  SanjiamiB  jioArh 
ciopie,  TWK%  6j4eini>  noBecejrfce. 

Ze  iMo  dluhu  dobra  i  slána  Tzieti.  PlaSka. 

Od  zfKho  dlužníka  i  plévy  beř.  Od  zlého  dlužníka  i  koza 
bez  nlika.  P.  Od  tXego  dfužnika  i  plewy  bierz.  BaL  Beai 
JBxoro  40«»RHKa  R  nojiOBj  6epH.  U.  Od  zla  dužnika  i  koza 
brez  mlíka.  S.  O^i  34a  4y)KHHRa  h  KOsy  6erh  ffpera  (bez 
kůzlete,  t.  bez  ůrokův).**) 

Půjčka  jde  vždycky  s  pláčem  dom{u  Č. 

Půjčka  domů  klecá.  HLui.  Požčawki  rady  kla^awki  domoj 
khodža.  —  Naopak  o  lichvářích  a  jiných  nuzitelích  HdQ:  Za 
půjčené  plévy  čistou  pSenici  dávej.  HLuL  Ja  sym  pluwy  pož- 
^owal,  a  cistu  pSelicu  dyrbju  zas  dač. 

Od  vracení  hlava  bolí.   P.  Od  wracania  boli  glowa. 

Mluv  ty  vždy  o  dluhu,  jen  když  mi  jde  k  duhu.  Č.  — ^ 
(P.  Mów  ty,  mów,  kiedy  ja  zdrów.) 

Záplat  pán  bůh  za  buchty,  za  kapustu  odpuslia;.  (ne- 
oplatím.) Č. 

Když  Jsi  pil,  plaf,.  s  šenkýřkou  se  nevaď.   Č. 

Mapiš  na  trám,  vezmeš,  až  dám.  (Šenkýřům  píšícím  na 
trám,  co  se  u  nich  na  dluh  propilo.)  Č. 

Když  hospodský  na  křídu  dává ,  tu  mnohý  skáče ;  ale 
maje  platiti  ošívá  se  a  pláče;  Hal.  Kojím  apeH^apb  ua  6oprT> 
roptaxy  4ae ,  ae  04^iti  ciaqe ,  a  akx  npifi4e  n^araTH ,  to  hc 
o^eai  n4aqf . 

Dlužník  vesele  bére,  ale  smutně  vrací.  P.  Dlužník  vesolo 
bierze,  a  smutno  oddaje.  Hal.  Aobtremkl  sečeno  6epe,  a 
ciyTHO  BH44ae. 

Dlužník  když  žádá,  pýří  se,  a  když  má  oplatiti,  bledne. 
ř.  Dfužnik  požyczajac  rumiany,  oddaé  majqc  blady. 

*)  Dolnoném,  íDe  )>ne  @(^ulben  httaUt,  betert  f^n  @)oob. 

**)  Navař,  *Ajr6  xaxov  /^ťw^é^Airi^ir  x»«  (jaxx»  axvQa  xaílo  čévaí.  Fr.  De 
manvarife  psye  foin  et  piiile. 


2T6 

Dokud  prosí,  zlatá  slova  nosí;  a  před  plácí  xáda  obracL 
Kr.  Dokler  prosí ,  zlaté  ústa  nosí ;  kadar  vrača,  herbél  obrača. 
8.  4oK^e  npocHy  a^arna  ycra  hoch;  a  mat^  apaka,  ojeha  o6pafca. 

Dal  jsi  rukama,  vyběhej  nohama.  P.  Dawscy  rfkoma, 
biegaj  nogoma.  Mr.  BH44aft  pyRau,  ra  ne  uixOAm^  n  loran. 
IL  Zajemnik  dava  rokami,  shodjava  nogami.  S.  Il^ktt  pyKam, 
na  rpan  Horana.  "^ 

Chceš-li  přítele  ztratiti,  půjč  mu  peníze.  Č.  —  P.  Chcesi-li 
przyjaciela  atracič,  pieni^dzy  mu  požycz.  Hal.  Koa  xonemb 
npÍHTejifl  no86yTicfl,  to  ny  noanqb  rpomeft.*) 

Příliš  to  draho,  za  peníze  nepřítele  koupiti.  Č. 

Půjčka  činí  přátely,  upomenutí  nepřátely.  Ch,  Posuditi 
iSiů  príatete,  terjati  nepriatele.  P.  Požyczek  z  przyjaciela 
czynl  .élpprzyjaciela. 

'•6přftelem  zřídka  slovem,  a  rukou  nikdy.  P.  S  przyjade-* 
lem  slowkiem  rzadko,  a  r^czk^  nigtiy*  (Neslib,  nepůjčuj,  neruč.) 

Nepůjčíš-li,  hněvu  na  týden:  půjčfS-Ii,  na  rok.  —  Čím 
komu  víc  půjčuješ ,  víc  hněvu  míti  budeš.  Č.  —  P.  Niepožycz, 
lydíleá  gniewu :  požycz ,  ca<y  rok. 

Lepší  první  ostuda,  než  poslední.  (Lépe  záhy  toho  od- 
byti ^  koho  se  pro  jeho  nezbednost  bojíš,  by(  i  s  nějakou 
nevolí  bylo.)  Č.  —  A.  Hepsaff  6paHs  ^yqme  nocjit4Hei.  Anebo : 
He  4aTb  BsaftMU  (bi  40jn'x)  0CTy4a  aa  spem ,  a  4aTb  ccopa 
aa  bírh. 

By  bylo  v  půjčkách  co  dobrého,  půjčovaly  by  se  i  ženy. 
II  Da  m  dobři  zajmi,  i  žene  bi  aa  zigmovale. 

Koně  do  pole  nepůjčuj ,  a  vzav  na  úvěrek  jiným  ne- 
svěřuj. P.  Konia  na  pole  niepožycaiý,  na  borg  bior^c  dmgim 
nfedawaj. 

Koně,  ženu  a  flintu  nikdy  nepůjčuj.  Č. 

Neplatí  bohatý,  ale  vinovatý.  P.  Nieptaci  bogaty ,  jedno 
Winowaty.  HaL  He  n^aran  6oraTUJl,  a4e  BanoBaTUft. 

Přátelé  buďme,  dluhy  si  plafme.  Ó. 


*)  Au^  If  yon  wonld  make  aa  enemy^  IíBÍ  a  muk  moBey. 


WlijiDe  86  jako  braiří,  a  počítejme  se  (bledme  svého) 
jako  židé.  P.  Kochajmy  siq  jak  bracia ,  a  rachujmy  si^  jak 
lydxí.  Anebo:  Milujmy  siq  jako  bracia,  a  pátraný  swego 
jako  iydzi.  Hal.  Aio6muocR  rki  6paTi>fl,  a  paj^ftnoca  aki  sh4h. 

Co  mého,  io  vraf,  a  se  svým  jak  chceS.  R.  Ota^ř  hoo, 
a  c%  CBOvn  xairb  xoqemB. 

Správid  lidé  neklátí  se  se  stromův  co  plané  hniiky.  — 
SpriTnf  líAé  neberou  se  ledakdes  co  hřibové.  Č. 

Častý  počet  přátely  čioi.  —  Častá  pořádnost  dobré  přálely 
činí.  Č. 

Častý  počet,  dlouhá  láska.  &  4ecTi  pa^jnvAJ^s  4io6aBÍ. 

Počtováním  přátelství  netrpí  ujmy.  /f.  Bi  cqeri  4py»6a 
le  lepaeTCfl. 

Nepořádnému  člověku  nelze  dožiti  Slastného  iňSk.  JZ.  Eea- 
oopíMoqHUft  qe^OBtKi  ae  opoxuieeTi  bi  4o6pi  bíiíb. 

Zvykej   pořádku,  ujdeS  zmatku  na  statktí.   IBŠÉi.^  Bydž 
ajadny,  da  njebudžeS  nihdy  žádny. 


ř;fc' 


i- 


ps 


X. 

Hvét  —  člověk.  Svoboda  —  vMe  —  nmienost 
—  moc  —  pirestávání  na  svém.  Chyba.  Itiadla. 
Melze  vieiň  se  zachovati.  Prohliženi  1l  dtžltku. 

Cestováni.  —  Sntés. 

8vé^jJ|{i  yáech  lidí  domov.    A.    CBtrL  ceil  aomi  bcíxx 

Y<^4f '  SYčt,  lelky  svět,  široký  a  dlouhý  svčL  C. 

Ve  sTětě  vše  jest.    B-b  MHp-b  BbCiil  CihTh. 

Svět,  koho  těší,  klame.  P.  Šwíat  gdy  kogo  cíeszy, 
zdradza. 

Svět  neomrzí.    R.  Crferb  ue  Ha40KyqHTx. 

Svět  každému  mil,  ale  přijde  rozloučiti  se  s  ním.  /?.  Cei 
cbíti  HHJi,  4a  pascTaTbcfi  ci  hhmi. 

Svět  na  vůli  dán.  R.  Cek  cbíti  ua  bo^h)  4aH'i>. 

Ó  časy !  ó  léta  nynějšího  světa  !  A.  BpeHfl  h  .itra  hu- 
HimBflro  cBtra!  (O  tempera!  o  mores!) 

Svět  nic  není  než  změf.  Č, 

Svět  se  mění,  a  my  v  něm.  C, 

Kolikrátkoliv  v  světě  se  ukáži,  po  každé  něčím  se  na- 
kazím. P.  Jilekroó  sie  na  šwiat  ukaž; ,  tylekroč  sic  w  czém 
nakaž^.  *) 

Člověk  člověku  bůh  i  dábel.  Č.  —  P.  Czfowiek  cz(o- 
wiekowi  czasem  miasto  boga,  czasem  též  miasto  wilka.  Cxlo* 
wiek  czfowiekowi  zdrowie  (žywot,  zguba). 


*)    L.  PfunquQm  iiiurc:;,  (|iios  extiili,  rrfero.  .Ven.     (Juotíes  intcr  hoiuine* 
Fiii.  mioor  homo  rcdii.  Thom,  a  Kemp. 


fl9 

Ryba  ryboi,  plék  ptákem,  a  élovčkélovčkemžije.  P.  Ryba 
ryb^,  pták  piakiciii,  a  czlowíek  czfowiekieiii  £ywie.  UaL?u6a 
puóom  aciee,  a  AioAe  juoAkMM.    (Homo  houiini  lupu^.) 

Strom  se  podpírá  o  strom,  a  člověk  o  člověka.  S.  AfBo 
ce  la  jpso  aacjiaHa,  a  Mosem  ua  qoeeKa. 

Nepodobna  hvězda  bvězdě  a  člověk  člověku.  S.  SetsAa 
041  38^346  a  qoaeKi  04*^  qoBOKa  pas^HKje. 

člověk  časem  se  mění.  Č. 

Jaký  věk,  taký  i  člověk.  R.  KaKOBU  bIkh,  laKCl^u  h 
lejoBtra. 

Člověk  po  světě,  jak  včela  po  květe.  //.  Čovjek  po  svjetu, 
kio  pčela  po  cvjetu. 

Člověk  všady  má  své  vady.  S,  HoHa  noBOKa  Ďeai  nopoKa. 
—  Lidé  jsou  lidé. 

Všecko  se  lidmi  přemůže.  Č.  * 

Bez  rozumné  svobody  nemá  život  lahody.  Č. 

Bez  vrozené  svobody,  jako  ryba  bez  vody.  //.  Brez  pří- 
rodně slobodě,  káno  riba  brez  vodě. 

Svobodná  mysl  jediná  člověku  rozkoš.  P.  Wolna  mysl 
jedyna  rozkosz   u  czfowieka. 

Svoboda  nade  všecko  (nad  zlato).  R.  Bo4i»aocTi>  Bcero 
jjqme.  S,  C4o6o4a  Ha4'i>  34aT0. 

Kdo   žije    svobodně,   spává   lahodně,    fí.  Kto  XHiBeri  ua 

BOat,   TOn>   CflHTl   604t. 

Svoboda  pěkná  věc,   není  na  ni  v  světě  klec.  C. 

Lepši  kleci  les.  Č. 

Stříbrná  klec,  a  zlatá  svoboda.  Č.  —  R.  Boar  nraiiKt 
4jrqme  30jIOtoé  mítkii. 

Těikof  i  ve  zlaté  kleci  slavíku;  zdravěji  mu  po  zelcmém 
ieiíkii.  R  He  Ha406Ha  cojobiiio  ao^oTaa  lutria;  4yuuie  cMy 
aajeaafl  atrKa. 

Biaie  hajdukovi  po  horách ;  tamté  sprošlěu  much  i  ovadu, 
ač  mu  druhdy  býti  o  hladu.    S.  4o6po  6  xaft4yKy  y  4yry; 

ra  K0410  Hyxe  hm  0Ba4H,   eehb  uy  e  noiiy<iHO  04*^  r^a4H. 

V  poli  vAle.  A.   Bi  no4t   B04a.   Mr.  V  a04i  46^  boji. 


STobodnému  vůle,  a  jdondmii  ceitaL  Aiebo:  yobéiii 
vůle,  spasenému  ráj.  R.  BojibHOHj  boju,  a  xojuneay  wjn. 
BojíbBOuy  BOjiHj  cnaceHOMy  (žertem:  miiHOMy)  paft. 

Co. pláten  meč,  kdyi  roce  v  poutech.  Č. 

Nevolník  má  jazyk  volný.    P.  Niewolmk  ma  j^xyk  wolay- 

Ovcí  se   chce  soli,   a  sedláku  svobody.  R.  Anomm  oma 

Kl   COJIH,   a  XOJIOOI  KB  BOJlt. 

Nesvoboda  učí  svobodě.  P.  Niewolnoič  wolnoád  nexy. 
A.  Bojno  HOBOja  ymi. 

Zvůle  kazí,  a  nezvole  učí.  A.  Bojii  oopnn,  a  leBOia 
yqurb.  Bojia  a  4o6pa  Hy;Ka  noprar^  P.  Swawola  kaidego 
zepsuje.  (Odtud  i  Komenský  vzal :  Svá  vůle  každého  zepsuje, 
jakož  i  některá  jiná  pHslovi  z  polštiny  vážil.) 

Svá  vůle  v  pekle  hoH.  C. 

Dej  duší  vůlí,  nebude  chtční  konce.  A.  4aí  mjvA  bojdo, 
aaxo^ierb  ii  60^. 

Dej  srdci  zvůlí, ,  zavede  té  v  nezvolí.  A.  Jltít  cepjutyBOJn, 
3aBe4en»  toůh  bi  hcbojio. 

Přílišná  zvůle,  hotová  poroba.  A.  ylanraaa  bojů  ^aaocm 
Wh  HCBCiio.  (Z  dějepisu  slovanského  třeba  jen  na  svobodnoi 
obec  Novohradi^kou  a  na  říší  Polskou  poukázati.) 

Mnoho  se  chce,  ale  nemůže  se  vše.   A.  MHoro   zo^eici, 

4a   HO   BCe    CHOKeTCfl. 

Kdo  své  vůle  nepřemůže ,  ten  šťasten  býti  nemůže. 
A.  Kto  BO.UÍ  CBoeft  ho  nepeioxen*,  Ton>  a  cqacTjuai  6im 
Hc  loaccn. 

Žije  vlk  po  vůli,    ale   vyje    přes   vůli.    &   BoA^-ra  u 

BO.IÍ,  4a  ■  BOerb  AOBOAt. 

Sama  Mařka  tím  vinna,  že  hosta  na  postel  pustila.  S.  Can 
e  Mapa  toho  apna,  Roa  6  rocra  aa  apeacn  nycruia. 

Dobrá  vůle  stojí  za  skutek.  P.  Dobra  wola  za  ucsyBek 
stoji. 

Jak  se  komu  Ubi»  jednomu  trnky ,  druhémv  slívy.  Č.  — 
Sk.  Komu  sa  ako  lúbi,  komu  kapusta,  komu  hltby. 

Jeden  ná  rád  popa,  druhý  popovou;  zas  jiný  popavu 
dcerka  a  Iteba  i  služku.  (Jak  U  chat  anebo  liak.)  Mr.  IbhI 


S81 

jni6KTb  aoHa,  mníi  nona4i>9  a  zto  ■  nonoBjr  40VC7,  a6o  ■ 

Kdo  iSbmu  chce,  ůi  se  jedním  vlasem  pHtáhneati.  Č. 

Chtíclmu  nic  není  za  těžko,  nechtícímu  víecko.  P.  Chcq- 
c«mu  nic  nie  Irudno,  niechcqcemu  wszystko. 

K  éemn  chof,  k  tomn  láska.  Č. 

Těžkost  nstoapf,  když  YŮIe  (chaO  přístoapi.  P.  Trudnoáč 
QSt^pi,  gdy  wola  przystqpi. 

Kdo  po  čem  dycht^  potkává  se  s  tím.  Č. 

Kdo  k  čemu  má  chaf ,  najde  toho  dosti.  (A  jak  Golhe 
praví :  Po  čem  z  mládí  bažíme,  v  stáří  hojně  docházíme.) 

Kdo  odkládá,  mfti  nechce.  P.  Kto  odirhcza,  mieč  níechce. 

Bez  ochoty  zlé  roboty.  Č.  —  P.  Bez  ochoty  niespore 
roboty.  —  Hůře  jest ,  když  se  nechce,  než  když  se  nemůže. 
Hal.  Kojih  'Gfl  HO  xoiie,  to  ripme  flir&  kojm  ca  ne  Mose. 

Kdo  nemá  chutí ,  snadno  vykrůtí.  Č.  —  P.  Kto  niema 
cbfci,  wié  jak  wykr^ci.   Sic.  Kdo  němá  vdli,  víecko  ho  bolí. 

Těžko  toho  voditi,  kdo  sám  nechce  choditi  P.  Trudno 
tego  wodzič,  co  sam  niechce  chodzič. 

Osla  na  most  těžko  bezděk  hnáti.  C.  —  (ŽeneS  jako  osla 
Ba  most,  an  vždy  s  mostu.    FlaSka.) 

Bezděčnými  chrty  řídko  zajíce  uStveš.  ().  *)  ' 

Nerada  by  koza  do  trhu,  ale  musí.  (Nerada  by  kozka  na 
trh.  Červ.)  6.  —  P.  Nie  rada  koza  na  targ,  ale  musi.  Ur.  He 
xoqe  Koaa  aa  Toprb,  ra  Be4yTi». 

Nerady  slepice  na  svatbu,  ale  musí.  P.  Nie  rady  kury  na 

■  

wesele,  ale  muszq.  R.  Pa4a  6u  Bypoqxa  ai  niipi  ae  mjia,  4a 
M  X0Z041  Tanian.  ilfr.  He  xoqyTb  Kypu  aa  aecH^be,  Ta  axi 
lecyTb.  Hal  He  pa4a  KOsa  TOpry  a  Kypu  aecajno,  la  MycHTb. 

Mu8ení  veliká  a  těžká  věc.  Č. 

Pan  Musil  jest  veliký  pán.  —  Mus  je  sukovitý  kus.  Č.  — 
P.  Ums  ma  swe  osfki.  —  ČeStí  Skolmistři  též  říkávali :  Oportet 
Jert  tvrdý  nebozez. 

MnaO  jest  nejlepií  učitel.  P.  Mus  najlepszy  bywa  nauczycieU 


*)  tiía^  Pit  geiioungenen  funtm  i#  ft^el  iagen. 


Mui  iádné  výmluvy  nepH|iiDá«  f.  Pneciwko  mmm  w^ 

masz  wymowki. 

Radéj  po  dobrém,  nežli  po  zlém.  Č.  —  P.  Lepiéj  po 
woli,  nii  po  niewoli. 

Moudrá  i  v  tpm  se  hlava  pozná,  že  co  musí,  i  dobré  vUe 
koná.  P.  Mqdréj  to  gfowy  przymio(y,  co  musísz,  to  czynié 
z  cnoiy.  Ch.  VčinU  je  večput  iz  poiréboce  kreposU 

Moc  železo  láme.  C. 

Síla  kola  lomí.   Kr.  Sila  kola   lomí.   Ch.  Sila  kola  lere. 

Cvik  cviku  uhýbá.  (Jest  moc  nad  nioo.)  Č. 

Do  skály  stHleli,  siřely  mařiti.  A.  Bx  KaHem>  crpt^turb, 
rojViiKO  crp^xtik  Tepm. 

Zdi  hlavou  neprorazíš.  Č. 

Darmo  proti  vodé  plovati.  Č.  —  P.  Trudno  przeciwko 
wodzíe  pfywač. 

Tam  vůz  musí,  kam  se  koné  naprou.  P.  Tam  wóz  musí, 
gdzie  si^  honie  naprq. 

Na  hrot  máchati,  s  rohatým  se  trkati.  E(ú.  Ha  poven 
MaxaTH,  cil  poraruMi  6opoTHci>. 

Těžko  bezrohému  s  rohatým  se  bůsti.  S.  TexKO  e  myry 
cx  poraruMii  óocth  ce. 

Dosti  má,  kdo  na  svém  pře9tává.  Ó. 

Chléb  s  solí,  s  dobrou  volí.  Č, 

Neteče-li,  ale  vždy  ukane.  Č. 

Nedbám  o  velký  hrnec,  když  se  z  malého  najím.  P.  Níe- 
dbam  o  wíclki  garniec,  kíedy  sie  z  mafego  najém. 

Tak  žij,  jak  samo  béží.  H.  XiTb,  KaKi  HaĎinrii.  Jfr. 
Tpe6a  aum,  hki  HaóixcHTb. 

Co  na  jednom  schází,  druhým  se  nahradí.  P.  Co  na  jedném 
zesilo,  drugim  ú^  nagradza. 

Medvěd  tbipu  aia,  a  iím  celou  zimu  syt  žije.  IL  Miyptj^ 
04Hy  .lany  cocerii,  Aa  bck)  aniy  curi  »iBen».  (Lid  za  to  aái 
Jd  medvěd  přespávaje  zimu  časem  jenom  tuk  z  tlapy  sse  a 
tlm  se  živí ;  pročež  také  tlapy  jeho  na  podzim  jsou  tlusté  a 
tětké.  na  jaro  zas  lehké  a  vychudlé.) 


Kdo   nic   novdhu    nevídal ,    len  i  starému   rád.    R»   Kru 

HOBHHU    Ue   hBAMly    JOTb   U    BeTOUlKt   fůXh» 

Na  maléui  mlátku  také  se  uinuho  za  rok  vymlátí.  C 

Ani  sokol  výše  než  slunce  nelétá.  R.  Coko^Ii  buuic 
i'u.uma  ae  jieraerB. 

Výše  Ibu  oči  nerostou.  JB.  Biiuue  j6a  omh  ho  pocTyri. 
(Ne  vše,  co  očí  vidí  a  chtějí,  ale  co  rozum  za  dobré  uznává). 

Kdo  málem  spokojen ,  ten  v  pamčti  u  boha.  A.  Kro 
ia.iUMi  40B0wieHi,  TOTi  y  6ora  ae  saĎUTi. 

Svatá  spokojenosti,  s  tebou  všeho  dosti!  Hal  CaaTUft 
cooKOio,  rapa34i  ch  toóok). 

Chtčj  jak  nejlépe,  a  přestaň  na  tom,  co  může  býti. 
P.  Chciéj  jak  najlepiéj,  a  przestaň  na  tem,  co  može  byč. 

Nemůžeš-li  v  čem  předkovati,  není  nejhorší  i  druhovati. 
P.  Kto  w  czém  níemože  przodkowač,  nieposlednia  i  wtorkowac. 

Ncmáš-li  tabule,  zacpej  véchtem.  P,  Gdy  szyby  niemasz, 
choc  wiechciem  okno  zatkaj.  (Nemoha  dostati  čeho  nej- 
lepšího, hled,  aby  aspoií  nejhorším  za  vděk  pHjíli  nemusit.) 

Hékce  spal,  kdo  na  lavici  celou  noc  přespal.  P.  Miekko 
5paf,  kto  na  fawie  cafq  noc  przespaf.  *) 

Sladké  vyspání  —  pčsf  pod  hlavu  a  pasem  se  přikrýti. 
P.  Sfodkie  wyspanie  píeác  pod  g<ov>§  a  pasem  sie  odziawszy. 

Čím  lépe  se  kdo  má,  tíui  více  si  žádá.  HLuz.  Čím  Ijepe 
so  komu  dže,  čim  Ijepe  sej  žada.  Aneb:  Ljepe  so  maš,  a 
Ijepe  sej  žadaš. 

K&ň  žádá  jho,  a  vůl  sedlo.  Č, 

Vrtké  mysli  i  dobré  se  znechutí.  P.  Niestatecznemu  umy- 
rfowi  i  dobré  sie  zprzykrzy. 

Ač  horší,  jen  když  jinší.  Mr,  Xoqx  rapme,  ra  name. 

Kde  nás  není,  tam  dobře.  R,  Ta^  aaci  ntri,  raní  n 
xopomo. 

Bez  chyby  nikdo  není.  —  Nikdo  není  bez  o/e.  Ó.  — 
Ck  Mgdo  ni  prez  kakve-  takve  neprilike. 

Každý  má  své  škraloupy.  C. 


*)  L.  Bene  dornut;  qui  non  senlift,  quam  male  donaiat.  Sřitus, 


Vlíckni  I  jedné  vody  a  na  jedněch  lávkách  péřene.  Č. 

Vdickní  jsme  z  krve  a  z  masa.  Ch,  Vsí  srno  z  kervi  i  nesa. 

I  vlas  má  svflj  stín.  Č.  —  P.\  wlos  ma  swdj  cieA.^ 

HHch  a  bída  na  kohož  nečfhá  ?  R.  rptn  4a  6iAa  u 
Koro  ae  xneTi? 

NejmondPejíí  může  chybitL  Ch.  Najpametnéji  faleti  more. 

I  dobrému  kocourovi  myi  nčkdy  uklouzne.  CA.  I  dobroj 
mački  zna  mU  vujtí. 

Každý  má  své  vady;  ale  při  kom  se  vidí,  tomu  se  sméjL 
Blh.  BcHKOft  na  norpinuc^ ;  fHh  aa  aororo  ca  vfum^  aenj  ci 
cmMhn  xopara. 

Bélmo  babě  na  oku,  proto  i  nevidí.  S.  Elio  6a6a  aaoij, 
na  HO  BH4H.  (ftíká  se,  když  někdo  vadu  na  čem  omlouvá  au 
nepatrnou  vyhlaiuje.) 

Nikdo  svých  chyb  nevidí.  P.  Žáden  do  siebi;  swéj  wadf 
niebaczy. 

Každá  rada  po  rozumu  hezká.  A.  Bcazoi  cosln  lo 
paajMy  zoponn. 

Porada  dům  neboří.  S.  4oroBop'&  Ryfce  ae  o6apa. 

Dobrý  rádce  za  boha.  C. 

Chceš-Ii  býti  bez  vady,  nepočínej  nic  bez  rady.  P.  Chcesi 
byč  bez  wady,  niepoczynaj  nic  bez  rady. 

S  každým  se  rad,  a  jednoho  slyS.  P.  Wszystkicb  sif  radí, 
a  jednego  sfncbaj. 

S  druhým  se  radf ,  a  svého  hled.  Hal,  Pa4bCfl  4pyroro, 
a  CMOipa  CBoro. 

Více  svěc,  více  světla.  (Vfce-li  rádcův,  více  rady;  ae^ 
přijde-li  na  něco  jeden,  přijde  druhý.)  Č. 

Ve  dvou  rada,  ve  třech  zrada.  Č. 

Pán  každý  dobrou  radou  stojí.  P.  Pan  kaidy  dobil 
rad^  stoji. 

Staré  chrámy  dobré  zvony  mají.  (StaH  lidé  dobře  ra#* 
vají.)  Č. 


*)  Ktm,  3ebe<  ^aar  lyai  fcinca  ^d^alten 


Slepého  na  cesta  a  blázna  o  rada  ae  neptej.  S.  (Xitnaa 
3a  nyn  a  6y4ajy  aa  casln  ae  aa^a  nuran. 

Spalné  ae  slepice  poradí  s  lUkou.  Č. 

Snadno  jest  zdravému  raditi  nemocnémo.  8.  AbíCuo  e 
34paBOHy  óoiecHOra  caatTOsaTa.  *) 

Nejsnáze  rokovati  o  tom,  co  až  minalo.  P.  Najlatwiéj  o 
(ém  rokowač,  co  jož  pominulo. 

V  cizí  bfdč  i  bobem  poradím ,  a  vlastni  se  ani  rozumem 
aesbavín.  B.  ^y«yi>  6tAy  6o6aM  (aa  boa*)  passe^y »  a  rx 
caoel  6i4i  yna  ae  npajiovy.  (V  položeni  nesnadném  obyčejné 
bflými  a  černými  boby  hádati  a  dle  toho  raditiO 

Bez  rady  nic  nečiň,  a  po  účinku  nepykneS.  Č. 

Po  účinku  zlá  rada.  Č. ««) 

Komu  nelze  raditi,  tomu  nelze  pomoci.  Č.  —  Ch.  Kí  si 
aeda  dopovédati,  ni  mu  močí  pomočí.***) 

Zlá  rada ,  hotové  neitestí.  P.  Gotowe  nieszczeácie  z(a 
porada. 

Zlá  rada  vlastního  pána  bije.  Zlá  rada  rádci  nejhorší.  (Xf) 

Co  smfi  raditi,  směj  sám  činiti.  Ó. 

Co  radí8  jinému,  přej  sobě  samému.  P.  Co  r^idzisz  dru- 
giemu,  žycz  sobie  samému. 

V&eni  laehovati  se  nemožnost.  P.  Dogodzič  wszystkim 
aiepodobno  (trudno).tÝ) 

Nenarodil  se  ten,  kdo  by  se  líbil  viem.  —  Není  nalezen 
ďovék  ten,  jenž  by  se  líbil  (zachoval)  lidem  všem.  —  Ještě 
aebyl  v  světě  ten  rod ,  jenž  by  treiil  každén|u  v  hod.  Č.  — 
Ck.  Ni  se  joSče  na  svét  rodil,  koi  bi  svakomu  ugodil. 

Nikdo  nemůže  celému  světu  koláčův  napeci.  S.  Hiro  ae 
BOxe  niLiovB  catry  ao^aqa  HantcaTa.  II.  Ko  bí  svému  svje(u 
pogaču  namjesio  ? 

*)  Faeile  omnef,  cnm  valemas,  recta  consilia  aegrotif  darnns.  Teretit, 
**)  An§l.  When  a  thing  is  doně,  advise  comea  too  latě.    Ném.  Híaáí  ber 

^At  iófer  9íatíi, 
*^)  Am^  He  that  will  not  be  coonteird,  cannot  be  help^d.  Nim.  Sem 

li^  |a  trolly  \%  Um  ifl  ai4)t  ^  ^fea. 
f)  L.  MaluBi  conailion  conanltori  est  pesfímmn.  Synu. 
to  Aiff.  Chie  eaanol  plMse  every  oae. 


A 

y 


Ani  bflh  nemtiž  vSecbněm  vyhověti.  —  Ani  pán  bflh  se 
všem  nezachová.  H.  —  P.  Pan  bógf  ludziom  niedogodri,  a 
což  cztowielí  ?  ^S.  Hh  6oi%  hb  MOxce  cBaRom  4a  yroM. 

Kdo  n  cesty  staví,  mnoho  správcfiv  (spravovatelflv)  mívá. 
Kdo  staví  na  obecné  cestř ,  nalezne  oprávcfhr  dvS  stfi.  T.  ^ 
CA.  Koi  pri  putu  zldje,  vnogo  ima  mestrov.*) 

I  bohu  svíčku,  i  (^ertn  oharek.  (O  tom,  kdo  vSem  se  chce 
stranám  zachovati.)  ti. 

Kdo  se  chce  zah'bití  každému,  nezalíbí  se  žádnému.  Č.^ 

Bez  dolu  nebude  hráz,  a  zisk  bez  nákladu.  P.  Bez  dolu 
yrroMa,  bez  nakladu  zysk  niebedzie. 

Kde  se  tisíce  vydélají,  mohou  se  sta  obStovali.  S.  4t  ce 
xH^fl4a  4o6ie,  cTOTHHa  ce  Hoxce  noK^oanTH. 

Lépe  na  f)av1n(^  získati  kopu,  nežli  v^rdunk  na  hedvábí,  t. 
(R.  139fi.) 

Lépe  vydíMnli  na  mlátě  (blátč),  nežli  prodélati  na  zlatě.  t. 
—  S.  Bojit  a  Ha  MeKnnaNa  4o6uTn,  aero  na  s^ary  mTCTOBan. 
(Též  Arabftm  známo:  Lépe  na  blátr*  získati,  než  na  pížme 
škodovati.) 

A  třeba  písek,    jen    když  by  solil.    /f.  Xoth  6u  necoKi, 

TO.IbKO   6h   CO^H^l. 

Třebaf  i  pes,  by  jen  vejce  nesl.  A.  Xoth  6u  neci 
(qepii),  TO.ibKo  6x  aíiua  aeri. 

Čuba  se  nenosí  pro  krásu ,  ale  pru  teplo.  R,  IlIyGy 
iiocflTi  ne  4'iH  KparoTU,  a  4^h  ren^OTM. 

Chlub  se  bába  strůjem ,  a  kráva  diijtun.  A.  Kpacna  6a6a 
noBOCHi,  e  Ropoea  y4oeMx. 

hJí  nehezky  skrojen,  ale  pevn^  u^it.  H.  Ht*  .ia4Ho  cKpoeH> 
.Ta  Kptnao  ciiihti. 

Oiil  co  (Mň  (pomoz  co  pomoz),  jen  když  jest  k  pialnosli.  t. 

By  nám  kobylka  zbrafi  vezla,  a  my  rádi  za  ní  pěiky. 
A.    Han    6u   .«oma4Ka    pyxcbe   neajia ,    a   mu    6i    3a    ne!    ■ 

niUIH   DMH. 

Jezdce  švec  pozdraví,  pěšímu  se  poklonL  (/. 

*)  L,  Uai  •tmii  íb  calle,  nnlton  habct  Ule  magiitroji. 
**)  if,  Qaien  haie  |ior  comnn,  hair  por  nÍD|run. 


Nemflie-Ii  kovali ,  ale  pomáhá  dýmati.  (Vidy  k  něčemu 
pláten.)  Č 

ChMb  na  cesié  netíží:   P.  Chléb  w  drodse  níedfiy. 

Netíží  rohy  jelenu ,  ani  křídla  ptákn ,  ani  oteš  koni.  P. 
Nieciež^  rogi  jeleniowi ,  ani  skrzydfa  ptakowi ,  ani  owies 
koniowi. 

Datlovi  svĎj  nos  nepřekáží.  P.  Dzi^ciofowi  swdj  nos 
niewadxi. 

Lepší   malý  zisk,   než  veliká  škoda.    (Lepší  ziStěk,   než 

škodkaO  ^^ 

Lepší  alédka  než  škoda.  P.  Lepsza  szkodka  nižii  szkodB. 

Lépe  jest  býti  zbitu,  než  do  smrtí  ubitu.  S.  Bojit  e  6uth 
I  laGieR}',  Hero  nocee  y6leny.  Anebo :  Eo^t  g  h  paHeni  nero 
yóieai. 

■ 

Na  cestu  nepospíchej,  dříve  rozpočítej.  A.  "fixan  bx 
Dyrii  He  cotma,  a  npex(4e  4eHbrH  opanaca. 

Peněz  a  opatrnosti  na  roste  nikdy  nezbývá.  Č.  -^  fí, 
Kor4a  t4enii>  ai  nyrb,  ocTopoxceni  6y4i>. 

Napřed  se  nebe  ptej ,  polom  se  v  cestu  dej.  R,  noro4H 
Bi  4opory  cÓHpaTbCfl,  noKa  Btrpu  nopeMinaTca. 

Pocestnému  cesta  nestojí,  fí.  4opo3icHo^y  nyn  ne  ctohtx. 

Veselý  na  cesté  tovařiš  za  dobrý  koť^ár  stojí.  Č. 

Cizina  rozum  ostří.  R.  ^y^Kaa  CTopona  npHĎasHTX  yia. 
ř,  Kto  obcych  krajów  co  zwiodzi,  domaki  w  rozum  uprzcdzi. 
—  Doma  se  vychová  tele.  Č. 

Chválí  cizí  krajiny,  a  sám  ani  krok  z  dědiny.  R,  Xaa^iiTX 
■Tvyio  CTOpoH}',  a  canx  nn  na  nor}'. 

Proměna  krajův  nezlepší  mravíiv.  P.  Odíhiana  dalekich 
krajów,  niepoprawi  obyczajów. 

Není  na  svt^t(^  ló  strany,  kde  bys  zléi^il  duše  rány.  P. 
Xíejsc  rozmajitf*  odmiany  níoulocza  dusznéj   raný. 

Kdekoliv  budeš ,  sebo  nikde  nozbudes.  P.  Gdziekohvick 
jedno  bedziesz,  siebic  ni^dzie  nícpozbedziesz. 

Daleko  šel,  a  dobra  nenašel.  jR.  4ajieK0  mejix,  a  4o6pa 
le  aamejrb. 

Kde  se  polepšíš,  tu  si  polepšíš.  Č. 


Talák  mnoho  světa  zrejdf,  a  bratra  nikde  nenudě.  P. 
Biegun  wiele  zwiedzi  swiata,  a  nigdzie  nienajdzie  brata. 

Všude  byl,  a  nikde  neobstál.  Č,  ,^ 

Tolák  nikde  místa  nezahřeje.  Č.  ~  CJk.  Koi  zmír  putuje, 
nígde  nestopi  mésta. 

Kdo  doma  sedí,  ten  se  zlé  příhody  schodL  Č. 


Co  se  na  jiných  nelíbí,  na  sobě  netrp.  P.  Coé  sle 
w  drugich  niepodoba,  w  sobíe  niecierp. 

Jinak  smýdlejf  lidé  o  nás,  než  my  o  sob&^:;p.  Jinaczéj 
ludzie  o  nas  rozumíejq,  níž  my  o  sobie. 

Každý  se  rodí,  ale  nekaždý  mezi  lidi  se  hodí.  /?•  Bamol 
poAiTCfl,  4a  ne  scairb  bi  judam  TOAjncn. 

Nehodí  se  každá  obuv  na  jednu  nohu.  (?.  *) 

Kdo  nedosléchái  nech  se  domysli.  Č. 

Bud  všímavý,  ale  ne  zvědavý.  R.  Byjp^  npniTJiiBi,  4a  le 

6y4B  H3BÍTJiaBl; 

Kdo  za  dveřmi  poslouchá,  sám  o  sobě  slýchá.  C. 

Zlá  tam  odtucha,  kde  šepcí  do  ucha.  P.  Zla  tam  otucha, 
gdzie  szepc^  do  ucha. 

Neběž  jako  divý,  ostýchej  se  lidí.  Č. 

Šaty  dělají  lidí  a  hadry  (kloci)  vši.  Č. 

Jda  s  lidmi  nepředbíhej,  ani  v  stranu  nepobíhej.  Jfr.  ITo- 
nepe4H  ^io4eÉ  ho  ělxca,  a  bi4'b  ^io4eÉ  ne  04iCTaBaft. 

K  hostině  ani  první  nebuď,  ani  poslední.  P.  Na  ucíU 
niebqdž  pierwszym,  ani  ostatním. 

Do  domu  před  hostem,  z  domu  za  hostem.  P.  W  don 
przed  gosciem,  z  domu  za  gošciem^- 

Jez,  co  li  dají  a  odpovídej,  když  se  ptají.  Č.  —  JI.  4to 
oocTaBfln>,  TO  ■  Rymaft,  a  xoaaHHa  si  40Mt  c^ymai. 

Chléb-sůl  jez,  a  čiň,  co  káže  kněz.  A.  XjAOit-^coM  aynal, 
a  406piirb  4i04eft  c^ymaft.  —  Kto  4o6puxi  4io4eĚ  cjynaeni 
Ton  C4ame  Bymaeri. 


*)  L,  Hra  oaai  eaadwB  ralca—  Miias  padl.    B§rmĚ» 


Ridj  by  oči  jedly,  ale  huba  nemůže.  Č.  —  Odí  vidí,  ale 
nby  neberou.  B.  Tjmvb  bhahti.  4«  syóii  Heftiier&. 

Oči  jsoa  nesytá  věc.  Č. 

Ocl  jsou  podvodnice.  S.  Ohm  cy  aapajme. 

Čím  oko  napaseš ,  tím  břicha  nenakrmíi.  Hal.  Hrnn  oko 
unacemb,  Tmii  qepeaa  ae  Haro4yemi>.  P.  Palrzyč  a  níexaiyč 
malá  ohrada. 

Rošti  psAm  tráva,  lidyž  má  kobylka  zdechla.  Hal.  Pocth 
Ky  rpana,  rojh  hofo  koha  Hena. 

I  -kočka  na  biskupa  hledí.    Kr,  I  maček  biskupa  gledL 

Jedno^Ékp,  ale  vidí  daleko.  R.  Oamo  oko,  4a  Bi4irb  4a4eK0. 

Poznťw  po  očích,  kdo  chodí  po  nocích.  R.  SHan  no 
oiavi)  KTO  xo4HT'ii  no  HOMan. 

Veselé  srdce  s  kužele. přede.  //.  Veselo  sérdce  kudjelju 
přede. 

Kdo  nachýlen  k  smíchu ,  nachýlen  Mké  k  pláči.  S.  Koi 
cy  aa  cvkfl  ckjiohhu,  ohh  h  Ha  uami. 

Na  velký  smích  rád  následuje  pláč.  Ck.  Za  smóhom  va- 
líkem  sledi  rado  plač. 

Krátká  veselost  dlouhou  často  činí  žalost.  Ch.  Krátko 
veselje  dugo  večput  číni  terpljenje.  —  Radost  seješ,  hoře 
ineš.  ň.  Pa40CTb  ctemb,  ropě  xcHemb. 

Zpívá  kohoutek,  těší  ho  živfltek.  R.  IIoeTi  KOqoTOKi^, 
ricTb  n04&eT'ii  npo  hh40é  xchbotoki. 

Labuf  pod  oblaky,  motýlek  jedva  nad  zemí  —  každému 
ivé  určeni.  A.  AeGeAh  no  no4He6ecbH),  lOTUJieKii  Ha4'b  aevieft 
lyrb  —  ncHKOHy  cboě  nyrb. 

Kdyby  jinoch  věděl ,  starec  mohl ,  lenoch  chlěl :  ničeho 
by  se  v  světě  nedostává^).  CA.  Dabi  mládenec  znal ,  starec 
■ogel,  lenjak  hotel:  nikaj  dobra  nebi  bilo .zapušóeno. 

Ten  mlid  jest,  kdo  zdráv;  ten  bohat,  kdo  bez  viny;  ten 
Tesel,  kdo  si  hlavy  neláme  a  s  bohem  se  těší.  P.  Ten  m<ody, 
co  zdréw;  ten  bogaty,  co  niewinien;  ten  wesof,  co  nieuwaža 
t  bogiem  si$  cieszy. 

Děti  povídají ,  00  činí ;  staří ,  co  jsou  činili ;  blázni ,  co 
by  činili  měli;  stateční,  co  by  rádi  činili;  rozumní,  co  činiti 

19 


shiSi.  CA.  Détca  povédaju,  kaj  činíju;  sttri,  kaj  m  véinilí; 
bedaki,  kaj  bi  včinití  niorali;  serdčeni,  kaj  bí  vďniti  iil#; 
pnmetní,  kaj  je  činiti. 

Sloto  vyřčené,  dědictví  ztracené,  čas  jeni  pomine, 
6  vodou  co  uplyne  —  nikdy  se  nenavrátí.  P.  Síowo  wyrie- 
ccone,  dziedzictwo  ztracone,  i  czas  który  minie,  s  woda  co 
upfynie  —  nigdy  si^  niezwracaJQ. 

Velké  bohatství,  věrná  láska,  téžká  nemoc  a  raněné  svě* 
domí  utajiti  se  nedají.  P.  Wtetkíe  bogactwo,  vrienm  mifoié, 
cieftka  choroba  i  zranione    sumnienie  níemogq   byé   zatajone. 

Jsi-H  hřib,    lez  do  krosny  (do  koše  s  tebofU    P.   Jeális 

■ 

grzyb,  ležže  w  kozub.  11.  HapemuHCb  rpy34eHT»,  jrkan*  n 
KysoBi.   Mr.  Ko^n  HaasaBCA  rpnóOMi,  to  ^tai*  y  KysyB-b. 

Jeden  žid  n(*délá  jarmark.  Ch,  Jeden  židov  nečíni  senjma. 

Jedna  lastovka  nedělá  jara.  Bez  jedné  laštovičky  léto 
Inide.  Č.  —  P.  Jedna  jaskdfka  nieprzynosi  wíosny.  Anebo : 
Jedna  jaskdfka  nieprzynosi  lata,  i  jedna  míasta  nieuczyni 
chata.  Hal.  E4Ha  ^acTHBKa  iie  poóHTb  Beomi.  A.  O^aa  Jia- 
CTOMKa  BecHU  BC  Ai^aeri  (bc  qHBiiTi).  Ch.  Jedna  lastovica 
ne  čini  protuletja.  8,  64Ha  ^acra  ne  mrhr  npo^tha.  Blh.  Ci 
ejmif^  A^cmmif^  npo^trb  ne  craBa.  *) 

Jeden  strom  nedělá  háj.  Č.  —  Sic,  Jedno  dřevo  nenie 
hora.  —  Pro  jeden  kmen  les  se  nesvalí.  HlAti,  Jeneho  Stoma 
dla  holá  njepanje. 

O  den  se  léto  neopozdí.    P.  Dniem  lato  nie  požne. 

Bez  jednoho  člověka  mfiž  dobře  trh  bfti.  8,  Beai  €4Horb 
qoBCKa  Moxce  ďuth  Bauiapx. 

'Kdo  se  psa  a  chtipce  neujme,  ten  také  o  ženu  ra  neza- 
stane.  P.  Ktu  sie  o  psn  i  o  chlopra  niewežmie,  níewežmie 
sif  i  o  žone. 

Nejednomu  mysl  na  koně,  a  paty  u  popele.   Č. 

Špatná  jízda  za  dobrou  chAzi  nestojí.  C.  —  B.  naopak: 
Bojrk  a  H  fla  Haftpi^aBÍeMi  kohk)  BxaTM,  aero  ntinfeue  arhi. 

^)  L,  Una  hirando  non  farit  ver.    Šp.   Una  golondrina  no  hata  verano. 
•        Angl.  One  <wallow    makes  no  fnimmer.   Nim,  tfinc  ^^loalbt  nioi^t 
feine  n  CcatmeT.    Čud.  £i  flka  pitoke  te  anit. 


4m 

v  chomoute  J(obylii  tábi^e  cp  $íl«.  /?.  4iWAI>  .Pi*  i^OMyrt 
■eaeri  no  Moryrb. 

By.  JkAň  o  své  síl^  vč^jčl ,  nikdo  by  na  něnn  x^epseděl. 
P.  By  koA  o  8wéj  sile  wiedzíaf,  žáden  by  pi&wjdio  na  nie^ 
niensiedual. 

Když  vůz  namažeš,  jak  bys  třetího  Jf^pě  pflgf^j^  P. 
Kiedy  wóe  nasinanijesz,  j^ko  byá  Xrzeciego  ,k(iinia  jWfsyprzqgl. 

Když  na  medvěda  žalud  padne ,  bručí;  la  Jsdyř  kQ  H^9S 
ideK,  mlčkem  se  klidí.  (Človék  v  malých  nesn^ch  často 
hůře  si  vede,  než  když  ho  potká  veUké  Ii6$t6«tf.)  P.  Kiedy 
niedáwiedsia  uderzy  gaf^ž,  tedy  rykníe;  a  4iedy  go  idrzewo 
przywali,  tedy  milczy^  Anebo:  Niedžwiedž  jTOgo  na  iof^dé 
ryka;  gdy  gafqž  spadiuc,  mHczkíem  nmyka.*) 

Palec-'li  mu  skřiviš,  křičí:  a  dáš  mu  péstí  za  ucho,  mlčí. 

lliP.   IlaJieUB    CKpHBHUft,   ICpBVHTk  .*   Ky^MKOMl  HOpCKHemb,  'MQBqHTIi. 

Ani  lesu  neposekej ,  ani  bez  dříví  domů  nechoď.  //.  Ni 
fore  posjeci,  ni  bez  dárvah  domn  dodji.  S.  Ha  rape  o«^  do- 
ciiuiy  Hi  Óen-b  4pBá  40Ha  40tiH. 

Kdo  se  vrabrův  bojí ,  nech  prosa  nesije.  S.  Ko  ee  6011 
Bpaóaná,  neví  ne  cte  np4h£.  Polák  zas  dí:  Dlaiptaatwa  aiesiač 
glupatwo  albo  lenístwo. 

Jiným  se  divrli,  a  sami  se  na  ledu  prolomili.  /?;  4pymi 
jdBajDicii,  a  caMH  aa  AhAy  o640NH4hci>. 

Zapřáhl  přímo ,  ale  jel  křivo.  R.  Sanparx  npnuo,  a  no- 
ixajrb  KpHBO. 

Těžko  nesl,  a  domů  nedonesl.  H.  Taveno  noaeci,  a 
iOHofl  ae  npHHeci.  —  Ode  mne  odvedl,  a  k  sobě  nepřivedl. 
£.  0ti  Mcaa  OTse^ii,  a  ki  ce6i  ae  npaBe^i. 

Mířil  na  vránu ,  a  trefil  krávu.  Mířil  na  orla  ,  a  trefil 
Tola.  JL  MtmJi  bi  Bopoay,  a  nona^i  bi  Kopoay.  Mr.  Uíjhbi 
n  opjia ,  Ta  nonaei  B^  BO^a.  Co  do  smyslu  podobné  jest 
Sic.  Zmeriv  na  něprjalělóv,  praáčil  prjatěldv. 

Potkal  s  radostí  a  sprovodil  s  žalostí.  R,  Bcrptra^ix  ci» 
piAOcmo,  a  npoBOAH^i  cn  aca^ocTbio. 


*)  ÍM.  Meixka  gille  užgauU  baubjíi,  fzaká  prislégUi  tyl. 

19* 


Vysoko  podňal,  a  nfzko  pustih    f?.   Bucoro  no/puíÁ%j  4t 

HH3K0   0nyCTH4l. 

Koupil  boty,  a  nepozbyl  bosoty.  R.  Kyunjrh  canorv,  4a  ae 
■86ujri  60COTU. 

Hotovil  sáné,  a  koně  ty  tam.  R.  Fotobh^x  Qw^aujtl)  caM, 
a  jioma^H  eponaju. 

Časem  s  kvasem,  a  jindy  s  vodou.  R,  Hacoirb  n  Ksacor^ 
a  nopOM)  ci  B040K). 

Ve  dne  mračný,  v  noci  jasný.  Č,  —  R.  noyrpy  6tciTCii, 
a  no  BeqepavB  nimnrcn. 

Dobře  chrněli,  když  se  tyčky  drží.  P.  Dobrze  chmielowi, 
gdy  Biq  tyki  irzyma. 

S  pomoci  řeky  plynou.  P.  S  pomoci|  rzeki  p(yni|. 

Kde  vrba,  tam  i  voda.  Mr.  Tab  Bep6a,  ran  ■  B04a. 

Síti  se  vodou  sytí.    HLui.  Brunka  so  rady  wodži  tunka. 

Špatné  léto,  když  slunce  není.  R.  Xvao  jitro,  Rorjia 
cojiinia  Htn. 

Na  své  ovoce  může  kdy  kdo  chce.  8.  Y  cnoe  aohe  ««/% 
RO  xolie. 

Zli  obrana  sově  vrina.  R.  Bopoaa  cost  ho  o6opoM. 

Neptej  se  u  kočky  po  koblihách  a  u  psa  po  koláčích. 
R.  He  cnpamHBai  y  KomRH  jienennw  a  y  co6aKi  6;niHa. 

Bez  konce  potřeba,  když  je  víno  (pivo),  není  chleba.  Č, 

Kdo  nechce  slySetí,  musí  čití.  DLui.  Chtož  Aoco  sluííai, 
ten  dej  cuá.*) 

LiSka  hřeje,  kuna  chladí,  sobol  zdobí,  beran  vSi  plodí. 
P.  Líb  grzeje,  kuna  clrfodzi,  sobol  zdobí,  baran  wszy  pfodsi. 

Krátká  modlitba,  dlouhá  klobáska.  Č. 

Na  dožádání  nejlépe  jest  housku  koupiti;  nebof  nelfbí-U 
se,  sám  snístí  můžeš.  P.  Dia  przyjaciela  najlepiéj  kokielkf 
kupic;  bo  jeéli  mu  si^  niepodoba,  tedy  j^  sam  zjész. 

Z  písně  ani  slova  nevynech.  R.  Hax  ntcaa  c^osa  le 
BUBíHeou.  ifr.  3i  ntcai  C40Ba  ae  auKiuaeTCfl. 

Žij  bez  hluku,  a  přilož  ku  psaní  ruku.  R.  HKmbm  b%  rnm, 
a  Ri  Han  rpaiiOTKa  nanu. 


*)  Nim,  Set  nt^t  ^«ren  toiU,  muf  fú^Un. 


XL 

Zdrávi*  Střídmost  —  správa  života  —  potravy 

•  nápoje.  Nemoc  —  lékařstvi.  Krása.  lEladost 

—  starost.   8mr<.  Začátek  —  konec. 

Zdrávi  hlava  všeho.  R.  34opoBbe  Bcešy  ro40Ba. 

Bez  zdraví  není  bohatství.  S.  Eeai  34paB4ii  aesa  6oraT- 

CTBa.*) 

Zdraví  na  vSecko  vystačí.  Č.  —  S.  TKmwh  (34paBi)  he 
lOBen  cae  jvhhhth. 

Človdk  pro  zdraví  vSecko  váží.  P.  Wszystko  czlek  dla 
idrowia  wažy. 

Ostřihej  zdraví  pod  starost.  R.  EeperM  34opoBbe  004*^ 
crapocTb.  (V.  Čes(.) 

Zdrayý  nemocnému  nevěří.  Č.  —   Zdravému  vSe  zdrávo. 

A.  340p0B0liy  BCe   340pOBO. 

Co  máš,  ne  tvoje,  i  zdraví  na  dvoje  (nejisté)j>  C. 

Třeba  chaloupka  tmavá  (jedlová) ,  jen  když  duše  zdráva. 
K  XoTb  H36a  e40Ba,  4a  4yma  34opoBa. 

Zdraví  od  srdce,  a  nemoc  k  srdcí.  (Dobré  svědomí,  veselá 
mysl,  spokojenost,  nepoddávání  se  vášním  a  náruživostem  jest 
počátek  zdraví;  nemoc  odevšad  zas  přgítí  mohouc  vždy 
k  srdcí  míří.  Jak  mnoho  v  nemnohých  tu  slovech  obsaženo ! 
Srdce  tn  považováno  jako  chranitel  zdraví  >  jako  střed  života, 
rypouštéjící  ze  sebe  paprsky  ke  všemu  tělu,  kdežto  zas  jako 
I  obvodu  ke  středu  choroby  se  tisknou.)    Č. 

Srdce  má  uši.  A.  Y  cep4ua  ecTi>  yuia.  (V  obecné  mluvě 
Bii  znamenají  tolik  co  síně,  atriu  cordis,  auriculae.   Příslovím 

*)  Án^L  Health  ís  above  weallli. 


pak  tímto  cbce  se  říci,  že  srdci  jakýsi  zvláštní  útlý  cil  dán 
jest  a  jako  ostřejší  než  v  samo  ucho  sluch  v  ně  vložen,  kte- 
rým rychle  vnímá  a  opovídá  vše,  co  životu  našemu  pro- 
spéšno  neb  škodlívo.)  Podobné  jest : 

V  duší  míra.  A.  4jiua  itpa.  (Co  a  pokud  zdraví  a  iílí 
našemu  přiměřeno,  a  kdy  zmíry  se  vykračuje,  k  poznání 
tomu  netřeba  hluboké  moudrosti,  anof  sám  přirozený  cit, 
chceme-li  jen  dbáti,  dostatečně  to  ohlašuje,  a  tudy  sama  ži- 
votní moc  neboli  duše  míru  udává.) 

Přirození  na  mále  přestává.  Ch.  Narava  je  z  málam  xa- 
dóvoljna.  *) 

Prostě-li  žiješ,  sta  let  dožiješ.   R.  }Khbh  npocTO,  npoaw- 

BemB  A^Th  00  cto. 

i&y  \mi  s  tMŘmetň ,  obejde^  se  bet  lékařflv.  /f.  TKmbu 
ch  paayiOMi,  a  ^tKapoKi  ne  Ha4o6HO. 

Zvolmii-li  jedeš ,  dále  dojedeš.  R.  Ti^me  t4euu> ,  4i'ii 
6y4euu>. 

MH  dar  boží ,  střídmé  požij.  ř.  Dafdl  hóg  daty,  ožy waj 
miary. 

StřMtfMiftt  se  při  hojnosti  poznává,  a  íie  v  nouzi.  P. 
Skromnoéé  w  dostatku  poznač,  nie  w  n^dzy. 

Nedobírej  do  dtia.  —  Sladkosti  se  nedobffej  až  do  hoř- 
kosti. P.  Niedobieraj  do  dna.  Sfodkošci  niédobiertfj  do 
gorzkoéci.  * 

Aozkoše  mírné  užívej.   P.  Rozkoszy  skromno  zažywaj. 

Čím  pohráváš,  tím  se  ukoleš.  R.  MImi  noHrpaemb,  rhm 
n  3amM6emBCH. 

Veselá  tnysl  půl  zdraví.  (Žertem  se  druhdy  k  tomu  rý- 
muje :  Celé  tele  pĎl  krávy.  Anebo :  Nemoc  holé  nezdraví.)  Č- 
—  Kr.  a  CA.  Dobra  miselpol  zdravja.—  Staré  přísloví  tak  praví, 
že  dobrá  mysl  půl  zdraví. 

Na  lékaře  nemyslí,  kdo  jest  veselé  mysli.   Č. 

Nezlob  se,  aby  játrům  neublížil  (aby  Žluč  nepukla). 
JL  flfé  cep4>ci>y  ne*ieHB  jionneTi. 


1  L.  Nalura  paucíi  contenu. 


9^ 

ČisloU  pAi  idravL  (Místepi  zas  říkají :  Muzika  půl  idranrí.)  Č, 
—  &  HiCTOTa  nojOBHua  cnaceuba.  *) 

Třeba  cbodobaě,  jen  kdyi  čistotně.  P.  Choc  ubogo,  byle 
chfdogo. 

Sám  sebe  bije^  kdo  nečistě  žije.  R.  CaNa  ce6a  pa6a 
therbj  mo  neuiCTO  BeACfh. 

Nemůže  každý  stkvostný  oděv  inílí;  ale  čistě  mftž  každý 
choditi.  li.  Ne  može  svaki  lepu  odéčo  imatí;  ale  svaki  može 
&t  biti 

Kůň ,  panna  a  víno  veliké  čistoty  potřebují.  P.  Kon,  panna 
i  wino  wielkiego  och^dostwa  potrzebuj^. 

Neber  v  mce  Seredu,  nezprzňuj  pohledu.  Mr.  He  aaAiiail 
nua,  He  KajMi  CBoro  aa/ia. 

Mnoho  jídel ,  mnoho  nemoci    C. 

Kde  pití  a  hody,  tam  i  cborpby.  fí,  Faí  napu  a»  nam 
raii  ■  Reaoqa. 

Kam  stfíďmost  nechodí,  tam  chodí  lékař.  Č. 

Hlád  UildeJ  kosti ,  a  stár  kaSi  jez.  R.  M(i404i  kocth 
fioan,  a  ctfgfr^  aamy  tm. 

Půst  nikoho  neumořil.  R.  Hhkto  c%  nocra  le  ymnpHjFk. — 
Známo  jest,  jak  mnoho  předkové  naši  na  posty  drželi,  a  jak 
pKsné  Rusové  posavad  je  zachovávají,  zvláště  v  pálek  a  ve 
středu,  nábožnější  i  v  pondělí.  Na  to  naráží  i  nástedající  ná-* 
rodní  pohádka:  (lojMyóa  cyxaro,  noji476a  cHparo,  4a  MaxymKa 
aoiOTaa.  Půl  dubu  suchého,  půl  dubu  syrého,  a  vrcholek 
[neděle')  zlatý. 

Jez  do  polosyta,  pij  do  polopita,  vyjdou  ti  níei  plno  léta. 
R.  tsKii  B^  nojicura.  neů  bÍ  no^obAua,  npomHBomb  bíkt»  40 
BOjna. 

Pracujíce  jezte  více.  R.  Kto  cbíhci,  toti  no6o4i>me  t^b. 

Hladové  břicho  lehčí,  a  syté  lepši.  A.  He  iauia  Jierqe, 
I  aolama  AjHvie, 

Ponoukej  ruce  k  dílu.  a  ne  hubu  k  jídlu.   C. 


*)  #lr.  fitotUlé  aourrít  1«  §nm%é. 


Hubé  nikdy  nevéř.   Č.  —  P.  NietrzBbn*  gfbie 
(Os  esl  impostor.) 

Nejez  na  sádlo,  ale  na  sílu.  R.  He  40  xipy,  a  óim  6u 
sny. 

Nemnoho  jídej,  ne  všecko  zvidej  (málo  jídej,  moc  ne- 
zvidej),  budeš  dlouho  živ.  Č,  —  Mr,  Ta  ho  nurat,  a  to  crapiii 
6y4eiiiB.  —  Ne  všeho  zvídej,  budeš  dlouho  mlád.    červ. 

Neví  čiovék,  po  čem  ztloustne.   Č, 

Co  sytí,  sílí.    CA.  Od  česa  sit,  od  toga  debel. 

Plíce  krm  větrem,  žaludek  zemí,  \Mi  vodou,  srdce 
ohněm  —  a  dobřef  bude.  (Miluj  čerstvé  povětH;  iív  se  lim, 
co  tvá  zemé  dává,  a  zvlášté  rostlinami;  myj  te  často,  a  bud 

v 

veselé,  laskavé  a  nábožné  mysli.)    C. 

Hlad  netrpí  mrazu.  Aneb:  Chlad  nepřítel  hladu.  R.  Xo- 
j04y  HO  TepuHTi  roji04i»-  (Při  lačném  životě  nedobře  jest  ve 
mhlavé  a  studené  povětří  vycházeti.) 

Kdo  sladko  jidá,  nesladko  spává.  R.  Cjia4K0  icrca,  luoxo 

CMTCH. 

Kdo  chce  spáti  sladce,  nech  večeří  kritea.  —  Krátká 
večeře,  lehká  noc.  Č.  —  Krátká  večeře,  dlouhý  život  S.  Kpanca 
BO^epa,  4yrift  xasorb. 

Domácí  večeře  nejlépe  svědčí.  //.  Domača  večera  naj- 
bolje  probude. 

Je-li  jasno,  záhy  vstávej ;  pakli  mračno ,  déle  spávej.  Č. 

Na  lože  o  deváté ,  s  lože  o  páté.  CA.  Ob  devět  na  krevet, 
ob  pete  na  péte. 

Co  neuspíš  před  půlnocí,  po  půlnoci  nedospíš.   Č. 

Hodina  před  půlnocí  lepší,  než  dvě  po  půlnoci.  Č.  *) 

Dobré  vyspání  stojí  za  snídnní.  Č,  —  Polák  zas  něco 
hruběji  praví:  Spokojné  wyfejdanie  stoji  za  sniadanie. 

Kde  se  nocí  nekladeš,  budeš  dvěma.    Flaška. 

Neslané  jídati,  co  nemilého  líbati.  A.  He  co40ho  X4eůan, 
liTO  HeMi4aro  nijiOBarb.    . 


^  An^L  One  koaťf  sleep  before  midBifht  tf  worth  two  kam 


Bes  Mli  mĚňá  sladko,  bes  dileba  nenř  syto.  ÍL  Ben  cojm 
le  cja^io,  6earh  xitóa  le  cutho. 

Bez  Meba  polovice  obAda.  R.  Eeai  xjt6a  no^osna 
oMjia. 

Mékký  chléb  kapso  vyjídá.    Č. 

Koláč  se  brzo  přejí,  ale:  chldb  nikdy.  JL  Kaia«%  cKopo 
HprkcTCfl,  a  xjrkói  UKor^a.    Ob  zajaia  curi  ne  óy/iemb. 

Chléb,  boií  dárek,  sytí  a  sílí.  (^.  —  A.  Cb  qerom  ve^o- 
Birb  curh  u  KplooRi,  xaxi  ne  ei  X4t6a? 

Chléb  a  voda,  sedlská  ztrava.  R,  XáM^a^  B04a,  xpe- 
cnncKaa  (loaaiusaa)  t/ia. 

Do  sytá  ddeba,  penéz  co  třeba,  šatstva  co  unesu. 
B.  Xjikóa  c%  Áymy,  Aeaerb  ci  nymji  Juana  ci  aoniy. 

Chlebíček  náš  tatíček,  kaše  matka  nade.  R.  XáM%  lami 
(kiT»mxa,  a  zama  HaryinKa. 

KaSe ,  matička  (útěcha)  naie.  C  —  P.  Kasza  wysloffa 
Msza.  JL  Vmmmteih  zama. 

loláJhgiillii^lflDho.  P.  Kolacz  grunt  wszystkiego. 

Bez  koiájftr  není  svatby.   P.  Bez  kolaczy  nie  wesele. 

Krásný  toul  střelami ,  a  oběd  buchtami.  Anebo :  ňeku 
krásí  břehy,  a  oběd  buchty.  A.  Ko^azi  npnroxci  crptjiaHH, 
I  06I41  niporam.   Kpacna  ptza  ěeperauz,  a  06141  niporaMH. 

Vejce  dneSní,  chléb  včerejší,  tele  Šestinedělní,  a  víno 
Iónské.  Č.  —  P.  Jaje  dzisiejsze,  chléb  wczorajszy,  ciel^ 
szeiéniedzielne «  a  wino  ^oiiskie  najlepsze.  *} 

Máslo  kraví  jez  pro  zdraví.   R.  Mac^o  zopoBbe  zymai  aa 

Máslo  před  obědem  zlato,  po  oběde  stříbro,  a  po  večeři 
oloTo.  P.  Mas^o  przed  obiadem  zloto,  po  obiedzie  srébro,  a 
po  wieczerzy  ofów. 

Máslo  k  snídaní  od  zlých  par  chrání.    Č. 

Splákej  mléko  z  útroby^  chceS-li  ujíti  choroby.  P.  Splocz 
nléko  z  w^troby,  chcesz-ll  ujiáé  choroby. 


*;  L  Otudi  unins  horao,  panis  uniu«  díeí,  viknluf  unias  meaiif,  yinam 
annu  anni. 


Ifmi  lefší  ivéKny  jako  iad#  hiMídka :  (MM  iperí ,  dobrý 
prachy  nehaň  mi  též  masíčka.  P.  Niamaas  lepaiéí  žwiatsyiiy 
jtko  naaza  g^aka:  dobré  piérko,  dobry  aaech,  irtégvÉ  mi  i 
mi^aka. 

Jeřábek  panský  pták,  ale  cUapaká  (Mlrafa.  P.  Jévs^bek 
paAaki  plak,  a  ohfopaka  poMfvra. 

UMiiý  alanec  a  nadínmý  r^k  Smí  dobrý  irak.  Č. 

ftedkoT  Yiéako  ztrávf ,  a  sama  žatodak  lalthAe. .  Č.  — 
A.  HecHOBi  H  pk4i»Mi  aa  xaaOTk  Kpino. 

Nejei  ředkTe,  až  se  ipoti ;  nepij,  ai  ji  artrávtf .  P.  Miejedz 
rzodkwie,  až  sie  zapoci;  niepij  po  niéj,  hž  aí^  prsewroci 

Cibttie  aodaMro  Aeduhův  leči ;  česaek  Jiah  aednera  při- 
vodí. R.  Ayzí  cemh  ao^yroai  jrimwb;  wcaon  cen  ■ojorroit 
aaaoAm. 

Česnek  třikráte  přesazovaný  v  jed  přecbási  P.  Ciaaaak 
trsy  hroč  prseaadzony  obraca  sie  w  Irudzaf . 

Pivej  pivo  s  bedrníkem ,  jídej  ikrop  a  čMMfcem ,  bsdei 
dlouho  živ.  (Lid  má  za  to,  že  bedmlk  fjpÉ.iariími  oehra- 
ňuje.)  Č.  v     • 

Na  BMSO  pivo,  na  zelí  voda.    Č. 

Myseio  (kvaaaá  polévka)  břichu  (neb  zubAoi)  tteublili. 
ň.  KacoiieMi  ópioxa  ae  vcnopTaBu*.    Kace^b  ayóaai  ae  aopM. 

1  špatný  kvas  (nápoj  z  řídkého  těsta  vařený  a  vykvalený) 
lepší  než  dobrá  voda.  A.  H  xy40A  icaaci  Áynme  xopomei  boail 

Nech  piva,  pij  vodu;  nečiň  kapse  (hlavě)  škodu.  Č.  -^ 
Hah  4o6pa  ao^a,  60  ue  nyjwxh  y%9u 

Blahoslavená  vuda  rozumu  nekalí.  Hal.  EjiaaceaMUi  aoia 
ue  Myrava  yiia. 

Dokud  člověk  zdráv,  i  voda  mu  sladká.  S.  4oRi  e  <ioaeai 
34paBi  H  B04a  uy  e  cja^aa. 

Voda  mladým,  víno  starým.   Č. 

Nepřidávej  k  slámě  ohně.  (Nedávej  mládeži  rozpatajicich 
nápoj Av.)  —  Kde  sláaui  a  oboA  blízko  sebe,   rádo  ae  chytá. 

NepHlévej  horkého  k  teplému,  nedávej  vína  mladému. 

Sklenka  vína  mysli  piidá.    R.  Hapaa  anaa  opaóaam  ywk. 

Bolest  lékaře  hledá.   JL  Eojib  apaqa  amen. 


Nemocnéiitfu  Vfe  hořko.  Č.  —  17.  fio.ii>HUJfy  sce  roi^ico. 

Bolett  nňMi  Hěáů.  Ú. 

Iféto*  iieMllc  jtfzYkti,  a  přede  iMutí.  ff.  Eo^  fest 
i3uxa,  a  ciaauBaeTCfl. 

NeHcMf  nenftboí;  lépe  poclitidfi,  fctf)rž  \Se  rypovíi. 
/?.  He  Ahcn  Bi  6o^3hh;  6ojii»me  cjiHacenib,  ece  cKaxceiliB. 

Neptej  se  lékftře,  ale  némcrcflébo ,  kde  ho  koH.  t.  Níe 
lolitora  pytá},  éhotego  pytaj,  gáiie  gv  boli. 

Nemoc  nepěstuje.  Č. 

Nemoc  člověka  nekráaí.  fí,  EojikaRi  qejfOBkxa  He  KpVcw 

Nemoc  neumoří-li,  ale  zkazL  Č. 

Dnes  človék ,  žeby  skály  lámal ,  a  zitra  by  ko  větHk 
povalil.  Č,  —  Snes  člověk  pevnější 'kamene,  a  zítťk  VOdy 
shibU.  i?.  yilrepAiTCff  qejipBinct  Rpknqe  Rattna,  a  ocjnfftHen 
ciaóke  BOAU. 

Tělo  stárne,  neduhy  mladjioa.  &.^^ 

Nemoc  ňa  koni  pHjiždf  a  pědky  odchází.  (^.**) 

Nemoc  po  librách  pfíchází,  a  po  lotech  odchází,  i?. 
Bo.ik3Hb  BX04im  ny4alÉi,  a  BUXOAan  sojtormncau.  8..  Ha 
Jirpe  yxoAH,  Ha  Apaxie  icxoah. 

Cbntl  Bcroucnéhu  nevěř.    /?.   EojMOMy  vh  k4t  ho  BkpB. 

Není  horSího  člověka  nad  toho,  kdo  z  nemoci  povstátá. 
P.  Niemasz  gorszego  czlowíeka  nad  tego ,  który  z  choroby 
powstanie. 

Nemocného  břicho  bfvá  dAmyslnějšf  než  doktoftká  hlava. 
R,  EojUiHaro  6|^ioxo  yMHte  40KTopcKoft  tojiobu.  (KdyC  nemoc- 
néma,  majícímu  chuť  na  některé  jídlo,  požívání  jeho  se 
zrazuje.) 

Dobrá  to  nemoc,  která  dá  pojísti.  Č.  —  Sic.  Já  soin 
chorý,  jém  jak  bars  ktorý. 

Panská  nemoc,  chudobného  zdraví.  Č,  —  P.  Pariska 
choroba,  tibogiego  zdrouríe.  BM.  HeroBaTU  6oJiecTi>,  mooto 
a^nmie. 


*,   čud.  Juaimenne  Ifihhib  waMetuiiki.  VéhBi  MHflIlb  Udrtfinaltá. 
**)  Lit.  Ligg^  nOlfl  ai^oj*,  páMeMia  alrtlU'- 


Kde  pán  už  ▼  posteli,  sluha  jeSlé  veselý.  Č. 

Chudý  nemoci  hledá ,  a  k  bohatému  siay  se  krooa. 
R.  Hamii  6ojit3Hei  umeii ,  a  ki  6oraTOiiy  oil  caiu  íšryn. 

časté  stonky,  jisté  zvonky.  Č. 

Dlouhá  nemoo,  hotová  smrf.  S.  4yra  6o4ecn  cspn 
roToaa. 

HorSí  odval,  nežli  poval.  S.  Popa  e  04Baia,  aero  noMua. 
(Po  povstání  poznovu  upadnouti  v  nemoc  horli  jesl.  Mi 
prvnf  rozstonání.) 

Bez  pfíčiny  ani  vřed  se  nevykydne.  JL  4spon  ■  upel 
le  CH4en>. 

Kašel  ze  sucha  špatná  odtucha.  Č,  —  C!l.  Kaiey  suhi 
smert  nazvéstša.  *) 

Nejvíce  na  svět<  lékaf&v.  P.  Najwifcéj  doklorów  na 
iwíecíe. 

Lékař  léčí,  bůh  uzdravuje.  Č.  **) 

Dobrému  lékaři  potřebí  orlových  očí,  ženských  rukou  a 
lvího  srdce.  S.  4o6api  witKapb  uopa  man  opjOBO  ow»  pjae 
KOHCKe  M  cpAue  jiaBCRO.  cNezdá  se  býti  domácL) 

Každému  lékaři  trojí  tvářnost:  když  přijde,  milý  jako 
andél;  když  uléčí,  dobrý  jako  bflh;  a  když  plat  žádá,  ilý 
jako  ďábel.  R  Každý  doktor  ma  trzy  postavy  na  sobie: 
kiedy  przyjdzie,  mify  jak  aniol;  kíedy  uleczy,  dobry  jak 
bóg;  kiedy  sif  nagrody  upomina,  zly  jak  diabef. 

Lékařové  léčí ,  a  nemocní  pláčí.  R.  AnreKapn  Jiiian,  a 
xBopue  RpnqaTi.  * 

Kdo  se  lékařflm  svěří,  a(  peněz  nezeli;  JL  jlisapm 
iipe4aTbca,  4eHBraMH  ae  vanca. 

O  té  duší  veta,  která  po  lékařích  létá.  fí.  Ta  ^yma  le 
3KHBa ,  qro  no  ^RapairB  nomjia.  (Neradno  měniti  lékaře  bez 
dfiležité  příčiny.) 

Mnoho  lékařův,  hotová  smrf.  —  Mnozí  doktoři  cisafe 
umoH  (a  mnozí  kuchaři  polévky  nedovaří).  Č.  —  P.  Lekarséw 
wiele  umorzq  chorego  imiele. 

*)  ilfi^  A  dry  ooagh  íf  Uie  trampeter  of  death. 
^)  AngL  God  healf,  and  the  phyfidan  kia  ihe  tkanka. 


Nedospělý  lékař,  hotový  záhubce.  Č. 

Béda  té  slepici,  na  kteréž  se  jestřáb  učí.  Č.  —  P.  Biada 
téj  kokosiy,  na  któréj  jastrz^bia  zaprawuj^.  (Červenka  k  lomu 
posnamenal :  O  nových  lékařích,  z  nichž  každý  pond  má  nej- 
prve tři  hřbitovy  zhrbatíti,  a  potom  teprva  dobrým  a  zkuže- 
ným  býti.)  —  Béda  kohoutu,  na  kterého  jestřába  pouStéjí. 

Nežli  doktor  jednoho  uléčí,  deset  jich  umoří.  P.  Nim 
doktor  jednego  uleczy,  dziesiqci  jich  umorzy.  (Zde  připome- 
nouti sluSf,  že  jak  u  Čechův,  tak  také  u  PolákAv  iSpatným  a 
oezkušeným  lékařům  přezdívka  se  dává:  Doktor  punčoSka  — 
doktor  poňczoszka.    Viz  Wojcickiego  Przysf.  I.  str.  211.) 

Lékař  jest  poctivý  kat.   (Lomnický.) 

Když  nemocný  dédice  za  lékaře  bére,  ten  se  jisté  na 
on  svět  sáhy  odebere.  P.  Chory  dziedzica  co  lekarza  bierse, 
ten  sif  na  on  áwiat  prudko  wybierze.  *) 

Nečekej  z  léků  dlouhého  věku.  B,  AnreRa  se  na  ^aa 
lim.  H  4o6paa  anreRa  yéaBMTi  Btaa. 

Na  léčeném  koni  nemnoho  ujedeš.  rR.  Ha  A^nenoŘ  jioma4R'h 
le  HRoro  y^Aemh. 

LepSí  malá  pomoc,  než  velká  nemoc.   Č. 

Každá  nemoc  má  svůj  lék,  jen  že  ho  lidé  vždy  ne¥ědí. 
S.  Csaiui  óojiecTb  nia  cboíI  áíki>,  a^m  ra  jii04iMe  sna^y. 

Číms  sobě  ublížil,  tím  se  leč.  B.  mni  yuiM6ca,  rtn  ■ 
A^MCh.  (Základní  pravidlo  homeopatův  tedy  i  lidu  známo, 
který  oznobený  úd  tře  sněhem,  popálený  přidržuje  k  ohni, 
na  krvácející  ránu  tudíž  sekeru  klade,  boule  klíčem  neb  nožem 
zatlačuje  a  t.  d.) 

V  hlavě  šum,  v  kostech  lom,  třesení  na  srdci,  hledej 
pomoci.  P.  W  glowie  szum,  w  kosciach  tom,  na  sercu 
(w  mieszku)  trwoga ,  ratuj  dla  boga. 

Když  se  hlava  klepe,  jdi  spát,  jest  nejlépe.  Č. 

Nemá  se  klásti,  kdo  chce  nemoc  střásti*  B.  Tony  ae 
ia4o6HO  jioiKHTbca,  rto  xcmoti  on»  ÓOAtsHi-  CBo6o4iiTbca. 
(Škodlivý  zhusta  předsudek  obecného  lidu,  majícího   za  to, 


*)  ÍL  'jif^ttif  ó  voai/éo^  Hkfiqoifůftor  dl&éa  f^nfuw. 


že  lépe  jest  nemoc  rozchoditi  [ciiocht^  í8  aortx^],   než  bez 
prodlejií  na  leže  se  ukládati,  když  neooc  opstupuje.) 

Co  Mft  itt  vlk  skaiis^jí ,  nerado  se  bojí.  (Srnec  pijiloví 
tomuto  také  smysl  ten  podkládá,  že  přeiěžké  josi  naprafeaí 
čloYéka  ve  fldýoh  společnostech  zkaženého.)  C.  *) 

Krev  pustiti,  hjrebík  v  rakev  vraziti.  R.  ?yAy  (^Mm) 
nycTVTB,  nioa4b  bi  rpo6i  BKOjiOTHTb. 

Krev  není  voda,  a  jest  vojenské  lékařství.  P.  Krew  nie 
woda,  wojeane  lekarstwo. 

Nemoc  má  stero  cest  do  těla,  a  tří  z  téla:  horem,  dolev 
a  kozí.  Č. 

Lázeň  druhá  matka.  A.  Eana  BTopaa  MaTb.  (Obsvlážlé 
Rusfim  lázně,  jako  oni  je  strojí  a  užívají,  zdraví  nejvýi  pro- 
spěšný jsou  a  tudy  i  Iťkárny  větdím  dílem  nahrazují.) 

Pára  kostí  neláme.  (Ovdem  lámání  v  kostech  parou  se 
léčí.)   A.  riapi  Kocrefi  ne  jiOMari. 

Vítr  Otec,  a  voda  matka.  P.  Wiatr  ojciec,  a  woda  oiatka. 

Nejlacinějiií  lék  voda  —  kdo  mu  rozumí.  Č.  (Zvláštní 
důvěra  slovanského  lidu  k  léčítelné  moci  vodní  jeví  se  nejlépe 
v  šetrnosti  jeho  k  čistým  pramenům  a  studánkám.  Odtud  ono 
množství  Dobrých  vod,  Sv.atých  vod  po  všech  končioách  slo* 
vanských,  jež  nábožná  mysl  větším  dílom  i  nějakou  kapUtkou 
přiozdobila.) 

Bedmík  v  moru  lík.  Hal.  Aki  óy^emb  Marn  ÓH/ipMVb,  tu 
TH  ae  3po6iTú  aoBirpie  hume. 

By  voméje  a  kozlíku  (odolenu)  nebylo,  jako  pán  by  po- 
větH  chodilo.  HaL  HCeóu  ne  toh  h  hc  OAOAnn^  to  6u  no- 
itrpie  xoAJUO  hki  naoi. 

Nezpomohlo  babě  ani  kouření.  Č.  —  Jfr.  Ue  noMoxe 
óaót  ft  KH4H.I0,  KO.IH  6a6y  cKasa^o.  (Zaklínání  nemocí,  hledáni 
u  bab  a  rasův  pomoci ,  nošení  jistých  amuletův ,  požírám' 
zvláště  v  zimnicích  cedulek  neb  kůrek  tajemnými  písmeny 
popsaných  a  mnoho  jiných  sympatických  a  povčrečnýcb  pru- 
středkův  čím  dál  tím  více  i  u  nejsprostších  osob  pKckází  na 


*)  AéM.  QBaé  $f4f[ca  itabW^ifr  bcipen,  í^  f^iver  |u  ^cUca. 


itéstí  y  nerážmwt  a  siqMDenutí.  IbkiriraTásá  vSak  pgind  a 
nnolidy  a  froa^cham  se  Iconi.) 

Na  ihrém  se  vSe  zahojí.  R.  Ha  xasovb  aoe  aaoanen^. 

2iTá  kosf  masem  obroste.  Jen  když  jsou  keslí,  maso 
bude.  A  Xuaa  ROCTb  iiacoMi  •6pecTer&.  iujim  6i  rocth,  a 
uco  6y AfiTh. 

Kde  jsou  dni ,  iu  jsou  i  léky.    8.  Ta^  cy  Atma,  ry  cy 

Krása  —  očím  pastva,  a  duSi  vazba.  Č. 

Co  krásné  y  io  každému  milé.  8.  Ahno  e  caaKOMy  mh.io. 
R.  Kto  raa^eBeai,  rorh  n  uueaeKi. 

Na  pékný  kvítek  i  véela  lelí.  —  Ku  kvití  včela  lelf,  a 
M  krásu  člověk  hledí.  R.  Ha  xopoHiii  valvorB  a  nqe^aa 
jenre.  Ha  aairb  nqejiKa  jieTarb,  a  aa  npiaTCTso  qejiOBin 
roAin. 

Dokud  růže  voní,  každý  stojí  o  ni.  8.  4oMe  pyauna 
lapíme,  jiOTjie  caairB  e  6ereHifue. 

V  kráse  stálosti  není.  6,  .Mnora  aie  cTsapb  nocTona. 
Krása  —  řása.  Č. 

Vdecky  krásné  dívky  $ijí  zlatem.     R.  Bet  apacaya  /("kaKH 

30JIOTOHI   mblOTl. 

Na  krásném  pazdeří  rádi  psi  léhají.  (Krása  bez  ctnosti 
nebezpečný  dar.)  Č. 

čisté  (pěkné)  tváři  málo  vody  třeba.  &  Macry  oópaay 
1840  B04e  rpeóa. 

Netřeba  tomu  plachty ,  co  i  v  zástěrce  hezké.  Jfr.  He 
rpeéa  njiaxTU,  mo  a  bi  sanacut  rapno. 

Pěkný  vousek  najde  sobě  kousek.  K  Xopomift  ycoKi 
Bai4eT%  ce6t  Kvroirb. 

v 

Co  je  hezké,  není  těžké.  C.  (Plato  naopak  tvrdí.) 

V  čem  není  skladu,  vtom  není  i  lada.  R,  4to  BecK4a4H0, 
TO  a  ae  jia4H0. 

Krása  bez  příjemnosti  nepřivábí  Minoho  hostí.  P,  Úroda 
bez  przyjemnoáci  nieprzyciqgnie  wiele  gosci. 

Co  dobré,  to  také  pěkné,  co  zlé,  to  ohyzdné.  P.  Co 
dobré,  io  i  pinkne,  co  zfe,  to  i  szpetne. 


4ilno0f  a  péknost  jest  milá  spol^nost.  Č. 

I  člověk  nebeský  dédíc  nebeský.   Jfr.  HoJCNribo  botmíí 

—  qowMrtirb  čoxdi. 

Pěkní  rádi  býTají  hrdi.  Č. 

Skoda  krásy,  kde  rozamu  není.  Č.  —  ť.  Sskoth  kniy, 
gdzie  rozumu  niemasz. 

Hlavička  jak  makovíčka,  a  rozum  na  poušti  P.  Gfowka 
jako  makowka,  a  rozumu  pusto.  (Úrody  doéč,  ronmi  li 
k^ska.) 

Krásný  jak  makový  květ,  a  hloupý  jak  vyhofelý  pařei. 
R,  KpacoHi  KaKi  iiaKOBi  uatrB,  a  r^iym  Kazí   ropiwioĚ   nen. 

Zevnitř  lepý,  uvnitř  slepý.    Kr.   Zunej  lep,  znotrej  slep. 

Po  tmě  každá  kráva  černá.  Č.  —  P.  Každý  kot  w  nocy 
estmy.  A.  Honbio  ect  zomKH  qepau.  Kr.  Vse  mačke  ao  po 
noci  černé.  Anebo:  Po  noci  je  vsaka  kráva  mavra.  CTan 
čiaf  všecky  předměty  stejné.  Zvláště  pak  žertem  téifvá  se 
ten,  komu  nevelmi  hezké  ženy  se  dostalo.)*) 

Mladost  —  radost.  Mladost  —  nerozum.  Č.  —  HImí. 
Mfodosó  —  tornosč.   Hal,  Mojio^uft  —  4ypHiift.    Ch.  Mladost 

—  norost,  starost  —  žalost.   S.  M^a^ocn  e  jiyAOcn.   Mjia/io 

—  JíjAO.  Kr.  Mladost  je  norost.  ♦♦) 

Mladý  chlap  —  pĎl  zemana.  JJLui.  Mlody  hólc  po{ 
zen^ana. 

Každé  pachole  plno  svévole.  R,  Bcazafl  M04040cn 
pt3B0CTM  no.«Ra. 

Zlaté  časy  —  mladá  létal  R.  So^oroe  epeiia  mOAOMW 
.^tra  I 

Mladost  výší,  starost  hrbí.  Č. 

Mladým  náleží  budoucnost.    S.  Mjia4i  ce  aa^a  Hanpejpy- 

Mladost  má  široký  rozhled.  P.  Mfodoáč  przestronno  patrzy. 

Špatná  věc ,  která  děti  netěší.  Č.  -  DtHi  děUnsIvi  těžL 
8.  4'kua  4tTHia>CTB0  ceoe  npoB04e. 


*)  Vr.  La  nuit  touf  chaU  iont  grís.  Afém.  9ct  Ux  SRa^t  (iitb  aUc  ita|tB 
fd^arj.  (Lucerna  sublata  nihil  discríminis  inter  nmlierea.) 

**)  Podobné  rýmy  jsou:  L.  Juvenius  —  ventuf.  fiim,  Sagnib  ^t  aMH 
Xvgenb. 


Kobyla  běhá  za  dilem,  a  hříbě  bez  díla.  Jřr.  Ko6iUi 
6irae  3a  aíjomi,  a  joiua  6es%  A^h^ia.  (Mládež  bez  ú(3eln  jadaá.) 

Mladík  a  psik  nedělá  si  mnoho  ze  zaoházky.  HLuíé.  Mfo- 
dému  hólcej  a  hawakej  je  jenak  wokolo  zaňč. 

Mladík  jako  orlík,  a  rozum  tetřeví.  fí.  UoAOAeni  mto 
op&Ai,  a  yaa  qro  y  reiepesa. 

Nov  měsíc  nesvítí  celou  noc.  R.  Mo^04i  atcam  He  bcío 

lOU   CBtTin». 

PÍYO  mladé  čep  vyráží.  Č, 

Bujnost  mládeže  netrpí  otěže.  P,  Hfodoéč  bujná  do 
n^du  trudná. 

Mladému  viude  rovno.  Č. 

Mladému  nebe  kotlem  se  vidí.  P.  Mfoaemu  niebo  kotlem 
fif  widzi. 

Zelený  hrozen  není  sladký ,  a  mladý  člověk  není  stálý. 
A.  Se^eaii  BMHorpaAi  ho  cjia40irB,  a  ua^ai*  ^eAOB•kv%  we 
xpknoKii.  S.  3eAen  rpo34i  nie  cau^ki*,  a  Hjia4i»  uobobi  via 
ipkoaB'b. 

Mladý  ze  všeho  vyroste.  (Míní  se  o  nemoci,  navy  klestech, 
nouzí  a  j.)  Č. 

Mladý  se  má  i  na  lede  zahřáti.  C. 

* 

Co  starší ,  to  pravější ,  a  co  mladší ,  to  dražší,  ň.  9to 
crapte,  to  opaBle,  a  mo  H040»e,  to  4opo3Re. 

Slunce  jest  milejší,   když  vychází,  než  když  zacházL   Č. 

I  z  mladé  hlavy  soud  pravý.  A  naopak:  Hlava  šedivá,  a 
rozum  v  háji.  C. 

Mladý  na  léta,  starý  na  rozum.  Mladá  léta,  rozum  starý. 
P,  Mlode  lata ,  n)zum  starý.  (O  tom  Wojcicki  Przysf.  fl.  str. 
110  následující  zajímavou  událost  zaznamenal:  Ondřej  T^* 
czyáski  když  maje  let  sedmnácte  jednou  u  přítomnosti  krále 
aesiujný  návrh  bradatých  senátorův  byl  pohaněl,  ěínilí  si 
smích  z  něho  jako  z  holobrádka.  Na  jiné  potom  sezení  když 
zas  jíti  měl,  připravil  sobě  bradu  a  vousy,  a  když  na  něho 
pK  poradě  doilo,  za  bradu  se  vzav  vece:  Brado,  mlíiv!  Což 
když  několikráte  opakoval,  odhodil  s  pohrdnutím  vousy  strojené, 
a  tak  vážně  a  dftkladně  mluviti  pucal,  až    všickni  nemálo  se 


podivili.    y^Hladá  léta ,   rosum   starý  !*    odeviad   radtif  TolaK, 
j^dÉomyslnč  žádajíce,  aby  napolom  meií  nimi  Sedával.) 

Mladým  délati ,  mužům  Hdití ,   stafým  pHslušf  še  Modliti. 
P.  Mfodym  robič,  mf žont  rcqdiié,  starým  modlié  ii^  (líjnystoji. 

Užívej  svéta,   dokud  hovf  léta.  Č.  —  P.  UlywÉj  iiwiata, 
pólci  sfužq  lata.   Za  m(odu  áwiata  užyé. 

Pfebud  z  dobré  vůle  v  hoři  za  mládi ,  a  nebtide^  na 
starost  bezděky  vepsí.  Ó, 

Mlád  jsa  pamatuj ,  že  stár  budeš.  ť.  Mlodym  bedac 
pami^taj,  že  starým  b^dziesz. 

Mladý  nabývej,  starý  užívej.  Ó.  —  P.  M(ody  nabywaj, 
starý  zažywaj  (odpoczywaj).  S,  Ko  e  pa^  4a  y  cÝaporrH 
04iloqiHe,  y  Mjia40CTii  sajia  4a  ce  Tpy4H.  *) 

Bud  za  mládi  starcem ,  abys  byl  ve  starosti  mládencem. 
C,  —  5.  Ko  xohe  y  crapocTb  4a  6y4e  11.18419  aa^a  y  ■Jia40cn 
4i  áy4e  crapx.  —  Y  M4a40CTH  CTapmihb.  a  y  crapocTir 
MmjvAh.  **) 

Čím  se  mladý  pHIiš  veselí,  na  starost  toho  požili.  R,  B\ 
jmn  1104041  noxBa4HTCfl,  bx  tomx  crapi  noKaorca. 

Jsi-lí  mladý,  užij  té  rady,  ctnostně  se  chovej.  Č. 

Člověk  jeví    už    v  mladostí ,   Jaký   chce    býti    v  sltrosti. 

lír.    člověk  káže    že   v*  mladostí ,   kár   hoče   biti  v*  starosti. 

R.    KaKOMv  6un>    bi    crapocrh ,    M0404U    ^tra    o6xaBj|iia>n. 

P.  laki  kto  z  Wilodu,  taki  na  staroAr. 

Dobré  podletf  brzo  se  pozná.  //.  Dobro  se  proijetje  iz 
raná  poznaje. 

Z  mládi  se  trn  ostří.  6\  —  P.  Za  m(odu  siq  tarnek 
oatrzy.  Ch.  Iz  ninla  se  pozná  tcrn,  kóji  če  bosti.  ***) 

Co  má  býti  kopřivou ,  záhy  pálí.  Anebo :  Co  se  ko- 
přivou býti  strojí,  hned  z  zemé  lezouc  pálí.  Č.  —  Ck.  Zágoi 


*j   Fr,  U  faul  acquerír  en  jcune«se,  poiir  reposer  rn  vicUlea«e. 
**}  Angl.  They  who  wotild  he  young.  when  they  are  old,  mbiI  be  oU. 
when  Uif>  are  yoang. 

***)  Piem,  La  fpina  éh*  a  dev  ponse,  pons  honora.  Ang!,  Itearl)  prirks, 
tkal  will  be  a  thora. 


začme  igati,  kaj  kopřiva  hna  optati.  Kr.  Zgodej  Mčmžgtli^ 
kár  kopřiva  ima  ostali.  *) 

Čema  kdo  %  mlMi  přivyfcné ,  to  i  v  stáří  k  némii  lípne. 
C  —  HLui.  Kaž  ao  njéchltf  wo  mafoači  naWuči,  tak  80 
potom  na  staré  dny  zadžerfii.  DLuh.  Kák  se  Jeden  wot  mla- 
dosči  náloži,  tak  se  potom  na  staré  dni  žarži.  **) 

Co  kolébka  kolébala,  to  motyka  zakopala.  8.  IDro  toiesM 
3UD4ajia ,  TO  HOTUKa  aaaoaa^a.  B.  KaKoai  at  KOjitl^ejiKy, 
laKOBi  0  vh  MorHjKy. 

SUirost  není  radost  —  kr/^é  dní  ty  taái.  A.  €fápocn 
le  paAOCTb,  He  KpacHue  4an.  Mř.  Crapac^b  ire  pa4ifcvt.  ÁUf. 
Mo.i04RCTb  —  óyftHRCTb,  a  crapMCTb  He  p^pacTti. 

Starost  —  žalost,  po  zadá  hrt  prc.  Č.  —  Ch.  Starost 
—  žalost. 

Co  staré,  to  nemilé.  Č. 

Starý  nevrlý.  Č. 

Staroba  —  choroba.  Č.  —  P.  Sáma  iHaroM  stoji  it 
choroby. 

Pnjde  starost,   nastane   slabost.    R.  IlpiMerb    cťápoctb 
6yAeTh  cjiaóocTb.  Anebo:  Ctá^ócťii npÉkojnm  né  ci  paJkOCTbiOy 
10  Ch  cjia6ocTbio.   S.  Ctapocrb  e  caiia  no  'ceĎa  6ojiecn.  **♦) 

K  starosti  i  chromá  pfíkléce.  C. 

Na  starost  dva  hrby.  P.  Na  staroáč  dwa  garby. 

Sto  bab  —  sto  nemocí.   R.  Cto  6a5^  —  cro  ttéMotei. 

O  bídná   starosti!   což   pod  te!)Ou  bolí  kosti.    P.  Bíéidna 
ttaroáci!  noszqc  cie  bolq  koáci. 

PHbývání  veku,  ubývání  života.  C. 

Starost  žádná  bylina  nepřerO^rte.  Č. 

Letftm  ani  cvalem  nentečeš.  R.  FpyHbio  ;rbrb  ae  Har6iraTb. 

Na  starého  lejna  lezon.  F.  Na  <^arego  fajna  laz<). 

Šediny,  hrobové  kvétiny.  Č.  f) 


*)  L.  Urít  mature,  quod  vult  urtica  manere.  Slaroném.  £■  brenna  frao, 
ÚŘB  zeiner  nesselen  werden   soli. 
**)  Cmd.  Se  wiis  mU  norelt  Oppib,  se  wanalt  peab. 
***)  L.  Scneclof  ipaa  morbus. 

f)  AmfL  Gray  hairs  are  death'i  bloflfóiii«. 


sos 

Kflil  jest  jednou  hříbětem ,  člověk  dvakrát  dítětom.  Č.  — 
S.  CrapH  JII04H  norOTOBy  4tiia.  *) 

Mladi  rádi  sobe  let  přičítají ,  a  staH  ujímají.  P.  IHodzi 
radzi  sobie  lat  przyczyniajq,  a  starzy  ujmaj^. 

Bídná  starosti,  vSiekni  tě  žádáme;  a  když  knám  příjdel, 
předce  naříkáme.  P.  Bledna  staroáci,  wsiyscy  cí$  žqdamy;  a 
kíedy  przyjdziesz,  to  zaš  narzekamy. 

Babí  zahrádka  dlouho  netrvá.  H.  Ea6t  oropo4i  h^ 
40Jiro4tTeHi. 

Skřípavý  (vrzavý)  strom  déle  v  lese  stává.  P:  Drzewo, 
kitfre  skrzypi ,  dfužéj  w  lesie  stoji.  Jtfr.  Cxpinyqe  Aopeso  n 
CBtrb  40Bro  aciiBe.^ 

Ne  tak  starostí  šedivějí  vlasy,  jako  starostmi.  Č.  —  /?.  He 
ro4aiiH  4I04H  craptiOT^,  ropeMi.  Kr.  Veliké  skerbí  zgodcj 
lase  vbélijo. 

Starobylost  s  mozkem.  R,  CrapHHa  ci  mosfomi. 

Ne  tak  let  jako  obyčejftv  šedivost  ctihodná.  P.  Nie  ht) 
ale  obyczajów  s^dziwoéč  powažna. 

Kde  starších  správa,  tam  řád  ostává.  Č. 

Drž  se  starých  rady,  nedojdeš  brzo  vady.  Č. 

Nedobře  jest  za  starým  do  hory  lézti,  ale  dobře  ho  po* 
slouchati.  S.  3a  crapuM^  ysx  6p4o  ho  bb^a  Hhfl,  a  4o6po  rt 
e  noc4ymaTH. 

Starších  i  v  Tatařích  mají  ve  cti.  R,  Crapmiixi  ■  bi  opAt 
nouTajon».  Ch.  Starost  je  poštenja  vredna. 

Znáti  víno  po  octě.  P.  Znač  wino  po  occie.  (Starost 
obraz  mladosti.) 

Když  mléko  za  nic  nestálo,  jakže  syrovátka?  Jb*.  Kojí 
ue  6y40  na  M040iit,  a  axce  ua  cuposaTall  Jfo/.  Ko4a  aeia 
ua  M04oal,  TO  H  Ha  cupaBTUt  HO  6y4e. 

Starý  vlk  psům  zábava.  IL  Star  vuk  pasija  maskara. 

Starý  pes,  slarý  rektor  (učitel).  Č. 

Na  mladém  koni  ku  kvasu ,  u  na  zlákaném  ku  rasu. 
A.  Ha  M04040ft  jioma4Rt  ko  4oport,  a  ea  crapoi  vb  cropoiy. 


*)  Angk   Old  men  are  twice  chiidreii. 


909 

Starý  kůň  k  hnoji,  ač  před  tím  sloužil  k  boji.  P.  Mfody 
koá  do  bojů,  a  starý  do  gnoju. 

NeposmfTej  se  starému;  sám  budeš  stár  (neobfisi-Ii  té 
před  časem).  Č.  —  R.  He  CMtftca  nwb  CTapími;  cavB 
6yA!dmb  crapi. 

Babí  plemeno  chytré.  P.  Babí  národ  chytrý. 

Čert  starý,  a  proto  dobrý  není.  Č.  —  P.  Dia  tego  diabet 
n^dry,  že  starý. 

V  staré  peci  ďábel  topí.  P.  W  starém  piecu  diabef  pali. 
Eal.  Bx  crapii  neqH  a44í»ko  tomu. 

S  babou  i  čert  soud  prohrál.  Hal.  3i  6a6oio  h  a^XiAo 
copaBjr  iipoftrpaB*b. 

V  dvou  babách  vězí  tři  čerti.  —  Baba  jest  tKkrát  horSi 
Betli  čert.  Č. 

Kde  baba,  tu  netřeba  čerta.  B.  FjA  6a6a  (noin»),  ryn 
se  Ha^oÓeHi  qeprb. 

Kam  ďábel  nemůže,  tam  babu  poďe.  —  Kde  sám  čert 
nestačí,  tam  starou  babu  strčí  (nastražO*  —  Co  nemůž  ďábel 

v 

dovésti,  to  baba  vSe  hledí  svésti.  C.  —  P.  Gdzie  diabet  nie- 
nole,  tam  bab^  poszle.   Mr.  Ta^  qoprb  ue  ciio)Re,  ry4a  6a6y 
Bouue.    Hal   Ae  ^ofrh  mmo   CKyparu  ne  nojrc,   tbwi  6a6y 
mule.   8.  r4t   4i»aB0  ho   noxe   mro   cBpmuTH ,   0H4'h    Óa6y » 
iionuLu»e.^ 

Baba  a  čert  z  téhož  příbuzenstva.  HaL  EaÓa  a  qoprB,  to 

co6i  pH4Hfl. 

Nesluší  starci  na  vojnu  a  na  freje  choditi.  8.  UoA^h 
crapocTb  BOftHHMHHa  H  aaiHKOBaube  pyxua  e  cTBapb. 

Ačtě  kůň  zchvácený,  nezapomněl  předce  řehtati.  8.  Ako 
8  6orh  yaeo  rohid  uore,  aie  HbucaKi.  (Když  stařec  necudné 
řeči  vede.) 

Sám  smích  ze  sebe  tropí,  když  starý  peníze  kopí.  R.  Ha- 

40ÓHO   CHlflTbCfl,   MTO    CTapUe   KX    ÓOraTCTSy   ^bCTHTCa. 

Smrf  konec  všemu.  Č.  —  Smrt  proměna  všeho.  P.  Šmieró 
koniec  wszystkiemu.  émierc  wszystko  odmicnia. 


*)  Dám.  4))or  9*>nten  t((e  fomnifr  fclo,  ber  fante;  ^an  en  Clointe. 


Ztm  volá:  kdo  za  kým!  kdo  xa  kým  I  D.  Zřeno  kuca: 
ko  za  kim !  ko  za  kim ! 

Dnes  jsme  zde,  a  zítra  kde!  Č,  —  S.  49Bac%  dCHO,  a 
CDTpa  Híeciio. 

Člověk  dnes,  a  zítra  černá  země  (prach  a  popel).  & 
4aHac%  qoBeK>,  piorpa  iipsa  9euMí. 

Přední  zadnímu  most.  R,  nepe4Hii  3a4HeMy  iiocf^.  (Vii- 
voté  i  v  naukách.) 

Človék  na  světě  okolo  smrti  se  plete.  Č. 

člověk  jest  co  pára  nad  hťncem,   (co  na  deUo\6  vodé 

bahlinky).  Č. 

Doba  za  dobou ,  a  k  smrtí  blíže.  /?.  4aci  on  «iacy,  a 
n  OHepn  ijo^e. 

Den  za  dnem,  a  léto  za  létem.  Č.  —  S.  4eHx  no  4an, 
4on  H  onj/rih  aa  ppari. 

Rok  má  krok,  a  život  v  patách  smrf.  Č. 

Ifiiyž  poěnou  v  hrdle  hudci  hráti,  smrf  slojí  v  hlavách. 
Ck.  Kad  počmeju  v  gerlu  gudci  igrati,  za  vretom  je   smert. 

Mnoho  lét,  a  mnohých  nevidět.  A.  Mhofo  .rkn,  t 
pipru%  utvh. 

I  ten  ěas  nastane,  kde  í  nás  nestane.  R.  H  to-to  tyMn^ 
vto  n  laci  ae  Óy/erB.   Hal   Upyrh   41046,   n  umí  to  6y4e. 

Žil  dlouho,  a  umřel  skoro.  R,  TUhai  40jiro,  a  ymepi  empo. 
SmrC  cestu  najde.  R.  Cmoptk  4opory  oumerb. 
Zdravý  nemoci,   a  nemocný  smrti   se  naděj.    P,   Zdrowy 
choroby,  a  chory  ma  si^  spodziewač  ámierci. 

Se  smrtí  nikdo  bratrstva  nepil.    Č, 
S  každým  smrf  tancovati  bude.  Č. 
Každý  se  ěemého   pátku   dočeká.    S.   CsaKUMi  he  4ofcH 
no  BABWh  npHii  neraKi. 

Každý  smrti  daň  zaplatí.  Č.  —  R.  Cnepn*  OK4a4aoe  4Í40. 

Co  se  narodilo ,  umříti  musí.  P.  Co  sif  urodai^,  ttmrzeč 
musi. 

Rakev  každého  změří.  P.  Truiiina  každego  najpewnicj^za 
mÍHra. 


sil 

I 

Y  Iirp||>  $e  i  nejvéUU  vuéstná.  P.  Grob  i  najwi^kszego 
imierzy  (obejmic). 

DYakráte  mladým  nebýti,  a  smrti  nijak  nesbyti.  J9.  ^aa 
paaa  MOA040iiy  ae  6uib,  a  ciiepTH  ae  orÓUTb.  Anebo :  Cro^IiKo 
n  anm,  •  CMeprv  ae  ot6uti». 

Běž  jak  béž,  smrtí  neumknes.  fí.  Etrarb,  m^pni  h<i 
yóiran. 

Smifi  ani  kHžem  odtehwiš ,  Hni  odniodiíš.  Hal.  Bh4% 
ciepTH  aui  BMxpecTJiTiicay  ana  BH4iio4nTHCfl. 

Smrli  s^  nevykoupíš.  Č.  —  5.  04%  CMpra  ce  ae  04KjnMmb. 

Jednou  máti  ro4ila,  jednou  umříti  třeba.  JTo/.  Paa%  Mara 
p04MJia,  paai  rmyrn  Tpeóa. 

Vít  se  jak  \rt,  nic  na  to  nedá  smrf.  P.  Šmierci  žáden 
sie  niewywjerci.  R.  Kpyrh  aepTb,  bi  Mepenoqai  cuepn.  Jfr. 
Xo«ft  aepTH  ae  Bepra ,  a  rpeóa  BURpara.  Bělor.  Kpyaii,  aapa  ii 

N40   TMflpUl. 

SuirC  vždycky  xa  pasem  vézí.  Č.  —  R.  CMeprb  Bcer4a 
M  OrieqaiiH. 

Pro  smrť  není  léku  (dodává  se  druhdy:  by  (iovék  snčdl 
apaleku).  -^  Proti  smrti  není  léku,  a  proti  Mořené  není  ko«- 
řane.  Č.  —  Hal.  Ha  CMeprb  bomb  3i.iba.  R.  Oři  CNepTii  n^Tii 
.liRapcTBB.    S.  041*  CMpTH  Hena  JiiiRa. 

Proti  smrti  radé  neroste  koření  v  zahradě.  Č.  —  P,  Nif- 
pomogq  ziofa,  kiedy  rozkáže  wsíadať  gofa.  Ch,  Nemaju  travé 
Terti  proti  smerti.  *) 

Smrf  jest  hořký  (raftk.   Ó. 

Smrf  vSecky  v  jeden  snopek  váže.    Č. 

Starý  musí,  mladý  mflže.  Č.  —  P,  Mfody  može  umrzec, 
a  starý  niusi.  Anebo :  Mfody  rychto  umrzeó  može,  slary  dliigo 
iyé  níetnože.  Ch.  Stari  mora ,  mladi  more  vumreti.  S.  M.ibai* 
loate,  a  crap-b  iiop«  yMpern.  **) 


*)   Ir.  Contra  viiii  mortis  non  est  rncdiVamen  in  horlíš.  ^|;.  A  la  maerta 
no  ay  cot»a  fuerte.  Lit.  fliera  žolú  pro  smerli.  Mém.  %k%  ten  Xůt  tft 
fem  J^raut  gcmac^fm.  Cu4.  PoUe  i urma  waato  efRa  rohto,  aRga  •hto. 
**^  Dán.  Ungf  funtu  Mf,  (Íam|e  ffuKe  bóe. 


Smrt  nebledly   kdo  starý ,  kdo  mladý.   S.   Cmpth  ne  oaaa 
HH  crapo,  HH  iijia40. 

Smrt  nevybírá,  bére  na()ořád.    Č. 
Smrt  má  kosu ,  a  ne  sekeru.    Smrt  staré  pokosí ,   mladé 
postřílí.  Kr.  Smert  ima  koso,  ne  sekiro.    Smert  staré  pokosí, 
mlade  postrelja. 

Smrt  nehledí  na  zuby.   P.  Šmierč  niepatrzy  vf  zeby.  *) 
Starý  má  smrC  před  očima,  mladý  za  zády.  HLut.  Starý 
ma  smjerč  před  woblečom,  mfody  pak  za  khribjetom. 

Více  telat  v  jatkách  bývá,  než  starých  volův.  Č.  — 
8.  Buffle  e  aratharb  Koxcá  aa  naaapy,  aero  OBqiixi. 

Kudy  měšťané,  tudy  i  dvořané.  B.  Ky4a  iripflHe,  ryAa 
1  ABopflHe. 

Ten  v  zlatohlavé ,  onen  v  damašku ;  a  my  po  prostu  — 
po  tomže  mostu.  R.  Kro  bi  KaMKt,  kto  bi  napqt;  a  mu  m% 
xoAcry  no  Tony  »e  Mocry. 

Nic  nepomůže  malované  lOže.  P.  Niťpomože  malowane 
lože. 

SmrC  nešetří  pleoiene,    na  Němce  i  Čecha  zpomene.    R. 
GMcpTb  ae  paaóHpaerB  4HHa,  a  ecAeri  pasHO  n  Pycaaa  h  HiMmaa. 
(Nic  naplat,   že   se  Nčmec  z  onačejšího   bláta   býti  domýšlí.) 
Také  hrobař  do  hrobu  musí.    Č. 

Kde  svatby,  tu  i  pohřby.  A.  Ta^  Bta^aiorb,  ryrh  h  no- 
rpeóaiOTi. 

Smrt  sobě  příčinu  najde.  Č.  —  Žádná  smrt  není  bez 
příčiny.    P.  Žádna  ámieré  niejest  bez  przyczyny.  ♦♦) 

Jedním  se  způsobem  rodíme,  a  tisícerým  umíráme.  P.  Jeden 
jest  sposéb  urodzenia ,  a  tysíqc  zginienia.  S.  6Annn  ce  aa- 
qHuoirb  pa^aao,  a  XEAHoy  aama^Ma  yMipaiio.  ***) 

Kdyby  lidé  nemřeli ,  koně  se  nedřeli ,  dávno  by  svět 
potřeli.  Kr.  Ako  bi  ludje  ne  merli,  se  konjc  ne  derli,  bi 
dávno  svét  poderli. 


*)  Lii.  Gíltinč  ne  weizd  dantú. 
^^)  Ir.  Mori  Rliqaam  causám  semper  habcre  snlcl. 
***)  L  (Tna  est  nascendí,  moricndi  mílie  fij^rae. 


Mrtvéko  už  9uby  neboU.  8.  MpTBora  Beli&  3y6ii  ue  6ojie4y. 

Pláč  nepomůže,  když  snirf  přiSia.  fí,  JKa^itrb  ue  noio^B, 
ior4a  ciiepTb  npHuiJia. 

Pratem  do  hrobu  nevženeš,  a  z  hrobu  koláčem  nevyvábfS. 
R.  lAoaon  vh  Moruy  ee  bfohiuiib  ,  a  hsi  mofejIU  KO^a^oiii  ne 


Ani  TŮI  dvéma  smrfma  neumirá.    Ó. 

S  lidmi  i  smrf  milá.  P,  S  ludžmi  i  ámieré  mifa.  R,  Ha 
juo4flxx  ■  cnepTb  xpacRa. 

Smrf,  co  lepší,  bére.   P.  Šmieré,  co  lepsze,  bierze. 

Smrf  každému  zlému  lék.   8.  CBaRone  3jiy  cnprb  e  aíri. 

Mysli  na  smrf ;  hrob.  každému  hotov.  R.  4yiiaft  o  cnepiH ; 
rpo6ib  BCflKony  Torowb. 

Hrob  a  pohřeb  zbytečná  starost.  P  Grob  i  pogrzeb  nie- 
potrzebne  staranie.  R.  BcflKaa  seiMfl  neprsy  rpo6i.  Anebo  : 
BcHKony  neprsy  zemM  rpo6i. 

Mrtvý  necítí,  kde  a  jak  leží.  P.  Umarfy  niepzuje,  gdzie 
i  jako  lezy. 

Živý  nezůstává  bez  místa ,  a  mrtvý  bez  hrobu.  R.  HHbboř 
le  6e3i  iitcTa,  a  Mepreoff  ne  Óesx  Morn^u. 

Hrfvému  země  se  nekoupí ,  ani  kdo  s  nčho  kůži  sloupí. 
R.  MepTBOMy  seii^H  ho  Kynarb,  a  Komn  ci  aero  ho  ciynnib. 

Nazí  jsme  na  ten  sv£t  přiSIi,  nazí  s  něho  zas  půjdeme.  Č. 
—  S.  Haní  CNO  aa  OBaft  cetii  400MB,  uarn  feoHO  ci  irbra  n 
onfca. 

Život  bohatství  dává ,  a  smrf  vše  odnímá.  R.  JKhboti 
óoraiCTBO  4aeTi,  a  CHepib  ace  OTÓepeii. 

Smrf  všecko  rovná.  P.  émierč  wszystko  rowna. 

Po  smrfi  král  i  sedlák  panuje.  Č. 

Pán  se  na  sluhu  za  života  ježí,  a  po  smrti  v  kostnici 
lároveň  s  ním  leží.  P  Pan  si^  na  slugQ  za  žywota  jezy,  po 
smierci  rtfwno  s  nim  w  koánicy  iežy. 

Jaký  žiwot,  taková  smrf.  (Smrf  životu  podobna.)  Č.  — 
P^  Jakie  žycie,  taká  ámierč.  Jak  žyf,  tak  skoňczy4>  Hai,  Hro 
UTbc,   raKa  (I  oiie|rA     Ch.   Kakvo  živlenje,  takva    smcrt. 


316 

O  mrtvém  bni  dobré,  anebo  nic.  S.  3a  MpTBim  mjm  4o6po, 
un  Himra. 

Kaidý  laéátek  tčiký  (tvrdý).  Ó.  —  Ch.  Vsald  početek 
je  težek.  *) 

Nejtíž  se  vzchopiti.  P.  Najcíf žéj  sif  ochyn^č  (ostrassyó). 
Najcifžéj  poczqč. 

Práh  a  domu  nejvyšSf  hora.  //.  Prag  od  knče  najviie 
bárdo. 

První  písničky  pění  nebývá  bez  zapýření.  A.  IlepByio 
ntceHKy  aap/itBmHCi*  cnlib. 

Přední  kola  kůň  táhne,  a  zadní  sama  béif.  R.  IlepejiDfl 
ROjeca  joma4i»  Beaen,  a  3a4HÍfl  caMH  KaiHTCH. 

Dobrý  počátek,  půl  práce.  Č.  —  P.  Pocz^tek  dobry, 
pofowica  roboty.  Poczqtek  wiekszy  jest,  niž  polowica  wszyst- 
kiego.  ♦♦)  —  (Viz  Práce.) 

Hned  na  začátka  hled  získati  pochvala.  Č,  —  P.  Na  po- 
cz^tka  si§  trzeba  popisač. 

Začátek  dobrý  konec  mívá  podobný.  S.  4o6ap'fc  no^eian, 
4o6api  HCX04'B.   3ao  noqeraKi,  sao  h  capmeraKi. 

Jedno  nemotorně  pustíce,  půjde  toho  více.  Č. 

v 

Cos  ty  zpříčil,  (o  jiný  zhmoidí  a  dolomí.    C. 

První  kus  hlava  všeho.   Jlfr.  riepeuff  Kyci  yceiiy  rojiOBa. 

Na  čepě  vino  dobré.    Č. 

Za  nova  pivo  kyše ,  než  se  ustojí.  (Přílišná  z  počátku 
horlivost  dále  chladne.)   Č. 

Kde  studánka ,  voda  jest  chutnější.   Č. 

V  novém  obydlí  veselost  sídlí.  fí.  Ha  HOBOcejibl  Bcer4a 
>KHBerb  Bece^be. 

Čím  dále  v  les ,  tím  více  dřev.  Č.  —  P.  Jim  daléj  w  las, 
tym  wiecéj  drew.  R.  4a^te  bi  4tcx,  6o4bme  4pOB%.  Jfr. 
4ajibme  bx  jtc%,  6o4bme  4poBi.  (V  rozličném  smyslu  se 
béřc ,  jako :  Těžkosti  s  prací  rostou ,  zvláště  pH  učených  bá* 
dáních.  Jedna  chyba,  jedha  pře,  jedna  nehoda  množství  jiných 
za  sebou  obyčejně  táhne.   Dato  uno  absurdo  sequuntur  inf nita.) 

*)  Něm.  3cber  linfaitg  t^  fc^mer.  Čud.  Keik  hakkiitas  raske. 
*^)  Šp,  Boen  príncipio  la  miuid  ts  hecho.  An§L  WeU  began  is  bdí  doae. 


Konec  dílo  chválí  (krásí).  Č.  —  R.  Koneni  4t^o  bíh- 
qaerB.  Mr.  KoHeub  4tJio  ptniae.  Hal,  Koneiui  4^40  xBa^iTb. 
S.  Kosám  4^0  xpacH.  *) 

Účinek  chválí  mistra.   Č. 

K  posledu  se  chvála  činí.   Č. 

Jaká  jesl  věc,  dává  znali  konec.  Kde  jesl  dobrý  konec, 
dobrá  jeil  celá  věc.    Ó. 

Začátek  hezký,  třeba  jenom  ještě  konce.  Č.  —  R.  Haqa^o 
ójaro,  a  KOHem  norfeóen. 

Lépe'  jest  népočfnati,  než  počna  nedokonat!.  Č.  — 
S.  Bojit  6  ae  no^em,  aero  ae  4oqeTH.  **) 

Dobře  počíti  dobré  jest ;  ale.  dobře  skončili  větší  čest. 
S.  4o6po  noqera  4o6po  e ;  a  jih  4o6po  caBpmaTH  iomn  6o4t.***) 

Ne  tomu  sláva ,  kdo  počne ,  ale  kdo  dokoná.  P.  Nie  ten 
co  pocznie,  ale  co  dokoná,  slaw^  olrzyma. 

Kde  nenf  začátku,  není  i  konce.  //.  6dě  nemá  početka, 
nemá  ni  svéršetka. 

Žádná  píseň  tak  dlouhá  není,  aby  jí  nebylo  konce.  I  ta 
lejdeMi  písnička  má  svůj  konec.  Č.  —  A.  CKOJibRO  hh  ntib, 
a  aMHHeMi  Bepmirrb. 

Není  tak  dlouhé  nili,  by  se  jí  nedovití.  R.  CKOjibKO  ee- 
pesra  HH  BHTb,  a  Koany  ÓUTb. 

Není  květu  bez  odkvětu.  R.  CROjbRO  UBtry  hh  OBtCTb, 
a  6iiTb  ona4aTb. 

Bez  chvostu  (konce)  ani  ředkev  se  nerodí.  R.  Eeai 
xBocra  He  po4HTCH  h  pt4Ka  (orypeui). 

Stůj  dokud  stůj,  přede  vezmeš  konec  svůj.    Č. 

Medvěd  lehl,  lehla  i  hra.  —  Medvěd  zdechl,  tedy  dudy  o 
lean.  R.  Aerb  ueAB^Akf  h  Hppa  jier^a.  P.  Niedžwiedž  zdechf, 
dady  o  ziemi«.  (Der  ®í)ap  ^at  ein  @nt.) 


*)  JL  Fiois  coronat  opuf. 

^  Angi,  U  U  beUer  nevěr  to  begiD,  than  nevěr  (o  make  au  end. 
^  AmgL  Good  to  begin  well,  belter  to  end  well. 


n% 


XII. 

IHoená)-  —  vláda.      Dvorská    •Iniba.      Stav 
panský.    Podclanost.    Sedlák.    HLvpee  —  ob- 
chody  -^  koupe.      O    některých    řemealech 
a  živnostech.    Stav  duchovni. 

BeL  krále  není  sákona.  R.  Hi  napa,  mi  aaKOM. 

Kde  hlavy  není,  fádu  nenajdeš.  P.  (ídzie  gfowy  niemass, 
rei|du  niepytaj. 

Ovce  bez  pastýře  nečiní  stádo.  R.  Osnu  6e3%  nacrj^xa 
ae  crajio. 

Jeden  řídí,  mnozí  táhnou.  Blh.  EAnn-h  Hanpae^a,  Maoro 
Ter;iMír&. 

Jedno  slunce  dosti  na  nebi.  C.  —  P.  Jedno  sloáco  doéč 
(dosyé)  na  niebie.*) 

Slunce  jedno  za  všecky  hvézdy  stojí.  Č. 

Jeden  d&m  dvou   pánův  netrpí.  Č. 

Běda  mužAm,  kde  žena  vládne.  (Gore  mužeui,  jimie  žena 
vlade.  Soud  Li  buš.)  C. 

Řádu  nemnoho,  kde  pánův  mnoho.  P.  Rzqdu  nie  wiele« 
gdzíe  panów  wiele. 

Kde  jich  mnoho  velí ,  tam  se  myslí  délí.  —  P,  Gdiíe 
jich  wiele  rzadzí,  tam  sie  czesto  bladzí. 

Kde  mnoho  správcův  lodních ,  tam  se  loď  rosbije  (jde 
na  dno).  I/,  tidje  vele  dumenará  (nau(ierá  =  ftwxlijQo^) 
bárzo  se  brod  razbije. 


*)  !•.  Muiidus  noB  rapit  dnoi  folef.    Alexandři  M. 


Kflá  dTétt  pánftv  hubeilec.  P.  Dwócli  pan<Wr  ktfA  sawsze 
cfcttdy.  ♦) 

Jedna  ovečka,  a  sedm  pasluchův.  K.  Y  o/moŘ  caemcil  Aa 
eeiib  nacryxoBi.  (ÚsmeSek  nad  repujblickou  spráToů.) 

Zle  nohonin  pod  nemoudrou  hlavou.  S.  TesKRO  aoniMa 
no/Ch  AyMoux  rjiaBom. 

V  nohou  blud ,  kdy  v  hlavě  neřád.  P.  W  nogfach  Mad, 
fdy  w  gfowíe  niersad. 

Láska  a  vláda  (lože  a  konina)  netrpí  spolkii.  P.  Kbclťante 
i  panowanie  niecierpi  (niepozwala)  towarsystwá.  S.  Kpyna 
i  nocrejia  opraKa  (jipyra)  ae  rpne.  **) 

Dvě  hlavy  beraní  v  jeden  kotel  nelezou.  A.  4ai  6ftpavM 
rojOBU  Bi  04nHi  Kore^x  ae  jesyrii. 

Dva  kohouU  na  jednom  smetišti  nesrovnají  se.  —  Dvě 
kuchařky  v  kuchyni,  dva  kohouti  na  smetišti.  Č.  —  Hal.  4Ba 
Koryru,  4Ba  4UHU  r  4BÍ  rociio4i>iHt  hhkojih  ca  ue  3ro4aTi>. 

Dva  medvědi  v  jednom  brlohu  se  neshodnou.  R.  Asa 
wéiUttAn  n  ojinoki*  óep.iorl  hc  ywHByTCH.  P.  Dwa  kaci 
v  jednom  miasteczku  síe  niepóžywia. 

Cizí  kůň  má  tvrdý  hřbet.  (O  cizím  panovníku ,  cizí 
vrcbtao^ti.)  Č. 

Domácí  ve$  nckoiiSe  tak  jako  cizí.  CA.  Oomaóa  vúš 
ne  g^ízé  tak  kak  stranska.  (Domácí  vláda  netíží  tak  jako 
cizozemská.) 

Svflj  pán  zbije,  svAj  pán  nahradí.  Mr,  Ceilt  nanii  no6be 
I  no»a4ye. 

Kdekoliv  tobě  žíti,  hleď  svému  králi  sloužiti,  fí.  Ta^  hh 
aiTb,  ir  04H0iiy  uapH)  c4>iichti>.  (Sotva  jest  pod  sluncem  druhý 
národ,  který  by  ve  všech  případech  na  jevo  dával  takovou 
neobmekenou  oddanost  a  hlubokou  uctivost  k  mocnáři  svému, 
jako  to  ruský  činí :  o  čemž  kdybychom  odjinud  dosti  světlých 


*)  Iří.  Bendras  arklys  wisuttdoti  \c9Uíi. 

'*)  Lai.  Thronas  et  iliorus  socium  non  paiiuiilur.  Mec  regna  ro*  iiim  ferre, 
nec  taedae  Aciunt.  Šp.  Mandar  no  quiere  par.  Vt  Amor  e  aignoría 
Bo  YOgliono  coiiifiagnia.  Fr,  Jamais  amour  et  seigneurie  ne  »e 
tiendrenl  coiiipagnie.  Angl.    Love  and  lordsliip  lil^e  uo  fellowaliip. 


sto 

neměli  důkazův,  dostatečně  i  uvedená  zde  pHslovi  by  nás 
přesvědčiti  musila.  Po  bohu  Rus  na  světe  vezdejiím  nic 
nezná  slavnějšího,  nic  velebnějšího,  nic  mocnějšího  nad  cara 
a  pána  svého,  a  stoje  pod  vedením  této  hlavy,  ovíem  co 
služný  úd  velikého  těla,  sám  sebe  tudy  povyšuje  v  mysli. 
Jaké  závěrky  ze  smýšlení  a  pocitu  takového  se  ěiníli  diyí, 
ano  co  dále  z  toho  svým  časem  plynouti  musí,  důmyslnému 
členái^i  zde  předstírati  netřeba.  Nebude-li  tento  národ  první 
na  světě,  kterýž?) 

Vše  jest  boží  a  mocnářovo.  R.  Bce  Óoxie  4a  rocy4apeio. 
Bůh  nad  duší,  car  nad  tělem.   fí.  Pycxie  Ayme»  6oni  a 
rfejiOMi  rocy^apeeu. 

Vůle  boží,  soud  carův.   fí.  Bojia  óojRbg,  cyjn  aapeai. 

Na  koho  bůh  milostiv,  na  toho  i  car  laskav.  R.  Koru 
MHjiyen»  Óorb,  roro  mnAyeri  n  uapb. 

Mocnou  ruku  bůh  soudí.     P.  Cn^bHaa  pyxa  6ory  cy^m. 

Bez  krve  bůh,  bez  rodu  car.  R.  BesKpoBeHx  Óori,  6e3- 
po4eHi>  uapb.  (Žádných  osob  přijímati  ani  na  koho  se  ohlíželi 
nemá,  stoje  sám  jediný  v  důstojenství  svém.) 

Car  rozkazuje ,  a  bůh  pravou  cestu  ukazuje.  R.  Uapi 
noBe^teacTi,  a  6or%  ua  HCTiHHofl  nyri*  HaopaaifleTi. 

Car  myslí,  a  národ  se  dozví.  R.  Uapb  4yuaeTi,  a  aapo/i 
Bt4aen>. 

Cara  nekaždý  vidí,  ale  každý  zafk  se  modlí.  R.  llapa  le 
BCflKX  BH4Hrb,  4a  BCHWb  3a  Hero  UOAim. 

Kde  car,  tu  také  Orda.  R.  r4i  uapb,  ryrb  h  Op4a.  Co 
do  smyslu  podobná  jsou:  P,  Gdzie  papiež,  tam  Rzym.  L 
Róma  est,  ubí  imperator  est. 

Mocnářstvo  bez  hrůzy,  to  kůů  bez  uzdy.  R.  I^apcno 
6e3i  rpoatt,  KOHb  Óesi  y34i>i* 

Zhřeší-li  národ,  car  uprosí,  ale  zhřeší-li  car,  národ 
neuprosí.  R.  Hapo4'b  corpiuuiTi,  uapb  yHOJurb,  a  uapb  co- 
rptmirb,  Hapo4i  ne  yH04urb. 

Kladivo  bije,  kovadlina  drží,  až  se  jedno  o  dnihé  roi- 
raiL  Č. 


321 

Kde  se  tlačí,  lam  se  odtlac^uje.  Č.  —  //.  Prítisnuto  jače 
STe  na  Tiše  skáče.    (Co  se  silnr;  tlačí,  skáče  vzlifini.) 

Ne  králům  království,  ale  králové  královstvím  jsou  dání. 
P.  Nie  krdlom  królestwa,  ale  krdle  królestwom  dani 

Páni  daleko  sáhají.  Č,  —  Páni  (králové)  dHleko  vidí  a 
slySf.  P.  Panowie  i  krélowie  daleko  widzq,  wiele  slyszq. 
Ck,  VelikaSi  imaju  duge  mke  i  veliká  vuha.  S.  y  Kpajiesá  cy 
jgrre  pyxe.  —  IlapesH  Msore  ymn  ■  oqn  ■Ma4y.  *) 

CarAv  hněv,   posel   smrti.    R.   IlapcKOll   (aapoei)  ratex, 

DOCCjn    CMepTH. 

BIfzko  cara,  blízko  smrti.  A  B4H3b  uapa,  tmzh  CHepm. 
Obojí  přísloví  povstalo  nepochybně  za  časĎv  mongolských 
tnebo  Jana  Hrozného,  a  poxději  druhé  toto  proměněno  takto : 
Bjiiab  uapa,  Ó^HSb  qecTH  (cti). 

Car  není  oheň,  ale  spálíš  se  chodě  okolo  něho.  R.  Uapi» 
le  oroHb;  a  xo4fl  okojio  Hcro  ona^ambca. 

Daleko  od  ohně,  daleko  od  popáleni.  —  Od  ohně  vzdá- 
lený nebývá  pálený.  (Jinak  též  o  varováni  se  příležitosti  ke 
zlémiL)   C. 

S  pánem  a  s  dvorem  jak  s  ohněm :  z  blízka  se  spálíš, 
z  daleka  neohřeješ.  P.  S  panem  a  s  dworem  jak  s  ogníem : 
z  blizka  si^  sparzysz ,  z  daleka  niezagrzejesz. 

S  dvorem  jak  s  ohněm:  ani  nebývej  příliš  daleko,  ani 
přilije  blízko.  &  KoAi  4Bopa  Kao  ko4i»  earpe  aa^a  Outii  uu 
cacm  4840X0,  hh  cacna  Ďjinsy. 

Dvorský  život,  stkvělé  otroctví.  P.  Dworski  žywot,  áwietna 
líewola  (nedza).   A.  4BopflHCRaH  C4yxc6a,  Kpacnaa  Hyxc4a. 

Dvořenin  bez  pout  otrok.  P.  Ktu  przy  dworze,  bez  peta 
niewolnik.  c 

2ivot  dvorský  sladkobořký.  P.  Žywot  dworski  sfodku- 
gorzkí. 

Dlouho  při  dvoře,  dlouho  v  pekle.   Č. 


*)  L.   An  nescis  ,  longns  regibus  essc  maniis  ?   Oxid.    Fr,  Les  rois  on 
let  roainjt  longnes.  Angt,  Kings  háve  luiig  haniU.  Sem,  <0TC^e  ^arril 


sn 

Raději  chci  sto  mil  jíti,  než  bezddk  u  dvora  býti.  Č, 

Dobrá  polívka  pK  dvoře,  než  vysoko  skákati.  Č. 

Široká  vrata  ke  dvora,  úzká  nazpét.  P,  Szerokie  wrota 
do  dv^oni,  ale  virqzkie  se  dworu. 

U  dvom  dvorné,  ale  doma  výborné.  P.  U  dworu  dwomie, 
a  doma  wybomie. 

Šlechtic  slouží  u  dvoru,  a  doma  mu  kyj  roste.  P.  Silaclicic 
u  dworu  služy,  a  doma  mu  kij  roécie. 

Blaze  tomu  při  dvoře,  komu  doma  pluh  oře.  P.  Bfogo 
ternu  przy  dworze,  komu  doma  pfug  orze. 

Vždy  u  dvor«  deset  na  jednoho  slouží.  P.  Zawsze  u 
dworu  dziesieé  na  jedneg^o  í^užy. 

Na  velkém  dvoře  hojnost  v$eho ,  jenom  éekati  třeba. 
P.  U  wielkie^ro  dworu  bodzíe  wszys(kie(ro  s  potrzebe,  tylko 
trzeba  poczekač. 

Ctnost  a  pokora  nemá  místa  u  dvora.  Č.  —  P.  Cnoti, 
pokora  niema  miejsca  u  dvora.  Aneb :  Prawda ,  siczéroáé  i 
pokora  niemiewa  miejsca  u  dwora.  Jinak  též  taktu  :  Ctnost 
si  nohu  zlámala ,  pravdé  dno  vypadlo ,  a  srdce  upřímnosti  o 
dvora  vychladlo.  P.  Cnota  noge  zfamafa ,  z  prawdy  dno  wy- 
padfo,  a  szczérošcí  u  dworu  juž  bardzo  nadbladlo. 

v 

Starý  dvnřák,   hotový  žebrák.    C 

Komuž  odpušténio  od  dvora  dadié,  na  toho  vrány  kvačí,  d 

Jaký  chán,  taková  OrdH.  /?.  KaKORi  xaHii  (iiapb),  raioM 
0p4a.  ♦) 

Jaký  císař,  takový  písař.  —  Jaký  král,  taký  kraj.    (^. 

Jací  páni,   takoví  poddaní.    Č. 

Jak  se  hudť,  tak  se  pleše.  Ch.  Kak  se  guda,  tak  se  pldle. 

Za  příkladem  %vého  krále  jde  obec  i  děli  malé.  Za  pH- 
kladero  své  vrchnosti  jdou  domácí  také  hosti.  Č,  —  P.  Pod- 
daný jidzie  za  pany. 

Pán  příkladný  poddaným  živé  právo.    Č. 

0<i   hlavy  ryba   smrdí.  C.  —  /?.   Py6a  ch  ro^iOBU  nilen. 


*)  L   Qnalis  rex,  Uli*  gvtx 


BaL  Bmi  rojiOBii  pii6a  ciiep4HTb.  8.  0%  rAtme  pu6a  0Mp4H. 
Ck  Riba  od  gflave  smerdi.  Blh.  PuĎara  on>  ynmrt  0OHÍe.*> 
Kdyby  opat  koslek  u  sebe  nenosil ,  mnMf  by  v  né  ne- 
brili.  P.  Cedy  by  opat  kostek  prsy  sobie  nienosH,  tedy  by 
nniai  w  nie  niegrali. 

Opat  ta  kalíšek,  m  bratil  za  žbánky.  fí.  Hryvevb  sa 
upRy,  a  6paTM  aa  kobdw.  Jfr.  Ko^ii  aryiieHi  sa  nupny,  to 
ép«m  3a  ROBm  (aa  napry). 

Kdo  nikdy  nebyl  poddaným,  Hdko  býri  dobrým  pánem. 

P.  Kto  nijjrdy  níebyf  poddaným,  rzadko  bywa  dobrým  panem. 

Nekmbé  pravda;  tak  tét  i  Sk.  Kdo  neví  trpef,  ndvi  pmuvat. 

Pán  stojí  poddanými,  a  poddaní  pánem.   P.  Pan  poddá- 

aymi,  a  poddáni  panem  stojq. 

Pán  dobrý  stojí  za  otce.   P.  Pan  dobry  za  ojca  stoji. 
Pán  má  býti  ňiii  dobrým,  a  zlým  kladivo.   Štítný. 
Pán  dobrý  a  pastýř  dobrý  v  povabáoh  jsou  sobč  rovni.  Č. 
Dobrý  pastýř  ovce  stHže,  ale  kflte  nesdírá.    fí.  4oéparo 
Btcmpa  4Íjio  OBOiii  CTpaqb  cnt^io,  a  Kom  ae  4paTK  &  40- 
6port  8  nacTupa  oaiie  crpniuiy  a  le  4epaTH.  ^^) 

Kupecký  život  tlustý,  ale  krátký;  a  zemanský  teaký,  ale 
dtoniiý.  ň.  noca4Cide  xiboth  TOicni,  4a  aopoTioi;  a  4BopaH« 
ode  Tonm,  4a  40jirn. 

Kdo  8  pány  pobývá,  v  ro7«um  prospívá.  B.  C%  6oflpaHH 
annca,  yna  Hačparbca. 

Velký  pán  ne  vdeho  si  váíiná.  P.  Wielkíemu  panu  nie 
wszystko  trzeba  baczyč.    (Má  býti  velkomyslný.) 

Kdo  knížetem  zlým,  do  louže  s  ním.  fí.  Kojih  xyn 
niafc,  TaK%  bi>  rpaafc. 

Šlechtic  ve  své  opleti  vyrovná  se  knížeti.  P,  Szlacbcíc 
u  zagrodzie  równa  si^  wojewodzie.  (Nejchudší  šlechtic  neb 
zemánek  polský  stejných  práv  a  výsad  požíval  s  nejvyšším 
fanztvem,  maje  i  hlas  pK  volení  krále  i  naději  dosíci  krá- 
lovského žezla.  Oplef  r=  plotem  ohrazený  dvorec.  Sr.  Jungm. 
Slovn.) 

*)  No99ř,  *jht6  TO  KiifáJu  ^QUfiáéi  to  ipáfít. 
^>  L.  Boni  pastoru  e»i  londere,  non  deglubere  ovm. 


tS4 

Na  orlím  hnízdě  i  sova  zorlí.  P.  Na  orluwém  gníeidiie 
xorleje  i  sowa. 

Pán  bez  sluhy,  kníže  bez  zemé,  otec  bez  détslva,  seman 
bez  kmetstva.  P.  Pan  bez  slugi,  ksiqfie  bez  ziemie,  ojeiac 
bez  dzieci,  ziemianin  bez  kmieci. 

fteka  bez  potokflv  nic  není.  (Tak  i  panstvo  bez  podda- 
ných).  Hal.  4o6pe  ptat  c^  ooTOKaMi. 

Až  bndeS  pánem,  dostaneš  všecko  darem.  Mr.  Hsn  ójMfimk 
nanovb,  to  bco  6y4emb  Man  4apoirb. 

S  větrem  a  pánem  daremný  zápas.   Č. 

Slabá  rosa  proti  mrazu.  (Těžko  zápasiti,  souditi  se  chu- 
dému s  bohatým,  poddanému  s  vrchnosti.)  Č.   V.  Právo. 

Nevzchápej  se  na  medvěda,  kocourku.  P.  Nirmiec  síf 
(nieporywaj  si$)  kotku  na  niedžwiedzia. 

Kdo  nad  sebou  seká,  tHsky  mu  do  oěi  letí.  Ck  Ko  verh 
sebe  seče,  tresée  mu  vu  oči  letL 

Kdo  na  hvězdy  laje,  tomu  zuby  vypadají.  IL  Ko  na 
zvézde  laje,  izpast  če  mu  zubi. 

Co  pán  prosí ,  to  býti  musí.  —  Co  pán  prosí,  ves  musí.  Ú. 

Panská  prosba  rozkazu  horlí.  P.  PaAska  proiba  gorsza 
niž  rozkazanie.  Hal  Ilpocbóa  nancRa  passo  vi  naraaoBi 
X041TI*.   S.  Be^HKO  rocno4e  hojiór  no  roTOBjr  saDOetcrb. 

Skákej,  vraže,  jak  pán  káže.  Mr,  CKaqi  (poói),  upaxe, 
HKh  naai  aaxe. 

Každý  pán  svou  milost  chválí,  a  naši  službu  za  nic  váží. 
fí.  BcHROA  čoapni  cbok)  inijiocTb  xBajiHTi,  a  aamy  ycjxry  n 
BO  ^0  craBHTB. 

Když  pán  nadchází  sprostého ,  jistě  cos  cítí  u  něho. 
P.  Pan  ubogiego  gtiy  szanuje ,  juž  pownie  coš  u  ntegti  czuje. 

S  velikým  pánem  není  dobře  na  bratrstvo.  Bal.  3%  seji- 
Ruu  naHaui  ae  sa  nairB-6pan>. 

Starému,  zkušenému,  a  vclkénr.u  pánu  musí  člověk  věřiti. 
P.  Starému ,  bywalcmu ,  i  wicikicmu  panu  musi  cslowiek 
wierzyó. 

Pán    s  svým    služebníkem    nehraj,    a    služebník    pána 
>laj.    Ó. 


32S 

m 

S  Yelikýní  pány  není  dobře  třešni  jísti.  Č.  (Nerádno 
5  vyšším  spolkovati  j  žertovati.)  —  /?•  He  tsKb  ci  óojibiinniH 
BMmewh;  koctuih  r.ia3a  auóbioTi.  Kr,  S  veiikimi  gospodi  ni 
dobro  črešnje  zobati.  CA.  Z  velikum  gospodum  ni  dobro  črešefí 
zobatí.  5.  Hie  4o6po  cb  seASíMWh  rocno40Mi  h3i'  64HorB  qaHxa 
rpemrt  Icri.  *)  -^  A  v  staročeských  veršících  takto  čteme : 
S  pány  kdo  jídá,  se  nepřejídá;  oni,  co  se  sluší,  vědí,  kosti 
nechají,  maso  snédí. 

Nebryz  s  ďáblem  ořechův.  P.  Niegryž  s  diabfem  orzechów. 
HaL  He  rpuai  si  A^AhMVi  optxiiBi». 

S  pánem  v  karty  nehraj,  v  závod  se  nepouštěj,  penéz  mu 
nepůjčuj.  P.  S  panem  kart  niegraj,  wzawod  sif  niepuszczaj, 
pienifdzy  mu  níepožyczaj. 

Nemíchej  se  sediský  psíku  mezi  dvorské.  P.  Niemi§szaj 
si;  sielska  sobako  miedzy  dworskíe. 

S  pány  ředkev  jísti ,  s  prasaty  spáti.  Mr,  PeAbxy  tcTH 
n  naHaMH,  a  coarH  ci  cbhhhmh. 

S  pány  rukama  se  neměř :  máš-li  delší,  odsekou ;  máš-li 
kratší,  vytáhnou.    Mr,  Hmko^h  ci  nauaMH  ne  iitpattcb  pyKaHH; 

60  flKl    40BrU,    BII4ptHCyTb,    H    KOpOTKU ,    BUTflFHyTb.     TéŽ   taktO  *. 

S  panským  jazykem  svého  neměř :  bude-li  delší,  přikrátí  ho ; 
bode-li  kratší,  po  vytáhnou.  Ci  naHbCKUMi  cbofo  aauKa  ho 
piBHaA :  KO^  40Bruft ,  to  npuKopoqaiOTb ;  ko^h  KopoTKUft, 
iirrarayTb.  HaL  Ob  naHaMH  ne  3axo4H ;  60  bki  tboo  40Bme, 
TO  yrayTb,  a  hki  Roporme,  to  HaTarnyTb. 

Těžko  myšákovi  býti  zetěm  lvovi.  P.  Žle  myszurowi  ziq- 
eiem  byé  Iwowi. 

Páni  se  perou ,  sedláci  nastuvte  vlasův.  —  Páni  se  budou 
rváti,  sedláci  půjčte  vlasňv.  Č,  —  Sic.  Keď  sa  páni  zvádiá, 
sedláci  sa  musiá  za  vlasy  rúvaf. 

Páni  se  drží  za  paresy,  a  sedlákům  hlavy  brní.  P.  Gdy 
^owíe  za  fby  chodz^,   u  poddaných  w<osy  trzeszczq.   Jfo/. 


^  AngL  Those  that  eat  cherries  wilh  greal  perduns,  shall  háve  their 
eyes  fph*nted  oat  with  the  itones.  Ném.  ^tt  gropcn  ^enco  tfl  ní^t 
gnt  i^irf^cn  effen. 


St6 

TlflHH  6uoT]>cfl,  a  nyxcHKMi  60KU  6ojRTb.  Mr.  Ilaiiu  ^epyrbcH 
(cKyóyTbCfl),  a  y  MyícHKHBi  nyóu  6ojmTb.  R,  Khhsm  óbvrcfl, 
y  6oapi  inei  óo^arb. 

Páni  se  klouzají ,  a  sedláci  s\  nohy  lámou.   C 

Co  páni  zkřiví,  sedlécí  platí  krví.  Kr.  Kar  ^spoda  itorí 
krívo^  kmeti  inorjo  placať  živo.  Ck.  Kaj  veliki  zakriveju,  malí 
platili  moraju. 

Cožkoliv  králové  bláznivá  spáší,  toho  lid  zlým  užili  muzL  C. 

Čeho  pánové  navaří ,  tím  se  poddaní  popaH.  P.  Cze^(» 
panowie  nawarza,  tym  sie  poddáni  poparza.  Hal.  Horo  oázu 
aasapaTb,  ruirb  ca  nii44aHÍH  nonaparb. 

Pán  má  rýmu ,  a  čelúdka  kýchá.  P.  Panu  rýma ,  paaiéj 
sapka,  a  czelad/.i  parNkot. 

Kde  se  koné  spínají,  tam  osli  mrtvi  padají.  8.  Faí  ce 
KOHH  Hrpaio,  0H4t  zarapuH  npTBH  oa4aio. 

Slonové  se  trou.  a  komáry  dáví  mezi  sebou.  R,  Cjohu 
rpyrcfl.  a  Nexc4y  ťoóoft  KoMapoBi  4aBarb. 

Já  pán,  ty  pán:  kdo  budu  sviiié  pásti?  Č.  —  Hed,  Bci 
naau,  a  xto  6y4e  CBHut  uacTii  ?    blr.  Vez  nauu,  a  hz  rpe640 

A  HZKOMy.  *) 

V  kostele  a  hospoda  pána  není.  Hal.  Bi  uepKZZ  ■  zi 
Kopvzt  nana  ueza.  ť.  W  karczmie ,  w  fažni ,  w  mtynie  1 
w  koscíele  nieznac  pana. 

Lepší  pán  než  pánek.  C.  —  Nejsou  tak  zl/  páni,  jako 
paňata  (pánkové).    Mr.  Ta  ue  razí  zazt  oázu,  nwh   nazizzia. 

Lepší  jest  rané  tele,  nežli  raný  pán.    Štítný. 

Mladému  dubu  a  ranému  pánkovi  třeba  záhy  vrch  zrazili. 
HJaá.  Mfodemu  dubej  a  mfodemu  (nowemu)  knjejžikej  Uyrbjrf 
bur  z  časem  hfowu  wotceé. 

z  malého  pána  malý  strach.  C 

Nač  plot  dlouho  obcházeli,  když  snadno  přeseA  pře- 
zkoéitL    (Čemu   ucházeti   se  o  panskou  pHseA ,    kdyi   noizá 


*)  Lcl.  Asi  poii's.  tu  pon'»,  kas  néfi  kasiélr.    Čud.   Mina  horra,  súaa 
herra,   kea  pOrgel  kotti  kandfja.  (Já  páz,  ty  pán,  kdoi  bzdz  p|tli 


Drahá  lifoe  před  obddem.  Jfr.  AofOfn  joma  ;io  oH^a- 

Drahé  vajičko  o  pomláace.  Ji.  Aoporo  amo  n  CMt- 
jumy  AH».  Ifr.  4opore  ae^KO  vh  BejiHR04H». 

NejlacindjM  kožich  v  letě.   P.  NajtaAaif  koiucb  w  lecie. 

Cena  jest  svobodna,  a  podAnf  též.  Č. 

Cena  do  metpe  nejde.  Č.  —  P.  Cena  w  miesiek  sie* 
jidiie.  B.  Sanpoci  bx  KapiiaHi  ue  ^esen.  Mr.  Cnpoci  le 
6443,  B^  KapMaai  ne  ^tse. 

Co  jsem  vycenil,  ještě  jsem  noshrábl.  Co  se  řeklo ,  ne- 
poseklo.  S.  Ako  caiib  peino ,  riecanb  yaeo.  Ano  peion»  te 
norfcBOxi.  (Kdyi  se  někdo  vysoké  ceny  leká.) 

Jeden  cenil  tisíc,  druhý  podal  sto;  koneiné  se  pfedce 
ahodlL  8.  64aHi  o  pexao  ÓNaame,  a  4pyrít  dapante;  na  cy 
ce  onen  noF04MH. 

NepHIžei-li,  neprodáS.   H,  He  co4ran,  ram  ae  ■po4an. 

Koně  lacino  neceA ;  pána  o  málo  nepros.  P.  Konía  tanio 
nieceň;  pana  o  mafo  níeproá. 

Nespravedlivé  ceny  (mzdy)  žádej,  bys  dostal  aprave- 
dlivoo.  (?.♦) 

Kdo  bani,  rád  by  měl ;  kdo  chválí ,  rád  by  odbyl.  Č.  — 
fí.  He  xvAH  HBiiero  ae  KynarnB,  a  ne  xaajia  amero  le  Dp04ami. 

Kdyby  nebylo  na  koní  lysiny,  nebylo  by  mo  ani  ceny. 
fí.  Kor4a  6i  na  koiio  4a  ae  jiuceaRa,  ■  niau  &h  emy  ve 
611UO.  (Těm  kupujícím,  kteH  i  při  nejlepdí  věei  vždy  ně« 
jakou  vadu  naléiajl.)  Podobně  £esky:  Dobrý  kftA,  ale  Spatná 
podkova. 

Prodavači  jest  každá  kráva  telná,  když  takovou  míti 
chceme.  Č. 

V  kráma  dva  Mami :  jeden  lacino  prodává ,  druhý  draho 
iádá.  Mr.  Y  6a3apa  4Ba  4ypBa:  o/uan  4emeB0  4ae,  4pjnii 
40poro  opociTb. 

Dobrá  koupě  (dobré  zbožO  kopce  nehledá.  II.  Dobra  fér- 
govina  kupca  netraži. 


*)  L  Oportet  iniquam  peUf ,  ut  aequum  feras.    Angl.  Afk  bot  eiKNifli, 
aod  you  may  lower  lbe  príae  aa  yon  lift 


ISl 

Na  Idjpifai  lefií  tuk.  Na  nejlepšia  nejlépe  ae  vydélá.  Č.  ^) 

Laciné  koupi  nikdy  ae  neradaj.  Č. 

Za  aaatojte  kouptt,  a  hořem  zaplatíš.  Č. 

Láce  la  láei,  peníze  darmo.  Č. 

Co  je  vzácné,  neoíe  lačné.  8k. 

Co  draho,  lo  mílo;  co  lacino,  to  hnilo.  A.  H  4oporo, 
jia  Muo ;  ■  4emeBo,  Aa  raiuo. 

Z  lačného  masa  lačná  polívka.  Laciné  maso,  zlá  (fídká) 
polívka.  Č.  —  Jfr.  4emeBa  puÓKii,  noraua  lomKa.  8.  On  ear 
naa  aeca  qopéa  aa  n^ori. 

Laciné  maao  rádi  paí  jedí,  Č.  —  P.  Taníe  kupili ,  piom 
wyrzttcisz.  Aneb :  Co  $iq  kupi  lanie ,  piom  $iq  lo  doilanie. 
HaL  Taae  naco  ncn  t4iTb.  Blk.  Earenero  haco  ■  ijrveraTa 
le  t^MTB. 

Na  ileželé  zboží  slepý  kupec.  P.  Na  zležaly  lowar  álepy 
kvpiec.    /?•  Ha  raajiot  Tosapx  citnoA  Kynenx. 

Chceá-li  dobře  koupili,  muiifi  dříve  zvátili.  Č. 

Lépe  jesl  véřiti  ivým  očím,  nežli  cizím  řečem.  /?•  Eo^bme 
Bipb  cBoniTb  oqaai,  nexejiH  qyzciMi  ptqQni.  &  Eo^it  e  Blpo«- 
BiTH  CBonx  ována,  uero  Tyl)HHi  pt^na. 

Véř,  ale  hled,  co  máž  (dodává  ae  druhdy:  praví  svatý 
Tomáš.)   Č. 

V  ivdlníci  svéllo,  a  na  dvoře  ivétleji.  fi.  B^  hsM  cbítjo, 
a  Ha  ABOpt  CBtr^ite. 

Patřily  jste ,  očí ,  co  jste  kupovaly :  nuž  tedy  jezte.  Mr. 
Eavun  oqn ,   mo  icynoBa^i :  t^tcresríi  X^vre,  xon  nOBUjaabre). 

Kdo  neotvírá  oči,  musí  měScem  dotahovati.  —  Kdo  ne- 
frohlédá  očima,  prohlédne  méScem.  Č.  —  Sic.  Kdo  si  ně- 
prezre  oči,  prezre  mešček.  HLtá.  Šléž  njecha  woči  rozdže- 
né,  lén  dyrbi  mošnju  wotčinječ.  DLuS.  Chtož  Aoco  \^oci 
po&wai,  ten  derbi  mošnu  rozáegaá.  P.  Kto  niedojžrzy  oczkiem, 
ten  dopfaci  mieszkiem.  Aneb :  Kto  oczyma  niedojžrzy,  workiem 
dofoiy.   Bal.  He  npH4pemb  OKa,  opi4pemb  nomeaKy.   A.  Hero 


*)  Aóa.  Hnt  Veflcn  tfl  Ux  befle  (erjUj  itouf. 


Drahá  lifoe  před  obddem.  Mr.  4<Vora  joma  40  o6l4t. 

Drahé  vajičko  o  pomláace.  Ji.  Aoporo  umo  Vh  QrtT- 
4CNiy  AH».  Mr.  4opore  ae^KO  vh  BejiiK04HK>. 

Nejlacindjii  kožich  v  letě.   P.  NajtaAnf  koiucb  w  lede. 

Cena  jest  svobodna,  a  podAnf  též.  Č. 

Cena  do  méSce  nejde.  Č.  —  P.  Cena  w  mieaiek  nie- 
jidaie.  fí.  Sanpoci  bx  KapNaHx  ue  ^esen.  Mr.  Cnpeci  le 
6t4a,  B^  KapNaai  He  jiiae. 

Co  jsem  vycenil,  ješté  jsem  neshrábl.  Co  se  řeklo ,  ne- 
poseklo.  S.  Ako  caMb  pexao,  niecaib  yaeo.  Aro  peioxi»  le 
Doctsoxi.  (Kdyi  se  nékdo  vysoké  ceny  leká.) 

Jeden  cenil  tisíc,  druhý  podal  sto;  končené  se  ptedce 
shodli.  8.  8A9twh  6  peKau  ÓHaame,  a  4pyrit  éipame;  na  ej 
ce  onen  noF04MB. 

NepřilžeS-li,  neprodáš.   /7.  He  co^raib,  ram  ne  opo^an. 

Koně  lacinu  neccA ;  pana  o  málo  nepros.  P.  Konia  tanio 
nicceň;  pana  o  niafo  nieproá. 

Nespravedlivé  ceny  (mzdy)  žádej,  bys  dostal  sprave- 
dlivon.  (?.♦) 

Kdo  bani,  rád  by  měl ;  kdo  chválí ,  rád  by  odbyl.  Č.  - 
R.  He  xyAa  Hmeru  ae  Kyniimi>,  a  ne  xaajia  anero  le  npOjia» 

Kdyby  nebylo'  na  koni  lysiny,  nebylo  by  mo  ani  ceny. 
B.  Kor^a  61  na  koiio  4a  ae  4UceHRa ,  ■  ntau  &h  evy  le 
611U0.  (Těm  kupujícím,  kteří  i  při  nejlepší  věci  vidy  né« 
jakou  vado  naléxajl.)  Podobně  česky:  Dobrý  kftň,  ale  špatná 
podkova. 

Prodavači  jest  každá  kráva  telná,  když  takovou  míti 
chceme.  Č. 

V  krámo  dva  Máxni :  jeden  lacino  prodává ,  druhý  draho 
iádá.  Mr.  Y  éaaapa  4Ba  4ypBH:  OAjan  4emeB0  4ae,  4pynii 
40poro  opociTb. 

Dobrá  koupě  Cdobré  zboiO  kupce  nehledá.  11.  Dobra  tér* 
govina  kupca  netraži. 


^)  Ín  Oportot  iniqQam  petaf ,  ut  aequum  feras.  AngL  Afk  bnl 
■nd  yoo  may  k»wer  the  prise  ai  you  liat 


Chrt  bývá  pokorný,  ohať  lakomý,  vyžel  svárlivý.  F.  Chart 
pokorný,  ogarz  hkomy,  wyiot  zwadlíwy. 

Kuchař,  který  2  hladu  umře,  nehoden  hřbitova.  P.  Ku- 
chaná, który  glodem  umrze,  niechowajq  na  cmentaržu. 

Ďábel  nechtSl  býti  kuchařem,  vozatajem  a  chflvoú'^  ale 
chtél  býti  mlynářským  vepřem ,  úředníkovým  kontem  a  na 
faře  kuchařkou.  P.  Díabel  niechcial  byó  kucharzem ,  ftirma- 
nem,  mamk;;  ale  chciaf  byé  mfynarskim  wieprzem,  urzedni- 
czym  koniem  i  w  plebanii  kucharkq. 

Vozka  v  alé  přfliodé  odříká  se  stavu  svého ,  a  přijeda  na 
Bocleh ,  předce  sas  vůz  maie.  P.  Purman  we  z<ém  razie 
odrzeka  si^  swego  stanu,  a  przyjechawszy  na  noclegf  znowa 
wdx  smaruje.  (Komenský  takto  ^esky  vyložil :  Forman  v  hiáte 
formanství  se  odříká,  a  do  hospody  přijda  zase  maže  vůl.) 

Kde  kndží  a  vozkov«^  pí^dj^  ^^^  nejlepší  pivo  bývá. 
P.  Gdsie  ksieia  a  furmani  píjq,  tam  najlepsze  piwo. 

Hospodský  mysli  tak,  a  ochlasta  onak.  S,  BnpTanrb  muojui 
SARO,  a  niflHHua  4pyro.  (Onen  jakby  připsal,  ten  jakby  uklouzl.) 

Pomni,   knřiey   žes  dříve  byl  ^lovokem.  Č.  —  fi.  By4ii 

« 

lone  qoBOKi. 

MáS-li  býti  špatným  knězem,  bud  raděj  hodným  robo- 
tézem.  P.  Masz-Ii  byé  lada  jakim  popem,  lepiéj  že  b^dziesz 
dobrým  chfopem.  Hni,  Aynme  óyTii  ^oópmi  x^onoirB,  nvh 
vatrh  nonoHi. 

Viickni  jsme  lidé,  jen  pan  farář  je  člověk.  P.  Wszystko- 
say  ludzie,  tylko  ksíqdz  pleban  rzlowiek. 

Jaký  farář,  taková  osádka.  —  Jaký  pastýř,  takové  stádo.  Č. 
—  F.  Jahi  pop,  laki  chfop.  A.  KaKOR^  noni,  raKoai  h  opixoAi. 

Jaký  opat,  takoví  i  bratří.  —  Hodný-li  opat,  nejsou  i 
Bni$í  nanic^  —  čeho  se  chápe  opat,  toho  i  mniSÍ.  A.  KaKOBi 
iryievx,  raKoau  11  éparba.  HryNeai  xopomi,  4a  n  épana  ne 
xjr4U.    3a  qro  iiryHeirb,  sa  to  n  5paTbH. 

Jak  kněz  zpivá,  lak  mu  lid  odpovídá.  Č.  *) 


*>  Hf.  Como  canu  el  abad,  afsi  regponde  el  íacrwlan. 


9Stt 

Po  viMci  Tojsko,  po  ptslýři  oTce  (poinávajf  se).  Ě.  Uo 
snrart  araMaei,  a  no  OBKavb  nacrupk. 

Jaký  kněc,  takové  jeho  požehnáni.  Hal.  flnii  mn,  rase 
éro  ÓJiarocjiOBeRCTBO. 

Sobota  kněžská  robota.  Č.  —  S.  Cy60Ta  AjunuB  6y60Ta. 

MoadiÝ  kn£i  třeba  jen  ústy  mektal,  a  my  htíštá  se  do- 
Yiípfme.  H.  Ymboě  noni  xotb  ryÓaMH  meBeju,  a  ni  rptmue 
4ora4UBaeMCfl. 

Knéa  bez  nauky,  správce  bei  zdravého  sondo,  aáéek  bes 
peněz  —  stejné  to  ceny.  P.  Ksi^dz  bez  naokí,  ursfdnik  bei 
rozsudku ,  miesiek  bez  plenily,  jednej  s^  oeny. 

Více  lid  hledí  na  to,  jak  kněz  živ,  irelli  jak  utí.  8.  Bam 
ce  afeipR  na  to  ,  Raxo  noni  zcrbh  ,  aero  Raxo  y qi.  Aé  ky 
vlastri^mělo  býti  podlé  následujíciho : 

Nečiň  to ,  co  kněz  činí ,  ale  čiA ,  čemu  učí.  A  Re  on 
010,  niTO  noni  qira,  aero  TBopn,  mro  ym. 

Zvon  do  kostela  lidi  přizývá ,  a  sám  v  kostele  nikdy  ne- 
bývá. P.  Dzwon  do  koáciofa  ludzi  zwofyna,  a  sam  w  koiciele 
nigdy  niebywa. 

Odřekni  se  světa  pro  pravdu  (spásu)  kláštera.  5.  O^peoi 
cc  nipa  ea  Hcrny  MOnacTipa. 

Ne  viickni  v  světě  ztraceni ,  ne  všickni  na  pouštích  su- 
šení.    NH    BbCH    Bl*    MHp-te    norblBOUlA ,    NH  BbCH  n 

noycTbiNt*  cnacoiuACA. 

Maje  činiti  s  mnichy  nenaděj  se  konce.  /?.  y  orneai  le 
Hat4emb  RoaiieBi. 

Kde  mnich,  tu  kápě.  Č. 

Na  děvčata  fortelem,  na  mnichy  s  korbelem.  Č. 

Pán  bfth  slepého  vodí,  a  čert  mnicha  svedl.  JL  rocatji 
ynyApaerb  Cjrknna,  a  4Mbojt»  ucRymaen  qepnaa. 

Čert  nepláče,  kdyi  mnich  skáče.  /?•  Bicii  we  uunyn, 
Ror^a  qepaiui  caaqj-rB.   Mr.  Mopn  ne  n<«aqe,   rojb 


KnHiki  sváda ,  -  Abloya  svatba.  R.  noROBOMM  CBa4a 
AiBOicKaa  CBa4b6a.*) 

Kdyf  knés  posvětil  pomlásku,  nestojin  o  jeho  lásku. 
BaL  Kam  Hm  nocaarni  nacay,  to  ae  ctob>  o  ero  jmcKy. 

ChraA  se  koftského  aadku,  paHského  předku,  a  knSzo 
po  předif.  i  po  lado.  Č.  —  BLui.  Hladaj  so  před  lónskim 
prjedkom,  před  wóslaqfoi  zadkom,  a  před  popami  na  witch 
bokách.  **) 

Zachovej  nás,  pane,  od  vlka  Slapáka*  od  mnicha  bosáka, 
od  Mandy  racochaté,  od  hoIS  sukovaté.  Č. 

Kdo  se  nevi  čeho  chytiti,  aneb  do  kláštera,  aneb  na 
vojnu  (béžO-  A*  Kro  HBvftvb  npoxirb  ae  noxen,  Ton  no- 
6ism  wUi6o  B%  noHacTupb  hjib  na  eoftHy.  Ze  zoirfhlstvf 
aaebo  voják,  anebo  auricb.  8.  tlz%  04*itanui  un  noiann  uu 
njy^pv 

Hlenýidi  v  skořepiné  nejlépe,  a  kndxi  na  faře.  Č. 

Pop  zpívá  a  popova  koláče  peče.   A.  IIodi  aoer&  »  no- 

niM  6jaBii  neqen. 

•  « 

Kdo  se  chce  nutí  dobře  na  den,  nech  sobd  hus  zabije; 
kdo  na  týden ,  nech  vepře  zařeže ;  kdo  na  měsíc ,  nech  vola 
porizi ;  kdo  na  celý  rok ,  nech  se  oiení ;  a  kdo  al*  do  Innrti, 
lech  jde  na  kněistvf.  P.  Kto  si;  chce  mieč  dobrze  na  dzieň, 
■och  sobíe  gfá  zarzníe;  kto  na  tydzfeň,  niech  wieprza 
iikole;  kto  na  miesiijc,  niech  wofu  zabije;  kto  na  oafy 
nk,  niech  žon;  pojmie;  a  kto  do  imierci,  niech  ksifdzem 
lostanie. 

P|pd  4|(ouzi  do  kláitera.   K  On  6tAU  vi  qepHmi. 

lle  kaidý  knězem  pro  JežíSe ;  mnohý  též  k  vůli  dobré  }íše. 
B.  He  AMB  bcyca ,  a  pa4B  x^tóa  Kyca.  —  Krajíc  hezký,  ne 
Pán  nebeský  (takovéiio  vábí),    ť.  Dia  chleba,  nie  dla  nieba. 


*)  Am$L   Cfanrchmcn^f  contenlioo    if   the  deviPs    harvegt.    Ném.   tBenil 

hU  ^afffn  lanítn,  fo  lad^t  ber  ICeufel. 
**)  ámgL  Bawart  of  ■  womaa  before,  of  ■  Imtm  behiná,  ol  a  cart 

aidewayf,  of  a  pněni  every  way. 


3M 

U  mnicha  v  chýší ,   Cím  bůh  obmysU.    R.  7  on|Mia  b\ 

Ke^bH,  qtMi  Óori  noc^ajn>. 

Kdyby  byl  kiléz  y  lese,  přede  se  ea  ním  nese.  Č 

První  spralek  knézí  pod  kožich.  R.  Ilepsyi)  lepiyniy 
nony  aa  onymay. 

Bohu  sláva  a  polt  slanin  popu.  A.  Bory  ciasai  a  oony 
Koposat  ca^ia. 

Knězi  pečené  i  vařené,  s  mrtvého  i  živého.  Jfo/.  Ilonoai 
040  H  neqene  h  Bapeae^  aai  xasoro  a  BMOpjioro. 

Vem  třeba  pod  kozí,  bei  knéze  nelze.  S.  Aro  fce  rpi 
cra,  Óesi  nona  Hwra. 

Když  mnicli  mluví,  almužnu  loví.  —  MniSské  řeči  almužna 
konéfeitf.  • 

Když  se  mnich  niyedl,  potřebí  mu  i  vioolnu  naložili 
P.  Mnichowi  dawszy  jeáč,  trzeba  mu  i  w  biesagi  wfožyé. 

Knčz  nikdá  nemá  dosti,  jednou  rukou  žehná  a  druhou 
bére.  Č. 

Ač  mnoho  pro  bůh  dáš,  však  lékařův  ani  knéžt  nikdá 
nenadáš.  Č. 

Kachního  žaludku  nenasytíš,  a  kněžské  mošně  se  nedodáš, 
é.*^: —  Kněžský  měšec  a  kramářský  kůů  —  vždy  lačnL 
JIo/.  IIouBi  nixi,  xeópaKRBi  Kiub,  uaROJi  ne  cuth. 

U  popa  hluboká  kapsa.  S.  Y  oona  e  4y6oKi  4xen%.  IIo- 
noBCKa  apeha  HHKa4i  ce  aanyHflTii  ae  noxe. 

Všecko  bére  jako  desátková  stodůlka.  P.  .lak  dzieaiecinny 
brog  wszyslko  przyjmuje. 

Kněz  jen  piskne,  a  už  tiskne;  kostelník  (kantor) áŠ^vNská, 
přede  málo  stiská.  Hal.  ITani  thjibro  načne,  a  racae,  a  4i»aKi 
peae,  a  lajio  6epe. 

Avarus  farář,  Superbus  písař.  Ó,  —  P,  Labor  chfop, 
avaritia  pop. 


*)    VL  Preii  e  polli  non  f  on  mai  latolli.  Am${.  Prícsti  aid  poallry  kare 
nevěr  enough. 


SS7 

Dokii  Iui5xe  stává,  i  kuchařka  vládne,  a  jak  ho  neni,  i 
ta  sapadM.  Hal.  IIokii  nona,  nora  nona4fl»  a  axi  ae  craae 
Hona,  TO  iipona4H. 

Kdy  by  čertův  v  pekle  a  vlkův  v  lese  nebylo,  dávno  by 
kBéftf  a  paatochové  hladem  zemřeli.    Štelcar. 

Svaté  misto  neapustne,  i  kdyi  popa  čert  vezme.  B. 
CaiToe  mícto  uj^cto  ae  6yAen,  ko^h  h  nona  nefn  BOZhuerh. 

Kněz  jako  vrba ,  čím  více  se  osekává ,  tím  lépe  obrostá. 
Č.  (Snad  bys  kněžského  litoval,  říká  lid.)  Štítný  podobné  o 
ledláhii:  Chlap  Jest  jako  vrba;  čím ',  eestéjie  ji  obrabái,  Km 
H  kAité  obatt.  ^ 

bežské  naebevánf,  židovská  dnie:  to  obé  do  pekla 
Unie.  Č.  —  P.  Žydowska  dusia  a  ksi^žt  zebranie  po  liiferci 
bég  wiéy  komu  si9  dostanie.  —  Jak  po  knězi,  co  kdo  popadl, 
lo  jeho.   P.  Jak  po  ksifdsn,  co  kto  porwaf,  to  jego. 


^ 


SS8 


xrn. 

Právo* 
ObyéeJ  —  zákon  —  sohcI.     Právni  ptUblovi 
obecná  a  zyláitni.     Výstraha    před    sondj^ 
svláité    •   moenéjiiml*      Pofcntfr    m    tvesty* 
liondce.    tirády.    Vojna  —  pokoj.   Uwé^k^WĚá. 

Kolik  krajŮT,  tolik  obyčejův. — Kolik  krajftvy  tolik  krujlf. 
Č.  —  P.  Každý  kraj  ma  swój  obyczaj.  —  Jaki  kraj,  taU 
obyczaj.  —  Co  kraj,  to  obyczaj.  Hal.  KotraM  xpat  vae  cait 
oĎuqat.  Mr.  lUo  icpaft,  to  oĎuqaft.  —  lUo  xpana,  to  po- 
4MHa.  ♦) 

Kolik  mčst,  tolik  obyéejiv  jeat;  kolik  vsí,  tolik  zyykloatt; 
kolik  b^jflv,  tolik  mravflv  i  nemraTŮv.  R.  ^T0  ropo^rs  to 
HopoBi;  4fo  4epeBHa,  to  oóuqaft;  vto  aeM^iH,  to  npoRaau. 

Na  každé  dědinč  zpflsoby  (nevěsty)  jiné.   Č, 

Jaké  prase,  taký  kvik,  jaký  národ,  taký  zvyk.  Ó. 

Každý  kraj  své  právo  má.    Č. 

Co  se  mnohým  hodí ,  to  v  obyčej  vchodí.  P.  Co  sia 
wielom  godzi,  to  w  obyczaj  wchodzi. 

V  cizí  klášter  se  svým  řádem  se  nechodívá.  JL  B\ 
qyxoft  lOHacTupb  c%  cbohmi  ycraBOiii  ae  xoAnrb.  (Jiný  klášter, 
jiná  řehole.) 

Jak  by  poznal  cizí  mrav ,  na  to  není  práv.  JL  Hin 
TaKHxi^  npaai,  qT05i  aHarii  qyxcoA  HpaBX. 

Hlas  národa,  hlas  boží.  Č.  —  fí.  Tjacb  aapoAa,  r4aci 
6o»iA.    S.    r^aci    Hapo4a,    rjiaci    cuaa    óosinera.     P.    Glos 

*)    VI.  Tal  paefe,  lal  usania.    Šp,  En  cada  iierra  su  ufo.    Nim.  fiat 
Uáf,  fíUiiáf,    Cu<L  KuiUa  ma,  neniia  wiís. 


SS9 

lodski,  gto$  boly.    Aneb#:   Glos  ludzki   zgadia  sif  i  wol| 
bož^.*) 

Za  hks  boií  to  migí,  y  čem   ie  vSíckní  srovnávají.  P. 
Za  glos  to  boski  uznaje  co  wszyscy  zgodsie  Iriyouyi. 

Hromada  obcí  porada.  Č.  —  Jak  uloiíla  hromada,  lak 
buď.    R.  Hxo  mpowh  nojioxeao,  Tony  m  6mh  Taai. 

Kaidý  spuaed  má  V  hromadě  stůj  kousek  (dfl).    R  Hi- 
laxot  idpaHnix  on  npy  ae  npoqi. 

Hromada  yai  odpovídá.  8.  4oroBopHa  cejiy  04roiapa. 

Véttf  počet  krále  volí  O-  rozhodae).  Č. 

Nový  pán,  nové  právo.  —  Nová  správa,  nová  práva.  Č, 
—  &  Hone  cjTAÍo,  hobo  aaaoau. 

Novým  právem  staré  se  kazí.  Č. 

Novoty  —  křivoty.  JL  Hobi3hh  —  Bpmiaau. 

Stará   práva,    čerstvá  potrava   —    nejlepší.     P,    Staré 
Bslawy,  iwieže  potrawy  —  $%  ni^lepsze.  - 

Dávnost  svédek  nemalý.  A.  4aBH0cn  neifa^iift  cmutT^^- 

Lepií  tád,  neili  haf  maf.  Č. 

Co  právo  chce  míti,  to  musí  jiti  Č. 

Vrch  práva,  vrch  kKvdy.    Holé  přísné  právo  holé  bez- 
práví. ť5.»») 

*  Horííf  právo  nežli  meč.   P.  Prawo  gorsze  niž  miec^. 

Přísný  zákon  vinníky  množí.   R.  Crporoi   aaRoai  mbob- 
unu  TBopm. 

Práva  a  řízeni  zemská  —  žravá  hryzení  zemská  —  dravá 
iizeni  zemská.   Komen.  Lab.  19,  6. 

Právo  má  tenký  nos.   C. 

Mocní  práva  píší.   B.  Ca^bnue  namyri  npas^y. 

Jedny  ruce  práva   pííí,  jedny  je  i   maží.    Hal.   Ejuíím 
pyni  npaaa  namyTi*,  cahíh  a  naxcyTb. 

Kdo   zákony  vydává,  nech  je  první  zachovává.    JI.   Koi 
aaredbe  van  daje,  valja  da  im  on  pérvi  nastaje. 


*)  A,  Bo^  laov,  fio^  e-tov,   L  Yox  popali,  vox  Dei.    Fr,  La  voix    du 

pMpla  ett  la  toíx  de  Dieu. 
**)  L.  Sanimuiu  jus,  suiuma  iojuria. 

22* 


ft40 

I 

Ten  mocní  zákon  stanoví,  kdo  ho  ňa  aobfi  obiiOYf.  F. 
Ustawf  mocno  stanowi,  klo  J9  na  sobíe  odnowi. 

Darmo  zákon  psáti ,  nemá-li  se  zachorati.  Jt.  Bcye  sa- 
ROHU  nican,  Kor^a  nň  ho  ■cno.AHiin. 

Málo  platný  ploty,  přes  které  se  leze.    Č. 

Spravedlivému  zákon  nepsán.  A  téi  se  praví:  Blám 
zákon  nepsáh.  A.  ITpaseABOvy  (Ayp&Ky)  aaaon  le  ncan. 
JWr.  AypHOBH  saKOHi  ae  nicain». 

Zákon  nepřečká  tapitel,  ale  plnitel.  /?•  Saaon  le  ae- 
peaciTb  6e33aR0HH0vy,  a  upaBCAHOvy. 

Zlé  Inravy,  dobrá  práva.  Č. 
'  Spatné  to  řízení ,  kde  nejvíc  práv  a  nařízeni.    P.  We 
zfém  rz^dzie  najwifcéj  praw  i  rozkaza. 

Kde  mnoho  zákonftv,  tu  i  křivd  mnoho.  B.  r4t  mioto 
saaoHOBi,  Tyvh  ■  o6i4'b  VHoro. 

Kde  dobrý  v  lidu  mrav,  tam  také  Šetrnost  práv.  JL  Tt(k 
AoSpii  ITL  aapoAl  apasu,  rairb  xpaHarca  ■  ycraBU. 

Zákon  jak  zvon ;  kdoi  ho  slySÍ,  nebije-li  srdce  ?  Č. 

Kde  síla  vládne,  tu  zákon  zapadne.  B.  T^t  cajia  B4a4ier&, 
tjvh  aaROHi  yciynaeri.  •) 

Není  na  svétě  tak  pevného  pravidla  (zákonu) ,  aby  se 
hnouti  nemohlo.  Č. 

Nuzná  (a  náhlá)  potřeba  práva  lomí.  —  Potřeba  zákoa 
ruií.  Č.  —  Hal.  Hy»4a  aaRoai  jiOMiTb,  B.  Hym^a  aaROii 
ii3iilHflen.  S.  Hy3R4a  aaROHi  iiaMeHioe.  Blh.  Hyx4a  aaRon 
NBMtHflBa.  P.  Potrzeba  prawo  lamie.  ^  Potrzebie  ustawy 
ttstfpuj^.   Ch.  Sila  boga  nemoli.  ^*) 

Nouze  zvfllě'*nemá.  V  stejném  smyslu  jako  :  Nouze  lelezo 
láme.  Nouze  (síla>  kola  lomí.  Č.  —  CA.  Sila  i  železo  tere. 
SUa  tere  kola.  ♦♦♦) 

Příhoda  své  právo  má.  —  Příhoda  se  nezpovídá.  C. 


*)  Šp.  Do  fuerza  viene,  derecho  se  pierde.    Fr,   Oa  force  re^ne,  droH 
D*a  lieu. 

^)  L.  Meceifítaf  fraogil  Irgcm. 

^**)  Mm.  9tolt  ^at  ftin  O^ebol^.    9toll^  hi^t  difen. 


341 

Nekaidé  přestoupení  jesl  provinéaL  Č.  ^  A.  He  BCiuaii 
loa  BUOBera. 

NevMoHioii  hříchu  nečiní.  (Nevédoinofit  práva  v^ak  s  nej-* 
■6Dii  částky  omlouvati  se  můž.)  Č, — EáL  HeaiAOMOcn  rpizy 
la  unn.  P.  Níewiadomoóč  graechu  nibcsyní.  Grzech  nie-* 
aaany  níebywa  karany.*) 

Úmysl  ospravediftuje  skulek.    Č. 
Povolující  s  činícím  na  jedné  jsou  váze.  C. 
Dlouhý  ohloud  (hůl),  krátký  soud.   Č. 

Svftj  soud  kratíí.  B.  Caott  cyxh  Kopoqe.  Híní-vU  se  pří- 
stovím  tímto,  ie  svůj  i  domácí  neb  místní  soud  kratií^  kde 
snáie  ku  porovnáni  se  přichásí,  nezavírá  ovSem  iádné  Ili 
v  sobe.  Uiívá-^Ii  se  ho  ale  tak,  jakoby  každý  smél  sobe  opra- 
vovati o  své  moci  a  pésti,  křivé  jest  a  svědčí  proti  nému 
aádedující : 

Pranicí  nedojdeS  práva.  Jt.  4paROio  npaai  ne  674000. 

Neopravuj  sobe  sám,  máS  právo.  Č. 

Ve  vlastní  při  nikdo  soudcím  býti  nemůž.  Č,  —  P.  Žáden 
wswéj  sprawie  s^dzí^  byó  niemože. 

Právem  se  řed  a  po  něm  jdi.  Č.  Tudy  u£  Pythagoras 
řekl :  Nekopej  ohně  mečem  (nepřestupuj  spravedlnosti  a  prává; 
bezpráví  bezprávím  nehromad). 

Práva  a  svobody  natahovati  jak  řemen  stačí.  P.  Prawo  i 
wohoáé  ciíjgn^č  jak  rzemieA  može. 

Kdo  se  řídí  jen  právy,  nedojí  mu  hrubě  krávy.  Ch.  Koj 
se  derii  pravice,  ne  dojí  kravice.] 

Kdo  finí  co  chce,  utrpí  co  nechce.  Č.*' 

Kdo  právo  zle  neb  neužívá,   snadno  o  ně  přicházívá.  Č, 

Bdícím  práva  pomáhají.  —  Práva  bdícím,  ne  spícím 
sloaží.   d**)  • 

Svět  kromě  boha  nikdo  nesoudí.  Aneb:  Sněm  (hromadu) 
jedin  bůh  soudí.  R.  Hipi  hmkto  ho  cy^HTi,  a  04Mhi  Óori. 


*)  fiim,  nntviffcnb  fánbigt  nxt^i. 
^^   L  VigiliiDlibiis  jura. 


34t 

Králotský  yýrok  nepodléhá  soidv.  A  QApcRoe  oejnuerie 
cy4y  He  npe^^emirb.  Nebof :  Král  soud  vydal ,  jtk  tam  htb 
iria  srdce  podal.  Itapb  cy4m,  van  6orib  sa  eepne  eaj  no- 
Mmm.  O  vysokém  smýSlení  a  úcté,  jakov  národ  wekf 
k  mocnářflm  svým  •  chová  (j^Ai  o  tom  v  předešlém  éfile  XK 
zmínéno),  přemnohá  svědčí  přísloví,  jako:  Sovdf  Mh  a  aiocntf. 
Cy/mn  6on  4a  rocy^api*.  Známo  boho  a  leroépáno.  BAAaen 
6orB  4a  rocyAapb.  Vie  jesl  boií  a  moonářovoi  Bce  6osm 
4a  rocy4apeBO.  Víecken  lid  v  mkou  božich  a  mocnářo^ch. 
Bci  4iD4a  tOMhu  4a  rocy4apeBiL  Vftle  boží,  a  sood  oarikv. 
Bojii  6oaQÚi{  a  cy4%  napeai.  Car  pHkáial,  a  rada  se  pH* 
UAsílii.  Itapd  jiOBe4Íj%,  a  Ďospe  oparoBopain.  aid. 

Posla  ani  sekou  ani  tepou,  ale  darujL  R.  Ilocja  u  dukjn 
ni  pjf6aT%  a  toako  xajiyioTi.  *) 

Posel  jak  měch ,  co  v  něj  vložíš ,  to  i  nese.  A.  OocoiA 
aan  níkn^  mo  wtr  aero  ajosamb,  to  b  aecerk  P.  Poaal  jako 
osief,  co  naA  wlož^,  to  niesie. 

Noc  má  své  právo.  Č.  —  Noc  má  svou  nMMX.  Kr.  Noč 
ima  svojo  moč.   P.  Noc  ma  swéj  obyczaj. 

V  čem  zastižen,  s  toho  souzen.  R.  B%  qem  BaoraBy, 
Bi  Ton  ■  cyvy. 

Bez  původa  není  soudu.  Č.  —  Kde  neni  žalobníka,  i^eai 
soudce.  S.  4i  seva  napua,  Hena  hb  cy4iia. 

Kde  nenf  rozepře,  tu  netřeba  sporu.  —  Kde  neni  pro- 
tivníka^ tu  není  půtky.   & 

Kdo  veáe,  nech  dovede.  &  (Afllrmantis  est  probere.) 

Rozsouzeno,  dosouzeno.  SvrSeno,  pohřbeno.  /}.  Pineso, 
BepmoHO.  —  Souzené  se  znova  nesoudí.  JL  Cyxeaaro  ne  no- 
cyxan.  (Obnovuje-li  kdo  rozsouzenou  při ,  v  pokuta  smilku 
upadá.) 

Přednější  časem,  bližší  právem.  Č.  —  P,  Kto  pierwBzy, 
ten  lepszy.  JL  Kro  nepeie,  rorb  ■  npeake.  **) 


•)  JÍ.  n^iafivf  ov  xvmrfeu,  ovót   vfi^iUrat,    Lesaivt   BOB    caediuir. 
neque  violaiur. 

♦♦j  L  Prior  temporc,  prior  (polior)  jure. 


343 

Čím  dávnéjM,  tím  právně  pevnější.  JL  Vin  crapie, 
Tin  npaBte.  —  Z  věcí  nikomu  nenáležejících  —  co  vzato, 
to  sváto.  R.  Hio  Bsaro,  to  h  cbhto. 

Kdo  čaa  0éta)  právní  promlčel,  vždycky  mlč.  Č. 

Starilí  sápis  právnějSí.    A.  CrapaH  KpinocTb  npaBie. 

Kdo  dříve  do  mlýna  donese,  tomu  dříve  melí.  —  Kdo 
dřív  přijde,  ten  dřív  mele.  &  —  P.  Kto  pierwéj  do  mlýna, 
pierwéj  miele.  Kr.  Kdor  před  přijde,  před  mele.  Ch.  Koj 
predi  v  melin  dojde ,  predi  melje.  *)  (K  právu  kdo  prvé  se 
iteče,  prvé  slyšán  bud.) 

Kolik  ialob,  tolik  odpovědí.   C. 

Nepořád  žalobu  zdvihá.   C. 

Kde  neprokáže^  nebéře.  Č. 

Pečef  platí,  byt  v  listu  nic  psáno  nebylo.  (O  smyslu  ta- 
kovém některých  poSelilcův  ironicky  řečeno.)  Č, 

Zápisní  pře  podlé  zápisu,  a  nezápisní  podlé  výroku  (ná- 
lezu). A  Bi  icptnocTHUxi  4ljiaxi  no  KptnocTiiHi,  a  ae  bi 
ipinocTHiixi  AtJiaxi  no  poaucKy. 

Co  malým  ptáčkem  do  knih  vletí,  toho  největším  volem 
nevytáhneš.  P.  Co  malým  ptaszkiein  do  ksiqg  wleci,  tego 
najwi^kszym  wolem  niewyciagniesz. 

Co  napsáno  pérem,  nevyhladíš  toporem.  B.  Hro  Hanacaao 
nepOMi,  ne  BupyÓHmi*  lonopoMi.  Radí  k  opatrnosti  v  zápisech 
I  víkbec  ve  všelikém  písemním  jednání;  k  náležitému  opatření 
písemností  podpisem  svědkfiv  a  k  potvrzení  knihami  atd. 

Kde  ruka,  tam  i  hlava.  li,  Ta^  pjKa,  TaMi  a  rojiosa. 
Předešlému  podobné. 

Písmo  oči  kole.   Afr.  IlflCfcMo  o^u  K04e. 

Lépe  jest  na  souvrati  se  dobře  smluviti,  než  prostřed 
pole  se  souditi.  S.  Edt  ce  Ha  yspaianaNa  AoroBapaiH,  aero 
ce  Ha€pe4i  HMBe  Kapara. 


*)  Šp.  Quien  prímero  viene ,  prímero  muele.  Fr.  Qui  premiér  arrive 
■o  moVn ,  le  premiér  doiC  moudré  son  graiti.  Angl  First  come, 
finl  terved.  Dán,  ^tn  fpm  fórfi  fommer  til  WdUcti,  faaer  fórfl 
ttolft  Nim,  f&tx  gttftft  lommt,  ma^U  aucnl.  Čud.  Kes  enne  wefkele 
joniib,  le  jahwatab  eone. 


344 

Ocas  mn$í  sa  lUkon.  Č.  Vykládá  se  latinským:  Acees- 
soríam  seqailor  iaom  principále. 

Kam  jde  Uaya,  tam  i  žirot.  ff.  Kjr4a  rojOBt,  tjmm  ■ 
SIBOTIL    Kam  se  přenáší  osoba ,  tam  i  jménf  jejL 

Ohlav  jde  s  koném.  8.  Yáů^i  ci  Rofaien  mo-  Anebo : 
Čí  jalofice ,  toho  i  proyaz!  8.  %e  nHe,  OHOn  a  jme.  —  Kdo 
koné  koupil,  bere  i  uzdu.  Hal.  Xto  rohr  qmm,  depe  ■ 
yi4euy. 

Čí  pole ,  toho  i  plot.  /?.  HhH  seuia,  Toro  n  ropo^Mla.  — 
čí  pole ,  toho  i  obilf.  R.  Hm  aeua,  Toro  ■  xjA6%.  —  čf  bfeh, 
toho  i  ryba.  R.  Hei  Óeperi,  roro  ■  piióa.  —  čí  dTŮr,  toho 
i  stavení,  fí.  Heš  4Bopx,  roro  ■  xoponu.  »  Čí  kflft,  toho  i 
vůz.   A.  Hei  ROHb,  Toro  ■  b03v 

Není  můj  lov,  není  můj  zajíc.  //.  Ní  moj  lov,  ni  moj  lac. 

Na  či  půdé  stojím,  tomu  též  sejí.  R.  Ha  taei  aoMii, 
TOMy  ■  ciK).  —  Na  čím  mlatu  se  mlátí,  tomu  se  i  zrno  vozL 
Mr.  Ha  (děny  roKy  mojiotatii,  rony  ■  xáM%  Boaan. 

Služba  svobody  netratí.  Bal.  CjiyacÓa  boahoctb  ho  rpann. 

Moje  a  ivojet  celý  svét  mate  to  dvoje.  P.  Moje  (to 
sfowko)  i  twoje!   wszystek  ówiat  mi^sza  oboje. 

Hled  svého,  a  nech  což  jest  mého.  —  Hled  každý  ivého, 
a  nech  jinému  jiného.   Č. 

Cizí  jroéní  strachem  ohrazeno.  R.  Hysoe  4o6po  crpaxon 
oropoaceno. 

Svoje  sváto,  a  cizí  nejsvétéjší.  Hal.  Csoe  cbatoc,  qyse 
HaftCBfliiftme. 

Kdo  cizí  chvátí,  i  svoje  tratí.  Č.  —  R.  noi4enu  sa 
qysRHMi,  CBOe  yrpariniB.    (Srov.  Zloděj.) 

Cizí  hrouda  ubíjí  člověka.  //•  Tudja  gruda  (zemlja)  ubga 
čovjeka. 

S  cizího  koně  prostřed  moře.  (S  cizieho  jest  prostřed 
mofe  ssiesti.  Fl.  Z  cizího  vysedni  v  prostřed  moře^  Červ.)  Č. 
—  Sic.  Doluo  s  ludského  kofta.  —  P.  S  cudzego  konia  i 
irzód  blota  zsiadaj.  R.  Ci  qyacaro  kohh  cpe4i  rpaaa  aojoí. 
Jfr.  Ci  qyacoro  Boaa  xotb  cepeAX  rpaai  (Rajnom),  ra  BCrtBat. 
'nebo  :  Ci  qyjRoro  kohh  xoih  nocepe4i  6ojOTa.   8.  C%  iy^ 


34& 

zara  jcpexb  6iaTa.  Bal.  Oi  qyxnx  ■  hi  oepe^  ceia  poc- 
cneatcfl.  *) 

Kdo  na  cizím  koni  jezdí,  brzo  se  najezdí.  II  Tko  tadja 
konja  jaSe,  bérzo  ae  sjaSe. 

Každá  Yéc  za  arým  pánem  křičí.  Véc  cizí  k  pána  aVému 
▼oll  *«)  (V  krádeži  není  žádného  let  vydržení.)  Č. 

Kradené-Ii  koapíS,  svou  kapsu  oIoupíS.  P.  Kradzione 
kopič,  pieniqdze  zgnbié. 

Najel  a  neohlásil,  jakby  odcizil,  fí.  Hame^i  4&  ne 
ofrMBi^  Bce  pasHO  qro  yraijn. 

NaSIi  jsme,  délme  se.  Č.  —  /?.  Hypi.BMicii. 

Dobrá  vftle  právo  ruií.  Č. 

Slovo  délá  muže.  Muž  slovo.  Slovo  Je  slovo.  Co  slovo 
to  slovo.    Slovo  za  skutek.  Č.  ***) 

Slovo  s  to  a  ruka  v  rukáve.  Č. 

Méj  slovo  za  slovo,  a  zlaté  hory  neslibuj.  Č. 

Slíbiti  jast  pansky,  držeti  chlapsky. f)  Nepočestné  toto 
pHsloví  nezdá  se  býti  pftvodné  naie;  Čechové  a  Slované  o 
této  véci,  jak  ze  v8eho  viděti,  svédomitčji  soudí. 

Dobrý  dí,  dobrý  splní.  Anebo:  Čech  dí,  Čech  splní. 
České  slovo  t.  poctivé.    * 

Slovo  zákon,  drž  se  za  ně  jak  za  nátoň  (kůl).  R.  Cáobo 
MKon,  4epxicb  3a  aero  Kaxi  3a  koai. 

Do  slova  se  tuž,  a  dav  slovo  mu  služ.  R.  Ao  cjiosa 
ipinicb,  a  4aBmH  c40bo  4ep}RHCi».  Jinak :  He  4aBi  (ne  cRaBasi) 
cjOBa  apimcb,  a  4aBi  ero  4ep)Kaci>. 

Polož  míru,  a  drž  víru.   Mr.  JIocTasb  Mtpy,  4epsH  atpy. 

Hřích  (nectno)  nedostáti^  slibu.  R.  Tptxi  ho  acn04HHTii 
oMra.     Kto   h3iíbhti   c40By   (co^xerb) ,   tomjt  4a    674011 

CTII4H0. 

Kdo  svého  nedrží  slova,  nemá  poctivosti  zhola.  Č. 


*)  Lii,  Ne  f«wo  joJ9«  ir  klane  nusési. 
**)  L  Ref  clftnat  ad  dominnin. 
"**)  iVéM.  Ctin  fdprt,  cin  Díantt. 

f,  Nim.  ^crfprec^cn  ifí  ebclm&nnifdlf;  l^aítcn  tft  6&urif<^.    Čud.  Hea  meea 
lootab,  harria  peab,  C.  dobrý  chlap  alibi,  šehna  dril. 


Sl6 

Raděj  nefHÍŇmili,  nei  slo^n  nedoitáti.  8.  BoH  «  le 
o6eliiTi,  Hero  fé^h  ne  4pxaxii. 

PHpověď  jest  gprayedUvý  dloh.  —  Dobrovolný  slib,  spn- 
yedlivý  dluh;  Č.  -^  P.  Obietnica  za  ding  stojL  /fol.  OM- 
iiaiUMi  HOBUi  40Brb.  Kr.  Obljuba  dolg  déla.*) 

Kdo  se  dobrovolné  k  čemu  syoH  ,  toho  žádné  právo  ne- 
rosTodí.  C. 

Dobrolibezné  svolení  horši  než  bezděčné  pKjměnL"  Č.  — 
P.  Ochota  gorsza  niž  niewola.  .Ur.  Oxora  nyve  nenojn. 
(Chtlcíma  se  kKvda  neděje.) 

Kdo  slíbí,  ten  dej.    Slib  a  dej.  Kdo  slíbí,  chystej  své.  Č. 

SlíbíS-li  za  dmhého,  sázej  ze  svého.  Po  slibu  ikody 
čekej.  6. 

Chce9-lí  míti  nesnáz,  půjč  aneb  slib.  Č. 

Ručení  —  mučení  a  učení.  A.  IIopyKa  —  Myaa.  Ilopyiui  •- 
Hayaa.  nopyaa  —  paéora.  Ton  neqajii»ca,  kto  py^ajca.  Kdo 
ručí,  ten  se  mučí.  JL  Kto  nopyqircH,  Ton  ■  Vy^nrca.  Já 
se  zaft  zaručil,  a  on  mé  vyučil.  B.  fl  ero  Bupyqnn,  a  on 
■em  Buyquii.  Jfr.  Xto  pyqiTbCfl,  roi  ■  Mywrbca.  P.  Kto 
r^czy,  tego  kfopot  m^czy.  Kto  r; czy,  ten  j^czy.  —  A  Pisno 
dí:  Slibl8-li  za  přítele  svého,  zavázal  jsi  cizímu  ruku  svou. 
A  opět:  Soužen  bude  zlým,  kdož  slibuje  za  cizího.  PHsI. 
6,i.all,15.  S  čímž  shoduje  se  opět  R.  3a  ipyra  no- 
pyqimbCfl,  or&  He^pyra  nony^Hrnbca.  Druha-li  vyručii,  ne- 
druhem  se  pomučfS. 

Rukojmě,  ukoj  mě.    Rukojmě,  hrdlo  jmě.  Č. 

Kdož  nechce  práce  zbýti,  uruč  se  za  druhého.   Č. ' 

Sebe  v  svízel  uvodí,  kdo  druhého  svobodí.  Sebe  uvazuje, 
kdo  druhého  vyvažuje.  Č.  —  P.  Siebie  zawodzi,  kto  drogíego 
swobodzL    8.  4pyroHi  na  bojio»  a  ce6a  hobojIio  (yqom). 

SlibíS-li  za  druhého,  dej  pál  svého.   Č. 

Rukojmě  vytrhl  z  cizí  nohy  trn  a  vstrčil  do  své  C^yAaf 
z  cizí  ruky  trn  vsadil  ve  svou).  Č,  A  jak  Srbové  praví :  la- 
tejUi  rpni  y  aipasy  uory. 


*)  L  Promiitiún  čadit  in  dtbttam. 


347 

RskojnS  jako  jiitec,  obá  jsUi  patná.  Č.  ' 

Yérná  roka  nic  netratí.  (Ztráta  věci  schovávaje  ne- 
omlouvá).  Ů. 

Raka  roce  soudL  S.  Pyxa  pjni  cj^i.  —  Roka  ruce 
iBáma.  R.  Fym  pyxy  3Haen.  (Od  kohos  vzal,  tóno  odved; 
koBNM  dal,  na  tom  pohledávej). 

Kdo  savadil,  nech  odvádí.  Č. 

Kdos  koopil,  znej  svého  jistce.  Č.  —  /?.  Kro  qriuui, 
Ton  mi  cBoero  ncrna  hju  41th  ero. 

ResdeCnost  trho  nečinL   Č. 

Rannf  déit  a  večerní  smlouva  —  obé  nestálé.    Č. 

Co  jest  psáno,  má  býti  dáno.   Č. 

Pán  bůh  spářil  volky,  a  čert  spolky.  Č.  Anebo  jak  Lom- 
ncký  praví:  Bflh  stvořil  volky,  čert  spolky,  hleď  kaidý  sám 
9fi  tobolky. 

Kde  mu£,  tam  i  žena.  A.  Faí  ny^i,  laMi  a  xeHa.  (Žena 
dflf  stav  manžela  svého.) 

Mož  s  ženou  v  rabstvo ,  a  žena  s  mužem  v  chlapstvp. 
R.  Do  pa61  xojionx  a  no  xojiodI  pa6a.  Ho  nyaA  pa6a  a  no 
|Mi6i  xoAOíTh.  Týž  smysl  chová  i  přísloví:  Kudy  jehlička, 
tady  i  nitka.    R.  Kyia  iro^a,  Ty4a  a  Harsa. 

Draho  do  pytle,  draho  z  pytle.  (Podlé  věna  obvénéní.)  Č. 
Matka  při  synu  není  nápadnice.    A.  Man  npa  cuhI  ho 
ucil4Hma. 

Sestra  při  bratru  není  osednice  (otcovského  gruntu  ne- 
osedá).  R.  Cecrpa  npa  éparfc  ae  BOTUiiaiia. 

Krajíc  k  bochníku  více  nepřistávej.  JL  OrptoSHaua  jOMon 
n  xjA6y  ae  npacTaaerB.  Mr.  BH4pt3aHa  cauóa  bua  xjiMa, 
sas'  ÚB  ae  npBTy4inii».  (O  vybytých  a  nedílných  z  ohledu  dé- 
dielvL)  Mohlo  by  i  takto  se  říci :  Krajíc  s  boehníkem  se  ne- 
eeU,  a  vybytý  s  nedílnými  nedélí. 

Do  roky  svíce »  z  ruky  klíče.  CA.  Luč  v  ruke ,  k^uč 
ii  ruke. 

Dvou  Iřetí  rozvodí  (míří).   P.  Dwu  trzeci  rozwadza. 
Sváda  poAtko  nedá.  Č.  —  Sk.  Sváda  nidi  osohu« 


SAA 

Do  sondu  le  nepoaitéj,  dřív  jiné  cesty  ikoniej.  F.  Hie- 
porywsj  A^  do  s^da,  moiess-li  jinak  dojáč  rs^du. 

■ 

SlyS  moudrých  lidi  rady:  MůieS-Ii,  nedávej  se  do  srády. 
P.  Sluchaj  ludsi  modrých  rady :  Možesz  lýtf ó,  niessokiý  swady. 

Pochybovati,  půl  pře  pryč.  Č. 

Krátké  porovnání  lepSí,  než  dlouhé  sporování.  SL  Xjmqě 
HHpx  4yqme  AOÓpoi  SpsHH.  Kr.  Kratka  správa  je  boljSi  kakor 
dolga  pravda.  S.  Boai  o  Mpiuasi  lupi,  aero  40600  npoiieov*) 

Lepíí  slaméné  porovnání  než  zlatá  pře.  P.  Lepiu  aI6- 
miana  zgoda  niželi  zloty  proces.  HaL  Ayímtí  cojomia'  aro4a 
HVb  sojiora  3Ba4a. 

Měj  ty  i  právo,  a  vždy  v  kapse  zasvrbí.  A.  Xoia  nptBOO 
iijOy  a  B%  KapMani  aacaepóijio. 

Přydei-li  próV|  nevyjdeš  zdráv;  přijdeS-li  křiv,  nevjjdei 
živ.  S.  Ako  40l^e  npaai,  ae  lanl^e  84paBx;  aao  4o|e  ipani 
HO  lail^e  9MB%. 

Kdo  mnoho  žita  má,  af  si  myií  nasadí,  kdo  mnoho  penta, 
a(  se  soadí.  Č. 

Orlové  se  bijí,  a  junákům  peří.  il.  0p4U  ÓbiOTca,  a  mo- 
404iiairb  nepbfl. 

Když  se  dvá  pohánějí,  třetímu  nahánějí.  Č,  —  8le.  Ked 
sa  dva  b^jú,  tretiému  osoh  ženu.  —  Kde  se  dva  byf,  lam 
třetí  za  měíec.  Hal  Tag  ca  4B0xi  6i»e,  rairb  rpeiit  sa  la- 
.IMTK7  6epe.   P.  Dwa  za  leb,  trzeci  do  kaloty. 

Psi  se  o  kost  hryzou,  vezmi  kost  a  přestanou.   Hus. 

Lidský  svár,  cizí  ziskj  a  právníkům  slaté  žně.  P.  Luídiki 
swar,  cudzy  požytek,  i  zloté  jurystom  žniwo. 

O  málo  se  soudil,,  mnoho  tratíš.  A.  3a  Majioe  C74anca, 
Óojunoe  noToparb. 

Do  soudu  pytel  peněz  a  dva  pilnosti.  P.  Do  prawa  wor 
pieu'9dzy  a  dwa  pilnoóci.  Hal.  Ao  npaaa  rpeóa  man  4ia 
rtunu:  oabui  rpomíft  a  4pyriitt  óawocri. 

Na  silného  bůh  i  král.  A.  Ha  cubHaro  6ori»  4a  rocjr4apb. 
S  ^'ímž  nehrubé  souhlasí  následující  přísloví  : 


*)  Nim.  Via  magtm  ScrgUi^  ifl  Ufítx,  ols  cia  fcfttiK  9rH4- 


Kdoi  moc  mi ,  ten  pťáyo.  —  Kde  moc ,  Ui  ponoc.  — 
Ido  yláda,  tam  pravda.  Na  kom  yMda,  na  tom  pravda.  — 
Ido  vládBdjií,  ten  ailnéjSI.  &  *) 

Yétii  jii,  v«tíl  mtí  právo.  HIa*.  Wjetii  si,  a  wjetie 
Mi  prawo. 

Kdo  mocnéjií,  len  lepif.  P.  Kto  mocniejaiy  Cdaiazy), 
ten  lepasy.  Jfr.  Xto  ^ysmift,  toé  Jiimnii.  £•  Him  caniite, 
Tin  npaaie.  Hhň  cliuiie,  ra  ■  Dpaiie.  (Hůi  téi  o  božích 
loodech  §e  rouméti.) 

Čí  afla,  toho  i  vftle.   IL  Hm  cua,  tofo  h  bojů. 

Koko  imohu,  toho  na  rohy.  R.  Kro  xoro  cnora,  ton 
Toro  ■  wb  pora. 

Tic  může  hrst  moci,  nežli  plný  pytel  práva.  —  Lépe 
I  hrsf  moci,  než  pravdy  (spravedlnosti)  s  pytel.  Č.  **) 

Sádlo  (mastné)  vždycky  zplývá.  (Bohatý  vždy  aiívá  svou 
lavrcb.)  Č. 

8  ailným  nechod  v  lápaa,  a  a  bohatým  před  soud*  Č,  — 
L  Ok  CMjihBMn  ne  Acpic^i  a  ci  óoraruHi  ae  rancb.  Mr.  Ci 
i^nain  ue  Copacb,  a  ci  ÓorarUMi  ue  cy4acb. 

S  mocným  zápas  —  smrť  za  pasem.  Jfr.  Ci  Mymun 
óopoTiCfl,  cnepTb  sa  nje<iaHa. 

S  mocnějžím  se  nevad^  a  s  nepřítelem  se  nerad.  Č. 

Nejdřív  v  posmich  zavadí,  kdož  se  s  vyUím  nesnadf.  Č. 

Silndjžího  nehi)ft,  straň  se  ho  na  mílí.  P.  Niegoá  duž- 
iiego,  mijaj  go  o  mile. 

Hrnci  s  kotlem  ae  potýkati  těžko.  Č. 

Biéem  nepřeávihneS  obužku.  JL  Iljienio  o6yxa  ae  ne- 
pennóemb  (ae  nepe6i>emi»,  ae  nepcROJiOTaoib).  Mr.  Ilyroio  o6yxa 
16  nepeSMmb.   Bilar.  ILteuio  oóyxa  ae  nepe6uu». 

Proti  palici  žermu  není  (ani  jakého  fortele).  Č,  Kyj 
piKcu  málokdy  zadrží.    Rak.  Kr. 

Nezapásej  s  medvědem.  Medvědu  do  ucha  nedmi.  Č. 


*)  Lit.  Kieno  walle,  to  ir  teiiyb^. 

**)  Nim.  9(aa  Ummt  mit  cinet  fanb  ^qU  HtwaM  mlUx,  aU  nit  tinm 
Ctil  900  tte^i. 


9W 

Sltmený  starosta  duborého  rolníka  ptemflle.  P.  Slowaay 
starosta  dfbowego  ziemianina  zwalczy. 

Jest  Yěru  Yěc  téiká  pésti  sabiti  jeika.  Ú. 

Tttko  jest  dítéti  a  obry  aa  prsty  ae  takati*  Anebo: 
Není  dobře  s  pány  za  prsty  se  táhati.  Č.  (V.  Pán.) 

Psi  tHdcátek,  yIčI  právo.   Slo.   (Ylči  priro  I.  sihéfUko.) 

Právo  nepomůže,  když  levo  přemAže.  Č, 

Práva  jak  pavnfina,  brouk  se  probije  a  na  novcha  vím 
(a  moacha  uvázne).  Č.  —  P.  Ustawy  jako  paj^ezyna,  aNMhi 
uigníe  (uwí^anie) ,  b^k  j^  prsebije.  A  Jan  Koehanowski  aa- 
psal :  Prawa  s^  nasze  jako  pajf  czyna ,  wróbel  sif  pnabye  i 
na  muszkf  wina.  R.  SaaoHi  aan  nayriHa,  Hjieni  ■pofoerai 
a  nyxa  yBasien. 

Komu  kára,  tomu  i  viiia.  Č. 

ZkaKI  beránek  vlku  vodu — pod  nfm  stoje.  (?•  —  P.  facao 
wilk  na  barana  najdsie  przyczyn^.  —  Baranie,  niem^ó  woáf. 

Ne  o  žkodtt  zajíce  honí.    P.  Nie  o  sikodf  saj^ca  goaí^. 

Kdo  éeho  hledá,  snadno  nalézá.  Č.  -^  S.  Ko  ca  psfi 
ncye,  rpami  aapork 

Kdo  chce  biti  chudinu,  snadno  najde  příčinu.  P.  £ícbo 
o  przyczynf,  kto  chce  bič  chudzin^ . 

Snadno  hfll  najíti,  kdo  chce  psa  bíti.  <^.  —  P.  ijcaa 
kij  naiežé  (fatwo  o  kij),  kto  psa  chce  udersyč.  JL  Kto 
aaxo<ien  coóaay  y^apnrb,  ron  Hai4eTi  ■  oajny.*) 

Kdo  chce  psa  obésití,  snadno  oprátku  najde.  CA.  loj 
svoga  cucka  oběsiti  hoóe,  lehko  vužínec  najde.  —  Když  psa 
chti  ubiti,  volají,  ie  se  pominul.  8.  Koe  ncero  ohe  4a  y6iD, 
Boaviy:  Mcao  o. 

Sud  se,  sud;  ale  k  smíření  vrátek  nezavírej.  R.  BpaiMi, 
a  aa  nps  cjiobo  ocraajmS. 


*)  Ft,  Si  Ui  veox  biittre  le  chieo,  lu  troaverao  racilemeat  ob  bálM. 
ilNfl.  Til  an  etf y  matler  lo  And  a  atick  lo  beat  ■  d«f.  H«  iImI  *» 
reaolv«á  to  beat  a  dof,  nevěr  wantt  loag  a  atick.  IUěu  Slaac  mi 
«U  fUat  4aabea«  M^cr  atta  let  ca  Ěxtp.  Nmu  lUa  fÉbd  Ml 
ffiara  Ctcdm^  wcaa  aiiv  ciam  ýanb  f^^sea  niU. 


K  soptil.  j«ko  mliOTé ,  a  od  fouda  jako  bratH  (strany 
jděte).  &  4o  cyjia  lao  ^pasiiMi,  a  on  cj^a  lao  6paka. 

Co  proflo,  jakby  do  vody  poilo.  Jfr.  IE[o  npolDUOy  tm 
n  BOAjr  rilBuo. 

Kdo  starý  svár  pHpomene ,  toma  oko  z  hlavy;  IL  Kro 
crapoe  nouHen,  tomjt  rjiaax  bohi. 

Udavači  (žalobníku)  první  knut.  A  4oHOciuny  (40Ka8«Ry) 
aepiHi  KHyn. 

Kdo  svědčí,  pes  (lhář)  větiL  (Mflž  jen  o  kfívých  svěd- 
cích býti  rozuměno.)  Č. 

Starý  pamětník,  písma  xástupník.  JL  Oo  crapoi  naMSTH, 
vro  no  rpauoTt. 

Od  původa  svědectví  neplatí.  A.  On  ^ORia^a  nocjijrxa 
le  ópan.   (Nic  neplatí  svědomí  ani  sobě,  ani  proti  sobě.) 

Víc  lidí,  víc  vidí.  Č.  —  P.  Wi^céj  oczy  wifcéj  widju|. 

Čtyři  oči  více  vidí  nežli  dvě.  Č.  —  P.  Dwa  wi^céj  njrz^ 
Dii  jeden.  8.  Bume  BH4e  ou  aero  oko.  Eo4t  bmo  ^t  rjia^ e 
lero  OAHa.  *)  —  Há  své  místo  i  krom  práva  také  v  jiných 
připadnostech. 

Co  oči  vidí,  o  tom  mohou  ústa  mluviti.  6. 

Jistější  oko  než  ucho.  —  Očím  před  uíima  víra.  Č.  — 
A.  Ou  ymei  sipute.  S.  Bume  aaju  siposarM  oqiua  aero 
jmuna.  (JistSí  jeden  svědek  očitý,  nežli  deset  ušatých.  Ujatý 
STědek,  žádný  svědek.)   P.  Oczy  stojq  za  ussy. 

Oči  svědkovy,  oči  čertovy.  Jfr.  y  CBÍ4Ka  oqa  «n  y 
aAbxa. 

Jeden  člověk,  žádný  člověk  (co  svědek).   Č. 

Svědek  na  svědka  se  nevede.  R.  Ilocjiyxy  na  noc^yxa 
le  6im. 

Člověk  kmetcí  kmetcímu  svědek,  fí.  Xojionx  na  zojona 
BOCjiyxv 

2ena  a(  svědčí  muži  doma,  a  ne  před  právem.  (Zna- 
nenej  dvojí  smysl  slova  svědčiti.)  Č.  —  i7.  XCena  Ha  uyxca 
le  40Ka3qma. 


*)  Angl.  Two  heads  are  better  Uiaa  oae.  Mu.  ^^  iĎjae  fee  mcerc  cn( 
tft.  Nim.  $icr  9ugen  fe^en  ht^tx  qU  fi^ti. 


Dv<  bes  duie ,  ffetf  bez  hlayy.  8.  4Ba  6e8%  jQrme,  rpeki 
6631  rjase.  (D(  se  o  tom,  kdo  zahynul  křhrou  pHiahov  droa 
SYédkův.) 

Vlastní  přiznáni  za  tisíc  syčdkóv;  A.  CcÓctsenoe  npi- 
aflame  naqe  nu  eBi4ÍTejieft.  i 

Skutek  pravda  vykládá.   Č. 

Kdo  mlčí,  přiznává  se.  —  Kdo  mlčí,  'svoloje.  Č.  — 
P.  Kto  milczy,  zezwala.*) 

Prostému  odporu  prostá  očista.  —  Prostého  odporu  při- 
sadí ou  potvrď.   (/• 

Přísahou  boha  neoklamei.  P.  Przysi^g^  boga  nieoasukasz. 

Hustá  přísaha ,  řídká  pravda.  Č.  —  Kde  se  snadno  přisahá, 
pravdy  není.  Kr.  Kjer  se  lahko  rotí,  resnice  ni. 

Kde  přísaha,  tu  přestoupení.  A  Taí  RjiflTBa,  ryvh  m  npe- 
cryojieHie. 

Bůh,  kdo  křivě  přisáhne,  před  rokem  na  soud  táhne. 
P.  Kto  krzywo  przysíQže,  rzadko  rok  przeiyje. 

Radéji  umříti,  ne£li  kříž  políbiti  (v nepravdě).  /?.  Áy%m» 
yMepoTb,  a  Rpecra  ue  uijiOBaTb.  Tak  mluví  bohabojný  ruský 
národ,  jemn£  milejSí  jest  v8e  ztratiti,  než  křivou  přísahou 
uraziti  boha.  Takové  přísahy  konávaly  se  ve  chrámě  při 
slavném  zvonění  a  vAči  vSeho  lidu.  Zevnitřní  znamení  pří- 
sahy bylo  líbání  svatého  kříže.  Ostatně  jakýsi  odpor  i  ve 
spravedlivé  pM  skládati  přísahu  jeví  se  při  všech  národech 
slovanských  tak  podnes  jak  za  nejdávnějších  časAv  dle  svě- 
dectví Helmoldova  a  jiných  spisovatelův. 

Na  mySlení  právo  nejde.  —  Myilení  před  rychtáře  ne- 
chodí. Č.  —  P.  Mysli  do  wojta  niejid^  (niepozywaj^.  Myili 
urz^d  niesqdzi.  **)  —  (Pro  wéli  nenie  ijeden  jeité  otsAsen. 
DaUmil.) 

Kdo  druhému  v  mysli  sedí  ?    Ó. 

Duíe  cizí  ve  tmě  sedí.  A.  ^ymM  ^ma  bx  noreuxaxv  Co 
se  v  duJi  jiného  člověka  děje ,  o  tom  žádného  světla  nemáme. 

^  L.  Qni  tacet,  conienUre  videtur.  Fr.  Attei  conient,  qni  mol  ne  áll. 

Něm.  e^toeigfl  bu  fliH,  fo  f^l  Uin  ®in. 
*)  Ánst>  Thouahu  are  free.  Ním.  9ebanffn  ffnt  {plífrci. 


Obecni  řefi,  obecná  pravda.  Č.  —  P.  Mowa  pospolitá, 
pospolicie  prawdsiwa. '  (Po  obecné  řeči  nebolí  povísti  mů£ 
soadce  flakovatí  zločin;  za  důkaz  ji  ale  bráti  nemá|  ježto 
i  lliyé  potěaH  se  roznááfvajf.) 

O  čem  Yšickni  mlavi,  zřídka  bývá  selháno.  CA.  Od  čeaa 
Tri  goTore,  redko  je  lažlivo.  *) 

Zřídka  JobS  lidé  co  z  prstu  vycuéají.  Č.  —  P.  Rzadko 
co  ludzie  z  palca  sobie  wyss^. 

Není  loho  fochu,  aby  y  něm  nebylo  pravdy  trochu.   Č. 

Plamen  nebývá  daleko  od  dýmu.  Č.  —  R.  Htn  /uma 
6e»  orHH.   &  Ab  ce  rol^b  nymi,  0H4I  earpe  luia. 

Jedna  řeč,  půl  řečí;  jedna  pře,  p&l  pře.  (V  nařknutí  kohg 
Tinou  pevným  se  opatřiti  dftvodem ,  ne  pak  domněním  neb 
I  cizího  poslySení  přistupovati.)   Č.     . 

Domnění  (zdání,  podezřenO  mnoho  v  pytel  vcházL  nic 
Mnoho  domnění  do  pytle  se  vsype,  ale  pln  nebude.  Č. 

Omyl  za  faleš.,  so:  nepokládá.  R.  OmaÓKa  b%  ^fkAbmy  ne 
CTaiiTCfl.  Jlfr.  IIoHiMKa  sa  xeajibmi  ne  a^e.  i^^-v 

Nikdo  na  sebe  nepoví.  C.  —  P.  Žáden  na  sí§  níepoj|^ 

Rovným  na  křivého,  pravým  na  vinného.  Č.  (Výslechy 
Bemají  úskočně  býti  vedeny.)   Tomu  poněkud  se  příčí: 

Udeř  na  stůl ,  ozvou  se  nožíky.  (Zhurta  na  obviněqeno.) 
6.  —  P.  Uderz  w  stol ,  ozw^  síq  nožyce.  Hal  TopMa  bi 
CTju%^  TO  ca  Hoxma  Bi403ByTi».  Mr.  VAapi*  o6x  cthjix.  hoxhui 

06l3ByTbCfl. 

Po  niti  klabka  se  doviješ  (doptáš,  dohrabeS,  aolaSi). 
Kdo  se  chce  klubka  doptati,  táhni  se  po  niti.  ChyKj^ubko 
po  niti.  Č.  —  P.  Po  nici  klubka  dojdziesz.  Mr.  '^Il^l4%4l%h 
no  anotuit  ao  MyCo^xa.  Platí  o  výslechu;  drtthi^iéž  o 
setrvalém  spoření  se  užívá.  noi.oMua  řbi, 

Zloděj  na  zloděje  nepoví.  Č.  —  P.  Zlodziéj  na  t^i^zieja 
niepowié.  siq  umonniw 

Kdo  zapřel ,  právu  se  vypřel.  Č.  Dle  prvniht  oj^nboa^ffia 
vidla  právnického:    Quod   fecisti,   nega.    Tak   též  i  Srhové 

*)  ilfifl.  Common   fame  ii  seldom  to  blume.    íiém,  fBfHái^^théjí  ifl 
fcllta  nlogen.  "»*'*'» 


c^<\ 


«4 

říki\ji :  Aowh  €  zama,  40T4e  Kjfca  sama.  (Dokud  xapirtf,  dotud 
tvá  chalEpa.)  A  pak  ironicky:  04%  laliapa  i^Ma  6ojMn 
kapa.   Upřeoí  nejlepSí  obchod,  —  jen  te  dlouhá  ■eliffc 

LepSí  zapření,  nežli  zavřenL  //•  Bolje  je  ndriti  «  bak, 
negli  uvézti  u  tamnico. 

Přiznal  jsi  se,  vydal  jsi  se.  Č.  —  Mr.  fln  npasuMSíS 
posniTOBaBCfl. 

Lépe  jest  mačedlníkem  býti,  nežli  vyznavaéemi.  Č. 

Dole  ahřeiíla ,  a  nohy  vinu  nesou  (že  neutekly).  B.  Jíjmě 
corptnnua,  a  aora  BHHOBaTU. 

Bůh  mu  smysly  zmátl.    Krey   človéka    pomate.    R:   Bon 
nouyrajn.    KpoBb  nyraerb.  Neprospěje  zločinci  zapfrinf. 
Zlá  moudrost  STědčí,  až  bflh  smysly  zmate.  Č. 
Ve  lživém  béhu  bůh  nohy  podráží.  A.  Bi  Henpaajii  éon 
,  sanmiaerB.  (V.  Pravda.) 

Bůh  zločince  najde.  R.  BraoBararo  6ori  cumen. 

Pomsta  i  na  chromém  dojede.  C.  —  P.  Pomsta  boží 
(kára)  dojedzie  i  na  chromém.  —  Ač  se  n^kdy  o  beriáck 
kulhavý  trest  vleče,  ale  předce  zřídka  mu  zločinec  uteče. 

Co  se  vleče,  neuteče.  C.  —  P.  Co  sí^  przewlecze,  to 
nieucíecze.   Kr.  Kar  se  odloži,  se  ne  opustí.  *) 

Zpomenet  se  jaré  i  ozimé.    Č. 

Přijde  na  psa  mráz.  Č.  —  Jlfr.  npift4e  aa  nca  uoposi. 

Proto  soud,  aby  soudil.  (Ne  však  bez  pilného  vyietřo- 
vání  odsuzoval  a  káral.) 

Ne  hned  odsuzuj,  dřív  pilnč  rozsuzuj.  A.  Beai  pa^cys- 
AtuM  ae  TBopa  ocyx4eHUi. 

Neopravuj,    až  vyslyiíš.   Č.  —   R.   He   cotnu  aasun, 

4ai   BUHO^fBtTb    (BUrOBOpHTb). 

Lépe  vinného  pustiti,  než  nevinného  skřivdíti.  P.  Lepiéj 
winnemu  przepuicič,  niž  niewinnego  karač.  R.  Ayvae  Mitcwn 
BUOBBiai   opocTiTb,   míhi   04Boro  HeBíHiaro   nunaan.  Ck. 


*)  t.  Noa  lofertar,  quod   diffArtnr.    Nim»  Hufgcfi^obea  ifl  at^t  <if' 
g<|olfn. 


i 


m 

Mje  Je  deset  krnreh  odyesati,  kak  Jednog^a  prarMnoga 
ohraditi.  *) 

▼iBMéto  iMv  voda ,  a  netimého  běda  I  JL  BnoiiaTaro 
ipoBb  BOjm,  a  veiBMNiro  M/ia. 

ČloTělui  sahahfti  ne»i  maličkost.  P.  Czfowieka  tgubié 
ne  pdf  fteesy. 

Ilétéžk#  MavB  arazíC,  ale  tetko  nasadif.  R,  He  xjrApeio 
NJDiy  epyŮĚtth^  vy/ipeHo  npwcitiwrft.  Hiaya  není  makovice, 
b}  se  sase  postaTíti  mohla.  Tojtona  He  KSpmirb,  ae  opioraBMaa. 

Ukřiydénému  můž  se  škoda  nahraditi,  ale  slzy  nikdy. 
P.  Ukrzywdzonemu  szkoda  mote  si^  nagrodsió,  ale  <zy  nigdy. 

Béda  jdoacímu,  liéda  i  vedovdmu  (phMi  sond,  ku  pK*^ 
use,  na  smrt).   A  Topě  uy^eHy,  ropě  h  ae^ymeHy. 

Kde  mnoko  ylkAv,  psůy  mnoko  třeba.  P.  Gdzie  wiele 
wiiktfw,  ps4iw  wiele  trzeba. 

Mnoho  pochopAy  bére  i  strýce  svého.   Č. 

Žalář  zlá  hospoda.   8.  3jia  e  Kyha  Tanna. 

Kat  nejvyiií  úřad.  (Není  dále  odvolání.)  P.  Kat  naj- 
wyiszy  Costatni)  urz^d. 

LepSí  mky  podání,  než  za  vlasy  tahání.  B.  IIoAaaatcfl 
no  pyiam,  Tamk  jierqe  6y4eTX  ao^ocaitv  (Z  dávnich  časAv 
Ují  vystupujícím  stranám  na  pole  ještě  na  vůli  ponecháno 
bylo  smířiti  se,  nežli  se  boj  započal.) 

Dobrého  nepálí  (a  zlého  nesmí).  Ů.  I  toto  pHsIuví,  jakož 
i  několiko  následujících,  pochází  z  časův  božích  neb  svatých 
loudův,  kde  železem  nevinnost  se  osvědčovala.  Nyní  se  ho 
rifrá,  když  někdo  svíčku  prsly  utíraje  aneb  jinak  se  spálí. 

Při  kom  bůh,  ten  bije.  Č.  —  P.  S  kim  bóg,  ten  bije. 

Když  jsi  se  na  pole  vzdal,  bij  na  poval.  R.  Kojm  y  noja 
enjFhj  raiTB  6ei  na  nosa^i. 

Ležícího  nebijí,  ff.  ^exaMaro  ne  6hion.  Kdo  na  souboji 
padl  neb  poražen  byl,  toho  bíti  zakazovalo  se.  Bére  se  také 
v  tom  smyslu  :  Nešťastnému  nepřitěžuj. 

*)  F/.  Meglio  é  liberar  dieci  rei ,  che  condanDar  un  innocente.  Fr.  II 
tmí  mieax  absoudre  víngt  crímineU,  qoe  de  condamner  un  innocenU 
Nim.  ^Uhtt  jc^n  c^rlii^  ma4^n,  ols  ciaea  |nai  %á^\m. 


356 

Kyj  není  Hospodin,  a  palice  není  oaudnice.  A.  Ocjon 
HB  rocno4B ,  a  ocjionHHa  ae  cy4B6iBa. 

Čí  86  yyftme,  toho  nemine.  R.  Kóny  Bitmicn  ^  nwy  ■ 
c6y4eTCH,  ne  miHyeTCH.  (Týlcá  se  losoyánf  aneb  liřd>L) 

Desátá  vína  se  kára.  IL  4ecaTafl  ana  anoMmL  Řiká 
se,  iídyž  provinění  na  celé  obce,  pluky  a  spolefinoalí  padá  a 
ony  se  desátají.  O  jednotlivých  zas  osobách  di  přísloví: 
Třetí  vina  se  kára.    R.  TpoT&H  anna  eiaoBaTa.  Prvnft  se  po- 

vaiaje  za  omyl,  druhá  se  připisuje  návyku,  a  teprv  třetí  m- 

> 

tvrzelostí  srdce. 

Aby  nápotom  nehřešil,  odpouití  se  na  srážku.  R.  yroói 
Boepe^i  ne  rptnurrB,  npomaairb  vh  saverB. 

Pokorné  hlavy  ani  meč  neseče.  A.  IIOBíHHyiD  rojoay  i 
nevb  ue  ctqerb.  S.  IToRopaj  rjiaay  ca6ju  ae  ciqe.  P.  Cichéj 
(pokoméj)  gfowy  miecz  niesiecze.  O  těch,  kteří  se  hned 
k  svým  přestupkům  znají  a  jich  litují.  Srovnej  téi  časop.  p. 
katol  duch.  1828  str.  560. 

Přiznáni  polovice  pokání  (napravenO*  R.  IIpnaHanie  nojo- 
enia  ncopasjíeHifl. 

Žádný  dvěma  metlama  mrskán  nebuď.    Č, 

Nebéře  se  s  jednoho  vola  dvou  kozí.  Č.  —  P.  Trodno 
s  jednego  wof u  dwie  skorze  zedrzeč.  Mr.  Ci  04Roro  bojv 
no  4Bt  K03KH  fle  4ep}rri,  a  ci  04Horo  rarjia  no  4Bt  4ait  le 
6epyrB.  S  jednoho  vola  po  dvou  kožich  nederou,  a  s  jedno- 
ho gruntu  po  dvou  daních  neberou.  *) 

Záplata  musí  včtSí  býti  než  díra.  BLui.  Záplata  dyrbi 
wjetša  byč  hač  džjera.  (Náhrada  větSí  než  Skoda.)  Jinak: 
Záplata  větSí  než  díra  říká  se,  když  vymlouvá  se  někdo  více 
než  třeba. 

Pokuta  nebuď  pomstou,  ale  zlým  uzdou.  P.  Karanie  niemi 
byč  pomsta,  ale  zfoáci  hamulec. 

Častá  kázeň  málo  způsobí,  a  přísná  vrchnost  hanobí. 
P.  Karanie  cz^ste  niepožyteczne ;   srogie  zwierzchnoáé  hidsL 


**)  ^  Ab  ttno  bore  bina  pellii  non  trikilar. 


357 

Obecné  lo  xdání:  zlosyna  slutí  apránf.  R.  ILioiKa^Hafl 
piu,  qro  BUOBiTaro  Ha4o6HO  ctqB. 

Koho  M  dobrá  slova  nechytiyf,  toho  se  masf  karabáč 
chytatL  Č.  —  P.  Kto  gardzí  sfowy  prostými ,  tego  trzeba 
dfbowymL  Anebo :  Klo  si^  níeporasxa  sfowy ,  tego  poruszy 
ilfbowy. 

Pflník  8  želexa  rez  stírá.  (Zlé  zlým ,  ostré  ostrým  za^ 
UúSú  ue  mnai)  Č. 

Na  praiÍYoa  hlava  ostrý  louh.  Č. 

Dobrý  ae  právem  spokojí,  a  zlý  i  ran  se  nebojí.  Mr. 
JtjdůpuĚ  40tfporo  cjosa  6oiTLCfl,  a  Jie4a«t  h  y6on  ho  6onTbCH. 

Díté  praví :  bito  jsem ;  ale  nepoví  proč.  Č.  —  P.  Prawi 
dxiecify  ie  go  bito,  ale  niemtfwi  za  co.  Mr.  Kaxe  4lTiHa 
w  óaia,  a  ho  aaxe  aa  mo. 

Potrestání  neb  domluva  iádnému  hlavy  neprorazí.   Č. 

Zlý  bud  kořen,  ale  ne  mořen.  8.  Sjíora  saia  lopara, 
UM  HO  MOpm.   Ako  KOpe,  ae  nope. 

Káry  jsou  boií  dary:  ale  zlé,  když  bijí  a  nedají  plakati. 
8.  Kapi  €  Óoaái  4api,  a4H  e  840,  Ra4'fc  tiin,  na  aé  4a4y 
ojaKan. 

Karabáč  není  muka^  leč  nápotom  nauka.  R.  Ksyn  ho 
qna,  a  Boepe4'b  aajKa.  Anebo :  Karabád  není  čert,  ale  pravdy 
se  dopídL   KHyr&  ae  4I>hbo4%,  a  npaB4y  cumcTi. 

Začata  mrskáme,  a  velikým  žákům  odpouštíme.  Č.  (V.  též 
Ztodéj.) 

Trestání  jednoho,  skrotí  desátého.  P.  Karanie  jednego, 
Bskromni  dziesiqtego.  Bal,  E4Horo  CKapanbe  4ecflTbOHi  noRanaLe. 

Kde  vina  lehce  sejde,  tu  ráda  zlá  vAle  panuje.  C. 

Trest  pnitén  na  jednoho,  strach  na  všecky.  P.  Na  jednego 
kára,  a  postrach  na  wszystkich. 

Kyj  na  sedláky,  železo  na  pány.  P.  Kij  na  chtopy, 
ielno  na  szlacht^. 

Kdo  nemůže  penězi ,  nech  platí  železy  (télem).  Č.  *) 

Pán  za  vinu  odpovídej  hlavou,  a  kníže  zemí.  JL  EoapHHi 


*)  U  Qni  non  habet  ín  aere,  luat  in  pelle. 


3S8 

OTBÍTCTByt  n  oni  rojOBOw,  a  Kifl9i>  y^l^joiii.  (Z  časftv 
údélných  knížat  ruských.) 

Vyyrz  buřiče,  a  přestane  svár.  (Vjhnaiistvíin  ae  sené 
buřiče  trestati.)  C. 

Třikrát  se  zloděje  tážL  B.  Ihnůmrh  raia  no  Tpn  ne* 
pentHU.  (Obstál-li  zločinec  třikrát  na  mučíme,  bývnl  pr^ 
pufitěn.) 

Když  zloděje  se  ptají,  žebra  y  ném  praskiýf.  A.  Pefpa 
ÁBMBJorby  KaiTL  rara  nuraion.   (Viz  též  článek :  .Zlodéj.> 

Ne  proto  vlka  biji,  že  Šerý,  ale  prolo,  ie  oroi  snádL 
A  He  aa  TO  ao^xa  ój^iorB,  mto  on  clpi,  a  an  to,  hto  íMJ 

Tíže  Yinen,  kdo  k  zlému  radí.  P.  Cifžéj  winien,  co 
ile  radzi. 

Povolující  s  činícím  jednostejnou  odplatu  berou.  Č. 

Hana  za  hanu,  rána  za  ránu.  Č. 

Pro  hubu  na  hubu.  Č. 

Slíbiti  jako  dáti,  a  kanéti  jako  práti,  d  ~  &  Snait  no 
romTOHi, «  ncoaaHi  aao  6ieai»* 

Kdo  bije,  bývá  bít.  Č.  —  Kr.  Kdor  tepe,  ga  tepu. 

Kdo  k  půtce  vybízífi,  mčj,  co  sobe  utržil.  Č. 

I  kdo  počne,  i  kdo  raní,  obá  trestáni,  č. 

Hodmo ,  bodmo ,  vše  bije.  (ftekl  soudce^  když  se  jedea 
vymlouval,  že  neuhodl,  ale  uhodil.  Č.   Podobné  jest : 

Tak  rána  bolí  v  noze ,  jako  v  hlavé.  P.  Tak  raná  bolí 
w  goleni  jako  i  w  glowie. 

Hrdlo  za  hrdlo.  Č. 

Za  sedm  běd  jedna  odpovéd.  JH  Caus  6in,  ojmn 
OTsln.  (Tím  se  zločincové  vespolek  povzbusiúí,  lUfce  se 
tím ,  že  za  množství  zločinflv  přede  jenom  jednu  pokutu  jest 
podstoupiti.) 

Obec  velký  kopec.  (Mnoho  osob  i  malými  ^njUlum 
více  mflže  než  člověk  jednotlivý.)  Č.  -*  JBo/.  Tpamuia  winui 

Obec  má  tvrdou  (tlustou)  žiji.   A.  Mipcnaa  mea  Tojcia. 
Provaz  nepřetrhne  jeden.   Č. 


Jeden   kftl   ploia   neudrží.    Hal.  Ejpsu^   rhjtb   njoTa   ne 

Kde  «lli  (množstvo ,  tam  i  moc.  P.  6dne  síla ,  tam 
i  Boa 

2íž,  ciflk  nedá;  eS,  touš  nemá;  katr,  drije  pomáhej. 
Aieb:  TovS,  ei  nemá  nic;  žfi,  cink  nedá  nic;  katr,  drije 
laplat*)  Cisf  loto  od  kostek  vsáté  a  starým  Čeoliflm  ob- 
líbené i^loil  to  chce  říci,  že  vySší  stavové  (žestka  -  pětka) 
pro  obecné  dobré  nic  nedají,  nejnižSí  (jedno  oko,  dvě)  nic 
aemajf ,  a  tady  že  viecko  bHmě  xemských  daní  a  obecných 
ptailAv  na  středním  stavu  (tři,  čtyH)  leží. 

Když  vší  semi  jest  vzdychnouti ,  musí  i  pafiátko  sdech- 
BonU.    A«    Kar&    Bctn    nipOHi   B034oxiiyr&,    rmi  ■   ape- 

■enUKl  H340ZHeT%. 

Soudce  spravedlivý  —  kamenná  hradba.  R.  Cyjiia  npa- 
leAiutt  orpa^a  RanesHafl. 

Ke  všem  musíš  rovnost  míti,  chceš-li  pravým  soudcem 
bfti.  Č.  —  F.  Sfdzia  wsselaki  obiema  stronom  jednaki. 

Soud  má  dvě  strany.    Č. 

Soudce  má  na  obé  uši  stejně  slyšeti.  Č.  —  CA.  Sudec 
mora  obvodva  vuha  jednaká  imeti.  P.  Ucho  jedno  daj  skarsq- 
tmMj  drugie  obvrinionemu. 

Vyslechl  jsi  berana,  vyslyš  také  vlka.  P.  Sluohawszy  za 
btranem,  trzeba  též  sfuchač  za  wilkiem.  Anebo:  Méwiwszy 
po  baranie,  trzeba  též  co  i  po  wilko  rzec. 

Soudce  bud  jako  váha,  kterážto  zlato  a  železo  stejně 
Táží.  Č. 

Tak  suď  každého,  aC  jest  vlk  syt  a  koza  cela.  Dobře 
bývá,  když  jsou  vlci  syti  a  kozy  cely.  C.  —  P.  I  wilk  syt, 
i  owce  cate.  Anebo :  Ca(y  baran  (ca(a  koza)  i  wilk  syt 
nieck  b^dzie.  Hal.  JKeÓu  bobki  óyai  cutué  a  óapaai  nt^iift. 
JL  H  BOjam  curu,  n  oemi  aljiu.  Opak  toho,  ač  též  pravdivé 


*)  L.  Denx  ice  non  possunt,  et  sixe  cinque  solvere  nolunt;  Est  igitur 
■olMB  (purtre  Irey  aolrera  tolam.  Att^  If  sixe-cinqae  will  not, 
dace-iea  cannot,  then  qiutra-trey  mast.  Nim.  ^att(  9ě  niáfté  ^ah 
6ef  Sin!  ni^té  bat;  ábn  Dnatcc  ^rei,  ti<  ftalb  fittě  ^alei.  (Luther). 


Nemohou  býti  vlci  sytí  a  kozy  oely.  (Viem  ie  ttiko  uchovttL 
Aneb :  Co  jinému  škodí,  jinéma  poii tečno.)  —  P.  Caly  buran 
a  wilk  syt  zaraz  byč  niemože.  Hal.  Bonn  cimii  m  inni 
utjia  6yTH  HO  noxe.  //.  Ne  mogu  bití  i  vuci  aití  i  koifiéi 
na  broju. 

Kozí  zdraví,  vlčí  lilad.   P.  Kozie  sdrowie,  gldd  wilaay. 

Krev  a  příbuznost  činí  v  soudech  rozličnost.  Č. 

Krev  není  voda.  Č.  —  P.  Krew  niejeat  woda.  JL  Kpon 
ae  B04a.  IL  Kérv  nije  voda.  Bal.  Kposb  ne  sojiai  poajUBan 
niK04a.  (Krev  není  voda,  přelévati  íkoda.)  Přísloví  tohoto 
rozličné  jest  užívání;  nejvíce  v  těchto  smyslech  ae  béfe: 
1.  Výmluva  smilných  a  nezdrželivých,  pak  také  zlostných  i 
hněvných  lidí  —  sanguis  fervet  2.  Rána  vysoko  se  váží; 
drah  život  lidský;  3.  Ohledem  na  lékařství.  4.  Svojí  a  pH^ 
buzní  se  více  milujL  Z  toho  vyplývá,  že  soudce  nemá  býti 
stranám  ani  pMbuzen  ani  pokreven,  a  že  zvláSté  hrdeLiiaN 
soudci  nejvyžSí  svědomitosti  a  opatrnosti  třeba. 

BAh  lid  ztrestal,  advokáty  seslal.  R.  Haiaaajrb  6on  la- 
p04ib,  aacjiajii  BoeB04i. 

Lid  v  různici  žije,  právní  přítel  tyje.  A.  nonyn  (noecopO 
6ore  Hapó4i»9  48  noKopuH  booboa^.  Nebof 

Snáze  jest  v  kalné  vodě  ryby  loviti.  Č.  —  P.  W  odaifcie 
ryby  najlepíéj  síq  fowiq.  R.  Xopomo  dobiti  b%  vyraol  lo^ft.*) 

Neboj  se  soudu,  boj  se  soudce,  fí,  He  óolca  cy4a,  6oic« 
cy4i>H.  —  P.  Jidqc  do  wojta  oba  si;  bojta. 

Na  právníka  žalovati,   do  věže  se  stěhovati,   li  Ha  Boe- 

B04y   npOCETl>,   Bl   TlOpbHy   II4THTI». 

Turka  žaluješ,  a  Turek  tě  soudí.  S.  Typqma  npem^  a 
Typ^BHi  TH  cy4S. 

Ten-li  tě  soudí,  kdo  tě  pohnal,  nelze  leč  u  boha  spra- 
vedlnosti se  nadíti.  S.  Ako  to  OHaft  npe,  boi  ti  h  ey^ 
0B4a  Ba4A  cauo  04%  6ora  cy4a  HCRarB. 


*)  L.  Torbato  melius  capiontur  flamine  piices.  Pr.  Eao  Iroable,  fain 
da  péchenr.  Angl.  Tis  good  fishíng  in  Iroobleá  watan.  Nim,  Srn 
Zxůhtn  ifí  9nt  fíf^fn. 


Mi 

Soudce  jak  tesař,   co  ehcOi  to  vyseká.    R.  Cy^ui  vro 
Eionm,  «T0  sazoqen,  to  m  Bupyóan.    A  k  takovým  ná- 
dedqíd  pHsloTl  dobře  připadají: 
SpraTodlnost  do  nebe  utekla.  Č. 

Vinen  medyěd,  že  kráTu  snddl;  vinna  i  kráva ,  že  do 
lesa  íla.  ň.  He  npeai  mejiBtjihj  no  Boposy  cil  a;  ae  npaaa 
a  Kopoaa,  qro  vb  jAc^  aanua. 

BAb  niloje  spravedlivého,  a  soudce  pletkáře.  R.  Bon 
JUoÚWTh  qiaBe4SBaa,  a  cyAbfl  (^opn)  fl6e/iiBKa. 

Od  koho  soudce  vzal,  ten  práv  ostal.  R.  Ob  loro  cyjikM 
w$Mjn^  Ton  ■  npasi  craA.  —  Soudci  dáS,  svou  vyhrál. 
ÍL  Kor4a  cyAbio  no4apHniB|  to  bcIxi  no6lAaniB. 

Roslila  svine  žbán  oleje.  Dva  sedláci  se  soudili  u 
správce:  ten  čí  soud  byl  spravedliv,  daroval  Žbán  ol^e, 
druhý  pak  svini  a  vyhrál ;  načež  onen  vynesl  tuto  průpovídku. 
Podobné  ae  říká :  Snédl  vůl  blány.  —  KožiSník  daroval  soudci 
blány,  jiný  vola  a  vyhrál.  Č. 

fiečBík,  hudec,  kurva  —  ti  tři,  kdo  nejvíc  dá.   Ón 
Soudce  bére  od  vinného  i  nevinného.   R.  CyAba  6epen 
I  ci  npasaro  a  n  MBOBararo. 

Dře  koza  vrbu,  a  vlk  kozu,  a  vlka  sedlák,  a  sedláka  žid, 
I  žida  pán ,  a  pána  jurista ,  a  juristu  čert.  Ur.  4epe  Boaa 
joay,  a  bobitii  Kosy,  a  BOBxa  nyxBBi,  a  nysaia  m4%,  a  n4a 
murfc,  a  naaa  lopacra,  a  aipacry  «iopr&.  Jinak:  Kráva  řve, 
■edvéd  řve,  a  kdo  koho  dře,  ani  čert  nevyskoumá.  R.  Ko- 
poaa  pesen,  meAfitAJb  pesen,  a  bto  Koro  4eperb,  bb  qopn 
le  pa36eperB.  Podobné  i  BaL  IlaBi  ^ynarB  xjona  an  caona, 
i  4B4U0  naaa  ain»  6apafla.  (Pán  loupí  chlapa  jak  skopa,  a 
tort  pána  jak  berana.) 

Suchá  lžíce  ústa  škrabe.   A.  Gyxaa  40»Ka  pon  4eperB. 
Mr.  Cyxa  jioxKa  pon  4epe.    (Pomazánkou  viecko  spravil.) 
Po  pěšinkách  blíže.  Č. 

Soudce  i  řečníky  přemůžel,  podmaž  jim  palček.  Č. 
Kdo  nemastí,  vězí  v  chrastí.  Č. 

Kdo  soudci  sází,  toho  do  věže  nesází.  B.  4apa  cy4bH>, 
•tuPh  ae  noca4aTi  bi  Tiopbny. 


Kdo  nosf,  neprosí.   8,  Ko  hoci,  ho  spoca. 

Nenauný  vůz  téžce  se  táhne.  Kdo  maie,  len  Jede.  Č. 
—  P.  Kto  smaruje,  jedzie.  R.  no4Ma8aBflDi  jene  txm. 
Mr.  He  noMaxemb,  ne  nolAemb.  Xto  naxe,  rot  ía^.  Ck.  Koj 
boije  maie,  iwlje  yozi.  Koj  maže,  mu  káže.  Kr.  Kdor  naze, 
mu  laže.   Blk.  4a  no/msTKmwb  KOiara,  4a  nf/sMrh. 

Na  zlatou  udici  snadno  ryby  lapati.  Č. 

Kdo  ze  stříbrnýcl^  dél  střílí,  nebrzyf  se  ckybf.  Č. 

Kdo  se  stHbmými  kopími  potýká,  ten  Tybrthrá/  Ó.  — 
P.  Zlotými  wfoczniami  wnet  zwyci^žysz.  Kr.  Kdor  s*  zlatím 
iHiidjem  bojuje,  je  zmage  gotov.  CA.  Koj  zlatem  oraljem 
vojuje,  dobit  če.*) 

Zlatý  klíček  železné  brány  otvírá  (královské  ivady  od- 
myhá).  &  Sjíararb  KiuonAh  rB084eiia  epara  onapa.  Sjíran 
iLOHihb  napeax  rpaii  ovBopn. 

Zlatým  žídlem  hned  prorazil.  P.  Zlotým  szydlem  vroel 
pnekolesz. 

Zlatý  orel  vžude  doletí.  C.  —  P.  Zloty  orzel  wszfdy 
doleci. 

Když  ruka  ustane,  obrátí  se  na  raby  ústa.  Č. 

Zapekla  se  ústa,  anof  mošna  pusta.  R.  3»neicjDiefl  m  ycra, 
^TO  Honna  nycra. 

Proto  jiným  klasem  zazpíval,  že  cizího  chleba  se  nazobaL 
R.  A^a  Toro  waun  rojoconi  saotjii ,  qro  vyacaro  xjMa 
not  A.  Aneb :  Am  toto  cenba  naun  rojioconi  aant  ja ,  ^iro 
vysaro  xjA6a  notja.  (Dá  se  též  o  téch  Kci,  kteH  ▼  dobré 
složbé  se  vykrmivíe  potom  sobd  foikají  a  zpyšnéjL) 

Béda  ovcím,  kde  vlk  soudcem.    R,   Xy40  omamk«   r4i 

B04KI   B0eB04a. 

KůA  miluje  oves,  pole  hnAj,  a  soudce  pomainnkn.  R. 
AomBMk  juoúwn  oaeci,  seujn  Haaosi,  a  booboau  npnioeft. 

Nechoď  k  soudci  s  pouhým  nosem,  ale  cbodf  s  pHaoaem. 
R.  He  X04n  Ki  BoeB04l  c%  oiHin  hocomi  ,  X04n  n  wmy  ci 
nptHOconx. 


*)  Áf^l.  He  lhal  fighu  with  tilver  irmf,  it  snre  to  ovaroome. 


Rjchlář  rok  hovi,  •  dvé  léta  iaví.  B.  BoeBOjmron  no- 
liqaerK,  a  ^aa  OTaiqaen.  (Jeito  voje  vodové  bývali  v  Ruaícli 
na  IH  léta  voleni.) 

Kachního  žaludku  se  nedokrmíš,  a  kancelářské  kapsy 
Bedophui.  R  yriHaro  3o6y  ae  HaKopiauii,  a  aoA^wiecKaro 
lapHaaa  ae  eanojiHaiiib. 

Zastup,  pane,  sastop ;  jenom  z  kůže  neolup  I  R.  Sacryni, 
4a  KQsn  ae  c^ynn. 

Neiud  «a  dary>  pomní  na  máry.  Č. 

Stav  stavu  (úřad  úřadu)  nelaj,  a  níiíí  sad  se  na  kraj. 
JL  Hmwh  uma  oouTaft,  a  Hea^míi  ca4icb  aa  icpaf. 

Úřad  úřadu  véří.  P.  Urzqd  uns^dowi  wierzy. 

Do  kostela  kdy  chceS,  a  na  radnicí,  (před  soud)  musíi. 
P.  Do  koédola  kiedy  chcess,  a  na  ratnss  musiss. 

Raději  chci  býti  rychtářem  ve  vsí ,  než  konšelem  v  méstt. 
f.  Wolf  byé  wojtem  we  wsi,  níi  {awníkíem  w  mieieie* 

t^rad  neumírá.  Č. 

Lepší  úřad  jakýkoliv,  nežli  prostá  služba.  P.  JaU  Uki 
nn^d  lepsxy,  niž  prosta  sloiba. 

Úřad  nemýlí:  jestli  neteče,  aspoň  kape.  Č. 

Židaý  úřad  tak  Spatný  není,  aby  šibenice  nesasloižil.  Č. 

Vždy  ti  více  jedí ,  kteří  blíže  mísy  sedL  P.  Zawzdy  ci 
wi;céj  jedzq,  którzy  bližéj  misy  sieda^. 

Písař  při  mésté,  co  kočka  při  t6st&  A  /Uhki  y  Hlcra, 
1TQ  Konna  y  itcva. 

Není  službičky,  aby  nebylo  partyčky.  Č. 

Není  toho  úřádku,  aby  nemel  svého  dárku,  d  —  P.  Co 
VMd,  to  obry wka.  *) 

Téžko  o  rychtářství,  ale  snadno  pak  o  med  a  máslo* 
&  Teno  ce  S9joŘovb  Haaaan,  a  OHjia  40CTa  ne^a  ■  nac^a. 

Úředníkem  býti,  ne  bes  meda  žití.  B.  BoeB040»  óun,  ae 
ienaiejiy  amrii. 

Fřyede  úředník,  nebývá  bes  koláče.  A.  BoeaoAa  npit4en, 
■  wojmmi  Dpmecyn. 


O  ^Mik  (Si  m  íúa  átaMitlc,  €é  4at  aud^  cia  Cd^lftaM^. 


364 

Hodnosti  —  starosti.  C.  —  P.  Wielld  nn^d,  wiellui  me- 
wolft.  —  Pánem  yelkým  býti  jest  velká  nevole.  Č. 

Mčicem  masf  notné  hnouti,  kdo  žádá  na  důstojnost  se 
vypnouti.  Č. 

Za  hodnostmi  běháni,  motýlův  lapáni.  P.  Godnoád  la- 
bieganie,  motyftfw  fapanie. 

Nevysasovati  déti  na  slánce.  (Mladých,  nezkoienýeh  lidí 
do  úřadův  zemských  nebrati  a  v  přednosti  neposlavovatL) 

Nesvěřovati  vesla  těm,  kteří  na  vodách  nebývali.  P.  Sikodt 
tym  stým  zwierzaé,  kttfrsy  nieplyvali. 

Kdo  svého  domu  spravovati  neumtt,  nech  v  obecni  správy 
se  nepouittt.  P.  Kto  ns^dzič  domu  nienroie  swojego,  nie- 
podejmuj  si^  pospolitego. 

Hodnost  za  ctnost,  a  ne  za  urozenost  P.  Godnoió  caoeie, 
nie  urodzie  ma  byč  daná. 

Hodnost  s  úřadem  chodi  za  rodem,  někdy  i  za  rozumea. 
P.  Godnoáci  s  urz^dami  jid^  za  familiami,  czfsto  nie  u 
dowdpami. 

Koně  za  ovsem  běhají,  a  osli  ho  dostávají.  Č. 

Úřad  nedědf,  jak  se  v  něm  kdo  chová,  hned  lidé  zvědi  Č. 

Hodnost  ukazuje,  co  se  v  srdci  kuje.  P.  Godnoié  wy- 
nurzy,  co  si^  w  sercu  burzy.  8.  Ako  ofcemB  xora  4a  noaaaMk, 
noxai  ny  aiacn  y  pyze. 

Třeba  nestál  za  lýčený  provaz,  přede  ty  úřednika  málo 
nevaž.  R,  BoeB04a  xoTb  ae  ctoitb  jnota ,  a  crasb  ero  si 
eejiiRa. 

Na  hodnost  vySel,  o  mravy  přiiel.  Č. 

Dostal  blázen  palicí,  už  všech  napořád  mláti.  —  Nedávej 
bláznu  palice.   (Nerozumným  moc  a  vládu.)  Č. 

Kdyi  se  pohůnkovi  bič  a  žebráku  hůl  v  ruce  ohřála,  ne 
tak  snadno  od  ní  pustí.  JSTLui.  Hdyž  so  pohončej  křndiiiéo 
a  proáerej  kij  rukach  shrjeje,  da  žadyn  Idhcy  njepnMitaj. 
Znamená  že  člověk  od  dané  sobě  moci  nerad  upoužtf;  pak 
také  vůbec,  že  každému  přijaté  obyčeje  t^žko  s  sebe  iUádalL 

Dávněj  jednu  svini  krmívali,  a  nyní  i  s  prasaty.  A.  Dpevie 
OMMj  enam  lopaji ,  a  renepb  c%  Bopoonan.    Pfidovi  Is 


miiklo,  kdji  sa  dasův  KateKny  11.  foiei  úřednictva  i  Rosích 
pořád  Tíce  se  množil. 

Čas tt  třodníci,  časU  SiiAdníd.  P.  Cif  áci  on^dnicy  askodzq 
wssyscy. 

Napitá  blecha  méně  itípe.  Č.  -*  Lépe  jest  ayté  itomáry 
trpéti,  nežli  hladové  připouštěti.  8.  BojiA  e  cure  aonapae 
TpnjiTM,  aero  rjia4He  HanymraTi. 

Úředník  na  vsi  pýchá;  pán  o  ní  ledva  slýchá.  P.  We 
W8i  urcfdnik  zažywa;  pan  o  niój  tylko  slychywa. 

Na  obce  ukládají,  a  panství  okrádají.  R,  Hipi  0iLia4UBaiDTi, 
ffi  BOJiocTi  oapa^iiiBanTi. 

Grod  smrod,  zíemstfvo  kiepslwo,  a  trybunaf  grunt.  Polské 
loto  přísloví  o  soudních  inslancích  as  takto  by  se  v  jazyku 
Bišcm  vyložiti  mohlo:  Městský  soud  dá  se  zvrtnout,  apellaci 
Bepodvrací,  dvůr  tvrdí. 

Den  zasvěcen,  soud  (úřad)  uložen.  R.  Aenh  cbhti,  a 
4t4a  cnan.  ' 

Bflh  na  začínajícího.  Č.  —  iL  Ha  saqmaiomaro  6orB. 

Nebude-lif  s  námi  boha ,  neujdet  nás  tudíž  noha.   Odtud 

Be  říká :  Všickni  popráni,  noha  jich  neuSla.  Č. 

Š  pravým  na  vinného  (v  boj  se  dávej).  R.  Cx  npaBUire 
fta  BBHOBararo. 

Nepřizývej  vlka  ku  pomoci  na  psy.  R.  Bomh  na  coóaKX 
^i  noMO^  ae  sobh. 

Lépe  jest  tři  léta  se  soudili  a  sněmovati,  než  jeden  rok 
Váleti.  Č. 

Vojna  nebývá  každému  hojna.  Anebo :  Vojna  pro  jed- 
noho kojná,  pro  druhého  chrt,  pro  třetího  smrf.  Č. 

Vojnou  jeden  zbohatne,  a  sto  jiných  schůdné.  Pí  Wojna 
jednego  zbogaci,  a  sto  jich  zubožy. 

Co  ve  vojně  nepřítel  nedobral,  dobírá  přítel.  Č. 

I  v  dobré  vojně  chleba  se  nedostává.  R,  H  ri  AOÓpoft 
4pavk  na  xxi6^  ae  npiftAemb. 

Kudy  vojsko  chodí,  tráva  se  nerodí.  CA.  Kud  vojska 
hodi,  tráva  (jačmi^nak)   ne  rodi.   Dalm.  Kud  vojska  prohodí. 


traya  se  ne  nahodi.   8.  Kyjuk  aoiCKa  npojiastt,  ryjch  ce  Tpaaa 
ne  Hajiaai. 

Vojsko  rosbiié,  iné  zabité,  JI.  IIo  pasrpovy,  %«&  cojOHjr. 

Kolem  každého  vojska  na  tři  mfle  zlé  cesty.  IL  Oko 
stakogn  rata  tri  milja  zla  puta. 

Vojna  o  boha  nedbá,  ani  pána  nezni.  Mr.  BliHa  ■  o 
6ory  aaóyaae,  ■  naHa  ae  aaae.  C^  čas  vojny  nenf  řádu,  pFe- 
stávaji  zákony.)  —  IL  Sila  boga  ne  moli. 

Moc  s  moci  ráda  se  potýká.  & 

Kde  síla  vévodí,  ka  právu  se  nechodí.  IL  Gdje  aila  go- 
spodi,  s  razlogom  ne  hodi. 

Kde  vojna  vládne,  bratrství  slábne.  Ch.  Kad  je  rat^  nigda 
nikomu  brat. 

Vojna  bez  šrámu  není.  Č. 

Kde  ostřím  hrají,  smrt  vede  k  tanci.  P.  Gdzie  radzi 
ostrzem  graj^,  ámierč  taniec  zawodzi. 

Zemé  hyne,  a  vojsko  bůh  krmí.   A  Mipi  rnerB,  a  pan 

6orh  KOpMHTX. 

Vojna  se  dá  dobře  slySeti,  ale  téžko  vidéti.  Č.  —  K  Boln 
xopomo  cjuimarb,  as  Tsxe^o  BiutTb.  P.  Mifo  doma  sieday 
o  wojnie  sluchač. 

Na  radách  dobře  mluviti,  a  v  boji  se  zmužiti.  S.  Pi« 
cy  y  caatry  4o6pe,  a  y  páry  caare  rpeóa. 

Vojna  se  penězi  vydržuje ,  vojna  se  z  krve  raduje 
fí.  Boftna  niraerca  4eHbraMH,  BOiHa  yBece^aerca  xposia). 

Kdo  sto  nevinných  zabil,  za  vítěze  se  vyhlašuje,  a  kde 
jednoho  třeba  lotra  ubil,  jako  vrah  se  odsuzuje.  Ch.  Ko, 
makar  sto  nekriveh  vmori,  za  viteza  se  derži,  a  koj  jednogi 
makar  krivca  vumori,  kakli  Ijudomorec  obsudjuje  se. 

Jednou  sekni ,  dvakrát  bodni,  kde  o  hrdlo  běží.  P.  Rai 
tni,  dva  pchni,  gdzie  o  gardlo  jidzie. 

Kdo  se  chce  práti,  musí  vSecku  sílu  sebrati.  Ji.  Kn 
xoMeri  4paTbcii,  Tony  aa^oÓHO  cb  cmaoř  coGpanca. 

V  bitvě  ku  předu  nevybíhej,  ani  pozadu  nezfislávej 
P.  Na  wojnie  naprzéd  sie  niewymykaj,  a  pozad  irieiostaw^ 


MT 

Kdo  chodf.T  sápasy,  neplač  o  vlasy.  A  Hati  w%  4|iaRy, 
le  MtuAth  BOjoci. 

NeobráníS-li  se,  nevyprosil.  Č.  Anebo  jak  Slováci  fikají: 
Briň  sa  chlap,  alebo  skap; 

Ve  Yojnd  lépe  jeil  koně  o  nepřátelského  plotu  (sá  ne- 
pHtelský  kfll)  váiati  nežli  a  svého  (la  svůj).  S.  Y  parjr  e 
6oii  KOHH  sa  BenpiflTeACKÍtt  luonb  BeaaTH  Hero  3a  caot. 

Útok  lidi  nefodi   P.  Szturm  lodzi  nierodiL 

Lepši  baba  na  bradé,  než  rytíř  pod  hradem.  P.  Lepsza 
jest  baba  na  zámku ,  niž  ryčen  pod  samUem.  Zas  jmé  zní : 
Lépe  vyhlídati  ze  křoví,  nežli  v  křoví.  P.  Lepiéj  zo'  krza 
wygjqdač,  nižii  w  kierz. 

Dobře  jest  za  dveřmi  (za  hradbami)  se  brániti.  & 

Nejlepší  tvrz  dobré  prsy  a  udatné  srdce.  S.'4o6pe  npea 
I  q)jma  aatóo^  cy  rpaAV 

Medvěda  kdy  přemAžeš,  za  nos  ho  vodit  můžeš;  P.  Niedž- 
wiedzia  gdy  przemoiets,  za  nos  wodzié  moiesz. 

Vojna  se  vede  mnohými  rukami,  ale  ne  mnohými  hlavami. 
ÍL  BowiorB  MHOraxi  pyKanH,  a  ae  HHoraxi  costroirB. 

Vůdcem  vojsko  stojí,  a  vůz  musí  za  voji.  Č.  —  P.  Het- 
manem  wojsko  stoji.  R,  Apre^iB  aTanaHOirb  KpioKa.  (Houf 
vftdcem  silen  a  udaten.) 

Vojsko  silno  vévodou ,  země  svobodou.  R.  I^iuKa  pan 
ioeaoAOio,  aen^a  cboďoaoio  (jiní  říkají  nopbua  oropo40iD). 

Lepší  stádo  jelenův  pod  Ivem  vůdcem ,  nežli  houfy  lvův 
pod  vůdcem  jelenem. 

Jiné  jest  vojsko ,  a  jiné  hromada  (zástup).  Co  jiného 
jest  šik,  a  co  jiného  houf.  P.  Jinsza  jest  vTojsko,  a  jinsii 
gromada. 

KůA  do  koně ,  rek  do  reka ,  muž    do  muže.   Flaška.  — 

S.  KOHb   AO   KOHfl,   IDHaKl  AO    1088X8. 

Dobrého  vojáka  sluší  vybírati,  a  ne  kupovali.  R.  4o6paro 
cojuara  BuéMparB,  a  ne  Kynarb. 

Najatý  voják  a  sluha  potud  zaě  stojí,  pokud  tlusto  a 
■okro.  P.  Proszony  žolnierz  a  sluga,  póki  tlusto  a  mokro, 
póly  dobry. 


Koho  lebka  srrbí,  tomu  se  chce  na-  vojnu.  F.  Kto  w  feb 
niebieraf,  ternu  siq  chce  na  wojn§. 

Mladý  voják,  starý  žebrák.  8.  ILuuri  4ejbi,  ctapi 
npociaKi. 

Tetko  vlku  masa  nejisti,  a  bojovníku  vina  nepiti.  IL  Teiko 
vuku  nejeduči  mesO|  a  junáku  nepijuéi  vino. 

Za  kus  slávy,  jako  trávy,  bojovnik  iivot  váiL  P.  Dia 
k^sa  sfawki,  jako  trawki,  ždnierz  xdrowie  wažy. 

Voják  čas  pokoje,,  co  kamna  v  lété.  8.  Bolaiiui  cy  y 
nypHO  4o6a  Kaao  ♦ypyue  y  jitro.*) 

Voják  zbrojný  lepti  než  strojný.  P.  Žofaien  ibrojay 
lepssy  niž' stroj ny. 

KůA  vášnivý,  zbraň  tupá,  ručnice  netrefná  zle  poslouží 
na  vojné.  P.  KoA  swawolny,  broA  t^pa,  rusznica  niepewna, 
nie  dobré  do  potczeby. 

Kord  do  boje,  8avle  do  stroje.  P,  Kord  do  bojů,  szablt 
do  strojů.  —  Vůdce  Suvarov  zas  IflLával :  llyjji  Ajrpa ,  a 
mtiiRi  moAOABVh.  (Koule  ničemnice,  bodák  je  jonák.) 

Ústa  k  licí  a  meč  k  boku.  Č. 

Do  boje  se  žavle  nepůjčuje.  Blh.  Ha  6oi  caójn  ca  le 
aaeHBa. 

Sám  kyj  (meč)  nebije.  P-  Sam  kij  niebije.  (Více  dobrf 
odénec  než  dobrá  zbraň  plati.) 

Kde  občd  tu  milá,  kde  večefe  tu  jiná.  (O  ničemflén 
spoléhání  se  děvčat  na  sliby  vojenského  lidu.)  Č. 

Kdo  bývá  na  koni,  bývá  i  pod  koněm.  C  —  F.  Kto 
bywa  na  konin,  bywa  i  pod  koniem.  (Též  vůbec  v  tom  smyslu: 
Komu  rychle  dtčsti  svědči,  snadno  se  mu  zvrtne.)  —  Kobylka 
běži,  Jeníček  leží.   fí,  Ko6iUKa  6ixrn>,  KsauiKa  jierark 

Kdo  jiného  honí ,  sám  se  uhoní.  CIL  Koj  drugoga  na* 
ganja,  zatrudi  se  kak  i  on,  koga  naganja. 

Bitva  každá  na  dvoje  bývá.  (Nejisfa  i  vyhraná  i  pro- 
hraná.)   Č. 

Válka  žádné  rady  netrpi.    V. 


*)  Amfl.  SoMíen  in  peiirc  are  lilie  rbi«mct  in  imaHier. 


M9 

?e  Tálce  itestf  nejvétši  iQ  mfvá.  R.  B%  cxBanA  cqacrie 
leino  aíjo. 

Kyj  aiá  dva  konce.  Č.  —  P.  U  kija  dwa  korica  (niewiész, 
ktiry  bič  b^dzie).  Jt.  Y  ayíeeu  xbř  KOHqa.  Mr.  7  ma  (6m- 
npa)  4aa  noibiui.   8.  Eanraa  hm  ^sa  xpaa. 

Svatý  kyj,  kdyby  měl  jilce.  P.  Šmqiy  kij,  by  roial  jelca. 

Kdo  chce  koho  bíti,  musí  při  tom  býti.  P.  Kto  chce  kogo 
bií,  musí  aam  pray  tém  byé. 

Když  hroxU,  nasadiž  také  svého  půl.   Č. 

Čert  kuli  viř,  když  jest  napiata.  Č. 

Kdo  Škoditi  nemůž,  hrozí.  —  Snáze  jest  hroziti  nef 
ikodili.    Č. 

Kdo  se  ženeš  po  nepřátelské  hlavě,  svou  dříve  schovej 
do  vaku.  S.  3a  HenpíHTejiECKOVB  rjiaBon  ĎixcyliH  cbok)  y 
nfói  ooBecM. 

Dvá  jednomu  pán,  a  tří  celé  vojsko.  Č.  -«-  P.  Dwaj  na 
jednego  pan,  a  trzej  wojsko.  Dwa  pan,  trzy  wojsko.  Jt.  Asa 
Ojdoiy  pan.  8.  4aa  ^tmaiiKa  opaxy  cy  BoftcKO.  Anebo :  4Ba 
ioma  isóime  M&ioma.  *} 

Hromada  zlého,  dvá  na  jednoho.  P.  Sila  zfego,  dwqj  na 
jednego. 

Mnoho  psův  (chrtův),  zaječí  smrf.  Č.  —  MLuí.  Wjele 
psow  jenoho  zajaca  smjeré.  P.  Gromada  pséw,  ámieré  zaj^cza. 
Ci.  Vnogo  psov  vuka  zakolje.   Naproti  torna  zas 

Jeden  kocour  stáda  myší  se  nebojí.  P.  Jeden  kot  stáda 
oyszy  sif  nieboji. 

Málo  sršňův  mnoho  much  zapouzí.    Č. 

Kdo  chce  pokoji  (kdo  chce  žíti  v  pokoji) ,  nečiň  zmínky 
o  boji.   Č. 

Kdo  chce  pokoji,  hotov  se  k  boji.  Č.  —  /?.  Xota  noKOio, 
roToncfl  n  6oio.   8.  Y  Bpine  niij^a  sa^ia  o  páry  huc^bth.  *^ 
Pro  pokoj  zbraň  tuto  nosím,    o  nějž  pána  boha  prosím. 
P.  Dia  pokojů  t^  broň  noszf ,  o  ktéry  ci$  bože  prosze. 


*)  Lai.  Ife  Hercales  quídcm  contra  duos. 
**)  Lal.  Si  vif  pacen,  para  beUain. 

24 


370 

Dej  bože  dobrou  zbrafi  mílí,  a  mkdy  jí  AepoffeboyalL 
P.  Daj  bože  dobr^  broň  mieč,  a  nígdy  jéj  nieužywié. 

Největší  obrana  neyolfebovati  obraoy.  f^  Iiajiri|ksu 
obrona  mepotnebpwaé  obrony. 

Kdo  meč  drží ,  j^okoj  iidiftí.  Py,  K(o  KiieM  Irsf  nit»  pthéj 
miewa. 

Kdo  mi  ne4í,  nuže  v  seó.   Č. 

Kdo  nemáš  zbroje,  míjej  boje.  P*  Klo  ftmna  ahroje, 
mijaj  boje. 

Není  ten  sílen ,  kdo  popral ,  ala  kdo  sa^  rymkMl.  Jfr.  He 
TOft  Ajnaift  (KoaaRi),  mo  no6opeB'b,  a  taft,  mo  BttaapHjaci. 

Dobře  ustoupiti,  kde  zniku  není.    Č. 

Moha  užiti  pokoje  ,  neobláčej  ae  do  zbroja.    Č. 

Lepší  kus  aucb^o  chleba  s  pakojemi  aež  ne.  Lepši  hůrka 
y  pokoji,  nežli  bochník  v  rozbroji.   Lepší  trocha  v  pokaji^  Mi 

v 

na  vojně  hojnost.  C  —  P.  Lepsza  trocha  w  pokojů ,  nii  na 
wojnie  wíala.  —  Lepsza  trocha  w  pokojů,  niž  wielka  kajnoič 
w  niepokoju.  —  Lepsza  trocha  s  dolHn|  wolfi  niž  wiala  aa  il|. 

Chléb  s  solí,  s  dobrou  wolí.  Č.  —  P.  Chléb  •  sal% 
8  dobr%  W0I9. 

Dobrá  vůle  koláče  jídá.  —  Dobrá  vůle  koláče  jí,  slá 
hlavu  tepe  a  řídké  pivo  pí.   Č. 

I  cukr  bai  dobré  vAle  v  petynSk  fa  obtaoí.  P^  I  cukiar 
bez  dobréj  wali  w  piafun  uiq  obrooí* 

Špatný  pokoj  leptt  Mž  dobré  vojaa.  &  lyAOt  mpi 
jy«mie  4o6poft  ópann.  A  vojáci  fikají :  Špalaý  pohav  lepáí 
aež  dobry  pochod.  R.  XyA9Ji  CTaaBiia  jyuia  AOéparo  noxo^u. 

Ten  neví,  jak  milý  jesi  pokaj,  kdo  nezaktsil  vojny. 
P.  Niewie,  co  to  pokoj,  kto  nieskosztowaf  wojny. 

Nešlehej  v  cizí  viata  prutem ,  aby  neprali  do  tvýak  ao- 
oborem.  B.  He  6aft  b%  iiyntia  aopata  njeiMo ,  aa  yviapMi  éu 
Bi  TBoa  A)r6BHOio» 

Nepodávej  pan  vidliěaL    (Zlýak  Udí  nadriždi)  Č. 

Jedno  minu,  druhé  svinu.  Jedno  minouti,  druhé  svi- 
nouti, třetího  tak  nechati.  Musíš  něco  minouti »  něco  svi- 
nouti. Č.  —  P.  Jedno  zwin^ó,  dmgié  iauni}é. 


STt 

Vojni  flbviiá  lepSí  než  hanebnf  pokoj.  JI.  Bpan  cjiaBHa 
Áj^me  HHpa  cni^va. 

Kdo  nebojirfe,  nettW«f.   Č. 

Mír  trvá  do  války,  a  válka  do  míní.  jR.  Hqm  crom  ao 
pan,  a  pan  4i>  loqia. 

Zbovy  jsou  spory,  a  nesmiřoi  neodchoďw  Č,*^R.  Gco^hcb, 
épautb;  pacxo4icb,  ■Hpic&. 

DobM  lidé  k  vůli  míru  druhdy  pobrojí;  leé  p9'  amkru 
koilinka  si  vystfoji.  R.  4o6piaa  \«ioah  ópwmrca  aa  Ha|tB,  h 
wůfŘ-mBnsMOh  ooĚMyTfOí  n  ^očpefluúi  nip'&. 

Siaiii  se  1  vlUkní  čerti  il  vodv,  a  bubliny  vzhůru,  fí.  Bwth 
Tin  I  Brk  6*m  b-b  lo^y,  4b  h  Bysupba  aaepxi.  (PK  smiřenf 
a  zjednáni  pak«ja«) 

Dobré  svědomí  nad  viecko  jmění.   Č. 

Dobré  svědomí,  ustavUUié  hody.  Č.  —  Dobrému  člověku 
kai^  den.  svátek.  B.  Aoófomy  qeďiOBlij  BCSKOft  4eHb  npa34anKi. 

Dobsé  svůdomí  hlas  božík  R*  CosicTb  4o6paa  ecu  rjaci^ 
6oalb  —  Dobré  svédomi ,  největSi  zboží  Cžekzná  seď  *- 
HĚiká  obranaO  '•  flumnienie  dobré  najlepsze  szczfácie  «— 
wirika  ebrona  —  mur  želazny. 

Zlé  svědomí,  ustavičná  poprava.  Č.  —  P.  Sunnienio  ale 
^ji  za  kata.  R.  S^an  coBtcTb  xyme  na^aqa. 

Zlé  svědomí  nejhorší  soudce.  S.  Siia  caatcTb  juqtuř  e 
cy4ÍR.  (Hamra  ropě  nie  043b  340  castcTH.) 

Kdo  zlé  svědomí  má,  hada  za  ňadry  chová.   Č. 

Najdeš  časem  i  takého,  jeoi  se  hojí  stínu  svého.  P*  Na- 
j^iziesz  czasem  i  takiego,  co  si^  boji  cienia  swego. 

Jazyk  neočisU  svědomí.   P.   J^zyk  sumnienia  nieoczjéci. 

Jazykem  lidí  odbudeš,  ale  svědomí  nepozbudeš.  P.  J;zy- 
Uem  ludzi  odb§dziesz,  lecz  sumnienia  niepozb^dziesz. 

Svá  mysl  peklo  i  ráj.  Ó.  —  Stá  chaloupka  peklo  i  ráj. 
Červ. 

Svědomí  dává  hbitý  rozum.  (Kdo  si  zlého  svěďom,  mysli 
▼Uy,  že  řeč  naň  padá.)  Č. 

V  čem  se  neseznáte ,  úd  toho  snfcr  pokoj.  6.  —  P.  Do 
ctego  sif  nieczuj^,  do  serca  nieprzyjmuj;. 

24* 


91Z 

Dobré  svědomí  tisíc  svddkflv.  Č.  —  P.  Zt  tfBÍ%e  éwiid- 
ktfw  samo  sumnienie. 

Jaký  kdo  šelma  jest,  též  o  druhých  myslL   Č. 
Vymlouvá  se,  an  ho  jeStč  nevinL   Č. 

Čeho  sám  dosti  máš,  toho  u  jiného  Uedái.  C. 

Kdo  česnek  jedl,  tomu  dech  páchne.  Č.  —  A.  He  íbodi 
jyxa  Ajma  ho  oaxnen.  S.  Hh  jjitl  io,  hm  lymowh  Bono 
(jam  EbUM%  MHpHcao). 

Kdo  v  té  peci  bývá,  jiného  tam  hledá  (mnívá).  Kdo 
v  peci  bývá,  rád  tam  jiného  ožehem  hledá  (itárá).  Č,  Kéo 
sám  rád  v  pec  lazí,  ten  do  druhého  to  také  mní.  Fkiki.  — 
P.  Sam  w  piecu  lega,  a  drugiego  ožogiem  si^gt  (maca). 

Kdo  koho  v  tom  kH  hledá,  sám  tam  též  bývá.  Č. 

Na  mou  střechu  hází,  a  na  jeho  padá.  Č. 

Komu  včela  za  uchem  lítá ,  ten  se  omítá.  8.  Koie  mtM 
aa  ynnna,  n  cairB  ce  ctfca.  Anebo:  Komo  e  nqeja  aa  xjoóy- 
KOiTB  (3a  KanoHi),  h  caiTB  ce  ctfca.  (Pflvod  přísloví  prý  tenio 
jest :  Když  jsou  se  lidé  v  nějaké  vsi  byli  sešli ,  aby  vyskoa- 
mali,  kdo  úl  ukradl,  kmet  jeden  se  prohlásil,  že  ví,  kdo  lo 
učinil.  „Ten  to  jest,  dí,  komu  včela  za  kloboukem  šedi.' 
Tehdy  zloděj,  aby  včelu  sehnal,  máchnul  rukou  za  hlavu,  a 
tím  se  prozradil.) 

Kdo  nejdřív  věděl,  ten  na  tom  seděl.    Č. 
Od  koho  pokřik,  od  toho  oheA.    C, 
Když  mezi  husy  kámen  hodíš,  ta  křičí,  která  cítí.  Č.  - 
P.  Ktérq  gqi  uderzq,  ta  g^gnie. 

Ví  pes,  čí  sádlo  snědl.  Č.  Ví  kočka,  čí  maso  snědla. 
R.  SaaerB  Komna,  <ibe  mhco  CT>tA9i.  —  P.  Kto  jada  fitki 
(drštky,  drůbky),  mdwi,  že  každý  taki. 

Kde  dva  blázni  spávají,  tam  třetího  hledají.    C. 
Hěřil  zloboh  boha  na  svou  míru.   Č. 
Dobré  svědomí  v  nenávistí  u  zlých.   R,   4o6pafl  cosicn 
340Hy  HeHaeiCTHa. 

Ukřivditi  snadno;  ale  co  svědomí  řekne  (jak  duií  bode)? 
R.  06uAMTh  4eno,  4a  ajísA  aasoBO? 


STS 

Raděj  af  té  náUá  smrt  přikvačí,  nežli  slza  ubohého  tiačí. 
&  Eoii  4*  TO  CHpTB  nptRa  /pĚTuej  Hero  cysa  CHpoHamHa  CTHTHe. 

Kdo  sobe  SYědoin,  zasméja  se  kleyetám.   Č, 

Dobré  svědomí  klevet  se  nebojí.  R.  4o6pafl  costcrb  ho 
601TC11  KjeBerB. 

Kdo  se  zlého  odříká,  nikoho  se  neleká.  R.  Kto  3Jia  or^y- 
vrca,  TOTi  mnoro  ho  óohtch. 

čiA  co  jest  pravého ,  neboj  se  žádného.  Č.  —  S.  lipaso 
nopeki  HHKora  ca  ne  6oft. 

ZlojSínec  viní  se ,  a  spravedlivý  nikoho  nebojí  se.  R.  Bh- 
manii  bibitch  ,  a  npaBUt  inriero  ue  ďohtca. 

Čisté  nebe  nebojí  se  ani  blesku  ani  třesku.  íR.  MncTOe 
leóo  ne  óohtcii  hi  hojihíh  hh  rpoiy. 

Zlé  se  neutají,  a  s  dobrým  můžeS  před  boha  i  před 
lidL  Č. 

Dobře  jednej  v  mnohu  v  mále ,  a  neboj  se  ani  krále, 
ti  dobře  a  právě ,  neboj  se  císaře  ani  krále.   C. 

Kdo  není  bohu  hřeien ,  není  caru  vinen.  A.  Kto  6oiy 
n  rpimeiTB ,  napio  ho  BiraoBaTi. 


« f 


»u 


XIV. 

Domácí  živote     Čeládka  —  sliiXba.   —   9Ě 
ielstvi  —  žena  —  pHbuxtiá  a  pokvevni.     n 
dlčové  —   maeecha    —  ditky  —  vTrctkoirimS* 

Kmotr  —  soused  —  host. 

Vlastní  díun  zlatem  nezaplatil.  DLiá.  Wiosebna  wjtia 
jo  zlota  winowata.*) 

Tvůj  dflm,  tvá  vfile.  IL  Tsoft  AOWh^  TBoa  m  mom*  jBL  Mm 
Ryfca ,  HOfl  c4060Aa*  Anebo :  Moa  uylmn »  wi  r,in<iiMl 
íl  Svoja  kuča,  avoja  volja,  neka  buck  4ln\pb  ))oya«  Cft.  Moji 
hiža,  moja  Tolja. 

Doma  jak  chci ,  u  lidí  jak  káží.  R,  4oHa  Kaxi  xoqj,  t 
Bi  jooAHxi  KaKi  Be^flTB.  —  Doma  jak  chceš ,  u  lidí  jak  pK- 
slaší.   P.  Doma  jako  chcesz,  u  ladzi  jak  przystojí.  **) 

Ve  svém  domě  každý  jeal  pánem.  Č.  —  Hospodář  každý  < 
domu  svého  pán.    P.  Gospodarz  každý  w  svém  domu  pan. 
S.  CsaKiA  40MahKrB  Aomy  B4a4UKa. 

Hospodář  v  domu  jak  Adam  v  ráji.  /?.  XoaflHHi  bi  Aony, 
KůKb  Aa^mi  b%  paio. 

Ne  dům  pánu  čest  dává,  ale  pán  domu. — Ne  pán  domem 
stojí,  ale  dům  pánem.  Č.  —  Každý  dům  hezký  dobrým  ho- 
spodářem.  R.  BcflKOft  AOMi  AOÚfhai  xosflHHon  xopoorb. 

Lepší  klín  lipový  a  hospodář,  nežli  šafář  ocelivý.   Fl. 

S  otevřenou  hubou  obcházeti,  není  ješté  dům  spravovati. 

R.  AOMOITB   3RITb,   HO   paSHHfl   fOVb  X04HTb. 

*)  Ném.  (Bigencc  ^ctb  ifl  golbcémett^. 

^)  Šp.  Mientra  en  mí  casa  me   esto,   Rey   me  foy.     Fr.    Chacnn  Mt 
maitre  en  sa  maison. 


f 


Hospodář  spnrfvj  ycrie,  stoMu^  kenínni,  a  hospodyně 
tfUepy,  knchfiii,  špižírna.  P.  Gespodara  pofffníen  wiedzie6 
e  póla,  o  fiomie  i  stajni,  a  gpéspodyaf  o  knclifií,  o  szpižarni 
i  o  piwnícy. 

Hoapodář  má  páchnouti  Téireni,  a  hospodyně  dýmem. 
JL  Orb  xoaima  40jnRH0  aaxnyTb  BirpoMi,  oti  xoaafiKH  4UiioirB. 
(On  vně  domu  pilně  vydMávej,  a  ona  získané  schraAnj  a 
ožítečné  Tynakládef.) 

Pilný  hospodář  činí  obratnou  čeládku.  //.  Marljiv  gospodar 
fiai  bém  družioi. 

Kii#  hospodyně  líná,  dává  i  deleď  rueo  do  klina.  11.  Kad 
je  gospodarica  léna,  nit  družina  nevalja. 

Znej  sebe,  a  ukazuj  doma.  R.  3mt  ee6fl,  4n  yxaaH- 
Bat  40Ha. 

Poattěj  hrůin  na  fvé,  aby  se  otaí  tfásli.  R.  rpou 
cioni,  TaKi  ^yme  TpacyTcn. 

Ocel  a  hospodář  neostrý,  za  mnoko  nestojí.  S.  OnarB, 
KOI  me  jBOThj  a  Aomsíkvwbj  koh  aíe  sao,  ae  sa^n  aimra. 

Nabud  lvem  v  domě  stém.  Č. 

V  hostech  (anebo  v  hospodě)  veselo,  ale  doma  lépe. 
ILBi  rocrajr&  xopouo,  a  4ona  ^yvne.  Mr.  Y  rocTiixi  ěoftao, 
I  40aa  Jiyvne.  Spalný  to  hospodář ,  jemui  doma  slano  ani 
mstno  není,  a  jinde  voní  kadidlo  a  koření. 

Chceá-Ii  pravdě,  bývej  doma.  (NedbalénM  a  toulavému 
aiaiela  netřeba  se  diviti,  když  žena  jeho  v  nedovolené  skoky 
se  pouští.) 

Běda  tomu,  kdo  nepořádkem  žije  v  domu.  R.  Topě  Tony, 
ITO  Benopfl4Kon  rnuBerb  bi  40iiy. 

Co  se  doma  navaří,  má  se  doma  snísti.  Č.  (Sr.  Tla- 
chavost.) 

Zle  tomu  hospodáři,  u  něhož  se  myši  a  kočky  spřátelují. 
Ck  Těžko  onomu,  pri  kom  se  mački  s  misi  pokumé.  Kr.  Gorje 
Qu,  per  komur  se  misi  ino  mačke  bratijo. 

V  cizím  domě  jak  kníže,  a  doma  jako  ježek.  S.  Y  ryi^oft 
lyhn  RHcaii,  a  y  CBoioft  emi.  Anebo :  Veself  host,  a  žalostný 
hospodář.   S.  Beceo  rocri,  a  xuLiocTaHX  40HafcHHi. 


.M7 

Dobrou  rukoa  dobrá  zbrtá,  kflA  jezdeen,  vojdío  TŮdceiii, 
poddaní  králem,  statek  hospodářem.  P.  Dobni  r^  dcArt 
broA,  koA  jezdcem,  wojsko  hetmanem,  poddáni  królem,  ma- 
j^tnoáé  gospodarzem. 

Jak  veliké  hodiny  ukazují,  tak  malé  ae  po  nich  spra- 
vují.   C. 

Jaký  pán,  takový  krám.  P.  Jaki  pan,  taki  krám.  Ubr.  flnii 
naai,  tbkuA  éro  ■  Kpani  (synan).  —  Játdte  také  o  jiném 
platiti,  u  př.  jaký  u  koho  rozum,  taková  i  řed  atd. 

Jaký  pán,  taková  čeládka.  —  Jaký  úřad,  taková  osádka, 
jaký  hospodář,  taková  čeládka.  Ó.  —  S.  Kaxan  rocno4ap^ 
OHaRH  H  Hjiai)H.  CA.  Kakvi  gospodarí,  takvi  posIL  ifr.  KakorSni 
gospodáiji,  takšni  poslL*) 

Když  se  pán  směje,  celý  dvůr  vesel  bývá.  (^.^^) 

Jak  hospodář  píská,  tak  čeleď  skáče.  8.  Kaxo  rocno^upb 
cBHpa,  OHSKO  iuai)i  Hrpafo. 

Jaký  dům,  takový  stavitel.   R.  KaxoBa  oéirejb,  vuon  m 

CTpOHT.ejIb. 

Jaká  přídveřnice,  taková  i  svétnice.  R.  KaRoaa  jvepnan* 
TaxOBa  H  ropHHiia. 

Jaké  sáné,  takoví  sami.    Mr.  Hku  caai.  Taxu  can. 

Muž  v  domě  hlavou,  a  žena  duší.  R.  Uywrh  b^  aomJ 
rj:iBOio,  a  ;iceHa  ^ymoio. 

Běda  tobě  vole,  pakli  tě  kráva  kole.  Mr.  Etxa  to6í 
BOjie,  1:0^  Toée  Koposa  xojie.  P.  Biada  ternu  domowi,  gd^i^ 
krowa  doboda  wofowi. 

Běda  tomu  dvoru,  kde  tele  rozkazuje  volu.  Č.  -^ 
Sic.  Bčda  ternu  domoví,  kdě  těla  rozkazuje  volovi.  Hat.  T^p^ 
4BopoBu,  r4t  Roposa  posKBsje  BOJiOBx.  (Kde  pán  hloupý,  kde 
ženu,  syna  neb  sluh  svých  poslouchati  musí.) 

NeSfastný  taký  dům  bývá  —  (ten  dům  neprospívá)  — 
kdo   kohout   mlčí,    a  slepice  zpívá.  Č.   —    Sk.  Běda   témo 


*)  Fr.  Tel  mailre^  tel  válet.   AngL  Líke  master,   like  man.   AViii.  ^i' 

ber  ýcrr,  fo  bec  Stntáfi.   Dán.  ^om  ^(rren,  faa  Xitntun. 
•*)  Nim.  Xan^t  bie  %xau,  fo  ^úpft  bie  Snagb. 


nt 

dfoni  y  kdi  ilepka  kričl  a  kohAt  ml£i ,  toliž :  Kde  muž  noaí 
plMKci  a  lana  palici  *) 

Kle  ocas-  aoadf,  tam  hlaya  bloudí.  P.  Gdiíe  ogon  niidxi, 
tam  glowa  Mí|dzi. 

Bédv  torna  hospodáři,  jejž  ainha  ačf.  8.  8jo  (tb  ouon 
nBAOVhj  KOra  cjyra  ymi.  **)  (Mflie  též  v  mravním  amysla 
rozuměno  býti,  když  duše  totiž  těla  poaluina  býti  mnaf.)  — 
8L  Nebývá  dobré,  keď  Unčar  avého  pána  učí. 

Kdo  ná  věrného  čeledína ,  má  poklad  v  domě.  Ck.  Koi 
ifflk  vémoga  alágu,  ima  blágfo  pri  hidi. 

Yěmý  sluha  neiaplacený  klenot.   Č. 

Kdo  i^atného  sluhu  pozbyl,  jakoby  nejlepiiho  najal. 
P.  Kto  itegp  stngq  zb§dzie,  jak  by  najlepszego  pnyjql. 

Bez  poiodu  nemái  syna,  a  bez  platu  čeledína.  R.  He 
posen  ae  onn,  ae  aynjien,  ae  xojoni. 

Těžko  r  cizím  domě  sloužiti,  ale  tíže  svůj  zříditi.  8. 
ToKKO  6  lylf^  Kyfcy  óajtrmtu^  tuC  e  iomr&  rexe  cboio  crefci. 

Služba  není  družba.  Hal  Cjiy»6a  ae  4py»6a.  S.  Cajmůš, 
aia  A]fym6B. 

Cizí  chlib  brzo  se  přejí.   A.  ^y^aie  xaMu  upitA^unu. 

Lepší  cliléb  v  svobodě,  nežli  koláč  v  službě.  ^  Lépe 
la  svým  krijícem^  než  za  cizím  pecnem.  —  LepSí  vlastní 
kousek  chleba,  nežli  cizí  pečeně.  Č.  —  E.  Csoa  cyxapa  jiyqme 
^yanxi  naporoei.  —  Xora  xstóa  Kpoua,  4a  bojih  cboh. 

Ltfpe  stáli  za  svým  snopem,  než  za  cizím  mandelem.  Ů. 

Na  své  klisně,  kudy  ráčím,  tudy  skáči.  /?.  Ha  csoeft 
Bjarl^  xy^a  xoqy,  Ty4a  caaqy. 

Kdo  o  své  ruce  býti  můž,  nebuď  pod  cizí.  //.  Tudj 
nikřd  neka  nebude,  koi  svoj  biti  može.  ***) 


')  VL  TrísU  é  quella  casa ,  dove  le  gallioe  caotano ,  e  '1  gaUo  iace. 
Šp.  Con  mal  esia  la  casa,  donde  la  rueca  manda  el  eipada,  (kde 
preslice  mečem  vládne.)  Slarofr.  C*  est  chose  qui  moult  me  déplaíst, 
qaaod  poale  parle  et  coq  fe  iaift.   (Jean  de  Heun.} 

**)    L,  Malom  eft  habere  fenrum,  qni  dominam  doceU   Syrus. 

*^  L  Non  flit  aUeríus,  qui  suuí  esse  potefi. 


Sliiba  ^  tužba.    Č.  (15.  fiol.  srr.  Ču.  oiiif«  XD,  450.)*) 

Kdo  slouží,  v  dvojnásob  touží,  d  —  JB,  Ck«imm>  ^Jigfwa», 
ú  BMMoe  rysHA.  Anebo:  Kro  6o4Uua  CAjm^n^  won  ŮBJome 
•»H  TjmrB. 

Kdo  v  tfložbé  nebývaly  (en  l>ídy  aevídaL  Jír.  Xto  y 
oijraiM  ne  ^ijnaai,  xoft  ■  uymm  ae  aa4i^%«  A  Kro  wtA^n 
vh  CAjméjf  Ton  fBMswTh  Bcmyn  t^ri^y* 

Pán  brdy,  cbléb  tvrdý :  ehlédM  sa  jinde. 

Ach  jieUastaá  chvíle:  cizí  rol^m^siif  yj^é^wj.  Mr.Uo^ 
ÓHjia  MXML  ro4HHa,  or-ra  qyaea  hwíi  ra  nogwwifi  cf^fo^ 

SvĎj  pán  činžovník,  ahižebník  relMMk.  č. 

ProBiUal  jaí  ae ,  prodal  jai  «e.  Jir.  Haiaaoat  opó^uca. 
R.  4t#  aa— >iqi^  vto  apo4ajica* 

Kdo  láhno,  leho  pohánějí.  Mr.  Xto  aese,  iioro  m  Boro«* 
HiHorB,  —  kdo  se  dal  zapřihnoutit  totjž  v  službo. 

Přeléžké  bydlo  panský  dvAr:  chodě  najiž  le,  aloje  vy^^ 
spíš  se.  R.  Heaojiff ,  aeaOdifl  óospcKoft  4Bopi :  Kua  aaimca, 
CTOfl  BHcnaniBCfl. 

Do  panského  dvoru  vrata  široká ,  ale  ven  úzká.  A.  B^ 
óoapcKOft  4Bopi  BopoTa  mapoKH,  4a  bohi  ysica. 

Chlap  nevolník,  a  pánu  vůle.  B.  Heeojui  xMony,  a  bojpí 
rocno4HHy. 

Dvá  hlupci  na  světě :  pán,  jenž  chová  bezděCného  sluho, 
a  sluha,  jenž  bezděčnému  pánu  sIoužL  P.  Dwaj  glopich  na 
éwiecie :  pan ,  co  niech^tnego  sfug;  chowa,  a  stuga,  co  nie- 
chetnemu  panu  sfužy. 

Chlap  poddán  pánu  svému,  a  pán  svým  žádostem.  B.  Xo- 
Áom  Bx  HeB04Í  y  rocno4BHa,  rocno4BHi  y  npaxoTett  cioin. 

Služ  jako  sluha  f  aneb  utec  jako  srna.  Č, 

Maso  pánům,  kosti  sluhám.  (Tak  vůbec  v  životě  bjvá, 
že  mocnější  si  maso  bére ,  a  chudému  neb  tomu ,  kdož  pro 
něho  pracoval,  kosti  nechává.)    Č. 

Panské  nedojedky  dobré  pro  čeládku.  (5.  —  P.  Co  dni- 
giemu  s  w^sa  spadlo,  to  musisz  jéfó. 


*)  Ui.  Slnima  —  tuimi. 


JIoTý  Uobouk  at  hřebfk  zavéteji.  Č.  —  Sic.  Nory  iMk 

Za  ntva  Míátke  m  hMMfika  povMijí,  staré  potom  pod 
larvid  beiU.  J&.  Séhiobo  canio  la  nuoqiy,  a  an  aocrapto, 
10  ■  muft  ja^.  JL  Hoaoe  ohto  aa  nojnA  aacan.  S.  HoM 
CBTO  o  KJBBjr  BBCB.  P.  Nowo  sítko  na  nowém  kolku  irieazaj^. 
GL  Novo  aito  ae  n  klín  meče,  a  jlaro  ae  i  pod  postelj  híla. 
Blh.  HoBO  pamero  ^a  ro  aaKaqflM^  *) 

Starý  bičik  pod  lavid  leží,  a  nový  na  bidelcí  tísí.  77. 
Crapaa  njerRa  004"^  ^aBxoft  A&mfLVh^  a  BOBan  bb  ctobkA  Bvevn. 

Pokad  chodiS,  potud  ae  hodíí.  Č.  —  P.  PtfU  ohodzim, 
pity  8Í9  godzim. 

Staréaau  psu  aataréaHi  sluhovi  jeden  plat.<^. — Starý  če- 
Mfa,  jako  starý  pes:  pryé  s  dvora,  anebo  pod  lavici.  Ur. 
Cnpait  xojOBiy  aao  craput  nec%,  npou  ci  4Bopa,  bjib  sbH 
XUMJ.  P.  Starý  sluga  jak  starý  pies. 

Nové  koitiště  dobře  mete.  —  Každé  nové  pometki  dobře 
■ete.  C.  —  ÍL  Hoaaa  Her^a  ibcto  Hereri.  Hobho  a»4B  bi 
lanrt  nocywĚL  Kr.  Nova  netla  lepo  smétá.  «—  Nove  metle 
iofero  poBiétajo.  &  Bosá  ueTJia  jtoo  aere.  Anebo:  Hobo 
CBTO  cano  (aa  bscoko)  de.  (Nové  síto  samo  seje.)  Ck.  Nova 
■etia  rada  pomeče.  **) 

NovéjSí  fždy  lepií.   P.  Nowsze  zawsze  lepsze. 

Služka  nestálá  nikdy  k  pěkné  sukni  nepřichtfsí.  Č. 

Hustá  služba ,  řídká  sukně.  —  Husté  vánoce ,  řídký  pial. 
-*-  ftídkou  sukni  mívá,  kdo  dasto  hody  měnívá.  Č.  —  Kr.  Gosta 
itaifea,  rédka  onknja.   Ck.  Gusta  služba,  redka  balja. 

Kámen  často  se  hýbající  neobroste.  —  Kámen  často  hý- 
baný neobroste  mechem.  Č.  —  P.  KamieA  cz^sto  poruszany 
mchem  nieobroánie.  Anebo:  Rychléj  kamieň  obroécie,  gdy 
Ba  miejscu  lezy.  R.  Ha  04homi  híctí  b  KauemeKi  o6pocTer&, 
(b  MHiPUfc  MXOMi  oépocTaenb).    A  v  SibiH  se  říká :   fla  ^era- 


*)  L.  NoToa  oribruni  sovo  paxillo  pendet. 

••)  Am^  A  new  broom  fweeps  clean.    Dán.  fSb^t  JtofN  fe^e  beb^    Ifém. 
9tfne  8efcn  ftgen  gut  —  fe^ren  f(^atf. 


S  kým  $ě  koma  snili  pHhodí ,  také  proA*  te  naroáL 
jR.  Koi^  M  MWb  mmmrhcnf  ton  AJ^n  T#ro  h  fěumíUL 

SiMrtek  se  pKbUff ,  nsMrd  se  ti  ruce  s?iH.  A.  Cyj^i 
npi4erB,  pyxi  Haat^  jĚfmBttmwt. 

ítMiií,  2f?ota  sménétif.  A.  Kro  ffrenrcii,  nepaitnmi. 
P.  Kto  si§  oženi,  to  siq  odmieni. 

^ej  bM,   s  kým  k  oltáři,  s  tím  také  do  kroku.    R.  Jbi 

Uh  dej  IM  byli,  jakby  vtoky  tUíI  Mr.  HexM  m 
mngrn ,  mci  firkfloqmi  midti  I  Toato  p6kno«  prĎpovfdkM 
éíflirajf  boslé  pNnf  ženichovi  a  nevěste.  Jinak  i  takto  som- 
T0ité  pMvá:  Bflh  dej  sdráva  byla  jak  ryba,  čistá  jak  ¥ida, 
veselá  jek  j«mf  doba^  pracovitá  jak  včela  a  hojna  jak  leaié 
svalá%  HuL  Bysaft  34opo9a  ňsrb  puóa^  ro»a  mrh  boj»,  Moeia 
flin  Becmi,  poáoqa  sitb  mojm  a  Óorara  mn  Bemjm  CBuraii. 

Srdce  moje  a  tvoje  spojiž,  bože,  to  dvoje.  P.  Senv 
moje  i  twoje,  bole,  pof^z  oboje.  (Tsto  prkpevídkn  dáwní 
PoUd  sobě  obyčejné  do  snubních  prstenův  rýti  dávali.) 

Dobrá  svatba  iýden  trvá.  Jt.  4o6paa  cM^ibte  noAt^D* 

Kdo  má  jakou  stájičku ,  aC  hledá  i  kravičko.  Č,  -^  téo 
sedí  v  zeleni,  ženiti  se  nelení.  P.  Kto  w  zieleni,  ieaíá  lif 
nielcni. 

Samota  člověku  nesluflí.    Č. 

Živ  jsa  ne-^lec,  nmftš  ne-flovék.  A.  HCaaevb  ae  poja- 
rejuíj  yuféMTB  ue  juoai.*) 

Někdo  raného  setí  a  mladého  oženění  nelitoval.  P.  Hikt 
wczesnegfo  zasiania,  i  ailodego  oleiiienia  niežaiowal. 

Když  nevěsta  se  rodi,  ženich  na  kflík  sedej.  R.  Hesicia 
poAHTCfl,  a  TKCHHxi  Hd  KOHb  cBAUTCfl.  (Ukazujo  ua  roidfl  věki, 
by  totiž  okolo  desíti  let  ženich  starší  byl  své  nevěsty.) 

Vtčch  letech  se  mflžeš  ženiti,  kdy  umíš  šavlí  se  pásati. 
8.  y  Koaaa  ce  Abiu  mo^kc  caóvis  nacaTH,  y  OHHaa  ce  ■  senn. 

Ožeň  synu,  kdy  chceš,  a  vdej  dceru,  kdy  můžeš.  C  — 
P.  Ožeň  syna,  kiedy  zechcesz,  a  wydaj  có.rke,  kiedy  noiesz. 


*)  L.  Natcitnr  indifne,  per  qnem  non  natcitur  atcer.  Pnllafaaiaa. 


Sen  CBSUL  mm  xo^b  ,  kojul  MOflieiii^  MBntík  40«^  &  Keňu 
,  nufib  xofcem,  a  idiep&  y^at,  Kay^i  MMéiiib.  *>  *-*«  Vafc 
jboje,  by  toto  přísloví  původné  srbské  bylo,  j4ito>  p«siHÍ 
flMBt?í  srbském  saáze  jest  deeru  pvovdflU,  neiH  syna 

ItL 

• 

Heflépe  ▼ykáněti ,  kdyi  se  práská.  (NejUpe  doere  tdáti, 
ienUi  berou.)  Č. 

Dři  lyka ,  když  se  derou ;  vdej  dcera ,  dokad  berou. 
TorAH  4U]ui.4pB»  Koju  cfl  Aepyib;  tofau  4IM7  Aaft, 
Aepyn. 

Dévče  do  dvanictí  let  éeš,  do  iestnácli  slřea^  pit  lesí-* 
MdfilEq  toniH,  kdo  vytede  dceru  z  dotou.  Č.  —  Bai.  4o 
jirb  qemH,  no  cenn  ^ítcxi  crepeacH,  me  aamarrE  KOHy, 
»  ««i^  joxo  9%  Momy. 

Wř  rychlém  koni  na  niainvy  nejeadk  Ř.  Ha  pianon 
tRénmcH  ae  ta^n. 
Ktapné  ženění,  dlouhé  želení.  Č.—  H  Caopan acemmOa, 

iOĚ  pOR^ 

Chléb  se  sní  a  pivo  se  vypije;  ale  běda,  komu  se  žena 
L  šatný. 

íena  nejsou  housle,  aby  pohrav  na  stěnu  pověsil.  R.  SCeaa 
fcju;  .noarpaei  na  crooKy  ne  noetcamB. 

íena  není  střevíc,  s  nohy  neodhodíš.  fí.  Xeaa  ne  canorx, 
fa  ne  cumemB. 

Snadno  se  oženiti,  ale  těžko  rozženíti.  S.  4acH0  ce 
m,  tum  ce  nyuo  panceaHTi.  —  Ženitba  jest,  ale  odže- 
iienf.   R.  3CeHHTi»6a  ecTb,  a  poaaceHBTBÓu  airB. 

imit  jedno  rozváže ,  kdo  s  kým  si  svět  zaváže.  Č. 

hnělý  jest  ten,  kdo  se  dvěma  se  bije ;  ale  smělejií,  kdo 
mí  nic  nemaje.  P.  émialy,  00  siq  ae  dwieaM  bije;  ale 
iiy,  co  si§  zeni  a  nic  niema. 


^.  Clna  el  hijo ,  qttanihy  quisierts ,  y  hi  h(j« ,  qaandio  padieres. 
bifl.  Marry  yonr  soo,  wfrcn  you  wHf ,  bal  yotir  daiighter,  when 
on  can. 


3M 

Rodičové  chovali  dceru  do  vénce,  a  muiovi  ji  chovali 
do  konce.  R.  Poat^ih  óeper^  ao^l  ao  bíhimi,  a  mymy  6epe« 
ee  40  Kosiia. 

Vzal  jsi  mé,  méj  si  mě,  buď  ti  libo  nebo  iel.  DLmL  Gai 
si  mnjo  wozef,  ga  derblš  ronjo  měi,  daái  jo  lebě  libo  abo  lito. 

Neieň  se  očima,  ale  ušima;  Č.  —  R.  Buéipat  seiy  le 
r^asaMi,  ho  yman.   S.  ymHMa  a  ae  oqna  Ba^u  ce  seain.*) 

Než  ae  ieníd,  pošli  uši  mezi  lidi.  Ó. 

Ženu  ber  ze  sousedstva,  Itmotry  co  možná  nejdál.  HImL 
Žona  sej  ber*  ze  susodstwa,  a  kmótrow  proS  sej  sdaloka. 
Ch.  Zeni  se  kak  najbliže,  kúmi  se  kak  najdaije. 

Bera  dceru  hleď  na  matku  (jaká  jest).  8.  FáeMBĚ  aaliv, 
a  ysHM  ndiepny. 

První  dceru  bera  hleď  na  otce  a  matku,  a  drohon  bert 
na  sestru.  R.  IlepByD  40«ii>  6epi  no  OTu^r  ■  laTepi,  a  BiopjD 
no  cecrpt.  (Hleď  jak  rodičové  nevéstini  jsou  živi,  anebo  já 
vdaná  už  sestra  její.) 

Podlé  bratrův  nevěsta.  S,  Ilpohy  épana  h  HOBicra. 

Ženy  a  plátna  není  dobře  kupovati  při  svíci.  Č.**} 

Kuřete  od  mlynáře  neboř  ku  plemenu,  ani  svine  od  pe- 
kaře, a  ženy  z  města  nepojímej  do  vsi.  (Rosenb.  1598.) 

Ze  dvoru  děvka,  od  Prahy  sedlka  ( — nelirubě  valné),  d 

Kdo  rád  si  namlouvá ,  nerad  se  žení.  P.  Co  si;  ndií 
zalecajq,  nieradzi  sie  oženiajq. 

Kdo  se  rád  přebírá  ,  rád  přebere.  —  Nevybírej,  nepře- 
bereš.   (Což  také  krom  manželství  o  jiných  věcech  plalf.)  Č. 

Vybíráček  najde  olíráček.   8.  IlíaÓBpaqi  aai^e  oiHpaqv 

Kdo  mnoho  vybírá ,  zřídka  co  dobrého  sbírá.  CA.  Koí 
preveč  izbira,  redko  kaj  dobra  dobi. 

Mnoho-li  budeš  vybíraf,  zůstaneš  vždy  neženat.  R.  Iboro 
craHemB  paaéiparb,  bobcc  6y4emb  nexeHaTi. 


*)  fiém.  ffiiQjl  bu  eint  S^au  nc^meit,  gic^  »c^r  bie  llugcn  alf  titDffm 
|n  ffaift.  Přfilovf  do«ii  bloapé !  Slovtné  to  o  koních  ■  m  o  inéA 
praví:  Ifoknpig  koně  ušima,  ale  očiau. 
*0  Mu.  ncito  BSb  Mnaianb  fauf  nid^t  ^i  Sí^U. 


986 

Bil  se,  ndátil  se,  a  dobré  ženy  nedobil  se.  R.  Euca, 
KOiOTHjcii,  a  Ao6poft  xeHU  He  4o6Hjicfl.  ^ 

Matku  nadcházeje  dceru  předejdeš.  Č.  —  S.  Koft  idieps 
xAe  4a  4o6ue,  aaTepa  Ba^a  4a  ce  yiuLiasa.  *) 

Mnoho  ženichův,  žádný  hráč.  HLui.  Wele  nawoženjow, 
iadcn  berjan.  —  Mnoho  jich  z  Drážďan,  žádný  z  Berouna.  Č. 

Vdala  by  se  i  dcerka  i  matka ;  ale  není  s  čím  ani  zač. 
S,  748 ja  611  ce  a  Khepiia  h  Maftka ,  ho  Hena  cy  ^mrb ,  a  aeHa 

Čím  déle  hnčtinka  v  troube  stojí,  tím  lepšího  hosta  se 
dočeká.  8.  IIIto  noraqa  Bume  y  earpa  ctoh,  to  6o4tra  rocra 
^en.  (Útěcha  nevdaných.) 

Každá  nevěsta  sedmkrát  se  zblázní.  Č. 

Každému  před  oženěním  tři  léta  třeštiti.  P.  Každý  powi- 
nien  przed  oženicniem  Irzy  lata  szaleč.  * 

Nevěsta  bez  místa,  a  ženich  bez  rozumu.  R.  HeatCTa 
6e3i  vbcTa,  a  xenexi  óeai  yma. 

Neplač,  nebohá,  žes  dostala  se  tomu;  nech  pláče  radčj 
on,  že  vede  čerta  domů.  Jlfr.  He  njaqb,  aeóoro,  mo^Xemb 
3a  éro;  nexaft  n^a^ie  bhhi,  mo  6epe  jhxo  y  4BHpi. 

První  žena  od  boha,  druhá  od  Udí,  třetí  od  ďábla.  P. 
Pierwsza  žona   od  boga,  druga  od  ludzi,   trzecia*od   diabla. 

Chatrný  ženich  vzkazuje,  a  dobrému  se  cesta  ukazuje. 
R.  XjAoH  accHHxi  CBaraercfl,  a  4o6poMy  nyTb  BasKercfl. 

Kdo  se  chce  ženili,  musí  peníze  měniti.  —  Kdo  se  žení, 
tolary  mění.  Č. 

Nepojímej -matky  s  dcerou ,  af  hlavy  nesperou.  Anebo: 
Teznú  matku  s  dcerou,  hlavičku  ti  sperou.    Č. 

Která  čítá,  zpívá,  liude:  div,  dobrou-Ii  ženou  bude.  P. 
Która  czyta,  špiewa,  g^dzie,  z  téj  rzadkb  cnotliwa  bcdzie. 

Dokud  sedí  u  matičky,  lo  jsou  krotky  jak  ovčičky;  ale 
když  se  s  muži  svedou,   lu  trprv  jim  huby  jedou.   S.  4oR4e 


^  ÁngL  He  that  would  Ihe  daughter  win,   mnst  wiih  the  molher  fint 
begin.—  Sr.  Géthe:  IDet  VtiiUtx  f^enť  i^,  tic  Zo^iti  UuT  i4* 

25 


38f 

S  kým  §e  koma  snili  pHhodf ,  také  proft  -  se  narodL 
JI.  Koifj^  lit  něm  Mvmnhcn,  ron  4^11  Toro  ■  fe/urtcn. 

Sitatek  se  přiblíží,  nssvd  se  ti  ruce  sTfkí.  i?»  CyBte 
npH^erB,  pyxH  Haaa^  npmnHmen. 

Ženéní,  života  cménéní.  R.  Kro  xieniTcs,  nepeHtaircf. 
P.  Kto  sie  oženi,  to  si^  odmieni. 

Dej  bdh  9  s  kým  k  oltáři ,  s  tím  také  do  krobu.  /?.  4tt 
5ori»  6%  Rfffk  stmancfl,  ch  rtwh  n  ROH^iaTbCff. 

Mh  dej  žiti  byli,  jakby  vínky  vili  I  Mr.  Hexat  m 
anmyrB ,  sks  &too«iRu  mon»  I  Touto  péknon  prflpovídkon 
čittftvají  hoslé  přání  ženichovi  a  nevěste.  Jinak  i  takto  seně- 
▼Mě  přivá:  BAh  dej  zdráva  byla  jak  ryba,  éista  yk  veda, 
veselá  jak  jarní  doba,  pracovitá  jak  včela  a  hojna  jak  seaé 
svalá.  Hal  Bysaft  34opoDa  mn,  pu6B,  roxa  mn  bom,  aeceit 
fliTi  aecaa,  po6o<ia  airb  nqojta  a  óorara  nvh  aeiijiH  CBuraa. 

Srdce  moje  a  tvoje  spojiž,  bože,  to  dvoje.  P.  Serea 
moje  i  twoje,  bože,  pof^cz  oboje.  (Tato  prApovídka  dáwoí 
Poláci  sobe  obyčejné  do  snubních  prstenflv  rýti  dávali.) 

Dobrá  svatba  lýden  trvá.  R.  4o6pafl  caa^bda  ae^ijn. 

Kdo  má  jakou  stájičku ,  aC  hledá  i  kravičku.  Č.  —  Edo 
sedí  v  zeleni,  ženiti  se  nelení.  P.  Kto  w  zielení,  ženíé  lie 
nieleni. 

Samota  človéku  nesiudí.    Č. 

Živ  Jsa  ne--0lec,  umřeS  ne-človék.  A.  JKaseair  ae  po4t- 
reji-y  y«p«rfc  ae  jmuv^*) 

Nikdo  raného  setí  a  mladého  ožeaění  nelitovaL  P.  Nikt 
wctesnego  lasiania,  i  arfodega  olenieaía  niežalowal. 

1  nevěsta  se  rodí,  ženich  na  kflA  sedej.    R.  Heaicra 

Ésenixi  aa  aoHb  csautch.  (Ukazuje  na  rozdíl  v6ka, 

>lo  desíti  let  ženich  starší  byl  své  nevěsty.) 

blech  se  mfižeS  ženiti,   kdy  umíš  davlí  se  pásati. 

M  jítu  aoxe  caó^ia  nacara,  y  OHaaa  ce  n  xesara. 

m 

"^a^  kdy  chceš,  a  vdej  dceru,  kdy  nifižeš.  C.  ^ 
My  secbcesz,  a  wydaj  có.rke,  kiedy  notesz. 

aan  ■aieitiir  riM.  Paltafaaiaa. 


Hledd  Bt  bladkett  tvářičku  syt  nebudeš.  P.  Na  gladkq 
loiif  patrzqc  syt  nieb^duMS. 

Málo  k  málu,  a  vády  yíc.   Č. 

Zlé  maso  be£  chleba.  (Prayil  hladový  ze{.)  d'. 

Co  mi  po  ženéní,  když  není  krmeni,  Ifr.  lUo  mohí  no 
XHBul,  Ko^  Hena  qHu  KopmiTH. 

Béda,  kdo  60  žení  na  čtyři  větry  a  na  pátý  áum.  Eal. 
OMeiUBCfl  aa  qorupe  Btrpu,  a  aa  datuě  mywh. 

Přines  s  sebou,  chceš-ii  živa  býti  se  mnou.   Č. 

Veliké  věno  nedělá  muže.  R.  Eovibinoe  Dpa^anoe  Myxa 
le  Cjii^aeri. 

Nerovná  spřež  nerada  spolu  táhne.  —  Rovné  s  rovným 
rádo  táhne  zároveft.   Č. 

Nejednostejnými  koAmí  Spatné  budeá  formanili.  Č. 

Ženu  vem  si  stejné  váhy,  chceš-li  ujíti  věčné  vá4y«  P» 
2on§  obieraj  stanu  równego,  chcesz-Ii  goaonu  ujáč  ustavr- 
lego. 

Kdo  se  ženíš,  hledej  sobe  roveft.  S.  Ko  x(riie  411  ce 
xeu,  ceĎH  pasay  aoKa  Tpaxca.  —  Nerovní,  nesvorní.  JL  Ni6- 
rowni,  niezgodni. 

Béda  muži  tomu ,  kde  žena  nad  stav  jeho  v  domu-  A* 
X740  Myxy  Toay,  y  KOToparo  xceaa  ÓOALmaa  vh  40V}r. 

Věrnost  a  ne  bohatstvo  pH  ženě  si  žádej.  i?.  He  atejuift 
sa  xenoK)  éorarcTBa,  xce^iat  nocroHRCTBa. 

Žena  bohatá  hrdá ,  a  v  řečech  k  muži  tvrdá.  Anebo : 
Bohatá  se  nadýmá,  a  s  mužem  sváry  mívá.  R.  JKeua  óoraraa 
ropAiTca,  a  cx  nyxcexi  qacro  ópauHTCfl. 

Lépe  s  chudobnou  chléb  jísti ,  nežli  s  bohatou  se  hrýzti. 
R  Jyvne  aa  yóoroft  xceHHTbca,  BOxce^iH  ci  Ďoraroio  Bcer4a 
ópaBBTBCB.  Slovák  vsak  ve  své  sprostnosti  praví:  Bars  je 
hrbatá,  len  keď  bohatá. 

Hálo  po  věftě,  není-li  ctnosf  při  ženě.  P.  Nic  po  wicnie, 
gdy  niecnota  w  ženíc. 

Při  velikém  věnu  poslouchej  muži  ženu.  P.  Žop^-á  poj^ 
s  wielkim  wianAB) ;  wiedB,  ža  Aieb§dxie«;i  jéj  papem. 

1b* 


388 

Kdo  se  pro  peníze  žení,  prodává  sroa  svoboda.  &  Koi 
ce  sa  HOBue  xceh,  np04ae  CBon  cbo6oa7.  *) 

Pro  statek  vložil  sobě  na  hrdlo  zmatek.  Č. 

Na  světe  nic  není  mrzutějšího  jako  bohatá  fena.  HLiA. 
Na  swječi  nej  ničo  hobeňSe  dyřli  bohatá  £ona.  DImí.  Nt 
awěse  nějo  nic  hobuznejšego  ako  bogata  žona.**) 

Bohatoa  ženu  jsem  si  vzal ,  ale  jsem  panství  la  ni  dal 
ELul.  Bohatu  žona  sém  sej  wzal,  ale  s  tém  sém  knéjstwo 
piedal.  DLui.  'Bogatu  žonu  som  wozel ,  s  tim  som  mojo 
kněstwo  páedal. 

Gert  oběti  pobere,  ale  oltář  zůstane.  (Věno  brzo  to  tas, 
ale  žena  zflstane  na  krku.)  Č. 

Dostal  kata  vedle  zlata;  čert  zlato  vzal,  kat  mu  ostal 
S.  Yaeo  apara   nope4'B   Ó^ara ;  aparB  ocrao ,  ÓJiaro  nponaio. 

Jedno  k  druhému,  zlá  žena  chudému;  komu  se  dostane, 
vždy  jemu  běda  bude.  C. 

Jde-li  dílo  hakmak  a  opak,  nech  raději  tak.  R^  Kojn 
noft^erB  BKOCb  4a  Bposb,  iwn,  a^ao  h  6pocb.  (O  manielstrí 
ne  po  'Srdci.) 

Edo  nemá  s  kým  by  se  vadil,  pojmi  sobě  ženu.  Č. 

Spolu  jim  těsno,  a  od  sebe  teskno.  R.  Biftcrt  rfccio,  a 
p03H0  rpycTHO. 

Ani  s  tebou  nemohu  žíti,  ani  bez  tebe  býti.    C. 

I  dobré  manželstvo  za  kajicnost  platí.  R,  4o6poe  aaijna- 

CTBO   nOCXHMeHbC. 

Není  hospůdky,  by  nebylo  půtky.  Č. 

Není  té  krčmy,  aby  v  ní  při  kvasu  někdy  svády  nebylo, 
(ani  toho  manželství,  aby  se  mezi  manžely  něco  odporného 
nepřihodilo^.  Č. 

Není  toho  kostelíčka ,  aby  nebylo  kázaníčka  —  (aby  čert 
neměl  svou  kapličku).  —  A  zas  naopak :  Není  toho  kostelíka, 
aby  v  něm  jednou  do  roka  posvícení  nebylo.    Č. 

Není  toho  domu,  kde  by  nebylo  časem  dýmu  (mmlosti). 
—  Není  domu  bez  dýmu.   Č. 

*)  Ah$L  He  tiiat  marríei  for  wealth,  doei  seli  hif  Ubariy. 
L.  laioleiabiliaf  wMí  ett,  q«ui  fbemfaui  ^ives.  lav. 


í 


389 

fiídká  radosly  huBtí  ialost,  šetř  pilně,  to  jsoa  jich  knn& 
—  Krátká  radost ,  věčná  žalost.  Č.  —  A  vfiak  pomněti  třeba 
i  na  toto: 

Ne  vSade  kde  rAže  roste,  kopřiva  také  vyroste.  C. 

Kdo  má  pokojné  manželství ,  v  svobodném  jest  stavu.  Č. 

Manželstvo  bez  dětí,  den  bqz  slunéčka.  Č.  —  HLui.  Man- 

dlelstwo  bjez  džeéi  jo  runě  swjetej  bjez  slónca.  DLtd.  Man- 

felstwo   páez   žeéi  jo   rowno    ako   ten  swět   piez   swuňca. 

&  Epaai  óeai  a^w  obbko  e  rbko  ABWb  óeai  cynna.  *) 

Ženy  se  styděti,  dítek  neviděti.  Ji.  Xeioi  CTU4iTBca, 
Alret  HO  BH4aTB. 

Muž  miluje  ženu  zdravou,  a  bratr  sestru  bohatou. 
B.  MjTKTb  meEy  AnÓEVh  s^oposyio,  a  6parB  cecrpy  Óoraiyio. 

Starého  pro  radu,  mladého  pro  vádu.  Č. 

Lépe  se  starým  papati,  nežli  s  mladým  plakati.  8.  BojA 
e  ca  crapiiHi  nanani,  nero  cb  iubaumi  n^axaTH. 

Zderouc  starý  střevíc  koupfS  sobě  nový.  (Starý  pán 
z  Žerotína  dceH  své  tak  řekl ,  když  ji  dával  za  starého  Te- 
toura,  kterýž  potom  brzo  umřel,  a  ona  po  něm  statku  do- 
slala.   Červ.) 

Na  starém  do  mlýna ,  na  mladém  do  vína.  (Jak  o  koních, 
tak  o  mužích  platí.)  Č.  —  Jinak :  Na  starém  (}.  trakaři)  do 
mlýna,  vykládá  Červenka  takto:  Kdo  dělá,  a{  předce  dělá, 
jiným  se  pohoví. 

Plaché  koně,  starý  vůz,  mladá  žena,  starý  muž.  Č.  Anebo : 
Když  se  starý  s  mladou  ožení,  jakoby  do  starého  vozu  plaché 
koně  zapřáhL  P.  Kiedy  si;  starý  s  mlod^  oženi,  tedy  wlaánie 
jakoby  w  starý  wóz  szalone  konie  založyl.  Ha!.  Kojh  moaoajoř 
zo  crapOK)  o^KeaHTCfl,  to  laxi  e,  hki  6u  moaoaíhí  HeyKU  Roaa 
AO  craporo  Boaa  sanparL. 

Patrná  bída,  u  starého  mladá  Lída.  B.  Ba^Hiiafl  ót^a, 
no  y  CTaparo  zcena  ao^o^a.  8.  V  CTapua  lua^a  zcena  6tAa 
roToaa.   A  staročeské  veršíky  praví:    Ořech  tvrdý,   zub  čer- 


^  Lof.  Hatrimoníum  dne  prole  est  qaasi  mondus  fline  sole. 


^vHf,  mladá  žena,  kmet  šedivý:  toho  apolka,  radfm,  ea  střeš, 
Véc  nejlepší  jest  roYná  spřež.   Reš. 

Řídká  shoda,  starý  muž  a  mladá  žena.  HaL  4e  wywL 
CTapuíl  a  xHHKa  M0Ji04a,  ran  pt^xa  aro^a- 

Starý  muž  a  mladá  žena  —  jisté  děti ;  mladý  maž  a  starii 
žena  —  jisté  bití.  HLuL  Starý  muž  ha  mloda  žena  —  wéste 
džeóí;  mfody  muž  ha  stará  žona  —  wěste  paky. 

Krátké  dříví,  hotové  uhlí;  pozdní  dítky,  hotoví  sirotoL 
S.  KpaTKa  Apaa  (Rp&TKe  r^aert)  totobu  yrapím;  no34Ha  ^vt, 
roToee  CHpore.  —  Starý  otec  sirotky  plodí.  8.  04%  crapt 
OTua  A^w  CHpo<ia4i». 

Bez  ženy  dům  jako  bez  kočky,  a  bez  muže  jako  bei 
psa.  R.  Eeai  xeau  Aon  «ito  6e3i  RomKH,  a  6e3%  myTUt  mo 
6e3i  coóaKH. 

Nestojí  dflm  na  zemi,  ale  na  ženě.  8.  He  ctom  Kyfca  it 
seHjui,  Hero  pa  »eHH. 

Dobrá  hospodyně  dům  střeže,  a  nefielrná  ho  v  rukáTě 
roznese,  fí.  4o6pafl  xeaa  aoui  c6epex;erb,  a  n.ioxafl  CBom 
pjrKaBKOitb  pasHCcerB. 

Více  žena  hrnkem  nežli  muž  pytlem  (vyvláčí  z  domo). 
A.  He  CTO^bRO  Myxcb  HtmBOHi,  cro^lko  xcena  ropmKon. 

Nenavozí  muž  na  řebřínovém  voze  do  domu ,  co  žena 
po  zástěrkách  vynésti  může.  HLui.  Muž  njezaraože  zreblo- 
wanym  wozom  tak  wjele  domoj  nawozíč,  hač  žona  idrcnií 
domach  wotnosi. 

Huž-li  zahýří,  půl  dvoru  hoří,  a  žena-li  zahýří,  vlecken 
shoří.  R.  MyjRx  3a;(ypHr&,  no^osna  4Bopa  ropirL,  a  arem 
3a4ypHTi,  H  Becb  cropsTB. 

Muž  se  snaží,  jak  by  chleba  dobyl,  a  žena  se  snaží,  jak 
by  muže  pozbyla.  R.Wyi^rb  roHo6HTi,  ksitb  6u  xjit6a  4o6in%, 
a  »eHa  toboóbti,  kbrx  6u  Hyaca  H36uTb. 

Žena  jak  kněžna ,  a  světnice  nemetena.  Bal.  JRem  kbi- 
niBRa,  a  xara  rc  HereRa.  (Žena  nádherná  žpatná  hospodyně.) 

Poklid  jeví  hospodyňku,  neSvara  ukáže  sviAku.  Č. 

Ženina   krása  domácnost.    R.    XesniRBt   Rpacora   4oao- 

CrpOftCTBO. 


um 

Oxdoba  ien  ctnost  a  dobré  mravy.  P.  Niewieicía  ozdoba 
CDOta  i  dobré  obyczaje. 

Dobré  ieny  není  ceny.  Č. 

Dobrá  žena  drahá  směna :  zlá  pak  žena  trpké  zeli.  Č. 

Dobrá  žena  lepší  nad  zlalý  sloup.  C 

Z  dobré  ženy   muži  čest.   JR.   JKeHOD   4o6pOK>  -h   Myx% 

2ena  počestnější,  muži  milejší.  R.  JKeaa  ^ecrate,  Myinj 
nuke. 

Jak  slunce  okrašluje  nebe ,  tak  d  dflm  žena  pobožná. 
DLtí.  Rowno  ako  swuúco  něbjo  káasi,  tak  jo  fromna  žona 
kiasa  swojeje  wjaže. 

Muž  a  žena  jedna  duše.   IL   Mjdtb  h  »eia  o^aa  4jmt. 

Co  muži  Yzácno  (draho),  to  buď  ženě  sváto.  Č. 

Žena  muži  plastýř  (flastr),  a  on  jí  pastýř.  R.  X(eHa  Mjrxjr 
JuacTupb,  a  0H^  et.nacTupb. 

Krásna  pávice  peřím,  a  žena  mužem.  R.  Kpacaa  naaa 
nep^eui,  a  xeaa  ujTRcn.  S.  CeaKa  xeaa  aa  caorb  iiyxa 
ipnjUi4Ba. 

Dobrá  žena  dělá  dobrého  muže.   Č.*") 

Zlý  chlap  od  ženy.   P.  Zly  chfop  od  žony. 

Lépe  žíti  manželům  svorně  nežli  hojně.  C.  —  R.  Ue 
n406eHi  ■  KÁ^Aiij  Ror4a  y  lysKa  ch  menoio  AWh> 

Kdo  aa  ženou  nedopatřuje ,  ten  ji  jistě  nemiluje.  8.  Kot 
le  noaopCTBye  aa  cbow  aceay,  oaaft  e  a  ae  MHjiye. 

2enu  miluj  jak  svou  dušku,  a  třes  jako  hrušku.  R.  Atoón 
xeay  Kaai  .4yuiy,  a  rpaca  kari  rpymy  (6eft  Raai  my6y). 
Jfr.  JKeHxy  (4tTHBy)   jiío6h  aKi  Aymy,  a  rpaca  hri  rpymy. 

Pomoz  bože  neženatému,  a  ženatému  už  žena  pomílže. 
Jfr.  noHOJKH  6oxce  aesKonaTOHy,  a  aKoaaTOHy  t  acaaRa  noMOTse. 

Zachovej  bůh  od  už  dobré  ženy.    Č. 

Ohně,  povodně  a  zlé  ženy  uchovej  nás,  Panel  R.  Orb 
nosapa,  on  noiona,  a  o^^  záoř  meau   coxpaaa  aaci,   ro- 

01041.  **) 

*)  Angi.  A  good  wife  makef  a  g^ood  hasband. 
^)   K.  IIv^  m»l  &ciXaúaa  ncU  /vv^  nand  t^ia. 


Kayka  a  dá  fena  dm  se  Tícepere,  Um  SernSjiL  IL 
Čayka  i  zla  žena  Sto  se  vece  pere,  to  je  cárpija. 

Zlosti  ienské  není  lékařství.   Č. 

Která  chválí  cizí  muže,  snadno  vstoupí  v  cizí  lAže.  Č. 

Koné  vášnivého,  alvhy  úporného,  ženy  nestondné,  bodeji 
nikdo  neměl.  P.  Konia  s  narowem ,  chlopa  s  aporem ,  iony 
0  niewstydem,  bodaj  nikt  niemíaf. 

Dlouhé  vlasy,  krátký  rozum.  Č.  —  P.  V  bialych  gféw 
átngle  wlosy,   a  rozum  krotki.    Hal.  IKhhkii  40Bre  BOJioc^e 

MaDTB,  a  pOSyHX  ROpOTRUt.    R.  Bo^ocu  40jn*H,  jwi  KopoTork 

Mr.  y  XHHOKi  BOJoei  ^oanift,  ra  jwb  xopoTKUft.  5.  y  xeie 
6  4yra  Koca  a  KpaTxa  naMtib.  //.  Důgi  lasi,  králka  pamet 
CA.  Žene  sů  dugeh  lasih,  pak  kratke  paměti.  Dugi  lasí, 
kratka  pamet.  Kr.  Žene  so  dolgih  lás,  pa  kratkíh  mísel 
(kratke  vére).*)* 

Porozmyslím  s  poduSkou,  potom  se- poradím  s  ženuikou. 
A.  no/ariiaK>  c^  noAymROio,  a  nocjt  cnpomycB  cb  xenjnnov. 

Ženská  rada  bývá  jen  někdy  dobra.  Č.  **) 
Koně  chval  teprv  po  měsíci,  a  ženu  po  roce.  Č. 
Nechval  ženino  tílko,   ale  chval  její  dílko.   R.  He  zitJH 
xcHy  Tijon,  a  xea^n  ee  4ťiOHi. 

Žena  přechválena  už  jest  zavedená.  Č. 

Ženu  a  ručnici  můžei  ukázati,  ale  ne  zapAjčítL  &  Zeij 
■  nymKy  uove  mobcki  noxasaTH,  au  ae  ysauaTM.  ***) 

Koné  nepAjčuj,  a  ženu  na  hody  nepouštěj.  Mr.  Kou  n 
noaraý  ae  Aaaai,  a  miHKy  bi  opi^aHUi  ae  nycxai. 

Nevěř  ženské  vfili,  a  koni  v  poli.  E.  He  Btpb  xeil  wh 
BOJit,  a  ROHK)  Bi  no^l. 


*)  JL  Certam  eit,  longoi  eMe  críne«  omnibafl  fed  brevei  leiiAOf  bb- 
Ueribuf.  Coim.  p.  12.  —  FV.  Longf  cheTeaz,  courie  cenrelle.  Nim, 
£aigc  ^aarc  un^  furgft  6inn.  Lii.  Moterísikéf  flfas  rabaf*  trampti 
amai.   Čud,  Naei te  -  rahwal  on  pítkad  juukied ,    lOhhikoMed  mOlteá. 

**)  AngL  Women'f  connscl  if  fometímefl  good. 

•—)Ansl,  The  wife,  the  hone,  and  the  aword  may  be  ikew*d,  M 
not  lent. 


Z?ůle  dobrou  ženu  kazí.  R.  Boah  Ao6pj  sohj  nopTan. 
Amjfl  nym  memh  bojdo,  ho  6uTb  406py. 

Povoluj  iené,  pak  hledej  ji  po  cizích  domech.  R.  Kor^a 
xeii  cnycKaTB,  rairB  b%  MyssHxx  40iiax%  ee  acRaTB. 

Yodu,  ohefi  a  ženu  téžko  si  podmanili.  5.  BoaJj  aarpy 
■  xeey  ne  aove  ^obcitb  HaAB^a^aTH. 

Žena  žene,  až  dožene.  Č. 

Ženskou  chtivost  téžko  nasytiti.  R.  XeHCRÍa  npnxoTH  ee 
■cnojHHmB. 

Ženské  nemoci  dají  se  jen  uhodnouti.  R.  JKencKia  eenonoi 
Aora^KU  jAntíTh. 

Ranní  déS(  a  ženský  pláč  dlouho  netrvá.  Č.  —  HLuií. 
Ranili  dešč  a  njewiesčinski  plač  so  bórzy  minje.  P.  Deszczyk 
majowy  i  Ižy  panny  mlodéj  niedlugo  trwale.  *) 

Ženský  pláč,  babí  hněv,  psí  kulhání  nemá  dlouhého 
panování.  Č. 

U  blázna  kord,  u  ženy  pláč,  u  psa  moč,  u  koh?  lejno: 
to  když  chtí  hned  jest  hotovo.  Č.**^ 

Ženský  pláč,  kočičí  slzy.  Ch.  Ženski  plač,  pak  mačkine 
suze.   J&.  Žénski  jok,  pa  mačkine  solze. 

Jedna  Žena  pláče  od  žalosti,  a  druhá  od  chytrosti.  R. 
O/ia  meua  njiaqeri  on  Jxa^ocTH,  a  4pyrafl  orL  ^ecrn.  ***) 

Když  pes  spí,  Žid  přisahá,  žena  pláče,  nevěř.  P.  Kiedy 
pies  ipi,  žyd  przysiega,  kobieta  placze,  niewíerz.  f) 

Z  ženského  pláče  smích.  Č. 

Ženě  a  klínu  nikdá  nevěř.  Č. 

Koni ,  psu  a  žence  nikdy  nevěř.  Mr.  Kohk),  coóaut ,  ra 
miift  HO  vkfh.  —  P.  Ani  na  wsi,  ani  w  mieácie  nietrzeba 
wierzyé  niewiescie. 

Lesf,  chytrost  a  oklamání  nejvyšší  ženské  umění. 


*)  ŠfM.  Dlorgenregcit  nnb  SScilemai  ftnb  um  je^nc  nimmennat. 
*^  Fr,  Femme  rit  qaand  elle  peat,  et  pleare  quand  elle  veul.    (Žena 
se  sméje  kdy  může,  a  pláče  kdy  chce.) 

*^  L,  Didícemiit  flere  foeminae  in  mendaciam.   Synu, 
t)  Nim.  ^n  tec  ýuntc  ^inítn,  Su^Un  S^infen,  %xavLtn  SEBeínen,  3ubm 


3M 

Ženská  lest,  a6  bez  zubův ,  a  yiak  i  s  kostmi  poUrá. 
R.  XCeHCRaa  jiecn,  xota  óeai  3y6i,  jia  ci  KOCTbn  ciicn. 
S.  ]K6HCKa  ^axB,  npeiuia  eeia  3y6á,  a^'  onerB  340  jriAa. 

Žena  muže  oSidí,  by  očí  měl  co  řičíce.  Hímš.  ^ona 
muža  zjeba,  by  woči  mjel  kajž  křida; 

Koně  nebij,  čeledína  nelup,  ženy  nepopouzej,  chcei-U 
z  nich  užitek  míli.  P.  Konia  niebij,  sfugi  nielžyj,  žony  nie- 
4ražni,  cbcesz-li  mieé  z  nich  statek.  HaL  Kohh  ne  6il, 
cjiyru  HO  npoKjiHHaíl,  xcehku  ho  4pa3HH,  k04h  xoqb  moói  crar- 

.KOBa^H. 

Ženy  umějí  bláznům  pískati.    Ó. 

Žena  věrná,  milá,  jest  divná  ce  vrána  bílá.  Č. 

Ženská  milost  jest  jako  host;  panská  pHzeň  též  jako  sen; 
růžový  květ  —  to  tré  jde  zpět.  Č.  —  P.  MKoéč  panienska, 
azcz^šcie  w  karty ,  laská  paAska  i  krása  rožej ,  nie  dingo 
trwafe  rzeczy. 

Žena  muže  nebije,  a  přede  ho  sobě  podbije.  R.  Xeia 
MjJKa  HO  6beTi,  a  no4'B  ceoi  Hpaai  bcaoti. 

Ten  ;ivět  se  divně  obrací,  když  žena  mužem  kotácf. 
HLui.  Tón  swjet  so  džíwnje  wobroéa,  dyž  žona  moža 
mocy  ma. 

Kalhoty  kde  žena  nosí,  málokdy  muž  dobře  kosí.  jrr.Kjér 
iena  hlače  nosi,  mož  malokdej  dobro  kosi. 

Zle,  kde  muž  v  rouše  a  žena  v  kukle  chodí.  Č. 

Za  starých  časův  bývalo ,  že  muž  ženu  bíval ,  a  nyní 
žena  muže  tepe.  R.  Bi  ciapu  ro4U  6uBawio,  Hyxi  xaay 
ÓHBaji,  a  TcnepL  jKeaa  Hyaca  óbevh. 

Znej  ženo  své  křivé  vřeteno.  R.  Snail  mem  cBoe  ipDoe 
BepeTCHO.   (Neplet  se  do  věcí,  o  něž  mužům  činiti.) 

Žena  smlčí  každé  tajemství,  o  němž  neví.  S.  jKeia  ke 
caHO  ony  raftHy  caMysaTH,  koío  ae  sea. 

Šafránu  nepřetřeS,  a  ženy  nepřepřeS.    Hal.  Dla^paHy  le 

neperpcmb,  a  »hhru  ho  ncpenpemb. 

Ženské  dílo  a  ženská  řeč  nemá  nikdy  konce.  Č. 

Kde  baby,  tu  hromady.    JVr.  lUo  6a6u,  rb  h  rpoMAH* 


30S 

(Hromady,  totiž  sedlákův  shromáždéní ,  kde  obyčejně  hlučná 
se  rokoje.) 

Kde  husy,  tu  smrad  a  iítěbetyi  kde  ženy,  tu  svár  a  kle- 
pety. Č.  —  P.  Žona  rzadko  bez  gomona. 

Dyč  y  tři  ženy  dělají  jarmark.  —  Třem  ženám  se  jeStě 
vždycky  klep  povedl  Č.  —  Eal.  4Ba  xchau,  a  4Bt  HeBtcrt 
apo&um  flpHapomb  wh  híctI.  &  Tpa  jkc^ho  h  e4Ha  rycaa  qiHe 
lanapi.    TH  ženy  a  jedna  hus  činí  jarmark.  *) 

Kde  dvě  ženy,  tam  sněm,  a  kde  tri,  tam  sodom.  R.  Ta^ 
jrt  6a6u,  TajTb  cyěn,  a  r^t  rpa,  Tam*  co40hx. 

Babích  klepův  ani  na  svini  neobjedeš.  R,  Ea6i»a  epaHM 
H  la  CBHHbt  HO  o6i/t4emi». 

Přijela  bába  %  města,  přivezla  klevet  s  p&l  města.  R.  npi- 
lza4a  6a6a  aai  rop04a  >  upasesja  Btcreft  rpa  Kopo6a  (tři 
koše  novin). 

S  jedním  mužem  do  dolu ,  a  s  druhým  do  domu.  Č.  — 
P.  S  jednym  w  dol,  s  drugim  w  dom. 

Žena  muže  želí,  dokud  nezevre  zelí.  Č, 

Žena  umírá,  a  muž  jinou  vybírá.  Č.  —  /í.  JKena  yviipaeTi, 
a  lyz^  co  CHtxy  noiapaerb. 

Komu  ženy  mrou  a  koně  se  množí,  tomu  přibývá  zboží. 
HLiii.  Komuž  žony  rorjeja  a  koně  steja,  tomu  so  kubfo  roji. 

Vdovieka  svá  volička.  —  Jak  u  kněze  tak  a  vdovy, 
každý  chodí  za  svou  vůlí.  P.  Tak  u  ksi^dza  jak  u  wdowy, 
kaidy  chodzi  po  swéj  woli. 

*^U   vdovy    chléb    hotový,    ale   nekaždému   zdravý.    P.  U 
wdowy  chleb  gotowy,  ale  nie  každému  zdrowy.   JRfr.  Y  b40bu 

■ 

xii5i  rOTOBiift,  4a  He  ycHKOHy  34opoBUft. 

Vdovec  8  vdovou  zřídka  se  shodnou.  P.  Wdowiec 
>wdowi|  rzadko  dobrze  s  sobq. 

Vdovy  za  muž  hotovy.   P.  Wdowy  za  mqž  gotowy. 


*)  L  EbX  qnasi  grande  forum  yox  aha  triům  mulierum.  VL  Tre  donoe 
ed  un  oeca  fan  nn  mercato.  Dove  sono  donne  ed  ocche,  non  yí 
•OBO  parole  poche.  Piem,  Doe  fomne  e  n'  5ca  fan  un  marcá. 
AngL  Tkree  wpmon  and  a  goose  make  a  markct 


89ft 

Kdo  vdovu  bére,  jakoby  staré  poctivice  koiipU  nt  tAi: 
kdož  ví,  kdo  v  nich  chodil  ?  P.  Kto  wdowQ  pojmojoi  Jakoly 
staře  poczciwlce  na  wendecie  knpif:  co  wiedzieé,  kto  trnich 
chodzil. 

Nebezpečno  dostati  koně  po  smélém  jezdci,  a  rdovn  po 
smélém   muži.    P.    Niebezpieczno   dostač   konia   po   íaMim 
jezdců,  a  wdowy  po  émlafém   nifžu.    Jiní  zas  takto  prtvi: 
Po  nieémialém  jezdců  konia,   a   po   ámiafém   mqtn   wdowy 
szkoda  dostač. 

Vdově  někdy  čert  Štětky  pfljčuje,    a  vdovce   sám  čeie* 
(Oba  se  rádi  Sperkujf,  aby  se  zas  zalíbili.)  Č. 

Sij  vdovo  široké  rukávy.  .  .  .  Viz  str.  89. 

Vdovec  má  jen  polovici  srdce.   Č. 
I        Vdovec  mívá  lžičku  a  skleničku,   a  mládenec  holé  nce. 
HLuL  Wudowc  ma  žičku  ha  škličku,  mlody  hélc  ničo. 

Svedené  děti,  svedené  neStěstí.  Č.  —   Ch.  Dvoja  detca, 
dva  veliki  gréhí. 

Dvoje  děti  svedeny,  vždy  jedny  skráceny.   JL  4Boe  4tn 

BOAHTb,   OAHHlfb  40Ca4HTb. 


Krev  není  voda.   Viz  Právo  sir.  360. 

Těžko  všude  svému  beze  svého.  //.  Těžko  svagdd  svoma 
bez  svojega. 

SvOj  svého  želí.    C. 

Svdj  svému  i  nechtě  družíc  B.  Ceoft  CBoeiiy  no  aefMt 
Afyn  (óparx). 

Přítele  (svého)  jest  i  bolejíc  chovali.  Č.   Štítný. 

Doba  doby  hledá,  svůj  svému  a  psu  kosf.  Flaška. 

Svoji  nejsou  Němci ,  nedají  zahynouti.  Hal.  Cboh  JiD4e 
HO  Taiape,  ne  4a4yTL  aaručariL 

Bližší  košile  než  kabát.  —  Bližší  jest  těla  košile  nežli 
sukně.  Č.  —  Sukně  košile  bližší  nebývá ,  nemúdrý  pro  daleké 
bližších  zbývá.  Dal.  —  P.  Bližsza  koszula,  niž  kaftan.  B.  Caoi 
pyĎauuca  Kh  itwiy  ÓAume.  —  PjČamKa  ÓAume  vh  ojeqaMi,  livi 
Ka^raai.    Hai  Ejnninna  copoqxa  hki  cap4an  (xcynan).   Cta 


unie  je  rab«£a  tela  neg  halína.  S.  EjHva  e  Romyia  aero 
xama.*) 

Jazyk  dobře  věří,  když  zub  bolí.  (O  Bejbliž8ích  pří- 
buzných, potká-Ii  je  neštěstí  nějakéO   C. 

Příbuznost  platná,  co  stará  plachta.  Kr.  Toliko  pomaga 
ildita,  kolikor  stará  plahta. 

NeTÍdím-li  srých,  teskno  mi  po  nich ;  TÍdím-li  pak  svých, 
a  mnoho  zlých,  lépe  mi  bez  nich.  R.  Kor4a  ne  BHxy  cnoiixi, 
larii  Tonmo  oo  ewxi;  a  yBUxj  cbohxi,  4a  MHoro  xy4Hxi, 
Tin  ly^me  Óeai  hhxx.. 

Dobré  bratrstvo  nad  bohatství,  fí.  4o6poe  óparcTBO 
muie  ÓoraTCTBa. 

Bratr  bratru  jako  silná  Téže. 

Dva  bratří  na  medvěda,  a  dva  svakři  na  moučnou  kaSL 
H  4Ba  6paTa  áa  ■e4Bt4a,  a  4Ba  cBOHKa  na  xacejib.  P.  S  szwa- 
grem  na  zaj^ca,  s  bratem  na  niedžwiedzia.  (S  svakrem  na 
ujíce,  s  bratrem  na  medvěda.) 

Bratří  se  bili,  a  zas  sobě  mili.  S.  Epafca  6H4a,  ópafca 
nua.   (Svoji  ublíživSe  si  snáze  i^ež  cizí  se  porovnají.) 

Třebaf  bratří  spolu  nevaří,  predce  spolu  hostí.  (Zdá  se, 
ie  i  o  slovanských  národech  platí.)  Téhož  smyslu  jest  i  ta- 
tarské přísloví  toto:  Psi  jedné  vsi  často  se  hryzou,  ale  na 
Tlka  hned  se  zberou. 

Ačtě  bratr  můj,  však  má  rozum  svůj.  B.  Eparx  HOft,  a 
jn  y  nero  CBOft.  (Nemohu  za  to,  nežive-lí  bratr  můj  řádně, 
nejedná-lí  moudře.) 

Bratr  bratra  až  nad  propast  přivodí,  ale  do  ní  ho  nevrže. 
&'  EparB  ópara  Ha4'i»  nuy  bo4h,  baví  ra  y  hk)  ne  THCxa.  Jinak: 
Cioft  cBora  Ha4'B  auy  B04B,  ba'  onerb  nebe  y  Ruy  4a  ra  rypE. 

Ač  jsme  my  bratří ,  nejsou  předce  naše  kapsy  sestry. 
8.  Ako  cmo  ku  čpafaa ,  HEcy  Kece  cecrpe. 


*)  i.  Tnntca  palUo  propior  ett  Flaut.  —  Fr,  Ma  chcmUe  me  touche 
de  plafl  préfl  quc  ma  robe.  —  La  chemise  est  pluf  proche,  que  le 
pourpoint.  AngL  Close  sitf  my  shirt,  but  closer  is  my  skin.  —  The 
fBock  is  Dearer  than  the  peUicoat.  Dán,  6ftortcn  cr  mig  n&nuere 
CQb  itiolen.    Nim.  3)aé  ýemb  i^  mil  a&^cc  aU  Ux  (Roď. 


srn 

BratN  jsou  bratří,  ale  s^r  za  penfze.  8.  Epalia  n*  ■ 
ópafca ,  aHa  cupi  sa  acnpe.  Anebo :  Co  bratr  lo  bratr, 
méScoYé  ale  úhlavní  nepřátelé.  S.  Epafca  la'  ■  6pdui,  a  to- 

604IIH   Ka'   H   KpBHHUH. 

Bratří  yespalek  nebývají  dobří.   Č. 

Bratří  snášeliví  —  veliké  divy.  P.  Bracia  zgtidliwi  tq 
wielkie  dziwy.  ♦) 

Syn  otce  moudřejší  —  radost ;  bratr  bratra  moudřeji!  — 
závisí.  /?.  Curi  OTua  yHHte,  pa40CTb ;  a  6paTi  6paTa,  saucn. 
Podobné  tomu  jest  ilyr. :  Každý  človčk  si  přeje ,  by  byl  lepií 
než  kdo  jiný,  a  jediné  horší  než  syn  jeho.  —  Čovék  zeli, 
da  je  od  svakoga  bolji,  a  od  siná  da  je  gorji. 

Bratr  bratru  nejhloub  oči  vypichuje.  8.  Epan  óparj 
Hai4y6.rk  oqu  Ba4H.  Anebo :  Kdo  ti  vyloupl  oko  ?  Bratr.  Protot 
tak  hluboko !  8.  Ko  th  g  Hsea^io  oko  ?  Epan.  3a  to  e  raio 
4y6oKa  (A  tak  všude,  čím  vetší  bývala  láska,  tím  vétii 
vznikne  nenávisf,  kde  nepřátelství  vzalo  počátek.) 

Sestra  (dcera)  vdaná,  sousedka  nazvaná.  S.  CecTpt 
(anebo  mkepua)  y4aTa  C3'ct4a  aasBara. 

.  Tesf  miluje  česf,  a  zet  dary.  /?.  Tecii  .ik>6iti  <iecn, 
2ftth  jifoĎHrB  B3flTb ,  a  uiypHHi  f-iasa  i^ypin  (gvakr  očima 
mhourá.) 

Každá  svekruSe  zřá  na  nevislu.  S.  CaaRa  cseiqpBa  >p3i 
aa  ciiaxy. 

Zlá  svekruše  i  vzadu  vidí.  R.  Y  .uixoft  CBeKpoBi  ■  caa^a 
masa. 

Téžko  tchýni  po  zefové  síni.  IL  Těžko  poničí  po  zo- 
tovoj  ulici. 

Deveř  (bratr  muž  A  v)  nevčstě  pfítel  z  obyčeje.  A.  4eBepi 
BeBtcTKt  oóuqHoíl  Apyn. 

U  zefův  mnoho  úskokflv.  R.  Y  sareft  MHoro  sarki. 
(V  rus.  spolu  hra  ve  slovech.) 

Není-li  v  Čí  hlavu,  tedy  v  ženichovu  (v  zefovo).  JI.  Re 
Wk  <n»io  rciOBy,  B^  meuuxoBy. 


*)  IaU.  Rara  coacordia  iratttui. 


Když  všickni  v  dome  spí,  nevésti  mliti  Telí.  R.  Bet 
vh  ccMbt  cnHTXy  a  uehiciKb  uOAOTh  BeAsm. 

Sjftá  kočka  dobře  loví,  hladová  nevěsta  mnoho  krade. 
Ck.  Sila  ma£ka  dobra  lovica,  gladna  snéha  verla  tatica. 

Jede-Ii  kdo  z  příbuzných  ženiných,  vrata  otvírej ,  a  je- 
de-íi  kdo  z  mužových,  vrata  zavírťj.  R.  ^Kobhah  t^erL  po4Hff, 
OTBopaft  Bopora,  a  Hy^icHH  po^aa,  aaTsopaft  aopora. 

Dokud  živi  rodičové ,  cti  je ,  a  za  mrtvé  modli  se.  R. 
KojOI  xhbu  po4HTe4H,  JO  Exi  noqHiaft,  rojh  yvpyTX,  noiiaHail. 

Není  přítelíčka  nad  tatíčka.  R.  Ehn  rasaro  4PJ9KKa  qio 
6aT]omKa. 

Dej  bůh  otčíku  zdraví,  a  dítky  nebudou  bez  živobytí 
Jí.  4aft  6orb  6aTiomKÍ  34opoBbe,   a  sítích  bcí  bx  npoHUcjiy. 

Požehnání  rodičův  na  vodě  neutone,  v  ohni  neshořL 
A  PoAirejiLCRoe  6jiarocjiOBeHÍe  hb  boa'^  ne  ToaerL,  na  orat 
EO  ropETb. 

Matčina  modlitba  s  mořského  dna  vynímá.  R.  MaiepHHa 
■ojiTBa  co  4Ha  Hopa  BUHmiaerB. 

Nedej  bůh  to  dítěti  nepřítomnému,  co  otec  a  matka 
myslí.  8.  4a  6or&  Atreiy  Be4a  obo,  mro  uy  otbux  h  huti 
wMCAe.  (Nepřichází-li  kdy  dlouho  dítě  odkud,  i  hned  rodi- 
čové myslí ,  že  to  neb  ono  neštěstí  je  potkalo.) 

Co  otec  zděravil,  syn  jako  slabé  zláme.  P.  Co  ojciec 
przedzíurawi ,  syn  jako  slabé  zfamie. 

Když  otec  stár,  rád  bys  ho  zahrabal,  a  když  umřel,  rád 
bys  ho  vyhrabal.  R.  Ciapx  ĎarbKa,  yówAi  6u  ero,  a  yHepi 
tfmxa,  KyDi.rb  6u  ero. 

Jak  ty  rodiče  své ,  tak  tě  uctí  dítky  tvé.  F.  Jako  ty 
rodzice  swoje,  tak  ci;  uczczq  dziatki  twoje. 

Ylečeš-li  otce  ku  prahu,  povlekou  tě  tvé  dítky  přes  práh. 
IL  Ako  vlečeS  otca  do  praga,  budu  te  tvoji  sini  čes  prag 
sunuli.  Kr.  Če  vléčeS  očeta  do  praga,  te  bodo  tvoji  otroci 
čes  prag  sunuli. 

Syn-li  vyhání  z  domu,  lehni  si  na  pec;  zef-li  zabručí, 
koniBiD  se  chop  kliky.  Jfr.  Koa  ciib%  butobh  z%  xani ,  bb  mmb 
yusiaftca;  kojuti  bstb  crase  Bop^iaTB,  to  aa  ABopi  xBaraicfl. 


400 

Kdo  otci  nepřetrpf,  ten  jinému  oči  vyloupí.  P.  Kto  ojcowi 
niewycierpi,  ten  drugiemu  oczy  wyfupi. 

Kdo  neposlouchá  tálu,  prokáže  poslufinost  katu.  Mr.  Xto 
ne  c^yxae  rara,  TOft  nocjiyxae  Kára. 

Kdo  otce  a  matky  neposlouchá,  bude  posluSen  tdad 
kflže.  R.  Kto  orua  u  HaTopn  ne  c^ymaerB,  toti  nocj^yinaen 
re^flqbei  ro»h.  Jfr.  He  bmIbi  c^yxaTU  óaTbxa,  cjiyxat  co6iqoH 
nncypu. 

2ena  muži  zas  se  mAž  narodili,  matka  nikdy.  P.  2ont 
mežowi  može  si§  urodzié,  a  matka  juž  nie. 

Co  matka  ťo  matka  (co  macecha  to  macecha).  Č.  —  P. 
Mamka  za  matk;  niestoji. 

Na  slunci  teplo,  a  pK  matce  spu  blaze.  R.  Upi  cojnil 
TODiio,  a  npH  HarepH  cuHy  4o6po. 

Ač  dítě  křivo,  přede  mateři  mílo.  II.  Xota  amtr  xpiao, 
Aa  HarepH  hh40. 

Ačté  i  štíře,  od  srdce  je.  S,  Ako  e  h  3HÍfl,  oai  cp^iifl  e. 

I  cikáně  své  matce  vzácné  (milé).  Č. 

I  Cikán  cikaňata  miluje.  Mr.  H  IluraHi  miranm  Jii)6m. 
—  Cikaňata  černý  jak  čírfata ,  a  Cikán  je  předce  rád  má. 
Mr,  UuraHHTa  3x0  hki  qopTHKa  qoj^qji,,  a  UuraHi  wn  Bce 
raKU  Roxae. 

Dítě  za  ruku ,  matku  za  srdce^  P.  Dzieci;  za  r;k§,  malk; 
za  serce.   (Snadno  $i  nakloi)í8  matku,  maje  se  vlídně  k  dítěti.) 

Mateřské  srdce,  v  dítkách ,  a  dětské  v  horách  (v  kamenQ* 

« 

B.  Marcpniio  cepAue  s-h  aíthxi,  a  AtrcRoe  bt,  KaMBt. 

Matka  za  dcerou  pláče,  a  dcerka  po  prkna  skáče. 
fí.  Marb  no  40MKt  n.iaMer&,  a  40MRa  no  40CRt  CRaqer&. 

Dítě  špiní  a  dere,  matka  šije  a  pere.  Č,  —  fí.  Atm  sa 
Hrp3'uiRu,  a  HarKH  sa  CRa^KH. 

Matčiny  rány  nebolejí.  —  Matčiny  ruce,  i  když  bijí, 
měkký.  C.  —  fí,  MarepHH  no6oR  HCĎojbRU.  *)  —  HH^aro 
no6oH  ne  óo.ihti. 


*)  Lot,  Maijtea   rohkai   allarch   inihkftakas.     (MttČíay   rnce  jsou  riá\ 
Bičkcí.)   lÁl.  Motinda  rankos  axwelnof. 


r-y 


4mi 

KoDn  86  ckybí,  ale  nechybí  se  mateino  slovo.  Mr.  Kyjin 
e,  a  laTepiHO  cjiobo  ho  Mane. 

Bei  matky  rúetičkjj  ztracené  dětičky.  R.  Eezi  Haricfl 
B^iejKi,  oponamifl  4tT».  —  Kuřátka  svou  kvočna  ztratily. 
AkTi  nocnttty  4a  luiTb  óesi  eiRy  40cntjH. 

Zlý  prut  Biaceeha. 

Macocha  racocha.  Č.  —  Sic.  Macocha  psí  socha. 

Kolik  vran  bílých,  tolik  macech  dobrých.  Ó.  —  S,  Kojibko 
6  MjOirb  Epaná,  tojibko  e  4o6pHex'b  Hafcezá. 

Y  lese  medvěd,  a  v  domě  macecha.  B.  Bi  xicy  He4Bt4i>, 
a  vb  Aony  iiaqaxa.  —  Z  lesa  honí  medvěd,  a  z  domu  ma- 
cecha. R.  111%%  Aony  roHHrb  HaMHxa,  a  asi  4tcy  He4Bt4b. 

PHjemno,  co  macedino  česání.  Č.  —  R.  Eowuao,  «ito 
HauziHo  qecaue. 

Hoirko  od  macecjiy  pastorkovi,  a  též  nesladko  od  pastorka 
maceie.  R.  Topbio  »m  on  iiaMHXH  nacunaj,  a  le  Cdia4RO-9irB 
H  MaquLft  orb  nacuHRa. 

•  

Maceiiao  dítě   dvakrát    pokrm   dostává,    f.    Macoszyne« 
diiecif  dwA  rázy  obrok  (dwa  obroki)  bierze.   .. 

Ztěžuje  si  macecha,  že  pastorek  smetany  nechce,  a  jemu 
chnifitka  dej  třeba  ayrov^Jku.  A.  Pope  HaqaxHRO,  ^to  nacuHORi 
CMíaiH  le  ftcn;  a  nopoN>  ■  cupoaaTRi  pa4'b. 

Andulce  po  půlce.'  S.  Mujthrj  nojiyrHRy.  Macecha  jedna 
majfef  ffi  pastorčata  a  jedno  vlastní  dítě  takto  spravedlivě 
meii  ně  koláče  dělila ,  řkouc :  Zde  máte  vy  tři  každý  po 
kolid;  poněvadž  ale  svému  dítěti  ničeho  jsem  nedala,  tedy 
dáte  ibratrské  lásky  každý  Andulce  po  půlce.  Takovéto  la- 
skavé dělení  bývá  druhdy  i  na  vyfišfch  místech !  — 

Nedá  chůva  nejlepií  kousek  dítěti.  8.  He  4a  40iRuu 
iat6ojtra  aa^oraa  4^1077. 

Pro  smrf  nenf  nikdy  dosti  dítek.  R.  Ha  ciiepn  4ÍTež  ho 
aapoxaeoftca* 

Sklenic  a  dětí  nenf  nikdy  nazbyt.  P.  Szklanek  i  dzieci 
niema  nigdy  nadto. 

Groi  bohatému  a  dítě  chudému.  Č. 

26 


Kdo  ná  ditky,  ne«i}e  bes  lahtděk.   JT.  7  lOW  ^ifem, 

y  Toro  ■  ar04Ki.  *) 

Dítky  jsoQ  clnidiné  žirý  poklad.  8.  4tm  cy  cípMftifNn 
nuo  64aro. 

Syn  do  domu ,  dcerka  s  domv.  P.  Syn  w  dotn ,  dsíéwlii 
z  doma.  (Přestane  býti  mazánkem.  Anidr  též  o  ieaitbé  a 
provdání.) 

Dal  bůh  dítky,  dáf  i  na  dílky.  Č.  —  5.  Ka4%  6or%  wieiy 
4tiiy  4840,  nocTapa  ce  ■  sa  xpaiy.  **) 

Malé  dMi,  malá  slaroal.  6.  —  lír  Majii  Atn,  Maje  ■ 
jixo.  5.  Ma4a  4tiui,  iia^a  6pm*a;  BenKa  4ftiia,  Bejna 
ópara.  ***) 

Malé  děti  kaši  jedí,  a  velké  déli  srdce  užirajf.  Č. 

Nevyroste  dítě,  které  se  netluče.  P.  Nlenroácie  áůedqy 
klére  ňq  nieUncze. 

Vtipné  déli  netrvalé,   li.   Sarkijmin   peósra  ne  40jro- 

Bt«lHU.  ^    ' 

Dobré  děti  krásný  stalek ,  zlé  pak  déli  ▼  domě  imatek.  Č. 
—   Dobré  děti   věnec,   alé  déli   viemn  konec   HaL  4o6pB 

4tTI  BtHeilb,   a  JMXIU   ROHeUB. 

Kdyby  nebylo  dětcfiv,  nebylo  by  pláéův.  <X 
Zlé  děti  nedají  radosti  pojmětí.  iL  Xy4Ha  Mkrm  ne  MŘMjn 
pa40CTi  ntni.  A  opět :  Slastné  ty  děti ,  z  nichž  olac  m  mát 
budou  radost  jměti.   fí.  TI  c«iacT4iBU  4íti,  on  zoun  4mii% 
■  Han  6y4yrh  pa40CT&  zmíth. 

Chudá  matka  spíje  sedm  dětí  vychová,  nel  aedmero  děti 
jednu  matku  vyživL  Č.  —  Jeden  otec  deset  synAv  vychová, 
ale  deset  synův  jednoho  otce  neuživL  P.  Jeden  ojciac  dzie- 
si^č  synéw  wychowa ,  a  dziesi^é  synów  jednego  ojca  iywič 
niemogq.  f )  Ne  žeby  uživiti  nemohli,  ale  že  obyčejné  nechtf ; 

*)  Ám§L  Children  are  poor  maii'8  ríehea. 
^  iliiýi.  He  that  senda  montlia,  aenda  meat. 

•^^)  Ut.  Maii  waikaí,  maii  wargai;  diddí  waikai,  iliddi  warfri.  Bm, 
Jtlpane  Jtinba,  fíoane  €orgc,  groffe  JKnbo,  groffe  Cprgc.  ČmI.  Piaie- 
keaaad  lapaed  pusoke  murre. 

t)  Nim,  din  Q)atet  fann  e^er  ge^n  Jtlnber  em&tti n ,  al#  ic^a  Xlibn 
cmcii  IBaUr. 


4M 

můébĚt  dUeMé  titveMT  todiéAm  se  dárá,  aby  nikdy  sa  ži- 
TOla  sfiho  Yfieho  jmění  s  rikou  nedáTtU  •  na  milosl  srféH 
ém  feMéli  jieAiMli. 

Lépe  0  mnžein  od  pMm  k  prahl ,  nežli  od  syna  k  syml. 
&  Seyifc  e  ei  Hjmevft  04%  lymra  40  rymm,  aero  o(/r«  cuna 

40  CHia. 

Defit  sfnÉY  oshiva,  a  Jeden  potrava.  8.  V  jmen  xaajia, 
y  64aóiv  xpapa. 

Ruka  má  fH  prsiAr,  a  každý  jiný.  HaL  V  04Hoa  pyxu 
oanui,  Ta  HO  04naKon. 

€Uék  metá  bez  olnby  a  rod  bez  výrodka.  it.  9h  x^tót 
le  6e3i  jrxBOCTMy  a  bi  po4t  ne  6e3i  ypo4a.  —  Není  ▼  ro- 
tiace  kes  Imofiinee.  Mr.  B%  fOMy  ze  óen  ypo4y.  Bělor. 
Heaa  po4y  óeai  BHpo4y.   i?.  B%  cent  ae  6681  yp04a. 

NeaíM-li  protÍ¥Bfka,  malka  ti  ho  rodila.  S.  Aao  aJiOTBopa 
■ennifc,  niia  trn  ra  po4i4a. 

Nnf  didtay  bes  tminy.  IL  Nemá  otčevine  bes  han- 
dračine. 

I  ra  dobré  iveatoe  ponchr  roste.   Č. 

Noi  nemii  ufot  býti,  aby  ista  nebyla  zknráoena.  (Jeden 
iobyidí  druhdy  oelý  rod  i  národ.)  Č. 

Jaký  otec,  taký  syn;  jaká  voda,  taký  mlýn;  jaká  dřevo, 
laky  kHn.  —  Jaký  mlynář,  taký  mlýn ;  jaký  otec,  taký  syn.  Č. 

—  F.  Jakie  drcewo,  taki  klin;  jak!  fejciec,  taki  syn.  Jfo/.  Aruí 
■Jnl■ap^  Tanii  mjiiihi;  auift  oreiib,  TaicuĚ  cuhi.  —  fí.  KaRoai 

éaiWO,  TaKOBU  h  *4tTlUI.  *) 

Jaká  matka,  laková  Katka.  —  Jaká  matka,  taková  dcerka.  Č. 

—  S.  Kama  Hana,  raasa  Karaa.  —  KaKsa  HaAKa,  ohbkr  ■ 
hepaa.  CA.  Kakva  máti,  takva  kči;  kakov  otec,  takov  sin.  — 
Podobné  sobe  své  syny  mívá  otec  vSemi  Číny;  dcera  pak 
následuje  zas  filepějí  matky  každý  čas. 

Po  otci  syn,  po  matce  dcera  se  poznává.  S.  Do  ony 
cioTB,  a  né  laTepM  dui  noaaae   ce. 


*}  AmgL  Such  a  father,  such  a  «on. 

26 


Rodila  malka  mládence,  podobnéiMi  na  olea.  H.  Pmui 
MaMa  MOjiOMa,  TaRoro-xi  Kun  omar 

Zplodil  déti  Vávra ,  to  Jánka ,  to  Vaáka.  B.  Ufman 
Atiei  4>ajajitt,  rto  AbaM,  kto  ^mmiUL 

Jaký  strom,  takové  ovoce.  —  Zlého  itromu  ilé  otom.  & 
—  P.  Jakie  drzewo ,  taki  owóc.  *) 

Z  dobrého  kořene  dobré  vttve.  ň.  Orb  4o6paro  Mpeu 
406pafl  ■  orpacjB.   KaKOBO  Aepeeo,  raKosa  ■  orpacA.**) 

Jaký  kořen ,  takové  obnoží.  HUA.  Kajkiž  korei ,  tajU 
wukoreň.   Mr.  flxe  Ropanba,  raRe  ■  naciíM. 

Jakové!  semeno,  takovéž  plemeno.  Č.  ^  S.  Káno  etie, 
oiaiii  1  nj04i. 

Od  fipatného  semene  nečekej  dobrého  plemene,  il.  On 
xy4aro  ciMom  ae  ac4H  4o6paro  njeiieu. 

Jaký  rod,  taký  plod.    Ck.  Kakov  rod,  takov  plod. 

Z  žaludu  nebude  než  dub.—  Na  dube  nerostou  neiialady.d 

Nedaleko  od  stromu  jablka  padají.  —  Jablko  nerado  da- 
leko padá  od  jabloně  (od  štěpu):  nemflže-lif  jinié,  ale 
Špičkou  se  k  nému  obrátí.  Č.  —  HLui.  Jabluko  daljoko  wot 
jabunj  nčpadnjo.  P.  Co  s  jabloni  spadnie,  niedaleko  opadnie. 
Od  sada  niedaleko  jablko  padá.  B.  flÓJiORO  He4ajieR0  najaerk 
on  CBoei  fl640Bi.  Mhho  aĎJOHRi  flĎjoiRO  le  na4aer&.  Hai 
He  Ba4R0THTca  hóro  4a.«eR0  bi4'b  aó^ffyHH,  a  zot^  ca  sMRom, 

TO    ca    XBOCTIROITL     OÓCpRO*     Mr.    flÓJIOMRO    BMAh  aÓJOlUQH    le 

4a4eR0  Bi4R0THTca.  —  He  na4e  rpyuua  4a4e  Bm/cb  4iGna. 
Ck.  Jabuka  ne  opade  dálko  od  stébla.  Kr.  Jabelko  ne  páde 
daleč  od  drevésa.  ♦♦*) 

Jablko  rádo  zachovává  chuf  stromu  svého.  Č. 

Na  vrbě  hrušky,  a  na  osice  kyselky  nerostou.  Mr.  Ha 
aepM  rpjmi ,  ra  la  ocaut  ruc41uih  ne  pocT3rrb.  Hal.  Tepamn 
rpymoR'^  ne  po4iTi». 


^  Ángh  Soch  is  the  tree  ii,  nich  ii  lbe  fnúX. 
*)  čuá.  Kai  Um  ní  wAuud. 
***)  Lat.  Non  proeiil  a  proprio  sUpite  porna  cadant  íáL  Obolel  •hélii 

Mka.  Dám.  Ilcblet  falbcr  tffe  langr  fra  Srdci  Nim.  íbn  «afcf  (ilt 

aii|t  »f it  M«  daanit. 


f 


Dobrého  knfsdi  dobré  plémd.  P.  Dobrego  gn^tsdi  dobré 

plenif. 

Pod  slým  krkavcem  slé  vejce.  —  Zlý  pták,  clé  vejce.  Č.  *) 

Sova  nevysedi  sokola.  Č.  —  P.  Nieorodzí  sowa  sokola. 
&  4t  e  coea  isjíerjia  coiojia  ?  —  VLvh  spané  mro  letoane, 
resRO  coKo  nocraHe.*^) 

Krkavec  ani  sova  nevysedí  holubic.    Č. 

Orel  orla  plodí,  a  sova  sovo  rodí.  A.  OpeA  op^a  ojio- 
m%$  a  coaa  coBjr  po4m. 

Co  kočka  rodí ,  Ip  mySi  loví.  —  Co  se  z  kočky  narodí, 
nebude  než  myši  chytati.  Č.  —  IL  Sto  mačka  koti,  sve  misi 
lovi.  Ck.  Kaj  se  od  mačke  rodí,  vse  po  miSih  gledi.  Kaj  god 
načka  rodí,  vse  za  misi  hodi.  8.  IIlToro4b  naiia  oiaiui,  ono 
cae  nime  jobh.   Kr.  Kar  mačka  rodí  radě  míši  loví.***) 

Od  losa  Iflsata,  a  od  svině  prasata.  R.  0ti  40ca  ^ocaia, 
•  on  CBírn  nopocara. 

Jaká  řepa,  (aká  naf,  jaké  plášti,  taká  mlaď.  Č. 

Tříska  nepadne  daleko  ode  pně.  8.  Hsepi  ne  na^a  4ajeR0 
oAi  K4a4e.   CA.  Iver  neopada  dálko  od  klade. 

Z  dobrého  vína  dobrý  ocet  bývá.  8.  4o6por'b  BHHa  ■ 
ncemiia  4o6pa.  —  A  opět:  Z  nejlepSího  vína  nejostřejší 
ocet.  P.  Z  najlepszego  wina  ocet  najostrzejszy.  (Což  také 
říci  chce,  když  dobrý  se  druhdy  pokazí  a  zvrhne,  bývá  tím 
horií  lotras.) 

Tyže  patoky,  jenom  2e  jeSlě  řidší.  R.  Ttxi  ace  met, 
MJk  nonace  sjei.    (Otec  za  mnoho  nestál,  syn  tím  méně.) 

fiídcí  synové  otcům  svým  podobni  se  nalézají.  Č. 
Zvláštních  lidí  děti  nezdary.    C. 

Vzácných  předkův  potomek  často  bývá  holomek.  P. 
Pnodkéw  zacnych  potomek  cz^sto  bywa  wyrodek.  f) 


*)  8f.  Da  mal  caervo  mal  liuevo.   Kim.  Odfer  Sogcl,  bófeé  (Si. 

^)  Vim.  9é  ^tdx  řeine  jevál^e   rinrn  Seiflfl  aué.    (Sé  ^eďt  feine  XwiU 

dnctt  6)^ftbet. 
***)  IVIm.  OoS  i»on  ita|en  fommt,  baé  maufet  gem. 
f)  lol.  Heroum  fllii  noiae.   6p,  De  padre  ganto  hQo  áiaUo. 


A«  ai*  ii«|MNl  ilá  mimmjj  fkěétút  irýii  toMlilt*  ^-  ^ 
w  rozumíe  níedziedzicEy,  workí  tylko  dobne  zliczy. 

U  popa  mdlá  by  byli  t  hovadft  nmiM  ý  aiiy  jioii  mi  i 
4Bti  Uoupé.  S.  V  nona  6ii  BajHUo,  4t  cý  a  rosen  Ay4pt; 
•  OM  cy  ay  ■  jitna  ^4a. 

Panské  telátko  rozumnější  nei  sedraké  déMIko;  R.  TAp^JI- 
CRoe  Te4flTR0  paayaHlo  4epéB6BCRaro  4iTiim« 

Mé«fádié  děti  jako  prasátka,  a  panské  jako  SMňitta. 
P.  Míejskie  dzieci^  jako  prošij  ,•  a  sztaicbeelrfe  Jiko  scoaeai^ 

Nejen  zplodili,  ále  také  vodili.   Č. 

Umel  jsi  dtlky  zploditi,  uměj  léS  Tysfili.  IL  YatA  Mwrn 
poAiTk,  yaltt  I  Hayvirrb.  (Nebof  není  lo  láska  živol  loliko 
Aověka  dáti,  ale  péči  míti  třeba  také  o  jeho  tyehovánf.) 

Dals  bože  dítky,  rač  pomoc  dáti  řádně  Je  vyehovafL 
•JL  4>i  6ůrbj  Roay  A^n  po^an,  toay  ax%  a  BCRopam. 

Roditi  dítky  není  Irhati  kvítky.  /?.  4íti  po4Hn,  le 
ubítri  cpusaTb  (ne  bItrh  jioaiTb). 

Lépe  dětí  nemíti,  nei  nezbedně  chovati.  Č. 

Komu  bflh  dal  syny,  nč  je  a  kárej  za  viny.  fí.  Koay 
6orb  4acrL  cmoBei,  ne  4'kHflCb  yqa  mxi  a  6ei. 

Dětství  bez  učelií,  mladost  bez  cvičení,  mládenectví  bez 
slada,  dělá  hroznou  ostudu.   Č. 

O  čem  mladí  nevědí,  to  jim  staří  povědí.  Č.  —  Kr.  Kar 
mladé  ne  véjo,  jim  staré  povéjo. 

Vychování  měkké  dělá  děti  líné.  Vychování  tvrdé  dělá 
děti  zdravé.  P.  Wychowanie  piefičlíwe  czyni  dzieci  leniwe 
(zlofiliwe).    Wychowanie  surowe  czyni  mocné  f  zdrowe. 

Otcovská  povolnosi  syna  kazí.  P.  Ojcowska  lagodaoió 
syna  psuje. 

Kflň  o  dlouhých  otěžích  rád  z  koleje  vyskakuje.  P.  Czfslo 
z  brzegéw  wylewa,  klo  dlugíe  wodze  miewa. 

Lépe  bohatý  psa  cvičí,  nežli  chudý  syna*  P.  Lepiéj 
bogaty  psa  čwiczy,  niž  ubogi  syna. 

U  tvrdého  (skoupého)  otce  zlodéjiké  délL  S.  Y  np4a 
oma  Rpa44aaa  xkw^ 


Okfíá  K  obpi  pKdáTá,  kiU  nladdma  tího  dává.  P.  Ogníi 
do  ogBÍa  pcsydíye,  lUo  mlodemo  wiiia  daje. 

Jasyk  M  soby  I  Jsou  tu  bosí  I  (Pfed  détmi  velmi  na 
jaxyk  poior  niti  třeba,  fiíki  se  tonu,  kdo  něco  nepMalulného 
a  přítomiioatí  dítek  prohodil.) 

lOadáho  snáze  na  ozdě  držeti.  P.  Hlodego  laoDiéj 
nqdzič. 

Mladému  třeba  rozum  do  Uavy  vhánétí,  P.  Modemu 
rozumu  do  glowy  naganiač  trzeba. 

Kam  strom  ohýbáfi,  tam  roste.  —  Strom  jak  zroste,  tak 
stojL   (/. 

Neohýbáj-lí  tenkou  hfllku,  tlustou  neohneá.  —  Strom, 
který  se  z  mladu  shýbá,  bývá  přímý.  Č. 

Mladou  pláňku  snáze  zpřímíS.  P.  Hlod^  plenky  tacno 
naprosto  wač. 

Větev  odrostlá  nedá  se  ohýbati.  P.  Galqá  rosla  níeda 
8if  nagina^   Ck,  Staro  dřevo  nedá  se  več  privijati. 

HJadý  strůmek,  kam  chceš,  ohneS.  8.  AoKh  e  Apao 
Eiajio,  Moť  ra  caBiari  Ky4*  xohemii.  —  Aovh  e  DiH6a  ranKa, 
Tpe6a  6  HcnpaBMTi.    Ch.  Drévo  za  mlada  ravnali  se  móra. 

čo  Jnribo  nepochopí,  tému  sa  Juro  nénautí.  S/c 

Starého  psa  neuč  v  povod.   Štítný. 

Téiko  starého  psa  učiti.  —  Starý  pes  k  řetézu  nepfljde 
(nepřivykne).  Č.  —  R.  Crapyio  coĎaxy  Tpy4H0  wh  utni 
npiyqnrfc.  *) 

Starý  se  kAA  nenaučí  skákati.  8.  MaTopi  ce  kohb  ho 
■ayiQi  irpaTi.  Ck.  Star  konj  nedá  se  več  ravnati.  A.  Craparo 
Kojui  m  Koéiuott  0nepe4i  ae  noroHamb. 

Čím  kocour  starSí,  tím  ocas  neohebnější.  Č.  —  P.  Jim 
kot  itarszy,  tym  ogon  twardszy. 

Nosí-li  Jeníček  žbánek,  nepustí  ho  ani  Janek.    C. 

Čím  hrnec  za  nova  navře.  Um  zapáchá,  až  se  rozbije, 
Cčím  střípek  zapáchá,  tím  potom  i  střepina  páchne).  —  Čím 


^  L,  Veterior  omif  catenis  adsaefieri  non  potest.    Angl   An  o\4   dog 
wfll  learn  no  trícki. 


40S 

hrnek  t  nové  navaří ,  tím  sapichá,  ai  ae  roiraif  C^akúá  ho 
stává).  Čeho  stiPep  xnovu  najde,  Um  bode  vonfiif  mt  veleeb.  6 
-^  P.  Czego  Biq  nowa  skonipa  napije ,  (o  6Í9  i  niéj  polem 
nigdy  níewymyje.  —  8.  Han  ce  ■ob'^  eyjch  laDyni,  la  oao 
y  sim.  y4apa.  Hbmi  ce  robi  40Ban  aanyBí,  onmn  j  w%n 
aa^ume.  *) 

Každý  dobře  zvedaný  2ná  se,  kde  byl  učený.    Č. 

Kde  kázeň ,  tu  stud  a  bázeň.  —  Kde  není  kiznfi,  neai 
bázně.  —  Malá  kázeň,  malá  bázeň.  (/.  —  R.  F^ift  crpaxi, 
TjTh  m  6jiaro«iecTie.   S.  T^t  flOHa  crpaxa,  aeia  hi  cnua.  ^ 

Škola  bez  kázně,  mlýn  bez  vody.    Č. 

Dobře  se  snáSf  česf  a  hrůza.  R.  Xopomo  qeen  ■  rpoaa. 
Anel) :  Faí  rposno ,  ryri  ■  qecTBO.  —  Co  pevno  (hrosno), 
to  silno.  IL  HrorposRO,  to  b  Rpinao.  i    '■ 

Kdo  roste  bez  kázně,  sstará  se  bez  bázně.  —  Kdo  se 
sslaral  neboje  se,  ten  živ  bývá  nestydě  se.  Č. 

Kázaní  bez  bázně  pokrm  bez  soli.  Č.  —  8lc.  Člověk  bei 
kázara,  čo  koň  bez  kantara. 

Medvěd  neuvázaný  netancuje.  11.  He  npnaaan  mejmijík 
flo  BjMmen. 

Povol  čepu ,  hned  bude  po  pivě.  (Popuaf  v  kázni ,  a  iM 
následky  brzo  spatříš.)   Č. 

Jako  dítě,  říká  hadu  ptáček  a  žábě  slavíček.  Č.  (lUt 
jest  to  znamení;  daleko  jest  lépe,  af  děti  říkají  hiffiti  had. 
Červ.) 

Dubová  hAl  učí  dělaf,  březová  metla  rozum  dává.  P.D^ 
bowa  wič  uczy  robič,  a  brzozowa  rozum  dawa. 

Březové  nauky  nejdou  na  buky,  ale  do  hlavy.  Jfr.  Bepa- 
aoBB  aayaa  Hei4e  aa  6yRa,  rai  ai  ro^oay. 

Lískovka  v  ráji  rostla.  S.  ^tcKOSBHa  e  b3%  paa  laiBLia. 
Lísková  masf  divy  tvoří.  8.  ^iCRoaa  e  MacTB  ^lyAOTBopaa. 
Dobr  kocúr  Švihaný.  (Staročeské.) 


*)  L  Qao  semel  ett  imbuta  reeeof ,  ser^abit  odorem,  tetta  dta.    8tr. 
—  Šp,  A  la  vaiija  naera  qaeda  el  reiabio  de  lo  qae  se  echo  mi  aUa. 
^)  A,  *Ipa  yd^  ůio9,  h&a  »ai  cM^wr.  L,  Ubi  tiaior,  ibi  et  pador. 


lOýay  Ueptné  lepé  neU.  —  Brontený  nůi  lépe  ř(|>e.  Č. 
—  £r.  Nabrufien  nož  rad  róie. 

Za  bitého  dva  nebité  dáTají,  a  předce  jich  nechtějí. 
Mr.  3a  6iToro   4Byzi  mtviyaik  AaipTb,  Ta  me  i  ne  óepyn. 

Boji  se  učedlník  haluzek  víc  než  pohrůžek.  A.  Bohtch 
y^enn  jioau  ÓOjume  rposu. 

Kázeá  a  dobrá  metlička  k  dobrému  vede  Jenidka.   Č, 

Metla  vyhání  děti  z  pekla.    Č, 

Žídká  metla  dobré  dítky  činL   Č. 

Metla  novou  mfii  zpívá.    Kr,  Šiba  novo^mešo  poje. 

Čím  mUejfií  syn ,  tím  vétdí  metlu  viň.  Č.  *)  —  Srov. 
PHsI.  13,  24.   Kdo  odpouStí  metle,  nenávidí  syna  svého. 

Kdo  káirá,  ten  miluje.  JL  Kro  xapaerb,  ron  ■  vňxyerh. 
Anebo:  Koro  íioď^k),  roro  ■  6bio. 

Ne  tak  boM  od  laskavé  ruky.  P.  Od  laskawéj  r^ki  nie 
tak  bolí. 

Lépe  jest,  aby  děti  plakaly,  než  otcové.  —  Plač  ty  raději, 
neft  já!  (Hká  moidri  matka,  nechtíc  býti  po  vůli  dítěti  v  žá- 
dostí jeho  nemoudré.)  Č. 

Bitím  ťeiník  získá,  a  ne  učitel.  Anebo:  Žádný  víc  bitím 
aeifská  jako  řevnici.  <Přísloví  toto  a  následujících  několik  na 
jiný  zas  způsob  pK  vychování  odkazují.  Který  by  lepší  a  pK- 
měfenéjU  byl,  není  pochybnosti  žádné,  ačkoliv  pfi  vfiech 
dítkách,  a  ve  všech  případech  naprosto  jenom  jednoho  se 
pHdržeti  rádao  ani  možno  není.)  Č. 

Kdo  se  domluvy  (slova)  nebojí,  nebojí  se  ani  holi.  S.  Ko 
ce  pku  ae  6oi^  ne  Óoi  ce  hh  6aTue. 

Rozum  v  hlavu  nevbiješ,  a  ctnost  ke  kůži  nepřišyeS.  & 
--  A.  Ki  KOKft  yia  ae  npHnii>emB. 

Bitím  podaří  se  jednoho  čerta  vyhnati,  a  deset  jiných 
▼ehnati.   Č. 

fiemen  se  v  ohni  nepolepší  (a  bitím  nikdo  nezlepiO-  ^« 

Ne  každá  oprava  vede  k  lepšímu.  P.  Nie  každá  poprawa 
^  lepsze. 


^  tn4.  Midda  amiMm  lapí,  sadda  kibbedam  wita. 


npaBjuDDb,  Heioi  la  ra  Óes^ecmn. 

Heiahtiibaj  pán  sluhy  a  otec  syna  (U  před  JtiýBi)- 
^.  Pan  altagt  a  o)c{ee  syna  nigdy  niezeUy. 

Dílky  naprayuj  stydem,  a  ne  hrftzon  a  bičem.  JlL  MtoI 
HaRaaiisai  cnMon,  a  ne  rpoaoK)  i  ónem. 

Ne  holf  přes  kosti,  ale  dochem  tichosti.  R.  Ayxowk  ipo- 
Tocn,  a  HO  najiKOi  no  Rocn.  * 

Přiklad  veliký  řečník.  6.  —  P.  Prayklaď  wielki   oratoř. 

Přiklad  lepSí  než  učení;  čiň  co  mluTíS.  —  to  iiai6aí! 
P.  Przykfad  lepszy  niž  nauka ;  czyú  co  mówisz  —  to  ni  ntnka. 

Nekazí  děti  hračky,  ale  zlý  příklad.  R.  A^^nn  na  nopia 
irpjrmKa,  a  nopqa  xjabh  npnoqrxKa. 

Jaký  pčstoun,  takoyé  dítky.  R.  KaxoBU  r4*  ammoí,  moaii 

I  AlTflTKH. 

Jak  staří  deiigi,  tak  se  mladí  od  nick  oči.   Č. 

Co  déti  činí?  Co  pH  otci  vidí.  &  IIIn»  um  jim? 
IIIto  BH4e  OAi  oma. 

Jak  staH  zpívají ,  tak  mladí  cvrlikat  -«  Staří  plád  jak 
zpívi^í,  mladí  po  niok  tak  vrzajL  —  Mladí  skvíčkavé  očfiqí 
se  od  starých  zpívati.  Č. 

éténě  dtéká;  takt  od  psAv  slyM.  &  monom  jum%;  on 
óojunnxi  cjounarB. 

Jak  veliké  hodiny  ukazují,  tak  malé  se  po  aioh  spnngf. 
(Tolikéž  o  vrchnostech,  představených  n  poddaných  plnlL)  Č. 

Život  (příklad)  stariího  nčí  mladifho.  P.  Žywot  sttmego 
nczy  mfodszego. 

Jak  chodí  sUrý  rak,  i  mladý  se  nČí  tak.  (MltdAo  raki 
starý  rak  trestal ,  ie  leze  naopak :  neukázal  nra  lépa  jak,  i 
lezou  po  dnes  oba  tak.)  Č. 

Kam  rád  chodí  táta,  tam  i  synek  chvátá.  Č. 

Kudy  jcMíčka ,  tudy  i  nitka.  JL  KjAa  nrojna ,  tjmm  > 
HHTRa.   Mr.  Kyjou  rojuca,  Ty4U  i  HiTRa.     Viz  též  Právo. 

Děti  kradou  a  otec  přijímá.  Jt.  4íth  Rpa4yn,  n  oran 
npa^erb. 


4M 

ZTon  trtlrfý  •  v  kosM  Mckodl.  Jfr.  Amnn  jniOHvn, 
n  n  qcpkoBii  le  xenri^^  ^*^  (Pétaié  lUiiei,  ale  sám  tak 

Stromky  ia  bno  Vaadí,  Me  k  hned  e?oce  dadl.  &  Ae^ 
'pew  cMpo  eaxm^  jm  ne  oaopo  ci  aero  njK>A%  ikMÉTh.  (RoVné 
to  i  •  ▼yóheráirfmO 

Děvčata  rychle  jako  konopě  roetott.  P*  DziewU  Jak 
konopie  prudko  rostq. 

Divka  Jeil  jako  vrba,  kde  ji  vsadtf,  tam  se  tjfiie.  BaL 
4kBia  nwh  Bep6a,  40  10  noca^miiB,  raní  npiiiieCH. 

RajpékfiějA  Téno  panlie  ctnostné  vychovAnf.  P.  ?ong  barzo 
yifkny  pannie  jest  cnotliYe  vychovanie. 

Málo  mi  po  velkém  véně,  pakli  Jen  počestnost  t  Sené. 
F.  WMo  mi  po  wielkiém  wfenie,  kiedy  cnota  wielka  w  ženie. 

Bylina  (slmm,  itép)  bez  kvétn,  panna  bez  studu,  ffdko 
pHcMzí  k  jakému  úžHku.  Č. 

Vídaná  panna  médéná,  a  nevídaná  zlatá.  P.  BvA^aa  A^Bza 
vijitta,  u  teeiUAJia  ao^orea. 

V  klecech  ptačátka,  a  v  domech  détC^átka.  R.  Bi  nrbncaTB 
wmam^  n  bi  repaHaxx  Atamu. 

Drž  pénfze  v  temioté ,  e  dévče  v  těsno lé»  JL  4epMi 
4aRUV  BTk  renoTt,  a  jíimy  b%  tíchotí. 

Dobře  jest,  kdy£  každý  o  panně  slyM,  ale  nekaždý  ji 
ňiL  IL  Bemcb  6u  npo  4ÍBjrnngr  oiumajn,  4a  ae  bcbki  tu 
ee  biaíA. 

Sedávej  panenko  v  koule,  jsi-li  clnostna,   najdou  té»  Č. 

Dočkej  panenko  své  doby ;  netraf  nejdražéf  ozdoby. 
8.  Mezai,  aIboíko,  apeiOHa;  ae  aaryéjiaft  cbofi  meHa. 

Stará  panna  čeká  na  starého  vojáka.  P.  Stará  panna  na 
atarego  žofnierza  czeka. 

Čín  víc  kmotrův  (strýcův),  tim  víc  Selem,   d 
KaM>lřiěko ,  okřti'  moje  děfálko ,  «  v  raém  dvoie  se  ne- 
ukazuj.  A.  KjTHymKa,  Kyna,  ozpecTn  uoe  auth,  4a  ■  ae  SHatf 
Moero  4B0pa. 

*)  Am^.  Belu  call  otheri  to  church,  bul  onter  not  íq  themiohres. 


419 

Vil  rfie:  Žemi  ber  s  bUska,  kmotry  s  dtleka. 

Umře  dítd,  umře  i  kmotrovstYl.  Č.  —  S.  Ympe  Mjiwa, 
noKBapi  ce  KyMCTBO.  —  Kynqe  yHp^o,  RyMCTBO  ce  pacnnjjo.  *) 
(Smysl  ylastné  ten:  Smrt  sproMaje  od  láTaskly.) 

Vítr  v  poli  oedohoiiiiSí ,  a  kmotry  iileTelné  ae  naaprotUi. 
11.  3a  Btrpon  bi  nojA  ne  yroHaembCAy  a  c%  ópafeMDOii 
iKyiiOD  ae  Banpomaenftca. 

Soused  xa  pHt^e  stojí.  Č.  —  P.  Syiad  dobry  u 
brata  stoji. 

LepSí  blízký  soused,  než  daleký  pHteL  Č.  (fit.  PK  27, 10. 
LepSí  jest  soused  vedle,  než  bratr  daleko.)  —  P»  Lepaiy 
Sfsiad  bliski,  nižii  brat  dalekí. 

Dobrý  soused  drahý  Idénot  (veliký  poklad).  Č.  —  8. 4o6api 
KOJunifl  BOAiRO  e  4o6po.   3ao  e  ROMaiífl  aejuo  zao. 

Dobrý  soused  pfll  iívnosti.   Ch,  Dober  sused  pol  iívle^ja. 

Od  dobrého  souseda  hraditi  se  oetřeba.  Č. 

Kdyi  soused  jako  med,  zvi  ho  na  oběd.  Hal.  Koa  pycij!! 
aai  hI^i*!  T0r4U  npoci  éro  aa  o6t4i. 

Když  té  tlačí  bída ,  nehledej  iida,  ale  souseda.  Hak  Rojb 

M^a,  ne  í4H  ao  aci^a,  jimne  40  cyci^a. 

Noha  nohu  podpírá,  a  stojí  obé  dobře.  Č  (Sr.  Zdvořilost) 
Nekupuj  sobe  domu,  kup  souseda;  dům  koupíi,  touseda 

neprotiáž.    A.   He  Kynu  ceóft   40irb,   4a  rjtm  oocAai;   n6y 

Rynamb,  cocÍ4a  ne  npo4aini».   ť.   Niekupuj  maj^tnoici,  kupij 

s^síada. 

Soused  8  sousedem  plané  hruSky  jísti  povinen.  Musí 
soused  s  sousedem  kyselá  jablka  i  plané  hrufiky  jtoti ,  a  u 
dobré  přijíti.   Vedle  sousedův  zlé  i  dobré  trpéti.    Č. 

Kdo  chce  požiti  dobré  vůle  musí  okusiti  mnohé  nesvůle.  č. 

Ač  je  daleko,  chodí  se  lehko;  i  ač  blízko,  chodí  ae  slizko. 
Jfr.  XoTB  4ajeR0,  ra  xo4HTb  jerzo,  a  xovb  éjmo,  ra  Z04m 


^  Dén.  9laar  Oamet  ct  \h%,  tx  gfabbcrfoltt  ube.    IMmmUm.  Bfial 
itinb  bob  ié,  fo  is  be  Qabbetr^o))  ui^. 


K  ca  itUího  sousedi  lépe  jest  pomod  hledsti,  nei  a 
bliikého.) 

Veliké  pány  méj  přátely,  ale  ne  sousedy.  Č. 

Konný  péfiimu  není  společník,  a^velký  pán  ob  pokoj  není 
soused,  ň.  Hioxo4ei|i  n  njrri  ne  TOBtpnn,  a  Óojbmoi 
n  nsM  ne  coctxi. 

Dotud  jeden  ▼  pokoji  bydlí ,  dokud  se  sousedům  jeho 
líbí.   Č. 

Maje  souseda  slého  a  k  tomu  bohatého ,  béž  a  nechej 
▼ieho.  P.  S%siada  fdy  mass  pot^žnego,  a  k  ternu  Elego, 
odbiei  wssystkiego. 

Vědí  sousedé,  jak  se  komu  Yode.  P.  Wiedz^  s^siedzi, 
jiko  kto  síedsL 

Srad  se  s  sousedem ,  povít ,  jakous  měl  matku  a  babku. 

—  NoYÍS-li  urození  a  zachování  svého,  rozhněvej  souseda 
nejbliiiflio,  povíf  povahu  iivota  tvého.  Č.  — .  P.  Kto  niezna 
swéj  žadnéj  wady :  niech  pytá  ini^dzy  s^siady  (níeoh  sif 
powadzi  s  Sfsiady). 

Ho0t  do  domu ,  bůh  do  domu.  (Host  nese  požehnání, 
radost)  Č:  —  P.  Goáč  w  dom ,  bég  w  dom. 

Hosta  uctění  nahradí  bůh  na  jmění.  B.  Hecn  npHjoxeia 
(roeTD),  a  on  yównay  6or&  nsěaB&rb. 

Staročeská  byla  ctnost :  rád  byl  vidén  v  domě  host.  Č.  -^ 
P.  Staropolska  jest  to  cnota,  nikomu  niesamkn^ó  wrota. 

Hostinnost  velké  schválení.  P.  Goácinnoič  wielkie  zale- 
cenie.   (Hostinnost  velká  ctnost.) 

Dobrý  host  vždy  hospodáři  vítán.  Č.  —  R.  FocTb  4o6poi 
icer4a  xoamiHy  upiareHi. 

K  vůli  milému  hosti  rád  hospodář  nadsadí  sv^'  statek.  Č. 

—  R.  Am  4o6paro  rocra  h  xoshhhi  noacHBiTCs. 

Hosté  pozváni,  postele  postlány.  A. .Tocti  noaaaBU,  i 
nocTOA  nociaHU. 

Myj  se  bíle,  hosté  na  půl  mile.  R.  Moica  ét^eiiBgo, 
rocn  ÓjisenRO. 


6ím  víoa  m  tlefci,  ttn  lépe  chEtná;  fúUief^k  MM 
na  oběd  Hká  jRLiii.  Wjacy  jich  je,  a  Ijepe  sIodiL 

Co  má  pec,   to  M  slul  «ec.  JL  %#  m  ra,  m 
orán  ■em. 

KiAli  hoslm  koaec  poilii.  £1. 4o^  roan,  m  pasopa 

Kdo  vina  lítaje,  ten  hostí  necestuje.  K  XajitA 
noffWBan  reorei. 

Co  bůh  dal ,  i  já  podávám.  Č. 

Čfm  jsem  bohat,  tfai  alonšfai  Fád.  ife  9teft  torarft)  Tin 
a  pM%.  Jir.  %nn  óemn ,  nan  ■  pa^ik  AiJL  %nn  sm 
óorara,  run  pa4a.  — -  Ač  nejsem  bobat|  jitM  koiMiii  rM. 
R.  Xoni  ne  óorarb,  a  itH^inn  paAi* 

Nebnd  pro  hosta  zá.^oben ,  a  buď  jemu  rád.  &  He  6jm 
TMfrm  aanaoMiy  a  ^yjfh  «^y  pft^rfc.  (Zásob  se  ▼(ce  pHvétÍYOU 
tiráH ,  než  jídlem  a  pítlni.) 

Spatný  starosta ,  ne«mf-li  ^leatovaM  hosta.  il.  KyjTk  Har- 
Bii,  norAt  ne  yvien  noruBaT^  roeret. 

Při  hostech  lepSi  jest  za  tolar  Škody,  n«i  sa  luiléř  hMby. 
P.  Przy  goáciech  lepszy  talár  szkody,  niž  szel^  wstydu. 

LaskaiTá  tvář  mileJSí  než  koláč.  A.  Bn^  xopoan  «ojaia 
jiyqme.  *)  (Tak  čteme  také  v  Pl.  15,  17.  Lépe  jest  posfiaa 
býti  na  lelf  s  láskou,  nežli  na  krmné  tele  s  nenávisif.) 

Nebudou-Ii  hosté  hrdi,  nebude  také  Mm  lAsen.  &  Am 
ae  6yAT  roon  6ieHi,  aehe  tutm  lyha  rioaa. 

Pro  .dobrého  dosti ,  a  pro  ilé  hosti  i  toho  žkodn.  A  Aii 
40(paT0  AOBOiuo,  a  aíh  JiyAfxa  n  roro  ainua.  (Zcela  ^e 
smyslu  Sokratesové.) 

Maje  hosta  v  domu ,  vystříhej  se  sporu.  Anebo :  Nertd 
se  s  čeledí ,  když  t  domě  host  sedí.  P.  Goácía  maj^c  w  dona, 
nieczyň  s  czeladzi^  (przy  niem)  gomonu. 

Lépe  hosta  nevpouítéti,  než  ho  hrubé  proponilélL  P. 
Goicia  lepiéj  nieprzyjmowaó ,  niž  go  todziež  wyforowié. 

Kdo  hosta  rád  vidi,  i  psa  jeho  nakrmí.  P.  Ao  mlf  nu- 
luje, i  píeska  (služki)  mego  szanuje.   A.   Kro  rocno  fi0% 


*)  Am§L  WelcoBo  it  thc  betl  cheer. 


iHK  ootagr  mm  w  «6t.f)  (PHdoví  Uito  dKvaJf  AmU  frětlé 
•véáMld  •  kofthBOill  ilovaMliélié  mároiu ;  ale  ?iak  méaé 
MMdofNM  i#  i  takoTýflh,  jež  UMa  Mela  jioa  n  odíiror, 
Jrfi  inad  afldtae.  To  liak  neMíe  dimo,  Ufi  se  pováifi 
le  »|míiijM  Tiliin  (Mam  «  «iro4ftv  efropikýeh  prá^e  polNH- 
jJlMtií  141  «  Slerae&T  dechem  «ye«|f«fho  lékrn  leduioeti 
peéfná ,  eei  le  owie  táheC  práva  káj  lak  Mrooe  poloieey 
byly,  by  hoTěli  mčlo  Tielikým  ialákfln  a  MMchepáeMhn  na 
^fmi  fcoepoiUMT  m  jich  4e»ác<  lámožnosti.  TeaC  ptán  toho 
itee  sBeeclíTá,  kdei  ho  imsíítí.) 

Jaký  kost,  lakorá  era  i  ^ieef.  8.  Raaan  rocn,  oiaxa 
qr  ■  qacTk.  —  Byl-liby  vétií  heel,  hýla  by  I  vetu  «eif. 
&  >|e  oy  tojui  MCiB,  teua  6h  6oji  m  nMcn. 

Jaký  ho«t  přUel,  taký  ma  i  raCnlk  dáme.  8.  KaxwiM 
6  roůt%  A^mm,  OMidi  my  ■  eemwpi  >iaei%. 

Flhvý  koeiek  pro  milého  hoeta.  C  Xopenli  ayoon  Mjm 
lepomare  focri* 

ftídká  návitera,  Tzácný  host.  A.  Vijonoe  CBuaaBe,  npisr- 
iHft  rocn. 

Kdes  rád  Tid6n,  zHdka  býrej,  kde  nerad,  nikdy.  P. 
Miioé  radě,  rsadko  bywaj,  gdiie  nienido,  nigdy.  Anebo: 
fldftie  cif  radai  widsf,  tam  nie  os^slo  bywaj.  íh.  TjA 
npocarft,  ae  BWtMI,  nti  ae  npecan,  ae  éyaaft.  Val.  Ae 
J^6Jil^  le  vaeni,  xe  ae  juoéjan,  ae  jlomm* 

Kde  nescházím,  nechci  zbýratí.  Č. 

Volt  (Mtý  a  dlodhf  hrso  omnfl.  P.  Goáč  csfsty  i  dtugi 
rychfo  si^  spnykrsy. 

Nevhodný  hest  herif  net  Tataři.  JI.  He  ao  apemr  rocn 
■y«e  Tarapnaa. 

Hesla  oblebeai^  soH,  nesdvoNUm  holí.  Č.  (Když  Clovek 
iiesdfoHlý  na  právo  hesHnství  ee  odvolává ,  la  se  mu  dává 
•dpovM.  Chléb  a  sůl,  loto  anamení  pHvMivého  uvítání,  po^ 


^  if,  9bI«i  Měn  ^riere  á  fiel|nui«  qolere  Men  k  n  col 


41§ 

MVfíáe  netrjkjnúlQ  o  naieko  TaakoTskáko  Kdo.  Ttk  .bfnlú 
v  doni  nýcli  rodičŮT,  kdykolif  někdo  Eoámý.aeb  ■«  fouMé* 
hivá  do  sYétnice  viloapil,  knad.  io  Ho  fro  chléb,  a  lil,  • 
přyato  jej  dovy  ^Ukrojle  si  x  naieko  boifiio  danL*^  Nkio 
laké  toho  učinili  se  nespéčoTal,  ježto  la  xlé  bylo  by  m  mi 
pokládalo^ U  RoiAy  pak,. jak  Yůbec  inámo,  přesné  §m  poand 
▼inde  lento  obyčej  lachoval,  lak  že  n  nich  každý  kostinaký 
človék  cbleboaolem  slově,  sama  pak  hoslinnosi  pékné  jneno 
chlebosolslva  obdržela.) 

Vídč  jámn,  v  ni  se  nekoC,  nesrán  pak  na  hody  nechodí 
A.  Ba4H  umy  se  sa^icb,  ae  sBarb  an  Jinp%  ae  zojpL  (Také 
lém  ku.  poučeni ,  kdož  do  cixich  Técf  ^J^  se  pleloa  a  ne- 
ptaní radami  SYými  se  nabiiejL) 

Nezvaný  host  nenf  radost.  A.  Heaaan  rocn  ne  aa 
pa40€n. 

Nezvané  hosti  nebývaji  vsácné.  —  Nezvaných  hoatt  pod 
slfll  sázejí  (sa  pec  sáxívají).  Č.  —  P,  Goió  na  banklel  nie- 
proszony  nie  barzo  bywa  uczczony.  Hal.  Fícn  neipomenHly 
HO  Ajme  ójsae  rj^eauft. 

Nezván  přiSel,  bez  úcty  vySeL  Ch.  NezVan  doiel,  ne-* 
poSten  pošeL 

Na  body  nezvaný  bývá  n  dveří  cestován.  Č.  —  Nezva- 
nému koslu  místo  za  vraty.  8.  HeaBaay  rocry  sicro  sn  apa- 
nua.   Mbr.  HeaaaHOMy  rocrai  aa  jteepuui  nicro. 

Nezvaní  hosti  hryzou  kosti.  A.  HeasanHe  rocn  rjosjn 
locn. 

Host  se  mrzí  na  hosta,  a  hospodář  na  oba.  S.  rocn 
npan  aa  rocra,  a  40MaiUiHi  aa  o6a4Ba. 

Když  host  nejmilejií ,  nech  se  dále  bére.  Ck.  Kad  je 
gost  najdragši,  ondá  naj  odide. 

Host  první  den  zlato ,  druhý  den  stříbro «  •  třetí  *- 
méd:  honem  domfl  jed.  Ur.  Tocn  nepmoro  jqbi  sojoto, 
4pyroro  -—  cptóao ,  a  rpeiéro  —  ntAb :   xo%k  ao  40^y  njk 

Host  a  ryba  třetího  dne  smrdí.  Č.  —  P.  Goáč  i  ryba 
trzeciego  dnía  precz  (cuchnie).  &  Haluuien  room  aa  vpa 


41Y 

40CTa.  /iM  Be«iep»  rociy  ^oora.  CA:  Vsakoga  gosta 
tri  dni  dostft.  *) 

Boď  hostem  doUul,  dokud  svatbff  trvá.  Mr.  3a  rocTfl 
lom  aecBAO  ciroeTCfl. 

O  tukorý  panket  nedbám,  kde  hodomikŮT  neanáni. 
F.  O  táki  bankiet  niedbam,  gdzie  ipMsiedz^cyeh  niemam. 

Sám  sedím,  ač  tuhostí  dost:  s neznámými  jakáž  veselost? 
F,  Sam  siedži^;- cboda  goíci  jest  wiele:  s  nieznajomymi  co  za 
iresete? 

Kde  hosti  hromada,,  nechutná  rozprava.  P.  CMíie  goéci 
gromada,  niesnaczaa  biesiada. 

Host  nemluvný  (neftoVorný),  pravá  bečka.  P.  Goád  níe- 
rozmowny  za  beczk^  stoji. 

Host  se  zoby  jen  a  panděrem  buď  mezi  osly  posazen. 
P.  Goéé  a  brzuohem-  tylko  i  žabami  g^zíéii  siediieó  jest 
I  oslamL 

JedéS-H  ňa  obéd ,  méj  s  sebou  odpověď,  ň.  IIotsjKail 
sa  ůd^jthy  a  cjiOBO  noiiesH  aa  OTBtn.  r 

Host,  který  nic  nepřinese,  nech  se  vyspi  v  poli,  v  leá^a^ 
P.  Goitf,  którý  nic  nieprzyniesie ,  niech  síq  przeipi  w  pólu, 
w  lesie. 

Bosi  (Mzdný  málo  vzácdý.  Ó.  —  P.  Gošé  nte  s  prdZny- 
mi  r^koma  najdzie  u  mnie  wszystko  doma. 

Mnoho  hostí ,  málo  jísti.  —  Mnoho  čápflv ,  málo  iab.   Č. 

Zvi  mán6  hostí,  bude  chleba  dosti.  R.  3obh  rocref 
lea^me.  tsítb  xjit6a  ctaHeTOí  óo^ibiúe. 

Při  slavnosti  dvě  těžkosti :  kdo  by  rád  pil ,  tomu  nedá- 
?ajf ,   a  kdo  nechce,    toho  nutívají.    fí,   Y  npa84HHKa  4Ba  ae- 

*)  Lat.  Poft  trei  laepe  dies  vileicU  piscis  et  hofpef,  ni  lale  coBditOA 
rit  vel  fpecialis  amicus.  Anebo:  Si  yenies  bis  aut  ter,  accfpiam 
te  libenter;  li  yero  quater,  pudeat  te,  bone  frater.  Anebo:  Ho^pítii, 
nralierii,  plnviae  post  tridunin  satis  est.  Šp,  El  huesped  y  el  pece 
a  třes  dias  hiede.  Angl,  Frfsh  fish  and  strangers  stink  in  three 
dayi.  IVém.  3)cn  erfien  Xa^  rin  ®aft,  brn  antern  čine  iafí,  ten  brttteu 
fttnft  tx  fa%  Anebo:  IDrettfiqiger  ®afl  ifl  eine  8afi*,  breit&giger  9if<^ 
tangt  ni^t  )nm  %i\áí. 

27 


41S 

BOjMiiRa:    04iOMy  xo^ercH  niib,  am  m  Aann,  •  4P7IV0 
normaiorB,  Aa  ne  xoqercii  mm. 

Kdyi  hoit  86  ráno  na  cestu  chystá,  o  nocjeh  se  do- 
mlonvá.  JL  Tocn  iojh  pano  no^UHaercfl,  to  aoqeaan  zoion. 
(Host,  který  by  rád  déle  n  tebe  pobyl,  obyčejnd  sáhy  k  od- 
ohoda  se  strojí ,  čekaje ;  bys  ty  ho  k  dalitmo  pozdrienf  se 
pobUftoL) 

Jsa  ▼  hostech  nesuď  o  domu.  8.  Sean  aouj  ue  ejjoL 
(Dle  hostiny  nesud  o  mohovilosti  hospodářové,  ani  dle  úklidu 
pouorovaného  o  ySedntm  pořádku  a  čistotě;  nebof  to  býřá 
ihusta  jen   na  ten  čas,  dokud  hosti  jsou,  pékným   uanobO 

Nestydatého  hosta  pivem  s  domu  nevyieneá.  &  Beacriu- 
laro  rocTH  ubohi  usi  móu  ae  BuroHimB. 

Neplet  se  hosti  ▼  hospodářovy  vécí,  své  míj  na  pé& 
P.  Goidn  w  gospodarskie  rseczy  niewdaj  sif ,  swe  mjej  na 
pieccy. 

Více  spocoruje  host  v  cizím  dome  sa  hodinu,  než  ho- 
spoda]^ ca  rok.  P.  Wi^céj  goáó  w  cudaém  domu  sa  g odanf 
i^ány,  nii  gospodarz  sa  rok. 

V  cixím  dome  nejlépe  býti  poloudmým,  poloUuchýal^ 
poloslepým.  Č. 

Hospodář  počítá ,  a  host  pozoruje.  R.  Xodiaun  cuiwen, 
a  rocn  npiHiqaeri. 

Varuj  se.  hostí,  kteří  mají  ostL  P.  Strzei  si^  ^áci, 
ktérzy  maj^  oáci.  (Kteří  rádi  sváry  tropí,  úiítépační  třeba 
i  na  hospodáře  si  vyjíždějí  a  jako  ježkové  kolí.) 

Před  hostem  ženy  nechval,  čeládkou  se  nechlub,  konéai 
se  nehonos.  P.  Przed  goiciem  žony  niechwal ,  czeladsi  swéj 
nieialecaj ,  s  koniem  si^  niepopisuj.  ^^ 

Host  přijde ,  host  odejde ;  ale  Mpodář  zAstane.  5.  Tocn 
fce  Óirrn,  uan  n  oraha,  a  ^ovahairB  ocTara,. 


fit 


XV. 

■osimdANtvi  polni  a  domáei.  —  PřKlnllirast 

—  doMed  —  Šetrnost  a  spofeni.  -^  Cboycd  *^ 
ile  av^ho  stavu  a  dAehodu;  —  mála  al  iraft; 

—  na   budoaei   pamatuj.  —  Žlirlové.  —  PH- 

šlohni  kalendAHk. 

Ze  ikoly  hospodář ,  a  vfldcé  i  knik  —  neimioko  po 
nick.  P.  Sikolne  fospodarstwo ,  a  z  ki^g  ketaaáaliro,  oboje 
aiepowiie, 

Zsáli  tea  ^  pnmf  hoapodářské  pravidlo.  Č. 

HospodářslYÍ  Deřeatné  —  škodné  a  nečešlné.  P.  Goipo- 
daratwo  s  gnechem  csyní  sikodf  8  poimiechem. 

^Iný  hospodář,  kter^  mluví:  Po  nái  rčk  bode,  a  po 
náa  IfebaC  ani  tráya  nerostla.  R.  Aypaui  xoaanrb  rosopm: 
Do  aam  ain  67401%,  a  nocjit  aaci  xom  ■  rpaaa  ae  pocra. 

Který  hospodář  nemyslí  večer:  co  aejtra?  ten  ni  do- 
hospodařil.  //.  Koí  domačín  no  misii  11  ve&:  $ta  u  jotra? 
ta  niti  je  kuče,  ni  domačina. 

Dobrý  nái  páni  nebije ;«  nedomlouvá ;  ale  také  o  nie 
nedbá.  Ur.  4o6piill  naail  HH*6be  hr  ^ae,  ra  o  avitsi  ■ 
aejSte.  ^ 

Kdo  kvočno  prodává,  ten  své  étesti  prodává.  BUěí.  Štói 
starko  předa,  sej  xbožo  předa.  (Kdo  k  dédířnému  aboií, 
k  plnosti ,  sákladnfm  jistinám  sáhá ,  pumáhá  si  z  bláta  do 
looie.) 

Kdyi  kupujejl  statky,  nevybírej  všecko  a  tobolky.  •— 
Nebol:  Statek  nenadány,  pláštík  aedrsný.  //•  Go^^baltína  ^ 
fola  plaitina. 


4M> 

Jaká    pflda ,    takový   chléb.    R.    KaKoea    seuii , 

■  xjrfcói. 

Pěkný  rok  pěkný  dává  plod.  R.  B%  xopemoil  ro^i  zopom 

■  npin.i04'B. 

LepSí  moudrý  zloděj,  nei  hloupý  správce.  P.  Lapuy 
nii|dry  zfodziej,  niž  glupi  w^odarz. 

Koupiv  statek  kup  také  správce.  JL  Kjiiirb  cejo  ijn 
npHRaaqHKa.   Aneb :  He  Kyni  óeét  ce^a,  kjom  npHKaamxa. 

Co  ti  plátno  koření,  neumí§-lí  jím  upravovati  IL  Zaladi 
je  zaSina,  kad  nije  načina.  (Bez  rozumu  statky  jdou  na  matky.) 

Setby  a  dobytek  i  bez  peněz  požitek.  JL  Xjii6i  At  snofi 

■  6e3i  4eHerb  xcesěTi. 

Lépe  moučno  než  loučno.  (Lepdí  pole  nežli  louky.)  Č.  — 
P.  Bardziéj  mi|czno  nížil  {qczno.  —  Lépe  mončno  nelli 
rybno.   P.  Bardziéj  juszno  niili  rybno. 

Vinnice  jsou  bidnice;  osení  —  jistií  živení.  Též  takto: 
Vinnice  —  bídníce;  chmelnice  —  pouhá  dělnice;  zahrada  — 
častá  náhrada;  louka  —  ta  si  fouká;  dobré  pole  neprodávej, 
vole  I  Č. 

Slívy  —  sliny,  hružky  —  labnžky,  ryba  —  voda,  chléb  — 
hlava.  HaL  C^HBKa  —  c^HHKa,  rpynma  —  myniKa,  paóa  — 
i04a ,  xjrkói  —  rojiosa. 

Rybníky  chybníky,  dědiny  šediny,  zahrada  zlá  radt,  jislé 
platy  hotové  Sáty.    Č. 

Zpustlá  štěpnice,  prázdná  truhlice.    Č. 

Zle  jedná  ovčák,  drM-lí  v  zimě  stfíž.  (Tak  i  vrchnost 
když  poddaného  a  zvlášf  ve  zlých  létech  na  krev  utahuje.)  Č. 

Roli  méf  korcem ,  a  ne  lánem.  P.  R0I4  korcem  mien, 
nie  sznurem. 

Jinak  v  údolí,  jinak  na  horách  (hospodářství  vésti  le 
mntí).   Č. 

Svého  kraje  polí  každý  oráč  sv^dom.  P.  Swego  kraja 
póla  Každý  oracz  iwiadom. 

Torno  zisk  jda  neomylně,  kdo  vzdělává  roli  pilné.  it.  Toi^ 
6yA&rh  Boe|^  ciiacTjnBO,  rto  nameii  le  Jiiiino.  Anebo: 
Kro  GTaaeTi  naxarb,  Ton  6y4eii  óoran. 


Kdo  žito  má,  vieoko  má.  P.  Kto  ma  £ylko,  ma  wssyfko. 

čím  kdo  pluhu  bedlíydjší,  tím  zisk  hotově jif.  A.  AefiKHCb 
cojoi  lUOTrtOy  ran  óyAerh  npHÓii^bHte. 

Ačlé  hezký  bochnfk  tvAj,  přcdce  pole  upravuj.  R.  Xoth 
XKhÚM  zopomi,  a  nanraio  namH. 

Ono  pole  dobře  rodí,  po  kterém  hospodář  chodí.  P.  W  tém 
ai9  póla  dobrie  rodzí,  po  którám  gospodarz  chodzi. 

-  Kdo  k  polí  přihlíží,  má  také  v  díži.  fí.  Oparb  namaio, 
ROmm  Ksanmio.  —  (Kdo  dělá  zemi  svou,  nasycen  bude  chleby. 
PřísL  12,  11.) 

U  rolníka  demé  ruce,  a  chlebíček  bílý.  8.  Y  parapa  iipae 
pyie,  a  6tjia  noraqa. 

Láska  kpoll  krmí  voly;  tučný  vA!  krmí  stůl.  6. 

Čert  zlým  za  dobré,  a  pole  dobrým  za  zlé  se  odměňuje, 
(čím  více  Jest  trháno,  vláčeno,  a  třeba  i  hnojem  pokydáno, 
tím  sa  to  bývá  vděčnější.) 

Úrodná  jest  země,  kterou  hospodář  tluče.  IL  Plodná  je 
zemlja,  koju  gospodar  p\eše, 

v 

Kdyby  nebylo  oráče,  nebylo  by  boháče.  C.  —  R.  He 
6j4en>  naxaTHiKa,  ho  6y4eT'B  n  óapxaTHHKa.  (Nebude-Ii  v  poli 
délníka,  nebude  též  aksamítnika.) 

Kdo  nechce  bídy  pozna'i,  musí  svým  pluhem  a  na  své 
roli  orati.   Hal.  A6u  ábxb  ne   3BaTi,  rpefta  cboui  n^yron 

Tt  Ha  CBOet  HHBt  opaTH. 

Chce5-Ii  s  pole  bráti,  musíš  na  ně  dáti.    Č. 

DbáS-li  o  roli,  dbá  role  o  tebe.   Č. 

Neživí  pole,  ule  niva  (role).    R.  He  no^e  KOpnri,  HHsa. 

Není  dědiny  bez  klučeniny  (kopaniny).  IL  Nemá  otče- 
vine  bez  kérčevíne. 

Dvojí  orání,  dvojí  oUéb;  trojí  oráni,  trojí  chléb.  8.  4bo- 
crpyito  opaHbe,  aboctpjki  X4e6an%;  xpocrpyKO  opaabe,  xpo- 
crpyn  X4e6aiii. 

Brázda  hluboká,  sláma  vysoká. 

Pot  chlebu  první  vláha.  Č. 

Ne  tak  rosa  jak  pot  činí  úrodná  pole.  A.  He  croiuto 
poct   onojhMO  noTB  TBopHTB  oojff  uoAopoAnm*     Bylo  prý 


obUbené  pHilovf  Pelra  Velikého.   V  pHiloTieh  tobolo  drehs 

v  nejpéknéjUiii  světle  se  nám  akaioje  pokojný,  pneovil}, 
trpéKvý  iWot  Slovanův  a  jich  láska  k  rolnictví.  •  Má-Jí  který 
nároá  pravdívéjftfch  a  hojnéjUch  pHsIovf  o  tomto  předUeiitém 
pfedméto,  nech  se  s  nimi  vytasí,  ač  my  o  tom  veUco  pocby* 
bijeme.  A  předce  taková  jest  nestydatost  některých  bmk 
dfiékův  německých,  ál  i  tylo  vlastnosti  národu  nniema  npfraji, 
svtfmn  je  pHpisojfce.  Ne  tak,  pánové!  orba  •  hlavně  orba 
to  jest,  ktoronito  národ  slovanský  v  takovémto  davn  nepHi* 
núrých  okolíčností  nejen  svoo  bytnost  lad^oval,  alebrt  i 
▼  tak  nesmírný  podél  srostl,  a  orba  to  bode  —  no  pak 
šmejdy  lídovské  a  kramái^tví  —  která  byt  jeho ,  dá  blb, 
věkostálým  nčiní.  jsouc  nejpevněj^m  xákladem  jobo  sdmvoty, 
itěsti  a  spokojeností. 

Vinohradu  netřeba  modlitby,  ale  motyky.  S.  BnorpaA 
ae  nare  nojarae.  uero  noniKe.  fflk.  Ao^ie  aeme  nojHraJs 
ana  ncisa  hotuikA. 

Hnůj  na  dvoře,  slato  na  pulL    Č. 

Kde  se  Imojí,  tam  se  rodí.  *)  —  Kdo  liiiojí,  dobře  8lojí.<^. 

Pole  miluje  hnAj.    R.  flaie  ji>6nr&  aaaoav 

Ne  s  mraéen ,  a  s  mrvení  přickáii  požehnání.  JL  Ejmro- 
cjoaeaie  ae  mn  T>4n,  —  mry  aaaoaaoi  bvhb.  Španielé  Hkaji: 
Hnůj  neni  tádný  svatý,  ale  divy  Činí. 

Kolec  hnoje  nad  potřebu  nebude  na  ujmu  chlebu.  i7.  Tift 
.wmBaa  naoaa  sojumm,  ran  .uumaa  x.rb6a  Ronpiava. 

Prutu  se  hnoji ,  aby  niva  rodila  ,  a  samupli  sejí,  by  le 
lidem  hudíh.  iL  Ajm  ruro  aasus-v  kmij^tv  vrota  Óojuae 
pOAniOc^  a  BOjěy  cimr^,  vroěy  jmjian  rojuuoc^ 

Sláma  —  poU  máma:  neNd  ~  hrabej  poMd;  aMch  7- 
lon  nock.   Č. 

Málo  sena  v  ktpáck  málo  pones  v  mhách.  JI.  B^  lonnan 
■e  ctno,  Wh  Ka6ajajL%  (jR>jmx%)  ae  aeaun. 

Ol  aiělku ,  sij  řídce,  urodí  se  metlice.  HmL  Buopn  mime, 
ptjM,  ypojnncn  jAjmo. 


') 


Ten  nepoiláTá,  kdo  setbu  obstarává.  R.  namno  namyn, 
pjiau  ae  Mamyn. 

Kdyi  jař  seješ ,  oddechni  si ,  a  kam  chceS ,  se  ohlfdni ; 
kdyi  oiiin  sejeS,  slítne-li  klobouk  s  hlavy,  ani  ho  nezdvihni. 
J.  Korjca  apoBOil  xjAói  cto,  to  ci  nooT4umROiD  ■  aa  cropoHU 
mOTJumj;  a  pxaHoil  xaMi  ctn,  mauKa  ci  ro^OBU  csajuTcai 
■  rol  ae  mjoíHy.  (S  ozimým  setím  více  pospíchati  třeba, 
B0iU  i  jeři.)  ^ 

Kdo  v  deiti  .aeče,  za  sucha  sklizL    Č. 

Žito  bez  strachu  sij  do  prachu,  a  oves  třeba  ve  vodu, 
jea  když  v  svou  dobu.  R,  Poxcb  xotl  aa  qacoai,  aí  n  ne- 
nejovb,  a  oeeci  xotl  bi  B04y,  4a  ei  nopy.  —  Žito  třeba  do 
popela,  jen  kdyi  v  čas.    B.  Poxcb  xoTb  bi  30Jiy,  4a  bi  nopy. 

Sij  iito  třeba  v  spraš ,  a  pSenici  v  čas.  R,  CM  poxb  bi 
I04y,  a  nmeHHuy  bi  nopy. 

Žito  dvě  neděle  se  zelená,  dvě  neděle  se  metá,  dvě 
aedéle  odkvětá,  dvě  neděle  se  zamlečuje,  dvě  neděle  usychá. 
P.  Dwíe  niedzieli  kwitnie,  dvíie  niedzieli  ť\q  wysypuje,  dwie 
niedzieli  dojžrzewa  zboié  na  polu.  R.  Poxcb  4Bt  804^41 
lejeuTca,  4Bt  fle4Í4a  oTUBtraeri,  4Bt  He4tJiH  Ha4aBaeTi,  4Bt 
ie4Í4H  no4ciiixaeTi.  (U  nás  poslední  Ihflty  o  něco  kratSeji 
w  udávají.) 

Obilí  ze  sýpky  na  sýpku  v  osmi  nedělích.  R.  XaMi  no- 
^irksaerb  aai  aaKpovi  b%  aaKpoai  bi  aoceub  He4tJiB.  (To 
)Iati  v  severních  ruských  krajinách ,  u  nás  jeStě  jednou  tolik 
ino  i  více  času  potřebí.) 

Dá  bflh  déš(,  dá  i  rcž.  R.  Anen  6on»  40x4^,  4acrB 
I  poxb. 

Kdyi  na  cestách  bláto,  oves  bývá  jako  zlato.  A.  Kor4a 
ii  40port  rpasb,  Tor4a  oaeci  KBflSb.  —  Žito  praví:  Sij  mé 
ftba  v  praS,  jen  když  včas.  A  oves  dí:  ZaSlapej  mě  v  bláto, 
bodu  jako  zlato.  R. 

Žába  kvače,  oves  skáče.    R.  AuryuauL  Ksaqen,  oboci 

»aqer&- 

Pohanka   malá  zrůst  dává  ovsu.   JI.  Tpeqm  vaja,  oicy 

lopocn. 


4t4 

Pohanka  sej  xa  p6kné  rosy.  R.  Tfénwxj  ekt ,  loria 
poca  xopoma. 

Oves  i  skrz  lýčený  střevíc  prorůstá.  R.  Oeen  ■  esBOn 
jianon  npcpocraeTt. 

Ječmen  hospodáře  devětkrát  larmouli,  (net  ho  sklidí)*  6. 

Rak  a  pSenice  zároveň  do  zrna  rostou.  (jĚdké  se,  kdy* 
plenice  kvčtoa,  že  jsou  raci  nejlepší.)  Č, 

Pšenice  nedbá,  zdali  pátek  anebo  svátek.  C.  —  &  UBa-* 
HHiia  lesKaTRa  ae  ^cKa.  (PSenice  všedního  dne  nečeká;  lUfMJ 
ji,  kdy  pěkné  počasí.) 

2ítečko  krmí  vSecky  blázny  napořád,  a  pSenička  jenoB 
vyvolené  blázny.  /?.  HarymKa  poacb  Kopnmb  nckxi  jiypaioiv 
a  nmeHH^Ka  no  suóopy. 

Vtipná  jest  tato  ruská  přípovídka :  Sea^i  aqMOHb  nmeviqKj  : 
noft4eiii  Ty 4a,  r4t  3040TO  po4HTca,  mi  Taví  6y4en  c%  toóob 
B04aTi>cfl.  IIuieHHMKa  CKasa^a:  Y  reófl  immeiíh  4^HHeR'B  jc%,  4a 
jn  KopoTOKi;  3a  mhwb  aaMi  ci  3040Ton  B04HTbCH,  010 
Kb  aaiTb  H  caao  upasajiHTca.  T.  j.  přimlouval  se  ječmen  k  pše- 
nici: Pojďme  tam,  kde  zlato  rodí  se,  však  nám  dobře  k  roz- 
koši hodí  se.  PšeniČka  pravila:  Tobě,  ječmeni,  dlouhé  jsou 
vousy  a  krátký  rozum.  Nač  nám  medle  za  zlatem  jíti;  nechmež 
je  samo  pro  nás  přijíti. 

Kde  roste  stoklasa ,  živí  se  sedlák  i  chasa ;  kde  roste 
metlice,  neuživí  se  ani  slepice.  Č.  —  Roste  koukol  a  metlice, 
bude  chleba  po  Hromnice;  modrák  a  zvonec  (svlačec),  chleba 
konec.  R.  HeT4a  4a  Kocrpa,  6y4en>  X4t6a  40  Ileipa  (Ilerpí 
no4yKopiii,  16.  Ledna),  a  cauem  u  3B0Hem,  xjikéy  Koaem. 

Stoklasa  praví:  Sedláče,  živ  se,  já  nesu,  mi  se  mi  hřbel 
prohýbá.  Metlice  praví:  Zhyfi,  sedláče  I  HLui.  Koserwa  pnjk 
Buro  žiw  so,  ja  nesu,  hač  so  mi  kríbet  shibuje.  Smica  praji: 
Buro,  zdern  I 

Len  do  kolen,  konopí  po  uší.  (O  pfldě  úrodné.)  ELui. 
Lon  haó  do  kolen,  konopje  hač  do  wušow. 

By  se  bHza  nestyděla ,  na  kořeně  by  shořela  (I-  Ueiové 
dHví  i  syrové  dobře  hoří).  Č. 


r 


Révu  á  koia  yoém  nemíkijí.  8,  Aqwř  m  losa  wony  He 
míjn. 

Kdo  86  dobytka  spouští,  chleba  se  spouftfí.  Č. 

Kap  koně  mladého,  a  sa  starého  penéi  *  nevyhazuj, 
/í.  AomuAh  moAOMywí  noKynat ,  a  aa  crapyio  ^enerb  ne  repail. 

Dražší  obrok  neilí  kAft.    R.  Kopvi  koha  4opo)Ke. 

Mladý  kAA  roste  do  pen^E,  a  starý  s  penéz .  P.  Mlody 
kvá  *  pi6nii|dze  jidzíe,  a  starý  i  pieni^dzy.  Hal.  Kavb  vo^o* 
JHt  vh  rpom  §46,  a  crapuft  BHX04Hn. 

Ktift  dobrý  předkem  seče,  a  zadkem  vleče.  R.  AornBA^ 
40épa  nepe40v&  ciqen,  a  aa^ovB  sojioqeTi. 

KAA  buď  čHý,  noh  pevnýeh  a  povolné  huby.  P.  Koú  ma 
byč  czuly,  nég  pewnych,  i  g^by  wolnéj. 

Huba  o  koné  bud  volna,  u  človdka  pravdivá ,  u  psa  lapiia 
P.  Gfba  a  konia  wolna,  a  cz{owieka  prawdziwa ,  a  psa 
ufapna,  takie  majq  byé. 

Uida  ukáie  koné,  jazyk  člověka,  chuC  krmi.  P.  Uzda 
konia ,  j^zyk  csluwieka ,  smak  potraw^  pokazač  ma. 

Železná  mast  (srsOi  železný  kflA.  P.  26laina  sieró,  te- 
lazny  koA. 

Čtyři  nohy  bf lé ,  pátá  lysina ,  ten-li  kAA  dobrý ,  velká 
novina.  P.  Cztery  nogi  biale,  pii|ta  lysina,  jeili  koA  dobry, 
wielka  nowina. 

Koné  bez  promSny  (jedné  masti)  vrat,  s  jednou  chovej, 
s  dvěma  dej  příteli ,  s  třemi  nepříteli ,  a  se  čtyřmi  honem 
prodej.  P.  KoA  bez  odmiany  oddaé,  s  jedni)  sobie  chowaé, 
se  dwiema  przyjacielówi ,  se  trzema  nieprzyjacielowi ,  a  se 
cztérma  przedad. 

Kdo  na  bílém  koni  neseděl,  neseděl  na  dobrém.  P.  Kto 
na  bíafém  koniu  niesiedzial,  niesiedzial  na  dobrém. 

KAA  sivý,  chrt  plavý,  pták  bily  —  obyčejné  dobří.  P.KoA 
siwy,  chart  (tfowy,  pták  bialy  —  czfécíéj  dobrzy  trafitf|iB[  si^. 

KAA  bez  cviku,  posel  hloupý,  střecha  otrhaná,  Spatné 
chválí  svého  jezdce,  pána  a  hospodáře.  P.  KoA  niewyprawny, 
posel  ginpi ,  dwér  odarty,  ježdca ,  pana ,  gospodarza  niemog^ 
laleeič  nigdy. 


Konfi  chromého ,  psa  líného ,  slihy  opilého  itefsé  Jmw 
služby.  P.  Konia  chromego,  psa  leniwego,  chlopa  pijtMfi 
jednakie  s)  poslugí. 

KůA  nekovaný  na  mráz,  děravá  bota  do  Mála,  lapá  iekera 
na  drva —  ale  se  hodf.  P.  Koň  bosý  na  mrói,  ból  dsinrawy 
na  bfoto,  t^pa  siekiera  na  drwa,  nie  pewni  s^. 

Kůil  drobné  stoupající  a  pacholek  éerslvé  lyíidéjM  no- 
bývají  leniví.  P.  Koň  drobno  st^paj^cy,  a  chlop  prfdko  Jel- 
dži|cy  nie  leniwi  bywajq  radzL 

Koné  než  jsi  pokosil,  potravy  nel  jsi  okusil,  ďovéka 
než  jsi  zkusil,  nikdy  nechval.  P.  Konia  niedoáiviadoiywiiy, 
potrawy  nieskosito wawszy ,  cilowieka  nieprobowawssy »  nie* 
chwal. 

KftA  ovsem ,  pes  chlebem ,  pták  (sokol)  masem  mnohémn 
se  naučí.  P.  Koá  dla  owsa,  píes  dla  chleba,  pták  dla  mífsa 
mnogiemu  si;  nauczi|  radzi. 

Kdyi  kflň  nad  chlapa  úpoméjU,  a  chlap  nad  koné  vy- 
myšlenější, cvičí  se  oba.  P.  Koá  chlopa  nporem,  •  chlop 
konia  pnemyslem,  b^dq  si;  čwiczyč  oba. 

Syp  koni  obroku ,  pfljde  s  tebou  do  skoku.  Č.  —  JL  Cm 
lOHio  Htmxoni,  tbki  ae  6j40uu  xo4nn  nimaovb. 

Krm  koně  jako  bratra,  a  proháněj  ho  jako  vraha.  IL 
Hráni  konja  kao  brata,  a  jaši  ga  kao  dujmanina. 

Dej  koni  ovsa,  a  proháněj  jak  psa.  Hal.  4aí  hohobi  uaca, 
a  roHi  ro  an  nca. 

Když  ujeden  míli,  postflj  koněm  chvíli;  když  lýedei 
iest,  dej  mu  jíst.  P.  Ujachawszy  mil;,  postéj  konion  chwilf; 
ujachawszy  szeič,  dajže  koniom  jeié. 

Plné  stáje  vedou  v  ráje.  Č, 

Nedávají  rohule,  ale  mnohule.  8.  He  4ai>  poryje,  nro 
iuorj4e.  (Lépe  mnoho  malých  krav,  nežli  málo  velkých.) 

Dávej  kravám  do  držtky,  dají  tobě  do  dížky.    Č. 

Hojná  píce,  pbiý  krajáě.  Č. 

Ovce  s  jehnětem  jest  la  úl  včel  nejspravedlivéjIL   č. 

První  kofata  za  plot  Č.  —  P.  Pier\v:»xe  kocifla  za  plot 
Hal,  Uefum  loni  aa  n40TU.    (Tak  i  jiných  doaaáoloh  siffat 


.í-:i 


411 

pnmféala  nebývají  valiiá  k  odchování.)  —  S.  Ilpsn  ce  naqiki 
j  nope  óanian.  Anebo:  Ilpen  ce  mieRiui  y  6apy  6aaaio. 

Pes  ve  dvoře.,  menSí  hoře.    Č. 

Slepice  na  Uchu,  husy,  kachny  na  audu  (nasazuj).  Spíte 
to  povéra;  nebof  nevidéti  toho  nijaké  rozumné  příčiny.  Po* 
dobní  pov&rčiví  lidé  nékteři  vždy  nerovný  počet  bochníkAv 
B  tčita  vyyaliyí^  majíce  sa  to,  že  chléb  bývá  požehnanější* 
K  lomu  jeat  i  případné  přísloví :  Bflh  trojici  miluje.  P.  Bóg 
Irojcf  lubL  Lai.  Numero  Deus  impare  gaudet.  Srov.  téi : 
Do  třetice  vieho  dobrého. 

v 

Kdo  nechová  myti ,  špatnou  má  živnost.  C, 

Kde  myti,  tu  zlodéji.    Ch.  Gde  miti,  tam  tatí. 

Spáti  dlouho  do  rána  nectí  hospodáře  ani  hejtmana. 
P.  Spáč  dlugo  gospodarzowi  i  hetmanowí  sromota. 

Záhy  vstávej,  pHklad  dávej.   Č, 

Špatni  ta  hospodyně  bývá,  kterou  slunce  pod  peřinou 
vídá.   Č. 

Záhy  zhflru,  pozdě  dolfl.    C. 

Chleba  se  nedospíš.  Č.  —  Nesmí  ten  dospali,  kdo  chce 
chleba  dostati.  P.  Nie  dospaé  trzeba,  kto  chce  dostač  chleba. 

S  postele  ranní  skok  bývá  k  bohatství  krok.  R.  Maoraro 
aaxo^ieaifc,  nopante  ch  nocre^H  cKOMamb. 

Ranní  ptáče  dál  doskáče.    Č. 

Kdo  ráno  vstává,  tomu  p'án  bůh  dává  (bůh  bo  pužehnává). 
P.  Kto  ráno  wstaje ,  teniu  bóg  daje.  JL  Kto  "pauo  Bcraeri, 
TO^y  6on  no4aeTi.  Anebo :  Kto  paao  BCiaoii ,  ynaia  611I- 
Baerb.  Mr.  Xto  paao  Bcrae,  rouy  m  6or%  4ae.  //.  Tko  ráno 
ustaje,  vas  dan  mu  dobar  nastaje. 

Z  večera  kvas ,  ráno  rada.  Č. 

Kde  pán  sám  do  koutAv  nahlédá,  tu  hospodářství  dobře 
stojL    Č. 

Čafiá  dohlídka  pohání  práci.    Č. 
'  Béda  lé  kuchyni ,  která  nevídá  hospodyní.  S.  Tesso  onoil 
Kjjuni,  4i  rocna  ae  yjiaan. 

Bez   hospodáře   i  dobytek   pláče.    Mr.   Beai  xesanaa  M 


Více  dvě  OČI  než  dv6  ruce  yydélajf.    Č, 

Oko  páné  nejlépe  konč  vyobročí.  Č.  — -  P.  Oko  paúsUe 
konia  tuczy.  Eal.  IlaHbCKe  oko  rorh  Ty«im.  A.  Jomaji^ 
Ao6pterB  orb  xosaicRaro  r^aaa.  CA.  Oko  gospodara  tastí 
vola  i  konjtf.   5.  Oqa  rocno4apoBe  kohr  roe.  *) 

Oči  hoi^odářovy  střehou  domu.   Č. 

Oko  páně  má  vSe  na  ráně.  Č.  —  JI.  XoaiitcKii  rjaai 
cHorpoKi.  —  Oko  hospodářovo  záhledčivo,  (v8e  zahlldne, 
vSeho  si  vSímne). 

Cizí   oko   nehledí   široko.    Č.  —    A.  He  csoil  rjan,  ae 

^IDÓOft  Rycí. 

LepSí  jedno  oko  své,  nežli  cizí  dvé.  ť.  Lepsie  jedno 
eko  swoje,  niželi  cudze  oboje.  Anebo :  Cudze  oko  nie  bystře. 

Nevčř  bratru  rodnému,  věř  okn  svému  křivému.  R.  He 
Bipb  6paTy  poAHOvy,  4a  rjiaay  CBOCMy  RpaBOiy. 

Mezi  mnohými  babami  i  dítě  se  ztratí.  Anebo:  Kde 
mnoho  bab,  nezitstane  dítě  bez  průtrže.  S.  4t  e  uoro  6a- 
ÓHiiá,  RH^asa  cy  4tua  (itre  npona4He).  CA.  Gdje  je  vnogo 
bab ,  djete  je  kilavo.  **) 

U  sedmi  chův  díté  bezoké.  R.  Y  cchb  nnueKh  4Ith  6e3i 
nasy.    P,  Gdzíe  wiele  nianiek,  tam  dzieci^  bez  nosa. 

Čím  víc  školákův,  tím  větší  ikoda.  Č.  —  U  sedmi  paitucb 
není  stáda.    R,  Y  cevH  nacryxoBi  ae  CTa40.***) 

Kdo  chce  vepsí  býti,  spusf  se  na  čeled.  C. 

Co  sám  můžeš  spravili ,  nechtěj  jiným  svěřiti  C.  —  ř. 
Co  sam  sprawič  možesz,  družnému  niezlecaj.  Anebo  :  Pilnnj 
sam  zawsze  swego,  niespuszczaj  si§  na  drugiego. 

Cizí  ruce  lehké,  ale  nevydejné.  —  Sic.  Cudzé  ruce  lahké* 
ale  něosožné.  P.  Cudze  r§ce  lekkie,  ale  nie  spore.  R.  Hym 
pyRi  4erRB,  4a  Re  ki  cep4iiy.   S.  Tyl)a  pyaa  He  cnopa. 

*)  Fr,  L*oeil  du  mattre  engraU se  le  cheval.  Šp.  El  ojo  dal  amo  angorda 
el  cavallo.  Piem.  L*  eui  d^l  padrón  'ngraaia  V  cáral.  Am^  The 
matter^s  eye  makei  the  horae  fat.  Nim,  9)fl  (^etrn  lluge  oiať^t  Ui 
¥fcrb  fctt 

*«)  Maď.  A'  aók  bába  kAiOt  mrermek  el-Téii. 
)  L.  Malti  paalorei  aani  ano  deteríorea.    iVdai.  9ei  ^iiUn  ^irtia  »itl 
fiBrI  0f^fit^ft 


-  Badej  lim  do  noci,  než  při  dif  pomoci.  8.  Bojiii  cain> 
40  nolui,  aero  ntroBc  noMoiin. 

Mnoho  nikoUi  málo  díla. 

Nilidý  se  ^loTék  po  poslech  nenají  kolářův.  Č. 

Po  poalech  vlk  net^pje.   P.  Pnei  posly  wilk  níelyje. 

Kdyi  není  koooar  domi^  mají  myši  lioAy,  (poarfcenf, 
pré). ' —  Když  kocour  pHjde,  myši  v  koul  lezou.  Č.  —  Sk. 

« 

Majů  myši  liody  j  ked  kočky  doma.tjiěnie.  F.  Gdy  kolu 
myszy  nieczuji|,  beipíecinie  sobíe  litfrmijq.  HaL  Kom  mmiN 
BOTU  ne  nyioTib,  to  co6t  áeaneMHO  repnioiOTb.  A.  Kor4a  hítx 
■orn  n  40mj,  urpajon  mhoih  no  cro^y.  8.  Ka4i  naqie  k04'& 
qrke  mu  9  ei4a  ce  mimn  aeccjie.  —  A^  nie  uaMKe,  ry  mimu 
KOJO  no4e.  Ck.  Kad  mačka  ni  doma,  ondá  sQ  misi  gospoda 
pri  bíŽL  Kr.  .Kadar  néj  maéke  doma ,  so  misi  dobré  vole. 
Aaebo:  Kde  négt  mačáka,  se  misi  goatujejo.  *) 

Když  lev  spí,  po  hřbetě  mu  myši  a  lasice  bébají.  Č. 

Kde  pán  chrom,  tam  i  sluha  kulhá.   Č. 

Spořeni  —  bohaté  koření.  Č, 

Schránlivost  sa  tíc  stojí  nežli  bobatstyí.  fí.  Sanacjiwiiii 
jiyqme  Ďorararo. 

Lépe  doWe  -spořiti,  nežli  mnoho  robiti.  Č.  —  8.  Bom 
9  nrre4M}  hofo  m  4o6pa  pa4flff. 

Peníz,  který  přichováš,  jest  tak  dobrý,  jako  ten,  který 
vydčláš.  Č, 

Schránlivý  nebojí  se   nouze.    A.   Sanac^nuft  ajric4ii  ae 

Tepnm. 

Uflidj  střádati,  nebudeš  strádati.  HLui.  Bóit  sijadny, 
nébudžeS  nídy  tradny. 

Pfíyykej  hospodárnosti  z  mladu,  nepoznáš  na  starost  hladu. 
Hal.  IIpisuKai  40  rocno4apcTBa  3%  10^047,  ne  ÚyAemh  zuavk 
aa  crapncTb  r0ji04y. 

Kdo  šetří,  ten  má.  —  Šetrnost  nad  bohatství.   C. 


*)  JU  lofaBÍre  fach  mores  abfentia  catti.  AngL  When  tha-  eat  if  aWay, 
the  mice  play.  Dán,  SRaar  Staittn  n  bořte,  n^ittc  Hufeae  ^aa  OAn« 
feae.  Čmd.  Hea  on  biredel  ellada»  kai  kaa  ai  alle  ka^áa^  (Blaia 
myiaai,  kdyi  kočky  doma  není.)  ^ 


49& 

Šetrnost  —  jistý  výdélek.  Č.  —  R.  Bepenrjnoen  40  liqr 
Kopím  Tpy40Biim  4eHbraHi.  *) 

Schrána   dílo  přemáhá.    (Délej   dnem  nocí;   nespofO-Hf  ^ 
nic  plátno  nébuáeJ)Ó. 

Sporota  jest  veliké  mýto.  Č,  —  P.  Statek  esyiii  doilatek 

Uspořené  penise  —  dv\)jnáiobné  peníie.   Č, 

Kdo  clK>e  našetřiti ,  musí  sáhy  saffti.  8.  Ro  xohe  m 
wneMMf  sesa  sa  pasa  mme. 

Záeoba  méšec  nékasí.   JI.  Sanaci  wšmy  ne  nopw. 

HedTábí  se  nepřetrhne,  ocele  se  nendrhne,  a  krásaé 
slato  nebude  rezovalo.  R.  niejm  se  pnerca,  6yjnn  ne 
raercii ,  a  jtpacioe  aojiOTO  ne  pscasten.  (Co  k  potřebé  sjed- 
náTáil,  hleď  by  bylo  dAkladné.)  ^ 

Raddji  zámečníku,  neili  sámečníCkovi ,  (radéj  dnliinni 
řemeslníku  nežli  lacinéjšfmu  hndlaří  dej  prácO*  Radéji  kováře 
než  kováříka.    Č. 

Kdo  želí  malé  výlohy,  učí  se  potái  le  ikody.  A.MMtro 
^09Ka4tenI^  4a  6o^me  norepaemb. 

Neumíá  rukavicí  zatkali,  ale  budeš  tkáti  pláitén.  Č.  — 
P.  Lepíéj  rfkawem  niž  cbI^  sukníi|  salkaé. 

Co  se   v  lété  rodí,  pro  zimu   se  hodí.   Ji  4to  jiron 

p04HTCa,    TO    3M0I0   npHr04ITCfl. 

Příliš  A  kapsy  neber,  a  ubohou  neder.  Č.  —  JI.  ^muro 
ne  6epn,  a  RapnaHu  ne  4epii. 

I  báně  se  přeberou.  Sk.  Báílfr  je  báAa  (rudnf  korá, 
šachta),  a  predca  sa  přebere. 

Spěšněji  se  vybere,  než  sebere.  P.  Rychléj  sif  wybierse 
niž  zbierze.  —  Snáze  se  ulívá,  než  dolívá.  Č. 

Jmění  se  po  nitkách  sbírá,  a  provazem  vyvleče.  Kr.  Blago 
se  po  niti  nabírá,  pa  po  vervi  zuprávlja. 

Šlojž  je  yep^e  dyžlí  woš,  to  $ej  pékně  domoj  noš.  JfLai.**) 


*)  Lit.   Zopotlinfas  pereit   lartingf.    An§l.   Oí  ftrinf    coim  havlif. 

Nim.  €)Kirf4aft  gibt  «orf^ap. 
^  NupwUthtté  ■  mémSmj  pojato :    «a«  Nffcr  i#   aU  rtnt  Uí»$  .    Ui 

tragf  Wr  nnr  fein  na4  ^aai. 


Ml 

Co  f8  Bihodi,  N|6Taf  neškodí.  P.  Co  fif  nafodsí, 
fdbowač  niesikodÁ 

Lépe  jesl  nepfálelům  po  smrli  nechati ,  nežli  u  přátel  sa 
iÍTa  hledali.  S.  Eoit  e  HeApíareJio  no  OMpre  ocraaiTa,  aero 
on  ipiflTeiá  aa  snoTa  acxaTH. 

Kdo  cliOTá  (pKchQváyá)  «¥ého ,  nebade  Mden  cisího.  Č. 

Kdo  nechoTá  avélio,  méné  bude  ciiflio.  P.  Kto  nie- 
oiscifdia  fweg^y  mniéj  jesicse  b^dsíé  cudieg^. 

Kdo  lYé  lahaiiye,  ciíího  neiaslnlMife.  U.  Tko  swje  od- 
baeoje,  n^e  ni  tudjega  vrédan. 

Neilj  pytle  bedbáyím.  (Na  špatnou  Téc  nečift  yelikého 
aáUada ;  jako  onen  hospodář ,  jenž  dal  do  kraifín  pranorové 
llaby  délati,  anp  tam  salím  slunce  skrse  ifltodra  svítilo.)   Č. 

Snadnéji  střecha  loupati  nežli  pob(jeti.  Č, 

Chléb  má  nohy  kraťoučké,  ale  pustíd-li  ho,  ani  dlouhými 
nedohOBÍL  Mr.  Y  utte  noru  KopoTeauoi,  a  cn  no6telT^ 
TO  ■  Aoanani  ae  HaseaeiDb. 

Kdo  sdí,  ten  staTí ;  kdo  roubí  a  teše,  na  střechu  si  křeie. 
P.  Kto  muruje ,  buduje ;  kto  z  drzewa   kleci ,  ogieA  w  domu 


Bláini  domy  staví ,  a  moudří  hotové  kupují.  8.  Eyjuue 
lyke  ZMMjUo,  a  H|y4pn  roToae  ijrnyio.  *) 

Kdo  ustavičné  stavěti  žádá,  ten  jako  s  žertu  ochudne.  Č» 

Co  aby  tečno,  nebývá  požitečno.   P.  Zbytek  kaši  poiytek. 

Kup,  čeho  nepotřebuješ,  a  brso  prodáiH,  bei  čeho  nelse^C/. 

Kdo  kupuje,  čeho  netřeba,  prodávati  bude  i  to,  čeho  mu 
třeba.  IL  Tko  kupuje,  žto  ne  tréba,  prodávat  ée  i  ono,  ito 
ma  tréba.**) 

Hloupý  včecko  skoupí.   Č. 

Dobrý  hospodář  více  prodá  nežli  koupí.  P.  Gospodara 
dobry  wiele  przedaje,  mafo  kupuje.  A.  Aomobitoí  éojiie 
npojiacn  lesoji  ijtoit^. 

*)  AngL  Foolf  baild  honief,  and  wUe  men  boy  them. 
**)  Fitm,  CU  Tssl  conpré,   ch'  a  conpn  lol  maroa;  chi   veal  TMNlť, 

ch*  a  Teada  a  ca  (cafa).  Šp,  Qaíen  compra  lo  qae  no  p||ad«,  vendr 

1o  <iae  le  dnele. 


4Ít 

Mevtrffeej  vfc  než  tMf»,  AůHt  nt  tam  póftUĚA.  Ů. 

Mfrné  trvá,  nemírné  letí.  P.  Mieme  dtlUgó  třWil ,  a  tffe^' 
nileni<^  led. 

Čf  kMa,  drt  ji  sa  rohy.  —  Čf  kráva,  drž  ae  ji  rohflv  i  ' 
ocasa.  —  Kdo  za  rohy  nedrží,  rn  ocaa  jisté  nic.   lla|e  aa 
rcfhy  m  oc«a  Itecliválali.  Č.^  ^ 

Znfite  drž,  když  ho  máf;  když  hó  puatfi,  vfc  ho  ne* 
shledáš.  Č.  ...^ 

DH¥e  dfé  mce  a'  Voso  sházejí,  než'  deaet  naloží. 

Dokud  co  máš,  nech  o  to  dN9.  8.  Mon  mama,  MOWAé 
n  «iyaat. 

Pozdil  toho  šetřiti,  éebo  nestává.  S,  4oikRan  «  OBjía 
nV^Am,  Ka4%  le  craae. 

Neudržíš-^li  ža  nztfttV  aa  ocas  netidržfi.  Č.    . 

Cě'  prudce  bélf,' skoro  dobíhá.  Č. 

FbMní  chovatIfVbal  nH  dné^  —  pfi  počepí.  Č.  —  E  Rie 
w  czas  oszczfdzamy,  gdy  dna  dobieramy.  —  Nlé  ťfMtt  ůu 
schyftn    osccz^dncáó.    fí.    Y  Topoaararo    dkynocn   n   jurk 

První  kus  lotr.  fí.  flepsui  ayci  paaÓotaaKi.  (Prviir 
abiMak-mli  vypniténý  péiMz  volá  hded  jiné  zá  aeboa.) 

Načatá  slanina  zhnata  sé'  krájí.  Ch.  Kari  ^  slanHia  itafata, 
filsto  B«  réžé; 

l^élej ,  jak  H  řemen  slačf.  Č,  —  P.  Tak  trzeba  némiert 
d^^é,  jako  by  si;  nfezenval. 

Podlé  stava  bidlé  (a  také  bydlo).  6.  —  TéC  P.  Podfog 
itawB  grobla,  t.  j.  hráz  podlé  rybníku. 

Ne  tak  jak  chceme,  ale  jak  můžeme.  P.  Jak  molMy, 
nie  jak  chcemy.  S.  Ako  ae  Moseao,  iraao  xokeao,  a  au  fteao, 
aaao  aaseiio. 

Hentéi-H  koné,  choď  péžky.  Nemái-ii  (nenMO  avSIe, 
pťestHA  na  mále.  Č,  —  P,  Kto  niema  konta ,  fHMk  pieekoki 
chodzi.   Žertovné  též  takto :  Kdo  nemá  koné,  nech  péšky  jezdí. 

Témi  koni  oř,  které  máš.  Č. 

*)  Kém,  Mm  bíc  iht^  0el^0rt,   ter  faft  fic  6fim  €d^toHia|€  an.   (a«yfl 
vttk  Jeft  jiný.) 


4tS 

^'^  Víc  86  nenatahuj,  4iM  se  mAiei  přikryti.  —  Jakou  duchnu 
mál,  tak  lehniy  tak  pod  ní  se  obraf,  stělini.  Č.  —  DLuš.  Jaden 
se  nedej  dalej  píestrejá  y  ako  se  može  woieé.  (Nemáme  dál 
noky  TyttHti,  než  jak  se  mftiem  přikryli.)  fí,  IIo  04excRt 
■poTffmai  Hosn.  (Podlé  peřin  nohy  protahuj.)  S.  Ilpena 
ry6epy  sajiH  ce  apyncan.  Ch.  Kak  se  morei  oděti,  tak  se 
prelegni.   Dalm.  Steri  noge  dokle  bjelja  čutiš.  *) 

Kdo  vysoko  sačne ,  musí  míti  dobrý  hlas ,  aneb  přestati 
brzo.  Č. 

Zpívej,  co  umíi;  dělej,  co  mAžeš;  jez,  co  máš;  nesahej 
Týle  sebe:  ostojíS,  poznáš.  Č. 

Kdo  vysoko  lazí,  ten  se  často  urazí.   Č. 

Nelez  tam  tvářičko,  kudy  neproleze  hlavička.  Jfr.  He 
Át9h  ryAU  JPi>iiHO,  Ky4H  ae  B^se  ro^OBa. 

Pod  nízkým  stropem  vysoko  neskákej.  —  Tak  se  vynášej, 
aby  hlavy  o  strop  neurazil.  Č. 

Kdo  z  korce  hlavu  vystrkuje ,  shánéčkou  v  leb  dostává. 
P.  Kto  z  korca  gfow^  wychyla,  tego  strychulcem  w  leb. 

Nejlépe  každému,  když  se  na  svou  píď  méří.  P.  Naj- 
lepiéj  sif  swq  pifdziq  mierzyé. 

Nejsi-li  knéz,  do  ornátu  nelez.  Mr.  Ko^acb  ne  mni,  ne 
y6apaicii  (ae  Muzaica)  b^  paau*  Bélar.  Kojm  ue  non^,  ho 
yMpaica  y  piau.   fí,  Koam  ho  noni,  ae  ^isb  bi  piay. 

Seď  cvrčku  na  svém  záhrobci.  K  Snai  csepqozi  cboí 
aeoTOn. 

Podlé  dostatku  mnich  strojí  svou  chatku.  R.  Ho  ecxio 
cTtpem  zeÁK)  crpoRTB. 

Kdo  nemá  zubAv,  nechf  jídá  kaši.  Č. 

Kdo  krátké  nohy  máš ,  drobné  kroky  délej.  —  Kráčej  ty 
ivým  krokem  (t.  délej  tak ,  jak  mAžeš  ty,  ne  jak  jiný).  C. 

Nebuď  bláznem ,  když  nemAžeS  býti  velikým  pánem. 
P,  Nieb^di  bláznem,   kíedy  niemožesz  byé  wielkim  panem. 

*)  Ve  mnohých  evropských  i  asiatikých  jasyofch ;  a  př.  Šp,  Ceda 
ono  eitíenda  la  pieraa  como  tiene  la  eabierta.  An$L  Stretch  yoar 
lef f  lecorálsg  to  your  coyerlei.  Nim,  IRoa  maf  fl^  fhrtifni  aa^ 
ter  ^tfen.  atd. 

7» 


4t4 

(BláznoYsIvíf  jest,  hrá<-li  kdo  na  velikého  pina  aemaje  k 
prostředkftv.)  Č. 

Ne  vSickní  ptáci  jsou  páv  aneb  orliee.  č. 

Nelítejte  vrány  na  vysoké  chrámy.  R.  He  Jierai  aopoia 
vh  BUcoRÍe  xopoMU.  —  Nač  vrané  velké  domy,  sůatai  ona 
ve  tvém  kři.  A.  Haqro  Bopont  6ojiUDÍe  xopoui,  aaiaft  aopoia 
CBoe :  Ka  I 

Nechtéj  lítati,  dokud  Urídla  nenaroatla.  d—  Ck.  Ni  moéí 
letěti,  dok  krila  nezrasteju. 

Nepřikládej  myslí  k  lomu ,  co  oči  vidi ,  ale  k  lomu ,  co 
pán  bflh  dal.  S.  He  aa^fl  Ha  to  mucjbtm,  mro  ow  BH4e,  aero 
Ha  TO ,  mro  óon  4ao. 

Co  kde  vidíS,  ne  všemu  cbléj.  Č. 

Z  mála  ber  malé  ilípce.  Č.  —   R.  4ero  aaMHMOy    roro 

KpOUU  MÍJIOHIiKO. 

Panské  životy  tenké  (úzké),  ale  dlouhé.  R.  4uopnone 
atiBOTU  xoTb  TOHKi,  4a  40iini.  (Z  lesného  spoření  pHchási 
volné  panování.) 

V  krpooch  musí  člověk  na  peňáse  robU,  a  v  čifaikich  je 
trovif.   Sic. 

Častá  pírka  hotová  dírka.  —  Časté  pírky  délajf  dirky.  Č. 

—  I  voda  má  zuby.  8.  H  ao^a  ayée  lua.   Čistotu  v$ak  aaílajicí 
řikají:  Lepší  dírka  nežli  špinka. 

Odév,  stravu  podlé  slávu.    C. 

Bohatý  šátek  a  chudý  statek  délajt  na  počtech  zmatek.  Č. 

—  DLui,   Welika    suknja   a   malá    budka    páikrigajo    wele 
chudoby. 

Cti  odév  doma,  a  bude  lebo  díti  v  hoalecb.  BUor*  IDa- 
Hyi  043t3irRy  4011a,  i  osa  utóa  y  rocuara. 

Co  dům,  ne  co  trh  dává.  Přestaft  na  donáeim.  (X  — 
A.  4Bopao,  4a  HO  npoTopao.   Či>té,  ne  sftvoalaé. 

Třebr  chlebová ,  jen  když  poirvá ,  a  na  výrattai  nespo- 
léhej se.    A.   XoTb   pimeioiii,   4a  exce4eHi»,   a  Ha  cinoe  ae 

Ha4ÍACA. 

Dokud  hrách  a  kapusta,  chaloupka  není  pusia.  IM.  Topoxi, 
ta  I  zara  ae  nycra. 


4WI 

Po  domácim  zeli  břicho  nebolí.  //.  Od  pítoroa  selja 
tárboh  ne  bolí. 

často  v  díži  husto,  v  moučnicí  pusto.  R,  Cxopo  bi  xianrat 
TjCTOj  a  Wh  aaKpoHt  nycro. 

Je£  chleba  a  pij  vodu,   nepřijdeš  na  chudobu.  Č. 

Nechat  huba  nevadí  se  s  měšcem.  Č.  —  P.  Zgadiaj  sif 
gfbo  s  mieszkiem.  Anebo :  Pi^kna  to  zgoda  ^  kíedy  mieszek 
8  gf  b^  Biq  igadza. 

Nebij  se  draho  pres  hubu.  fí-  He  óeft  4opo«e  ce6a 
no  poxt. 

Hulia  malá  dírka,  ale  velká  sžírka.  Úsia  malá  dírka,  a 
mnoho  do  nich  vchází;  nékdy  také  domy,  vinníce,  zahrady 
i  hrady  skrze  né  prolezou.    C. 

Kdo  chce  spořiti,  od  úst  musí  začíti.  Č. 

Snáze  projdeS  tři  vsi  lačen,  nežli  jednu  nah.  Kr.  Loiéj 
skozi  tri  vaši  lačen,  kakor  skoz  eno  nag. 

Kdo  staré  nelátá  a  nové  nešetři ,  brzo  bude  vepsi.  Jflriii. 
Štójž  staré  neplata  a  nowe  na  kedžbu  nebere,  ton  nidy  da- 
leko nepřindže. 

Reiné  plátno  ne  bílo,  ale  jest  mé  dílo.  R.  CypoBO  ae 
Óijue,  cBoe  pyK04ÍAe. 

Režná  košile  není  nahota,  a  režný  chléb  není  hlad. 
77.  Xo4flieBaa  pyóaxa  (nocKOHHaa  pyóamxa)  ne  aarora,  a  bo- 
w^MBMĚ  Xjrk6i  BO  ro^04'b.  *) 

Obnošený  klobouk  na  cestě  nezmokne.  Č. 

Car  velký  pán^  a  městům  záplaty  dává.  fí.  Uapb  rocy4apb, 
■  ropo4a  njamrL.  (čemuž  ty  tedy  měl  bys  se  za  záplatu 
neb  obnošený  šat  styděti.) 

Kdo  mála  (svého)  nehledí,  ten  dlouho  nedědí.  Č.  — 
P.  Kto  na  male  nieprzestaje ,  ternu  zawsze  niedostaje.  S,  Ko 
le  ^yaa  iia^o,  ae  Moace  hh  40CTa  aaani.  Dalm.  Ko  ne  čuva 
karantaiie  (krejcary),  ne  brojí  cekine. 

Kdo  si  mála  neváži,  po  mnohu  af  nebaží.  —  Kdo  si  mála 
navšfmá,  není  více  hoden.  Č.**) 

*)  Liš.  Jftda  dftna  ne  badtf,  ir  slori  marfikinnei  ne  n«gakif. 
**)  1.  Perdof  miýoni,  minoni  mí  feiraTerit,  Sjfr^ 


m 

Dépe  málo  a  často  sfskati,  než  na  veliký  siak  čekati 
P,  Lepszy  cz^sty  zysk  mafy,  aniž  wíelkiego  czekač  dingo. 

Kdo  málo  chová,  mfvá  mnoho.   Č, 

Troška  k  trošce  činí  trochu.    Č.  *) 

Zrnkem  po  zrnku  kuřátko  naplní  avojc  volátko.  Č.  **) 
—  Zrnko  po  zrnku  nazbírái  rofrku.  P.  Ziarnko  do  siamka, 
a  nazbiera  si^  miarka. 

Haléř  k  haléři,  a  ze  dvanácti  (jinde :  ze  čtrnácti)  b«de 
groš.   Č. 

Z  kapek  moře.   A.  Ho  Kane^bKt  Mope. 

Nitka  k  nitce,  kamáček ;  zrno  k  zrnu,  koláček.  S.  ^Uaxa 
no  4JiaKa,  ero  ótjaqa ;  apuo  no  spuo,  ero  noraMa. 

Mnoho  zrn  hromadu  činí.  S.   Haoro  apaá  roMHjiy  HaqRie. 

Hromádka  se  ráda  po  hromadě  ohlíží.  Č.  -^  Sic.  Malá 
hrba  (hromada)  pytá  viác. 

Malý  déšC  přináší  vélší.   Č. 

Přilož  babku  k  babce ,  budu  krpce.  Sk. 

Bylo  a  báby  s  rubl,  ale  ne  najednou.  JI.  Bujo  y  6a6ii 
ci  pyó^b,  4a  HO  B4pyrb. 

Blahoslavený  ten  groš,  co  kopu  ostříhá.  P.  Šwí^ty  to 
grosz,  co  kopy  strzeže.  —  Šwí^ta  to  grzywna,  co  dziesi^ci 
atrzeže.   Rej. 

Groš  tolaru  stráž,  a  tolar  hlavé.  R.  AeuemKŘ  pyůik  6f- 
peacerB,  a  fyóAh  roAOBy  crepexeri. 

Drž  groš,  aby  ti  zlatý  neutekl.    Č. 

Kdo  neostříhá  groše,  sám  za  tolar  nestojí.  A.  Kro  le 
6epe»erb  KoneiKH,  rorb  caii  ne  ctomti  pyóxH.  P.  Kto  nie- 
szanuje  grosza,  ten  za  grosz  niestoji. 

Dobře  jest  při  kopě  klásky  sbírati.  Č.  —  P.  Dobne  jesl 
przy  kopie  zboža  klosy  ibierač. 

Lepší  bobová  sláma,  nežli  prázdné  jesle.  8.  Boju  •  i 
60601a  c4aMa,  uero  npaaue  ec4H. 


*)  AngL  Many  «  Uule  maket  a  miokle. 
***)  Šp,  (irano  a  grano  hinche  la  gallina  el  papo. 


4af 

K  malému  výdélku  dej  velkou  sirái,  •  bude  yelký. 
JL  XoTb  lULieiiKa  4o6umui ,  411  Óo^bmaa  óepexc^. 

Stokrát  nic  umořilo  osla.  //.  Sto  nidlá  ubiše  lovara. 
(Tém  kdo  malých  vydejAv  si  neváží,  řikajíče:  to  nic  nezna- 
mená, to  nic  nedkodí.) 

Dej  pozor  (paq^atuj ,  ohlížej  se)  na  zadní  kola.  ó,  — 
Sic.  OUedaj  aa  na  zadníe  kolesa.  P.  Oglqdaj  si$  na  poilednie 
(zadnie)  kola.  Ch.  Ogledaj  se  i  na  zadnja  kola. 

Zítra  také  den  bude.  (Říká,  i  kdo  rád  spoří,  i  kdo  leniv 
práci  odkládá.) 

I  to  nejtlustší  (t.  dřevo)  přehoří.  (SUtek,  jakkoli  veliký, 
miii  se  utratiti.  Znamená  též,  že  každou  véc  neustálou  snaž- 
Bufiti  přemúžed.)  Č. 

Více  dnftr  než  klobás.  C.  —  Hal.  Ba^Buie  ahobi  BWb 
KUB6ac%.  8.  Bume  6  4aHá ,  uero  KoóacHuá.  //.  Veée  je  danáh 
nego  koniadáb  (ilež  krajícAv). 

Rok  má  dlouhý  zobák.   HLui.  Ljeto  ma  dolhy  pysk. 

Nemái  každý  rok  mladé  vysedí.  HIaA.  Nimaš  kéžde 
ljeto  nrfode  lehnje.  (Také  v  tom  smyslu ,  že  chudina  oby- 
čejně nejvíce  dítek  mívá.) 

Rok  není  nedéle,  a  všecky  dni  jsou  před  tebou.  ň.  Toai» 
HO  fle4*4H,  a  Bci  4BH  Bnepe4Ji. 

Cesta  životem  není  procházka  polem.  H.  Bíki  nepexm 
le  0046  nepeiTB. 

Rok  má  krok,  přijde  prvé  než  zvíš.   Č. 

Svátek  trvá  jen  jeden  den.  //.  Svetac  prodje  u  jedan  dan. 

Není  každý  den  posvícení.  Č.  —  Nejsou  každý  den 
Tinoce.   Ch,  Ni  vsaki  dan  bržíč. 

Schované  véci  se  sejdou.  —  Schované  se  hodí.  —  Odlo- 
žené se  neztratí.  Č. 

Chovej  bílý  grošík  pro  černý  den.  R.  Bepeni  6i43n> 
4eBevBy  aa  qepaiift  4eHB.  Jfr.  4epBUi  RoniftKy  npo  qopHUi 
vmxh.    8.  HjTBai  6i4e  Boaue  aa  upae  4aBue.  *) 

Nevíi^  co  večer  ilého  piinese.  Č. 


*)  řhw^ř.  T  Aoftifa  ta  &iUé  6  c^0'(^mn9€  4éa  t^9  §»av^'  V^éftm^ 


Kdo  má  ntibyl  mikže  posbyf.   Č. 

Za  dobrou  dobou  slou  ^ekej.  Hét.  3a  Ao^foi»  xmmo» 
2Ay  wxtík. 

K  starosti  jest  bezpeč  veliké.   Č. 

Nyní  tak,  ale  potom  jak?  Č.  —  /?.  Tenepb  rarb,  » 
noeji-TO  KaKi?  • 

Přijde  čas ,  že  se  zeptá  zima ,  eos  dělal  v  létě.  Č.  — 
P.  Spyta  ci9  zima  zárazem,  by?-Iíé  lecie  gospodarzen?  Cl. 
Bo  pitala  zima,  gde  je  bilo  léto. 

Co  zima  zdere,  to  léto  nevidí.  S.  UIto  ama  UAepe,  to 
jrkro  Re  bh4I.  (V  lété  málo  kdo  pováif,  co  zima  spotřebuje. 
Anebo:  Pro  zimu  každý  Sat  dobrý.) 

Hotov  v  lété  sáné,  a  vAz  v  zimé.  R.  Totou  jrlitMn  can, 
a  SMOK)  reitry. 

Nezahazuj  starého  8atu ,  dokud  )si  nového  nezjedual. 
P.  Niezbywaj  starej  sukni,  póki  nowéj  niespniwisz. 

Ne  hned  nový  dům  vystaví,  kdo  starý  zboří.  F.  lAe  jai 
nowy  dóm  zbudowaf,  kto  starý  obalil. 

Usiluj  se  hus  dostati,  dokud  vrabce  trávíc  C. 

Chleba  za  chlebem  hledej.    Č, 

Přítomné  véci  opatruj,  o  budoucí  se  peiuj.  Ů. 

Třeba  chleba  i  konec  obéda.  Ur.  Tp«6ft  xji6a  •  ucji 
oMjia. 

Syt  chleba  neodhazuj,  ani  v  horko  iatu.  Č.  (Srtvaej 
tež  články:  Práce,  Opatrnost,  Čeled  atp.) 


Šedé  u  vody  vidy  čekej  bědy.  R.  Cuii  y  boju  zcerjia 
»jui  6ÍJIU.    P.  Czasu  pogody  bój  sie  wielkiéj  wody. 

Voda  neiletři  kmotrovství  ani  příbuzenství.  S.  Bo4a  le 
■ua  ijMcna  ii  ipíaTejacTBa. 

Voda  nemá  ocasu  (ruliku),  by  se  laA  chytili  hmiU. 
d.  Voda  nemá  kečke,  za  koju  bi  s*  přijati  maái 

Zloděj  aspoi  kouty  oainví ,  a  (AaA  í  ly  poban^  Č.  — 
F.  Uodaial  brwasy  w  doma  k^ly  zoilawi,  a  ogiaá  Uady 
/t9]jĚtKtf  wB^fa■Da  paMaiaa. 


TSIk*  iboda  —  ohdl,  voda.  P.  Trudná  tgoda  ogieň, 
woda.   BáL  Oron  3i  b040»  hirojb  ne  noro4iinib. 

Oheft  a  voda  dobři  jsou  sluhofé,  ale  zlí  pánoTé.  Hal. 
Qroiu  a  aOAa  4o6pH  cMymra,  a^e  jolja  naaoBaTi.  8.  Barpa 
■  BOM  4o6pe  cy  cjjre,  a4H  a^H  rocao4apH.  *) 

Oheft  syatý  se  mstí,  kdo  ho  nectí.  HáL  Ořou  cbhtuA  — 
■oniCA,  KWh  ro  ae  maflyemb. 

Tsdich  boii  duch.  PovčtK  dech  boií.  Hal.  Btrepi 
óosRÍi  4yn. 

Kalendářik. 

Bůh  dinf  časy,  a  lidé  kalendáře.  C.  —  HImí.  Ludžo  činja 
pratykv,  a  bob  wedro. 

Kalendář  je  lhář,  a  bůh  nejlepU  hospodář,  d  —  P.  t.že 
jak  kalendan. 

Kdo  Yčtrův  šetří ,  nebude  síti,  a  kdo  oblakův ,  nebude 
iiiL  & 

Kdji  se  hrézdy  čistí,  čistí  se  oelé  nebe  (t  obyčejně 
MBtáTi  a  trvá  jasné  povětří).  Č. 

Dle  hvéid    koráby   plovou.     ň.   Do  aBÍ84aH%  Kopa64n 


Slunce  peče,  déšf  poteče.   Č. 

Měsíček  má  studánku.  (Za  letních  dn&v  bývá  to  sna- 
naníB  deitivé  doby.)  Č. 

Bledý  měsíc  déS(,  červený  větry,  a  bílý  jasné  časy  před- 
povídá. 8.  E4e4'B  Hiceii%  aimy,  npeeni  eirap^,  a  6eo  ae- 
jpny  4ae.  Nepochybně  podlé  latinského:  Pallida  luna  pluit, 
ndm  flat,  alba  serenat. 

Východ  hoří,  západ  hasL  Ranní  červánky  jasno,  večerní 
déiC  inamen^jí ;  ač  jinde  naopak  se  praví :  Ranní  červenost 

w 

déK,  večerní  pak  vílr  inaroená.  C**) 

Ranní  déSf  a  ženský  pláč  brso  přejde.  —  Babí  tanec  a 
raiinf  déK  netrvá  dlouho.  Č. 


^  A»f^  Fire  and  waler  are   iwo  good  fsnranu,  and  ai  bad  mailers. 
^)  ajp.  Anrora  nivla,  o  vianto  o  Uavia.  Srov.  Mak  16,  2.  Jarao  bode ; 
nala  se  tovaná  vaěer  aabe. 


449 

Kdyi  volá  celená  iabka,  bývá  r«Ultt  kapki..  HUá.  Dyi 
wufa  zelena  iabka,  je  rada  kapka. 

Vrána  kvače,  bude  dMf.  P.  Wrona  kracxe,  b^dzie  dészci. 

Když  se  Krkonoš  kukli,  bývá  déáf.  «-  V  jižních  saa 
Čechách  kBoubínu  se  hledí,  a  tu  se  říká:  Boúhin  se  mhlí  — 
má  čepici,  bude  prSeti. 

Jak  vítr  véje,  tak  slunce  hřeje.  (Zi4áátč  u  nás  v  cechách 
má  ivou  platnost,  kde  teplo  a  studeno  rychle  se  siřídá,  jak 
mile  se  vitr  obrátil.)  Č, 

Vítr  od  Dunaje ,  Dunaj  za  ním.  *)  (Jižní  vítr  přináií 
déšt.)   Č. 

Jih  véje,  starého  hřeje.    fí.  K)rb  ateri,  craparo  rpien. 

Vítr  Selojnik  na  Oneze  rozbojník.  Ji  Birepi  me^otam 
no  Oflert  paaóoiHHRv.  Rusové,  jakožto  národ  pK  mořích, 
jezerách  a  velikých  řekách  žijící,  a  tudy  mající  svetry  mnoho 
činiti,  hojné  si  utvořili  názvosloví  vétrův,  podlé  sí!ý  jejich 
a  stran,  odkud  véjí.  Tak  jarní,  k  setí  pohodlné  větry  slovoa 
Cwia4uue  atrpu;  na  Volze  tichý  polední  vitr  xuorb;  na 
Selihťře  příznivý  plavbč  vítr  naBirepi,  severovýchodní  Hes- 
■iRi,  Mexeneui;  protivný  upoTHseab,  dující  v  bok  lodí  6oKOBmr&, 
noKaqcHb,  atd.  Šelojnfk  duje  od  jihozápadu ,  jehož  se  rybéd 
a  plavci   na  jezeru  Qneze  velmi  bojí. 

Harbin  (západní  vítr)  lítý  moře  do  dna  zmftá.  Garbu 
Ijuti,  kóji  more  do  dna  muti.    Př.  plavcAv  Duhrovliických. 

Kvetou-li  hojné  jeřabiny ,  dobře  se  urodí  oves.    R.  Ecia 
UBireTi  nHoro  paÓHHU,  to  xopomi  6y4eT^  ypoxai  oaca. 
Čím  více  hub  roste,   tím  tužži  zima  naroste.  ^—  Mnoho 

v 

hřibův,  málo  chleba.  C. 

Labuf  lelí  k  sněhu,  a  hus  k  dežti.  —  Labuf  neie  sníh 
na  nose.  A.  Je6e4i»  Aermn^  Kh  cairy,  a  ryc^  vh  40x410.  * 
Ae6eAh  neceTi  ua  nocy  cniri. 

Půl  dubu  suchého ,  půl  dubu  syrého ,  a  vrcholek  tlalý. 
fí.  no^4y6a  cyxaro,  nojjyóa  cuparo,  4*  Maaymu  304OTU. 


*)  AngL  When  Ihe  wind  '§  in  th«  foalh,  it  *f  ía  Ikp  iaia'i  aoath. 


441 

Zmnená  se  tfad,  ie  t  ruské  /^rkvi  p&l  roku  pofty  trvají,  a 
pAl  roku  mtsité  dni,  vrch  pak  vdeho  jsou  boií  nedéle. 

Zima. 

■ 

Zima  matka,  vyspíš  se  do  hladká.  Jfr.  3na  Marica,  bu- 
cnambCfl  rjaAKO. 

Kdy  límní  chlad,   tu  každý  mlad.    A.  Bi  3iaHÍII  xoAOXb 

■CIKOi  M04041. 

Mrái  skrovný,  a  každého  honí.  ^fí.  Mopoai  ho  sejpai,  a 

CrOHTb   HO   BOIIT^. 

Dobrá  saníce,  koňská  smrf.   Č. 

Sainici^,  andélská  jízda ,  ale  Certovský  zvrat.  Hal.  Caaua 
t3Aa,  aHre.icKafl  t34a,  aje  ajěa^íř  Busopaii. 

Krátký  masopust,  dlouhá  zima.   (ftíká  se  žertem.)   Č. 

Veliký  sníh,  malá  voda.  (Tak  v  naSí  vlasti  to  bývá,  ač 
ne  vždycky.)  Č, 

Jaká  nedéle  pestrá  (devítník?),  taková  i  masopustní. 
R.  KaKOBa  necrpan,  laKOBa  h  Mac^ua. 

Pékný-li  čas  tu  neděli  po  devítníku,  bývá  teplo  i  o  ma- 
sopoatních  dftech.  li.  Koju  Ha  bcoíaboí  ÓyAOTi  xopoma  no- 
ruAa,  TO  M  nacjUHUia  6y4en»  reujia. 

Leden.  Ve  dne  svítí,  v  noci  pálí.  ^  V  Lednu  a  Únoru 
tím  vice  v  noci  mrzne,  čím  jasnéjií  den  byl,  a  tudy  se  říká: 
Slunce  fvítí  na  mrái.   Č. 

Teplý  Leden,  polituj  bože  I  P.  Cieply  StyczeA,  požal  8Í9 
bože  I  ♦) 

V  Lednu  mhly  přivodí  mokré  jaro.  P.  Slyczniowa  mgla 
sprowadza  mokr^  wiosn^. 

Častý  déšt  v  Lednu  mrví  hojné  knéiakon  oboru  (hřbitov). 
P.  Czfsty  dészcz  vrStyczniu  zamierzwia  dobrze  ksi^žq  obor^. 

1.  Na  Nový  rok  o  slepičí  krok,  na  Tři  krále  o  skok 
dále,  na  Hromníce  o  hodinu  více  (pfíb)vá  dne).  Č.  —  P. 
Pnybylo   dnia  na  kurz^  stop^.  —  R.  Ha  Baci4BeBi  eeqepi 


*)  Nim,  3anu«r  toatm,  baf  9ott  nfiariit. 


44f 

(den  před  Norým  rokem)  Aenh  irpaÓiiBaerB  m  kypmet 

—  Sem  téS  náleží: 

Přibývá  dne,  přibývá  i  zimy.  Roste  den,  roste  i  zima.^.*) 

—  fí.  Co^iBue  i4erb  na  jiIto,  a  sna  na  Mopoai.    Slunce  jde 
k  léto,  a  zima  k  mrazu. 

Ptafi  se  vlka,  kdy  je  největší  zima?  A  on  odpovédél: 
Kdy  ie  slunce  rodí.  //.  Pitalí  kurjaka,  kad  je  najveéi 
zima?  A  on  odgovorio:  Kad  se  šunce  radja.  (Tak  to  bývá 
i  v  mftivním  smyslu,  kdy  se  u  př.  rodí  slunce  národnosti  « 
osvéty.) 

6.  Třpyti-li  se  hvézdy  noc  před  třemi  králi,  rodí  se  bili 
beránci.   fí.  flpxn  3BÍ34iit  nop04arB  tfijiui  apn. 

Už  nás  mrazy  nepoplení;  minulotě  boží  břténf.  iL  Tpeví, 
ae  rpenui,  a  HiHyjii  Bo40Kpenui. 

— .  Jména  Ježiž  —  ke  kamnům  nejblíž. 

15.  Den  sv.  Pavla  poustevníka:  Pěkný  den,  dobrý  v^' 
vétmý  den ,  mokrý  pok.  P.  W  ďzieA  áw.  PawlÉ  postelnika  : 
czysta  pogoda,  dobry  rok ;  ježeli  wiatr,  tuž  za  nim  w  pofoii 
déizcz. 

95.  Den  obrácení  sv.  Pavla  —  když  je  voda  ¥  kolejí, 
šetřte  v  žlabe  ojedí  (píce;  nebof  nastane  noré  lima).  Č. 

tJnor.  Únor  bílý  pole  sílí.  Č. 

Když  Únor  vodu  spustí,  v  led  mu  ji  Březen  sh«ali.  A 
4>eBpa4i>  Hicfln^  B04y  no4nycTHTi ,  a  Hapn  HtjAapen.  *- 
Paao  aaraon,  40jro  ae  pacraerb.  Když  záhy  tiye,  dlouho 
neroztaje. 

Když  ti  komár  v  Únoru  za  uckeai  sažimá,  ptbMuies 
v  Březnu  ke  kamnítm  s  ušima.  P.  Ježeli  w  Lntéai  koaary 
kolo  ussu  brzfoiti  w  Marcu  uciekaj  s  usiyma  do  pieca. 

Zeptá  se  Ůmt  —  inái^li  boty.  P.  Spyta  cif  Laty  — 
li  buty. 

2.  Hromnice  —  píti  krajíce,  pAl  píce.  **)  Rusové,  jsoiee 


*)  fZ.  Cretce  di,  erefce  1  freddo,  —  Ah§L   As  tke  dayi  leagtkMi,  §• 
Uie  eold  ttreiiflhenf. 

**)  An§l,  On  CandlemM*day  you  moit  litTe  halí  yoar  flraw  aaá  kilf 
yoar  kay. 


po  ftarén  kalendáK  o  12  dní  sa  námi,  kladou  touto  počot 
do  Ledna  a  jmenuji  ar.  Tímothea  poluzimníkem  (32.  LO9  a 
svaloo  KfeHÍ  pofaichlebucf  (24.  LO  —  IWooet  nojiyamniHRi, 
Ovoma  ■ojyxjiftiima. 

O  Hromnidch  ronaí  akřivánek  nvioiif,  kdyby  měl  imri- 
aoaC.  Le6:  Jak  dlouho  skřivánek  před  Hromnici  spfvá,  tak 
dlouho  bude  po  Hromnicích  mlčeti.  P.  Skowronek  o  jile  pnsed 
Groronic^  ápiewa ,  o  t3^e  potem  mileiy.  *) 

Ptejdov  Hromnice,  koneo  aanice.   Č. 

O  Hvonnídcb  lepk>,  —  medvěd  staví  boudu;  o  Hromni- 
cich  mraie  —  nedvéd  bourá  boudu.  C.  —  Leie-li  o  Hrom- 
nídch  jesevec  z  jámy ,  poleze  na  mésic  zase  do  jámy.  P. 
Ježeli  w  Lutóm  wylazi  jažwiec  na  sloAce ,  wlazi  potom  na 
estery  tyfodnie  do  jamy. 

O  Hromnicích  milejší  ovčákovi  vlk  nežli  slunce.  P. 
W  Gromncf  milizym  w  owczami  wilk  jak  s(uAce. 

Keď  chyfá  Hromnice,  odhazuj  onice  (simni  íat),  ked 
pasfá  Ifromnice,  chytaj  onice.  8k. 

Na  Hromnice  sténá  vlhka  od  vrabce.  JL  Ha  Cptrenen 
A9Mh  on  sopotefl  CTtaa  HORpa  (zaiíná  vlhko  le  slén  vyrážeti). 

O  Hromnicích  sníh,  na  jaře  déif.  B.  Ha  CptreiLe  cni- 
mowhj  aecRoio  4oanoirL. 

Vetollce  na  Hromnice  cesty  umetá,  píci  podmetá.  JL 
EmůJn  na  Cptreabe  uarejib  ^opory  nepeueraerB,  to  Ropvb 
DOjpieTaerB. 

Na  Hromnice  zima  s  létem  potkala  se.  fí.  Ha  CpireHiie 
31MI  e%  Arowb  BCTptriwiacb.  Hal  Ha  Cípireme  crptrn^aca 
ana  a«  jArovb. 

5.  Svatá  Agata  bývá  na  sníh  bohatá.  Č. 

6.  Na  sv.  Vukola   telí  se  rohule  (krávf).    K.   Ca.  B7R04a 

—   TOdUTCfl    SjrKOlU. 

11.  Sv.  Vlasí  zimé  roh  uráží.    R.   Ca.  B^acit  cnui6aeTi 

poT%  C%  aiMU. 


^  Něm.  Co  Iau0e  bie  Scr^c  oof  i^i^tmeffett  flnet :  fo  ía^S*  f^^Hgt  ft 
aa^  tUKaifffni  fUK.  Blam. 


M4 

22.  Svatý  Petr  za  stolem  nechává  na  holém ,  a  tapnr 
v  okovácb  (1.  Srpna)  posýlá  sedláku  výsluhy.  Č. 

24.  Sv.  Matéj  mosty  boH,  anebo  itavK  -<-  Nenajde-li  Ma- 
tějova pila,  najde  Josefova  šíročina.  Č.  —  Svatý  Maléj  úwm 
tratí  neb  bohatl;   P.  Šwi^ty  jUaciój  úmq  traci  liib  bogaoL 

Najde-li  Matěj  led,  seká  ho  hned;  nenajde<-Ií  led,  dělá 
ho  hned.  Č. 

Na  sv.  Matěje  pije  skřivan  z  koleje.  (). 

29.  Svatý  Kassían  lomí  dobytek  i  stromy.  A.  KacM» 
Ha  CKOTi  Bsr^Horb,  ckoti  aajiin,  na  4ep6B0,  Aopeao  aa^m. 
(Svatý  z  přestupného  roku,  a  proto  pověrčiví  mu  nedovSřujl) 

Břeien.  Y  Březnu  vítr  z  břízy  fouká  (bývá  rezavý, 
ostrý).   Č. 

Y  Březnu  prach  co  zlato  a  stříbro ,  ale  sníh  bývá  pro 
obílí  jed.    C. 

Březen  bez  vody.  Duben  bez  trávy.  IL  Ha  n  Mapri 
B04U,  Hi  Bi  Aupi^t  rpasu. 

Smířeni  nepřátelé  jako  v  Březnu  led.  P.  Pojednaná 
przyjažA  jak  Marcowy  lód. 

Lépe  býti  od  hada  uštknutu,  nežli  v  Března  od  slunce 
ohřitu.  Dabm.  Bolje  je,  da  te  zmija  upekne,  nego  da  teMar- 
čano  šunce  ogjije. 

Y  Březnu  stár  boj  se  roar.  Č.  —  Sic.  Prijdě  Marec, 
zomre  starec.  P.  W  Marzec  nie  jeden  zadrze  brode  starzec 
Marzec  zwykf  starých  slraszyé  márami. 

Druhdy  i  v  Březnu  hýl  na  nos  se  poradí.  A.  UH0r4a  i 
MapTi  Ha  Hoci  cbamtch  —  ai  Mapri  rpani  aa  uoci  ca^iTCs. 

Když  pluh  zemi  ryje,  zima  ještě  žije.  R.  KorM  coza 
Bi  seMJiio  000401%!  Tor4a  HcaseTi  xoaoat**   Yiz  téi  dále :  Máj. 

Hříbě,  Stěně  a  dítě  březnové  dobré  bývají.  P.  Žrebif, 
szczeni^,  dzieci^  marcowe^  dobré  bywajq. 

1.  Sv.  Evdokeje  ještě  psa  po  uši  sněhem  zavěje.  JL  C% 
EB40KeR  Bi  CTOHTb  coóaKj  saHOCHTi  CHtroiTb.  —  Bvdokie 
příznivá,  ale  blátivá,  fí,  AB40Ti>a  ó^aroBOjari,  4a  lacopm. 
Též  se  praví :  s  které  strany  toho  dne  vítr  fouká ,  odtad 
dřeš  jaro  a  léto  nejvíce  poduje. 


441 

to.  (U  Rusův  9.)  Čtyřidcel  mučedlnfkAv,  člyHdcet  jitře- 
■íkŮT.  R.  Cop<Hr&  MjrqeiHKOBi,  copoKi  jrrpemiHKOBi.  Bý?á-li 
liráx  lobo  dne,  prayf  le,  že  ještě  40  ranních  mraEův  přijde. 
—  Podlé  Čtyřidcíti  budeš  Petra  Pavla  míti.  R  Bo  qro  Copoim, 
II  TO  ■  nerpoRM.  —  Na  lýi  den  kladou  také  Rusové  v  Ře- 
sanské  ^berníi  pHIet  skřivánkův  se  čtyřiddti  ptáky.  A 
f  Kurské  gubernii:  Přiletéla  slukt  z  cizích  zemí,  přinesla 
jaro  z  Téienf.  /{.  Ilpuierkjii  zy^irB  nn  sanopM,  opaueci 
lecay  m  zeBOJ&fl. 

12.  Na  svatého  Řehoře  plove  led  do  moře.  Č.  —  P.  Na 
iw.  Grzegorza  jidi|  rzeki  do  morza.  —  Na  sv.  ftehoře  iába 
hubu  otevře.  —  Na  sv.  ftehoře  čáp  letí  od  (přes)  moře.  — 
Na  sv.  ftehoře  každý  sedlák  lenoch,  který  neoře.  Č. 

17.  Na  sv.  Alekseje  s  hor  se  voda  leje.  li.  AjieKciii 
ÓOMhM  qeiOBixa  c%  ropi  B04a.  Y  Ukrajině  se  zove  teplým 
Aleksejem. 

25.  Jaro  zvěstuje  Zvěstování,  ale  zimu  jeáté  nevyhání.  Č, 

Na  den  Zvěstováni  P.  Haríe  déšf  —  rodí  se  rež.  A.  Ha 
EjaroeimeHbe  403K4i>,  po4HTCfl  poxcb.  Jaké  Zvěstování  Boží 
Matky,  takové  Yelkonot^ní  svátky,  fí.  KaRoe  Bjiaroetmenbe, 
Tazono  H  CBlTjioe  BocRpecenbe.  Též  se  říká,  že  toho  dne 
vesna  zimu  přemohla.  Ha  Bjaroetmeabe  sečna  3iiíuy  no- 
6opojia. 

27.  Matrena  zmrazeěnice.  fí.  Marpena  uacTasHua  (která 
už  jen  z  rána  zmrazky  dělá). 

Jaro. 

Když  laslovice  letí,  jest  znamení  podlctí.   Č. 

Jaro  krásné,  všem  tvorům  spasné,  fí.  Becna  xpacaa  na 
Bce  nonuti. 

Jaro  nám  otec  i  máti,  kdo  nesel,  nebude  mu  zráti.  Hal. 
BecHa  aamb  ořem*  h  mstb,   xto  hc  nocte,   ne  6y4e  sóepsTa. 

Jaro  přízeů,  a  léto  trýzeň,  fí.  Becsa  Kpacna,  a  .itro 
CTpa4a.   (Pro  těžkost  polních  prací.) 

Z  jara  déšf  paH,  a  nn  podzim  moří.  fí.  Becnoio  AOMAh 
naparb,  a  ocenbio  MOMurk. 


Na  jaře  a  v  lété,  co  den  a  noo  nocí,  kodíiia  Tytoií. 
JL  BecHOi  ■  4ÍT0MI  cyia  Moun^  a  laM  cjmnb. 

Na  jaře  čber  deilé  -—  lžíce  blita;  na  poáúm  VUot 
deité  —  čber  bMta.  Č. 

Na  jaře  zanaž^  na  podaím  zaprai.   Č. 

V  kožiobu  aíj  jařinu,  v  kei^ili  oziminu.  P.  Ozimúif  wímt- 
luchu ,  a  jarzyn^  w  koiuchu. 

Kam  se  nese  první  bouřka ,  tam  oaiatní  za  n{  láhnoiL  Č. 

Čemu  podzim  říká :  hnilo !  tomu  jaro  prafí :  aalo  I  fm 
kdyby  bylo.  fí.  Oceň  roaopir^  mjio,  a  necMi  hmo,  tojdio 
jmu  6u  6UA0,  — •  Jinak  se  mluví  na  podzim  při  doataÉi 
potravy,  jinak  z  jara,  když  dochází. 

Polib  mné  sedláčku  pícn !  —  Tím  hlasem  strnad  i  jara, 
maje  potravy  už  dosti  na  poli ,  sedláku  se  posmívá.  V  Malo- 
rusfch  zas  s  prvním  jarem  jistý  druh  síkorek  přilétá  a  slyieti 
se  dává :  IIoriihb  caaa,  aosbui  aasi  I  —  Zahoď  sáné ,  vmbh 
vůz  I  —  Polská  zas  lastovka  přiletěvši  na  jaře  zpfvá :  Byl; 
tutaj  stožki  brožki,  tetaz  niema  nic!  (Byly  jsou  to  stohy 
brhy,  už  tu  není  nic  I) 

Duben.  Duben  hojný  vodou,   ftíjen  pivem.   Jt.   AupiA 

BO4010,  0RTH6pi»  nUBOHl. 

Když  záhy  trn  rozkvétá,  záhy  se  žito  vymetá  (brzké 
žné  nastanou).    Č. 

V  Dubnu  čas  a  panský  kvas.  (Nelze  si  na  tooa  co  za* 
kládatú)  Č.  —  Podobně  se  i  o  Bí'esnu  rozpráví :  Ženská 
chuf,  panská  láska  a  březnové  počasí,  to  vidy  nestálé. 
P.  Gust  kobiet,  laska  paiska,  Marcowa  pogoda,  lo  lawsze 
níestale.  —  Též  Srb.  Nestálý  jako  Březen.  Heoocroan  na 
Maprb  wkcem^. 

— .  Duj  vetře  nebo  neduj ;  Velkonoc  přede  dvehnit  a  ae 
Vánoce.  Mr.  Xoqb  mjŘj  ho  4yi ;  ae  n  Pi4cnjr  i40y  n  Ba- 
jmo/uuo, 

— .    Suchý  půst,  úrodný  rok.    Č. 

— .  Velký  Pátek  deátivý  dělá  rok  žíznivý.  Anebo :  Na 
boží-lí  hroby  prii,  sucho  úrodu  poruif.   Č. 


44f 

— .  Nebude  tu  červených  vajec  jísti  (nedočká  v  té  službě 
Velkonocí).   Č. 

1.  S  Aprílem  koho  poslati.  (Pořekadlo  téměř  po  vší 
Evropě  známé.) 

5.  Svatý  Theodul,  jarní  větřik  podul.  i?.  6e4y4i  — 
leoioft,  eeceHHift  strepi  noAyjn. 

24.  Jiří  8  teplem,  a  Mikuláš  s  pící.  R,  Eropeít  ci  renAOWh, 
a  HiKO^a  Cb  KopHOMi.  —  Dle  ruského  kalendáře  připadá  dvojí 
svátek  sv.  Jiří  (23.  Dubna  a  druhý  26.  Lístop.) ,  a  podobně 
jest  i  dvojího  Mikuláše  (9.  Máje  a  6.  Prosince) ;  jeden  slove 
vždy  jarní,  druhý  zimní.  Odtud  přísloví:  U  nús  dvOj  Jiří, 
jeden  jde  s  chladem,  a  druhý  s  hladem,  y  naci  4Ba  Eropui, 
04nrB  x040AHUt,  a  4pyroft  rojo4Hiiift. 

Jedva  se  doěká  Jiříkovy  rosy.  R.  Bpfl4x  ^h  euy  bMtř  na 
lOp^eiy  pocy.   (O  neduživém  člověku.) 

Den  za  dnem,  přijde  i  Jiřího  den.  8.  Abui  no  4aHi, 
Bn%  fca  40hR  ■  4K>p4BeBi  ami.  (Říká  se  k  útěše,  a  tu  tě- 
ieftý  přidává :  By  jen  do  ného  tolik  neděl  nebylo  I) 

Před  Jiřím  není  léta,  před  porodem  není  bratra.  S.  HoHa 
lira  6e3Í  4K)p4BeBa  4SHa,  hhth  ópara,   40K1  hc  po4i  iiaftKa. 

O  Jiřím  jdou  hajduci  (srbští  loupežníci)  v  sbory,  o  Di- 
mitru  (26.  ftíjna)  s  hory.  S.  4iop4i>eBX  4aHaKi  xai^yqidi  ca- 
CTaHan,  MiTpoai  4aHaKi  xaft^yqKíft  pacTanaRx. 

Jiří  i  Marek  mrazem  nás  zalek.   Č. 

Když  na  sv.  Jiří  mráz,  bude  i  pod  křovím  oves.  R.  Kojm 
n  EropiiCBi  4eHb  Hopoai,  to  h  n04i  RycrOHi  OBeci.  Aneb: 
Kojn  na  Eropia  aiHHÍft  h  aeuiHiít  Hopoai,  to  6y4eTi  i  npoco 
■  OBecv 

Sv.  Jiří  kravám  píci  dává ,  sv.  Nikola  koním ,  sv.  Eliáš 
(20.  července)  zažinuje,  Maria  panna  (8.  Září)  zašívá,  a  Má( 
orodovnice  (1«  Října)  vše  s  polí  sbírá.  A.  Cb.  lOpill  aanacaerb 
KopoBX,  cb.  HHRojiai  ROHei ,  'CB.  Il4ifl  sasRHHaeTi  3RHT0,  npeu- 
CTM  Mtn  aactiaeTi,  a  IIoRpoBi  co6HpaeTi. 

Co  do  sv.  Jiřf  vína  vídáme ,  to  o  sv.  Havle  neobfráma 
(ježto  raný  květ  obyčejné  ponurzá).  č. 


MCI 

Mki.   Studený  Máj,  v  stodole   (v  sahndách)  ráj.    Č. 
Když   Máj  vláhy  nedá,   Červen  se  předá.  — .  Jeslli  Tlláji 
neprší,  tehdy  to  Červen  převrií.    Č. 

V  Máji  aby  hfll  pastýři  ani  neoschla.  —  Suchý  Břeiei, 
mokrý  Máj ,  bude  humno  jako  háj.  Č.  —  P.  Suchy  Marzec, 
mokry  Maj,  bedzie  gumno  (žyto)jako  gaj.  Ifa/.  Cyxui  Hapoim 
HOKpuil  MaA,  6y4e  xchto  ro6u  t»ř,  *) 

Májová  voda  vypije  víno.  (Deštivost  v  Májf  vinicín 
škodí.)  Č. 

Březen  —  za  kamna  vlezem;  Duben — jeité  tam  bodeai: 
Tmopuk  —  s  kamen  Tuk.   Č. 

Aj  aj,  pan  Máj,  teplý  a  hladový,  fí.  At  al,  rocy4api 
Maft,  icíiA^h  4a  ro404eHi. 

Přijde  Duben,  zbytky  výmelem  z  humen;  pKjde  Máj, 
přede  dobytku  daj.  ť.  Przyjdzie  Kwiecíert,  oitatki  V4?ttMm 
wymieciem;  przyjdzie  Maj,  przecie  bydlu  daj. 

Svatba  v  Máji  volá  na  máry.  fí.  Kro  rk  Man  *  xerarca, 
TOTi  6y4erb  HaariiCfl.  Mésíc  Máj  už  dávní  ftímané  povalo- 
vali jakožto  svatbám  nepříznivý.  **) 

Když  se  ozve  v  Háji  hrom,  chy(  kámen  anebo  stron, 
(a  třes  jím).     Praví  pověra,  že  to  tělesné  síly  přidává.  Č. 

V  Máji  hřímoty  nedělají  trampofy.  P.  Czfste  w  Mtjn 
grzmoty  rozpraszajq  chfopom  zgryzoty. 

Roj,  který  se  v  Máji  roji,  za  plný  vlkz  sena  stoji: 
v  Červnu  rojení  nestojí  za  zvonění.    Č. 

Od  polních  prací  aneb  jiných  přirozených  úkazflv  dávají 
se  Q  RusHv  některým  svatým  v  tomto  měsíc!  přídavná  jméati 
jako  :  Jeremiáš  zapřahainfk,  1.  M.  ^  Boris,  slavičí  den,  2.  - 
Irena  rozsadnice  (od  rozsazování  hlavatice),  5.  —  Job  hráiaik 
(selí  hrachu),  6.  —  Lukeria  komámice,  13.  —  Helena  dloabé 
Iny,  21.  —  Leoncius  okurečník,  23.  —  Theodosia  Uasníce 
(od  metání  se  klasův),  29. 


*)   Áp,  Abríl  frio,  pan  y  viso.  —  Ángi.  A  coM  April  fk%  bani  wH  aU. 
A  colá  May  aad  •  windy  makei  a  fall  bani  aid  a  andy. 
*•)  Lat,  Menie  Migo   nnbunt   mali.    A  Ovid.   Fait.    Menta   aalat  Miio 
nabere  vnlfm  ait.    Fr,  Ifocef  de  Mai,  nocae  aiorlellef. 


449 

1.  Na  8Y.  Jeremiáie  chop   se   rozsevačky.    K.  EpeHia 
MspsrajbBiRa  —  D04iiMa  ctTeao.    (U  náa  oTšem  dříve.) 

2.  Boris   a  Gleb  sejf  jarní  chléb.   IL  EopHCx  ■  TjA&h 

3.  Svatý  Kříž,  ovce  střiž.  P.  Na  áwi^ty  Krzyž  owce 
strzyž;. 

9.  Miicuiáš  podzimní  honí  koně  na  dvflr,  a  MiknláS  jarní 
na  zvflr.  R,  HiBOJia  oceHHÍft  jionia4B  na  ABopx  aaroRirB ,  a 
HiKOJa  BeceHHill  jioma4ii  OTKopnrB.  —  Jiří  s  nfldí,  a  Nikola 
s  vozem.  B.  Eropeft  ci  Homeft ,  a  HaKO^a  cx  bosovi.  (O 
přírosta  trávyO    V.  též  23.  Duben. 

10.  Kdo  seje  pSenici  na  den  Šimona  Zelota,  tomu  se 
m*odí  jako  zlato.  Běl&r.  Xto  cieiis  nmoHRiiy  bi  aohi  Cnoia 
Sajora,  y  tofo  po4Hiii»cfl  axa  s^oto. 

11.  Mučedlníka  Mokia  —  den  mokrý,  celé  Této  mokré. 
R.  CBflmeHHOHyqeHBKa  Mokíh  4eHb  HOKpuft,  ace  jiIto  6yAerb 
■oapuvb. 

12.  Pan  Serboni  pálí  stromy.  (SpíSe  SkoTní  než  pro- 
stonárodní přísloví,  z  prvních  slabik  tří  svatých^  jichžto  za- 
hradnici se  bojí,  anof  přicházející  tehdáž  obyčejné  chladné 
noci  kvetoucímu  stromoví  škodný  bývají.)  Č, 

14.  Pomine  Isidora,  pominou  i  severy.  R.  Kairb  npoft43m 
CnAopu,  raai  npoft4jTx  h  CHBépu. 

25.  Havlovo  žito,  Urbanův  oves,  co  z  toho  bude,  potom 
mi  povez.  Aneb :  Pro  Havlovo  žito  a  Urbanův  oves  netřeba 
stodol  přistavovati.  —  Na  Urbanův  den  pospéš  síti  len.  Č. 

— .  O  svatém  Duše  choď  ještě  v  kožiše.  8lc.  Do  svatého 
Ducha  něspúščaj  sa  kožucha,  a  po  svatém  Duchu  dobré  chodit 
v  koinchu.  A.  He  CHviaft  Kosicyxa  40  csararo  4yxa*  'fr.  4o 
CBflToro  4yxa  4epxcHCH  xosyxa. 

Červen.    Červen  studený,  sedlák  krčí  rameny.    Č, 

Ne  třeba  boha  o  déšf  prositi;  přijde  hned,  jak  začnem 
kositi.  Eal.  He  Tpe6a  6ora  o  40im  npocHTH;  6y4e  bhhi,  hri 
cranevk  Kocarn. 

Toho  měsíce  opět  připadají:  Pelr  kapuslník,  12. —  Aka- 
Um  pohanková  —  rpeqnnBma ,  anebo :   Akalina  bzfkalka  — 

«9 


fWH  (dohytek  od  mucb  sužovaDf  bsikáTé^  t  pohanki  se  sfrá). 
13.  -^  4ff»PÍM  kosaliice^  ArH^ew  KjmiuLiuiA^  88.  «^ 
fm  KupalOy  svatojanské  ohnfi,  Mbolky,  24. 

— .  Na  boží  Télo  jaký  den,  dlouho  potom  se  fmoí  Im*  P. 
J[aki  dxi^ů  jesl  v  Božo  CMo,  takích  dai  p^lén  aíMialiau 

8.  Medardova  krápé  čtyfídcet  dní  kape.  Č.  —  P.  Od 
^VK^^Q  Medarda  czlerdzieéci  dni  azarga  (deilivtf  po(teO- 

i5.  %io  sej^  na  Ví(a  —  dkoda  žita.  &  Kro  cien  aooik 
^úi;t%  TOTh  npoiCT&^  6uBaeT'b  wm^ 

^ví(ek  jen  do  sv.  Víla  ^pívá.  P*  I  alowík  .&i4ko  po 
šwif ty  Wit  ápiewa.  (Bére  se  v  soiyshi :  Každá  věc  aiá  avij 
iss.  RozkoJ  na  krátce  trvá,  ietmd  uíive>^  Na  iwi^ly  Wit 
^awik  cyt!  —  UmUkl  jak  ilowik  M  iwi$lego  WiUu  (Sr. 
16.  Října.) 

16.  Po  svatém  Tichota  ptactvo  licbne.  Ji.  Ce.  Tnon 
—  QTMmi  aaTKxaioTV 

24.  Od  Jana  Křtitele  běží  slunce  k  zimě  a  léto  k  horka; 
a  od  Jana  Evangelisty  (!$7.  ProsO  obraci  se  slunce  k  létu  a 
aima  k  larazům.  B.  Oh  Oerpa  Aoottcaaro  (12.  CervniO  eoiaiie 
BoaffaHiBaoTCfl  ua  9aay  a  jiIi^to  aa  vapu;  |k  c%  Cu^sufim 
co^HuoBopoTa  (12.  Pros.)  co4aH6  aABopwaaaen  aa  jíto  a 
aana  na  aoposi. 

Kukačka  po  sv.  Janu  aa  kolik  dní  kaká,  za  lolik  ftolftv 
(nyní  snad  zlatých)  žito  bode.   Č. 

Pře4  sv.  Janem  modli  se  o  ééšť,  po  sv.  Jano  pKcháiif 
bei  mo<lIe«l  P.  Przed  áw.  Janem  proá  o  désacL>  pa  iw. 
Jania  p^yjdite  niepcoszonyw 

Do  Jana  Křtitiele  nechval  jisčmeae.   Č. 

26.  Který  svaly  mlátí  bez  cepu?  (Pohádka  sIíSěí.  Sv. 
Jan  Burian  krupobitím  při  panujících  toho  času  boqřkách.) 

29.  S  Petrova  dne  zří  oko  srno.  fí.  Ci  Ilerf^aa  jm 
aopaaaa  spari  XÁtón. 

li  é  I  o. 

Lidé  se  radují  létu,  a  včely  květu.  Ř.  Ajom  fsjm  ifti>'t 
a  mejíhí  natiy. 

Léto  schranitalka ,  a  zima  travilelka.   &  Akro  Go6flpoia» 


45t 

^  MM  ]ipi6ipo»k  jkneb :  Airo  iqpnacKm,  a  ama  npiÓepHKa. 
Mti  sUrtr  án  scifrá.    V  téM  dělej,  v  zimě  rydílávej. 
KeMiTé  lAoi  hovR  podsímkii.    fí.  M^mAiamoe  xtno  xymě 


Umnožii  biiii  léto  tamyseiDv  a  zima  mtBxem.  R.  yiuroxHjrs 
Itnb  jítíi  wyjumm^  a  sny  iiopoaam. 

Mnoho  ryb,  málo  zrna.   Č. 

Dlouhý  deiH  hrátká  nif.  *>  Nejoa  o  prádle,  ale  i  o  jiných 
pracech  plat/,  ježlo  letní  den  se  spíSe  rozchodí  a  prozabátt.  Č. 

^nrenec.  V  Červenci  do  kodile  rozdej  se,  a  v  Pro- 
sinci  po  uSi  odéj  se.  R.  lio^ib-Ta  xoTb  pa3AtHBCH>  a  /texatfpb- 
la  BOreaiki  OAWkcsi. 

Correnec ,  Srpen,  Září  muka ,  ale*  polem  bude  mouka. 
Ji  Imakr  ABryťn  m  CeiiTfl6pi»  Karepra-,  m  nocjHk  6y4er& 
laroBza. 

V  Cenwnoi  volá  křepelka  ieaee  dv  pole:   ^Pojďte   žít, 
pojdte  žít,  dostanete  pél  peněz,  pět  peněz  I  ^  Ů. 
.  Ženoi  na  pole,  včely  »  pole.  Č. 

4.  Svatý  Prekop  kořen  nakop.  --  iiiiak  takto-:  Skatf 
Vít  kořen  5típ ,  sv.  Petr ,  ten  ho  natrh ,.  sv.  Ppokop'  hrořcnt 
dokop,  8V.  Markyta  vede  žence  do  žita.  Č.  —  Jeat.  pověra,  že 
v  den  8V.  Prokopa  sedm  se  lidí  utopí,  sedm  oběsí,,  sedm^  ia«^ 
sype  atd.    (Možná,  že  i  více ;  nebot  svět  jest  velký.} 

iík  Svatá  Maakyta  stréí  orp  do  žil»  ( —  veide  žence  do 
žitaj);  Č. 

20.  Na  av.  Biiáše  dopoledne  léto ,  a  odpoledne  podzim. 
JI.  Ar  MÁbn  40  o<Hi4a  Jiira,  a  uocjA  o6l4a  óceaB.  —  Do 
ntie  i  pod  křovím  schne ,  a  po  Eliáši  ani  na  křoví.  A  4o 
HAna  4HH  n04i  RycrovB  cymaTi,  a  noc4Í  ILuRea  4HB  a  Ha 
Mfcrk  ae  eonen.  —  O  přibývání  toh^  ěasu  noci  jest  ruské 
přísloví:  IlepBUi  Cnaci  (Vstoupení  Páně)  qaci  npanacx,  Ilerpí 
m  UuMATh  4aa  npaěaBRA ,  liua  Ilpopoax  rpa  vfmoA&n,  — 
V.  23  Dubna. 


O  Ném.  3e  Unger  tctr  Xa^  {c  íůxitx  ber  gfalen. 

29* 


4SS 

24.  Boris  a  Gleb,   dosrál  chléb.    B.  Bopack  ■  TM/i, 

» 

nocnijTB  utóx.  Hal.  Ha  Eopica  ■  rjii6a  tepicii  40  xjMi. 
r-  Boris  a  Gleb,  polní  práce  nech.  Jfr.  Ha  TjAtti  ■  Eopaci 
sa  XA±67»  ne  Ďepaca.  (Povrra,  že  pokuta  toho  nemine,  Ua 
|ia  ten  den  téžkou  práci  koná.)  —  Sr.  2.  Máje. 

25.  Jak  teplý  sv.  Jakub,  tak  Vánoce  studené.  P.  Jak 
cieply  áw.  Jakob,  tak  simne  Boie  Narodzenie. 

Co  do  sv.  Jakuba  dopoledne  (yfna)  odkvéle,  to  do  Havla 
uzraje.  Č. 

26.  Svatá  Anna,  chladno  z  rána.  Č.  —  P.  Oá  áwift^ 
Anki  zimné  porankí. 

Srpen.  Duben,  Máj  a  Červen  víno  v  audech  anif ;  Srpei, 
Září,  ňíjen  hospodáře  krufií.  R.  AnpiA,  Mai  ■  Idd  mo 
vh  6o4Kaxi   cjmirb;  AarycrB,   Cearaópb  ■  0RTfl6pb  zoaani 

KpjmHT*B. 

Asie  Afriky  česlnějSí,  Srpen  Března  teplejU.  A.  Aiif 
A4»pHRH  qecTHie,  Anrycrb  Mapra  Ten^%e. 

Když  kvetou  boby,  nouze  o  chleby;  a  kdyi  kvete  mák 
to  už  ne  tak.  Hal,  Kojih  uatre  6h6x,  to  thxko  o  xjtfo;  1 
JDTB  naai,  to  ae  tski. 

S  počátkem  toho  měsíce  říká  se,  že  opět  studený  vítr  la 
atmtšY  fouká. 

1.   Sv.  Petr  v  okovácb,  v.  22.  Února. 

6.  Spasovky  lahůdky,  Petrovky  hladůvky.  A.  Cnacoaia 
jiacoBKa ,  a  HeipoBKa  ro^040BKa.  (Půst  k  sv.  Petru  a  Pavla 
trvající  přes  5  neděl,  jest  pravý  půst,  an  lid  bex  toho  mívá 
vSecky  kouty  vyprázdněné;  půst  ale  Proměnění  Kristova 
v  Srpnu,  tehdy  ve  žních  a  po  nich,  dává  už  dostatek  moičaé 
potravy.) 

Přišel  Spas,  vezmi  rukavice  zas.  Mr.  Hpnion  Cnaei, 
AepsH  pyKaBHUH  npo  aanacx. 

10.  Na  den  sv.  Vavřince  jdou  oříiky  do  Tence.  P.  Ha 
iw\qW.go  Wawrzeňca  jíd^  orzechy  do  v^ieňca. 

15.  Svatá  královna  dostane  (dává)  první  výlnpoL  (Okilt 
Na  nebe  vzetí  P.  Marie  první  oříiky.)  Č. 


45S 

18.   Kro  cierB  pon  na  4^jiopoBi  abel^  y  toto  po4flTC9 

24.  Na  Bartoloměje  sedlák  žito  seje.  P.  áwi§ty  Bartfumi 
Ijto  potlami. 

Bartoloměj  svatý  odpoledne  krátí.  P.  ^wi^ty  Bartfomiéj 
podwiecxorek  prsytluuni. 

26.  Natálie  nazvaná  ovesnice  —  OBcaama;  ježto  toa 
doboa  ve  středních  a  pfilnočních  Ruších  ovsy  se  sklízejí; 

Záfi.  Čeho  Červenec  a  Srpen  nedovaH,  toho  ZáH  ne^ 
oSBažf.  P.  Csego  Lipiec  i  Sierpieň  niedowarzy,  tego  WrzesieA 
■ieiisinažy. 

1.  Semin  den,  babí  léto.  R.  CeHena  .dÍTonpoB04iia.  Ce« 
■m  Aen>  6a6be  jAto.  Léto  na  odchodě.  —  U  nás  ovSem 
Bejméné  o  i^est  neděl  později. 

7.  Yis  23.  Dubna; 

15.  Niky  ta  fepořez,  anebo  husí  odlet  —  piaoptai,  rjca- 
ipojerB.  V  Raších  zelí  a  řepa  se  sklízejí  s  polí,  a  husy  lati 
od  Severního  moře  na  jih. 

21.  Po  sv.  MatuuSi  čepici  na  uSi.  Či  —  P.  Po  áwi^tém 
Hiteusza  každý  klep  w  kapeluszu. 

25.  Od  Sergieva  dne  zima  se  snáší,  a  od  zimní  Matreny 
(9.  Listop.)  se  usazuje.  R.  Ci  Cepriesa  4hh  Ha^HaaoTCfl^  a 
CTh  Marpeau  3HHHet  ycTaHaajHBaeTca  3HHa. 

29.  Svatý  Míchal  vSecko  s  polí  spíchal.  P.  Swi^ty  Michal 
kopy  spychal. 

Podzim. 

Podzim  na  strakaté  kobyle  jezdí.  R.  Oceob  aa  ntrol 
BOÓiurk  %34H-rb.  (Z  příčiny  časlé  změny  povělH,  sněhu  a  bláta.) 

Když  dlouho  listí  nepade,  tuhá  se  zima  přikrade.  P.  Jim 
mocniéj  liácie  na  drzewie  siedzi,  tym  ostrzejsza  zima  si; 
utwierdzi. 

Na  pěknou  ozim  nepři  stavuj  stodol.  R.  Oceaseft  oaoa 
■e  Bja^u  vh  sacim. 

Podzim  praví:  pěkným  osením  pole  odívám;  a  jaro  df: 
také  já  86  na  to  podívám.  A.  Oceob  ronopan:  a  nojia  jíjA6ow% 
JptMj ;  a  aecaa  roaopiri :  eme  n  norjunay. 


Srbová  praví ,  ie  jeřábí  odlétajíce  iw  poian  volijf : 
Nechej  svačinu ,  vezmi  halenu  I  a  na  jaro  přilétajíce :  2iM 
balena  Oat),  vezmi  svačina  I  —  Typa  ynmjTj  a  fum  xtflngr. 

Když  čečetek  nevídati,  botov  se  na  tuhou  suia.  CL 

Řijen.   Teplý  Říjen ,  studený  Únor.  Č. 

Když  ňíjen  blýsiiá,  zima  plíská.  P.  Gmnol  falMenl^ 
kowy  •—  niestatek  zimowy. 

V  Ruších  okolo  1.  ZáH,  nékée  dříve  někde  fezáéji,  n- 
£fná  se  Babí  léto ;  n  nás  leprv  asi  dvé  neděle  po  sv.  IMdava. 

Bode-li  první  den  Babího  léta  jasný,  nastane  teplý 
zimek.  B.  Ecah  nepsuft  4eHB  6a6iiiiro  JitTa  aceai,  to  ■ 
ŮyAerh  reiua. 

Divoká  husy  na  odletu,  konec  i  babina  láli.  Č.  V.  1t.  Mi 

1.  Den  Panny  Marie  Orodovnice  první  mrazíky,  ň.  Ilovpon 
Eoropo4imu  nepBoe  saanibe.  —  Fouká -li  toho  dne  vítr  od 
výehoda,  stna  bude  tuhá.  fí.  Kor4a  na  HeapovB  eirepi  no- 
Ujeri  o%  BocTORa ,  to  srna  ůy^en  xoji04Ha.  V.  23.  Dnbna. 

16.  Svatý  Havel  do  všeho  i  do  zelí  velel.  —  Zp(vá  jako 
ilavík  po  Svatám  Havle.  Č.  Srov.  15.  Června.  —  Bavlovoiito 
v.  25.  Máje.   HLui.   Na  swjateho  Hawfa,  hdyž  je  rjepa  zralí. 

18.  Do  svatáho  Lukáše,  kde  chceš,  ruce  méj;  a  po  sv. 
Lukáši  za  Aádra  je  dej.  B.  4o  cseTora  Áyne ,  Ry4*  ti  j^aHl 
pyKe;  a  04%  caeiorb  .lyxe,  rjfh  y  HÍ4pa  pyKC. 

Na  sv.  Lukáše  hojnost  chleba  i  kaše.  Č. 

26.  Jestli  Dimitriflv  den  po  holu,  bude  Velkonoc  tepla. 
B.  Ec4H  4HHTpoBX  4eHB  HO  ro^y^  TO  H  Hacxa  6y4en  Tenjuii. 
Viz  táž  23.  Března. 

28.  Na  svatáho  Šimoniše  přikluSe  nám  zimt  Uše.  &Bona 
Judy,  zima  je  všudy.  Ó.  —  Sta,  Na  Simona  Judy  hájnioi  ven 
z  búdy.    (Hlídači  zahrad  a  vinohradflv  opouštějí  svá  bondijO 

Šimona  Judy  —  biče  schovejte,  kyje  řeiejie,  nkavice 
vyndejte.  HLui.  Symana  Judy,  khowajče  křodlf,  Iqje  fjeut^ 
rakajcy  pytajče  (anebo:  —  křndy,  tykajče  mkqof ,  wjbmmjU 
lulje,  wobVajče  črije).  Toho  času  v  Lužici  pfí  hoeéiif  debfllil 
místo  bičův  holí  užívají. 


4SS 

Srálek  Šimona  Jady,  tuhnou  na  poK  hrudy.  «^  dimona 
Hěf^  aníh  nebo  hrudy.  f.  Szymona  Judé^  šnieg  albo  graáq. 
Siymona  áwi^to  i  Judy  nabawi  cíf  pewnéj  grady.  Anebo : 
Swifty  Ssymon  s  Judq  nasl^pujq  s  grudq.  —  W  dzleá  Szy- 
mona Judy  boji  sí§  koá  grudy.  Bal  Ha  CiireoHa  IO4H  6oinrca 
lOBft  rpyAU. 

Uitopad.  11.  Hu$  o  Martině  nejpěkněji  zpívá  (zviáSté 
tomu,  kdo  podlé  yerSíkův  naSeho  Lomnického  světf  st.  Martina 
ledé  II  dobrého  yfna.)  6.  —  Martinská  hus.  Zabíjení  husí 
k  tomu  dni  nejen  u  nás ,  ale  také  v  PolStě  a  v  Průších  oby- 
Sejno.  Protestanti  němečtí  vykládají  si  tento  obyěej  jakožto 
památku  naSeho  Jana  Husi,  jeji  považují  za  předchůdce 
svého  Martina  Luthera. 

Na  sv.  Martina  koařívá  se  z  komína.   Č, 

Má  se  jako  husi  o  Martině  (t.  zle,  nebezpečenství  mu 
hrozO-  ^'  —  '•  Dzieň  áwi^tego  Marcina  wiele  g^si  zanyna. 

Padá-li  první  sníh  toho  dne,  říkáme ,  že  sv.  Martin  pf^al 
na  brAně.   Č. 

Pfljde-Ii  hus  přes  led  o  Martině,  bude  se  po  něm  dlouho 
jeSté  koupati  P.  Ježelí  gfsi  álízgajq  si^  przed  áw.  Marcinem 
po  lodžie,  po  áw.  Marcinie  topič  siq  mogq  w  wodzíe. 

;23.  Klíment  zimu  oblibnje,  ji  sv.  Petr  (22.  Února)  ucemije.  Č. 

25.  Na  svatou  Kateřinu  schováme  se  pod  peřinu.  Č.  <^ 
A(  Kateřiny  nebo  Kříže,  kdy  mrzne,  tehdy  topte  oh^^ie. 
JTr.  Bodi  si  svéta  Katarína  al  pa  Krés,  kadar  Je  menio, 
le  neti  lés. 

86.  Co  u  vlka  v  zubech,  to  mu  Jiří  dal.  R.  Hro  j  mjool 
n  tyém^ ,  TO  Eropit  4a a.  U  RUsův  ,  jak  se  už  rýSe  po-» 
dotklo ,  mimo  jarního  jest  také  podzimní  sv.  Jiří ,  kteréžto 
doby  aedUtí  dělníci  a  nádenníci  do  celoroční  služby  se  pro- 
najímají, a  tak  zaprodavše  se  druhdy  ovžem  pravým  vlklm 
do  tlamy  se  dostávají,  kdež  jim  nic  nezbývá,  leč  těžiti  ae 
tímto  příslovím :  A  vžak  přijde  zase  Jiřího.  R.  Botb  toM, 
éaóynma,  6yAen  K)pi>eti  4eiii!  —  rozpočítáme  se  potom 
•  hoapodářem  neb  pánem. 


4ft6 

Prosinec  Když  v  Prosinci  mrzne  ů  snéli ,  úrodný  rok 
na  to  běží.  P.  Mrožny  Grudzieú  i  wiele  ániegu,  iysny  rociek 
b^dzie  w  biegu. 

4.,  5.,  6.  Na  sv.  Barboru  saně  na  dTOru.  P.  W  iwi^tf 
Barborky,  wlož  sanki  na  górk^. 

Barbora  mosty  mostí,  Sáva  hřeby  ostřf,  a  Hikulál  je  pH- 
bíjL  jR.  Bapeapa  moctu  HOCTarB,  Caea  rt034H  rBoa^ani  a 
HiKOJia  npHÓHBaeri.  Anebo:  Barbora  zavaH,  Sáva  zakali,  a 
Nikola  skuje.  Bapsapa  sasaparx,  Casa  saxa^urb,  a  Huuja 
saKyerB.  Barbora  vař/,  Sáva  chladí,  Nikola  jí.  5.  Bapeapím 
Bapa,  a  Casaiia  xjia4H,  HaKO^aua  Ryca.  Srbové  strojí  den  sr. 
Barbory  jistou  odvarku  (Bapaiia)  ze  všelikého  obilí  a  vařiva, 
kterouž  pak  třetího  dne  jídají. 

Po  svaté  Barufii  střež  nosu  a  uSL  JR.  Tpeiiuir&  Bapyxa, 
fiepera  hoc^  4a  jxa. 

Co  sv.  Michal  (8.  Listop.)  zakuje,  to  HikuIáH  rozkajc. 
JL  Hto  Maxan^i  ApxaarejrB  saRyeti,  to  Haao^a  pacayen. 
(fiffi  rozjih,  jestli  jsou  záhy  mrazy  připadly.) 

Jiří  s  pící  a  Nikola  s  mostem.  IL  Eropii  cib  KopMon  a 
Hntojia  ci  Mocrorb.   (V.  9.  Háje.) 

Sv.  MikuIáS  splachuje  břehy  (prSívá).  C. 

13.  Lucie  noci  upije  (a  dne  nepřidá).    Č.  *) 

25.  Jitřní  jasné,  tmavé  stodoly.  —  Tmavé  Vánoce,  avéllé 
alodoly.  Č.  ♦*) 

Zelené  (černé)  Vánoce,  bílá  Velkonoc.  Č.  —  P.  Zielone 
bože  Narodzenie,  biafa  Wielkanoc. 

Jestli  o  jitřní  hvězdno ,  slepice  hodně  ponesou.  Č.  -^ 
Up  Tenaue  cbhtkb,  ho^omhuh  Ropoau;  cbít^iuo  caarKH,  aociia 
Mj^u.  Tmavé  vánoce,  dojné  krávy;  světlé  Vánoce,  poneso« 
slepice. 

ToY  může  dříve  b^^tí  jak  Vánoce.  S.  To  noxe  6utii  apie 
■ero  EoaRBlib.  (Tu  spíile  možno.) 


•p" 


^  Sp.  Santa  Lacía  mengiia  la  nocbe  y  crefce  el  dia.   Fr»  A  la  ttmU 
'  Luče  du  aanlt  ď  noe  puče.  Kim,  Šujcn  mai^t  tom  ^'ag  9u|ca. 

••)  An^l  A  light  Chriattnaf ,  a  heavy  f heaf,  (Sféllč  vánoce,  Xéikf  Mop.) 


Yinoce  jsou  vánoce,  a  pečené  jest  jejich  sestra.  5.  Eo»ri&& 
«  Óomlib,  a  nemiBO  my  e  6parB. 

LepSÍ  Vánoce  třeskuté ,  nežli  tekuté.  Č.  —  S.  BojA  e 
6onlib  njmŘVh  aero  nmmh  (lepSí  Vánoce  s  morem,  nežli 
s  jihem).  Anebo :  Teplým  Vánocflm  a  přátelskému  koláči  nikdy 
se  neraduj.  8.  Khaiy  óoxcafcy  m  npiaTe^ibCKOvB  koamj  ne  eajiii 
ce  pa40BaTH.  —  Nedej  bůh  jasných  Vánoc  a  pošmourného  sv. 
JiH.  8.  4a  Te  6on  caqysa  Be4pa  óoviiha  ■  oó^aqaa  Jijof/íkem, 
4ie.  — -  Do  Vánoc  není  hladu  ani  zimy.  Anebo:  Do  Vánoc 
buj  I  od  Vánoc  auve  I  8.  4o  6oi(Blia  aie  bh  rjia4H  bm  anHO.  — 
Ao  óoiuriia:  KpajiiBifcy  Hapxo  !  O^^  óoxcHha  :  floxi  moh  HaiRol 

26.  Na  svatého  Stepána  každý  se  má  za  pána.  P.  W  áwi^ty 
Scepon  kazdy  se  pon.  (Protože  toho  času  čeládka  ze  služby 
Tystupovala.) 

BMÉ  s  tím  jako  s  vlčí  kůžf  po  koledé.  P.  Biega  s  nim 
by  s  wilczq  skdrq  po  kol^dzie.  (Po  vSech  koutech  s  néčím 
béhati.) 

27.  Spiridon  v.  24.  Června. 

28.  O  Mláďátkách  den  se  omlazuje.  —  Jest  také  obyčej 
toho  dne  ráno  ptát|  se  dětí  jeSté  v  posteli:  Kolik  bjlo  mla- 
dátek?  Které  neví.  Stehně  se  metlou  a  připomene  se  mu,  ža 
čtyH  tisíce  čtyři  sta  čtyKdcet  čtyři.   Č. 


4M 


XVI. 

VřisloTi   1*  národopisná,  S.  si^měplsná,  9. 

dřjeplsná.  —  Mikterá  fc  slovunukémn  báje- 

slovi  a  povérám  »e  TaEtalinjiei. 

Rás«5  a  dAmyslně  nazývá  Slovany  ^holobídta  nirtdem* 
Aáí  Komenský,  nevím,  sám-li.od  sebe  anebo  s  BéjakélM  ná- 
rodního hlasu.  Dále  na  slovo  jsou  vzatí  Čechové  jakoilo 
budebný  —  Poláci  jako  rytířský  (rycarski)  —  a  R|Bi  jako 
oaromílovný  (napenoóiiBUft)  národ. 

Kdo  Slovanka,  tam  zpěv. —  Kdé  Slováčka,  tam  spev*  ůlc 
Jinak  i  takto :  Kde  Slovan ,  tam  ipév ;  kde  Maďar,  tam  hnév. 

Slovanskému  jazyku  od  Němcův  dobra  neMdi^  ie.  A. 
C40BfliCK0Hy  «í»iRy  ne  Biuarb  Aoépa  on  HtmieBX.  -*  Hé^ 
necké  plémě  se  Slovanským  nic  dobrého  neobmýilL  it.  fit* 
■eoKoe  n^ievfl  C^OBHHCROHy  laRam  Aoépa  ne  mcjisn. 

Jest  přísloví  mezi  Němci  o  Slovanech ,  že  „kam  Slovan 
přijde,  každý  hřebík  před  ním  se  třese.*  Naproti  tomu  zas 
Slovan  praví :  ^Pravda ;  ale  kam  Němec  přijde,  ten  ho  sajisté 
vytáhne." 

Nedej  bože  dočkati  té  chvíle,  by  se  poznal  býk  a  Slovan 
ve  své  síle.  //•  Danju  noču  molit  čemo  boga,  da  ne  pona 
bik  i  Slavjan  svoga  roga.  (Tak  prý  se  cizozemci  sa  nái  národ 
k  bohu  modlívají;  jen  že  psího  hlasu  bflh  neslySÍ.) 

Praví  se ,  když  od  boha  s  nebe  svržen  byl  Satan ,  že 
padnuv  na  zem  rozbil  se  na  kusy,  tak  že  hlava  jeho  padla 
na  Spaniely  —  a  odtud  pýcha  národu  toho;  srdce  do  Vlach, 
kde  nejvíce  zbojnictví  a  zrady;  břicho  do  Němec;  ruce  do 
Turek  a  Tatar,  aby  loupili  a  zabíjeli;  nohy  pak  do  Francouz, 
kterýžto  národ  odtud  rád  skáče  a  Uncuje.  —  Měl  pak  při  Bobé 


tál  Satan  jakousi  tabulka,  a  ta  prý  lalítla  do  zeoif  aloYan- 
diýek ,  aby  ae  na  m  eUi  Uríchy  zapisoTaiy,  za  néž  by  Slované 
trpéU. 

Pravý  Sinrocech  I  (řádný,  poctivý  maž.)  Tak  téi  i  jiM 
kmenové  o  sobe:  Szczcry  Polák.   Je  praví  Horvatl  atd. 

^Slovan  (Čech)  vůU  Němec  kfll,  Turek  tráva  selená, 
Francouz  růže  červená.^  —  Příiíel  vůl,  porazil  kůl,  sežral 
trávu  zelenou,  pos — 1  růži  červenou. 

čeaké  slovo  <pocLivá,  věrné).  —  Jakýs  to  cech,  že  slovo 
nedriii  ?  P.  Co  za  Czech,  slowo  nietrzymaé  ? 

česká  země  matka  chleba. 

Čechové  tebdáž  zpívají,  když  se  najedli.  Anebo  jakVele- 
sUvían  praví :  cechové,  když  se  jim  jísti  chce,  nebývají  veseli. 

čecb  má  hlavu  svou  —  a  to  neústupnou.  —  Též  se 
praví 9  že  Čechové  mají:  Srdce  z  hubky ^  v  hlavě  kámen: 
UKsBÍ ,  hnedle  bude  plamen ,  t.  j.  jsou  sice  měkkého ,  dobro- 
thréko  srdce,  ale  ustrnuvše  na  čem,  nedají  se  snadno  svésti^ 
totii  mají  svou  palici,  léž  nemnoho  stojí  je  rozdrážditi. 

Ďábel  svodil  Evu  po  vlásku,  Eva  Adama  po  česku,  bůh 
jim  zlořečil  po  němečku,  anděl  pak  je  z  ráje  vyhnal  po 
■hersku.  P.  Diabel  Ew^  po  wlosku  zwodzil,  Ewa  Adama  po 
ezesku,  bé;  jich  po  niemiecku  gromil,  aniol  zač  po  WQgfier- 
sks  z  raju  wygnal. 

Do  chléva  Němkyně,  Češka  do  kuchyné,  Francouzkn  do 
lože  (nejlépe  se  faodO- 

Těchto  tĚBň^  divnější  jest  na  pražském  mostě  pravý 
Čecb,  nežli  jelen  se  zlatými  rohy.  —  Tak  touží  už  Vele-^ 
Slavína  dokládaje :  Mnozí  se  zvlažili  a  poturčili  (chtěl  nepo- 
diybné  říci:  poněmčili).  —  cechové  se  ivlažili,  peníze  se 
jioti  zplažily. 

Zlatí  plotové,  a  svině  v  stříbře  chodí  v  Čechách.  Červ. 
(Bez  výkladu  i  nyní  se  rozumí.) 

Lacino  v  Čechách  —  tři  košťály  za  groš. 

Vypravíme  se  jako  vrabci  z  Čech  (o  nevýpravném  člověku). 

Nenávistní  Čechům  někteří  Moravci  říkají :  Čech  nepleok. 
Jiaa  ale  opět  s  naši  strany :  Moravec  <^  nemravec. 


Fin  bůh  Čecha  neopuslf^  pakli  sjm  sebe  se  nespiiilL 

Čechy  a  Sasy  prošel ,  a  rozumu  předce  nedoSel.  HUL 
Ty  sy  Česku  a  Sasku  wobhonil,  a  nejsy  ničo  nazhonlL 
Dlndí.  Ty  sy  Césku  a  Saksku  hoběgnul,  Bftjsy  pak  nic  na- 
huknul. 

Slovák  jako  řepa.  —  Čirý  Slovik. 

Milý  brachu,  ješče  pojfS  mnoho  slovenského  bracha  (aei 
to  neb  ono  se  stane;  než  se  to  ono  naučiS). 

Co  Vlach  to  doktor,  co  Němec  to  kupec ,  co  Polák  to 
hetman.  P.  Co  Wloch  to  doktor,  co  Niemiec  to  kupiec,  co 
Polák  to  hetman. 

Starší  Šlechtic  polský,  než  baron  německý.  P.  Starssy 
szlachcic  polski,  niž  baron  niemieckí.  — *  PMslovf  toto  jesl 
dflkazem  veliké  a  chvalitebné  národní  hrdosti.  Každý  Slechtie 
polský  více  sobě  na  tomto  jménu  zakládal,  než  na  jakénkoD 
hraběcím ,  ano  i  knížecím  títuli ,  jak  toho  v  dějinách  mnohé 
jsou  příklady,  z  nichžto  jeden  zvláštní  tuto  uvedeme :  Stani- 
slav Jablonowski  vojvoda  ruský  a  hetman  velký  korunný  po- 
ftaven  byl  pod  nejvyšší  správou  krále  Jana  Soběského  nad 
vojskem  polským  pod  Vídní  r.  1683.  Po  tom  slavném,  jedině 
Poláky  dobytém  vítězství  poslal  císař  Leopold  k  němu  a  tím 
předložením,  že  ho  chce  učiniti  knížetem  německé  ftfe. 
Jablonowski  dal  ale  Žirowskému,  císařskému  poslovi,  tuto  pře- 
památnou  odpověď:  ftekni  J.  cis. Msti.,  ráčí-li  mi  z  vdééností 
za  mou  službu  darovati  pár  pistolí,  že  z  té  pocty  mu  velice 
děkovati  budu;  kdybych  ale  knížecí  titul  měl  od  něho  přijíti, 
zdálo  by  se,  že  se  nedostává  něčeho  k  mému  šlechtictví,  jel 
já  předce  zároveň  i  tituli  i  stavu  knížecímu  považuji. 

Co  Vlach  vymyslí,  Francouz  zhotoví.  Němec  prodá,  Polák 
hloupý  všecko  koupí,  a  Rus  ho  zloupí.  P.  Co  Wloch  wy- 
myáli ,  Francuz  zrobi ,  Niemiec  sprzeda ,  Polák  glupi  wazystko 
kupi,  a  Moskal  zlupi  (jiní  praví:  a  Tatar  wydrze). 

Polský  most,   německý  půst,   vlaská  nábožnost,    vie  to 

ničemnost.  P.  Pulski  most,  niemiecki  post,  wloskie  nabožeá- 

•two,  to  wszystko  bfazeástwo.  —  V  16.  století  též  se  říkalo: 

leski  post  a  polski  most,   wsz^dzie  nierzqd  —  jak  Stan. 


Ml 

fltraield  poxnamenal.  A  Uojactíň  Hocn,  ^lOTepexit  nocn, 
lypeiiKoe  Ha6oa(eHCTBO,  to  bcc  Ď^aseHCTBO.  Anebo  :  HtoenROt 
MOCThf  no  AnroBCKÍft  Hocr&.  Posud  ztéžají  si  pocestní  na 
i^alné  cesty  a  mosty  ▼  Polšté ,  což  teprv  za  dávnfch  časAr  I 
Nezle  o  polských  mostech  zni  toto  přísloví:  „Jakýž  polský 
mosl?^  Na  most  čtyřmi,  a  s  mosta  po  hlavě.  HaL  flaiitt 
noAcnit  Micn?  —  Ha  hhcti  qonipHa  mniuni,  a  vi  Mocra 
Ha  rojiOBy. 

Vlach  se  salálem  krmí,  Polák  po  něm  vyškoudne.  P. 
Wloch  8iq  safat^  karmi,  Polák  na  niéj  schudnie.  (Poláci  ne- 
jsouce milovni  salátu  vlaskou  travou  ho  jmenujO* 

Co  Polák  vypije  za  den ,  Němcovým  statkem  bývá.  P.  Co 
Polák  vrypije  za  dzieň,  Níemca  majetek  stanowi;  (Za  to  také 
pili,  až  se  droždí  dopili  I) . 

▼  PolStě  přfliSná  hojnost  vede  zemí  na  mizinu.  P.  Zbytek 
PoIaU  ziemi9  (paíistwo)  gubi. 

Nebude  v  PoUtě  dobře,  léč  bude  dříve  velmi  zle.  P.  Nie- 
bfdsie  wPoIszcze  dobrze,  až  pierwéj  b§dzie  bardzo  žle. 

Poláci  —  tuláci.  Přísloví  hanácké:  Poláce  so  toláce. 

Nikdy  T  PoUtě  se  nedostává  železa  na  zbraft',  rytířstva 
na  koně,  žita,  lnu  a  pSenice,  plné  vína  pivnice.  P.  Nigdy 
w  Pobzcze  niezabraknie  želaza  do  broni ,  rycerstwa  do  koni, 
žyta,  lna  i  pszenicy,  i  pe<néj  wina  piwnicy.  —  Anebo :  V  naSí 
KoniBě  jest  zboží  milosti  žita  na  chléb  v  hojnosti,  len  na 
plátno,  ovce  na  sukno,  dost  koní  vSudy,  na  zbraň  i  rudy. 
P.  W  naszéj  Koronie  jest  z  7aski  božéj  žyto  do  chleba ,  len 
do  pfétna,  owce  do  sukna,  stáda  do  koni,  kruszce  do  broni. 
—  Pěkná  to  a  pravdivá  přísloví  e  bohatosti  krajin  polských; 
leč  poslyfime ,  jaká  nepěkná  pravda  v  následujících  starých 
ktinakých  se  objevuje  verSících:  Clarum  regnum  Polonorum 
Est  coelam  nobiliorum ,  Paradisus  Jndaeorum ,  Pnrgatorium 
plebejorum  Et  infernus  rusticorum;  Auri  fodina  advenarum, 
Causa  luxus  feminarum.  MuKis  quidem  dives  lanis  Semper 
tamen  egens  pannis,  Et  copiam  lini  seril,  Sed  extemam 
tehm  quaerit;  Merces  externas  dilígit,  Domi  paratas  neglígit; 
Caro  emtis  gloríatur,   Emta  panro  aspernatur. 


Kdtt  dvá  Poláci,  in  tH  straBy.  P.  Gdiie  dwóch  PotakéiP^ 
Um  Uiy  8lrMy^ 

lte|M)H(tten  fékkm  siojí.  ť.  Nícnyleoi  ffobloi  sloji  -* 
Tak  biýv»I»  dMod  ti  fotaL  Ale  irii  Fredr^  opM  se  ppoli 
mmlo  iriPíiloví,  řka: 

Klo  mdw^  níers^dem  Potoka  stoji,  suě  im  lien^á  w  gfoirio; 
Jedi  dd  Rzymiiy  Mun  aoftaw  moM  i  przysltowie. 

A  slavný  Sarběvský  takto  pěje:  (L.  IV.  5.) 
Mo  prifcft  lactat  feibula:  cresc^M 
F«r  ípflft  Lechan  danuu  ;  sed  lits!  ttcMS 
Ne  me  relellai  ftma,  Leclmia 
Oamna  saij  cnmalare  dannif. 

S  čímž  souvisí  i  následující: 

Moudrý  Polák  po  škodé  (by  jea  bylo  na  čem).  P.  M^dry 
Polák  po  szkodsie.  —  Po  stracíe  Polák  m%dry,  byle  byfo  na 
czém;  Wfoch  przed  szkodq ,  Níciníec  w  azkodzíe  p  Polák  fo 
szkodzie  przychodzi  k  sobie.  Hal.  VlyApuá  Áaz^.  uq  onojit, 
tun  KOMA  BKfMMj  TO  CTaAHio  aaMKByBi.  Anebo :  MyMfUĚ  4an 
no  eeBqact,  ko4h  le  crajK)  ai  aanact.  (Mudr  Polák  po  dobé, 
když  nic  není  v  zásobé.)  Mr.  IIo  oikoaI  (ucjia  mogai)  ■ 
Aíix%  uyAfhtíL  A  starý  Polák  —  Bej  z  Náhlovk  —  napsal: 
Maiy  to  rozunii  co  bywa  po  szkodzie. 

Dej  mi,  bože,  ten  rozum  před  účinkem,  jaký  míwi  Rosia 
(Polák)  po  účinku.  Eal.  4ai  neat  6o»e  rot  poayn  aa 
nepoA*!)  mo  PycHHoea  aa  noc4t4%. 

Dokud  sv6t  světem,  nebude  Polák  Němci  bratrem.  P.  Jak 
áwiat  éwiatem,  niebfdzie  Polak  Níemcowi  bratem.  Pobi  áwtel 
áwiatem,  Polak  Niemcu  (\vilk  owci,  pies  kotce)  nie  braleai; 
Podobnou  zpívávali  i  naši  staří  Čechové  u  ph  Dalimil:  SpBe 
oráč  dobrým  knížetem  bude,  nežli  Němec  s  Cechy  rěné 
zbude.  Příčinu  pak  takových  nechutí ,  ač  laiím  nikoma  ne- 
známa není,  prostým  ale  jadrným  verSem  klade  Lomnický  na 
aačálku  knihy  své:  Káaa  sv.  Jeronýma,  1^13,  kde  řádky: 
Cíli  národ  nás  sužuje,  atd.  se  počínají. 

Láska  bez  žehravosti,  jak  Polák  bez  vousAr.  P.  mtoió 
bei  zazdroác),  to  jak  Polak  bez  w^sa. 


483 

Polská  pčchota  —  nicota.  P.  Polika  píeohota,  malá  cnott 
(lichota). 

Dokad  husara,  dotud  i  Poláka.  P.  Dopdki  hmaKa,  do- 
pdtty  Poláka.  Poki  kopiji  i  husarza  stáje ,  b^dtie  Polák  pan 
w  pcdn;  skoro  kopija  zginie,  zgínie  i  Polska  cnoia. 

S  husarského  padaa  sedla  rukon  neb  nohou ,  a  s  koza- 
eUho  Tazem  zaplatil.  P.  S  busarskiego  siodfa  r^kq  albo  nogi, 
a  B  kozackiego  szyj^  przypfacajq. 

U  nás  není  Polsko,  a  jest  více.  Anebo:  U  nás  není  polská 
inrUe,  a  jest  jedna  pevná  vůle.  R.  V  lacB  ee  IIoahui/  ecn 
■  60diune.  (Ne  svobodná  obec,  plná  svárův  a  zmatkftv^  ale 
jedna  vie  řídící  hlava.) 

Straš  ty  Poláky!  Mr.  Crpaxu  na  Aaxu.  Hal.  Crpaxu  la 
Abxu,  a  PycHHX  ne  óohtch.  P.  Strachy  na  Lachy.  (Strafi  ty 
koho  jiného,  a  ne  mne,  anebo  jak  Němec  dí:  laé  finb 
S^tdmttXjitx.  Přísloví  z  časflv  hetmana  Chmelnického,  když 
Kasaci  vSade  Polákův  tiskli  a  málem  na  mizinu  přivedli. 

Cikán  a  Polák  jedna  baba.  Mr.  IIIo  bt,  QuraHa,  mo  bi 
JbULŘj  TO  04Ha  nepe.AflKa. 

Hej  Poláci,  po  Sluč  jsou  nafii.  Mr.  Ovh  .^bme,  no  Cjyqi 
Hame.  3Haft  »e  .lamě,  no  Caj^i  name ,  Q*iní  praví  no  Bac^y 
Ráme).  Po  vybití  Polákflv  z  Maloruských  krajin  za  Bohdana 
Chmelnického  za  hranici  mezi  těmito  vraždícími  se  Slovany 
položena  byla  řeka  Sluč  anebo  Sluš,  tekoucí  skrz  Volyňskou 
gubernii.    Odtud  toto   přísloví  jako  na  posměch  nepřátelům. 

Pro  hříchy  bůh  opustil,  Poláky  na  nás  pustil.  Mr.  3a 
■aiBB  rphzu  HaAX04flTX  Aaxu.  Užívá  se  nyní,  když  koho 
veliké  potká  neštěstí. 

Nech  se  třikrát  spolačím,  není-li  to  pravda!  Mr.  IUo6'b 
ae  a  Tpiqi  «Iflxoirb  craei,  ko4h  to  aenpaBAa.  —  Veliká  to 
bývala  kletba,  tak  sice,  že  hned  druhý  klnoucího  se  těmito 
slovy  pamatoval,   řka:  Pomni  na  svou  duši,   a  nezatracuj  ji  I 

Polská,  židovská  a  psí  víra  (vfie  jedno).  Mr.  .lauibCKaa, 
jUMBCiaH  ■  coóaqaa  vkpa. 

Matko!    zakryj   mi  oči,  at  nevidím  ohyzdného  Poláka  I 


4ft4 

Jfr.  MflHO  I  aaipiii  Heiit  oqv,  nexai  He  aisjioch  8«  Toro  onu- 
Horo  ^flxa. 

Bodeji  zdechnul  na  Polské  víře.  Jfr.  IHoíru  ni  n 
jlmncidi  Btpt  840x1 1  Slora  tato  považují  se  sa  hroné 
pohanění,  pro  něž  každý  Malorus  na  krev  se  MU  hotař  Jest. 

Proto  Polák  Polákem,  aby  bil,  a  chlap  chlapem,  aby  trpéL 
HcU.  Ha  Toe  Anm  Anxowhf  aóu  óhbi,  a  xjion  xjioaoai^  ata 
TepnliBi. 

Poláka  rubejte  a  si  podávejte ;  nestojít  za  nic,  leda  pečený. 
Hal  Ahxh  6ift  H  me  4pyroMy  noAaeai;  60  nni  xu6a  noveiHi 

MOÓfUĚ. 

Nelíbí  se  Poláku,  že  ho  zabili:  hle,  jeSt6  nohama  Uití 
(kope).  Hal,  Hepa4x  Anxi ,  mo  ro  aaĎRjm :  nie  aoraa 
Beprae. 

Proč  čert  Poláky  bére?  Proto  že  pro  sebe  chodí.  HaL 
^omy  qoprB  ^hxrbi  6epe?  Eo  no  e4HH<iH  xo4ATb.  (Odře- 
zujíce se  ke  své  největší  škodě  od  velikého  těla  slovanského.) 

Poláku ,  ty  bloudíš  I  —  Co  na  tom ,  jen  když  jezdím. 
HaL  Anme,  tu  6^y4Hmi»!  —  04HaK0B0  1i34iti.  (Polák  myiií, 
jen  když  on  pánem,  af  to  vede  kam  vede.) 

Čert  na  jedno   kopyto   šil  všecky  Poláky.    Hal.  Ha  0410 

KOnUTO   4t4I>K0   BCixi   AňXHBTt   nORpOHBl. 

Hybaj ,  Poláku ,  dělej  místo  Rusáku.  Hal.  nocyncfli 
^HDie,  naft  Pjchhi  ca4e. 

Kůň  Turek,  chlap  Mazurek,  Uherská  šavlice,  Maďarská 
čepice  (nejlepší).  P.  Kort  Turek,  chfop  Mazurek,  szabla 
Wegierka,  czapka  Hagierka.  O  Tureckých  koních  praví  tél 
jiné  přísloví:  Kdo  na  Tureckém  koni  neseděl,  neví  co  dobrá 
jízda. 

Usmívá  se  na  to  jako  Naiur  na  žemli.  P.  Rozámiaf  sif 
jakMazur  na  žemf^.  Lužíčané  praví:  Won  so  smjeje  (woseli), 
kajž  Njemc  na  tykancy.  A  my  Čechové :  Sm6jo  se  na  to, 
jako  Kuba  na  jelito.  —  Z  Mazurův  sobě  ostatni  Poláci  rádi 
smich  střápají,  pravíce  o  nich,  že  se  slepi  rodí  (Slepý  Hasor 
od  ciemnéj  gwiazdy) ,  ačkoliv  při  vší  své  prostotě  lidé  tito 
nejsou  bez  mnohých  dobrých  vlastností,  a  jako  vojád  vytrvali 


MS 

■  vdaUif.  Vstoopí-li  Maznr  kam  do  sinžby ,  první  rok  prý 
obyfefaé  otlalnf  čeládka  blázna  sobe  z  n^ho  strojí,  drabý 
pak  rok  «i  on  sám  jich,  a  třetí  rok  i  samého  pána  za  blázna 
■ffá.  Pranice  milají ,  tak  ie  příslovím  jest  u  nich :  Spatný 
to  byl  Jarmark ,  jenom  pét  bylo  zabito.  Zfy  jarmark ,  kiedy 
tflko  pifci«  zaUjq. 

Horal  má  nohy  čapí,  koho  chce,  toho  lapí.  P.  Gtfral 
na  nogí  bocianie,  kogo  zechce,  to  dostanie.  Horalé,  oby- 
vatelé při  Tatrách  v  Krakovském  vojvodství. 

Tvrdoifjný  jak  Rusin.  F.  Uparty  jak  Rosin.  Bat.  TBopAUi 
fyemn. 

Tvrdá  Ros,  vSe  přetrvá.  Bal.  TeepAa  PycB,  bcó  nepe- 
6y4e. 

Rosina  kdo  oSidi,  moodrým  bnde.  P.  Rosina  kto  oszuka, 
b^dzíe  m^dr. 

Nejaon-K  v  tom  čáry ,  to  jich  už  ani  na  Rosi  není.  P. 
Jeieli  w  tém  nies^  czary,  to  jich  juž  i  na  Rusi  niema,  (O  věci 
velmi  ebytře  neb  úkladné  nastrojené.) 

Velikýlé  Roaký  bůh  I  R.  BojnRx  Pyccxoft  6orh.  Říká  se : 
Jaký  človék,  takové  i  boiství  jeho;  ovSem  totéž  o  celých 
národech  říci  se  může. 

V  Rnsich  od  hlada  ježte  nikdo  neumřel,  fí.  Ha  Pyci  enie 
oři  r040Aa  hikto  ho  ywipajis. 

Byv  na  Rusi  domů  musí.  P.  Bywszy  w  Rusi  do  domu 
m«ri.    (As  lak  jako  Karel  XH.  a  Napoleon.) 

Nikdo  tolik  béd  neuvalil  na  Rusy,  jako  dvůr  římský  a 
chán  krymský.  Ji.  Hbkto  crojniRO  6i4%  Poccii  ho  Ha4t^a^, 
lan  lana  Pmoiift  4a  xaai  Kpmciritt. 

Wimm  zadním  rozumem  silen,  (ba  véru  i  předními)  ff. 
Pyewoi  aa^nnrB  jmoHi  Rpfcnorb,  t.  j.  po  chybé  učinéné  rychle 
k  rozumu  přioházi  a  opraví. 

Bij  Rusa  I  i  hodinky  délati  dovede.  R.  Bet  Pyccaaro, 
iiacH  CAijaerB.  (Ke  všemu  jest  schopen,  vSe  dovede,  zvlažte 
potfeba-U  jej  k  tomu  dohání.) 

Rofl  rád  čítá,  Malorus  zpívá,  a  Polák  povídá.  R.  Pycan 
AO  wfíMy  XojuuíVh  M0  cBiaaiva,  HoAím  40  eiaaaiM.  Mr. 


MocMA  UTae,  i^siki  cnisae,  ooÍ  také  takto  se  fommM 
BkAie:  Rus  poroučí  (zpívá),  a  Malenift  poaloaehé  (tanout). 

„Ruský  dar""  slove  Polikůan  Ukový,  jejt  dárce  liie 
uaxpét  žádá ,  ano  za  jaký  nejméně  v  dvojnásob  odUaronií 
třeba.  —  Danai  dona  fereotes. 

Moskevská  víra.  Mr.  HocRoecRa  stpa.  Právi  to  co  grooca 
fdeSy  na  niž  se  zpolehnouti  neradno.  Odlud:  Miibalo  vettí. 
Mr.  HocKajii  BeaTi,  tolik  co  oiíditi^  okhiniaU. 

Vyčkej  ruský  mésic.  P.  Pocsekač  Rasbi  aniesi^e,  — 
protože  o  12  dní  jest  za  naiím.  Mť.  MocsoBanii  n%€%  bi- 
40bc4bI  Znamená:  Nezpolóhej  na  slib  ruského  člověka;  roský 
slib  9  pochybný  skutek. 

D.imf  já  mu,  že  na  to  ruský  měsíc  pamatovati  bode. 
P.  Dam  ja  jemu,  až  ruski  mien^c  popaBnifta.  CPohrižka.) 
Hal,  IlonaHHTaemb  nocROBCRUft  Htcam*. 

Ví  Moskal  cestu,  a  předce  se  ptá.  Mr.  Moetautk  jiopory 
ana,  Ta  me  nura. 

Dí*lí  Moskal:  na  mou  čest!  kdo  bmi  věM,  sklowán  jest 
Mr.  Kojm  Mocxajb  xaxe  opaso,  to  6peme  ěpaao. 

Dí-Ii  Moskal :  sucho,  vybrň  se  po  ucho.  Mr.  Kom  MocBajft 
Kaace  cyxo,  to  nH4HBHaftcfl  no  yxo. 

Na  vlka  se  svádí,  a  Moskal  kobylo  ukradl.  Mr.  BatOBU 
novoBKd,  a  MocRajb  Ro6u.iy  yRpaav 

Jak  Žida  poznaU  ?  —  Oči  vy  kol  (t.  aobě^  a  hleif  každý 
na  se).  Jak  Rusa  poznati?  —  Spát  lekni  (a  okrádo.tě).  Jak 
Poláka  poznati?  —  Běž  a  ohlížej  ae,  poleno  ae  n  leboa. 
Jak  Valacha  poznati  ?  —  Měšec  vyndej ,  a  pt^  ao ,  čí  jeit. 
ňír.  Hn  úu  Hcnt  }Kn4a  noěsMOTS?  —  On  bidmui.  flrb-ta 
Mocaaja  loóaqBTB  ?  —  Coari  4arai.  Hvh  6u  Aixa  noiowTB  ? 
—  Etacs  Ta  osRpattca,  y  noroB»  ětear^  ějr4e.  fln  6ai  moI 
Bo4oxa  nočayBTB  ?  —  Kamesio  noKaxa,  tb  ninoft :  lio  ? 

Tak  se  smoakalil,  že   pod  živým  élověkes  poty  řeže. 

Mr.  BiBi  ran  BajiocBajOBca,  luo  lai  0041  »Doro  ami  ptoan 

S  Moskalem   za  dobré  bývej,   ale  vždy  kámeo  so  Měrj 

mívej.  Mr.  C%  Mocaaien  4pyant  a  Moeoa  ao  ooajaMt  4opsfl. 

Aoeb:  C%  Hociajem  aiaica,   a  Raven^  j  oasyo*  mfn. 


iéi 

#•  $  ftasíaani  gadaj,  a  w  lanadrau  kaoiieá  Uxyinaj.  A  Raain 
tu  prolt  toam:    3%  Anowh  roBopn,   a  xaMtab  at   mzyx^m 


Soli  jako  po  vai  Moskal.  Jfr.  MyTiTb  avh  y  cexh  MQcaaA. 

Moskal  čertem  podsypaný.  Jfr.  MocxaA  DMCuaieToa 
ticixon. 

Moakal  nic  velikého  neoi,  ale  —  ale  I  Jfr.  Mocva^b  le 
aejin  tiauUNiiiinb  —  fa  6a  I 

Rač  mi  bože  dáli,  s  popem  se  nepotkali,  Meškala  ne?!- 
dali,  ttebade  néStéatí.  Mr.  A6u  nijibRO  6irL  4apjBairb,  zi 
nonom  ae  BCTptHyTbca ,  Ta  MocRa^a  ae  aaptn,  to  jiaxa 
■a  6yjie. 

Táto  I  táto  I  kle,  čert  k  nám  leze  do  chalopy !  —  nNeckf 
ft  leae,  jen  když  není  Moskal.^  Mr.  Taty  I  TaTy  I  ^tae  HOiprh 
y  xary!  —  9)4apHa  —  aóu  ne  Mocaa^b.^ 

Čerta  aaieneS  křižem,  ale  ne  Moskala.  Mr.  Bh^tb  qopra 
av4zpaiOTiBncH,  a  ea/rb  Mocxa^fl  ne  Ba4i6bembCff. 

Uřež  i  póly  (Sosy),  a  utíkej  od  Moskala.  Jfr.  Bh4% 
MocKajM  noiH  aptm,  Ta  BTiKat. 

Moakal  jak  yrána  vyhlíží,  a  jest  čerla  chylřejíL  Jfr. 
MocaaA  ai%  Bopoaa,  a  xuTpiftmii  qopTa. 

AngiíAané  naiývají  Rusy  bradatými  détini  —  bearded 
oUldien.  BedHoh  Veliký ,  pruský  král ,  praví ,  že  Rus  trpéliv 
do  sofrySiiho  stupně,  fiekové  mají  pHpovídku  o  Rusech,  že 
se  jím  proto  nelíbilo  v  Konstaatinopoli,  poněvadž  tam  žádného 
kYniO,  toho  oblíbeného  jim  nápoje,  není. ,  Ti  žtóAi^,  ónov  dh 
Sjfli  jc/Utfaff,  —  jakéž  to  město,  kde  ani  kvasu  není. 

Svoboda,  svoboda  —  to  Kozácká  výhoda.  Jfr.  Bojí, 
MM  -^  Koaamuui  AOjia  1  (Vztahuje  se  na  dřevnějží  samostatný 
sioY  bojovných  synftv  Ukrajiny.) 

K#iá€Í  jak  děti,  jen  když  se  najedí  a  nakrmí  nadějí. 
Jfr.  Koaaau  an  aíti,  xoTb  6araT0  not4aTb,  xon  tpoxH  la- 

Aoivaa. 

GUáb  a  voda,  (o  koiácká  strava.   Jfr.   XjitÓi  ra  ao^a, 

TO  Roaaiiaa  ijia. 

30* 


4ft8 

Ne  na  to  Kozák  pije,  co  je,  ale  ne  lo,  co  Nide.  Mt. 
■a  re  Koaaxi  obe,  mo  e,  a  aa  re,  vo  6740. 

Maje  fiat  a  co  by  jedi,  i  Kozák  by  ležeti  doyedl.  lĚr.  Kojí 
&%  xjA6%  ra  OAema^  to  ó-h  tel  ■  Koaan  jem.  (AumIbo 
pánům  lenošiti,  an  se  chudí  o  ně  starají.) 

Koník  yraný,  to  mé  brány;  bič  za  pasem,  to  airfij  phb. 
Mr.  TiJiBKO  vh  nene  čopoaa ,  mo  Ro6iMa  Bopoia ;  nuuo  n 
Heae  njyra,  mo  3a  noacoHx  nyra.  (Oblíbené  přfalovi  KMákli? 
uporožtkýcli.) 

Nechceft-li  kozačiti  ^  jdi  pacholčiti.  Mr.  He  xoqeflft  Maa- 
KOMTM,  tt4i  qjmaRoaaTR. 

Chléb  s  chlebem  se  srovnává,  když  se  oba  snMí:  ale 
Kozáci  ne  tak  I  Mr.  X^tós  aa  xjrfc6x  ae  aajim ,  jib%  o6on 
8%*4aTb :  a  Kosaxu  ae  to  I  —  Smysl  toho  jeal:  Lid  nMdiý, 
sedlák  se  sedlákem  přestane  se  tehdáž  haiteHtíy  na  nebe 
sočiti,  a  počne  v  mim  žíti,  když  obou  snédf ;  ale  ne  Ink  obec 
vojenská,  jakou  Kozáci  činili ,  tuf  jeden  za  viecky  n  viickni 
'  JM  jednoho. 

Přifili  Kozáci  s  Donu,  vyhnali  Poláky  z  doma.  Mr.  flpa- 
niJii  Koaaau  cx  4oHy,  Ta  tt  nomaja  Anjonrh  z%  jaay.  (JeŽlo 
Kozáci  nejvíce  k  vypuzení  Polákflv  z  Rus  jsou  pHapéli.) 

Jak  na  Ukrajiné.  P.  Jak  na  Ukrajinie.  (ftiká  ae,  když 
bezzákonně ,  bouřlivě  kde  děje  se,  a  každý  aám  na  ffoa 
aflu  se  spoufitéti  musí.)  —  Není  svobody  jak  na  Okn^jiaé. 
jfol.  Hena  CB0604U  msTb  aa  Vapaiali. 

Propadl  se  jak  Kozák  s  dudami.  Mr.  Ilponaa^  mrk  Koaan 
31  AyA9MM.  P.  Przepadf  Kozák  s  dudamL  CZhyaal,  tea 
tam  jest) 

Hijdaiiiák.  Jméno  strafiné  zbojníkův  a  loupeiaiiv 
Ukrajinských ,  Kozákflv  zaporožských  lupem  ae  živfofeh,  na- 
mená  to  co  u  Srbův  Ajduk.  Odtad  n  Polákův:  Miaa  0^<ř)i 
postawa  Hajdamacka,  (zdravá,  bujará,  čerstvá).  —  Počiaali 
si  po  hajdamácku.  Post^powač  po  hajdamacka,  po  keaacka, 
(loupiti ,  z  nenadání  loupežnický  Atak  učiaitl>  —  Zkraaczyč 
fti9,  rozbisurmanič  si^  (r<»zdivo^iti,  vztekati  se),  aid. 


Tak  jako  Malorusí  o  Velkorusích  rozličných  přeadívek 
uĚÍT^í,  jmeniyíce  je  Moskaly,  Burláky,  Kacapy  (t.  cápy,  bra- 
datými  kozly) ,  rovně  oni  zas  jím  šlovou :  Mazepníci,  Maie- 
povt  dole ,  křepáci  (kdo  v  tuhém  poddanstvo^  chochlové  atd. 

Moskal  s  chochla  (Malorusa)  pás  prodal  na  jarmarku  za 
IK  groie,  a  chochla  darmo  přihodil.  R.  Mociuia  opo^aJi  c% 
xozja  la  gpaapKi  noacB  sa  rpa  AeHi»ri,  axozojrb  bi  npiAaqy 
noBCA  Bi  aa  xajiaqx,  hr  aa  4eHe»Ky. 

Kozel  vede  stádo  beranův,  jak  Tatar  cliochlův  dfi  Krymu. 
JL  Ilan  MCAtrh  ctbao  óapaflOBX,  rbk^  TarapiRi  xojuiobi  vb 

KpHVk 

Vjatka  vší  hojnosti  matka.  li.  BarKa  Bceajr  6oraTCTBy 
■aTKa.    (Yjatka  severní  gubernie  hraničící  se  SibiH.) 

Sibiř  zlaté  dno.   fí.  CaÓapb  aojoroe  4flo. 

Bohatá  Astrachaň  v  jesetry  a  Sibiř  v  soboly,  fí.  4oBOABa 
AcrpaxaBb  ocerpaHB  a  Cb6hpi>  coÓojhhr. 

Dobrátč  Sibiř,  ale  lid  tu  vzteklý.  A.  E^arafl  Ci6ipi,  xa 
JUOAM  Mmeaue. 

Srbaliá  náhlost  a  řecká  nemfrnosl  za  nic  nestojí.  A 
Cp6cRa  BarJiocTb,  FpMKa  HeanpHOCTb  HBmra  aesa^. 

Rituál  (knihu  služeb  božích)  jsou  Řeci  napsali ,  Rusi 
vytlačili,  a  Srbové  jej  držf.  S.  Tbdhki  cy  Fpm  BanHca^R, 
MoGKajia  BafflTaHoa^H,  a  Cp6i  Apxe. 

Chcei-li  se  pomstiti  Turku ,  pros  boha,  by  pil  pálenku ; 
chcei-li  se  pomstiti  Srbu,  pros  boha,  by  ho  poslal  mezi  haj- 
duky.  (Pak  celá  jeho  domácnost  v  nepořádku ,  a  konec  ho- 
spodářstvL)  8.  Ako  hemb  4a  ce  ocBCTHmb  Typ^auy,  mojm 
6on,  4a  nowe  nara  paRÍJo,  bro  hemi  Aa  ce  ocseTBou  Cp6aHy, 
■OJI  6ora,  4a  04e  y  xaa4yRe. 

Hleď  se  starého  Turka,  a  mladého  Srba.  S.  Mysai  ce 
crapa  TypqaHa,  a  H^a4a  Cpóaua  (zvláště  v  boji). 

Baaát  a  Bačka ,  kdy  úroda,  celé  Uhry  nakrmí ;  pakli  ale 
Uad  trpí  Banát  a  Bačka,  z  celých  Uher  koše  vyprázdní.  S. 
Eaaarb  a  Eawa  jubíai  po4e,  ue.iy  Ma4:KapcKy  aapane;  a^a 
aajii  Eaaarb  oi  Eanaa  aar^a4Hy,  ue^e  Ma4;KapcRe  zomeBo 
nnpaaae. 


Hercegovina  vSecky  zemfi  zplemetiilt}  jen  feba  nerOi- 
plemenila.  S.  EpiieroBHfla  cse  3eH^e  Hace^,  a  ceóe  m  paaceji. 
(Cfmž  ovSem  nemoudře  Hercegovci  se  chlubf.) 

Ne  Žmudskon  bečkou  hn6v  sIuSÍ  meNii,  alebrf  Kra* 
kOYským  korcem ,  a  i  to  shán6non  mírou.  P.  Nie  íamdzkii 
becskil  fUryji  mierzq ;  krakowskim  korcem ,  i  to  pod  atrych. 
Znamená  se  tfm ,  že  ve  vzteku  a  hnévé  míry  ieiřiti  tteba. 
Žmud  =  Samogicid. 

Do  boty  litý  Němee,    Kovaný  Némec.  Č. 

Mluvte  8  nim,  když  je  Němec,  (o  hloupém,  tftžce  chápa- 
jícím človčku).  Č,  —  Hal  FoBopa  40  nero ,  kojhi  bhbi  HiMeni. 
FoBopn  XTb  40  aero  no  hIvcubru. 

Je  Némec,  nevěř  I  Č. 

Tenkrát  Němec  Čechu  přeje,  když  se  had  na  ledu 
hřeje.  Č, 

Mol  v  drahém  rúSe,  živá  ryba  na  suSe,  vlk  mezí  kozami, 
žák  mezi  pannami ,  kozel  v  zahradě ,  Nt^mec  v  české  radě  : 
kde  to  přebývá,  tu  dobře  nebývá.   Č, 

S  ptákem  dítě,  kmet  s  mladicí,  Němce  s  malvazím  v  lah- 
vici, což  nekřesfansky  zachází,  když  jim  do  rukou  přicházL  Č. 

Kde  Němfcyně,  tam  falei;   kde  Cikánka,  tam  krádež.  Č. 

Věci  druhu  horSího,  žpatnějliho  mnohdy  Čech  niuieiiá 
přídavným  německým  tak  1  př.  Německá  myš,  německé  bram- 
bory aneb  němčata.  Němec  potméSilec  slově  bylina  porieliria 
glabra,  jinak:  střílice,  zlobíce.  Německá  růžiďui  druhdy  iw- 
tovně  bodlák  alove.  Německý  ruk  u  Slovákflv  tojik  00  libá, 
atd.  SlySel  jsem  jednou  na  podskalském  přívěse  v  Pfuei 
kterak  převozník  povzdychnuv  si  pravil:  Ty  Němce  pán  bAh 
předce  má  radše  než  nás  Čechy;  vžecko  jim  dal  větif :  vělii 
myži,  větií  brambory,  ano  i  vělái  volata. 

My  jsme  my,  a  Němci  jsú  Němci  (říkají  na  Moravě). 
(Me  Hanáce  jsme  me,  a  Němce  so  Němce.) 

Daj  pozor  na  své  věci,  aby  tě  nepokradli  Němci.  Sk. 
Němec  pánek,  otťhánek.    Hal  HinenB  noKÓ4taeiai  rcKio- 
iaeab. 


4T1 

ffébojf  fa  Ifénecy  le  nu  fa  té  Texmt.  Sk.  —  S.  nivám 
ee  M  6(Ni|  jia  iie  ralie  nryórn. 

Ze  spolka  (k  tAIí  společnfkflm)  dalť  se  i  Němec  oběsili. 
VcBká  to  sajisté  dmZebnost!  P.  Dia  kompanii  (dla  ton-orzysza) 
dal  si;  Niemiec  powiesié.  II.  3a  KomaHÍD  i  TRwh  y4aBnjicfl. 
—  Uiivi  aa  loko  pHaioTi  svlášlé ,  kdyi  kdo  přes  moc  k  jídiu 
Dcb  pití  16  pobíxí,  aneb  aic  jinak  k  néjakémo  nehrubé  valnému 
účistnicivL 

NéaMc  bez  uaiňloali  (bei  dlmyalq)  ani  i  lavice  nespadne. 
ť.  Niemiec  kec  satokí  (bez  Tígla)  s  <awy  niespadnie. 

Necky  po  sémecky,  koryto  po  česky.  JIo/.  FIo  Hiienau 
■eaRH,  no  pyccm  aopuTÓ.  (Jak  mnohé  jsou  ty  némccké  nectyj 
jež  u  nás  korytem  šlovou !  —  ale  Bildnng-Gesitlung  umí 
opreaiOTati.) 

Libuje  si  v  tom  jako  čert  v  německém  kroji.  P.  Zakochal 
si9  v  tém  jak  diabel  w  niemieckiem  ubiorze. 

Němec  jako  vrba,  kde  vsadíš ,  tu  se  ujme.  Hal.  Ilineub 
nn  nepSa,  ^e  ro  noca4amb,  inn  ca  npíftMe. 

Seděl  jsem  tam  jak  na  německém  kázaní.  P.  Jak  na 
niemieckiem  kazaniu  tam  byfem.  Siedzieč  jak  na  niemieckiem 
kazaníu.  Býti  v  společnosti,  kde  cizím  mluveno  jazykem,  anebo 
o  Těcedi  komu  nepochopitelných.  Dávní  Poláci  vždy  velikou 
neohvf  mívali  k němčině,  aniž  se  jí  učili.  Teprv  za  Zipnunda 
IH.,  jenl  s  donem  rakouským  v  příbuzenstvo  vstoupil ,  bral 
dfflr  na  se  poněkud  německou  podobu.  Tu  i  knězi  němečtí 
v  svém  jazyku '  držívali  po  kostelech  kázaní,  a  odtud  prý 
Tflalo  pHiloví  to  počátek. 

Bůh  vyučuje  člověka,  a  čert  Němce.  fí.  Bon  ynyApnen 
HCJOBtica,  a  qepn  Htnua. 

Kolik  Roafiv,  tolik  kyjův;  kolik  Nčmcův,  tolik  psův.  R. 
Hto  PyccKOlt,  TO  Ayóaaa;  mto  Htnenx,  ro  coSaxa. 

Na  ardei  lehce,  když  vyklejeS  Němce.  R.  Cep^uy  Jierqe, 
lOTjia  D06pairamb  Htaua. 

Na  smích  lidem  všem,  po  způsobu  německém.  P.  Ha 
cmhx%  wceny  nipj,  no  bíhcikkohj  naaMpy. 


41t 

ZlosU  by  se  dal  člověk  do  némeckého  ipíváni  (I.  tlosU 
by  pukl).  HLuL  To  móhf  přeco  njemski  ipjewai&l  (NflpiH 
chybné  od  hrozné  líbeznosti  německého  ip0vu  viato.) 

2enku  nikdy  nepřemilujeS,  Němce  nepřepiiei.  HaL  Xami 
le  nepe4io6imb,  Hímiui  jie  nepenimemb. 

Děvka  Němka,  mluvit  neumfy  a  viemu  FosomL  R.  4iua 
HtMKa,  rOBopm  le  yiilen,  a  ece  paayHienb. 

Němi  Němci  za  horami,  něm